Před pár dny jsem jednu hodinu „učil“ dvě třídy na jednom gymnáziu v Plzeňském kraji. Studentům třetího ročníku jsem vysvětloval v hodině politologie, principy naší parlamentní demokracie a rozdíly oproti prezidentskému systému. Řeknu vám, byla to dřina. Jsem zvyklý učit vysokoškolské studenty a tak jsem byl trochu zaskočen tím, jaká je to se středoškoláky fuška. Zaujmout je, udržet pozornost, vtáhnout je do diskuse.

Kdo naplno takto učí několik hodin denně, musí být zákonitě večer zcela psychicky vyřízen. Své dva syny občas vodím do školy – staršího a školky- mladšího. Abych si připomněl své vzpomínky z dětství, tak nahlédnu do třídy a v zápětí mě polije dobrý pocit, že nejsem v roli učitele, respektive někdy i krotitele. Osobně mi stačí, když synci mají „svůj den“ a hladina hluku dosahuje hodnot prahu bolesti. Abych v klidu vydržel tréninkové domácí slabikování – čtení, kterému čas od času podrobuji potomka, tak leckdy před tím vizituji můj skromný „haus-bar“. To učitelé nemohou, navíc takových „miláčků“ mají dvacet, někdy i více. K tomu za zády rodiče zblblé často médii k nesoudnosti, že jejich zlatíčko je určitě geniální a v žádném případě nelze jeho výstřelky krotit „ručně“.

Učitelé to dnes mají těžší ,než kdykoliv před tím. Navíc mnozí rozmazlenci zbohatlíků se na ně dívají často s despektem, neboť „úča“ nemá na to, aby nosila značkové oblečení, měla drahé mobily a jezdila takovým fárem jaké má jejich fotr. Přitom dobrý, zapálený učitel (učitelka) je klíčem k budoucí prosperitě a stabilitě naší společnosti. Naučit děti k lásce ke vzdělanosti, ukázat jim hodnotu informací a znalostí je nejdůležitějším úkolem učitelů. Pokud jsou sami nejlepší z nejlepších, tak dovedou pomáhat vytvářet tisíce stejně kvalitních lidí. Jak ty nejlepší do školství dostaneme a jak si je tam udržíme? Určitě ne tím, co dělá současná vláda. Zmrazit platy učitelů je jedna z největších hloupostí, které se Topolánkův kabinet dopouští.

Proto stojím na straně učitelů a plně podporuji jejich zítřejší stávku. Nejen jako politik, kterému není lhostejný vývoj v naší zemi, ale jako otec, kterému není lhostejná výchova jeho dětí. I když stávka učitelů mi osobně činí komplikace a třeba budu muset vzít ratolesti do sněmovny – vedle mě třeba už bude volné sedátko nového ministra Lišky. Možná až je tam z vládní lavice uvidí, tak mu dojde, že servilním přitakáváním premiéru Topolánkovi problém školství nevyřeší.