Na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny se ve 3. čtení rozhodne o navýšení příspěvku na péči pro lidi s postižením ve III. a IV. stupni závislosti. V tomto týdnu jsme v rámci kampaně #hlasujemepro členům Poslanecké sněmovny rozeslali následující text.

Česká republika ekonomicky vzkvétá! Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, významně se zvyšují platy a mzdy, rostou zisky podnikatelů i příjmy státního rozpočtu. Lidé se zdravotním postižením ale zažívají opačný vývoj.

Reálná hodnota příspěvku na péči pro lidi v nejvyšším stupni závislosti od roku 2006 významně poklesla. Při nákupu sociálních služeb u terénních poskytovatelů je propad naprosto přesně vyjádřitelný. Zatímco v roce 2007 si mohli pořídit 171 hodin osobní asistence měsíčně, dnes je to již jen 110 hodin.

Příspěvek na péči je jediným příjmem pro neformální pečující, kteří jsou k dispozici 24 hodin denně a v porovnání s náklady pobytových služeb šetří státnímu rozpočtu významné částky.

Na nejbližším jednání Poslanecké sněmovny budete rozhodovat o návrhu na zvýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni závislosti, tisk 160. Tímto Vás naléhavě žádáme o podporu návrhu poslance Romana Sklenáka, který má souhlasné stanovisko Výboru pro sociální politiku. Je v něm obsaženo zvýšení příspěvku na péči ve III. stupni o 4.000 Kč od 1.7. 2019 a ve IV. stupni o 6.000 Kč s účinností od druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Druhý návrh, který získal souhlasné stanovisko Výboru pro sociální politiku, obsahuje zvýšení ve III. stupni o 3.000 Kč a ve IV. stupni o 4.000 Kč měsíčně. Toto zvýšení nepovažujeme za dostatečné a žádáme Vás proto o jeho odmítnutí.

Jménem 9 361 lidí, kteří se připojili k petici www.hlasujemepro.cz, jménem stovek dalších, kteří se fotografují na sociálních sítích s #hlasujemepro i jménem desítek lidí, se kterými každý den v rámci poskytování sociálních služeb spolupracujeme.



Vybrané komentáře ze sociálních sítí k fotografiím s #hlasujemepro:

“Doma je doma. Syna bych nikdy do ústavu nedala, tak jako to neudělá většina rodin, které pečují o svého bližního. Miluju ho a dokud budu tady na tom světě, udělám cokoli, aby mu bylo líp. Ale i já mám jen nějaké síly, které nejsou bohužel nevyčerpatelné.. a zvýšení příspěvku by dávalo možnost využít asistenci i dalších osob, abych se synovi tak rychle "neopotřebovala", mohla si někdy odpočinout a vydržela tu pro něj co nejdéle.”

“Ráda bych napsala, že je to především proto, že ty peníze dají člověku s hendikepem možnost svobody, volnosti a možnost žít naplněnější život. Ale pro spoustu lidí ty peníze znamenají právo žít důstojně a platit za své základní potřeby – jako třeba že jim někdo pomůže vstát z postele, obléknout se, provést základní hygienu, najíst se.”

“Přeji všem lidem, aby nemuseli žít v ústavech jen proto, že jim na samostatnější život nezbývají prostředky.”

“Navýšení příspěvku v mnoha případech pomůže posunout rysku na stupnici od přežívání ke kvalitnímu žití zase o malý kousek, každý posun se počítá.”

“... nedá se to pořád odsouvat, a říkat, že jsme statečný, jak to báječně zvládáme....nezvládáme. Je to vynucená statečnost, o kterou nikdo nestál. Neformální pečující nutně potřebují podpořit širokou společností …”

“Syn má velmi těžké fyzické postižení, které vyžaduje dohled 24 hodin denně, několikrát denně zdravotnické úkony, které v nemocnici nesmí dělat ani sestry, ale pouze lékař.. takže v případě ústavní péče by náklady na jeho péči byly v několika desítkách tisíc za každý měsíc. doma zastaneme všechno sami.”

“Protože naše děti se zdravotním postižením mají život před sebou a my si přejeme, aby ho žily co nejkvalitněji, radostně a především s námi doma.”

“V domácí péči má postižený mnohem větší šance na zlepšení svého zdravotního stavu, protože zcela logicky je celá rodina zainteresována do dění a dělá vše pro to, aby postižený byl co nejvíce samostatný a soběstačný.”
“Protože milujeme naše děti nadevše a péče o ně a jejich "co nejkvalitnější život" je tak strašně náročná, bohužel i finančně, že prostě potřebujeme alespoň o malinko víc pomoct.”