Kauza s názvem „Tomio Okamura“ se dostává do obludné fáze. Strmý vývoj jeho politického zaměření vrcholí čirým extremismem, který zastiňuje i tradiční neonacistickou a antisemitskou propagandu. Probírá to i čtvrtletní zpráva Ministerstva vnitra ČR o extremismu.

Kolektivní vina

Když Okamura v roce 2012 oznámil, že bude kandidovat do Senátu, řekl: „Jsem velmi citlivý na to, když jsou lidé omezováni kvůli jakýmkoli názorům nebo vyznání.“ Nyní se v rámci tažení proti demokracii ohání nenávistnými výšplechty proti Romům, názorovým odpůrcům, gayům a lesbám, o migrantech ani nehovoře - ti jsou téměř denně předmětem jeho vztekliny na internetových sociálních sítích. Poznámek na jejich adresu se nelze dopočítat. Tak alespoň pár příkladů. Dnes na Facebooku:

V Německu kvůli imigraci dochází k neuvěřitelným zvěrstvům migrantů. Zde jsou příklady. V roce 2018 bylo v SRN spácháno s použitím nože 4 100 zločinů. V roce 2017 jich bylo 3 700 a v roce 2008 „jen“ 400. Během posledních deseti let se počet zločinů spáchaných nožem v Německu zvýšil o více než 900 procent – z jednoho na více než deset zločinů denně. Tato kriminalita je velmi často spojena s imigranty a jde o velmi otřesné případy. Africký imigrant například uřízl hlavičku malému dítěti…
Jindy: Eritrejský imigrant z Afriky shodil v německém Frankfurtu pod vlak matku s dítětem... Syrský imigrant ubodal mečem v Německu muže před očima jeho jedenáctileté dcery... atd.

Jde buď přímo o lži, či o snahu svést vinu jednotlivce na celou skupinu (kolektivní vina). Za činy konkrétních cizinců totiž podle něj mohou migranti jako celek. Ke svalení viny na migranty v Německu mu stačí větička: „Tato kriminalita je velmi často spojena s imigranty…“. – Jak často? Kolik migrantů se toho dopustilo? Proč se toho dopustili? Měli všichni stejné důvody? Kolik z toho se stalo při sebeobraně? A v jakém poměru je jejich počet vůči ne-migrantům, kteří se dopustili téhož? … Okamura nepotřebuje žádná fakta, důkazy či alespoň nepřímé důkazy. Nepotřebuje analýzu problému. Za pravdu vydává svá tvrzení, svou ideologii, svůj pohled na svět. A k tomu potřebuje jak lži, tak paušalizaci - kolektivní vina je důležitý a účinný nástroj totalitářů, a tím Okamura beze sporu je, kterak se dobrat moci.

Vzpomeňme například, že to byl individuální čin, vražda německého úředníka v Paříži židovským mladíkem, který byl pro Hitlerovce záminkou k rozpoutání pogromů na Židy během tzv. Křišťálové noci. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 byli Židé nacisty v Německu, s jednodenním zpožděním v obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí ponižováni, napadáni, vražděni či odváženi do koncentračních táborů. Vypáleno či jinak zdemolováno bylo 267 synagog, vypleněno 7 500 židovských obchodů a bytů. 91 Židů přímo při pogromu bylo zavražděno a 30 000 jich skončilo ve vyhlazovacích táborech.

Tomu samozřejmě předcházelo dlouhodobé, urputné štvaní proti Židům, Romům, názorovým odpůrcům či homosexuálům. Byla to atmosféra nenávisti, která umožnila vydávat zločin jednoho mladého muže za prohřešek všech Židů. A právě takovou atmosféru se ve společnosti snaží vyvolat Tomio Okamura, za vydatné pomoci některých dalších politiků a několika médií. Guru této politiky, Miloš Zeman, má tak momentálně méně práce.

Progresivnější a efektivnější SPD

Ministerstvo vnitra (i BIS) je nyní ve svých zprávách o extremismu v popisování politiky SPD opatrnější, jelikož prezident Zeman jim „vysvětlil“, že Okamura a jeho hnutí nejsou žádní extremisté. Kdyby to totiž Zeman připustil, musel by jako extremistu zákonitě označit i sám sebe. Přesto obě instituce o počínání SPD informují pravdivě, i když tak trochu v jinotajích a metaforách.

„Tradiční pravicově extremistické strany se ve sledovaném období orientovaly hlavně na vztahy se zahraničními kolegy. Velkou část jejich domácích témat jim nadále přebíralo progresivnější a efektivnější hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura,“ uvádí čtvrtletní zpráva o extremismu ministerstva vnitra. (ZDE je kompletní znění této zprávy a přehled soudních jednání a vyšetřování.)

„Xenofobním politikům, aktivistům a dezinformačním médiím se nadále dařilo rozdělovat společnost. Terčem předsudečné nenávisti se stále častěji stávají i skupiny s odlišným politickým smýšlením. Velmi nebezpečným fenoménem se stávají útoky proti konkrétním zástupcům těchto skupin. V naprosté většině se zatím jedná o verbální agresi, evidována jsou ovšem i fyzická napadení," píše se dále ve zprávě.

Terčem útoků jsou již delší dobu zástupci národnostních, etnických, náboženských a sexuálních menšin, bezdomovci a lidskoprávní aktivisté, a poměrně nově i politici neextremistických stran a novináři. Rasistické a xenofobní výroky a činy jsou označovány za vlastenectví a konzervatismus, případně za kontroverzní záměr „vyvolat diskusi nad palčivými společenskými otázkami“.

Autor zprávy dále píše, že „tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že tolerování verbálních nenávistných projevů vede k tomu, že přerostou ve fyzické násilí. V České republice lze za aktuální riziko považovat radikalizaci nových aktivistů či skupin a dále reaktivaci starších rasistických veteránů neonacistické scény. Policisté a státní zástupci proto logicky věnují této bezpečnostní hrozbě zvýšenou pozornost.“

Projevy předsudečné nenávisti představují podle vnitra ohrožení demokracie, konkrétních skupin lidí a jednotlivců a brání konstruktivnímu řešení společenských problémů. K tomu není co dodat. Snad jen: je dobře, že se tímto jevem začalo vnitro (a snad i BIS) zabývat skutečně vážně. Ještě nedávno tomu tak nebylo.



Článek vyšel na serveru Romea.cz