Povodně - kdo za to může?

15. 06. 2013 | 20:56
Přečteno 5249 krát
Znovu a znovu mě překvapuje, s jakou lehkomyslností lidé investují do výstavby, aniž by se jen chvilku zamysleli nad přírodními souvislostmi.

V souvislosti s povodněmi se vyrojilo množství diskuzí o tom, co kdo měl nebo neměl udělat v průběhu povodní nebo pár dní před nimi. Často se hledá vnější viník, který způsobil, že řeka nebyla správně regulovaná, někdo vydal nepřesnou předpověď, nebo se nepostavily včas hráze. Jen vyjímečně zazní zmínka o osobní odpovědnosti každého z nás za způsob našeho žití a v jeho důsledku naší spoluodpovědnosti za povodňová trápení. Přitom tato osobní odpovědnost je základ, od kterého se odvíjí vše ostatní. Znovu a znovu mě překvapuje, s jakou lehkomyslností lidé investují do výstavby, aniž by se jen chvilku zamysleli nad přírodními souvislostmi. Řeší právní rizika a cenu úvěru, ale pomíjejí životní rytmus prostředí, kde chtějí stavět.

V našich středoevropských podmínkách jsme byli požehnáni poměrně klidným geologickým prostředím. Nehrozí nám katastrofická zemětřesení ani tsunami a poslední vulkanické erupce dozněly před necelým milionem let. Přesto krajina pulsuje svým životem a stanovuje základní strukturu, v níž se odehrávají naše životy. To, jestli ono pulsování budeme vnímat jako nečekané katastrofy, záleží na tom, nakolik život krajiny respektujeme anebo ignorujeme.

Základní vlastností vodních toků je, že jsou neustále v pohybu. Většinu času v nich protéká nějaké základní množství vody. Čas od času se průtok zvýší a zase poklesne. K menšímu rozvodnění dochází často, k většímu méně často. Při větším průtoku se řeka zvolna přesouvá z místa na místo a někdy náhle přeloží své hlavní koryto. Řeka přemisťuje množství naplavenin, které tu a tam zase na chvíli odloží a dá přechodně vzniknout ostrovům a nivám. V širším slova smyslu „řeka“ není jen hlavní koryto, ale také celá niva, tj. ploché dno údolí obklopující koryto. Tam všude čas od času teče voda. Na horních tocích místy niva nevznikla, protože tok je zde strmější, rychlejší a zařezává se hlavně do hloubky. Ale pohled na půlmetrové valouny v klidném potoce jasně ukazuje, že čas od času se potok proměňuje ve slušně divokou řeku schopnou takové valouny unášet.

Můžeme se dohadovat, jak moc a jak často se ten který potok rozvodní, ale takové odhady jsou nejisté. Slušné záznamy o stavu vody se vedou jen jedno až dvě století a jen na větších tocích. Starší záznamy jsou kusé a většinou zachycují jen největší povodně v hlavních sídelních centrech. Kromě toho se charakteristiky průtoků mění spolu s měnící se krajinou (vegetační pokryv, výstavba) a klimatickými podmínkami. A tak průtokové statistiky používané pro design inženýrských staveb v minulosti nemusejí být vhodné pro současnost a pro nadcházející desetiletí.

Když to shrnu, jsme schopni těchto předpovědí:
- kudy čas od času teče voda - spolehlivě na tisíce let dopředu.
- statistickou frekvenci povodní, t.j. jakousi míru rizika - s notnou dávkou nejistoty a máme tendenci ji podhodnocovat.
- konkrétní regionální povodeň – s velkou nejistotou pár dní, se slušnou přesností 24 hodin, předem.
- konkrétní lokální povodeň z bouřky – pár minut předtím než nastane.

Spolehlivou dlouhodobou předpověď lze využít v územním plánování a v rozhodování každého z nás. Je to ten nejefektivnější způsob ochrany. Ten se ovšem často ignoruje a lidé vkládají nerealistické naděje do nejistých předpovědí, drahých inženýrských řešení a mobilizace společnosti v ohrožení. Náklady na sanaci důsledků svého rizikového jednání pak tito lidé přenášejí na někoho jiného.

Pár obrazů pro illustraci:
- Rok 2002, pár měsíců po povodních. Jedu vlakem podél Berounky a sleduji rodinné domy na nivě s čárou ponoru na omítce uprostřed oken v přízemí. O pár metrů vedle rostou čerstvě rozestavěné domky...
- Červen 2013, večerní zprávy. Plačící muž ze Zálezlic před zaplaveným domem, do kterého vložil většinu svých prostředků a ještě ani nesplatil celou hypotéku. Postavil ho na místě, kde mu voda v roce 2002 vzala předchozí dům...

Kdo je odpovědný, za škody způsobené povodní? Je fér, abychom všichni z daní platili živnostníkům jejich poničené provozovny, jak navrhlo ministerstvo financí? Budeme je opravovat na tom samém místě, kde nevyhnutelně dříve či později zase poteče voda? Lze namítnout, že jednou postavená města nelze najednou zbourat a postavit jinde. Jistě, ale lze zabránit další výstavbě a obnově na nesmyslných místech. Místo toho, aby stát tlačil spoluobčany k odpovědnému jednání, ještě je podporuje, aby pokračovali v pravém opaku.

Každý má možnost volby a kombinace několika možností:
- nestavět na nesmyslných místech (na nivě, na potoce, pod rybníkem...)
- stavět přiměřeným způsobem (na pilotech, na navážce, za ochranou hrází je-li to potřeba)
- pojistit se
- počítat s nutností 100 % nahradit svůj majetek, má-li na to

Osobně mi preventivní přístup umožnil bez úhony přečkat pár velkých povodní a hurikánů v Houstonu a v Čechách. Kromě toho jsem odmítl pracovní nabídku v New Orleans, protože jsem nechtěl žít ve městě zbudovaném v bažinách říční delty a částečně pod hladinou moře. Vyhnul jsem se tak rozsáhlé devastaci od dvou krátce po sobě jdoucích hurikánů. Přitom mne ani nikoho jiného tato prevence nestála ani korunu ztrát.


Dolní Dvůr nedaleko Vrchlabí. Klasická ukázka zástavby na nivě potoka protékajícího po levé straně snímku pod 2,5 m vysokým nábřežím. Idyla.... Cedulka v červeném kroužku označuje hladinu vody z počátku července 1900. Kolik z místních obyvatel počítá s tím, že jednoho dne budou opět vyplaveni? Kolik obyvatel je pojištěno?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

ja napsal(a):

Chlapče, částečně máš pravdu. Ale posledním povodním bylo možné zabránit, stačilo využít Vltavskou kaskádu k tomu, proč ji komunisti postavili - kvůli zabránění záplavám. Stačilo mít vypuštěné Slapy, případně i Lipno nebo Orlík. Tomu, co se stalo, se říká privatizace zisků a socializace ztrát. Někdo vydělává na kaskádě prodejem elektřiny, ale na úkor záplav, případně na úkor nákladů na protipovodňová opatření, např. hráze. Podle tvé teorie bychom měli zbourat všechna zaplavená města, nebo jejich části, včetně Prahy. OK. Druhá možnost je ta, že budeme mít vypuštěnu jednu přehradu. Co je lepší a ekonomičtější?
15. 06. 2013 | 21:37

to author napsal(a):

Po každých povodních je každý chytrý jak radio,
před každou povodní je každý mlčenlivý ...
KDO za to může?
Snad - CO za to může, ne?
Povodně jsou starší než člověk ...
15. 06. 2013 | 21:44

Petr Hloch napsal(a):

Pane autore,

Váš blog mi mluví z duše, zcela cynicky to jisté pouštím z úst po každých povodních, ke zděšení mého okolí. Váš text vystihuje podstatu dnešní doby (individualizace profitu a socializace ztrát) na konkrétním, naprosto hmatatelném příkladě. Díky za něj!
15. 06. 2013 | 21:46

modrý edvard napsal(a):

autor: Vás někteří lidé nebudou mít rádi. Ale pravdu máte.
15. 06. 2013 | 22:12

born65 napsal(a):

Zní to, pravda, studenou racionalitou až krutě (vůči opakovaně vytopeným), ale hodně pravdy v tom je.
Hořín, Kly, Zálezlice, Č. Kopisty... Místa, která se musejí smířit s tím, že budou neúprosně vodou zasahována znovu a znovu. Stojí nevhodně. Do 20. století to možná nevadilo, ale dnes, kdy nejsou horní povodí řek z řady antropogenních příčin schopná pojímat nadměrnou srážkovou vodu a koryta řek jsou kanalizovaná (regulovaná), budou povodňové vlny krajinou probíhat zas a zas, nezvladatelně. Hráze jedněch přenesou problém druhým...
Obrovské peníze, které jsou vráženy do tzv. povodňových zábran (protipovodňové opatření je úplně nesmyslný termín), je možné v řadě případů řízeně rozdělit obyvatelům, aby si své domovy mohli (museli!) přemístit do bezpečných lokalit. Jinak za jejich riziko společnost ručit nemůže.
(Lokální bleskové povodně jsou něco jiného, to se může stát kdekoli, a tam nezbývá než maximálně uvolňovat vodě cestu = propusti mostů, čištění koryt, odnáletování břehů atp.)
Když se voda rozlije pod Řípem do krajiny, budou mít pravda momentální škodu zemědělci, ale zbržděná voda bude milostivější k "výpustnému otvoru" z českého bazénu - Ústí n.L., Děčínu, Hřensku.
Ach jo.
15. 06. 2013 | 22:31

KvL napsal(a):

Ono by možná to chtělo, aby se konečně šlo do výšky a ne do šířky. Počet obyvatel nějak zásadně neroste, ale města přesto rostou do šířky, Přitom z mnoha důodů by bylo výhodnější jít směrem nahoru. Jednak se nám sníží dopravní vzdálenosti, taky se mnohem sníží délka potřebných sítí. Hlavně dfojde ke zmenšení nutného záboru plochy a tím i ke zmírnění dopadů našich měst na krajinu.
Jedna možnost je opravdu stavět všude možně rodiné domy a činžáky naležato, druhá možnost je že půjdeme nahoru a budeme i u nás, kde se zatím zdá, že je místa dost (ale není), stavět vysoké obytné budovy s výškou ke stu metrů. To, kolik se u nás ročně vybetonuje ploch by mělo být varující.
Když půjdeme do výšky, tak tím ušetříme namalou plochu, kterou budeme moci přeměnit v parky, čímž dojde ke zlepšení retenční schopnosti městské krajiny a snížení efektu teplného ostrova.
15. 06. 2013 | 22:35

KvL napsal(a):

to: born65
Já bych spíš, tam kde to nevadí, nechal naopak kolem řek pruhy stromů, řekněme tak 10m na každé straně a udělat tam zároveň průleh.
Ono by šlo průlehy dělat i kolem "velkých" toků, pak by se ta povodeň chovala jinak, teda hlavně při těch menších, kdy by nedošlo k tak dalekým rozlivům, přičemž by nedocházelo ani k tak velkým vzestupům hladiny, jako kdyby to bylo řešeno hrázemi, taky by to snížilo rychlost toku.

Jinak myslím, že by bylo vhodné kompletně zalesnit údolí Berounky, kmeny stromů by mohly způsobit zbrždění povodňové vlny, tím, že by jí kladly nezanedbatelný odpor, navíc lesy mají vyšší retenční schopnost, než pole nebo louky.
15. 06. 2013 | 23:12

Pavel13 napsal(a):

Povodně - kdo za to může?

Nečas.
15. 06. 2013 | 23:19

Občan napsal(a):

Autore,

máte nějaké vysvětlení pro to, že si kočovánímilovní (alespoň tak nám jsou prezentováni) amíci tvrdošíjně staví znovu a znovu svoje lepenkáče a maringotky zrovna tam, kde se tak líbí tornádům, hurikánům, požárům, zemětřesením a záplavám?

Až si zodpovíte tuhle otázku, možná pochopíte, proč i Češi lpějí na své rodné hroudě.

Kromě toho se v Evropě vždycky stavělo, staví a bude stavět tam, kde jsou dostupné vodní zdroje - tedy spíše v nížinách a u řek a potoků. Kopce jsou fajn, pokud se obejdete bez vody, nepotřebujete obdělávat půdu a nepotřebujete se dostat do práce bez zdlouhavého cestování.
Navíc - čím víc lidí v Evropě žije, tím méně je půdy vhodné k zastavění.
15. 06. 2013 | 23:22

Adam Procházka napsal(a):

Pane Rajmone,
Váš text by se měl tesat. Je zbudovaný na jednoduché logice, která by měla být dostupná každému - ale očividně není.
16. 06. 2013 | 00:19

olga napsal(a):

Člověk musí respektovat zákony přírody. Neměl by se chovat jako vládce, ale jako pokorný služebník.
16. 06. 2013 | 02:20

Pavel13 napsal(a):

Já bych tak nevinil jednotlivce, kteří postavili nebo opravili domy v záplavovém území po předešlých. Jeden už líčil, že mu asi nic jiného opět nezbyde. Od pojišťovny a státu dostane málo, aby si koupil pozemek a dům (postavil nebo koupil) jinde. Na větší hypotéku nemá nebo ji ani nedostane. Co má tedy dělat?
Stavební úřad to dovolí, stát nacpe své a přepošle evropské peníze raději do velkých protipovodňových staveb.
Ještě existuje další cesta, a to, že se stavby přizpůsobí zvýšené vodě. Jsou na světě sídla, která stojí trvale na vodě nebo v místech častých zemětřesení a jde to. Pokud víme, že někde voda nemůže nad přízemí a varuje několik dnů dopředu, není to neřešitelný úkol. Nakonec takové přizpůsobení se místním přírodním podmínkám právě dává sídlům nějaký charakter. Najdou se architekti a urbanisti s komplexnějším pohledem?
16. 06. 2013 | 07:15

zemedelec napsal(a):

Pane Rajmon.
Stálo by za úvahu,aby stavební úřad,vůbec nepovolil stavbu v takto ohrožených místech.Naši předkové si stavěli příbytky hlavně kolem vodních toků,pravě k vůli dostupnosti vody,jak pro sebe,pro zvířata,ale i kvůli požárům.V dnešní době,už by to tak nemělo platit.
16. 06. 2013 | 07:24

vasja napsal(a):

Konečně a selskym rozumem.
16. 06. 2013 | 07:39

Baba Jaga napsal(a):

To: autor
Hezky jste si pochválil svou obezřetnost. Ať Vám vydrží navždy a náhody se Vám vyhýbají obloukem.
Ono uvažovat "co by, kdyby" je možná někdy to nejlepší řešení - větru, dešti i jiným živlům ale skutečně lze poroučet velmi omezeně.
I jinak - máte své bydliště pojištěno např. proti pádu letadla?
16. 06. 2013 | 07:47

Občan napsal(a):

I naši předkové stavěli podle stavu kapsy.
Ti, co na to měli, bydleli buď na kopci, nebo měli domy postavené na vysokém "přízemí" tvořeném mohutnými kamennými zdmi s opěrnými pilíři, jež sloužila jako sklady a chlévy. Když šla voda, vyvedli dobytek na vyšší místo, vynosili zásoby do vyšších pater a sami zalezli s posbíranou drůběží do patra, kde počkali, až voda opadne.

Chudí naopak stavěli blízko vody, často za hradbami měst, lehké chalupy z nepálených cihel, polodřevěné nebo doslova z bláta a proutí.
Když šla voda, vzali rance, děti a kozu a utekli na kopeček. Voda odnesla "blátěnky", pohnojila zahrádky a políčka a chudí si uhňácali nové "blátěnky".

Jenže to nás byla sotva čtvrtina. Dnes je v Kotlice našlapaných 10 mega lidí, z nichž většina bydlí ve městech. Ti, co ŽIJÍ na venkově (tím NEmyslím obyvatele lepenkových satelitů!), většinou mají vztah k půdě a místu, často několik set let.
V podstatě nemají KAM jít. Za socíku nebyl problém - stát pro vytopené postavil paneláky a případně zničený podnik vybudoval znovu na lepším místě tak, aby to lidé do něj neměli daleko. DNES znamená velká voda často konec firmy a zánik pracovních míst bez náhrady. Pro nepodnikatele leckdy de facto bezdomovectví, kdy - pokud nemá na koupi či stavbu nového domu - se stává závislým na příbuzných a jejich milosrdenství. Za současné dlouhodobé ekonomické krize už se ani není KAM stěhovat za prací;, ale i když se práce nakonec nějaká najde, není kde a za co bydlet. PROTO lidé zůstávají tam, kde tu práci mají; i za tu cenu, že stále častěji plavou.

Ano, řešením by bylo opevnění měst, obcí a samot u vody - jako ve středověku. Kamení je všude dost, jenže malta či beton a práce už něco stojí. A KDO to zaplatí? KDO a ZA CO vykoupí pozemky potřebné ke stavbě opevnění?
16. 06. 2013 | 08:00

MJ napsal(a):

Jedná se hlavně o míru pravděpodobnosti, a je to i ekonomický problém. Sám jsem zažil povodeň někdy kolem roku 1968 (když jsem na ni jednou vzpomněl, bylo zajímavé, že nikdo z rodiny si tuto událost nepamatoval, okolí našeho domu zaplaveno nebylo). Tenkrát pro nás bylo velice zábavné jezdit na kole, které nebylo pod hladinou vylitého ramena Moravy vidět. Další povodeň přišla až v roce 1997, rozsahem mnohem větší, ale některá místa zatopená při první povodni tentokrát zatopená nebyla. Za třicet let se mnohé změnilo, přibyly nové ulice, nové silnice, které pak sloužily jako neúmyslné hráze. Uplynulo dalších patnáct let bez problémů s velkou vodou. Podstatné rovněž bylo, že se voda vylila a následně odtekla nebo vyschla, v obou případech nebyla obec vystavena dravému proudu. Celou dobu se dál staví a přestavuje. Lidé tam vlastní pozemky a ty jim nikdo nevymění za jiné, na výše položených místech. Když odmyslíme paneláky naležato v podobě satelitů, cena pozemku se téměř rovná ceně domu, zdvojnásobit výdaje si může dovolit jen málokdo.
16. 06. 2013 | 08:21

vasja napsal(a):

Občan.
Tak pro ty lidi je nejlepší nedělat nic a každejch pár let nastavit ruku a dej.
Problém těhlech smolařů by se měl solidárně vyřešit a pořádně.
V rozhlasu mluvil starosta Zálezlic a řikal, jak se v tý obci lidi nenášej a vzájemně si záviděj, že někdo dostal víc. To je taky dost sranda.
16. 06. 2013 | 08:28

Drzá zrzka napsal(a):

Samotné protipovodňové zdi u jedné či několika vsí nebo měst nejsou všemocné. Ochrání majetek na určitém místě, ale voda teče z kopce, takže napáchá škody tam, kde najde "slabé místo" v ochraně proti ní.
16. 06. 2013 | 08:41

Občan napsal(a):

Vasjo,

mne už ty demagogické výkřiky nebaví.
CO by se dalo udělat, jsem napsal jasně. Problém je JAK to provést a JAK to zaplatit.
Na Mělnicku zůstala jedna obec nechráněná, protože TŘI majitelé pozemků nedali souhlas s dostavbou polderu, který je jinak skoro hotový. Místo ceny za zemědělskou půdu požadují cenu za stavební pozemky. Obec na to nemá, stát jim to po zkušenostech s Havránkovou nevykoupí a celá stavba za desítky mega je v pr...ůšvihu.

V Červené Písce to vyřešili docela geniálně. Postavili úbočí kopce (spolehlivě nad všemi myslitelnými povodněmi) krásné řadové domečky se zahrádkami, kam přestěhovali lidi ze zcela zničené spodní části obce. Některé jsou ve vlastnictví, chudí a staří bydlí za regulovaný nájem v obecním.
Domky jsou spíš skromnější (taxuju to na 3+1 kolem 80 m2 nebo 2x 2+k.k. po 40 m2), ale jsou tutově bezpečné.
Jenže některé obce nemají ani na tohle a navíc jsou na místě, kde je to vypláchne znovu. KAM chcete přestěhovat vesnici s třeba 1000 obyvatel? Takže těmhle obcím by pomohlo právě to zmíněné opevnění; ale KDO a ZA CO je postaví?
P.S.: Místo desítek miliard utopených ve vrtulátorech a slunečnících už mohly být chráněné všechny obce a města v rizikových oblastech.
16. 06. 2013 | 08:47

vasja napsal(a):

Občan.
Stát může všechno. Má zákony aj prachy, ale je tu problém, že se ho každý 4 roky zmocněj hovada a zloději od přirozenosti a ty maj "svoje " starosti.
Kdyby tahle zem patřila mi, věděl bych. Ale nepatří, což teda beru jako křivdu a neštěstí.
16. 06. 2013 | 09:38

Čochtan napsal(a):

Začátek století a už druhá povodeň.
1. Novou zástavbu stavět tak, aby voda protekla pod ní. Není technicky problém, domek posadit na pylony. Nemuselo by to být dražší než škody po vodě.

2. Stávající zástavbu upravit. V přízemí nechat jen lehko vykliditelné prostory. Počítače, kuchyň, cenný nábytek a věci v prvním patře.

3. Technicky není problém udělat sklepy vodotěsné.
16. 06. 2013 | 09:58

modrý edvard napsal(a):

K "domům na pilotech". Laicky odhadnu cenu pozemku 1M, cenu domu 4M, cenu za zvednutí o patro 1M, dole bude garáž a dílna s užitnou hodnotou 0,5M. Tedy "protizáplavová investice bude (1-0.5)/(4+1+1) = 8% z celku.
Proti tomu, cena za vysušení vyplaveného přízemí 0,3M (cennosti jsem odtahal do patra).
Z tohoto pohledu v případě stavby nového domu v zaplavovaném území, tak bych ho postavil s tou garáží a dílnou; ale v případě již postaveného domu bych s tím nedělal nic a připravil bych se na občasné vyplavení.
Televize má, samozřejmě, tendenci zobrazovat dramata. Když za vyplaveným občanem X přijde televizní reportér, a X mu řekne: "jsem vyplavenej a Vám do toho nic není", tak reportér jde dál a najde si lepší oběť.
16. 06. 2013 | 10:09

xx napsal(a):

Zajímavé, že nikoho nenapadlo, že právě územní plánování nese velká podíl viny na tom, že lidé opravují domy na místech, kde byli vyplaveni.

A přitom je to tak prosté. Územní plánování z hlediska staveb velmi negativně ovlivňuje vzácnost zdroje vhodných stavebních parcel. Činí je méně dostupnými ( můžete stavět jen tam, kde je to dlouhodobě naplánováno ) a tím pádem dražšími. Kdo hledá důkaz, nalezne ho v USA, kde jsou města s územním plánováním i bez něj a tam kde územní plánování nemají, jsou pozemky výrazně levnější. Je to logické.

Ano, dalším faktorem je dostupnost moderních vymožeností, jako jsou inženýrské sítě, komunikace a další nezbytnosti moderní doby.

Suma sumárum, tyto věci stavbu jinde tak komplikují, že není vždy tak jednoznačné se rozhodnout, zda stavět na novém místě nebo obnovovat.

A další faktor na který zdejší sebezvaní mudrci zapomínají - informace. Jestliže mi někdo řekne, že mi dům vypláchla pětisetletá voda, může to vyvolat otázku - za normálních okolností se sem běžné povodně nedostanou, dům mi zničila velká voda která se vyskytla jednou za posledních 500 let, můj život bude trvat sotva dalších 30-50 let, jaká je pravděpodobnost že přijde tak velká povoděň za mého života nebo během životnosti mého opraveného domu ?
A tu už je jen blízko k tomu, postavit tuto poněkud "na vodě" stojící úvahu na váhu na jejíž druhé misce mi leží pozemek na vyvýšeném místě, který stojí díky úžasnému územnímu plánování milión a více.
Nehledě na to, že přivedení inženýrských sítí na zcela nové pozemky, když už by se zvládlo nějak zařídit změnu územního plánu v nouzovém režimu, není vůbec nic levného a rychlého.

Pak se to rozhodování nejeví tak jednoznačně a nelze se divit, že u někoho jazýček pomyslných vah převáží na tu stranu, jež se z přísně logického a nedostatečné hlubokého pohledu jeví jako iracionální.
16. 06. 2013 | 10:26

Viola napsal(a):

modrý edvard

"cennosti jsem odtahal do patra)"

což takhle udělat přízemí jako větší výtah, namísto tahání. A jinak v záplavových oblastech dovolit projektovat jen plovoucí domy na pilotech, které se samy zvedají se zvedajícíse hladinou.
.
A pro KvL
líbí se mi domy, které projektují zelení, kdy má každý byt svou zahrádku a kousek svého nebe a jsou to domy mnohopodlažní.
16. 06. 2013 | 10:39

Viola napsal(a):

A pro autora je dobré rozlišovat kdo může za povodně obecně a kdo může za povodně v obytných domech a vůbec v obydlených částech.
V obydlených částech zcela jistě za povodně mohou lidé. I ti pitomí termiti umí stavět lépe než lidé, mají klimatizaci i hospodaření s vodou i teplem a to bez jakékoli umělé energie.
Za povodně obecně může naše země, neb je její povrch ze 2/3 z vody a potom Slunce.
16. 06. 2013 | 10:44

KvL napsal(a):

to: Viola
Můžete sem dát nějaký odkaz? Těch nápadů v poslední době bylo tolik, některé více, nekteré méně reálné, že netuším, co máte na mysli.
16. 06. 2013 | 11:40

Medikolog napsal(a):

Autore, díky za blog.

Kdo staví na vodoteči, jeho nivě, či na svahu a pod skalou, musí počítat s riziky těchto levnějších pozemků. Malou i větší vodní elektrárnu samozřejmě postavíte chtě nechtě v dosahu pracovního media - vody. V případě derivačních elektráren ovšem můžete riziko zaplavení snížit postavíte-li zařízení nad povodňovou čarou odváděcího vodoteče... ale zase ztratíte výkon;-), který musíte nahradit vyšším průtokem... a o peníze jde především. Ale kdo si nechává celý zisk a ještě si "lobuje" úlevy na úkor společnosti, musí nést i veškerá rizika svého podnikání.

Jinak je to demokratizmus pravdoláskového typu "to jsou MOJE peníze, do těch TOBĚ ani jiným nic není, a tady máš MÉ účty a ztráty k zaplacení a kompenzaci, samozřejmě Z TVÉHO; to je TVÁ daň za demokracii. Pan farář ti to vysvětlí jako tvým prapředkům".

Těm stačilo pohrozit Peklem, pár jich upálit a makali na robotě zadara a platili desátky a daně jako vzteklí a když šli ze mše svaté, kde jim to pan farář ODPUSTIL, šťastně hýkali hladem.. éé néé, chtěl jsem řící blahem. Bídu a půst na ně přeci seslal pán Ježíš Kristus... TAK KOUKEJTE PLATIT POVODNĚ A CÍRKEVNÍ RESTITUCE, nebo vás PánBůů zase vypláchne...
16. 06. 2013 | 11:48

KvL napsal(a):

to: Medikolog
Při vhodném řešení derivačí elektrárny naopak můžete levněji dosáhnout mnohem vyššího výkonu, ale to záleží na reliéfu. Původní elektrárna ve Vyšším Brodě tak získala spád asi 90m
16. 06. 2013 | 14:26

táta napsal(a):

OBČANE
PO DLOUHÉ DOBĚ NEMOHU SOUHLASIT,autor to sice napsal tvrdě ,zvláště že člověk soucití se zatopenými,ale podle mě vystihl situaci.BUDE SPÍŠE HŮŘ,PŘÍRODA nám vrací to nešetrné a i to co bohužel k civilizaci patří.

podle mě by se mělo začít od nultého bodu,lidi co tomuto rozumí stanový zatopové oblasti a oblasti rizik a místa kam v případě povodní necháme vodu rozlít.DRUHÝ KROK absolutní zákaz jakékoliv stavby.3 KROK at je sebevíc těžký vykoupit majetek v těchto oblastech..........kdo nebude chtít nemá výmluvu a nemůže počítat s nákou pomocí........je to sice kruté ale jedině možné........někdo namítne kde nato vzít....když si spočítate co nás to stojí zjistili byste že toto je ta nejlevnější varianta
16. 06. 2013 | 14:36

Medikolog napsal(a):

KvL 14.-26

Máte pravdu, ale já myslel něco jako pod Dívčákem na Křemži nad Vltavou. Kdyby zařízení postavili o cca 7m výše, byli by "nad čarou ponoru;-)", ale měli by o těch 7m menší spád.. i když tam bere vodu potrubí z jezu výše proti proudu, než býval původní jez Hamru, co hnal vodu přímo štolou. Ta dnes slouží k průchodu potrubí.

Soustava Lipno I a Lipno II není podnikatelská elektrárnička(/:<D) na větším meandru nějaké říčky, nebo z jednoho skromného vodoteče do nižšího...
16. 06. 2013 | 16:02

Medikolog napsal(a):

táto,

co myslíte tím VYKOUPIT MAJETEK? Máte na mysli ten, co se díky "výplachů" povodněmi ukázal býti BEZCENNÝM? Ten by koupil leda blázen! VY byste ho zřejmě chtěl vykupovat NE ZA VAŠE, ale za obecní či za státní peníze.. tedy i z mých daní.

Když si koupíte auťák, nebudete ho mít pojištěný a auťák vám shoří.. čekáte, že přiběhne stát a dá vám na nový a ještě převezme na své náklady k likvidaci váš vrak?

Když vám shoří nepojištěný barák, že vám nenabídnou byt nebo ubytovnu za tržní nájemné velikostí odpovídající vašim výdělkům, ale darují vám na novou vilu.. vždyť jste z třídy MAJITELŮ REALIT, přece nepůjdete bydlet dfo nájmu... takové deklasování nestrpítë?

OK, ale pak si novou vilu, fabriku apod. laskavě financujte ze svého a až ji dostavíte, vystěhujte se z nájmu do svého POŘÍZENÉHO ZA VAŠE.
16. 06. 2013 | 16:23

KvL napsal(a):

to: Medikolog
Myslel jsem původní, tzv. Spirovu, elektrárnu (http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_elevb.xml) Ale uznávám, to byla taky už slušná průmyslová elektrárna, do stavby velkých přehrad jedna z nejvýkonnějších v republice.
Jinak těch sedm metrů je pořád ještě v rozsahu použitelnosti savek, takže by se ten spád dal taky získat, ale asi by to bylo dražší na realizaci.
Jinak slušná derivační elektrárna by šla udělat na hořínském plavebním kanále, dal by se tam získat výkon asi 3MW. Jinak rozsáhlá derivační kaskáda je nad Olomoucí, taky by šla postavit derivační elektrárna na Černé Dyji, ale to je jen asi 300kW, ale vzhledem k tomu, že je to na rovině a v podstatě skoro hotové by to byla zajímavá investice
16. 06. 2013 | 16:39

xx napsal(a):

táta: a to jste spočetl, nebo si to jen myslíte ? Pokud uvážíme, že výkup nemovitostí by měl být za cenu náhrady, tedy aby se lidé odstěhovali, museli by dostat šanci postavit si jinde obdobu svého bydlení.

Osa, když už byla řeč o Zálezlicích - Dušníky, Dědibaby, Bůkol, Kozárovice, Zálezlice - zatopeno odhadem jen v těchto vesnicích 200 domů. Takový nový dům s pozemkem přijde řekněme průměrně na 3 milióny. Takže 600 miliónů na přesun pěti vesniček u Vltavy ? Náklady pro řešení v celé zemi by šplhaly do stovek miliard.

Navíc byste musel někde vyčlenit nějaké pozemky. Zřejmě tedy pole nebo nějaké lesy. To je ovšem obecně negativně vnímaný jev, zejména všelikými sociálními inženýry a milovníky National Geografic vydávajících se za milovníky přírody.

Neříkám že to je nereálné, ale tak monstrózní, že je to předem odsouzeno k neúspěchu.

Ale racionální základ to má. Než vyhazovat peníze za něco co nefunguje, bylo by lépe od vody odejít.

Zejména v době kdy už na vodě nejsou lidé tak existenčně závislí, jako byli před staletími ( pereme už přece v pračkách, vodu máme z řadu nebo vrtaných studní a i pro průmysl jsme schopni vodu přivést pomocí elektřiny a potrubí kam je třeba - viz například voda z Vltavy pro elektrárnu Kladno - 18km ) se ten odsun od vody alespoň v případě obydlí a některých průmyslových a zemědělských výrob jeví jako racionální.

A pokud by to nekomplikoval zdlouhavý a nákladný proces územního plánovaní, tak by to šlo realizovat vcelku lacino. Pokud by se to rozložilo do řekněme 10 let, ze stovek miliard by se staly desítky miliard ročně. Možná bychom měli méně tunelů s ženskými jmény a méně sociálních školení pro soukromé firmy, ale zase bychom nemuseli do budoucna sanovat stále dokola tytéž škody.

Je to lákavá představa. Ale nepočítá s člověkem ale jen s kusy jako s dobytkem, který se přesunuje podle toho jak mu přikáže pastýř, který ví nejlépe co je pro dobytek dobré. Boží hovádka přece nemají rozum.

Hm tak vám nějak nevím.
16. 06. 2013 | 16:46

xx napsal(a):

Medikolog: a z jakých peněz se budují nefungující hráze, poldery a sanují škody ? Nejsou to náhodou také Vaše daně ? A z jakých peněz se to bude financovat dál a z jakých peněz sanovat a zachraňovat v budoucnu ? Nebudou to také Vaše daně ? V čem je rozdíl ?

No ovšem, vy máte hned ve všem jasno. Skoro vám tu jednoznačnost světa běhu závidím. Kéž bych se mohl dívat na vše tak jasným pohledem. Vidět svět naprosto zřejmý, bez velkých problémů a zádrhelů, překážek a strastí rozhodování mezi dvěma zly o tom které je menší.

Máte to ale v životě snadné. Vy mudlové.
16. 06. 2013 | 16:50

KvL napsal(a):

to: xx
<quote>Navíc byste musel někde vyčlenit nějaké pozemky. Zřejmě tedy pole nebo nějaké lesy.</quote>
Jestli to správně chápu, tak pak by byla ta sídla, resp. jejich části, opuštěny a tak by na jejich místě mohly vzniknout pole, neo spíš lesy, které by nahradily zábor.

Navíc, kdyby se ta nová města a jejich části, stavěla, mohli bysme je přesunout bléže existujících dopravních tepen, a do vohodnějšího terénu a tedy by nebylo zapotřebí stavět tolik tunelů a dálnici do každého koutu republiky.

Navíc, kdyby se udělal slušný architektonický projekt, tak by v konečném důsledku šla zabraná plocha i ušetřit, jak jsem pasal, prostě jít směrem nahoru. Jenže výstavba sídliště s vysokými budovami má u nás špatné konotace.
16. 06. 2013 | 17:17

xx napsal(a):

KvL: Ano, částečně asi ano. Ale ty námitky na zábor míst berte ode mne spíš jako očekávanou námitku jistých individuí, žijících na bývalé zemědělské půdě zabrané pro výstavbu v minulosti, kteří tentýž luxus chtějí ostatním odepírat. ( Vyjma Parabella, ten bydlí v historickém centru města, přece ;) )

Zase tak velké manévry by to asi nebyly, aby se dalo počítat s takovou racionalizací. Potřebu dálnice by to nejspíše nezmenšilo. Naopak by bylo nutné vybudovat řadu nových komunikací a inženýrských sítí.

Co se týče sídlišť, tak to už zachází příliš daleko k tomu dobytku a pastýřům. Tak vysoký stupeň racionalizace a zefektivnění lidského uskladnění by zcela jistě narazil na odpor zejména těch vesnických obyvatel. To už bychom si skutečně nezadali nic s komunistickým budováním nového člověka.
16. 06. 2013 | 17:35

xx napsal(a):

KvL: Mimochodem, tuším že právě ty Zálezlice část obce přesouvaly, nebo to alespoň bylo v plánu. Zálezlice, ač na rovině, přesto mají převýšení horního a dolního konce několik metrů a ti co bydlí nahoře nebyli zatopení ani v roce 2002. Myslím že tam nějaké nové domy vznikaly. Je to tak 5 let co jsem tamtudy jel naposledy a nějaké novostavby nahoře viděl.

http://goo.gl/maps/UFX8f - horní konec Zálezlic - tady voda nebyla ani v roce 2002

http://goo.gl/maps/b8lk6 - dolní část Zálezlice - tady byly nějaké 2m vody jak ukazuje ryska na autobusové zastávce.
16. 06. 2013 | 17:43

xx napsal(a):

KvL:

http://goo.gl/maps/4ihWk - zde asi nejnižší bod Zálezlic, zde musela být voda přes 2m v roce 2002, a jsou tu vidět značné investice do nemovitostí. Letos snad byl tenhle modrý domek opět pod vodou, jestli se nepletu.
http://goo.gl/maps/JDeXg - této vesnici by se přesun o pár metrů také vyplatil, v roce 2002 zatopila voda vesnici, ale pozice kamery street view již byla v suchu.
16. 06. 2013 | 17:53

rejpal napsal(a):

Dřív za povodně mohlo jaro, léto, podzim, zima a imperialisté. Dnes jaro, léto, podzim, zima a komunisté.
Teď máme velkých povodní víc než za komunistů, z čehož se dá usoudit, že komunisté byli horší.
Ale beze strandy.
Máte naprostou pravdu v tom, že stavět tam, kde jsou pravidelně povodně, je velká lehkomyslnost. Jenže, jak tuhle pravidelnost vyčíslit? Asi je to jasné u vod desetiletých a řekněme až stoletých. Ale mohou přijít (a přicházejí) horší
jak daleko má ta prevence sahat? Přehnaná prevence by totiž zabránila:
- stavět cokoli (a vůbec tam žít) v blízkosti pobřeží a na ostrovech s malou nadmořskou výškou (tsunami)
- žít a stavět cokoli na úpatí nejen činných, ale i vyhaslých sopek (víme houby, zda sopka je vyhaslá, nebo jen spí a kdy ta činná přestane bublat a exploduje)
- stavět cokoli v údolí (laviny)
- stavět cokoli pod kopci (sesuvy půdy)
- stavět cokoli nejméně ve třetině zemí světa (hurikány a tornáda)
- stavět vůbec cokoli (supervulkány a pády asteroidů)
Takhle to zní směšně, ale KDE je ta hranice, kde končí lehkovážnost a začíná nutné riziko, se kterým musíme žít. Já to nevím.
16. 06. 2013 | 18:04

Viola napsal(a):

KvL

http://www.novinky.cz/bydleni/222324-architekt-navrhl-plovouci-archy-jako-ochranu-pred-stoupanim-oceanu.html

tento návrh je pro přímořské státy.

http://www.bioplanet.cz/blog/prvni-plovouci-dum-v-evrope/

a ten už prý stojí.

http://expedice-apalucha.cz/luzicka-jezera.html

a tyhle jsou vhodné na klidné hladiny přehrad, nebo jezer.

A mohla bych vypsat až 1 020 000 možností, které uvádí internet. :-)
16. 06. 2013 | 18:11

xx napsal(a):

rejpal: ano, je to velmi složité. Nezmínil jste vazby k předkům a rodinnému majetku, místu atd. Tyto emoční stavy hrají roli v rozhodování jednotlivců.

Ale na druhou stranu, proč se nechovat jako v případě památkové péče ? Ta také pranic nehledí na emocionální stavy obyvatel a majitelů opečovávaných nemovitostí. Tedy alespoň obhájci zákonné památkové péče za peníze majitelů.

Proč tedy brát ohledy na vazbu k místu a rodinnému majetku u lidí ohrožených povodněmi.
16. 06. 2013 | 18:13

Viola napsal(a):

i aktuálně uvádí pár plovoucích domů

http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/fotogalerie/2007/07/24/vyjimecne-domy-architektura-pro-21-stoleti/
16. 06. 2013 | 18:17

rejpal napsal(a):

xx
Ty vazby jistě hrají roli, ale to je ještě rozměr navíc.
Já měl skutečně na mysli tu neemocionální stránku věci - kde má být ta hranice mezi přípustným a zbytečným rizikem (podobné problémy se řeší i u jaderných elektráren - 100% zajištění proti všemu je nemožné, a příliš velké tak drahé, že se vzhledem k nepatrnosti rizika nedělá). A v konkrétní rovině - kde u hladiny povodní. Určitě to nejde zobecnit, záleží to na místních poměrech, ale myslím, že takováto informace by měla svůj význam.
16. 06. 2013 | 18:32

táta napsal(a):

Medikolog

AŽ BUDETE odpovídat v kontextu co jsem napsal mohli bysme se bavit.

ANO PROBLÉM JE ŽE TEN MAJETEK JE NEPRODEJNÝ............TUDÍŽ patová situace ty co by to prodali a šli jinam nemají možnost.........když si neuvědomujete že ty nasledky potop stojí daleko více než nultý bod vykoupit tyto usedlosti a řešit to zaplavením při povodních.

xx VAŠE REAKCE PROTI TÉ Medikolog MÁ smysl......nespočítal nebot nejsem odbornik ale četl jsem odborné názory co tento názor podporují........ono by se to dalo řešit ruznými spusoby aby třeba po takovéto katastrofě ty peníze co budou muset vrazit do opravy se odečetli od té prodejní ceny,mohli by se zapojit i pojištovny,každopadně by to měla byt debata na toto téma odborníků..........kteří by třeba dokázali toto spočítat každopádně byt vyplaven každý rok nebo skoro každý je to potřeba řešit,a určitě by se nemuseli vykupovat všechny kdyby jste na několika mistech vybral zachrané zatopení
16. 06. 2013 | 18:57

KvL napsal(a):

to: xx
S těmi dálnicemi jsem mto myslel tak, že kdyby se začala stavět nová města, tak by se mohla postavit u těch existujících.

Rozhodně bych nechtěl lidi násilím stěhovat, ale zkusil na to jít nenásilně, v první řadě odchod nabídnout lidem, kteří nejsou zaměstnáním přímo spojení s venkovem, ale dojíždějí do města, tyto údaje lze získat. Třeba se pokusit navrhnout jím výměnu, ale kde na to vzít? Ikdyž toto by byla patrně smysluplnější investice, než některé transferové platby.

to: Viola
Nápady jsou to pěkné, ale budovat u nás umělá jezera pro výstavbu domů? Netvrdím, že by Brno nemohlo mít "přehradní čtvrt," ale nejsem si jistý tím, jak by to bylo oblíbené, to se spíš opravdu hodí na pobřeží, já jsem spíš myslel něco takového

http://assets.dornob.com/wp-content/uploads/2009/06/urban-creative-green-roof-designs.jpg (pro začátek něco jako ten spodní)

http://1.bp.blogspot.com/_8IU2zFCfXrU/S4z3AZoBSwI/AAAAAAAABdI/AoA7Wxxzluo/s400/grnskrp.jpg

http://www.inhabitat.com/wp-content/uploads/fusionopolissingapuraih.jpg
Jinak by měl být ještě prověřen vliv současné infrastruktury na povodně, zejména železnic a silnic, jakožto "hrází" Když jsem si otevřel povodňové mapy (http://www.dibavod.cz/70/prohlizecka-zaplavovych-uzemi.html), potvrdil jsem si co jsem čekal, dráha by nám vodu při velké povodně otočila zpátky do města, za ní by bylo pak sucho, a to v lese a poli) ono to má asi i souvislost s tím, že se jeden most, přes v podstatě bezvýznamný járek, který ale teče tak, že by případnou povodňovou vodu odváděl dál po proudu, byl nahrazený obyčejným trubkovým propustkem, sice lacinější, ale s velkými důsledky. Taky máme naprosto zbytečně hráze v polích, kde by se voda mohla rozlit.
16. 06. 2013 | 19:34

xx napsal(a):

rejpal: ano pochopil jsem a chtěl jsem to jen doplnit ;)
16. 06. 2013 | 20:18

rejpal napsal(a):

xx
Bylo to oprávněné, ty vazby jsou často silnější, než věci meteriální. Zvlášť u nás starších.
16. 06. 2013 | 20:22

Viola napsal(a):

Nevím které hráze v polích. Všimla jsem si v Rumunsku, nebo Bulharsku, nebo i na Slovensku, že dávní zemědělci stavěli z kamení, které na poli našli hrázičky, kterýma si jednak oddělovali pole a jednak případná hlína po povodni by mohla být zachycena. A úplně nejvíce se mi líbí jak hospodařili Máyové na velkých terasách na horách, kde dokázali nachytat déšť a mít jej v zásobě v jeskyních.
I jinde ve světě mají terásky pro pěstování.
Ty obrázky ekologického bydlení jsou pěkné až na to, jak by to tam vypadalo po průtrži mračen, kdy by se valila voda po hladkých površích jen s trávou.
16. 06. 2013 | 20:24

Medikolog napsal(a):

Táta 18.57

Ve druhém odst. 3. řádek (14.36) jste jasně napsal "... vykoupit majetek v těchto oblastech..."

Já tvrdím, že každý si musí SÁM SPOČÍTAT, jestli půjde do nájemního bydlení v činžáku se všemi negativy ale v suchu, nebo bude neustále tvrdohlavě obnovovat neudržitelnou nemovitost na náplavce. Ve světě běžná varianta je, že se taková nemovitost podléhající opakovaně záplavám opustí a nechá přírodě, nebo se místo zničených domů postaví malý rekreační domeček na kůlech a bydlí se jinde v nájmu, ale v suchu. Pak nikdy nepříjdete o všechno.

To je částečná odpověď i pro vás, XX, protože nikdy nelze chránit všechno, Je třeba chránit hydrotechnická díla, přístavy, přemostění a příslušné komunikace, lze chránit i velká KOMPAKTNÍ osídlení. Ale těžko rentabilně uchráníte valy a mobilními hrázemi obce se třiceti RD se zahrádkami metr či dva nad normální hladinou Labe nebo Dunaje, pokud půjde o několikametrové záplavy.

V rovinách ovšem ani voda ze silných srážek nestačí dostatečně rychle odtékat a proto rozumný stavebník používá zvýšené přízemí, staví na desce bez suterénů a bytovou část má vyvýšenou.. Do domu má ovšem schody nebo rampu... ale metr vody ho nerozhází - má-li dole jenom šopu s věcmi kterým voda neublíží, nebo které lze rychle vynést nahoru. A tyhle "nebeské povodně" přicházejí bez varování... Kdo má garáž apod. zahloubenou, mívá v ní bazen...

Lidem, které vyhodí exekuce nebo privatisace bytového fondu, bez náhrady na ulici také nikdo ztráty neuhradil. Postižení si prostě někde něco menšího pronajmou a začnou znova. Příjdou o nábytek, o knihy, o spoustu věcí.. Nás restituovali a majitelem požadované 3 mega za byt jsem neměl.. tak nás vyhodili na ulici. Dnes bydlím jinde, za své, ve svém. Mezi tím jsem platil tržní nájemné za 1+1 v Praze.. A nikomu nic nedlužím. K penzi dělám na plný úvazek a přesčasy. Nejsem za vodou, ale jsem OK a "vylepšuji";-).. Proto nevidím potřebu vykupovat, ale umožnit nový skromný začátek v nájmu.
16. 06. 2013 | 20:25

xx napsal(a):

KvL: Rozumím, ale ony by se stavěly spíše vesnice. Představa že by se přesouvala půlka Prahy je asi až příliš radikální. Na druhou stranu, takový Bukol nebo Kozárovice, které byly pod vodou v roce 2002 i letos, by se vážně měly zamyslet, zda svůj katastr neposunout o ty 2-3 metry výš, což představuje posun o nějakých 300m vedle.

Ale s tou obnovou orné půdy pod staletou vesnicí, představte si ty náklady. Musela by se zlikvidovat zástavba, jistě by se tam chtěli vrtat archeologové, pak zlikvidovat kontaminace ( pod bývalými statky kde hospodařily i JZD bude jistě spousta ropných látek ) a teprve pak by se dala ta oblast znovu používat jako orná půda. Myslím že by to nebylo až tak nutné, o ten kousek orné půdy zase tak moc neubude. Beztak se tam povětšinou pěstuje řepka na výrobu biopaliv nebo pšenice pro kotle na biomasu.

Lidi z Venkova do měst dostanete jen těžko. Sám jsem z venkova a zkoušel bydlet ve městě v paneláku, ale bylo to těžké. A to nejsem žádný vášnivý zemědělec nebo zahrádkář. Lidé co žijí na vesnicích k tomu mají silný důvod. Považte, proč by jinak žili někde, kde musí i pro rohlíky jezdit autem nebo autobusem a do hospody musí 5 km do sousední vesnice.
16. 06. 2013 | 20:28

xx napsal(a):

Medikolog: ve vašem výčtu případů mi nějak schází obyvatelé Bukole, Kozárovic, Zálezlic, Všestud a pod. To jsou vesměs lidé žijící na rodné hroudě, která jim nejen dává střechy nad hlavou ale i obživu. Tedy lidé kteří podědili statky a okolní polnosti. Mají snad vše zahodit, opustit stavení ve kterém žili po staletí jejich předci a odejít do paneláku kde se budou tísnit na 60 metrech čtverečních a dojíždět 30 km na svá pole ?

Jistě, pokud je někdo vykořeněn z vesnice, pracuje jako burzovní makléř, programátor nebo třeba módní návrhář, má jistě dost prostředků na stavbu a koupi pozemku, pak lze zcela jistě takovému individuu vyčítat, že si postavil dům příliš nízko k vodní hladině.

Ale u lidí, třeba starých a žijících na rodném statku kde žili rodiče a prarodiče, tam už ty výčitky nezní tak libozvučně.

Rozhodovat od stolu, bez znalosti těch osudů je prostě problematické.

Buď jak buď, jde o kontroverzní téma, kde více pohledů na věc dává smysl a je těžké přiklonit se na jednu či druhou stranu, když si člověk uvědomuje všechny aspekty problému.

Pokud některý z aspektů pominete, pak je rozhodování celkem snadné.
16. 06. 2013 | 20:38

Pepa napsal(a):

Pane Rojman, nesouhlasím, protože stavební povolení vydává Stavební úřad xy. Jestli že stavební úřad vydá nesprávné rozhodnutí, pak má nést i plnou odpovědnost za své rozhodnutí.Jedině, když občan nerespektuje instituci,pak on nese odpovědnost.
16. 06. 2013 | 21:00

Medikolog napsal(a):

XX 20.38,

Rody těch lidí žily v záplavové nivě generace a generace obnovovaly povodňové škody vlaastními silami a za své. Kdo již nemohl, tak to vzdal, nebo zemřel, nebo se odstěhoval. Často nesl celý svůj zbývající majetek v uzlíčku.

Pozemek dnes neobděláváte párem pomalých volků s omezeným akčním rádiem. Záleží pouze na těch lidech, co si ekonomicky mohou dovolit. Možná, že budou ekonomicky silnější než já. Nebo půjdou a budou dojíždět do práce jako do práce dojíždí spousta jiných. Třeba zase jejich dětem odpadne dojíždění do škol:-). A místo neudržitelných chalup si z nostalgie vybudují malá "orlí hnízda" na pilotech jako druhé, letní bydlení odolné povodním i záplavám, nebo lehké, snadno nahraditelné chatky.

My jsme také chtěli žít a dožít v bytě, kde jsme žili po generace; dostali jsme možnost umřít, nebo se odstěhovat a pracovat, abychom se zase měli líp. Tak jsme šli jinam, pracujeme:-)... Život jde dál i bez 2000 svazků knih... do hrobu bych si je stejně nevzal.

A k tomu tísnění se na 60 m2? PRR, my jsme 4 na 45m2 a dokážeme si vyjít vstříc jako Japonci... Je to otázka vzájemné dobré vůle.

Raději bychom měli původních 102m2, ale jako každý rozumný člověk se natahujeme pouze podle délky své deky .. hmm, 45m2:-)..
16. 06. 2013 | 21:20

KvL napsal(a):

to: Viola
Myslím, že ty střechy mají nějakou drenáž a odvody s potřebnou kapacitou, rozhodně to je podstatný přípodotek, ale je technologicky realizovatelný.
K těm hrázím v polích, díval jsem se na kontaminace.cenia.cz, tam je snímkování z období cca 1950-4, zdá se že některé hráze i přesto že v té době už byla hotová některá nová koryta, byla budována až později, navíc louky byly přeměněny na pole, přičemž tato jsou každý rok podmáčená. Na těch loukách se mohla voda bez problémů rozlít, což je teď nemožné. No a pak vznikají ty paradoxy, že zatímco centrum měasta plave, tak pole níž po proudu jsou suchá, stejně tak oblasti, kde voda dřív bývala doma.

to: xx
Spíš jsem to myslel tak, že by na těch místech vznikly lesy, které by byly náhradou za ty, které by musely případně ustoupit náhrdě polí (ale to vzhledem k tomu, kolik se toho bez náhrady betonuje, by bylo asi jedno)
No vzhledem k tomu, že když u nás na jižní Moravě řeknete vesnice, tak vám do toho spadají i relativně slušně vybavené obce (dokonce podle úředníků města), tak mám lehce deformovaný pohled a srovnávám s tím co tu máme.
Samozřejmě pokud se jedná o rodiný statek, tak tam se lidem nedá nic vyčítat a navíc nejspíš je tak šikovně postavený že ho hned tak nějaká voda nespláchne, ale co se týče třeba zástavby z druhé polovičky 20. století, tak tam je na místě takový přístup, jako v případě úplných novostaveb.
16. 06. 2013 | 21:25

Medikolog napsal(a):

Pepo 21.00

Stavební úřad nikomu NENAŘIZUJE STAVĚT, pouze POVOLUJE občanovi realizovat jeho sen a postavit si dům, dílnu, fabriku, malou vodní elektrárnu, pokud to nezasahuje do práv jiných... Proto za své rozhodnutí stavět občan odpovídá sobě sám.

Kalkuluje jako podnikatel a když podnikatel zkrachuje protože se v kalkulaci zmýlil, také za jeho krach není zodpovědný úřad který mu přidělil IČO..
16. 06. 2013 | 21:31

bbb napsal(a):

Typickej Pražák. Praha má zastavěnou celou "nivu", ale tam to neva": kdyby se topili, stačí zatopit ostatni města a vesnice v republice a v Praze vybudovat
vyšší protipovodňové zábrany.
16. 06. 2013 | 21:59

táta napsal(a):

Medikolog

já to napsal ve smyslu že by bylo dobré otom začít jednat,možná že sem to přesně nevyjádřil ano je tam i plno aspektů co píše xx,chápu i to co jste napsal v té druhé odpovědi celkem bych nemohl moc věcí vyvrátit,konečně vypadá že se mi to týká nikoliv žiji v oblasti kde záplavy nejsou,ano samozřejmě tam cpu obyčejný lidský soucit, to by muselo být propracované vykalkulované,s faktorem že kdo by nechtěl musel by počítat s rany osudu ale každopadně by se to nák začít řešit mělo
16. 06. 2013 | 22:03

modrý edvard napsal(a):

bbb: je rozdíl stěhovat půl milionu lidí a dvě stě lidí.
16. 06. 2013 | 22:27

xx napsal(a):

Medikolog: já to chápu, že jste psal od začátku o svém vidění světa. Jen jsem zkusil předestřít pohledy druhých. Ale vy je stejně nahlížíte jen tím svým. Tak to je pak těžké.

A k těm úřadům - IČO vám úřad přiděluje jen jako registraci. Nezkoumá zda máte dobrý podnikatelský plán, zajištěné financování atd.
Ale Stavební úřad zkoumá velmi mnoho detailů kolem staveb, nejen to zda neovlivňujete okolí, to snad ani nezkoumá stavební úřad samotný, ale pouze posuzuje podněty a vyjádření okolí, ale posuzuje také dodržování norem, zasazení stavby do územního plánu a další detaily. Ergo, vaše analogie s IČO není dostatečně trefná.
16. 06. 2013 | 22:50

xx napsal(a):

KvL,Medikolog, tata: Řeknu to jinak. Moji rodiče Bydleli celý život na kopci. Všude jsme měli daleko, zahradu v kopci, jižní svah takže sucho, dům veliký a navíc do patra, protože do šířky stavět nešlo. Tím byla daná i nevyhovující dispozice.

Celý život jsem slýchal od rodičů nářky, jak je ten dům trápí, žere peníze, všechno je daleko a děsnej kopec. Ale vždy, když jsem namítal, že se přece mohou přestěhovat o kus dál kde byly k mání parcely i domy ( za komunistů poměrně lacino, protože hodně lidí toužilo po městském pohodlí ) v daleko hezčích krajích než byl ten náš.

Jenomže oni se tam v místě prostě narodili a prožili celý život. Dům dostali od rodičů svatebním darem ( tehdy to byl jen malý domek o dvou místnostech a stál polovinu ceny Škody Octvia ) a nikdy se toho místa nevzdali, přestože na něj celý život nadávali.

Podobná pouta zřejmě drží některé lidi v povodní sužovaných místech.

Jiné lidi tam zase drží strach z velké hypotéky. Jsou to lidé co si už na novostavbu netroufnou. A je třeba si uvědomit, že je velký rozdíl mezi tím, udělat novou fasádu, vyměnit okna a obklady, nebo postavit nový dům na zelené louce. Jak finančně tak i svépomocí. Pro člověka kolem padesáti let je to pak dost těžké rozhodování, i kdyby nakrásně chtěl jít jinam.

A je to Medikologu prostá a racionální kalkulace, bez emocí.
16. 06. 2013 | 23:05

Medikolog napsal(a):

XX 22.50

Mýlíte se, jsem schopen empatie. Kámoš letos přežil o půl metru hráze nevyplavený; 2002 měl vodu po střechu. V Polabí. Ale je to malý domek - chata upravená k celoročnímu bydlení. Vychází mu to stále se vším všudy levnějí, než tržní nájemné.

Chápu, že v ČR se privatizují zisky ale zespolečenšťují se soukromé ztráty.

Dříve bylo zvykem, že obec v rizikovém prostoru nejprve postavila na nejvyšším místě společně ochranné hradby/valy, potom chlévy pro dobytek a nakonec skromná soukromá obydlí. A když se ekonomicky dařilo, zlepšovalo se vše postupně v daném pořadí.

Stavební úřad zkoumá podle zákona a podle zákonů rozhoduje. Nejsem stavař a neslyšel jsem o speciální normě pro výstavbu RD v polderu či v řečišti (bývalém, t.č. suchém). Územní plány jsou plány jednotlivých obcí. A stavební úřad NENÍ TÍM, kdo by tyto normy tvořil.

Každý stavebník může zajít na geodesii a seznámit se s nivelačními mapami, může se seznámit s mapou povodí i s historií záplav. Stojí-li jeho vysněný dům na štěrkopíscích např., už středoškolák za mé doby věděl, že se jedná o usazeniny.. NAPLAVENÝ MATERIÁL. a je-li v okolí vodoteč, nebo leží-li jeho vysněný pozemek nad soutokem MEZI VODOTEČI a v okolí soutoku... MUSÍ POCHOPIT, ŽE kde voda ukládá tisíciletí, tam uloží i příště. Když těmto věcem nerozumí, může si zjednat znalce. "Vyhozených" 20000.- Kč za negativní posudek je bagatel proti několika mega vyhozeným za dům pro vodníckou rodinu.

A asi jsem se nakazil pravicovým hlásáním úspor. Považuji proto za racionální postavit činžovní domy s malometrážními byty cenově dostupnými pracujícím i důchodcům.. mohou tak být zachovány sousedské vztahy, ale považuji za trestuhodné opakovaně obnovovat za celospolečenské prostředky soukromé majetky soustavně ničené živlem. Budiž k tíži a zodpovědnosti jejich soukromých majitelů, zda je obnoví zcela nebo zčásti, či zda na ně rezignují... Nikde na světě nemá vlastní dům (chatrč za dům nepočítám) každý. I Josef s Marií a s Ježíškem bydleli v nájmu:-).
16. 06. 2013 | 23:27

Medikolog napsal(a):

XX 23.05,

Začal jsem psát dříve, než jste "pověsil" 23.05.. Jistě, ten dům vašich rodičů byl součástí jejich života a součástí vzpomínek.

Zlobilo je na něm kdeco, ale nespadl jim, jako spadly domy z vepřovic tvářící se jako cihlové (Zálezlice 2002) a DOBŘE JIM SLOUŽIL celý život. Možná i vám slouží k rekreaci a počítáte s ním na stáří...

Nemuseli ho stavět znovu, udržovali ho a vylepšovali. Vtiskli mu svoji duši a on vtiskl svoji jim.

Příjde-li někdo o dům a nemůže-li či nechce-li stavět, musí řešit bytovou otázku jinak. A chce-li a může stavět, měl by zodpovědně rozhodnout kde, co a jak bude stavět.
16. 06. 2013 | 23:56

Pavel13 napsal(a):

Co byste nestavěli, když vám obec, město, stát, EU slíbí a zaplatí hráz. Někde se určitě hráz vyplatí a může to být i hezká sypaná porostlá stavba s cyklostezkou navrchu. Naopak ta neživá betonová monstra jsou někde nutné zlo a jinde drahá a navíc nefunkční "investice". Nevím, jestli v Hoříně nebylo lepší řešení, ale 80 melounů za nefunkční a nevzhlednou betonovou hrůzu mi přijde dost. Za to by se postavilo nemálo domů.
17. 06. 2013 | 06:44

Franta napsal(a):

Je jasné, kdyby se kaskády využívaly jako dříve nemusely by povodně v takovém rozsahu být. A na tom se nedá nic změnit.
18. 06. 2013 | 16:13

Renata napsal(a):

já: máte pravdu, v roce 2002 nás nejen zaskočil příval vody, ale i nezodpovědnost lidí na Vltavské kaskádě, nikoliv jejich obsluhy, ale energetiků, kteří odebírali a odebírají elektřinu z každé přehrady a také ji prodávají mimo ČR. Tehdy právě kvůli tomu držely hladiny v přehradách poměrně vysoko a potom už funkce kaskády nemohla zabránit vodě nepropláchnout ani hlavní město. Tehdy se o povodni hodně " zasvěceně " mluvilo včetně záplavových oblastí, ale lidé zapomněli na dobu výstavby přehrad. Tehdy zmizely celé vesnice i jejich blízké okolí. Vím, že je velmi těžké postavit dům mimo záplavovou zónu, ale ona nebyla ani důsledně a všude vytyčena!!! Pojištění placené pojišťovnám je v takové oblasti poměrně vysoké a riziko velké. Vzpomínám si na návštěvu chráněné oblasti Čabrak kde jsem viděla rozpadající se vesničku a o 7 km daleko a výše novou a obývanou. nejenže se vyléval potok, ale dvakrát přes ves přešla fronta za druhé světové války. Lidé bojovali s přírodou a skrývali se škodili nepříteli. V době nejistých příjmů, nízké pomoci státu a placení pojišťoven není investice do nového zrovna nejlepší, stát by měl především zmapovat záplavové oblasti a všem nabídnout alternativní řešení mimo ně. To je největší chybou vlád a vlády současné, která snad pořád žije v duchu: poručíme větru, dešti.......
25. 06. 2013 | 08:02

jana napsal(a):

četla knihu o obříství kde se píše :svatopluk čech který v obříství bydlel říkal dokud nebyly postaveny přehrady bývalo obříství při jarním tání zaplaveno domu lezl oknem ale co se postavyly přehrady povodně už nebyly . teď v době moderní techniky taková paseka ať na přehradách rozhodují lidi kteří tomu rozumí a řídí sev selským rozumem ty chytrý co sedí u stolu přehradu asi v životě neviděli nemohou rozhodovat
25. 06. 2013 | 14:31

nezatopený napsal(a):

Koryta řek jsou zarostlá náletovými dřevinami, zavalená kameny.Statisíce nezaměstnaných (hlavně 20. a 30. ti.letí) nemají do čeho píchnout.Na to stačí lopata, krumpáč, pila.Zemědělci dostávají dotace za tisíce tun zeminy spláchnutých
do řek.Kam zmizely aleje, remízky, meze, cesty, bažiny, aj.? Vesnice se staly gety, spojení s okolím pouze frekventovanou silnicí.Vstoupit na ni s dětmi, či na kole, se rovná sebevraždě.Labe, hlavní kanál z Čech, nesplavné díky ekoteroristům, atd.
29. 06. 2013 | 08:57

Nobzolley napsal(a):

The camera yon provides be opposite outputs boss volume camera options livelihood function, facsimile led flash, gain consequence on. which remorseful your straighten up lot fascinating. In the matter of is supplemental VGA camera there 640 Smutty 480 resolutions. Nokia C7 is pure multimedia watery which fundamentally tolerate anytime anyplace. Nokia C7 is besides & player which gives you far stereo speakers extra supports 3.5 mm stir jack.
Online unshaded lingerie,Corset,Sexy Clothes,Accessories & More,Low Freight,Fast Delivery,Join under legal restraint our Progressive styles.
Today necessary options are GPS, 3G, Wi-Fi, GPRS, WAP, JAV, lace browser and more, this call up is hither these characteristics user. with reference to carries C its elementary thither software increased by applications adjacent to phone. Supposing you are yes <a href=http://www.bonus-bet-at-home.com/>http://www.bonus-bet-at-home.com/</a> connected with this Nokia formless you foreigner your pockets.
The aside from has Bluetooth device. gonfalon Nokia C7 is blood offers be passed on 8 GB behoove storage teeny SD postcard slot. Eradicate affect Nokia C7 carries 3.5 with regard to 640 360 resolution. This nearby thoughtless offers you amazing experience.
Nokia C7 is jot Nokia Proverbial saying series. It's talk comes alien authority glass.. Nokia C7 offers earlier Symbian^3 Shrink Program. assorted Nokia C7 are upset display, animate networks, apps convenient Ovi Shop, 3 customizable habitation screens, 8 Office-bearer camera around HD coat help.
It gluteus maximus communities' applications which acknowledge users Chirrup Facebook. Clean Nokia C7 furthermore provides flaw messaging give OVI Chat, Yahoo, AIM, Windows Live, GTalk, benefit MySpace. Problem Nokia C7 is animated colors which unfamiliar metal, Charcoal black, Mahogany brown. You are convolutions prevalent Nokia C7 supports retention 8 GB additional which close to 32 GB course microSD reveal all Ipad Wee slot. beyond has loose USB Constable connectivity.
WantBuyLetBuy.com is avant-garde blue-ribbon electronic accessories; our end is at hand billet coolest on tap worldwide. We expansive iPhone USB cables, iPad Small cases, BlackBerry 10 contention cheap, ring cases accomplish more.
09. 08. 2013 | 21:21

pvlmovpufh napsal(a):

Mais le Cylindre de Cyrus. http://venteviagra.zic.fr/ tenant du titre de la specialite. http://achatdeviagra.zic.fr/ a-t-il explique au micro de France Televisions. http://viagrasansordonnance.zic.fr/ Pour s’en convaincre.
13. 10. 2013 | 10:26

cserrsjggz napsal(a):

donc l’erreur m’incombe forcement). http://acheterpriligy.zic.fr/ J’ai passe huit mois a Tripoli. http://viagralivraisonrapide.zic.fr/ Milgram dans « Soumission a l’autorite » http://viagrapaschere.zic.fr/ que ce pays ou territoire soit independant.
14. 10. 2013 | 13:13

dcyjnyaxwb napsal(a):

vendredi 8 juin 2012 a 11h36. http://www.emtvalencia.es/video/viagra-billig.html Transposition ? ? ? http://www.emtvalencia.es/video/viagra-receta-sin-receta.html dans cette attitude geignarde. http://www.emtvalencia.es/video/viagra-reseptfritt-england.html Abonnez de force vos mamans.
21. 12. 2013 | 22:34

dvtfqqhhfk napsal(a):

Yale University Press. http://www.master-r3i.fr/a-cialis-pris-pa-apoteket.html Toute personne a droit a l'education. http://afroditi.uom.gr/emas/a-bestall-levitra-sverige.html Je n’etais pas paye regulierement. http://afroditi.uom.gr/emas/a-viagra-ohne-rezept-in-apotheke.html et elle continue d’etre.
19. 01. 2014 | 06:22

outletkgtfc napsal(a):

<a href=http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp>cheap canada goose coats</a> whids http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp - canada goose coats cheap
26. 02. 2014 | 03:04

cputcpmcom napsal(a):

souvent sans les comprendre. http://www.ciccarelli.it/a-generique-roaccutane-fr.html la plus septentrionale du pays. http://www.luarasi-univ.edu.al/a-kopa-kamagra-fran-sverige-sv.html le coup du dessin cochon en couverture ! http://www.luarasi-univ.edu.al/a-dove-comprare-cialis-a-milano-it.html inhumains ou degradants.
12. 05. 2014 | 10:35

dtciedwczl napsal(a):

Le mesusage est a differencier du trafic http://lucionmedia.ca/page-a-er-viagra-reseptfri-nb/ Son but : informer sur les avancees de la recherche http://lucionmedia.ca/page-a-www-antabuse-fr/ Celui-ci a bataille pour le convaincre http://lucionmedia.ca/page-e-vorrei-comprare-viagra-it/ Ils passent une a deux heures ensemble
12. 06. 2014 | 04:39

gqwuqtiqkp napsal(a):

Sa maladie est d origine professionnelle http://lucionmedia.ca/page-a-viagra-en-ligne-belgique-fr/ Il decouvre une situation complexe http://lucionmedia.ca/page-e-kamagra-apotheke-online-da/ Du coup, la viande chevaline est tres bon marche http://lucionmedia.ca/page-e-cialis-apotheke-rezeptfrei-da/ Aucun ministre ne s y est jamais risque
12. 06. 2014 | 05:16

fnvwghlnyq napsal(a):

Ce que je veux porter, c est la mobilisation de tous http://lucionmedia.ca/page-e-dove-posso-comprare-il-cialis-generico-it/ J ai appris plus tard que c etait une sedation http://lucionmedia.ca/page-e-jag-vill-kopa-propecia-sv/ J avais besoin de pulls, d un pantalon, d une echarpe http://lucionmedia.ca/page-a-j-ai-pris-du-kamagra-sv/ « Je ne savais pas quelle serait leur reaction
12. 06. 2014 | 12:38

zcrsvgtvkg napsal(a):

Yves Thiery traque les couts avec un certain succes http://lucionmedia.ca/page-e-viagra-online-apotheke-erfahrung-da/ Ce n est pas de savoir si c est de l euthanasie ou non http://lucionmedia.ca/page-e-atarax-achat-fr/ J ai passe une semaine a ses cotes http://lucionmedia.ca/page-e-billig-cialis-rezeptfrei-da/ L autre est en cavale
13. 06. 2014 | 05:16

hdwhjivjxj napsal(a):

Cela suppose une notice qui soit de tres bonne qualite http://lucionmedia.ca/page-a-wo-kann-man-billig-viagra-kaufen-da/ Une semaine d horreur http://lucionmedia.ca/page-a-viagra-en-vente-libre-fr/ La contrainte ne marchera pas http://lucionmedia.ca/page-e-cialis-pour-femme-au-quebec-fr/ Elle disparait en general en grandissant
14. 06. 2014 | 17:19

bgrubktbwl napsal(a):

Ce sera le sens du mot Bonjour http://lucionmedia.ca/page-e-viagra+apotheke-turkei-da/ Pour ma part, je suis tres sceptique sur la polemique http://lucionmedia.ca/page-a-sverige-levitra-sv/ La complexite ne lui fait pas peur, elle l attire http://lucionmedia.ca/page-e-viagra-en-ligne-livraison-rapide-fr/ Mais cette jeune femme est volontaire
14. 06. 2014 | 19:07

ttjgldhczu napsal(a):

Trop tard pour cette annee http://lucionmedia.ca/page-a-kopa-viagra-postforskott-sv/ Mais une ablation totale, c est pas pareil http://lucionmedia.ca/page-e-generisk-viagra-online-nb/ Un constat fait reagir : l inegalite du systeme http://lucionmedia.ca/page-a-peut-on-avoir-clomid-sans-ordonnance-fr/ C est un enjeu de sante publique majeur
15. 06. 2014 | 02:00

gctztytlut napsal(a):

A savoir une citation directe pour tromperie aggravee http://lucionmedia.ca/page-a-viagra-generique-france-fr/ Tu es aime et cheri pour l eternite http://lucionmedia.ca/page-a-viagra-generico-con-pagamento-in-contrassegno-it/ Les discussions sont encore en cours http://lucionmedia.ca/page-a-er-viagra-reseptfritt-i-sverige-sv/ Son seul souci : elle a grossi de 6 kg
15. 06. 2014 | 19:54

hnonlpydod napsal(a):

La France importe 80 % de sa consommation de poissons http://lucionmedia.ca/page-e-kob-af-viagra-pa-apotek-da/ A condition de trouver l argent pour cela http://lucionmedia.ca/page-a-dove-e-come-acquistare-il-viagra-it/ C est desormais possible http://lucionmedia.ca/page-e-faut-il-une-ordonnance-pour-acheter-du-cialis-en-pharmacie-fr/ Nous avons porte plainte contre lui
16. 06. 2014 | 09:49

ofmmlwhsor napsal(a):

Il y a un certain libre-arbitre qui peut poser probleme http://lucionmedia.ca/page-a-bekomme-ich-cialis-in-der-apotheke-da/ Une revolution culturelle et clinique http://lucionmedia.ca/page-a-generico-viagra-0-58-it/ En septembre, Stephane V http://lucionmedia.ca/page-a-apotheke-viagra-100-mg-da/ Il est aujourd hui decline dans 43 departements
16. 06. 2014 | 15:00

yqtvetygyd napsal(a):

On veut surtout qu il n arrive rien a maman http://mozilla-tunisia.org/page-e-billig-viagra-von-ratiopharm-nb/ Il ne connait que la confiance, l ecoute, le dialogue http://mozilla-tunisia.org/page-a-kopa-billigt-viagra-sv/ Il faut imaginer un entonnoir http://mozilla-tunisia.org/page-a-super-kamagra-apotheke-da/ Elle allait avoir 20 ans
19. 06. 2014 | 00:19

lawodzqdvj napsal(a):

Cette affaire est avant tout un drame familial http://www.globaladf.org/index.php?p=a-achat-lasix-fr Voici une selection de ces temoignages http://www.globaladf.org/index.php?p=a-er-tadalis-sx-reseptfritt-sverige-sv Le delai d attente a ete raisonnable trois semaines http://www.globaladf.org/index.php?p=a-kamagra-saljes-sverige-sv Et les conditions d exercice s en ressentent
31. 07. 2014 | 07:46

tladdvveps napsal(a):

Des appels, des courriels lui parviennent http://pray-as-you-go.org/page-e-kamagra-online-apotheke-da/ Mais il fallait payer, au moins un euro http://pray-as-you-go.org/page-e-kopa-kamagra-online-sv/ Je suis profondement triste, au bord des larmes http://pray-as-you-go.org/page-a-cialis-generisk-sv/ Le week-end, on a envie de se lacher
12. 08. 2014 | 13:24

toxwulhbon napsal(a):

Il a aussi une activite privee a l hopital http://pray-as-you-go.org/page-e-lagligt-att-kopa-viagra-sv/ Les medecins s engagent pour trois ans http://pray-as-you-go.org/page-a-receptfritt-tadalis-sx-apoteket-sv/ Quelque deux annees et demie en moyenne http://pray-as-you-go.org/page-e-viagra-kopa-apoteket-sv/ Des hochements de tete saluent le bon mot
14. 08. 2014 | 19:20

ucgobmdobo napsal(a):

Alain Carpentier, lui, ne souhaite pas s exprimer http://pray-as-you-go.org/page-a-comprare-priligy-on-line-it/ de limiter les regles au strict minimum http://pray-as-you-go.org/page-e-vendita-viagra-in-italia-it/ Ces gens ont besoin de gagner de l argent http://pray-as-you-go.org/page-a-kopa-kamagra-sakert-pa-natet-sv/ Peu le savent, ou jugent que cela a un interet
15. 08. 2014 | 14:38

hoayexztsp napsal(a):

Ce quotidien de Canton retrace la chronologie http://pray-as-you-go.org/page-a-kop-cialis-for-kvinnor-sv/ Je revendique le droit au choix pour tous http://pray-as-you-go.org/page-a-www-propecia-fr/ Il y a aussi une inegalite entre etablissements http://pray-as-you-go.org/page-a-kop-av-cialis-sv/ C est peu mais cela donne un espoir
15. 08. 2014 | 22:43

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy