Nesesazení Tomia Okamury ze sněmovního trůnu s sebou nese tři zprávy: špatnou, dobrou a zásadní. Schůze, na níž by proběhla diskuse a hlasování o odvolání Okamury z postu místopředsedy sněmovny, nebyla schválena. Ale věšet kvůli tomu hlavu nemá valný smysl.

Špatná zpráva

Špatná zpráva spočívá v nesesazení samém. Předseda SPD, který popíral romský holocaust a který neférovým způsobem útočí na Romy a uprchlíky velmi často, tak zůstává jedním z nejvyšších ústavních činitelů demokratické země - a bude dále hovořit i za nás, demokraty. „Zasloužili“ se o to populisté (ANO) a extremisté (KSČM a SPD), kteří proti uskutečnění schůze společně hlasovali. Okamurovci stáli za vůdcem jako jeden muž. Komunisté se zdrželi, až na mlátičku Ondráčka, který byl rovnou proti. A Babišovci byli proti či se zdrželi, čímž také znemožnili konání mimořádné schůze. Pro byl jen Rostislav Vyzula. (Jmenovité hlasování najdete zde)

Pokrytectví a faleš dokonalo hnutí ANO pozoruhodným způsobem. Zatímco poslanci ANO umožnili setrvat ve vysoké státní funkci fašistovi, Andrej Babiš a ministr spravedlnosti Robert Pelikán se namísto poslanecké schůze zúčastnili v Muzeu romské kultury pietního aktu, který připomněl, že se před 75 lety uskutečnil první hromadný transport více než 1000 Romů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

U Babiše to nepřekvapuje, je to bezcharakterní ohybač páteře, udělá cokoli, co mu získá nějakou výhodu. Jednou řekne, že Lety nebyly koncentračním táborem, podruhé drží smutek za oběti romského holocaustu. O Pelikánovi je známo, že má problémy se spoluprací s SPD. Ovšem i on dal nakonec přednost politickému kšeftaření: Babiš Okamurovce potřebuje, aby jeho vláda získala důvěru ve sněmovně. Naši zemi nyní čeká to, co si nezaslouží: společná hlasovací mašina populistů, komunistů a fašistů.

Dobrá zpráva

Velmi dobrou zprávou je to, jakým způsobem se demokratičtí politici chopili tématu. Udělali to, co nám u nich dříve tolik chybělo: zastali se slabých, kteří se sami neubrání. Nahlas a jednoznačně. Okamuru chtěli odvolat poslanci KDU-ČSL, TOP 09, ČSSD, Starostů, Pirátů a ODS. Celá iniciativa pocházela od Jana Bartoška, předsedy klubu lidovců. Okamuru odsoudil jak on a předseda KDU Pavel Bělobrádek, tak Miroslav Kalousek, Jan Chvojka z ČSSD, Ivan Bartoš z Pirátů a Petr Gazdík ze Starostů. A nejen to, výslovně se i zastali Romů.

Jan Bartošek ve svém precizním a na faktech založeném projevu řekl krom jiného i toto: „Vážený pane Okamuro, trestní oznámení podaná na vás a vaše stranické kolegy, všechna ta veřejná odsouzení a negativní reakce jsou pouze důsledkem vašich slov a jednání. Byl jste to vy, kdo o táboře v Letech nejprve řekl, že ho nikdo nehlídal a později že tam byly sice ploty, ale s dírami. Byl to váš stranický kolega poslanec Rozner, kdo o Letech mluvil jako o neexistujícím pseudokoncentráku a koneckonců byl to i váš byť dnes již bývalý tajemník poslaneckého klubu SPD pan Staník, kdo zde v parlamentní restauraci opilý vyřvával, že všichni židi, cikáni a homosexuálové by měli skončit v plynu, což v současné době šetří policie.“ Podle Bartoška je takové chování velmi nebezpečné: „A pro celou naši společnost to může také mít fatální důsledky. Tady jde o popírání smrti, o přivírání očí nad utrpením mužů, žen a dětí, kteří měli tu smůlu, že se nenarodili s blond vlasy a modrýma očima.“

Miroslav Kalousek vedle projevu pouštěl poslancům i video, na němž Okamura říká: „Za posledních 70 let stoupl počet Romů v České republice 32 krát. Ano, slyšíte dobře. Je to skutečně neuvěřitelný nárůst. Zatímco v roce 1945 u nás žilo 10 000 Romů, tak letos je to podle odhadů 320 000. Jen za posledních 14 let se jejich počet zdvojnásobil. Podle mého názoru je stávající strmý růst romské populace jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku. Samozřejmě tím druhým jsou nepřizpůsobiví imigranti.“

A poté Kalousek kladl otázky: „Položil jste si, pane místopředsedo Okamuro, otázku, proč tady v roce 1945 bylo těch Romů tak málo? A nebylo tady náhodou taky málo Židů? A nebylo to náhodou z úplně stejného důvodu? Z důvodu největšího zvěrstva v historii lidské civilizace, které vy zlehčujete a popíráte. Když jste natáčel tuhle řeč pro svůj facebook, tak jste neměl horečku... Nechtěl byste nám vysvětlit, proč jsou naši spoluobčané jedním z těch dvou největších bezpečnostních rizik? A nechci domýšlet, jak přemýšlíte o eliminaci a likvidaci tohoto, podle vás, bezpečnostního rizika.“

(Celé znění projevů Jana Bartoška, Miroslava Kalouska a dalších poslanců, kteří k Okamurově popírání romského holocaustu hovořili před schvalováním schůze, nalezete zde)

Zásadní zpráva

Zásadní zprávou je, že včerejší střet mezi demokraty a autoritáři byl přelomovou událostí. A to především tím, že demokraté konečně pochopili, o co tu po letech jejich mlčení k protiromské a protiuprchlické hysterii vlastně jde: že právě kvůli tomuto jejich dřívějšímu alibistickému přístupu se tu začíná roztahovat levoboček obou totalit, které se na nás krutě podepsaly ve dvacátém století.

Výstižně to vyjádřil Pavel Bělobrádek na následné tiskové konferenci KDU-ČSL: „Je to zásadní souboj o to, jak bude vypadat demokracie v České republice. Jde o to, aby tu nebyla tyranie většiny, protože demokracie musí myslet i na menšiny. Vidíme, kdo stojí na straně demokracie a kdo cynicky a bezskrupulózně chce uchopit moc, s kýmkoli.“ Bělobrádek přitom pojmenoval jednu z důležitých křesťanských hodnot: právo na zachování lidské důstojnosti pro každého, tedy i pro Romy.

Přesně tak, je to zásadní souboj o to, jak bude vypadat demokracie v České republice, pokud tu tedy demokracie přetrvá. Nadějí do budoucna je skutečnost, že demokraté se znovu berou za demokratické hodnoty. A že my kvůli těm hodnotám mrzneme na náměstích.



Článek vyšel na serveru Romea.cz.