Rusko je v hybridní válce stále neporazitelné

Válka není sport a nemívá nerozhodný výsledek. Vítěz diktuje svou vůli poraženým.

Prvního října oznámil nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlas s tzv. Steinmeierovým vzorcem, který řeší poválečné územní uspořádání Donbasu v rámci Ukrajiny. Vzorec pojmenovaný po úřadujícím německém prezidentovi stanovuje konkrétní postup pro získání zvláštního statusu (autonomie) obou vzbouřeneckých donbaských samozvaných „lidových republik“ podle představ Moskvy, která v roce 2014 anektovala Krym a zahájila vojenský zásah v Donbasu. Ve skutečnosti žádný přesný vzorec neexistoval. Jedná se o jeden z návrhů někdejšího německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeira, který vyhovuje Kremlu. Moskva návrh dopracovala a vyzvala ukrajinskou stranu k podpisu. Tím podmínila pokračování rozhovorů o míru na Ukrajině v normandském formátu (Francie, Německo, Rusko a Ukrajina).

Co je Steinmeierův vzorec?

Po zastavení bojových operací má dojít k uspořádání voleb v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země a v den voleb začne dočasně platit zákon o autonomii i zvláštním režimu místní správy. Plně a především „trvale“ platný zákon bude až poté, co pozorovatelská mise OBSE potvrdí demokratičnost voleb. Plánuje se i amnestie. Otázku anektovaného Krymu vzorec neřeší.

Východní Ukrajina jako nová výspa ruského protizápadního odboje

Ukrajina tímto krokem dobrovolně ztrácí kontrolu nad částí svého svrchovaného území. Ačkoliv oficiálně bude tento region považován za součást Ukrajiny, budou tam vládnout loutky nasazené Moskvou. Je to jako s ukradenou věcí. Je legálně vaše, ale jiní, zcela neznámí lidé tuto věc používají. Proto exprezident Ukrajiny Porošenko nazval tento vzorec jednání nikoliv „Steinmeierův“, ale „Lavrovův“ – podle ruského ministra zahraničí.

Přestane se střílet, ale konflikt na Donbasu bude stále doutnat. Donbas se může proměnit na „patou kolonu“ protiukrajinských, protizápadních a antiliberálních postojů. Pokud Ukrajina bude mít v sobě toto bojové centrum protizápadního odboje a separatismu, může zapomenout na členství v EU a v NATO.



Bratrská pomoc z Ruska je na obzoru

Hybridní válka se posune z ukrajinsko-ruských hranic do vnitrozemí. Imperialistická válka se promění na občanskou. A nebude to ruský, ale ukrajinský problém. Pak Velký ruský bratr nabídne bratrskému národu Ukrajiny svoji pomoc. Jak taková pomoc vypadá, je nám dobře známo z let 1956 a 1968. Už v těchto dnech se mění rétorika ruských medií vůči Ukrajině z nenávistné (vnější nepřítel) na paternalistickou (svedený mladší bráška). "Existuje pojem ukrajinský národ, bratrský národ, který bráníme," říkají nově v ruských zprávách. Neříkají ovšem, před kým musí Rusko ukrajinský národ bránit.

V názvosloví ruské mediální války jsou Ukrajinci nikoliv na cizím, ale na „vlastním“ území. Už nejsou bandou fašistických banderovců, ale bratrským národem, který potřebuje ruskou pomoc! Ruská propagandistická klišé o Ukrajině se změnila druhý den po projevu Putina na Valdajském fóru. Putin odsoudil „pomluvy“ Ukrajiny a Ukrajinců na mainstreamových ruských televizních kanálech.

Proč Putin znovu zvítězil?

Ukrajina prohrála hybridní válku s Ruskem. Nejprve utrpěla významné politické, sociální, ekonomické a lidské ztráty. Zemřelo třináct tisíc lidí. Ale i přes hrdinskou obětavost svých vojáků a civilistů nedokáže Ukrajina kontrolovat své hranice.

Značná část populace Ukrajiny je stále ovlivněna ruskou propagandou. Ruský vliv v kombinaci s neobratnou až neschopnou domácí politikou určil vítěze dubnových prezidentských voleb — nezkušeného Volodymyra Zelenského. Putin se zaměřil na destabilizaci situace na Ukrajině cestou výměny vedoucích politiků země a kontroly ukrajinského dění prostřednictvím zmrazeného konfliktu na Donbasu. Uspěl. Ruská hybridní válka pokračuje.

Zlepšování vztahů mezi EU a Ruskem, které chce nastartovat francouzský prezident Emmanuel Macron, Kreml vysvětluje pouze jako slabost Západu. Bude se snažit ji co nejlépe využít. Víme, jak dopadl restart vztahu s Moskvou, vyhlášený Barackem Obamou před deseti lety v Praze. Západ stále našlapuje na stejné hrábě. Nyní, jen abychom měli klid, obětujeme Ukrajinu, která bránila svou vlast, svůj evropský sen a západní demokratické hodnoty na bojištích. Zapomínáme ovšem na to, že ruskému medvědovi s jídlem vždy roste chuť. Jaký si vybere další chod?