Zůstane Kyrgyzstán svobodnou zemí?

Dnes probíhá první kolo volby nového prezidenta středoasijského Kyrgyzstánu se šesti milióny obyvatel a svět doufá, že převzetí moci proběhne řádně a bez krveprolití. Ačkoliv byl prezident Almazbek Atambajev mezinárodně vnímán jako prodemokratický, v poslední době ztrácí nervy, začal napadat a obviňovat opozici, potlačovat svobodu tisku a vyhrožovat tvrdým zúčtováním nejen vlastním lidem, ale i sousednímu Kazachstánu. Ústava mu brání, aby se ucházel o druhé funkční období v čele země a z pozice prezidenta odchází dobrovolně, ale prosazuje svého nástupce Sooronbai Jeenbekova, který by mu umožnil stát se premiérem, a pak by se znovu mohl o post hlavy státu ucházet. Nebo si alespoň zajistit beztrestnost a poklidný život ve vlasti.


Ruské zájmy v Kyrgyzstánu

Nezávislá republika Kyrgyzstán vznikla v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Byla to jedna z nejchudších zemí bývalého SSSR. Dnes je však Kyrgyzstán pro Rusko mimořádně významnou zemí. Je členem obranné Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) i Eurasijské hospodářské unie (EAHU), Rusko má v kyrgyzském Kantu u Biškeku strategicky významnou leteckou základnu. Kromě Kantu má ještě Rusko v pronájmu komunikační uzel Kara Balta na severu země a ještě ze sovětských dob vlastní torpédovou střelnici na jezeře Issyk-Kul. Rusko v Kyrgyzstánu usiluje o vybudování další vojenské základny. Za šestileté Atambajevovy vlády se Kyrgyzstán z vlivu Ruska nevymanil.

Mocenská rošáda na obzoru

Nehledě na fungující parlamentní demokracii v zemi, je situace před prezidentskými volbami velmi napjatá. Prezident Atambajev sice opakoval, že nemá v úmyslu podpořit svého nástupce, avšak letos v létě dokázal opak. Ovlivnil výběr svého nástupce - technokratického premiéra Sooronbai Jeenbekova. Tento nečekaný záměr budoucí mocenské rošády zpochybňuje demokratický charakter Atambajevova vládnutí. A nejen to.

Jeenbekova rodina je nechválně známá svými korupčními a klientelistickými praktikami. Hlavním sponzorem Jeenbekova je z korupce obviněný zástupce šéfa celní správy Raimbek Matriamov (zvaný „Milionář“). Jak tvrdí Babanov ve své negativní předvolební kampani, díky korupci na celním úřadě se každoročně nelegálně dostává do oblasti Eurasijského hospodářské unie (EAHU) zboží v hodnotě až 3 mld. dolarů. Není divu, že oblíbenost provládního uchazeče o prezidentský úřad Jeenbekova byla v okamžiku ohlášení kandidatury nižší než 5 %. Má starší elektorát především ve vesnických oblastech na severu země.


Seznamte se: vyzyvatel prezidenta Kyrgyzstánu Omurbek Babanov

Z 13 dalších uchazečů o pozici prezidenta je nejsilnější opoziční kandidát - oligarcha Omurbek Babanov, představitel parlamentní frakce Republika-Ata Jurt. Oslovuje spíše mladší voliče z měst a má podporu převážně na jihu země. Jeho strana vyhrála demokratické volby do parlamentu v říjnu 2010. Země byla na dobré cestě k první parlamentní demokracii v centrální Asii.



Obliba opozičního kandidáta Babanova roste, protože voliči věří, že Babanov nebude pokračovat v neúspěšné hospodářské a mezinárodní politice současného prezidenta. Hned na počátku kampaně jeho podpora přesáhla 30 % a nyní po masivních finančních investicích do volebního boje ještě stoupla. Babanov se snaží dostat na svoji stranu další opoziční kandidáty, kteří nemají šanci na zvolení.

Agresivní kampaň

Nynější kampaň je velmi špinavá, agresivní, plná vzájemných obvinění nejen z korupce, ale i z dalších zločinů. Před týdnem tragicky zahynul v dopravní nehodě vicepremiér Kyrgyzstánu šéf volebního štábu prezidenta Temir Jumakadyrov. Tato tragedie vrhá krvavý stín na kyrgyzské volby a doufejme že bude poslední.

Hádka mezi Kyrgyzstánem a Kazachstánem

Čím více se blíží hlasování, tím nervózněji se chová odcházející prezident. 7. října Almazbek Atambajev nečekaně ostře zaútočil na prezidenta sousedního Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, který se setkal s konkurenčním kyrgyzským prezidentským kandidátem Babanovem. Atambayev obvinil svůj kazašský protějšek, že Nazarbajev zasahuje do vnitřních záležitostí Kyrgyzstánu a prosazuje „svého“ kandidáta Omurbeka Babanova, jehož popularita je momentálně výrazně vyšší než provládního Jeenbekova. Uřadující prezident útočí i na samotného Babanova, ve státních mediích nastartoval masivní kampaň, která opozičního kandidáta očerňuje.

Kauza Liglass pomohla ruským zájmům

Další úder utrpěla popularita Atambajeva kvůli kauze Liglass. Opozice kritizuje vládu za to, že koalice v čele se sociálními demokraty ztratila špatným postupem důležitý obchod se státem Evropské unie a vystavila zemi mezinárodní ostudě.

Česko sehrálo roli pěšáka ve Hře o trůny mezi Ruskem a Čínou na území středoasijského Kyrgyzstánu. Prodleva, způsobená námluvami s českým Liglassem, vyšachovala čínskou konkurenci ze soutěže o výstavbu velkých vodních elektráren v Kyrgyzstánu, který nemá nic mimo vodních zdrojů a nerostného bohatství. Liglass dostal zakázku bez tendru na přímluvu Zemana. Po krachu nastrčeného nesolventního Liglassu, kyrgyzských prezidentských volbách a odchodu nynějšího prezidenta Atambajeva se do Kyrgyzstánu vrátí ruská státní firma RusHydro a Rusko získá kontrolu nad největším vodním tokem v Kyrgyzstánu. Před tím po konfliktu s kyrgyzskou stranou RusHydro o zakázku přišla. Rusku nejde o zisk, ale o geopolitický vliv. Liglass a RusHydro o sobě navzájem vědí.


Strach z barevné revoluce

Situace se vyostřila natolik, že vznikla obava o možné zatčení Omurbeka Babanova a jeho odstranění z volebního klání. Vedení země se nejspíše neodváží zakročit, protože se obává nepokojů a třetí revoluce. Vývoj událostí částečně připomíná revoluční roky 2005 a 2010, kdy docházelo k opozičním projevům, zatýkání, rozhořčení lidskoprávních nevládních organizací, a to vše vyústilo do masových nepokojů. Právě v roce 2005 nastolila demokratický vývoj země Tulipánová revoluce, jedna z tzv. barevných revolucí, které proběhly v zemích bývalého SSSR (Oranžová revoluce na Ukrajině v roce 2004, Růžová revoluce v Gruzii v roce 2003).

Zájmy Moskvy

Atambajev nevystupoval vůči Moskvě pokaždé vstřícně – odmítal rozšíření základny ruského vojenského letectva v Kantu, vyzdvihoval spíše negativní stránky ruské operace v Sýrii. Navíc vládní kandidát na prezidenta Jeenbekov má příliš těsné obchodní vztahy se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty.

Opoziční kandidát Babanov naopak v létě tajně navštívil Moskvu a setkal se tam se zástupci ministerstva zahraničí. Babanov se netají svými proruskými postoji, obdivuje Rusko, kterému podle něj mají být Kyrgyzové vděční za rozvoj průmyslu a infrastruktury.
Atambajev před několika dny rovněž navštívil Moskvu, ale co bylo předmětem jednání, není jasné. Možná se domlouval na mezinárodní pomoci v případě nutnosti „pořádně utáhnout šrouby“ a při případných masových nepokojích doma. Nebo po příkladu prvního prezidenta Kyrgyzstánu Askara Akajeva vyjednával v Moskvě možnost útočiště pro sebe a svojí rodinu pro případ prohry svého následovníka.

Ať už je to jakkoliv, Kyrgyzstán - jediný svobodný ostrov opravdové parlamentní demokracie v centrální Asii - čeká vláda pevné ruky, větší příklon k Moskvě, posílení represí proti politické opozici a omezení svobody slova. Kyrgyzstán pravděpodobně hodí zpátečku a se zařadí se do řady sousedních autoritářských režimů – Uzbekistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu. Ostatně nebude jedinou zemí v postsovětském prostoru, která po říjnových volbách udělá krok zpátky.