Rozpočtové a jiné určení daní
Jak se ztráta 650 miliónů korun promítne do městského rozpočtu? Primátor Prahy Bohuslav Svoboda: “Počítáme s tím, že snížíme náklady v dopravním podniku.” “Konkrétně se třeba zbrzdí přebudování stanic metra na bezbariérové.”
Marně se snažím přijít na to, proč se v rozhovoru primátora Prahy pro Hospodářské noviny (16.7.) staly právě bezbariérové úpravy stanic metra jediným konkrétním (a tedy i jistým) příkladem toho, kde se Praha rozhodla nahnat finanční ztrátu vzniklou čerstvě přijatou novelou rozpočtového určení daní?
Marně se snažím přijít na to, jak politické strany, které dnes v čele města podnikají právě takovéto kroky, mohly mít ve svých volebních programech v roce 2010 úplně něco jiného a jak to mohly potvrzovat při veřejných debatách?
ODS: “Úroveň a rozsah dopravy a MHD má bezprostřední vliv na kvalitu života každého občana a návštěvníka Prahy, proto je další rozvoj a zkvalitnění této oblasti naší velkou prioritou.” a “Zajistíme bezbariérové přístupy do stanic metra – Národní třída, Háje, Můstek A, Můstek B, I.P.Pavlova, Anděl, Palmovka, Karlovo náměstí, Opatov, Roztyly, Náměstí Míru.”
TOP 09: “Za rozhodující system městské dopravy považujeme dopravu hromadnou. Do jejího rozvoje dame nějvětší část městských peněz. Na celé síti MHD chceme prosazovat řešení, která pomohou handicapovaným a cestujícím s dětmi.”
Marně se snažím přijít na to, proč dopad těchto kroků není předem prodiskutován na Pracovní skupině MHMP Pro Prahu bezbariérovou a otevřenou, když už tato skupina jednou vznikla a má k tomuto účelu sloužit?
Marně se snažím přijít na to, co znamenají slova “Bez úplatku sedmi procent zakázku nezískáte” (HN 13.7.), z úst prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka? Marně se snažím dopočítat, kolik to je sedm procent z ceny tunelu Blanka, kolik to je sedm procent ze všech stavebních zakázek v Praze? Určitě mnohonásobně víc, než je potřebné ke kompletně bezbariérové veřejné dopravě.
Marně se snažím vybavit si ten pocit, když jsem z úst ředitele jedné z nejvýznamnějších stavebních firem v ČR v rozhovoru z očí do očí slyšel to samé: ”Každá veřejná zakázka je cinknutá! Jen bláhoví si myslí, že zadržením Ratha se něco změní. Cítíme se poníženi, když jsme nuceni odevzdávat politickým stranám všimné, ale jinak nemáme šanci”.
Marně se snažím vybavit si, co se v Praze konkrétního pro financování bezbariérových úprav dělá? Zapojuje do nich město soukromé subjekty, developery, podnikatele? Nemyslím si, že by všichni odmítli, mluvil jsem s některými a společenská odpovědnost pro ně není prázdný pojem. Stavím si to všechno vedle sebe a můj rozum, mé vidění světa to nebere. Nestačí mi to. Asi chci víc, než je možné.
Marně se snažím přijít na to, proč se v rozhovoru primátora Prahy pro Hospodářské noviny (16.7.) staly právě bezbariérové úpravy stanic metra jediným konkrétním (a tedy i jistým) příkladem toho, kde se Praha rozhodla nahnat finanční ztrátu vzniklou čerstvě přijatou novelou rozpočtového určení daní?
Marně se snažím přijít na to, jak politické strany, které dnes v čele města podnikají právě takovéto kroky, mohly mít ve svých volebních programech v roce 2010 úplně něco jiného a jak to mohly potvrzovat při veřejných debatách?
ODS: “Úroveň a rozsah dopravy a MHD má bezprostřední vliv na kvalitu života každého občana a návštěvníka Prahy, proto je další rozvoj a zkvalitnění této oblasti naší velkou prioritou.” a “Zajistíme bezbariérové přístupy do stanic metra – Národní třída, Háje, Můstek A, Můstek B, I.P.Pavlova, Anděl, Palmovka, Karlovo náměstí, Opatov, Roztyly, Náměstí Míru.”
TOP 09: “Za rozhodující system městské dopravy považujeme dopravu hromadnou. Do jejího rozvoje dame nějvětší část městských peněz. Na celé síti MHD chceme prosazovat řešení, která pomohou handicapovaným a cestujícím s dětmi.”
Marně se snažím přijít na to, proč dopad těchto kroků není předem prodiskutován na Pracovní skupině MHMP Pro Prahu bezbariérovou a otevřenou, když už tato skupina jednou vznikla a má k tomuto účelu sloužit?
Marně se snažím přijít na to, co znamenají slova “Bez úplatku sedmi procent zakázku nezískáte” (HN 13.7.), z úst prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka? Marně se snažím dopočítat, kolik to je sedm procent z ceny tunelu Blanka, kolik to je sedm procent ze všech stavebních zakázek v Praze? Určitě mnohonásobně víc, než je potřebné ke kompletně bezbariérové veřejné dopravě.
Marně se snažím vybavit si ten pocit, když jsem z úst ředitele jedné z nejvýznamnějších stavebních firem v ČR v rozhovoru z očí do očí slyšel to samé: ”Každá veřejná zakázka je cinknutá! Jen bláhoví si myslí, že zadržením Ratha se něco změní. Cítíme se poníženi, když jsme nuceni odevzdávat politickým stranám všimné, ale jinak nemáme šanci”.
Marně se snažím vybavit si, co se v Praze konkrétního pro financování bezbariérových úprav dělá? Zapojuje do nich město soukromé subjekty, developery, podnikatele? Nemyslím si, že by všichni odmítli, mluvil jsem s některými a společenská odpovědnost pro ně není prázdný pojem. Stavím si to všechno vedle sebe a můj rozum, mé vidění světa to nebere. Nestačí mi to. Asi chci víc, než je možné.