Archiv článků: květen 2009

15. 05.

Aj ty, HN?

Fabiano Golgo Přečteno 28685 krát

Hospodářské noviny. S takovým jménem náš známý ekonomický deník měl zachovat svůj cíl, jinak bude další titul, který chtěl přilákat všechny čtenáře, a nakonec dostane opačný efekt: stálému čtenáři Hospodářských novin se nemusí zamlouvat barevnost deníku, a to bude ještě hůř, pokud tam nebudou nalézt svá oblíbená témata. Nové Hospodářské noviny jsou, jak to říci, "velmi gay"...
Fabiano Golgo www.port.cz

Nový layout Hospodářských novin je grafická spoušť, moc barevný, obrovský titulky, skoro bulvární. Zejména poslední dvě stránky, které mají býti tématičtější a jiné podle dne v týdnu. Šéfredaktor Petr Šimůnek použil své zkušenosti z televize a na internetu je video (http://domaci.ihned.cz/c1-37065860-predpremiera-podivejte-se-jak-budou-vypadat-nove-hospodarske-noviny), ve kterém vysvětluje novinky v deníku. Je velmi dobře slyšet, jak akcentuje, že Hospodářské noviny jsou "mimo jiné" o ekonomice.

Tak člověk nemusí být Columbo, aby odhalil plán HN - bulvarizace, snaha se dostat k většímu počtu čtenářů, masifikace. Ne, že by HN přestaly nabízet kvalitní názorové články a analýzy, pravděpodobně budou i nadále mít nejširší pohled na ekonomiku z místních deníků, ale chtějí marně konkurovat s tzv. tradičníma novinama, jako MfD, LN a Právo. Právě proto budou například každé pondělí bojovat o sportovní fanoušky s novou rozsáhlejší sportovní přílohou.

Jak známo, deníky trpí po celém světě a musejí být kreativnější, aby mohly přežít. Čtenář nemá důvod koupit si noviny, aby se dozvěděl, co se stalo, protože v dnešní době je jednodušší přečíst si žhavé zprávy "zadarmo" na internetu.

Během posledních let začal i přísný deník New York Times tisknout barevné ilustrace. Byl to jeden z posledních deníků v USA, který se tomuto trendu přizpůsobil. Jenže tento krok nespasil nekonečný propad prodeje jejich výtisků. Loni byla kupříkladu ztráta skoro 75 miliónu dolarů.

Nikdo ještě nezjistil, zda-li je vůbec co spasit na konceptu tištěných novin. Mladá Fronta Dnes by se měla správně jmenovat Mladá Fronta Včera, vzhledem k tomu, že nemůže mít dnešní zprávy, jako idnes.cz.

Čtenost papírových novin klesá vzhledem k tomu, že mladí občané nemají zájem o sdělovací prostředek, který jen opakuje, co už znají ze včerejší televize anebo z internetu. Mnoho novinářů v papírových novinách po celém světě už pochopilo, že je nesmyslné opakovat v novinách jen to, co už bylo v elektronických médiích předchozího dne. Takže na významu získávají názorové články a hloubkové analýzy. Noviny by měly mít formou malých článků seznam hlavních zpráv a pak množství dalších článků o věcech, které nebyly předchozího večera v televizi nebo na internet.

Jsou teorie, které předpovídají, že budoucnost tiskovin je v názorech a analýzách, ale málokdo ještě věří, že se může spasit deník tím, že se vytiskne barevnější.

Papírové noviny zachrání pouze exkluzivní články. Odvážné články, které se například mainstreamová televize bude bát odvysílat. Zajímavé a podrobné analýzy, které si čtenář chce schovát pro budoucnost.

Všichni ale víme, že Hospodářské noviny čtou především a zejména lidé, kteří tento deník dostanou na stůl v práci, neboť firmy a podnikatelé jsou nejčastějším předplatitelem. (Když jsem šéfoval bezplatnému deníku Metro, často jsme vtipkovali v redakci, že nejsme první noviny zdarma v České republice, ale že jsou to Hospodářské noviny.) Ostatní noviny se prodávají na základě toho, co mají na titulní straně. Takže, jak se říká mezi novináři, musejí každý den "zabít lva". HN nemusí, ten má loajální čtenáře, kteří si tento noviny dostanou na stůl v práci, bez ohledu na to, co je na titulní nebo další straně. Vzhledem k ekonomickou krizi, sto bohatých čtenářů je lepší než tisíc chudý.

V České republice si většina ředitelů v novinách stále myslí, že jejich list musí být na hranici bulváru, má-li se prodávat, protože vidí úspěch deníku MfDnes, který šel toutou cestu pod Pavlem Šafrem. Tito lidé nechápou, že MfD je pro tento přístup ke "zpravodajství" tradiční a přijatá značka. MfD láká i bulvárního čtenáře, zatímco ostatní potenciální čtenáři chtějí něco jiného. HN sní o tom, že přetáhne k sobě čtenáře MfD nabídkou barevnějších článků...

Problém je, že vládne falešné přesvědčení, že protože je Česká republika tak malý trh, jedinou možnou metodou jak přežít je zaměřit se na všechny lidi. Na takzvané "masy". Což vede deníky a většinu časopisů k tomu, aby přijímaly nejnižší společný jmenovatel. Avšak představa, že všechno musí být mainstreamové, "normální", "všeobecně přijímané" - to je mýtus. V případě deníků, jako jsou HN, je to zásadní chyba. Tento list už měl známou značku. Ale teď se snaži získat masy.

No ale, masám se líbí Blesk, MfD nebo Právo. HN a Lidovky se líbi modernějšímu a informovanějšímu publiku.

nový layout hn

nový layout hn

05. 05.

Má to být lepší v Brazílii?

Fabiano Golgo Přečteno 32568 krát

Stačí napsat článek o nějákém z aspektů českého chování a už chtějí vědět, proč se nevrátím do Brazílie. My sami sebe kritizovat smíme, ale cizinci nás kritizovat nesmějí, zní komentáře z fóra (blog.aktualne.centrum.cz/blogy/fabiano-golgo.php?itemid=6480). Mé komentáře jsou úplně stejné jako jakékoliv jiné komentáře, od člověka, který reaguje na to, s čím je konfrontován. Je na čtenáři, aby se rozhodl, zda s tím souhlasí. Ale jedna věc, které už mám opravdu plné zuby, je onen laciný argument: "Je to lepší v Brazílii?" A kdo co do háje pořád srovnává s Brazílií? Cožpak jsem člověk, který píše jménem Brazílie?! Píšu někdy "my to tam máme lepší"? "Dělejte to jako my?" Cožpak kdy nabídly nějaké mé články pro řešení problémů v České republice jako vzor Brazílii? Nikdy.

Je přece proboha úplně jedno, odkud pocházím (ještě absurdnější u člověku, který opustil Brazílie v roce 1989). Kdyby se v mé rodné zemi zabíjeli lidé na ulici (a často zabíjou), neznamená to, že nesmím kritizovat, jestliže někdo v České republice někoho zabije na ulici! Takže protože je korupce v Jižní Americe, je mou povinností akceptovat korupci v České republice? No tak to snad ne!

Typický příklad z fóra:

Čochtan napsal(a):
Pane Golgo,
"sraní do našeho hnízda" netolerujeme od vlastních lidí, natož od cizinců. Poohlédněte se ve vlastním zájmu, kdy vám letí letadlo do Ria. Tohle jste přehnal, a žádný host nemá práva, která zde usurpujete.
02.05.2009 13:57:30
bigjirka napsal(a):
(...) Golgo ať si píše o favelách. My si do vlastního hnízda umíme nakálet sami dost.
04.05.2009 21:18:11

Jsem zvyklý na to, že Češi umějí velmi dobře dělat se legraci sami ze sebe, ale ne každy přijímá kritiku od někoho, kdo není "jedním z nás". Je to přirozené. Kromě toho, pokaždé, když poukážu na nějakou typickou českou vlastnost, místní lidé začnou házet kamením a argumentovat, že "oni takoví nejsou". Oni jsou přece Češi a nejsou nositeli zrovna této vlastnosti, a tak z toho prý vyplývá, že tato vlastnost není česká... protestují - jako by byli pravidlem!

Při antropologickém výzkumu musíme vidět to, co je typické, ne to, co je všeobecně, bez výjimky platné. Antropologové píší v obecnostech, protože se především zajímají o společné rysy chování, zajímají je vzorce a pravidelné chování, nikoliv výjimky a jedinečné chování.

Pro Brazilce je typické, že jezdí s auty nebezpečně a neodpovědně. Já jezdím pomalu. Tak nejsem Brazilec? Nebo Brazilci nejezdí nebezpečně, když já sám (Brazilec) jezdím pomalu?

Beru ale samozřejmě v úvahu i ony takzvané "vnitřněkulturní variace". Přesvědčený člen mormonské církve a narkoman z Bronxu, oba občané USA, budou jednat a uvažovat naprosto odlišně, přesto však budou mít společné vlastnosti, jimž říkáme "americké". Oba budou pravděpodobně podnikaví, dynamičtí, budou tvrdě pracovat a nebudou umět zeměpis. (To je vtip...) Oba budou sdílet množství symbolů a tradic z populární kultury.

Rozdíly mezi nimi budou patřit do subkategorií. Člen mormonské církve bude patřit do subkategorie věřících v Boha, o čemž lze říci, že je to typická americká vlastnost. Existence milionů katolíků v USA neznamená, že nejsou Spojené státy puritánskou protestantskou kulturou.

Existence amerického narkomana, pokud je ateistou, neznamená, že jsou Spojené státy nekřesťanskou fundamentalistickou společností. V USA žijí miliony agnostiků a ateistů - přesto je základem americké kultury náboženství, zejména protestantské křesťanství.

Nelíbí se mi, že Brazilci jsou národem lehce zkorumpovatelných, neodpovědných, nedisciplinovaných, hluboce náboženských lidí. Velmi se mi nelíbí široce rozšířené, typické předsudky latinské kultury vůči homosexualitě. Velmi se mi nelíbí ignorování chudých lidí. Stydím se za to, že bezdomovce ve spánku na ulicích Ria zabíjejí maskovaní policisté po službě. Je to všechno pravda - tak mám očekávat, že cizinci o tom budou mlčet, když se rozhodnou navštívit nebo žít v mou zemi? To je přece nesmysl...

Nejde při tom o to, zda je česká, francouzská, romská či brazilská kultura "lepší" nebo "správnější".

Článek, který jsem vydal tady před pár dny, se snažil dokázat právě tohle: jak relativní jsou odsudky ohledně něčího chování.

02. 05.

Cikáni do práce? A co Češi?

Fabiano Golgo Přečteno 73442 krát

Arbeit Macht Frei... Dělnická strana existuje a je dostatečně úspěšná
pouze a jedině protože Češi otevřeně a netrestaně diskriminují "cikány".
Hloubku protiromských předsudků, navzdory jejich
iracionalitě, nelze podceňovat.
Fabiano Golgo www.port.cz

Proticikánské postoje se staly
součástí podstaty české kultury, v níž jsou nesčetné záporné symboly
nesympatických Romů. Každý Čech, s nímž mluvím, hovoří o tom, že
Romové pálí parkety a v obýváku si rozdělají ohýnek. Když chodím k
Romům na návštěvu, bydlí v plně zařízených, normálních bytech s
elektřinou. Ona historka o ohýnku v obýváku má možná reálný základ,
jenže si nejsem jist, že platí pro všechny Romy v České republice.

"Za všechny problémy s extrémisty si tedy můžeme především sami, a
proto víc než novodobých fašistů se musíme bát sami sebe"
- Karel
Hvížďala, CRo6. Dodám, že Češi trpí kulturní xenofobií.

Česká republika má před sebou opravdu velký úkol a čím dříve se lidi
budou protiromským rasismem zabývat, tím větší šance to bude pro
odvrácení katastrofy. Pokud totiž lze soudit podle afroamerické
zkušenosti, tento problém nezmizí tím, že lidi budou tvrdit, že se
Romové musejí začít chovat tak jako bělošská většina.

I když je pravda, že je málokdy vidět, že by Romové chodili na plný
úvazek do práce, byla by chyba dojít k závěru, že Romové svou
podstatou neradi pracují.

Pro Američany, kteří pracují nesmírně intenzivně, protože je pro ně
život definován kariérou a schopností vydělávání peněz, což z jejich
hlediska osvobozuje, jsou české zvyklosti pracovat co nejméně, mít co
nejdelší dovolenou a v pátek být v práci jen dopoledne (co nejdřív
odjet na chatu) - naprosto nepochopitelné. Je to velmi podobné, když
si v ČR neustále stěžují americké nebo německé (britské, rakouské
atd.) firmy, jak "ti Češi" vůbec neumějí pracovat. Tito Američané a
Němci prostě nerozumějí nedávné české historii, kdy si Češi navykli
okrádat vládu a pracovat co nejméně.

Historie romského národa je příběhem systematické perzekuce. Od
středověku až po dnešek jsou terčem rasové diskriminace a genocidy.
Romové jsou jako každá jiná dlouhodobě chudá komunita všude na světě.

Ano, vidím u Romů, mezi nimiž provádím výzkum, že trpí vysokou
kriminalitou. Ale vím z Brazílie, že černoši i běloši (máme v Brazílii
velké množství chudých, bývalých venkovanů německého původu, kteří se
přistěhovali v devatenáctém století a jejich potomci zůstali chudinou)
kradou. Kradou v důsledku své hospodářské situace.

To, že se Romové spoléhají na rodinné svazky a že dávají přednost tomu
pracovat na volné noze, sami pro sebe, se v ČR interpretuje jako
antisociální způsoby chování - obrovský význam tradice se neustále
ignoruje.

Brazílii taky musím poslouchat od bohatých, že jsou chudí chudí,
protože nechtějí pracovat. Ale kdo chce pracovat jako otrok za minimum
peněz? Chodí Češi ve stavebním průmyslu - pokud na staveništích ještě
vůbec nějací Češi pracují - rádi do práce?

V roce 2001 jsem viděl v České televizi v pořadu "Ta naše povaha
česká" skupinu nezaměstnaných bělošských Čechů, jak sedí v hospodě a
stěžují si, že Škodovka najímá do práce Poláky a Slováky "a dokonce i
cikány!" vykřikl jeden. Na dotaz, z čeho žijí, dva vysvětlovali, že
dostávají peníze od státu. Oběma bylo pod třicet a měli světlé vlasy.
Na dotaz, proč nepracují v automobilce Škoda, jeden řekl, že nechce
pracovat tolik za tak málo peněz a druhý se vytasil s nepřesvědčivým
argumentem, že ho prý odmítli (reportéři šli do Škodovky, kde mají
záznamy o tom, kdo se tam ucházel o zaměstnání, a jméno tohoto muže
tam neměli).

Osobně znám dva lidi, kteří pobírají podporu od státu a jeden z nich
tajně učí anglicky - neplatí daně - a druhý prodává ve středisku
umělecké předměty.

Vždycky vzpomínám na jednoho svého amerického přítele, který se snažil
přesvědčit jednu paní na Vinohradech, majitelku malého obchodu, aby
nezavírala svůj obchod den před Vánocemi a nenechávala ho zavřený až
do doby po Novém roce. Snažil se ji přesvědčit, o kolik víc peněz
ročně by tak vydělala.

Paní ho poslouchala s cynickým výrazem nezájmu a pak mu prostě řekla:
"Raději si odpočinu, než bych vydělala víc peněz."

Zpráva Rady Evropy to shrnuje: "Skutečnost, že se romský způsob života
odlišuje od života většinové společnosti, vyvolává mnoho zaujatých
soudů proti Romům a v mnoha případech diskriminaci. K diskriminaci v
Evropě dochází často a v důsledku předsudků mnoho lidí nechce
přijmout, že by Romové měli sídlit na tábořištích či v domech v jejich
sousedství."

Rasismus je nutno odmítnout jako rakovinu, která, pokud nebude
zastavena, nás nevyhnutelně zavede do katastrofální situace.

"Dělnická strana teď bude stupňovat své aktivity před volbami do
europarlamentu. Pokud se jim podaří získat jedno procento, dostanou 30
korun za každý hlas, a tím i finanční základnu pro další expanzi,"

varoval politolog Miroslav Mareš na ihned.cz.

Východoevropské národy se od roku 1989 připojily k Západu ve snaze
vytvořit demokratický systém vlády. Tyto změny nejsou jednoduché,
neboť se lidi musejí v mnoha oblastech přizpůsobovat. Pomalost změn
taky mnoho lidí frustruje, namísto aby se snažili přizpůsobit nové
situaci, raději by se vrátili do starého režimu - do komunismu, kde o
všem rozhodoval stát a nikoliv sami lidi.

Demokratický systém musí poskytovat základní lidská práva. Česká
republika si nemůže jen tak vybírat a přijímat jen ty rysy demokracie,
které se jí hodí. Je nutno přijmout zásadu, že všechny lidské bytosti
mají stejnou cenu.

Vzhledem k tomu, že pocházím z Brazílie, vím velmi dobře, jaké jsou
důsledky, když společnost jen viní zloděje (i když k tomu má důvod) a
problém, proč zloději existují, se neřeší.

Můžete zavřít do vězení kolik chcete lidí, vždycky jich ještě pár
tisíce zůstane na svobodě. Jediným řešením je integrace a přijetí
určitých rysů, které nejsou součástí bělošské evropské kultury.

Chci srovnat situaci Romů ve východní Evropě se situací afrických
Američanů ve Spojených státech.

Afroamerické obyvatelstvo bylo drženo skoro 300 let v otroctví a během
té doby byli tito lidé systematicky dehumanizováni. Po zrušení
otroctví trvala ostrá rasistická praxe, například segregace ve
školství, v dopravě, ve zdravotnictví, dlouho do dvacátého století.

Lidé, kteří byli během staletí dehumanizováni natolik, že až skoro
úplně ztratili svou totožnost, nezačnou být automaticky považováni za
rovné bělochům tím, že se přijme zákon. Je nutno odstranit celé
generace předsudků, a to není lehké. Ani pro Obamu.

Rasismus se definuje jako "víra v nadřazenost určité rasy". To
potvrzuje určité vzorce chování většiny vůči menšině, silných nad
slabými.

Češi si myslí, že česká kultura je nějakým způsobem lepší než ta
romská... A to je jiný zpusob rasismus. "My nic nemáme proti Romové,
pouze proti její chováni..."

Rasismus jsou předsudky plus moc. Společnost ho verbálně legitimuje,
když rodiče dělají takové poznámky, z nichž děti vyrozumí, že je v
pořádku říkat určité věci o celé komunitě určitých lidí, jako by byli
všichni stejní. A to Češi určitě dělají a to velmi často.

Dominantní, rasistická společnost vytváří v rasových vztazích množství
bariér, takže ti, kteří jsou vylučováni z plného podílu na životě
společnosti, mají pocit, že jsou zbyteční, bezcenní a jsou tím
frustrováni.

Ve Spojených státech bylo dlouhodobým důsledkem rasismu, zaměřeného na
černochy, to, že je černošská populace hluboce zatrpklá, má pocit, že
byla okradena, má pocit hněvu a frustrace, chybí jí naděje a pocit
vlastní sebeúcty. Obama teprvé začiná ta situace změnit.

Mezi širší důsledky rasismu patří:

1. Likviduje veškeré pocity vlastenectví ve skupině, která je obětí
rasismu, a tak ohrožuje národní jednotu. Může dojít ke vzniku dvou
různých národů v jediné zemi.

2. Rasismus je velmi nákladný. Nejen, když dojde k policejnim
doprovodu členů DS, ale také protože je nutno financovat dvojí
infrastrukturu, právní spory, sociální podporu a podporu v
nezaměstnanosti. Rasismus, spolu s nedostatkem kvalifikace, vedl k
romské nezaměstnanosti ve výši až 90 procent v některých částech
postkomunistické Evropy.

3. Velká část pracovní síly národa není využívána, její potenciál je ochromen.

4. Rasismus způsobuje, že země má mezinárodně špatnou pověst. Bohužel,
svět dnes říká že Češi jsou rasisti...

Rasistické vyjadřování proměňuje obět ve zločince. Představa, že
určitá rasa je podřadná, s sebou nese automatický předpoklad, že jsou
její příslušníci primitivní, a pak se s nimi i tak zachází.

Bude to chvíli trvat, než budou Romové schopni konkurovat ve vzdělání
ostatnímu obyvatelstvu. Jestliže se romské děti dostanou do zvláštních
škol, je zaručeno, že se jim nedostane řádného vzdělání.

Samozřejmě, očekávám stejné reakce, jaké dostávám na každý článek,
někteří mě zase budou posílat zpátky do džungle, což pouze potvrzuje
moje argumenty o český kulturní xenofobie.

Pokud se totiž nezačne dělat nic, zanedlouho začnete stavět zdi tak
velké, jaké se stavějí v Brazílii, aby se bohatí lidé uchránili před
pomstou lidí chudých.


jde to...

jde to...

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy