Která země spotřebovává nejvíc zlata na světě? Kdo má největší zlaté rezervy? A na kolikátém místě se v globálním porovnání umístila ČR? Jaký je vývoj ceny zlata a marží českých prodejců tohoto drahého kovu?

Celosvětová poptávka po zlatě za první kvartál 2016 zaznamenala nárůst o 21 % oproti stejnému období loňského roku na 1 289,8 tun. Investiční poptávka táhla spotřebu. Globální poptávka po investicích (ETF a investiční zlato) v prvním čtvrtletí tohoto roku se dostala na sedmiletá maxima, když zaznamenala meziroční nárůst o 122 % na 617, 6 tun. Příliv do ETF vzrostl meziročně o 300 % na 363,7 tun po tříletém období téměř nepřetržitých odtoků. Poptávka po zlatých prutech a investičních mincích se zvýšila o 1 % na 253,9 tun.
Na druhou stranu v prvním čtvrtletí 2016 v porovnání se stejným obdobím 2015 zpomalila celosvětová průmyslová poptávka o 3 % na 80,9 tun a poptávka po špercích o 19 % na 481,9 tun. Také nákupy ze strany centrálních bank zpomalily o 3 % na 109,4 tun.

Poptávka po špercích je slabá

Poptávce po špercích bránily v růstu zejména tyto skutečnosti: stoupající cena zlata, protesty indických klenotníků proti navrhované vyšší spotřební dani a problémy na straně nabídky v Číně. Jak už bylo zmíněno výše, globální poptávka po špercích v prvním čtvrtletí 2016 zpomalila oproti stejnému období minulého roku o 19 % na 481,9 tun.
Čínská poptávka po špercích se v prvním čtvrtletí 2016 snížila o 17 % na 179,4 tun a indická poptávka po špercích se propadla díky tamním problémům o 41 % na 88,4 tun.

Graf č. 1: Globální poptávka po špercích, v tunách (zdroj: WGC)



Spotřebitelská poptávka ve vybraných zemích

Největším spotřebitelem zlata na světě je Čína (včetně Hongkongu a Macao), a na druhém místě je Indie. Za první čtvrtletí 2016 se snížila spotřeba zlata v Číně na 255,3 tun, což je pokles o 13 % oproti stejnému období loňského roku. Spotřeba Indie za první čtvrtletí 2016 se oproti předchozímu roku propadla o 39 % na 116,5 tun. Pokles spotřeby zlata byl zaznamenán také u zemí Středního východu o 9 % na 79,3 tun. U zemí Evropy bez států bývalého Sovětského svazu zůstala spotřeba beze změny na úrovni 71,1 tun. Naopak spotřeba zlata vzrostla v Americe (USA, Kanada, Mexiko, Brazílie) o 16 % na 53 tun.

Graf č. 2: Globální spotřeba zlata za rok 2015, v tunách (zdroj: WGC)


Kdo drží nejvíc zlata na světě?

V globálním porovnání mají největší zlaté rezervy Spojené státy americké a to 8 133 tun. Za USA následuje Německo, které drží 3 381 tun zlata. Mezinárodní měnový fond (IMF) obsadil třetí místo. IMF zlaté rezervy dosahují 2 814 tun. Zlaté rezervy České republiky činí 9,9 tun. ČR se tak umístila v celosvětovém porovnání na 70. místě. Mnohem větší zlaté rezervy má Slovensko a to 31,7 tun. V globálním žebříčku se tak umístilo na 54. místě.

Graf č. 3: Držba zlata státy a institucemi, v tunách (zdroj: WGC)


A co vývoj na burze?

Cena zlata od počátku roku 2016 nabrala býčí směr a její cena vzrostla o téměř 20 %. S tímto vývojem jde ruku v ruce i příliv investorů do zlatých ETF. Ten byl totiž nejvyšší od 1. čtvrtletí 2009. Za tímto sentimentem stojí změny na globální hospodářské a finanční scéně, jelikož právě ty vytvořily příznivé prostředí pro investice do zlata v posledních měsících. Šlo zejména o politiku negativních úrokových sazeb, kterou implementovaly centrální banky v Japonsku a Evropě. Jedná se o "nekonvenční politiku", která vytváří velkou nejistotu. Také devalvace čínského juanu přiživila obavy ze zhoršení ekonomického zdraví této země a jejího potenciálního dopadu na globální růst. Současně úrokové sazby v USA by měly růst pomalým tempem, což je v rozporu s původním očekáváním.
Nejistota vytvořená kombinací faktorů podkopala důvěru v tradiční třídy aktiv. Turbulence zasáhla akciové trhy po celém světě. Dopad negativních úrokových sazeb výrazně snížil přitažlivost státních dluhopisů.

Graf č. 4: Vývoj ceny zlata, v USD za unci (zdroj: Bloomberg)



Finlord zlatý index: zlato v ČR zhodnotilo o 1 %

Ceny investičního zlata v České republice kopírují vývoj na globálním trhu. Za poslední měsíc se cena fyzického zlata podle Finlord zlatého indexu zvýšila o 1 %.

Graf č. 5: Vývoj ceny zlata v ČR, v korunách (zdroj: Finlord)


Prodejci mají nastavenou marži a tu dodržují. Marže se s velikostí investice snižuje. Jednouncový slitek lze nakoupit v průměru za 32 000 Kč, což je o 6,5 % více oproti ceně na burze. Stogramový slitek se prodává za 100 713 Kč, o 4,2 % dráž oproti burzovní ceně. A jeden kilogram investičního zlata pak u českých prodejců stojí 994 383 Kč, o 2,8 % dráž než na burze.

Pokud by investoři chtěli prodat zpátky obchodníkovi, tak se musí připravit na poměrně vysoký diskont. Ten je u jednouncového slitku na úrovni 8 %, u 100 gramového zlata to pak je 6,5 %. U některých prodejců ale diskont převyšuje i hranici 10 %. Vysoké transakční náklady jsou u fyzického zlata velmi nepříjemné. Nákup fyzického zlata u českých obchodníků je proto vhodný jenom v případě, že investoři budou tento drahý kov držet řadu let.
Rozdíly mezi jednotlivými prodejci jsou ale značné. Kupříkladu o jednouncového slitku má nejdražší prodejce o 2600 Kč vyšší cenu než nejlevnější.

Graf č. 6: Vývoj marže českých prodejců zlata (zdroj: Finlord)