Jak Češi přichází o peníze? Jaká je skladba úspor Čechů v rámci produktů finančního trhu? Podívejte se na analýzu, jak se v ČR neefektivně investují peníze a jak by Češi mohli snadno vydělávat více.


Objem úspor domácností držených v rámci produktů zprostředkovatelského finančního trhu se v posledních letech dle údajů Ministerstva financí postupně zvyšoval.



V roce 2017 dosáhly úspory celkového objemu 3,49 bilionu Kč, když meziročně vzrostly o 7,7 %. V období 2012 až 2017 vykázaly největší meziroční nárůst netermínované vklady (běžné účty v bankách). V roce 2017 vzrostly dokonce o rekordních 216,3 miliard Kč na celkových 1,76 bilionu Kč. Více jak polovina všech úspor domácností leží tedy na běžných účtech v bankách. Pokud se podíváme na termínované vklady, tak zde docházelo již 6 rokem k odlivu peněžních prostředků. Konkrétně pak v roce 2017 poklesl objem peněžních prostředků z termínovaných vkladů o rekordních 39,7 miliard Kč. Také stavební spoření dlouhodobě ztrácí na významu, když během sledovaného období došlo k poklesu podílu stavebního spoření na celkových úsporách o 7,3 p.b., což je nejvíce z uvedených produktů. V roce 2017 došlo k poklesu u vkladů v cizích měnách. Objem v rámci tohoto produktu klesl o téměř 12 miliard Kč a jejich podíl na celkových úsporách se mírně snížil na 2,1 %. K tomuto vývoji přispěla očekávání domácností ohledně zrušení kurzového závazku ČNB a následně apreciace koruny, jakožto měny vykazování.

Segment penzijní fondy zůstal třetí rok po sobě neměnný. Nicméně v rámci pětiletého horizontu penzijní fondy získaly na významu. V roce 2017 bylo do penzijních fondů umístěno 11,8 % úspor domácností oproti 10 % v roce 2012.

Objem prostředků v investičních fondech od roku 2012 roste. Podíl na celkových úsporách měly v roce 2017 investiční fondy na úrovni 12,4 %, čímž meziročně vzrostl podíl o 3,4 p.b.. Zájem českých investorů o dynamická aktiva stoupl, ale i tak stále preferují konzervativní instrumenty. To se zrcadlí na zmíněných investicí do hotovosti a bankovních vkladů, jež tvoří na celkových úsporách Čechů více než 50 %. Do investičních fondů spíše přelili prostředky z životního pojištění a stavebního spoření.

V absolutním vyjádření to je 1,7 bilionu Kč. Lidé drží čtyřnásobně více prostředků v hotovosti a na bankovních účtech, než v investičních fondech. Tím tedy zbytečně přichází o výnosy. Kdyby se jenom 10 % z hotovosti a z bankovních vkladů, což je 170 miliard Kč, zainvestovalo do fondů, u nichž se očekává dlouhodobá nadvýnosnost minimálně na úrovni 3 %, tak by investoři v ČR vydělali o 3 % * 170 = 5,1 miliard Kč ročně více. To za 10 let dává 51 miliard Kč. A to uvažujeme případ, že by spíše projevili zájem o balancované fondy. Pokud by se zajímali o dynamické akciové a alternativní fondy, tak by dlouhodobý dodatečný výdělek byl ještě mnohem vyšší.