Kde jsou ty časy. Malá poznámka k oslavám 28. října

25. 10. 2018 | 15:24
Přečteno 4831 krát
Za války, kdy můj otec utekl do Velké Británie, aby bojoval jako československý voják proti nacismu, chodívala moje matka poslouchat k různým sousedům radiové vysílání z Londýna a Moskvy. My doma rozhlas neměli, bylo to kvůli domovním prohlídkám a bezpečnosti. V jednom moskevském vysílání zachytila slova hlasatelky, že naše republika dopadla tak špatně, protože v ní bylo mnoho stran. Kdyby měla jednu, která by lidem říkala, co dělat, jak myslet, mohli jsme být stále samostatní. Matka, děvče ze Šumavy se základním vzděláním se rozčilila, protože pokud něco první republika dokázala bylo to, že vychovávala občany, kteří přemýšlejí.

Tento hlas Moskvy zaznívá vlastně jako téma dodnes. Vítězná politická strana má vždy tendenci vládnout sama, ovládat všechny úřady a řídit státní i nestátní instituce podle svého. Málokterá takto vítězná velká strana dokáže velkoryse nabídnout spoluúčast na vládnutí i jiným stranám, jiným hlasům. Z komunálních voleb však vidíme, že v některých obcích to jde a myslím, že tím ukazují i to, že jim jde o zájmy všech občanů, ne skupinky bažící po moci a majetku.

Politické strany nahradily v 19. století zemské sněmy, kde se scházela aristokracie, zástupci duchovenstva, měst a později i univerzit. Pestré a často protichůdné názory v diskusích byly nahrazeny debatami zástupců jednotlivých stran v parlamentu. Ostatně politické strany vznikly už ve středověké Itálii (guelfové a ghibelini), jako zájmové skupiny, dnes bychom řekli lobby. Ono „ideální vládnutí“ jedné strany, která občanům vnucuje svoje pojetí štěstí v minulém století vyvrcholilo vládou Hitlera, Stalina a u nás komunistické strany. Ta sice formálně měla i tzv.národní frontu, kde byly zbytky jiných stran, nicméně i ony byly ve většině jen převodní pákou a formální zástěrkou pro vládu strany vedoucí, komunistické.

Ono zaujetí jedinou stranou stále ve zbytcích zůstává v myslích některých politiků i některých politologů. Jakoby sportovní fanouškovství mužů dorazilo i na politické kolbiště. U žen to není tak markantní, ale i tam figuruje často podobné pojetí, jako fandění nějakému zpěvákovi, herci či někomu ze showbyznysu. Pochopitelně této mentality využívají reklamní agentury, které připravují volební klání.

Trochu mi to připomíná známé „dobří a špatní Němci“, přičemž ti dobří byli v NDR a ti špatní v NSR. Tyto zkratky dnes vidíme i ve sdělovacích prostředcích: kameloti byli nahrazeni titulkáři. Klasická média, která zřejmě převážně čtou starší pánové vypadají, že titulek je abstraktem, tedy stručným výtažkem obsahu článku. Jenže často lákavý titulek bývá o něčem zcela jiném. „Byl nalezen hrob tisíce obětí kněží“ evokuje problémy naší církve, zatímco v článku se jedná o inckou civilizaci v Latinské Americe před tisíci lety. My často ani články nečteme, stačí titulek, protože autora třeba považujeme za méně cenného. Debaty o předmětu článků, o obsahu apod. se pak přečasto podobají oblíbeným pořadům s paní Jílkovou. Každý chce říci svůj názor, aniž by naslouchal druhému a většinou neprezentuje žádný názor, ale svůj dojem o něčem.

Myslím, že při upřímné úvaze by každý z nás přiznal, že jsme se někdy nechali strhnout k podobnému přístupu. Tempo života je totiž zběsilé a rozumnost, vozataj našich vášní (jak říká Aristoteles) v tak prudkém tempu nemůže udržet opratě. Rádoby mravokárci již nemyslí na výchovu a vzdělání, ale volají po novodobém lynči, kde slouží média a justice.

Ve válce platí, že podobně vypjatá situace volá po příměří. Domnívám se, že významné svátky – Vánoce, Velikonoce, tzv. Dušičky vytváří krátkodobý prostor, který bychom měli respektovat nejen jako politické a společenské příměří, když už nedokážeme uzavřít a udržet mír. Na politické rovině by takové příměří zasluhovaly státní svátky a jiné podobné sváteční chvíle. Osmičkový rok, zvláště 100. výročí vzniku České republiky, považuji za vhodnou příležitost, abychom si v tomto světě rozbouřeném nejen migrujícími zástupy, ale i migrací ideologií, které vzduchem sviští jako V2, šrapnely či rakety středního doletu, vzali 28. říjen jako příležitost k pokornému zamyšlení o základní lidské soudržnosti, úctě a toleranci, především však o lidském přátelství, bez kterého nelze budovat ani obec, ani stát. Vzpomeňme i na 1. světovou válku a vánoční příměří, které umožnilo slavit Vánoce ve frontové linie, v zákopech, kde pod silným vědomím ohrožení lidského života mohlo na okamžik zazářit opravdové lidství.

„Ježíš, ne César“, volal T.G.Masaryk v čase 1. světové války i na počátku naší republiky. „Ježíš, ne César“, zněl z londýnského rozhlasu v čase 2. světové války hlas Honzy Masaryka, jak mu říkala velká část našich občanů.

Moje matka, venkovanka ze Šumavy pak už vždy poslouchala jen Londýn, ne Moskvu. Odpusťte mi kacířskou myšlenku „kde jsou ty časy“. Bude ale na nás na všech, jak oslavíme státní svátek 28. října 2018.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy