Pozorně jsem si přečetl projev ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ze Sněmu hnutí ANO a přidal k němu jeho předsevzetí navýšit počty studentů medicíny, aby do budoucna vyřešily problémy s odchodem stávajících lékařů do penze. Jsem starý a tím pádem bych měl být teoreticky moudrý, tak si dovoluji nabídnout čtenářům blogů svůj postřeh. O problematice něco vím, celý můj profesní život se odehrával v tom nejzapadlejším koutě republiky.

Za husákovské éry, kdy nebyl jeden čas toaletní papír, jindy dámské kalhotky a nad nabízeným sortimentem Masen se dalo jen zaplakat, koloval mezi lidmi vtip: Husákovi se doneslo, že to v Blaníku vře a skála, odkud mají vyjet rytíři jako zachránci Země České až jí bude nejhůře, dostává trhliny. Rychle se k ní vypravil. Přijel včas, zrovna vyjížděl velitel a za ním první rytíři. Zastavil ho a prosil, ať se vrátí, že jejich chvíle ještě nenastala, a vnucoval mu dokumenty z posledního sjezdu ÚV KSČ. Velitel si je pozorně prostudoval a pak zavelel: „Zpět! Bude ještě hůře.“

Pan ministr na to jde dobře a ví, že špinavé schody se myjí od shora. Jenomže akutnější je nedostatek lékařů primární péče. Vyřešit to navýšením počtu studentů medicíny je nesmysl, který nic nevyřeší. Hodně jich po absolutoriu odejde do zahraničí, hodně se stane holistickými lékaři a jinými lékaři alternativní medicíny, na které lékařská komora ani stát nedosáhne. Další budou prodávat svůj titul jako poradci, dealeři kosmetiky a doplňků stravy, další se stanou mluvčími pacientských organizací a na nabyté vědomosti draze zaplacené státem všichni rychle zapomenou. Tak bych mohl pokračovat. Na tučné dotace se státu podaří do potřebných míst dostat tak do jednoho sta v mnoha případech dojíždějících lékařů. Stát to přijde na mnoho milionů korun a ministryně Schillerová bude zuřit. Lidé s dojetím stále vzpomínají na reálný socialismus, kdy komunisti dokázali, že lékař byl v každé střediskové obci, v některých i dva a představte si, oni tam i bydleli. Argumentace umístěnkami není docela pravdou, ty byly jen v padesátých letech a komunisté tak svou mocí řešili nedostatek lékařů, později byly zrušeny. Lékaři na vesnicích ale pořád byli a staré plynule nahrazovali mladí.

Být panem ministrem, zařídil bych si, aby kraj svolal všechny starosty, kteří si stěžují, že by potřebovali ve své vesnici či městě lékaře a vstoupil do toho kotle. Nechal bych každého z nich vymluvit a vzduch by se tetelil jejich emocemi. Předstíral bych, že mě to zajímá. Až by se uklidnili a neměli co říci, vyzval bych je, aby jednotlivě vstali a řekli, co jejich dítě vystudovalo či studuje. Bylo by zajímavé to poslouchat. Možná by se některá starostka pochlubila, že její dcera právě dokončuje Univerzitu Nové doby Milana Calábka, dcera jiné TCM Institut a pochlubila by se, že už třikrát byla na stáži v Číně a nic ji to nestálo, zaplatil to stát v rámci nějakých dohod. Tak by to pokračovalo. Jistě by se našlo pár výjimek, že jejich dítě studuje či vystudovalo medicínu, ale nechce se vrátit. Na závěr schůzky bych pronesl větu: „Jak jste si je vychovali, takové je máte!“ Odešel bych středem.