Česko zasypal sníh a kalamita je tady. Dopravní policie pouští přes kopce jen osobní auta se sněhovými řetězy či náhonem na všechna čtyři kola. Pokud řidič sebou sněhové řetězy vozí, většinou se je marně snaží nasadit.

Jejich nasazování se nejlépe trénuje v létě. Nasadí se jednou, podruhé, potřetí a řidič nabude dojmu, že se dobře připravil na zimu. Zima přijde, je kalamita a dopravní policista bez nich nepouští dál. Co šlo v létě lehce, teď to nejde a nejde. Prsty jsou zkřehlé a tak to často řidič po marných pokusech vzdá a otočí. Nikde se nenajde pár ochotných rukou, které to s hbitostí za málo minut dokážou. Kolik by řidič za to dokázal dát? Někdy i pětistovku. Jsou to "rychlé prachy" a zatím o ně nikdo nestojí. Odhaduji to tak na padesátikorunu za minutu.

Co kdyby pod kopcem správa silnic postavila malou odbočku a pod ní zastřešený přístavek beze stěn.Na silnici by dopravu řídili policisté a umožnili při sněhové kalamitě osobním autům zajet pod přístřešek a tam by mohl řidič, aniž by mu padal hustý sníh za krk, nasadit své sněhové řetězy. Nebo by zvážil využít služby, kterou by tam provozovala firma. Řidičům, kteří by sněhové řetězy neměli, by je za úplatu půjčila. O vrácení by strach mít nemusela. Za kopcem by bylo stejné stanoviště, kde by řidiči mohli své nasazené řetězy sundat a půjčené vrátit. To by určitě učinili, protože ty půjčené by měly oranžovou barvu a pozornosti policie by neušly. Plynulost silničního provozu by byla zaručena a spokojeni by byli všichni. A přístřešek v létě? Prší a vy na cestě dostanete chuť se občerstvit z vlastních zásob. Zajedete pod přístřešek, vytáhnete campingový stůl se židličkami a máte pohodu. Dovedu si něco takového představit pod Červenohorským sedlem.