Je podivuhodné, že před panikou z koronaviru varují právě ta média, která ji sama vytvářejí. Dívám se nejvíce na Českou televizi, takže dnes o ní.

Česká televize velmi četně, několikrát denně, se již po několik týdnů živí tématem s názvem KORONAVIRUS. Začínají tak zprávy, které jdou přes den, i večerní Události, vedou se dlouhé diskuse v „devadesátce“, poté se toto téma probírá v Horizontu (pořad o zahraničních událostech) a korunu tomu nasazují Události komentáře - to máte téměř každý večer až hodinu a půl čistého času jen ke koronaviru a dění kolem něj.

ČT tímto neustálým rozebíráním již rozebraného a omíláním již omílaného připisuje očekávané epidemii (pandemii) větší hrozbu než jí náleží. Taková naléhavost zlomí dříve či později každého diváka, nelze se pak divit, že obchody jsou "vyrabované" a roušky, které nakažení nezabrání, jsou vyprodané.

Po několika týdnech někdo asi redakci upozornil, že by měla přestat šířit paniku - ČT proto přichází s varováními, že by se neměla šířit panika. Že to dělá nešikovně, nepřekvapí asi nikoho, kdo dlouhodobě sleduje nízkou úroveň zpravodajství této televize veřejné služby.

Pojďme pro jeden příklad z mnoha ke včerejšímu zpravodajství: Jakub Železný se zde dopustil této věty: "Nakažená žena pobývala v Itálii ve stejném horském hotelu, jako už dřív odhalený pacient z Děčína."

Slovník je to pozoruhodný a netrpí jím zdaleka jen Železný. Slovo "odhalený" používáme v této souvislosti výhradně s výrazem "pachatel" (a synonymy), takže "odhalený pacient" tu vystupuje v roli někoho, kdo něco provedl, skrýval to (nebo sebe) a poté byl dopaden a usvědčen. Železný patří - dejme tomu - k těm pomalejším novinářům, ale třeba mu někdo taje češtiny vysvětlí a dodá, že je neslušné někoho dehonestovat jen proto, že byl nakažen virem.

Pocit lidí, že jde o nebezpečnou věc, a následný strach, který pomáhá šířit paniku, se takovýmto reportováním pochopitelně zvyšuje - nemoc je podprahově „povyšována“ na zločin.

Dobře nejde ČT ani přímé varování před panikou. Hlavní pražská hygienička staví hráz proti panice takto: "85 procent nakažených má lehký průběh onemocnění, takže v mnoha případech je to zbytečný strašák."

"No jo, ale co když se právě já dostanu mezi těch 15 procent s průběhem těžkým, pak si budu vyčítat, že jsem nepanikařil," chce se vykřiknout v reakci na něco tak neskonale pitomého, jako je uklidňování tohoto rázu. Nikdo předem neví, jak bude jeho onemocnění probíhat, ohroženější jsou staří lidé, ale to neznamená, že mladí mohou bezstarostně skákat přes oheň.

Asi nejlepší reakce některého z odborníků je, že před nakažením nepomůže rouška, nebezpečí by však mohlo omezit na přijatelnou míru posilování imunity organismu, respektive dýchacích cest. To jsem ovšem slyšel v Českém rozhlase Plus.

Informovat o reálných věcech, uměřeně v mediálním prostoru i vzhledem k důležitosti věci - to je práve to, co se Česká televize ne a ne naučit. Proto šíří paniku i před ní varuje.