Mylné představy o inkluzivním školství

25. 07. 2011 | 03:00
Přečteno 7328 krát
Je vhodné vyučovat všechny děti bez rozdílu ve třídách běžných škol? Pouze pokud se žákům s problémy věnují speciální pedagogové.

Jádrem úspěchu Finska jsou speciální pedagogové

Podstatou úspěchu školství Finska (které stoupenci inkluzivního školství často dávají za příklad) není to, že se ve třídách spolu učí děti bez ohledu na své schopnosti a úsilí.

Inkluzivní vzdělávání na základních a středních školách ve Finsku vděčí za svůj úspěch speciálním pedagogům.

Speciální pedagogové se ve finských běžných školách věnují třetině žáků, což je mnohem vyšší podíl než v jiných zemích. Většině žáků s problémy stačí krátkodobé speciální programy, které doplňují běžnou výuku s cílem udržovat tempo všech žáků v souladu se standardem.

Téměř jedna šestina žáků ve finských základních a středních školách trpí podle vyhodnocení školních psychologů vážnějšími problémy s učením a chováním. Tito žáci jsou umísťováni do speciálních tříd.

Ve speciálních třídách se žákům věnují učitelé kvalifikovaní pro práci s nejrůznějšími poruchami učení a chování, které způsobují problémy v rámci vzdělávacího procesu. Získat kvalifikaci pro práci ve speciálních třídách vyžaduje absolvování výběrových vzdělávacích kurzů a náročných zkoušek.

Příležitosti pro děti nadané, průměrné i znevýhodněné

Podle mezinárodních hodnocení (např. detailních vyhodnocení testů PISA) naše školství poskytuje dobré příležitosti pro nadané děti s dobrým socio-ekonomickým zázemím.

Výsledky testů ale naznačují, že náš vzdělávací systém trpí dvěma problémy:

1) Děti ze slabších sociálních skupin mají bez ohledu na své schopnosti menší šance na kvalitní vzdělání.
2) Podíl dětí, které mají ve škole nedostatečné výsledky, je příliš vysoký (vyšší, než je průměr ve vyspělých zemích).

I přes určité zlepšení v posledním desetiletí, české školství ve vztahu k žákům ze slabších sociálních skupin pokulhává za většinou ostatních vyspělých zemí.

Je nerealistické očekávat, že řešením bude jednoduché začlenění všech žáků do běžných tříd.

Žáci, kteří nemají podnětné prostředí k učení doma, či trpí poruchami učení nebo chování, potřebují kvalitní speciální pedagogy, ať už jsou v jakékoli třídě.

Celé řadě problémů je navíc možno předejít kvalitními výchovně-vzdělávacími programy pro rodiče a děti v útlém a předškolním věku.




Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

žena napsal(a):

"Žáci, kteří nemají podnětné prostředí k učení doma, či trpí poruchami učení nebo chování, potřebují kvalitní speciální pedagogy, ať už jsou v jakékoli třídě."

Souhlasím. Finance, které se dávají na státní maturity bych dala na speciální pedagogy. A zavedla bych systém, jako mají ve Finsku. Bylo by to po všech stránkách přínosné.
25. 07. 2011 | 07:14

Brundibár napsal(a):

Souhlas...

Problém je v tom, že stávající systém odměňování učitelů nedává ředitelům škol možnost ty kvalitní pedagogy náležitě odměnit, takže jich naprostá většina odchází mimo školství. Ne každý kvalitní pedagog má tu kliku, že jeho životní partner vydělá tolik, že si může dovolit učit.
25. 07. 2011 | 07:32

Sprosťák napsal(a):

Jenže pravice je přesvědčena, že vše z minulosti je komunisticky špatné.To, že existovaly specializované třídy s odborně vzdělanými pedagogy ve zvláštních, školách s nižšími počty žáků,shodou okolností právě tam končily díky svým specifikům právě romské děti,ale ani tam neměly problém zameškat v docházce klidně i 500 vyuč. hodin.Kdo si pamatuje rozvrh hodin, ví,že jde o 3 -4měsíční nepřítomnost.Jak může takový jedinec prospívat?Další horor je přeplněnost běžných tříd.30 žáků v 45 minutovém režimu nelze oslovit, natož něčemu moderně naučit.Pohodovou práci ničí i přetíženost učitele.Kdo pracuje s lidmi, ví,že udržet koncentraci6 hodin po sobě,ovšem s dozory na chodbách, komunikací s kolegy a rodiči během přestávek a následně hodinami oprav a příprav dává běžně až 50 hodin pracovní doby,o které se domnívá dost neužitečných idiotů,že je prošvindlována někde na kanapi.Že je učitel denně pod drobnohledem blíže neurčitelného počtu páru očí a uší žáků, kolegů, nadřízených a každé prázdné makovice se zlým úmyslem, většině kritiků nedochází,stejně jako mu nedochází trvalé a neustálé šikanování jakýmisi novinkami vznikajícími v chorobných hlavách měnících se vládních garnitur.Mizerií také je spořivost na počtu hodin hlavních předmětů.Mateřský jazyk má nižší dotaci, než nabízejí Rakušané na výuku češtiny, stejně je na tom matematika.K tomuje třeba přičíst krádež tahounů-výborných vzorů pro kolektiv- na víceletá gymnázia a tím je zhoršena i další vzdělávací kvalita nejen na základkách,ale i na středních školách a učilištích,pak i na výškách.Snad lze připočíst i nižší požadavky na pracovitost žáků a je vzdělavatelsky vymalováno do úrovně primitivní společnosti.Nelze nepovažovat za zlý úmysl a placenou konkurenční objednávku-korupci,což je běžný jev ve všech oblastech života v novodobé ČR.
25. 07. 2011 | 08:19

Občan Josef K. napsal(a):

Zásadní rozdíl je, zda je většinou vzdělání považováno za veřejný statek či za soukromou výhodu. Česká většinová společnost, se svým tradičním padesátiletým odporem ke vzdělání, považuje vzdělanost za nonsence, formální vzdělání pak za zcela soukromou společenskou výhodu. Celé školství je selektivní, různé ty hry na nadané, nepřízpůsobivé, geniální vlastně maří reálné vyhledávání talentů. Elitní školy, především některé mezinárodní, produkují i z relativně podprůměrných studentů studenty průměrné či nadprůměrné, to je ale tuzemské mentalitě cizí. Jistě to souvisí s normalizačními stereotypy, kdy o absolutoriu rozhodoval politický postoj rodičů a dítěte, mnoho pedagogů muselo odejít. Věci se holt táhnou i za dobu, která je snad poněkud jiná.
Ovšem sám fakt , že Breivik cituje V.Klause, který představuje značnou část mínění české veřejnosti, a který , samozřejmě, nezakládá Klausovu odpovědnost za to, co spáchal, je zarážející. Je tady nějaké spříznění. Při četbě australského konzervativního a bulvárního tisku a reakcí v něm je zřejmé, že ona normalizační lež je nákaza, která postihuje jistou část západní populace více než všechny Klausovi nepřátelské -ismy.
Takže normalizace nebyla nic jiného, než vláda lůzy. Odtud i dnešní český stav, odtud sny o tygřích hospodářských skocích pomocí internetu a všechny ty nesmysly tak typické pro nemyslící a málo vzdělané.
25. 07. 2011 | 08:29

Johanna napsal(a):

Haničko, nezbývá mi než s Vámi souhlasit. Vy sice příliš zkušeností se školstvím nemáte, stejně jako já znám světové banky z rychlíku (a nedovolila bych si o tom takto zasvěceně psáti), ale skutečně se české školství potápí-to ano.
Ve Finsku po rozpadu SSSR a s třicetiprocentní nezaměstnaností (něco podobného jsme nikdy nezažili) vsadili na školství-a uspěli.
U nás nemá Kalousek, Dobeš a ani Nečas zřejmě minimální ponětí, jak důležité je investovat namísto do bank, obrany či na výsluhy policii...do školství.
Je to smutné a takto pozitivní výsledky očekávat nelze!
25. 07. 2011 | 08:34

žena napsal(a):

Zoufalé je, jak klesá vážnost učitelské profese. Kdysi byl pan učitel všemi ctěný. Dnes jsou i případy, kdy je učitel napadený svými žáky, případně jejich rodiči.

Učitel v dnešní době musí mít vysokoškolské vzdělání. Ovšem i spousta asistentek bere víc než učitelé.

Jak napsala Johanna - "důležité je investovat namísto do bank, obrany či na výsluhy policii...do školství."
25. 07. 2011 | 08:50

Zdeněk Brom napsal(a):

Paní Brixi,

vysoce oceňuji, že narozdíl od zdejších "expertů" na inkluzi o ní máte hlubší znalosti a zcela konkrétně popisujete finskou praxi.

Vaše věty: "Podstatou úspěchu školství Finska (které stoupenci inkluzivního školství často dávají za příklad) není to, že se ve třídách spolu učí děti bez ohledu na své schopnosti a úsilí.

Inkluzivní vzdělávání na základních a středních školách ve Finsku vděčí za svůj úspěch speciálním pedagogům."

by měli vnímat všichni rychlokvašení zastánci inkluzivního vyučování.

Jenom dodávám, že stejná individuální péče je věnována i žákům nadaným, kteří také vyžadují speciální přístup. Inkluzivní škola je tedy taky rozčleněná, ale jsou předměty, kdy jsou žáci spolu a učí se ony důležité sociální dovednosti. Tatová škola je pak skutečně modelem společnosti a proto má výsledky.

K problémům v naší škole bych ještě přidal to, že ne vždy se daří dobře pracovat s vysoce talentovanými žáky na II. stupni ZŠ.

K Vašemu závěru:
"Je nerealistické očekávat, že řešením bude jednoduché začlenění všech žáků do běžných tříd.

Žáci, kteří nemají podnětné prostředí k učení doma, či trpí poruchami učení nebo chování, potřebují kvalitní speciální pedagogy, ať už jsou v jakékoli třídě.

Celé řadě problémů je navíc možno předejít kvalitními výchovně-vzdělávacími programy pro rodiče a děti v útlém a předškolním věku."

mohu dodat jen jediné - ANO.
25. 07. 2011 | 10:08

Jamima napsal(a):

Paní Brixi, velice děkuji za Váš článek. Je výborně napsán a narozdíl od přemnohých kydů "všeználků", kteří o inkluzi ví to samé co já o kvantové fyzice - popisuje určitý model bez emocí a vy si v něm nepřihříváte svou osobní polívčičku. Ještě jednou díky, doufám, že si článek přečte co nejvíce lidí.
25. 07. 2011 | 10:45

jogín napsal(a):

Co je ale příčinou klesající autority a kvalifikace učitelů? Za prvé, podprůměrný plat. Těžko získáte schopné lidi na nevýhodný job. V dobách Rakouska si kantor sice nemohl vyskakovat, ale byl pod penzí a k postupu na definitivní místo mu nestačilo absolvování školy, ale musel projít praxí a hodnocením výsledků. Dnes stačí absolvovat peďák a má vystaráno. Nějaké zvyšování kvalifikace spojené se zvýšením platu chybí. Za druhé, studenti gymnázií nedostali maturitu zadarmo, dnes dokončí střední školu žáci na hranici debility (IQ 80) a kontrolu jejich schopností maturitou považuje značná část občanů za zbytečnou. Stále tady straší představa komunisticlé ideologie, že všichni lidé jsou stejní a že výchovou ze z nich dá udělat cokoliv. Pokud je ouředním cílem 80% mládeže se středoškolským vzděláním, musí nároky klesnout- 20% populace má IQ menší než 80 (Wiki). Gausuva křivka se nedá ošvindlovat. Výsledkem je nízká úroveň výuky, mizerná autorita učitelů a zanedbané vzdělání schopnějších žáků.
25. 07. 2011 | 11:11

Občan napsal(a):

Aha - takže ve Finsku sice nemají "zvláštní školy", ale zato mají "zvláštní třídy" a "zvláštní učitele", címž pádem jsou vadné děti plně integrovány. Bohovémoji, kdy tohle neskutečné pokrytectví konečně skončí? :o)))

Takže co teda, Hani? Váš zaměstnavatel ordinuje svým "klientům" naprostou likvidaci veřejných služeb - což je v přímém rozporu s integrací jakkoli znevýhodněných dětí do běžných škol. Pokud budou školy veřejné, budou dál zbídačovány až na úroveň rovníkové Afriky. A na privátní školy ty znevýhodněné děti obvykle nemají prachy.
Výsledkem jsou jen tisíce jalových keců a skutek utek - jako ve Vašem článku. Protože jste nenapsala ani slovo o tom, kolik dětí je ve "zvláštních třídách", kolik je k nim učitelů a asistentů, KDO to všechno FINANCUJE. Bez těchto informací je Váš článeček úplně k ničemu.

Jo, a jak se daří kšeftování s nemovitstmi v Kalifornii? Nebo už jste s tím sekli?
25. 07. 2011 | 11:15

Martina K napsal(a):

Je krasne mluvit o specialnich pedagozich ve skolach a predskolni vychove, realita je takova, ze je jedna pani ucitelka na 30 zaku, ve skolce na 28 a to se do te skolky vetsina zajemcu nedostane.
K Finskemu skolstvi. A jakou roli hraje fakt, ze Finsko ma ve sve populaci nejmensi podil cizincu v Evrope?
25. 07. 2011 | 12:04

Tenco napsal(a):

Pokud vezmu v potaz fakt, že i v dospělé části populace dochází postupně k majetkové, intelektuální či etnické segregaci...tak je to asi správně - začít ohýbat proutek, už jak je mladý...
Pokud bych ale měl vzít v potaz to, že v tradičním pojetí západních demokracií jde o zapojení co nejširšího spektra občanů do toho, co zoveme formulační kapacita a výkonný potenciál komunit, společenství...tak asi není dobré poslat (na základě JAKÝCH kritérií - podobných např. letošním státním maturitám ???) malého človíčka, který např. je doma týrán...a podle toho vypadají i jeho výsledky...do pasti, z které se už nedostane.
Myslím si, že takové volání je voláním člověka, který rezignoval - ve smyslu svého POVOLÁNÍ a dal se na cestu IDEOLOGIE.
Dnes je velký problém nezaměstnanost. A dokonce jistí magoři vymýšlejí, jak budou nezaměstnané, kteří nemohou nalézt práci, šikanovat - pokud se nezúčastní veřejných prací (něco na způsob krátkodobých nucených prací). Pod čímž si většina starostů umí představit pouze koště či lopatu.
Místo toho, aby se rozjely speciální rekvalifikační programy pro lidi nad padesát - a věru je spousta takových, životně zkušených a formálně i obsahově edukovaných lidí, kteří by mohli pomoci inkluzivnímu školství - sňali by KONKRÉTNÍ BŘEMENA - autentickým učitelům (ne užvaněným hlupákům a zbabělcům- tam je to z podstay věci nemožné).

Učitelé se ale bojí - "budu jen někoho dalšího hlídat ", " vyškolení učitelských asistentů je složitý proces", " cha, cha - za evropské granty vyškolíme další pitomce"....
Nedivím se jim.
Já - kdybych byl králem - taky bych se bál, že mě jednou někdo svlíkne donaha. :((

/nechoďte na mě s diagnostikovanými kretény, či debily - tam by to měla být především záležitost odborníků ve zdravotnictví..../

----------------------
Malá poznámka :
Plynové komory podle mě zkonstruovali určitě formálně velmi dobře vzdělaní technici. Taky atomovou bombu asi nevymyslel žádný pitomec.
Už nevím, kdo vynalezl usilování o lidskost - ale myslím si, soudě dle většiny příspěvků, že to byl buď nějaký imbecil či kretén.

Než se do mě pustíte - elito našich učitelů, tak vězre, že mám někdy dojem, že chcete učit jen ty, kteří se učit nepotřebují. Kteří by to zvládli i bez vás. :(((
/ale na druhé straně ctím dialektiku výkon/odměna - to jistě...myslím si, že velká část zakopaného psa čouhá i z tedlencte - čím dál hlubší díry..../
:)))

/nečtu to po sobě - buďte tedy prosím schovívaví :)))/
25. 07. 2011 | 12:24

Papouch napsal(a):

Tak dopada inkluze v praxi:

http://fragmenty.cz/iz000233.html

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011071703

Clovek celkem chape levicove ex-ministry/ine skolstvi, ze svoje potomky radeji daji do soukromych elitnich skol (at uz v Pze nebo v Bruseli). Kosile je proste blizsi nez kabat.
25. 07. 2011 | 12:31

Zdeněk Brom napsal(a):

Papouch:

Jenom na okraj - v obou případech se nejdnalo o inkluzivní školy.
25. 07. 2011 | 13:02

Občan napsal(a):

To Martina K:

A Hanička také nenapsala ani slovo o Laponcích, což jsou původní obyvatelé Finska, s nimiž bylo do 6. let 20. století azcházeno hůř než s Indiány v USA a s Kurdy v Turecku. Ona se totiž vůbec anio nezmínila, zda píše o škole veřejné, nebo soukromé...
25. 07. 2011 | 13:09

Vandal napsal(a):

žádné školství na světě nepomůže tam, kde chybí inteligence, talent, nadání a píle. Lidé jsou od přírody různí, nemohou být všichni vědci, špičkoví sportovci, umělci atd. Úkolem školy a učitelů by mělo být podchytit v žácích to nejlepší, co v nich je. Ale pokud se snoubí IQ70 a vrozená lenost, co s tím může byť sebegeniální učitel udělat? Ať jdou všichni ti bojovníci za lidská "práva" konečně do školství a předvedou nám ty svoje fantasmagorie v praxi, kritizovat dovede každý vůl, to je to nejsnadnější co může být.
25. 07. 2011 | 13:24

Tenco napsal(a):

Udělejte z těch méně inteligentnějších třídy, kde bude výuka specializovaná pouze na obchodování s finančními nástroji (např. na burzách). Již od útlého věku.
A pak porovnávejte - intelekt, úspěšnost, kvalitu života...
----------------------------------------------------------------------------
Horší jak dnes to nebude - a to i kdyby se z takových dětí rektrutovali například vrcholoví manažeři či majitele Lehmannů, AIG, GS...

:)))

Mějte se, vy segregátoři bílých límečků a lopat...zhusta rozumbradové....
25. 07. 2011 | 13:44

Martina K napsal(a):

diky Papouchovi za odkazy.
Pane Brome, verejne skoly v USA jsou vice mene vsechny inklusivni, alespon do te miry, o ktere se zminuje p.Brixi. Do skoly patrite podle bydliste, ne podle schopnosti nebo vyberu rodice. Nastup do skoly neni podminen znalosti anglictiny, na to ma kazda skola ucitele a povinnost vase ditko naucit. Rodice nemaji povinnost umet anglicky, muzete si vybrat jakykoliv jazyk a skola v nem musi zajistit komunikaci s vami. Vsechny skoly musi byt bezbarierove, zajistuji asistenty. Pomocna pani ucitelka na prvnim stupni je normalni. Specialni skoly jsou urcene jen pro nejvice postizene.
Jediny zpusob, jak si muzete vybrat skolu je vyberem vaseho bydliste nebo zaplatit soukromou.
25. 07. 2011 | 13:51

Jamima napsal(a):

vandal - máte pravdu - co s lidmi, kteří NECHTĚJÍ ani vzdělávat se, ani pracovat? Jak je přinutit k nějaké snaze obživit se, když se vždy najde nějaký ten multikulturní dutohlav, který má tu drzost hlásat, že i takoví lidé mají právo na určitý standart a nemůžeme je ponechat svému osudu? To mi ještě žádný "lidumil z povolání", (třeba slečna Appeltová) nikdy a nikde nevysvětlili, proč by měl někdo, kdo odmítá starat se o sebe a své děti mít nárok nebo právo na to, aby o něj pečovali z donucení jiní. Myslím, že se odpovědi ani nedočkám, oni sami totiž nemají tušení, co s takovými to lidmi dělat.
25. 07. 2011 | 13:51

Zdeněk Brom napsal(a):

Martina K:

V případě českého odkazu musím trvat na svém.

V druhém případě není školu možno přesně identifikovat. Tam se mohu mýlit.
25. 07. 2011 | 14:07

poste.restante napsal(a):

Autorka
Perfektně analyzováno, skvěle napsáno.

Vaše články čtu velmi rád.
25. 07. 2011 | 14:58

poste.restante napsal(a):

Tenco napsal:
Učitelé se ale bojí - "budu jen někoho dalšího hlídat ", " vyškolení učitelských asistentů je složitý proces", " cha, cha - za evropské granty vyškolíme další pitomce"....
Nedivím se jim.
Já - kdybych byl králem - taky bych se bál, že mě jednou někdo svlíkne donaha. :((

Myslím, že můžete mít v mnohém pravdu, ale jsem přesvědčen, že naprostá většina učitelů je hodna tohoto označení profese a nemá strach z toho, že je někdo bude nutit k sebevzdělávání.

Naše zkušenost je ale taková, že na nás vždy je naloženo jen další břemeno, a pak jsme ještě obviňováni, že táhneme káru pomaleji.
Praxe se zaváděním inkluze je povětšině taková, že děti se specifickými vzdělávacími potřebami jsou zařazeny do běžné třídy a veškerá pomoc učiteli a hlavně žákovi se rovná nule.

V současnosti jsme pak svědky, jak se pod hlavičkou "objektivního testování" chystá bič na školy i učitele.

Čili nikoliv pomoci, ale trestat za to, že pomáháte těm nejslabším.

Nedivte se pak značné skepsi profesionálů.

P.S.: Doporučuji především články pana Broma.
Ale to Vy určitě víte.
25. 07. 2011 | 15:06

Martina K napsal(a):

Ja si myslim, ze ty reportaze spise ukazuji, ze jakakoliv snaha ve skole kde je problemova vetsina je marna. Jakym zpusobem je to reseno je nepodstatne. Pokud to spravne chapu tak inklusivita je vlastne zaclenovani na zaklade prikladu s pomoci treba tech specialnich pedegogu. Ale treba taky rodicu. Jinak souhlasim, a pani Brixi, ze jen tak michani deti nepomuze. V
25. 07. 2011 | 15:10

Tencokida Hnuj napsal(a):

poste.restante
Taky si to myslím /ale nevím...mám omezené možnosti konfrontace ...sám znám jen JEDNOHO skutečného učitele - ale učí hudbu a má sice kolem 30 žáků - ale učí je individuálně...(a neučí je jenom hudbu, učí je umění diskuze, empatii....je to Řek, několik let dlel v kroužku Pýthagorejců...pak několik desetiletí cestoval a pracoval po celém světě....ale to jen tak na okraj....do nedávna byl NEZAMĚSTNANÝ.../

Tu zátěž chápu. I ten můj přítel je otráven tím, že je placen za učení a má přitom dělat něco jiného...co by zvládl třeba některý nezaměstnaný - po proškolení...jak jsem uvedl, znám lidi po padesátce, kteří rozhodně na něco takového mají...Drábek chce podmiňovat vyplácení podpor účastí na veřejných pracech...v 21. století mají tetky a strejcové na radnicích takovou představu o veřejné práci, že se jim v kebuli objeví pouze buď lopata nebo smeták /někdy si myslím že proto - že kdyby museli jednou na tu veřejnou práci oni, tak by nic jiného než tu lopatu či smeták nezvládli/ (omluva všem těm, kteří se poctivě živí lopatou či smetákem - nemyslím to pejorativně...škála lidských osudů je pestrá, ne všem se povede to, že vystudujou a přivedou málem k bankrotu půl světa...)

Díky, jste jediný, který se zamyslel nad tím, že existuje i jiná cesta než je prvoplánová segregace.
Například efektivní pomoc učiteli, efektivní kooperace mezi dětmi....

Kruh se uzavírá.
Opět jsme u psychopatů, zlodějů, alkoholiků a narkomanů v establishmentu...navíc nedotknutelných, nekontrolovatelných a neodvolatelných.
25. 07. 2011 | 15:33

Tenco napsal(a):

poste.restante
Pardon - mělo být v návěští Tenco (podomácku Tencokida...) :)))
25. 07. 2011 | 15:34

Igi napsal(a):

Výborně,

konečně reálný pohled na problematiku. Bohužel tento náhled nemají všichni zainteresovaní.
25. 07. 2011 | 15:51

xxx3 napsal(a):

Tenco:
Segregace, tak jak se u nás provádí momentálně, rozhodně není nic kladného. AVŠAK - jak už tady někdo psal (poste.restante) v českém prostředí "integrace" žáků nezřídka končí tak, že se prostě ocitnou v "normální třídě" a víc se neřeší. Nad výdledkem zapláče třída (zvláště pokud je takhle šťastně integrovaných víc) a samozřejmě i samo integrované dítě. Myslím, že řada učitelů by proti opravdové integraci (podpořené např. využitím asistentů a intenzivním zapojením speciálních pedagogů,jak psalí paní Brixi) nic nenamítala. Ten současný odpor pochází právě ze způsobu, jakým momentálně "integrace" žáků probíhá. A sám musím říci, že než zpackaná integrace, tak je pro řadu žáků lepší dnešní speciální školství.

Zdenek Brom: Ad "talentovaní žáci na druhém stupni": mám dojem, že poslední talentovaní žáci odešli z II. stupně tento rok. Byly to zrovna ty třídy, které byly postiženy v 5. třídě možností pouze jediné přihlášky na osmiletá gymnázia, takže se nedostalo několik dětí, které by dneska rychle zmizely. Nevím jak u Vás, ale v Praze jsou základní školy ze strany osmiletýých gymnázií od všech talentů spolehlivě vyluxovány.
25. 07. 2011 | 16:07

Johanna napsal(a):

Zdeňku Brome, Vy jste možná nasál atmosféru vysokého školství, ale o třídách o třiceti pubescentech základního a středního školství víte české PRD.
Dala bych Vám jako ředitelka možnost vzdělat se v problematice speciální pedagogiky (jistě víte, kolik to stojí a jaké úlevy můžete mít) a pak bych Vám dala jednu třídu o třiceti výše uvedených, kde by byl jeden jediný, který by měl papír na nárok na zvláštní přístup vzdělávání...
Uspěl byste, anebo byste raději za mými zády teoretizoval?
25. 07. 2011 | 16:15

poste.restante napsal(a):

Tenco aka Tencokida Hnuj
Nebojte, Vaše nicky rozlišuji a odpovídám podle toho, jak se v diskusi uvedete.
I když se tu na blozích vyskytuji jen občas a ne vždy mám pocit, že by můj komentář mohl být užitečný, přesto se do jisté míry považuji za "štamgasta".
Jako takový si Vás tedy také dovoluji oslovovat i familierně.

Z naší školy máme vcelku reálnou zkušenost s žáky, kteří mají určitá omezení.
Například kvůli žákovi na vozíčku se překopal rozvrh tak, aby se minimalizovala potřeba jeho přesunů do jiných učeben.
Jiný žák silně nedoslýchající dostával svého času materiály předem v písemné formě.
Dá se to zvládnout, pokud jde o jednotlivce.
Kdyby ale bylo podobných žáků pět ve třídě, asi by nastaly problémy.

Podotýkám, že jde o střední školu a žáci nejsou hendikepováni mentálně.

Na základních školách je teď ale dost dramaticky jiná situace.
Předně má dnes spousta žáků nějaký dis-papír.
V naprosté většině jsou dle dřívějších, před dvaceti lety používaných měřítek, naprosto v pořádku.
Jedinou motivací dětí i rodičů je získání nějaké úlevy například v matematice či jazycích.

Kromě toho je vždy určité procento dětí, které potíže reálně mají. LMD počínaje a diskalkulií konče. Ty jsou zase většinou kvůli nezájmu rodičů bez posudku od specialisty. Někdy nejde ani o nezájem, jako spíš o pocit studu, že přistoupením na vyšetření přiznám, že "mám doma blbce".
Učitel ale smí jen navrhovat rodičům.

K tomu je třeba přidat žáky, kteří byli "převeleni" ze zrušených škol praktických, dříve zvláštních.

Když k tomu přidáme převažující totální nezájem i zdravých žáků, je toho občas na kantora víc, nežli snese.

To vše ve třídách kolem třiceti dětí, protože určující pro ekonomiku školy je počet hlav = finačních normativů.

Já si prostě myslím, že tam, kde jsou závažné zdravotní indikace, mělo by jít o problém zdravotnický a nikoliv školní.

Žákům, kteří mají rozsáhlejší mentální či psychické postižení je třeba vytvořit pro jejich vzdělávání takové podmínky, které jsou v běžné škole nerealizovatelné.

Ve všech ostatních případech je třeba řešit situaci ve škole, často za spolupráce rodičů či dalších institucí.
Z toho ovšem vyplývá
nutnost snížení počtu dětí ve třídě,
zaškolení VŠECH současných učitelů
příslušné doplnění obsahu studia u studentů kantořiny, tedy i těch, kteří si doplňují vzdělání formou DPS
zavedení asistentů do škol jako běžné součásti sboru a nikoliv něčeho exotického
zavádění speciálních tříd tam, kde je to potřebné
zavedení detenčních místností s dohledem pro nezvladatelné jedince
zavedení institutu vyloučení z výuky
systémovou podporu domácího vzdělávání pro specificky postižené
atd.

Suma sumárum pokud to někdo opravdu chce myslet vážně, bude to stát pěkné peníze.
A realita?
Vždyť ani na to pitomé školení první pomoci, kde by se člověk dozvěděl, jak má pomoci žákovi s diagnostikovanou epilepsií nebyly peníze kvůli dobëšovskému krácení prostředků na vzdělávání učitelů.

Otázka zní, zda nezavedení uvedených opatření nás nebude stát mnohem více.

O odpovědi nepochybuji, ale pochybuji, že to dojde i těm, kdo mají reálnou možnost rozhodovat.
To by totiž museli v čele státu pracovat ekonomové a národohospodáři a nikoliv účetní a "střihači nákladů".
25. 07. 2011 | 16:40

Zdeněk Brom napsal(a):

xxx3:

U nás hodně záleží na osobnosti učitele na I. stupni. Někdy nám neodejde nikdo, jindy 1 - 2 a někdy ještě víc. Dosta zapracocat jsme museli a ještě musíme na II. stupni. V našem malém městě je to velký problém, protože zde sídlí víceleté gymnasium a není o něj velký zájem, takže bere všechny.
25. 07. 2011 | 17:16

Zdeněk Brom napsal(a):

Johanna:

Vážená Johanno, učím na ZŠ ve Vodňanech a povětšinou třídy 27 - 29 žáků na I. i II. stupni :)
25. 07. 2011 | 17:20

Zdeněk Brom napsal(a):

poste.restante:

Zdravím a jsem rád, že jsme se na hodnocení článku shodli. Kéž by si ho přečetli i místní experti na inkluzi.
25. 07. 2011 | 17:22

Tenco napsal(a):

xxx3
No, tak s tím, něco herdek dělejte...nebo jinak podpoříte takové exoty, jakou je Rumcajs...který bude nadávat , že za své krvavě vydřené a státu odvedené peníze nedostane nic pořádného...až mu ujedou nervy , vezme svou plastovou bambitku a spáchá něco velmi nepěkného (rozesměje Ratha tak, že z toho chudák umře...).

Třeba to, co navrhuje poste.restante.
S využitím rezerv (kopnout Kalouska do prdele vidím jako první velkou rezervu.....až po využití těch nezaměstnaných).

Poste.restante
Tak jak to píšete - tak to zní zajímavě.
Tak jakou tomu dají podobu neschopní či všeho schopní byrokrati - tak to vidím obludně.
Je to o lidech. Co mám informace já - od úředníků z centrálních úřadů - tak největším neštěstím je, že po volbách jim začne velet zas nějaký kokot - většinou mnohem horší než ten předešlý. A natahá si tam spoustu sobě podobných chytráků - kteří pak vymýšlejí "koncepce". Trvá jim to kupodivu všem zhruba stejně - to vymýšlení koncepcí - do dalších voleb.
:((
25. 07. 2011 | 17:28

ZM napsal(a):

Ve školách na ZŠ bych v první řadě zrušil povinnou hudební a výtvarnou výchovu. Tyto výukové hodiny by sice zůstaly, ale byly by věnovány povinně volitelnému předmětu. Kdo by chtěl chodit do hudební výchovy nebo do vítvarky, tak by tam chodil, kdo by chtěl např. chodit do rozšířené výuky matematiky nebo jazyka, tak by chodil do této výuky. Možné jsou samozřejmě i další přeměty, např. technické práce, přírodopis atd. Na vysvědčení by měl každý žák známku z jeho zvoleného předmětu, což by mu mohlo pomoct při přijímačkáchh na SŠ.
25. 07. 2011 | 18:24

Tencokida Hnuj napsal(a):

ZM
Já bych zrušil nejen vítvarku, ale i češtynu.
25. 07. 2011 | 19:45

zdenekpelda napsal(a):

Zajímavé téma i komentáře...Dvaačtyřicet let jsem učil romské děti v polepšovnách,takže snad jsem byl dostatečně"in"...Ani po roce v důchodu jsem z duše nevymazal všechna traumata z uvědomování si promarněných šancí těch,kteří přišli na tento svět zdánlivě rovnocenní...Farizejství a amatérismus lidí,kteří vytvářejí virtuální obraz cílené diskriminace a segregace,spojené s dehonestací těch,kteří romským dětem dávají mnohdy více než svým vlastním,je ovšem kalibr,kterému dlouhodobě čelit je nad síly mnohých speciálních pedagogů,kteří nepochybně budou s těmi finskými kvalitativně srovnatelní,že...
25. 07. 2011 | 21:36

blanka napsal(a):

Pane Peldo, mluvíte mi z duše. Každodenní péče o děti ve spec. nebo zš praktických je náročná a mravenčí práce. Píšu záměrně péče, protože v těchto školách nejde jen o vzdělávání žáků. Jedná se o speciálně pedagogickou podpůrnou péči, ne o segregaci, jak s oblibou říkají zastánci různých nezisk. org., které si vytvořily z inkluze byznys. Zasahují nekompetentně do vzdělávacího systému a vytvářejí diskriminaci naruby - nové tzv. vyhlášky neumožňují rodičům dětí tzv. hraničních svobodně rozhodnout o umístění , jestliže to bude jejich dítěti ku prospěchu do spec. nebo prakt. školy, kde je malý kolektiv žáků, je zde individuální přístup - samozřejmě s příslušným vyšetřením v ppp. Z mé zkušenosti se nejedná o rodiče ze sociálně vyloučených lokalit nebo romy, ale rodiče, kteří mají zájem nejen o vzdělání svého dítěte, ale také o to, aby bylo v psychické pohodě a jsousi vědomi určité redukce vzděl. programu a možností dalšího uplatnění. Nezbývá než jim poradit, aby se také obrátili třeba na ombudsmana nebo na školní inspekci apod. V současné době je zš prakt. nemůže přijmout.
25. 07. 2011 | 23:11

xxx3 napsal(a):

ZM:
Asi nevíte, jaký smysl hudební a výtvarná výchova mají (když jsou učeny správně). Slouží k rozvíjení tvořivosti, emocionality, schopnosti spolupráce a vnímání. Zřejmě jste měl v těchto předmětech nějaké trauma. Mimochodem, hodinová dotace na VV a HV je už teď zanedbatelná.
25. 07. 2011 | 23:26

Johanna napsal(a):

Zdeňku Brome, 1. i 2.stupeň?
Co jste vlastně - není-li to tajné - vystudoval?
25. 07. 2011 | 23:45

Zdeněk Brom napsal(a):

Johanna:

Učitelství prvního stupně. Jsou ale školy, kde dobírají hodiny učitelé II. stupně na stupni I. a někde je to naopak, případně pokud není učitel na některý předmět, tak to někdo dostane atd.
25. 07. 2011 | 23:51

4567 napsal(a):

Zpověď učitelky biologie :

"Proč bych měla vyučovat trávicí soustavy nebo nervové soustavy živočichů, když nedostanu přidáno! Ať si to pěkně děťátka načtou!"

Hm, taky asi nedostanu přidáno, ale do rachoty musím a udělám ji.
26. 07. 2011 | 00:10

zdenekpelda napsal(a):

4567 (89...)_...Tak si přečtěte pro lepší náladu můj zdejší blog...Už poučuji jen zadarmo...V té souvislosti mne napadá starý vtip,jaký je rozdíl mezi jedním dolarem a jednou korunou...Jeden dolar...
26. 07. 2011 | 06:52

Johanna napsal(a):

V rámci úspory dají vás - nekvalifikovaného - na II.stupeň.
To je právě ta chyba!!
26. 07. 2011 | 07:40

Neomluvitelné napsal(a):

Ministr školství Dobeš najmenoval do služeb ministerstva, státu, extrémistu, novofašistu Bátoru, a to na doporučení prezidenta republiky V. Klause !!!
Je to neomluvitelný Český skandál !!!
26. 07. 2011 | 08:03

Jana napsal(a):

1. Kolik studijního času je na pedagogických fakultách, obor učitelství, věnováno speciální pedagogice? V poslední době se ukazuje, že by to měla být alespoň polovina.
2. Ministerstvo má peníze z EU - je nějaká možnost, aby je "vrhlo" právě na takto pojaté inkluzivní vzdělávání a na vzdělávání rodičů? Má někdo ze své pozice tu možnost prosazovat to?
3. Jednou z možností rychlé pomoci by mohly být přednášky a kurzy přímo na školách pro všechny učitele, protože teď se to zatím týká všech.

Velmi děkuji. Po dlouhé době opravdu konstruktivní článek.
26. 07. 2011 | 09:20

Johanna napsal(a):

Jano, Kalousek bude raději podporovat neperspektivní projekty, které utopí ročně k 50 miliardám. Do školství tento chemik nedá raději nic, protože se může - dle něj - jednat o nepodnikatelskou a tedy málo výrobní sféru. Je to uvažování typu, že opravenou pračku vidíte, doučeného žáka ne.
A Vaše za třetí: KDY chcete přednášky a kurzy na školách provádět a realizovat? Učitelé (kolem 45 let průměr) se ještě nevzpamatovali z práce navíc kolem státních maturit (stovky hodin zdarma). Nemáte dojem, že člověk i učitel jsou tvorové unavitelní?
Pokud má hospoda maňasa, pijou strejci podmíráky.
Pokud se má učitel po pracovní době ještě vzdělávat a být ČERSTVÝ, dopoledne se žákům nemůže věnovat na 100%.
Umíte si představit řidiče MHD, který má také odpovědnost, ale dají mu ještě jednu směnu-zadarmo?
Kde je chyba?
26. 07. 2011 | 09:48

Vandal napsal(a):

kde je chyba? Chyba je v pseudohumanismu, devastace všech osvědčených hodnot ve jménu jakýchsi, údajně lidských "práv". Za každou cenu, i za cenu devastace ekonomiky, zvýhodňovat nepřizpůsobivé, ty, kteří nikdy, i přes speciální přístup ve školském systému, za cenu úpadku školství pro normální populaci, nepřinesou ekonomice žádný přínos. K čemu je dobrý, vypiplaný v málem laboratorních podmínkách, za cenu neúměrných nákladů, "absolvent", který pak v normálním životě, v normální konkurenci nemá šanci obstát? A navíc, pokud jim stát z kapes daňových poplatníků nabízí alternativu bezstarostného života ze sociálních dávek, bez jakékoliv odpovědnosti za život svůj i svých četných potomků, neboť přece majorita jsou rasisti, xenofobové, neonacisti, atd., atp. Docela se mi líbí, jak se "učení" pseudohumanisté rozčilují, že po nezaměstnaných budou vyžadovat obce za dávky práci, např. zametat ulice. Oni "filozofové" pseudohumanisti nejasně jaksi cítí, že jak neslavně skončí "pozitivní" diskriminace a byznis lidských "práv", tak že "vysokoškoláci" ruku v ruce s marginalizovanou menšinou budou zametat a uklízet ulice, jiné uplatnění pro jejich "vzdělání" nebude. A myslím, že to bude logické zakončení dalšího bludu pseudohumanistů
26. 07. 2011 | 10:27

poste.restante napsal(a):

Vždy když čtu nějaké výlevy proti "pseudohumanistům" čekám nějaké návrhy od "reálných" nebo prostě jen "humanistů".
Jen málokdy se dočkám.
Převažuje pouze kvílení nad tím, jak si "sockys" kvěle žije díky parazitování na druhých.

Ne, že by tomu tak často nebylo, ale pořád se nemohu zbavit dojmu, že mnohem horším parazitismem na státu a potažmo nás všech jsou "supersocky", které vysávají veřejné rozpočty díky předraženým zakázkám, tunelování, okrádání a podvodům.

Zastávám dlouhodobě tezi, že sociální síť má být něco jako trampolína, která zachytí padajícího a odrazí ho zpět.
Nikoliv tedy lehátková síť, kde si někdo užívá a huláká na personál, že mu přinesl špatně vychlazené mojito.

Takže nic proti veřejně prospěšným pracím u nezaměstnaných, ale to je snad trochu širší oblast, nežli zametání ulic, u kterého končí veškeré uvažování politiků a i mnoha spoluobčanů.

Proč by třeba zdraví a silní chlapi nemohli pomáhat sedřeným zdravotním sestrám v nemocnicích a LDN-kách?
Spoustu dalších nápadů bych našel a mnoho lepších by našli jiní.
Jenže to by nejdřív někdo musel použít mozek a připravit příslušné zákony.

Ale o tom teď psát nechci, protože tento článek je o inkluzivním vzdělávání a to je téma postihující nejen sociálně, ale také zdravotně a mentálně znevýhodněné děti.

Je třeba si uvědomit, že každé dítě, kterému pomůžeme zmenšit jeho startovací hendikep nám do budoucna nejen ušetří spoustu výdajů, ale často naopak umožní i příjmy.

Hlavně ale, a o to by mělo jít v první řadě, umožní to jednomu z nás plnohodnotný, nebo alespoň lepší život.

Proto by veškeré návrhy, postupy a metody měly být především motivovány zájmem dítěte.
A nikoliv snahou "udělat si čárku", anebo utratit nějaké prachy a namastit si přitom kapsu.

Oceňuji příspěvky pana Peldy a nicku blanka.
Myslím, že všichni ti, kteří vypracovávají koncepce a plány inkluzí, by se především měli ptát na zkušenosti lidí z praxe.

Nejhorší škody totiž dělají ti, kteří mají skvělé vize jak "spasit svět" a jediné, co jim přitom překáží, jsou samotní lidé.
26. 07. 2011 | 11:17

Petr Senkyr napsal(a):

Nesouhlasim s ucenim vsech zaku stejnym zpusobem. prijde mi spatne i rozdelovani podle veku.
Doporucuji shlednout od Sira Kena Robinsona. Pravdepodobne znate:
http://www.youtube.com/watch?v=zDZFcDGpL4U
26. 07. 2011 | 14:53

Jarle Halsnes napsal(a):

Pro sprosťáka:
Chodil jsem soukromě na Němčinu. Pan učitel učil na obchodní akademii na plný úvazek. Soukromé hodiny měl od 14:00 do 20:00. Kde na to bral čas, když měl tolik ve škole odpracovat tolik hodin, jak píšete? Nezlobte se na mne, ale zákon zachování hmoty platí i ve školství. A i v česku.
26. 07. 2011 | 15:59

zdenekpelda napsal(a):

Ad poste.restante...Naše disputace by vskutku měly být uloženy na poště poste restante a těm,kteří rozhodují o budoucích osudech dětí by mělo přijít avizo,aby si přišli pro studijní materiál...Tolik reálných sofistikovaných nápadů a kamínků do žádoucí mozaiky základních životních hodnot a hierarchie pořadí řešení...Pokud se bere víc než se dává,nepřežije to žádná ekonomická jednotka ani společnost...Moje krédo,se kterým jsem co týden usedal při občanské výchově v čele půlkruhu problémových chlapců znělo: Chlapci moji...Práva a povinnosti jsou nedělitelným balíčkem,ze kterého nelze vyzobávat jen to co mi vyhovuje...Krávu musíte zužitkovat včetně kopyt a oháňky a ne jen vyříznout svíčkovou...A taky myšlenka,že nápodoba a vlastní příklad kantora jsou těmi metodami,které kupodivu fungují...Občanka se neučí,to je předávání poselství...Ale to poselství máme srozumitelně formulovat a hlavně sami dodržovat...Nic pro pedagoga není tragičtější než rozpor mezi slovy a činy...A stát je tady od toho,aby ta poselství měla dobrý obsah...Tolik nevyužitého lidského potenciálu dětí bez optimálního vzdělání nemůže společnosti v budoucnu nechybět... Když jsem odcházel,konstatovaljsem,že jsem zažil dvacet vrahů a stejný počet ministrů školství...
26. 07. 2011 | 18:07

hanabrixi napsal(a):

to: Zdeněk Brom, zdenekpelda a poste.restante ---

Vaše příspěvky do diskuze jsou obohacením. Naprosto s Vámi souhlasím, že podstatou jakýchkoli reforem by mělo být dostatečně pochopit kořeny problémů a navazovat na zkušenosti z praxe.

Zdravím Vás.
26. 07. 2011 | 19:59

zdenekpelda napsal(a):

Díky za uznání,ale ten Řím jsme nezapálili my...
26. 07. 2011 | 20:22

zdenekpelda napsal(a):

A je mi ctí a potěšením,paní Hano,že jsme zde spolublogeři...
26. 07. 2011 | 20:26

Sprosťák napsal(a):

Nevím, jak si organizoval čas němčinář na obchodní akademii,ani jaký má středoškolský učitel úvazek.Vím jen,že coby češtináři mi na základce s pěti třídami jazyka a 2 ma obč.naukami vycházel čas na 22hod.čistého vyučovacího času,každý týden s diktáty, slohovkami a domácími úkoly 3mi dozory na chodbách,jedním dozorem ve škol. jídelně ,2ma suplovacími hodinami a poradami,byť krátkými pracovní doba hrubě překračovala 5otihod. prac.týden.Samozřejmá byla večerní práce doma. Opravy diktátu jsou hodinové na třídu,slohy vyžadují 2-3 hod. času,nemluvím o času na přípravu.Nelze ji obejít,každý musí předem rozvrhnout čas i způsob nácviku učiva,promyslet otázky ke zkoušení podle předchozí práce.A třídnictví byla další časová vytíženost.Lidé mají o pracovní době učitelů mylné informace,jinde lidé práci položí a už na ni nemyslí do dalšího dne, učitele někdy nenechají problémy a jejich řešení klidně spát.Tak p.Jarle,není to o hmotě, je to o čase a tvůrčí činnosti,ta je přidanou hodnotou učitelské profese a ne každý ji bez úhony zvládne a přežije.
26. 07. 2011 | 21:38

hanabrixi napsal(a):

Pane Zdeňku, potěšení je na mé straně. Těším se, že brzy zde budete psát zajímavé blogové články nejen o houbách ale také o speciální pedagogice a Vašich zkušenostech speciálního pedagoga.
26. 07. 2011 | 22:02

poste.restante napsal(a):

hanabrixi
Děkuji.
Uznání od Vás osobně mne těší dvojnásob.
26. 07. 2011 | 23:52

tojejedno napsal(a):

Děti ze slabších sociálních skupin mají bez ohledu na své schopnosti menší šance na kvalitní vzdělání.

To neni problem ve skole, to je problem mimo skolu. Proto se musi mimo skolu resit. Typicky priklad: cikani, dnes Romove. At se ucitelka muze pretrhnout, tak je do skoly nedostane. Neni to jeji problem, je to problem rodicu ditete.
27. 07. 2011 | 11:30

Zdeněk Brom napsal(a):

Johanna:

Při vší úctě, dělat závěry bet toho, že znáte fakta, je pro školství také velmi nebezpečné. Stejně tak začínám mít dojem, že o běžné praxi menších škol mnoho nevíte.

P.S. V předmětu, který jsem učil na II. stupní moji žáci uspěli v olympiádách a dalších vědomostních soutěžích. Asi to byla chyba.
27. 07. 2011 | 15:50

poste.restante napsal(a):

tojejedno
Máte samozřejmě pravdu v tom, že mnohé problémy jsou založeny v rodině a škola nemá mnoho šancí, co s tím udělat.

Ale mám i opačné, i když bohužel smutné zkušenosti.
V dopise na rozloučenou, jenž zanechal student, který spáchal sebevraždu bylo mimo jiné napsáno, že jediné místo, kde se cítil dobře, byla škola.
Anebo mi známý vyprávěl, jak se na prvním stupni těšil do školy, protože když se mu něco podařilo, tak jej paní učitelka pochválila a pohladila po vlasech, což se mu doma nikdy nestalo.

Tohle jsou samozřejmě extrémy, ale chci tím naznačit, že když se ve škole či ve třídě podaří vytvořit dobré a vstřícné prostředí, může to mnohému pomoci.
27. 07. 2011 | 16:38

pedagog napsal(a):

Clanek pani Dr. Brixi je naprosto pravdivy a fundovany. Problemu u nas je nekolik:
1) zaci se specialnimi potrebami jsou povazovani za menecenne debily i ze strany "pedagogu"
2) ze zkusenostmi spec. pedagoga z vlastni rodiny vim, ze ministerstvo (kraj) zaplati na jednu skolu 1 specialniho pedagoga a to jeste na 1/2 uvazek, protoze deti o prestavkach asistenta prece nepotrebuji
3) a naprostou tragedii je to, ze ministerstvo kazdou chvili vede nekdo jiny a hlavne s podivnou "KVALIFIKACI" - nejnoveji jisty Dobes - byvaly sef ochranky z Lidlu
27. 07. 2011 | 17:51

matematik napsal(a):

Učitel biologie: Zase nám snížili příjmy! Nevadí, zatajím žákům hlodavce.

Největším naším problémem nejsou rozdíly v kvalitě dětí, ale naprostá neúcta ke vzdělání. Srovnejte dva příklady.

Během mého působení na Universitě Jižního Pacifiku na ostrově Fiji jsem si jednou zaašel v Suvě (hlavní město Fiji) na pivo. Tam si pro pivo jdete k výčepu a pak se někde usadíte. Zapadl jsem tedy do výčepny, abych zjistil, že je u výčepu nemožná fronta a uuž jsem to chtěl vzdát, když se mě starší Fijan zeptal odkud jsem (where are you from je tam velmi častá otázka). Když jsem řekl, že z Česka, ptal se, zda jsem turista. Odpovědel jsem, že nikoli, že tam učím na USP. Chlapík něco brouknul do zástupu a já měl pivo na to tata. Dopil jsem a už mi nabízeli druhé a bylo jasné, že nechtějí finanční vyrovnání. Tak jsem po druhém pivu nabídl jejich šéfovi, že já teď pro ně zaplatím rundu. Ulázalo se, že je to parta rybářů, kteří oslavují dobrý lov. Jejich šéf tuto nabídku odmítl, že prý jsem jejich host a když jsem mu naznačil, že mě USP dobře platí a já se stydím pít za jejich peníze (ono tam rybaření není žádná sranda, občas si nějaká podmořská sopa pšoukne a rybáři zahučí do vytvořené bubliny a nikdo neví proč se nevrátili). Na to mi jejich šéf pravil: "Ty jsi guru, ty učíš naše děti a pro nás je to česst, že s námi popíjíš."

Doma jsem si jednou zašel taky na pivko v ranních hodinách (šel jsem od zubaře a potřeboval spravit náladu). Naproti mně seděl chlapík, který se chtěl vybavovat (ukázalo se, že je to instalatér, který si odskočil z práce). Slovo dalo slovo a on chtěl vědět, co jsem zač. Když jsemm řekl, že jsem vědec matematik, zatvářil se posupně a pravil: "No jo, to jste vy, co si sedíte v ústavech a flákáte se za naše peníze. Přitom z vás nic pořádného nevypadne za ty velký prachy, co dostáváte."
Tak jsem se ho zeptal, kolik podle jeho názoru beru, když jsem mezinárodně uznávaný odborník ve svém oboru a člen dvou komisí Mezinárodní krystalografické Unie. Odhadl mne nejméně na 70-80 tisíc měsíčně, což byl ekvivalent platu, kterým mne odměňovali potomci kanibalů. Když jsem muu sdělil realitu, což bylo nějakých 15 tisícovek, pravil: "Tak to jste u mne hovno."

Jak chceme motivovat lidi ke vzdělání při takových názorech našich spoluobčanů. Když Klaus s Kočárníkem započali likvidaci Akademie, řekl náš moudrý panovník, že když budeme potřebovat vzdělance, tak si je najmeme. a to mohu jen říci, že žádný z těch indických mládenců, kteří mi na Fiji dělali v laboratořích poskoky, by k nám nešel pracovaat za profesorský plat. Nedávno se mluvilo v parlamentě o tom, že bychom si mohli zvýšit úroveň tím, že budeme zvát odborníky z ciziny. Ptal jsem se svého kolegy z Pennstate University, jaké by chtěl podmínky, aby takový návrh přijal. 150-200 tisíc měsíčně, smlouvu na deset let a všechny výhody jako zdravotní pojištění, byt a pod. Pak se mě zeptal, co je to za pitomost, když tu mají mne za pár šupů. Mimo jiné, těch 150 tisíc je na Fiji dnes plat profesora, zatímco u nás je to asi 30 tisíc. Nebýt toho, že mi těžce onemocnwěla manželka, byli bychom na Fiji dodnes. Za ty tři roky prvního kontraktu jsem si tam totiž dobyl takovou reputaci, že mi druhý tříletý kontrakt nabídli sami, aniž bych o to žádal.
28. 07. 2011 | 12:02

Jarle Halsnes napsal(a):

Sprosťáku,
to já také nevím, ale jisté je, že pan němčinář měl času dost - ještě se velice divil, že chci chodit až od šesti večer, když má volný termín i od půl třetí, protože mu odpadl klient - podnikatel, co za vypodnikané peníze odjel na půl roku na jachtu do Karibiku.
Buď uměl lépe pracovat, nebo na práci pro školu kašlal...
28. 07. 2011 | 15:19

Sprosťák napsal(a):

P. Jarle, Vaše vidění práce je kuriozní.Středoškolský učitel pracuje s jinak motivovanými jedinci, zvláště pracuje-li s jedincem hodinu, v níž dokáže i zázračně naučit psaní německých substantiv v němčině s velkým písmenem.Učitel ZŠ pracuje s kolektivem o 30 hlavách, většinou velmi tvrdě odmítajících takové zbytečnosti, jakými jsou vědomosti.Dokladem může být právě znalost JČ, Vás nevyjímaje.Doufám, že němčinu zvládáte bravurněji, stejně jako znalosti o výkonu jiných profesí.A už nehodlám vysvětlovat jevy vnímavému jedinci dobře známé, zvláště prožije-li je aktivně vytížen prací na svém růstu ve školních škamnách.Je mi líto, že že takových entit se nalézá napříč pracovními obory čím dál méně.Za dob mé pracovní angažovanosti bývalo těch jedinců na kolektiv nejméně pět, s vybičováním spolupráce mnohem více.Dnes nenajdeme profesi, kde by byla znalost mateřského jazyka excelentní a doprovází nás často od narození do vysokého věku jako chůze,případně sexuální pudy a pud sebezáchovy.Hodně štěstí v úspěšnosti při výkonu Vaší profese i oceňování jejími příjemci.
29. 07. 2011 | 20:42

Hanka J. napsal(a):

Výtvarná výchova ovlivňuje rozvoj pravé mozkové hemisféry. Její rozvoj je žádoucí pro vyváženost rozvoje mozku, kdy se levá strana zabývá logikou, rozumem a paměťovou zátěží, pravá mozková hemisféra pracuje s city, emocemi, představami, vnímáním, postojemi, fantazií a představivostí. Ovlivňuje velmi silně kreativitu myšlení. Proto za totality byla ve výukovém programu stejně jako nyní- alespoň trochu vyvažuje zatížení levé strany mozkové hemisféry. Totéž platí o hudební výchově. Bohužel výtvarnou a hudební výchovu málokde učí aprobovaný pedagog, ať na ZŠ nebo gymnáziu,většinou je jim tímto předmětem dorovnán úvazek. Někde ani aprobovaný nevěnuje své práci ani tolik, za kolik je placen a navíc se cítí podhodnocen. Takže o rozvoj nejde, jen o nezatížení levé strany mozku po pár hodin měsíčně. Snad jde i o to, že rozvoj etiky a morálky není příliš žádoucí, neboť jejich rozvoj ovlivňují činnosti mozku pravé mozkové hemisféry. Zaplať pánbůh za naše ZUŠky, projděte si populaci: z těch, co do této vzdělávací nadstavby chcili a prošli jí, vyrostli celkem schopní členové společnosti. Navíc se oni i rodiče museli zapojit časově(navíc) a finančně(symbolické školné).
děkuji. HJ
31. 07. 2011 | 15:20

Hanka J. napsal(a):

svou reakci jsem psala k ZM, která(ý) by chtěl rušit VV a HV na školách....sama jsem se delší dobu pídila po tom, proč je stále ve výukovém plánu, když ji mohou učit tak hrůzně za plný plat doslova nýmandi, ať neaprobovaní nebo aprobovaní....
děkuji za pochopení
a myslím, že tato opomíjená pravá mozková hemisféra nám tady z demokracie dělá "divadlo jako demokracie"
31. 07. 2011 | 15:30

loan napsal(a):

I received my first business loans when I was very young and it supported my family very much. However, I need the small business loan as well.
15. 10. 2011 | 16:57

Feřtek napsal(a):

No, nic proti tomu textu, ale on tak trochu objevuje Ameriku. To, že úspěch inkluze ve Finsku, ale prakticky i všude jinde, kde ji dělají, závisí na silné podpoře učitelské profese a speciálních pedagozích, to věru není žádná novinka. Je fajn, že to autorka připomíná, ale výtka, že to místní zastánci inkluze netuší, je pomýlená. Stačí se podívat do kterékoli studie či debaty k tématu. Opravdu nikdo nepředpokládá, že když sesypeme všechny děti do jedné třídy bez dalších opatření, nastane ráj na zemi.
04. 03. 2013 | 14:53

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy