K čemu je biskupovi tolik peněz, ptá se pan Baťa. V rozhovoru pro deník Právo jsem totiž uvedl, že „Papežovi bylo zcela jasné na základě informací, které má, že se tu nevytváří žádná bohatá církev. To musí každému být hned jasné, když řeknu, že plat biskupa je tisíc euro“. Rád se tedy o své útraty s panem Baťou podělím:

Jako držiteli svatovojtěšského stolce a arcibiskupu pražskému (nejsem placen Vatikánem, jak se mnozí domnívají, ale Arcibiskupstvím pražským) mi byla v posledních měsících vyplácena základní mzda 23 710 Kč. Po zaplacení povinných odvodů a daní mi zbývá něco přes 18 tisíc Kč čisté mzdy. Náklady si oproti předpokladu pana Bati hradím sám: v budově Arcibiskupství platím každý měsíc za dvoupokojový byt nájemné 6700 Kč, 1200 Kč za energie a inkaso. Na režii společné kuchyně každý měsíc přispívám 3 000 Kč, a za 1500 Kč si hradím své místo v klášteře. 500 Kč pak činí příspěvek v programu Adopce na dálku pro Kemala Prashanta, který už studuje kněžský seminář a kterého snad brzy přivítám i u nás. Měsíčně si také 1500 Kč spořím. Mé nutné měsíční výdaje tedy činí kolem 15000 Kč. Měsíčně také utratím asi 3000 tisíce korun za knihy; dále pak za soukromé cesty a občasnou podporu charitativních projektů. I když se to může zdát některým lidem podivné, úloha biskupa spočívá také v soustavném studiu nových textů, cestách, udržování společenských kontaktů a charitě.

Nemovitosti, ani automobil nevlastním (k dispozici mám služební vůz Škoda s řidičem). Odškodnění, které mi bylo přiznáno za věznění komunistickým režimem, jsem věnoval na podporu vydávání tematicky zaměřených časopisů. Za dobu dvaceti let u rýsplotny v plzeňské škodovce jsem si navykl na hospodaření se základním dělnickým platem. Dodnes tedy všechny své výdaje poměřuji svým tehdejším platem 2 700 Kčs. Situace rodin, které musejí vyjít s menším platem, než biskup je mi tedy srozumitelná. Aby nebyl dojem o neúměrně vysokých platech duchovních, mělo by také zaznít, že biskupské platy patří mezi duchovními k těm nejvyšším. Mnozí kněží a řádové sestry pracují v náročných podmínkách s nárokem na řádově nižší odměnu.

Pan Baťa tedy čtenáře mate nepřesnými informacemi. Neviním ho ze zlé vůle, spíše jako z nedostatečných znalostí o fungování církve a charakteru náboženství obecně. Podobným důkazem nevzdělanosti pisatele je mi text na blogu iDnes, který mě viní z „kšeftování z dušemi“. Nejedná se o nic jiného, než o šíření předsudků, jak vystřižených ze starých časů seminářů marxismu-leninismu.

Na závěr mi ještě dovolte poznámku ke kritice, že jsme papeže Františka neseznámili se situací přesně. S celkovými materiály, které se týkají restitucí, byla seznámena jednotlivá Vatikánská pracoviště, aby mohla zodpovědně posoudit náš přístup k hospodaření církve. Papež František měl k dispozici nejenom detailní zprávu svých úřadů, ale také informace prostřednictvím české nunciatury. Napsali mu i někteří čeští občané. Neobával bych se tedy toho, že by si nedokázal na základě dodaných informací udělat vlastní obrázek o vyrovnání státu s církvemi v ČR.

Vzhledem k tomu, že úroveň diskuze se dostala do velmi přízemní roviny, tímto textem v diskuzi na dané téma nadále končím.