Mírové rozhovory v Astaně posílily vliv Ruska a Íránu v Sýrii



V kazašské metropoli Astaně proběhly mírové rozhovory mezi delegacemi syrské vlády a ozbrojené opozice. Závěrečné komuniké nepodepsala žádná z těchto bojujících stran a nelze tedy očekávat stabilní příměří ani brzký nástup cesty k ukončení krvavé občanské války.

Vyhrála trojka Ruska, Íránu a Turecka

Přesto zástupci trojice zemí, které zprostředkovaly jednání s vidinou své účasti v poválečné dělbě Sýrie na zóny vlivu - Ruska, Íránu a Turecka - mluví o úspěchu. Pro tuto trojku je to skutečně úspěch - domluvily se, že se domluví bez západních partnerů a dohodly se na monitorování míst v Sýrii, kde může docházet k porušování prosincové dohody o příměří, s cílem „předcházet provokacím“. Znamená to především větší kontrolu těchto tří států nad syrským územím a volnější ruku při zasahování, nejen proti samozvanému Islámskému státu, ale i proti takzvané umírněné opozici, včetně organizace Ahrar aš-Šám, spolupracující s an-Nusrou, napojenou na síť Al-Kaida.

Kdo je opozice a kdo je terorista? Rozhodovat bude Rusko a Írán

Sýrie, Rusko a Írán považují Ahrar aš-Šám za teroristickou organizaci, Rusko je často kritizováno za letecké útoky na pozice této podle západních spojenců umírněné opozice, kterou podporovaly Spojené státy a Turecko. Proto účast jejích zástupců na rozhovorech v Astaně alespoň v průběhu prvního dne jednání lze považovat za úspěch především tureckých diplomatů.

Trump do Astany vlastní tým neposlal

Zástupci Západu v Astaně chyběli. Evropskou unii organizátoři nepřizvali pro její syrskou bezvýznamnost. Dosluhujícího prezidenta USA Baracka Obamu ruská strana nepozvala záměrně a okázale po "špatných zkušenostech" s americkou spoluprací. Proti pozvání do Astany zástupců nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem hlasitě protestoval Írán.

Kazachstán není pro Trumpa neutrální platforma

Ostatně Donald Trump by jako zkušený obchodník a začínající politik sotva udělal tak školáckou chybu, aby jednal s Ruskem o Sýrií na území Kazachstánu. Dobré obchody se dělají na neutrálním území, ale v otázce Sýrie je Kazachstán prodlouženou rukou svého velkého severního bratra – Ruska. Právě diplomaté Kazachstánu připravovali jednání, agendu, materiály a podklady k závěrečnému komuniké, které tak rozlítilo zástupce syrské opozice.

Prezident Kazachstánu jako mírotvorce

Dokonce i sám nápad na setkání v Astaně „ve východním formátu“ pochází z hlavy prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, který v srpnu 2016 velmi úspěšně zprostředkoval usmíření ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem po sestřelení ruského bombardéru Su-24 tureckým bojovým letadlem. Nyní Nazarbajev poskytl kazašské hlavní město Astanu jako „platformu“ pro syrská jednání. Jednání se sice zúčastnila delegace OSN, ale absence zástupců Evropské unie a USA byla do očí bijící. V Astaně nebyli ani zástupci Kurdů, zřejmě jako ústupek Turecku.

Syrská opozice odmítá vstup Íránu do řešení budoucnosti Sýrie a trvá na odchodu Asada

Proč pro závěrečný dokument nehlasovala delegace syrské opozice vysvětlil hlava delegace Muhammad Allúš. Syrská opozice sice stojí o klid zbraní a řešení humanitární krize, ale brání se zapojení Íránu do rozhodování o budoucnosti Sýrie a není spokojena s tím, že v textu komuniké chybělo určení vojenské role Íránu a Sýrie. Proto syrská opozice předložila vlastní plán příměří, který počítá s ukončením náletů, především ruských, a s navazujícím úplným klidem zbraní. Do týdne očekávají na tento návrh reakci. Podle slov Muhammada Allúše přijela jeho delegace do Astany nikoliv pro dílčí dohodu, ale pro politické řešení, jehož prvním krokem je předání moci. Až na místě jednání zjistil, že otázka případné výměny na pozici Bašára Asada je tabu.

Turecko se zdecimovanou armádou je na rozcestí

Turecko, které vyjednávalo se syrskou opozicí o její účasti v kazašských jednáních, svůj dosavadní požadavek o odchodu úřadujícího syrského prezidenta Bašára Asada neprosazovalo. Po nepříliš úspěšných vojenských aktivitách své čistkami zdecimované armády Turecko vyčkává a zatím „hraje na obě strany“ – západní směrem k NATO a východní - směrem k Rusku.

Závěrečné komuniké nepodepsali ani zástupci syrské vlády. Prohlásili, že žádný představitel Damašku nepodepíše dokument, který podepsal oficiální zástupce Turecka.

Astana jako zkouška změny světového řádu na multipolární

Jednání v Astaně uspokojilo posedlost ruského prezidenta proměnit unipolární světový řád s Amerikou v čele na multipolární, dosáhnout mezinárodního statutu klíčového globálního hráče rovného Spojeným státům. Naplnilo touhu kazašského prezidenta zapsat se do dějin jako mírotvorce.

Jednání v Kazachstánu posílilo pozici Ruska a Íránu na syrském území a oslabilo pozici Západu.