„Fakt je živá, vopravdická královna!“ vykřikla by Helena Růžičková alias dojička Škopková, jako doprovodný výkřik ke zvolání Miloše Zemana: „úžasný moment v mém životě...“, kterým nedávno počastoval zkoprnělou anglickou královnu. Tak nějak by mohl začínat nový díl Slunce, seno a Babišovo.

Zeman z Hoštic

Prezident Zeman udělil vyznamenání panu režiséru Troškovi proto, že on sám čím dál tím víc připomíná postavičku z Hoštic, tedy karikatury české vesnice, jejíž přirozený vývoj byl v padesátých letech brutálně zprzněn komunistickou kolektivizací a to tak, že se z toho do dnes nevzpamatovala. Gigantické družstevní lány povětšinou vystřídaly tisíce hektarů spravovaných deriváty Agrofertu. Tradiční rodinné statky známé z Rakouska, Německa, Francie, Itálie...jsou tudíž naprosto výjimečné.

Ústava? Co to je?

Chování Miloše Zemana v posledních letech čím dál častěji jeví znaky bizáru, u kterého přesně neodhadnete, kde končí nadsázka s legrací a začíná neveselá realita. Konstatování pana prezidenta, že k ústavě přistupuje kreativně mělo sice vyvolat dojem vtipné nadsázky, ale ve skutečnosti šlo o syrovou pravdu. Navíc ve skutečnosti k ústavě nepřistupuje kreativně, ale z vysoka na ni kašle.

Puč

Pan prezident Zeman už dávno přestal být zábavným bonmotistou a s progresivně postupujícím chátráním jeho tělesné schránky začíná nabývat vrchu žlučovitost a nebezpečnost konaných skutků. Nechat dlouhodobě u moci vládu bez důvěry sněmovny, je svého druhu pučem. Můžeme se jen dohadovat, zda budou důsledky jen vážné nebo téměř zničující.

Nabízím to, co chtějí slyšet

Faktem však je, že velkému množství voličů bizár nevadí, respektive ho tolerují protože prezidenta Zemana mají za silnou osobnost s názory, které jim vesměs konvenují. Především je to jeho jasné stanovisko k uprchlíkům a islámu, smířlivý postoj k Rusku a jeho kritika takzvaných všudypřítomných zlodějů. Smíchal z toho koktejl vyhovující nadpoloviční většině voličů. Mimochodem stejnou metodu si šikovně osvojil i Andrej Babiš.

Hledá se vůdce

Miloše Zemana může v prezidentských volbách porazit jen obdobně silná osobnost, která dokáže říkat jasná, jednoduchá a srozumitelná stanoviska. Z tohoto pohledu se jeví ohlášená kandidatura Mirka Topolánka jako zajímavou výzvou. Má velkou výhodu, prezident je zjevně v pokročilé fázi rozpadu vlastního organismu a už dávno není silný lídr. Je jen otázkou času, kdy to pochopí i jeho voliči a budou hledat jiného vůdce.

Kalousku jsi jednička

Osobně jsem měl s Mirkem Topolánkem ve sněmovně řadu slovních přestřelek, nejznámější je asi jeho vztyčený prostředník adresovaný mně, který následně vysvětlil tím, že Kalouskovi vzkazoval, že je jednička. Názorově se dost míjíme, ale faktem zůstává, že Mirek Topolánek je silný soupeř. Rád vzpomínám na jeho slovní půtky s Jiřím Paroubkem. Mělo to šťávu a dynamiku, vždy tam šlo o něco docela důležitého. Žádná ukníkaná recitace nudných frází a klišé.

Rozhodnost a vtipnost

Vstup Mirka Topolánka na scénu má potenciál udělat z prezidentské volby zajímavý střet. Ostatní Zemanovi protikandidáti se zdají být zcela svázáni politickou korektností, názorovou nevyhraněností a nudností vyjadřování, kterou prezentují jako slušnost. Mirkovi Topolánkovi stačí, když zůstane svůj a nenechá se příliš ovlivnit poradci, kteří ho budou dozajista krotit. Jeho výhodou je humor, někdy docela obhroublý, ale ten v Čechách zaručuje široký úspěch stejně tak jako rázné a rozhodné vystupování. Když se vtipem, ironií, nadsázkou a bez zloby postaví proti uprchlíkům, islámu, blbostem byrokratů z EU a úporné rozpínavosti Andreje
Babiše, má i šanci vyhrát.

Prostě rodina Škopkova má ráda pořádné chlapy, ze kterých jde respekt a je s nimi navíc i sranda.