Koukáte udiveně. Diskutér na obrazovce jedním dechem tvrdí, že liberální demokracie u nás (v celé Evropě) není ohrožena. Druhým dechem dodá, že liberálně demokratický přístup se musí zásadním způsobem proměnit, jestliže chce oslovit občany moderním způsobem na základě nových podmínek. A potom vyjasní, co má na mysli, když hovoří o moderním způsobu: již není možné, aby lidská práva byla stejná pro všechny, určitě ne pro uprchlíky, protože ti ohrožují naši bezpečnost.

Moderní politolog

Vyslovit to takto po sobě samozřejmě lze, ale jedno protiřečí druhému. Základním momentem liberální demokracie je totiž princip, že lidská práva jsou univerzální, tedy, že jsou pro všechny včetně uprchlíků. Nepřekvapí nás asi, když něco takového vysloví hospodský notorik Zemanova ražení, slyšíme-li to však od vzdělaného politologa, měli bychom nastražit uši. Podle rektora Metropolitní univerzity prof. PhDr. Michala Klímy, M.A., CSc., neboť právě o něm je řeč, se zločinu během „uprchlické vlny“ dopustila paní Merkelová (hodit vše na její hlavu je také velmi moderní).

„To, co se stalo díky, primárně přístupu Merkelové a Evropské unie byla obrovská chyba, která destabilizovala demokracie nejen v Německu, ale i v České republice a celém evropském prostoru. A bohužel, ten multikulturalismus, na kterém byla založena ta demokracie, ta bezbřehost, že lidská práva se musí vztahovat úplně na všechny, kteří přicházejí do tohoto prostoru - prostě tohle destabilizovalo tu demokracii, najednou se oživují standardní extrémní strany,“ řekl Klíma mimo jiné v Souvislostech Jana Pokorného, což je jeden z oněch diskusních pořadů České televize, kde se mediální celebrity snaží pomocí vyprázdněných slov, pojmů, frází či stereotypů sdělit co největší moudrost.

A máme jasno: za destabilizaci evropských liberálních demokracií může liberálně-demokratický požadavek na dodržování lidských práv. K tomuto Michalem Klímou hlásanému nesmyslu se kupodivu nevyslovil nikdo z přítomných diskutérů. Chápu, že někomu může být nepříjemné oponovat kolegovi před kamerou, ale k něčemu takovému se mlčet nemá, pokud člověk nechce prohospodařit vlastní prestiž (dalšími diskutéry byli sociolog Jan Hartl, politolog Jiří Pehe a sociolog a politolog Jiří Navrátil).

I vzhledem k tomu, že další část debaty se týkala populismu, stačilo Klímovi vysvětlit, že nechtěně formuloval základy moderního populismu, který nepochybně může za nárůst extremismu v Evropě. Mnohem dříve než stávající „uprchlická vlna“ tu byly populismus, xenofobie a rasismus; extremismus v Evropě narůstal dlouho před „uprchlickou vlnou“ - zaměňování příčin a následků je ovšem také moderní. Metropolitní politolog si nevšiml ani toho, že Merkelová přijala ty uprchlíky, kteří již byli v Evropě, většinou na hranicích s Maďarskem, právě proto, aby nedestabilizovali Evropu. Německá kancléřka se zachovala jako prozíravý státník, což dosvědčuje i spokojenost voličů CDU.

Moderní blábolení

Mluvení, jak nám jej předvedl Michal Klíma (a jak nám jej předvádějí někteří další intelektuálové a mnoho politiků), definoval kdysi uznávaný polský filozof Josef Maria Bocheński ve svém Slovníku filozofických pověr, pod heslem blábol / blábolení:
„Lidské mluvení, které postrádá smysl. Samo blábolení není pověra, tou je až přesvědčení, že lze prostřednictvím blábolu předat informaci o objektivních věcech.“

Bocheński věděl i to, proč lidé takto blábolí: „Člověk, který používá blábolu… chce jednoduše imponovat posluchačům nebo je pomýlit.“ A také, co z toho plyne: „…i ten nejhorší blábol může přenášet určitou informaci (ne ovšem informaci objektivní) v míře, v jaké prozrazuje určitý osobní postoj nebo psychické stavy prožívané tím, kdo podobných výrazových prostředků používá.“

Shrnuto: politolog, vědec, by neměl blábolit jen proto, že je to moderní, a již vůbec ne kvůli tomu, aby sklidil potlesk xenofobní části společnosti a aby vykřičel vlastní emoce.