Čeká Evropu nová Jalta?

V roce 1945 v krymském letovisku Jalta si Američané a Rusové rozdělili Evropu. Teprve po zhroucení Sovětského Svazu a pádu železné opony Evropa překonala rozdělení na dva tábory a vytvořila její novou architekturu, založenou na tržní ekonomice i společných hodnotách demokracie a právního státu. Jednota Západu znamenala více než půlstoletí politické stability a míru.

Jalta pro Evropany symbolizuje minulost - rozdělení a podčinění supervelmocem. Nyní cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je Jalta-2, obnovení ruského vlivu ve východní Evropě, rozdělení Západu i multipolární řád světa s Ruskem jako klíčovým hráčem. Vstup Ruska do konfliktu v Sýrii, anexe Krymu a válka na východní Ukrajině jsou kroky, které by měly donutit svět uznat velikost Ruska a přistoupit na nové rozdělení s rozšířením ruské sféry vlivu. Zda se, že americký prezident Donald Trump je ochoten vyjednávat s Kremlem o nové americko-ruské dohodě.

Proč se na Ukrajině znovu válčí?

Pár dnů po prvním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem propukly na východě Ukrajiny v okolí Doněcka dělostřelecké boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Střílí se i z těžkých zbraní, včetně raketometů Grad, které už podle minských mírových dohod měly být staženy. Z porušování těchto dohod se obviňují navzájem Kremlem podporované separatisté a vláda v Kyjevě.

Proč Avdějevka?

Separatisté válčí pouze v oblastech, kde mají masivní podporu ruské bojové techniky, kterou – jak už víme – obsluhují ruští vojáci „na dovolené“. Nejurputnější boje se odehrávají na předměstí Doněcku ve vesnice Avdějevka, která patří k Ukrajině. V Avdějevce pracuje koksovna ukrajinského oligarchy Rinata Achmetova, majícího klíčový vliv na ukrajinské hospodářství. Pokud separatisté s podporou Ruska získají koksovnu, která zásobuje teplem Avdějevku a uhlím průmysl černomořského Mariupole, hrozí humanitární katastrofa a výrazné ochromení ukrajinského průmyslu.

Proč zrovna teď?

Obnovení útoků v návaznosti na telefonát Moskva-Washington svědčí o tom, že z Trumpovy strany ohledně Ukrajiny nezaznělo žádné důrazné varování pro Putina. Trump má plné ruce jiné práce u sebe doma, nechystá se tahat z ohně evropské kaštany a dokonce má pro agresívní počínání Ruska na Ukrajině pochopení. Preferuje obchody s diktátory před zdlouhavými jednáními s demokraty. „S těmi lidmi můžete uzavírat dohody,“ prohlásil o Putinovi v době ještě před zvolením prezidentem.

Politika jako krvavý obchod „zabijáků“

Ve snaze ochránit ruského prezidenta před obviněním, že je zabiják, v debatě na Fox News Donald Trump poukázal na to, že ani Amerika není nevinná. Jinými slovy, nazval Američany stejnými zabijáky jako Rusy a odhalil tímto výrokem naprostou absenci jakýchkoliv morálních zábran. Prezentoval se jako hlava státu, který nepovažuje zabíjení politických oponentů, rozpoutání války, anexi cizího území či bombardování civilistů za něco nepřípustného. Jako kdyby potvrdil, že „my všichni děláme totéž, co Rusko“, „my všichni jsme schopní zabíjet“. Trump si nevidí do huby.

Zatímco pro Obamu byl obchod prostředkem k dosažení politických cílů, pro Trumpa je politika, která se nezastaví před ničím, prostředkem k výhodnějším obchodům. Americká geopolitika již nestojí na společných západních hodnotách, ale na ryze ekonomických zájmech.

Evropa je pro Trumpa konkurentem, proč by ji bránil před Putinem?

Ani Putin, ani Trump nemají zájem na silné jednotné Evropě.

Prioritou Trumpa je boj proti svobodě mezinárodního obchodu, silná ekonomická centra jako EU jsou konkurencí. Vyčítá evropským státům - členům NATO - nedostatečné financování vlastních armád, dlouhodobě je skepticky vůči společnému euroatlantickému obrannému projektu – NATO. Ještě během předvolební kampaně prohlásil, že konflikty v Evropě „nejsou hodny amerických životů. Stažení z Evropy by této zemi ušetřilo miliony dolarů ročně.“

Rusko se snaží ovlivňovat politiku v evropských zemích, podporuje vzestup krajně pravicových stran, provádí špionáž a vede dezinformační válku. Nejzranitelnější jsou relativně mladé demokracie centrální Evropy, kde narůstá nespokojenost s průběhem ekonomické transformace, antiamerikanismus i výhrady vůči EU kvůli problémům, spojeným s migrační krizí. Putin vycítil, že Trump je ze stejného těsta a že může respektovat právo Ruska na „rvačky“ se sousedy.

Putin získal od Trumpa carte blanche na další výboje na Ukrajině, a jak je vidět v Avdějevce, neztrácí čas. Podle své osvědčené taktiky zkouší, kam ještě může posunout skutečnou a pomyslnou hranici své moci.

Rozděluj a panuj

Ze setkání Trumpa s britskou premiérkou Mayovou je evidentní, jak amerického prezidenta těší odštěpení Velké Británie od Evropy a drolení EU. Donald Trump v rozhovoru pro deníky The Times a Bild mimo jiného prohlásil, že po Británii podle něj Evropskou unii opustí i další země. Pravděpodobný americký velvyslanec v Bruselu Ted Malloch uvedl, že Trumpova administrativa by mohla k podobnému kroku některé evropské země motivovat i tím, že s odcházející Velkou Británií uzavře výhodnou obchodní dohodu. Pokud Trump bude bilaterálně jednat s jednotlivými evropskými státy, vyobchoduje daleko více, než kdyby se domlouval s kolosem EU.

Trumpa Krym a Ukrajina nezajímají

Poprvé Trump promluvil o válce na východě Ukrajiny během sobotního telefonátu s ukrajinským prezidentem Porošenko. Jeho příslib „pracovat s Ruskem, Ukrajinou a dalšími stranami konfliktu pro obnovení míru na hranicích“ poukázal na to, že Trump považuje Rusko sice za účastníka válečného střetu, ale nikoliv za agresora, a nevylučuje obchodně-politické dohody s Ruskem na úkor ukrajinských zájmů. Ukrajinská média hledala proukrajinské nálady v projevu amerického prezidenta a uvedla, že ukrajinský prezident poděkoval Trumpovi za podporu svrchovanosti a suverenity Ukrajiny. Daleko důležitější je však fakt, že Trump nezmínil v rozhovoru s Porošenkem Krym a neslíbil mu zachování protiruských sankcí tak jako kancléřce Merkelové.

Obchod je na prvním místě

Trump zatím nepřistoupil ani na politické obchody pravděpodobně nabízené Ruskem – odmítl vyměnit zrušení protiruských sankcí a legalizaci uloupeného Krymu za zastavení bojů na Donbasu. Trump teprve připravuje svůj tým, nechce prodělat a ještě není připraven na velký obchod s Kremlem. Čeká na osobní setkání s ruským prezidentem. Ke slovu se obratem dostávají pušky - Putin ukazuje, kdo je ve skutečnosti pánem situace na Ukrajině a zvyšuje váhu své nabídky - donbaské karty.

Nejsilnějším esem v rukou amerického prezidenta při vyjednávání s ruským protějškem bude příslib zrušení protiruských sankcí. Teprve při osobním setkání obou prezidentů Trump může zrušit sankce proti ruským bankám a firmám výměnou za utlumení bojů na Ukrajině. Ovšem oblasti separatistů zůstanou v těle Ukrajině jako otrávené žihadlo, pomocí kterého Kreml vždy bude mít možnost vybíjet si vztek a vydírat Západ. Přesto, že tento válečný střed je na periferii zájmu západního světa, nese v sobě velké riziko propuknutí globálního konfliktu.

Prozatím však dlouhé Trumpovo mlčení během obnovení bojů na Donbasu a nevyhraněný postoj k ukrajinské válce umožnilo obnovení valečného střetu v oblasti Doněcka na Ukrajině – v zemi, která je na východní hranici EU. Evropa stále nemá pocit ohrožení, ačkoliv ztrácí nejsilnějšího a nejvěrnějšího spojence – USA. Trumpova politika podlamuje jednotu západního světa.

Západní civilizace vkládá naděje do Evropy

Zvolení Trumpa ponořilo USA do období nestability a sníží jejich vliv na celém světě. Budoucnost Evropy se bude odvíjet od výsledků nadcházejících nizozemských, francouzských, německých a italských voleb. Postavení České republiky v Evropě ovlivní nadcházející sněmovní i prezidentské volby. Vítězství populistů v těchto volbách a vzedmutí nacionalismu mohou posunou Evropské společenství k rozpadu a ohrozit liberální světový řád. Pokud naopak EU získá od voličů mandát na pokračování jednotné demokratické proevropské politiky, převezme od trumpovské Ameriky prapor západní civilizace - ochrany hodnot demokracie, právního státu, svobodného obchodu, lidských práv a svobod.