Policie mi dala dvanáct dnů na prostudování spisu, který má přes dvacet tisíc stran. Pravdou je, že obsahuje stejné materiály hned několikrát a mnoho set stran s případem nesouvisí, například výkresy dřevěných kachniček z muzea hraček. Po dvanácti dnech jsem získal jen jakýsi povšechný přehled.

Jen odposlechy

Po tři čtvrtě ročním šetření vlastně zbývají jen podivné a problematicky pořízené odposlechy z ložnice, z obýváku, kuchyně a pracovny doktorky Pancové a doktora Kotta. Další vyšetřování ukázalo, že mnohé co tam mělo zaznít, proběhlo ve skutečnosti zcela jinak. Třeba to, že nikdo žádný projekt uměle nenavyšoval nebo to, že neproběhlo žádné zmanipulované losování, jak policie v úvodu tvrdila a média otrocky opakovala.

Znalecké posudky

Spis obsahuje řadu znaleckých posudků, které si nechala vypracovat policie na všechny rozporované veřejné zakázky. Závěry jsou jednoznačné. Nic předražené nebylo. Šlo o ceny obvyklé, na trhu standardní. Zisk firem byl pod úrovní jejich obvyklých zisků, a násobně nižší než měly být údajně úplatky. Tedy všechny firmy by na získání těchto zakázek prodělaly mnoho milionů. Zdá se Vám to směšné? Znalecký posudek z oboru psychiatrie však chybí. Jedině ten by snad mohl vysvětlit chování firem, jejich manažerů a vlastníků, pokud by bylo takové, jak tvrdí policie. Co když je ale všechno úplně jinak? Co když peníze neměly žádnou souvislost s veřejnými zakázkami, ale s něčím úplně jiným? Ale to by policie musela opustit svou jedinou verzi vyšetřování, že se jedná o úplatky. Tím by padlo politické zadání, zásluhy na „odkrytí korupce“, některá dramatická povýšení některých osob by mohla být zpochybněna, škody způsobené vyšetřováním – například devastace kulturní památky zámku Buštěhrad, ztráta pracovních míst, by mohly být leckomu vyčítány. A ani spektakulární policejní manévry, poutavá mediální kampaň, úsměvy a silná slova ochránců zákonnosti by způsobené škody nepřikryly.

Co svědci?

Bylo vyslechnuto něco přes osmdesát svědků. Ti potvrdili, že nikdo nic neovlivňoval, výběrová řízení probíhala podle zákona, každé výběrové řízení kontrolovalo několik na sobě nezávislých lidí. Projektanty nikdo nenutil rozpočty navyšovat, a také je nikdo nenavyšoval. Spíše naopak byli vždy důrazně žádáni, aby se drželi metodiky obvyklých cen. Dále svědci potvrdili kontroly cen obvyklých u všech akcí financovaných z evropských fondů. To ušetřilo asi jednu miliardu korun během tří a půl let. Také byla potvrzena důsledná kontrola zákonnosti a průběhu výběrových řízení. Z tohoto množství výpovědí vybočuje pouze verze Ing. Salačové.

Vynucené svědectví?

Měsíční vazba Ing. Salačové splnila svůj pravý význam - donutit obviněného, aby řekl, co se od něho žádá. Také byla ihned po své výpovědi státním zástupcem propuštěna. Možná výpověď pod nátlakem, ale přeci účel světí prostředky. Tak pod vidinou beztrestnosti při získání statusu spolupracující obviněné vypovídala následně ještě dvakrát. Spis zachycuje, jak po své spontánní výpovědi se ptá vyšetřovatelky: „Bylo to dobré?“. Bohužel pro policii – odpovídat na dotazy obhájců, a to i jejích vlastních obhájců, odmítla. Její další výpovědi jsou ve vzájemném rozporu, ale to nechť posoudí soud. Konečně i policie odůvodnila provedení opakovaných výslechů tím, že je třeba odstranit rozpory v jejích jednotlivých výpovědích. Zákon spolupracujícímu obviněnému ukládá povinnost podat výpověď úplnou a pravdivou. Uvidíme, jak naplnění těchto podmínek posoudí státní zástupce.

Bílý kůň

Ing. Salačová opomněla při svém výslechu uvést, jak získávala hotové peníze pro svou soukromou potřebu tak, aby unikla pozornosti finančního úřadu. Zcela zamlčela, že využila „bílého koně“ v kašírované firmě, který nakonec vypověděl, že ho měla vydírat společně s jistým příslušníkem policie. Jméno tohoto policisty jeho výslech či vysvětlení ve spisu chybí. Jak příznačné pro tento případ. Výsledky prošetření daňového úniku, možná i vydírání za účasti policie by hodnověrnosti Ing. Salačové příliš neprospělo. Stačí, že už byla obviněna v jiném případu zmanipulovaných veřejných zakázek v jižních Čechách. Skoro člověka napadá přísloví – kdo jinému jámu…. Policie si prostě hraje. Hraje si jak kočka s myší, ostatně jako i se mnou. Já jsem ale odolal příslibům a vypovídal pravdivě, při prvním výslechu dvě hodiny, při druhém čtyři hodiny a při třetím šest hodin.

Tajemný oznamovatel z ÚOOZ

Ani po deseti měsících od mého zadržení nebyl vyslechnut oznamovatel údajné trestné činnosti, bývalý policista ÚOOZ pan Gregor. Spis obsahuje jen úřední záznam vyhotovený bez přítomnosti obhájců, v němž pan Gregor odmítá policii sdělit, od koho informace o domnělé trestné činnosti dostal, kdo jej zmocnil k podání trestního oznámení, pro koho pracoval, jaký cíl podáním trestního oznámení dotyčný sledoval a jaký byl jeho profit. Pan Gregor pouze připustil, že šlo vlastně o drb. Tedy anonymní drb mu otevřel dveře až k prvnímu náměstkovi Nejvyššího státního zástupce doktoru Igoru Střížovi, který s ním sepsal trestní oznámení a poslal ho tam, kam nepatřilo. Nebo patřilo? Ústavní soud v jednom ze svých rozhodnutí mimo jiné uvedl, že Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem mělo v dostatečném předstihu před datem 14.5.2012 povinnost postoupit věc místně příslušnému dozorujícímu státnímu zástupci. Škoda, že ani média, ani veřejnost se neptá, proč tato povinnost nebyla splněna a jakým způsobem vlastně probíhal dohled nad zákonností trestního řízení. Média sledují své zájmy. Ale co ochránci čistoty výkonu spravedlnosti, právní kultury, ústavnosti, ochrany lidských práv? To ticho mrazí!

V krabici bylo víno

Od prvního momentu mého zadržení jsem uváděl, že v tašce, kterou jsem nesl je krabice s vínem. Následující zjištění policie bylo i pro mne překvapením.

Vtipy o krabici vína, karikatury, videa, které zaplavily celý národ, se staly národním folklórem. A doufám, že trvalým, mnohé z nich si to zaslouží.

Škoda, že rozhovor o víně s doktorem Kottem těsně před mým zadržením policií byl z odposlechů vyjmut. Škoda, že o tuto repliku byl ochuzen nejen národ, ale i vazební soud a Poslanecká sněmovna.

Vtipy, karikatury, videa možná zhořknou, až si někdo uvědomí, že „cinknutými“ odposlechy, zmanipulovanými protokoly o osobní prohlídce se k nám pomalu vkrádá policejní stát. Ale stát, to jsou lidé, lidé s pravomocemi, ambicemi, kontakty a hlavně mocí. Jak daleko budou ochotni ještě zajít, kdo je zastaví? Dnes se jedná o Ratha, zítra o Nováka, pozítří o třídního nepřítele. V mém případě Ústavní soud selhal!