Kdyby se parta Rakušanů najednou rozhodla tuto neděli odpoledne přijet do vaší ulice skandovat „Češi nekraďte!“, nezavolali byste policii, aby vás těch otravů zbavila? Nedokážu si představit, že by české úřady povolily a ochraňovaly pochod odsunutých Němců skandujících „Sudety Sudeťákům!“ ve vašem pohraničí. České úřady chrání nikoli svobodu slova nebo pochodu, ale svůj vlastní, tišší rasismus.

Napsáno pro Deník Referendum

Tento První máj bude ze sociologického hlediska historický. Nikoli však tím, že se bude konat neonacistický pochod. Už několik let jsme svědky řady pochodů neonacistů ve spoustě měst České republiky, které vyjdou pokaždé daňové poplatníky na mnoho milionů korun. Ale právě proto, že jich už bylo tolik, ten poslední v Novém Bydžově byl vrcholem kocourkoviny tím, že na základě úřednického slovíčkaření bojovaly dvě strany, z nichž výmluvnější byli právě neonacisté.

Pokud i tentokrát policie a správní orgány umožní neonacistům pochodovat rezidenční (romskou) čtvrtí, pouze se potvrdí, že rasismus je tišší, ale pořád stejně rozšířený i mezi těmi, kteří by s ním měli bojovat. Je to porovnatelné se situací v Utahu, kde (a pravě protože) většina obyvatel jsou Mormoni, je velmi rozšířená polygamie. Tudíž, přestože je polygamie zákonem zakázaná, šerif, soudce, policajt atd. pro polygamii nikoho zatýkat ani obviňovat nebude, protože tuto praxi sám s velkou pravděpodobností také praktikuje. Takže i když většina obyvatel ČR nesdílí s neonacisty stejně extremistické názory, tiše chápou jejich pohnutky - zároveň vůbec nechápou, proč Romové jsou, jací jsou. S nimi nic nesdílejí, s neonacisty ano, jen méně radikálně.

Kromě několika tisíců dredařů, anarchistů a havlovců si na sebe odmítají všichni vzít jakoukoli část odpovědnosti za to, jak se Romové chovají. Takže uvidíme, zda poslední události a ta evidentní vlna radikalizace české společnosti vyvolají na tento První máj reakci ve vlně odporu právě proti tomuto pochodu. Iniciativa „Nenásilná blokáda neonacistického pochodu" se už těší přízni několika známých osobností, jako například Jana Krause, Ivy Bittové, mistra světa v thajském boxu Jana Müllera a dalších, ale otázka je, kolik se tam dobrovolně objeví obyčejných civilních obyvatel - kolik lidí bude považovat za důležité si říct, že česká společnost není proneonacistická.

Když krize v ČT dokázala dostat desítky tisíc obyvatel v mrazech na Václavák, nebo dokonce až k tzv. „velínu“ a další desítky tisíc lidí šly před pražským Muzeem protestovat na základě textu frankofila a studenta revolucionáře Josefa Brože proti opoziční smlouvě („Děkujeme, odejděte“), kolika lidem bude v srdci pálit otázka neonacistů a jejich čím dál častějších a pro nás nákladnějších pochodů? A kolik zástupců lidu se bude vymlouvat na svobodu projevu, aby nejen umožnili pochod neonacistů, ale i je chránili?

Úřady tedy preferují právo svobody projevu neonacistů a staví ho nad právo běžných lidí postavit se na odpor, jak ho definuje Ústava ČR. V Listině základních práv a svobod se píše, že každý má právo „postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod…, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny“.

Soudci by měli přestat být flegmatičtí a naprosto zakázat, aby se jakýkoli pochod nebo demonstrace konaly v místech, kde není přímé spojení s motivem té demonstrace, jako například rezidenční čtvrti. Pochod nebo demonstrace se mají konat před historickými nebo vládními budovami, nebo například když synáček boháče někoho znásilnil, ale „vyplatil se“, by bylo obhajitelné uspořádat demonstraci před jeho sídlem.

Svoboda slova však neznamená svobodu využívat slov ve smyslu agrese, násilí. V Americe, kde koncept svobody slova vznikal a odkud expandoval, pastor Terry Jones zorganizoval v březnu na Floridě „proces“ proti koránu, v němž shledali muslimskou posvátnou knihu „vinnou“ a spálili ji. Proti spálení koránu protestovali o dva týdny později Afghánci, při útoku rozezlených muslimů na ústředí OSN zemřelo v afghánském městě Mazáre Šaríf sedm pracovníků OSN a další třináct obětí.

Minulý týden chtěl Terry Jones zorganizovat protestní akci na Velký pátek před jednou mešitou v Michiganu. Jenže soudce ho nechal preventivně uvěznit po dobu několika hodin se slovy: „Říkat můžete, co chcete, ale ne kde chcete.“ Soudce svůj verdikt též zdůvodnil tím, že pastor Terry Jones odmítal zaplatit za nadstandardní policejní ochranu tohoto protestu. To se stalo ve státě Michigan, těžko by se něco podobného stalo v daleko rasističtějším Texasu, který je v tomto ohledu porovnatelný s Českou republikou. Tam si většina lidí při vyslovení slova muslim hned vybaví teroristu. V České republice Rom znamená... všechno, co si vybavíte pod pejorativním označením Cikán.

Stát má poskytnout policejní pomoc pro demonstraci i pochodu, ale za nestandardní výdaje by měli platit organizátoři akcí.

Původní text ZDE