Časopis Respekt přišel s propracovaným a velmi cenným projektem: vydal speciální číslo, které se z různých pohledů zabývá prostředím, jehož běžnou součástí jsou masivní a cílená propaganda na všechny způsoby, hoaxy, falešné zprávy, lži a polopravdy. Nazval jej příznačně: Dezinformace. Speciál má přes 120 stran. Respekt tak získal prostor zabývat se tímto tématem do hloubky.

Podtémat je tu opravdu hodně:

• ruská propaganda v demokratických zemích,
• jak k tomuto prostředí přispívají naši politici,
• která česká a slovenská média patří k těm propagandistickým a dezinformačním, kdo tu píše pro Putina,
• jak na tom jsou naši zahraniční spojenci,
• přehledy největších fake news u nás i ve světě,
• jak to vidí další novináři a jak se tomu brání,
• co nová situace přinesla seriozní novinařině jako takové,
• kouzlo konspiračních teorií,
• výchova dětí, aby se „světu polopravdy“ uměly bránit,
• jak poznat fake news,
• hlubinný posun v české společnosti,
• politika do každé školy,
• názory a zkušenosti ve světě uznávaných novinářů a odborníků atd.

(Respekt se dokonce pokusil zpracovat téma, jak funguje lidský mozek ve vztahu k objektivnímu zvažování informací. Články tohoto typu ovšem Respektu dlouhodobě nejdou, o tom ale jindy, vzhledem k rozsahu a pojetí speciálu jde o detail.)

Aktivismus, který odhaluje falešné zprávy

Respekt se ve speciálu snaží i najít způsoby obrany vůči fake news. Asi nejzajímavější je nápad Martina M. Šimečky, jenž se přimlouvá za vznik nového aktivismu, který označuje falešné zprávy. Rozkrývání fake news, hoaxů a dezinformací již delší dobu funguje, ale je dost roztříštěně, napříč společností, a v nedostatečném rozsahu. Nejednu dezinformaci rozkryl i server Romea.cz (příklad níže).

Speciál Respektu krom mnoha dalšího přináší i výborné analytické články Ondřeje Kundry o způsobu ruské propagandy a českých dezinformačních webech. Připomeňme, že o ruské propagandě a špionáži napsal Kundra vynikající knihu Putinovi agenti: Jak ruští špioni kradou naše tajemství. Ve speciálu připomíná, že Kreml v EU i v NATO vyhledává tzv. trojské koně, přes které pak může snáze prosazovat své zájmy, vedle toho se snaží ovlivňovat volby, aby se k moci dostali politici se vstřícnějším pohledem na Rusko.

„K tomu slouží opět - dezinformace. Když totiž i nezpochybnitelné věci začnou být zpochybňovány, lidé propadnou nejistotě a přestanou věřit i zjevným pravdám. Společnost prostoupená chaosem je pak pro Rusko snadnějším terčem k ulovení,“ píše Kundra.

Stěžejním dezinformačním zpravodajským médiem u nás jsou Parlamentní listy (a jeho několik webových odnoží) - to se ví už dlouho. Musíme si to ovšem průběžně připomínat, protože se stále najde dost lidí, kteří tomuto médiu věří, protože to dělá chytře: stojí na pomezí dezinformačního média a politického bulváru, je tedy jakýmsi přechodem mezi oběma záběry a může se každou chvíli tvářit jinak. Je také dobré sledovat, čemu a komu slouží. Většinu v Parlamentních listech nyní vlastní senátor Ivo Valenta, který se před letošními volbami se svou pidistraničkou dal dohromady s ODS (nejznámější xenofobní sekta u nás). Takže během kampaně se máme na co těšit.

Důkazů o dezinformacích Parlamentních listů je mnoho, například ZDE nebo ZDE, nebo také ZDE.

Romský pokladník Parlamentních listů

Respekt ve svém přehledu největších fake news u nás připomíná i kauzu údajného romského pokladníka, který měl ukrást nově vnikající politické straně všechny dosud sebrané finance. Připomeňme, že tuto zcela vymyšlenou zprávu Parlamentních listů, kterou převzala některá mainstreamová média bez ověřování, odhalila redakce Romea.cz (moje maličkost, Patrik Banga a Zdeněk Ryšavý). Autorem této fake news byl podvodník a tehdejší člen extremistické Dělnické strany Václav Prokůpek, což není jediný extremista působící ve službách Parlamentních listů. (O personálním obsazení PL píše i speciál Respektu, v podstatě stále platí informace již z roku 2012.)

Za pozornost ve speciálu stojí i rozhovory s předními světovými i českými novináři a odborníky či článek o tom, jak se žije lidem, kteří se rozhodli podívat do zákulisí informační války, s příznačným názvem ZEMŘEŠ. Kdo se chce dozvědět podrobnosti, ať si speciál Respektu koupí, stojí to vážně za to.

Proč Respekt vydal speciál

Sám Respekt zdůvodňuje speciální vydání na svých webových stránkách poukazem na to, že život naší společnosti začínají významně ovlivňovat falešné zprávy, dezinformace a různé konspirační teorie, a jak se ukazuje v zahraničí, mají dokonce sílu ovlivňovat průběh voleb.

K tomu lze dodat, že nás zanedlouho také čekají volby do Poslanecké sněmovny a volby prezidentské. A oboje budou nepochybně také terčem ruských a proruských trollů a další propagandy. Rusko by jistě nerado přišlo o své lidi v českém parlamentu a na Pražském hradě.

Redakce týdeníku Respekt „považuje tento fenomén za vážný problém, který se nevyplatí podceňovat. Pravdivé informace a důvěra veřejnosti v jejich relevantní zdroje jsou klíčovým předpokladem demokratického směřování společnosti. Rozhodli jsme se proto tématu dezinformací věnovat speciální vydání. Věříme, že zvětší nejen porozumění tomuto fenoménu, ale zvýší také obecnou mediální vzdělanost a schopnost dezinformacím čelit.“

Speciál Respektu není prvním redakčním počinem v tomto ohledu a není prvním takovým počinem v novinařině vůbec. Je však s velkým přehledem, komplexně a kvalitně zpracovaný. Poprvé máme v ruce ucelený materiál, který může být i dobrou učební pomůckou, jak si i Respekt přeje: „A protože si myslíme, že obzvlášť zranitelnou skupinou lidí jsou studenti, jejichž porozumění světu se teprve vytváří, máme velký zájem, aby se k nim náš speciál dostal a pomohl jim orientovat se v nepřehledné mediální realitě dneška.“ (Speciál Respektu si lze objednat zde.)

Obecně vzato

Ohrožení demokracie jako důvod k hlubšímu zpracování fenoménu, který demokracii ohrožuje - to skýtá určitou naději do budoucna. Tento přístup Respektu a některých dalších médií v tomto směru ukazuje, že společnost se probírá z letitého opojení, že demokracie může růst jen pozitivně a že se ubrání různým nebezpečím sama, jaksi automaticky, jak to po léta hlásají různé osoby v čele s filozofem Václavem Bělohradským.

Společnosti v evropských zemích včetně té naší se bohužel probírají až nyní, kdy je ohrožení demokracie již přímo hmatatelné. Přesto ještě není vše úplně ztraceno, především díky novinářům, kteří si uvědomují důležitost společenské role médií. A kteří si přes všechny výsměchy, relativizování a zlehčování stále myslí, že novináři mají být hlídacími psi demokracie. Díky jim za to.



Čánek vyšel na Romea.cz