Rovnost příležitostí aneb Kde hledat Americký sen?

17. 10. 2011 | 02:03
Přečteno 7462 krát
Američané jsou tradičně hrdí na to, že mohou uskutečnit svůj americký sen: nehledě na svůj původ dosáhnout úspěchu a zbohatnout. Skutečnost je dnes ale úplně jiná a měla by vést k zamyšlení i nás.


Záleží jen na vlastní píli a dovednosti?

Americkou rétoriku -- zvláště v dobách předvolební kampaně -- prostupuje hrdost na systém, který umožní každému, kdo se snaží, úspěch a bohatství. Hovoří se o rovnosti příležitosti: rovnost v příležitosti prosadit se vlastní pílí a umem; rovnost příležitosti, která vyvažuje hlubokou (mezi vyspělými zeměmi nepříkřejší) propast příjmovou.

Pohled na statistiky ale ukazuje, že příležitost je ve Spojených státech překvapivě nerovná. Mezi vyspělými zeměmi je ve Spojených státech, Velké Británii a Itálii příjem dětí spjat nejúžeji s příjmem rodičů. Jinými slovy, úspěch a příjmy členů nové generace více než ve všech ostatních vyspělých zemích souvisí s úspěchem a příjmy jejich rodičů. Příjmová úroveň se dnes více než dříve dědí z generace na generaci.

Úspěch a dobrý příjem dnes více než dříve vyžaduje dobré vzdělání a rozvoj talentu často již od kolébky. Přístup ke kvalitnímu vzdělání a hodnotné předškolní stimulaci je ale v USA i Velké Británii nerovný. Zatímco vysokopříjmové rodiny nacházejí dobrou kvalitu v soukromých předškolních programech a školách, děti z rodin nízkopříjmových i středních tříd závisejí na státních zařízeních. Jejich kvalita se ve Spojených Státech i Velké Británii dlouhodobě zhoršuje. Náklady na rok vysokoškolských studií v USA navíc dále rostou a již překračují čístý roční příjem průměrné rodiny střední třídy. Současné škrty ve veřejných rozpočtech, které jsou důsledkem globální finanční krize a socializace jejích ztrát, tak svým dopadem na školství nejspíše dále oslabí sociální mobilitu a tedy naději na to, aby dítě ve škole rozvinulo svůj talent a schopnost dobře se uplatnit na trhu práce v budoucnosti.

Omezení přístupu ke kvalitnímu vzdělání není ale jen problémem sociálním (tedy problémem levice). Mozky, které zůstanou ladem, aniž by rozvinuly svůj potenciál, jsou problémem pro budoucí konkurenceschopnost národního hospodářství.

Kde selhává české školství?

Česká republika se spolu se Spojenými státy, Velkou Británií a Rakouskem řadí k vyspělým zemím, v nichž jsou výsledky žáků ve škole nejvíce ovlivněny příjmem a vzděláním rodičů. Na rozdíl od školství ve Finsku, Dánsku, Norsku, Kanadě a většině ostatních vyspělých zemích se zdá pro české školství příliš obtížné překonat rozdíly v „rodinném původu“.

Studium na vysokých školách je sice téměř bezplatné, ale děti ze sociálně slabších rodin mají mnohem nižší šanci rozvinout svůj potenciál v útlém věku a během docházky do základních a středních škol, a optimálně se připravit na vstup na pracovní trh.

Čím to je?

Politická optika je na obtíž

Majetková a příjmová nerovnost je do určité míry nevyhnutelným výsledkem fungujícího tržního hospodářství. Ekonomické teorie i praxe prokázaly, že odměňování na základě schopností a snahy jsou nutným předpokladem pro hospodářský rozvoj a blahobyt.

Rovnost příležitosti, včetně rovnosti v rozvoji potenciálu dítěte, jsou však nejen „lidským právem“ z pohledu levice ale také nutným předpokladem pro maximalizaci hospodářského rozvoje a zisku.

Levice by možná měla převzít rétoriku pravice a zdůraznit hospodářskou konkurenceschopnost jako jeden z hlavních cílů rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání, aby prosadila zodpovědnější úlohu státu ve školství – v USA i u nás.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Miflonides napsal(a):

Rovnost? Jakápak rovnost, paní autorko? To falešné a prázdné slůvko bylo přece zakázáno naším nám tak drahým panem prezidentem! Abyste se nakonec nedostala na index! S přáním všeho dobrého

Milan Sedlák
17. 10. 2011 | 03:55

JenTak napsal(a):

Vaší poslední větě opravdu nerozumím. Cituji vás: "Levice by možná měla převzít rétoriku pravice, aby prosadila zodpovědnější úlohu státu v předškolním a školním vzdělání – v USA i u nás."

Když bude levice hlásat pravicovou rétoriku o šetření ve školství na úkor nemajetných, jak tím vytvoří rovnost příležitostí? Vždyť rétorika pravice je založena na principu "vzdělání těm, co si to mohou dovolit". To přece víte.

Možná jste jen zaměnila skrze autorskou slepotu levici s pravicí...
17. 10. 2011 | 04:09

Někdo napsal(a):

"Pohled na statistiky ale ukazuje, že příležitost je ve Spojených státech překvapivě nerovná."

Překvapivě? Co ještě Vás překvapuje, paní Brixi? Že se lépe platí žvanění a žonglování než skutečná práce? Kde jste žila posledních 40let? Mezi Marťany?
17. 10. 2011 | 04:17

Martina K napsal(a):

Jiz ud roku 1965 (tedy pres 45 let) existuje v USA program Head Start pro deti ze socialne slabych rodin. http://www.acf.hhs.gov/programs/ohs/about/fy2010.html
Temer v kazdem skolnim distriktu maji Early Development program, kde rodice z jakekoliv socialni skupiny mohou vyhledat odbornou pomoc pro deti od 3-5, ktera je zdarma. Povinna skolni dochazka zacina v USA po dokonceni 5 roku veku (Kindergarten) a je zdarma.
Napad, ze by v USA meli neco delat je fajn, pul stoleti pozde. Klicove je, co je spatne, kde a proc. Ze by ty mensiny?
17. 10. 2011 | 05:29

Realista napsal(a):

Jedna z věcí, která mě v debatě zaujala bylo prohlášení toho černocha, který se teď dostal do popředí (oni se v popularitě střídají), když prohlásil, že "if you are not rich, blame yourself" nebo, že by chtěl, aby byli všichni bohatí. To je klasická ukázka stupidity pravice a fantazijního světa, ve kterém žijí. Kdo by bohatým posluhoval a vykonával pro ně práce, které jsou "pod jejich úroveň" kdyby byli všichni bohatí ? Kdo by vykonával společensky potřebné práce, kdy ti, co je vykonávají mají tu smůlu, že jsou odměňováni totálně na hov*. Američani byli např. celí podělaní z hasičů... média nadšeně pěla o tom, jak jsou to američtí hrdinové, jak je to důležitá profese a přitom tomu jejich odměňování neodpovídá. S tím souvisí vaše prohlášení o odměňování dle schopností a snahy, což dle mě rozhodně neděje. Spíš bych řekl, že je to klišé. Kdo je odměňovaný dle schopností a snahy ? Fotbalista Řepka nebo Baroš umí dobře kopat do balónu, jinak mají I.Q. tak kolem 80 a jsou na placeni desítky milionů v českých korunách ? A to už vůbec nemluvím o hvězdách amerických sportů, které jsou placeny miliony dolarů. Špičkový prográmator, který musí mít vysoký intelekt, kreativitu a rozsáhlé znalosti je placený řekněme 100.000 dolarů ročně. Nebo třeba taková Paris Hilton nebo v ČR Agátha Hanychová jsou odměňovány podle schopností a snahy ? Jak je odměňováni vědečtí/výzkumní pracovníci ?
17. 10. 2011 | 05:55

Maximus napsal(a):

Samozřejmě, že mezi vzděláním a příjmem existuje určitá souvislost či přímo je tu korelace. Nemůžeme soudit podle výjimek, které potvrzují pravidlo, ale opravdu když dítě vyrůstá zejména ve vhodném dobrém rodinném prostředí, tak na prahu života, myslím na začátku dospělosti je mladý člověk z takové rodiny lépe připraven "na život". Chodím už po léta sportovat s partou lidí z byznysu a všichni jsou dobře situovaní, ale také ve svém oboru slušně vzdělaní, většina z nich má VŠ a ovládá velmi dobře min. anglinu či němčinu. Když jsem se třeba ptal jednoho z nich jak to, že tak výborně umí německy, anglicky a dokonce se domluví i španělsky, když vyrůstal v bolševickém zřízení stejně jako většina z nás a tehdy nebyla moc velká motivace se učit cizí jazyky a jak se k tomu dostal? Odpověděl mi, že v mládí byl jeho táta na něj velmi tvrdý a důsledně ho vedl k tomu, aby se naučil tyto cizí jazyky. Dnes to velmi využívá v byznysu, dělá šéfa rakouské firmy u nás, ale i třeba při sportování aj. Po léta surfuje s partou cizinců po celém světě a doslova tím žije. Je třeba si uvědomit, že k tomuto stavu také přispívají vlohy (geny a schopnosti), které každý z nás dostal do vínku. Syn tohoto mého kamaráda samozřejmě už dneska plynně hovoří anglicky a německy a díky tomu, že je tato rodina dobře finančně situována, už má nyní ve 22 letech dobře našlápnuto k slušné kariéře. I v rodinách s nižší hladinou vzdělání je spousta chytrých a schopných dětí, ale rodiče jim velmi často moc nepomohou a hlavně je neusměrní, aby v budoucím životě bylo využito jejich schopností. Já jsem měl rodiče, kteří mě moc resp. spíše vůbec nepomáhali a dostat se z takového prostředí byla docela facha. Potom to stojí strašně moc námahy a času na cestě ke vzdělání může pomoci jen to, že Vás obor, ve kterém pracujete začne doslova bavit a stane se Vaším koníčkem. Někde jsem kdysi v psychologii četl, že naučit se znalosti, ke kterým nemáte žádný vztah je cca 7x náročnější, než když Vás tato látka baví a zajímá Vás. Pokud člověka jeho obor působnosti "baví", pak vše jde ještě napravit a leccos zachránit, ale dnes jsem přesvědčen, že dobré základy z rodiny jsou tou nejlepší devizou! Do vzdělání bych také zahrnul manuelní schopnosti a dobré učební obory, znám pár řemeslníků, kteří díky svých schopnostem docela dobře žijí a jsou slušně situováni. Jednou z nejhorších věcí která se může dětem stát je však to, když se třeba rodiče dětí před jejich pubertou rozvedou a naprosto spolu nekomunikují, to je pak průšvih a děti to odnesou v plné parádě. Pak třeba doučovat děti na stř. škole z matematiky po telefonu nebo přes internet je dost obtížné ....
Nejhorší na tom všem je to, že s tím nic nemůžete udělat, denní kontakt s dětmi a osobní vliv na děti nemůže nic nahradit.
Pěkný den!
P.S.
Několikrát v životě jsem si ověřil platnost poučky, že štěstí přeje připraveným a u mladých lidí to platí mnohonásobně, ale .....
17. 10. 2011 | 05:58

Ládik!!! napsal(a):

"Odměňování na základě schopností" bylo v ČR pokřiveno v 1948 a přetrvalo dodnes. Komunista bral plat za příslušnost ke straně, pracovní výkon nikoho nezajímal. Dnešní potomci komunistů ve správních radách už ani nepracují a dřou lidi za minimální mzdu. Nejen rodinné vazby mají vliv na příjem, ale také stranické příslušnost a pozice ve struktuře komunistické mafie.
17. 10. 2011 | 06:12

Maximus napsal(a):

Ládiku!!!

Asi máš pravdu, ale měl bych kontrolní dotaz. Kdyby tady u nás do dnešní doby vládnul socialismus s komunisty, kolik myslíš, že dnešních politiků by bylo v KSČ či tehdy spřízněných stranách nár.fronty, resp. kolik lidí z nich by emigrovalo?

Zkusím některé typy:
Nečas ...... KSČ ředitel OPBH někde na Moravě
Kalousek ... Lidovec poslušný
Bárta ...... Vekslák nebo stranický tajemník na okrese
Topolánek .. Major lampasák ve Staré Lubovni na Slovači
Paroubek.... Předseda svazu olažských rómů
Sobotka .... Sociální demokracie (ta cinknutá)
Hašek ...... KSČ - OV KSČ v Brně
Němcová .... KSČ - kádrovačka TOS Kuřim
Rath ....... MUDr. gynekologie pavilon D FNKV v Praze
Klaus ...... Progn.ústav - zabýval by skloubením tržní ekonomiky se socialistickou plánovitou ekonomikou
Benda ml. .. Byl by po smrti, starej Benda by ho asi
zabil, protože by našel u něj kandidátskou knížku do KSČ.
Schwarzenberg.. asi by byl rakouský velvyslanec v ČSFR.
Ransdorf..... Emigroval by do USA
Vondra....... Emigroval by do Moskvy!

Můžeš to doplnit či opravit! (-:
17. 10. 2011 | 06:39

Maximus napsal(a):

Ládiku!!!

U Bárty jsem se sekl, tam by zřejmě byla nějaké funkcička u StB, ještě jsem zapomněl na zajímavou slečnu Kočí, ta by jistě pracovala jako odborná sekretárka v TOS Vykouřim.
No a Kalousek jestli by byl v tolerované Lidové straně, tak by dělal např. na PZO náměstka pro oslavy a jiná kulatá výročí!
17. 10. 2011 | 06:49

Ládik!!! napsal(a):

Maxime,
všichni dnešní "politici" mají takovou afinitu k moci, že by v KSČ byli všichni. V roce 89 byli mnozí z nich na vedoucích místech v SSM (jak bylo zvykem, "z jiskry vyšlehne plamen"), jiní stačili vlézt neprozřetelně do KSČ těsne před 11/1989 (Dvořák - ČT), jiní to nestačili udělat a teď se pyšní, že v KSČ nebyli (znám jednoho takového osobně, "háže milardama"), ačkoliv jejich rodiče byli komunisty.
S tím nic nejde udělat, převody majetků byly domluveny za "převratu".
I exekutor krade podle zákona - vybral prodejnu mého příbuzného, exekuční příkaz měl na jinou adresu. Příbuzný si zboží vysoudil (soud kupodivu uznal vinu exekutora (!!!)), ale fyzicky exekutor nic nevrátil, čímž zlikvidoval obživu rodiny se 2 malými dětmi. I takhle se mafie nažere.
17. 10. 2011 | 07:00

Maximus napsal(a):

Ládiku!!!
Souhlas, většinu z nich bysme viděli vždy na oslavách "1.máje" kde by volali "Ať žije KSČ!".
Pěkný den i v Mamulově Ostravě!
17. 10. 2011 | 07:04

Ládik!!! napsal(a):

Náhodou Mamula měl cit pro sociální spravedlnost - nízkopříjmové skupiny obyvatelstva si musely vylepšit rodinný rozpočet o mamulových sobotách...

Potěšil mě včera v Politicé střelnici Paroubkův přítel Šlégr - říkal, že Arnold Schwarzenegger to dotáhl na GUBERNÁTORA KALIFORNIE. Dost jsem se tím poučil.
17. 10. 2011 | 07:34

Petr napsal(a):

Nic není dokonalé. Ale, kéž bychom měli takové příležitosti a právní řád jako je v USA.
17. 10. 2011 | 07:40

Pamela Bárnsová napsal(a):

Petr

a není týdne, abychom se nedozvěděli, jak tam někoho desetiletí nespravedlivě věznili, nebo dokonce nevinného popravili.
17. 10. 2011 | 08:10

stále rebel napsal(a):

O naši hospodářskou konkurenceschopnost pečuje již Nečas a prohlásil, že nás přivede mezi dvacet nejkonkurenceschopnějších. Na světovém žebříčku konkurenceschopnosti jsme se začali posouvat rychle, ale zdá se, že Nečas nechápe, kde ten žebříček má hlavu a kde ocas nebo je ve starém svazákovi nezvratně zakořeněno, že náš vzor je někde za Uralem.

Jeden z důležitých předpokladů pro konkurenceschopnost země je důvěryhodný politický systém a nízká míra korupce, ale je to právě Nečasova parta a politický styl, který nás táhne mezi banánové republiky.
17. 10. 2011 | 09:18

MC napsal(a):

Na tom, že vzdělání dětí ovlivňují i rodiče, není nic divného, ani špatného. Celkem logicky záleží na tom jak rodiče připraví dítě na vstup do školy a života, jak jej vychovávají, zda se s ním učí a do učení jej "tlačí"...
Škoda, že nám paní Brixi nenapsala v čem je tedy konkrétně háček.
17. 10. 2011 | 09:37

zdenekb napsal(a):

Jen Tak:

Poslední větě rozumím tomu tak, že levice by mohla zdůraznit fakt, že dostupnost kvalitního vzdělání (už od nejmladších ročníků) je nejen věcí vyšších veřejných výdajů, ale vyšší budoucí konkurenceschopnosti země.
Konkurenceschopností příznivci a politici pravice přeci šermují v každé druhé větě.
17. 10. 2011 | 09:39

zemedelec napsal(a):

Paní Brixi.
Když jste tak světa znalá.
Proč se všichni snaží emigrovat,nebo usadit v Americe a ne v Rusku.Osobně skláním poklonu Americe,pomohla mé rodině v minulém století 2x,jak v 30letech,tak v 90letech.
17. 10. 2011 | 09:45

zdenekb napsal(a):

zemedelec:

Netušil jsem, že k emigraci jsou jen tyto dvě možnosti.
17. 10. 2011 | 09:51

Realista napsal(a):

zemedelec : A v takovým Afganistánu nebo Somálsku je to ještě mnohem horší.
17. 10. 2011 | 09:58

Artur napsal(a):

"Systém, který umožní každému, kdo se snaží, úspěch a bohatství. Hovoří se o rovnosti příležitosti: rovnost v příležitosti prosadit se vlastní pílí a umem; rovnost příležitosti...."
Ne tomu tak není. Mělo by být, ale všichni víme že není. Ve společnosti kde se většina zakázek přiděluje na základě známostí, pol. příslušnosti a úplatků, je zbytečné a pokřivenou optikou vidění i úsměvné použít slovo jako rovnost. Snaž se, ale úspěchu nedosáhneš. Ano existují vyjímky, ale právě o to slovo jde. O "vyjímky".
17. 10. 2011 | 10:07

Grandgousier napsal(a):

Paní Brixí píše o věcech, které jsou dobře známy, ale jaksi "nekonzumovány". O vlivu nejširšího hledání talentů na kulturní a ekonomickou vyspělost je známo dlouho, Západ opravdu nezahyne na multikulturalismus , ale jistě zahyne na sociální bariery, které mu znemožní plně čerpat z talentu svého obyvatelstva. Velmi dobrá poznámka paní Brixí.
Pokud jde o české poměry, zřejmě zde převládají tendence nechat své děti napospas životu. "Mně taky nikdo nepomáhal". Z druhé strany při prostém propočtu je zřejmé, že česká rodina si nemůže dovolit utáhnout všechny náklady. Pořízení bytu, automobilu, placení školného v ČR, platby u lékaře a šetření na stáří, péče o rodiče činí cca 10-15 milionů, pokud dítě studuje v zahraničí pohybují se náklady na vše výše zmíněné okolo 18 milionů do jeho 25 let (Praha). Z prostého dělení 30 až 35 lety aktrivního života vychází, že je to pro drtivou většinu obyvateklstva zcela nedostupné. Jde čistě o politické rozhodnutí...
17. 10. 2011 | 10:16

Občan napsal(a):

Aaaa,
další Šípková Růženka, částečně přivedená k vědomí.
Ale brání se holka, bojuje jako lvice, aby se ubránila nárazu na realitu :o))

Autorko, četla jste to vůbec po sobě? Opakovaně si totiž protiřešíte a vůbec to je docela hrozná slátanina.
A prosím Vás, abyste už nikdy nerovnávala české školství s anglosaským. Já jen stále ještě doufám, že to české nikdy nedosáhne jeho "úrovně".

Madam, zajděte si povykládat s nezaměstnanými absolventy VŠ všech směrů, s nezaměstnanými vysokoškoláky s 20-30tiletou ODBORNOU praxí a s vysokoškoláky, co dělají přidavače na stvabách, kopáče, uklizeče a další lukrativní práce. Běžte si poslechnout, kam Vás s kecy o výhodnosti a výnosnosti vzdělání pošlou.
Konkurenceschopnými by totiž byli ti mladí pouze v případě, že by z VŠ lezli s cca 10tiletou praxí nejlépe v zahraničí a s dopělými dětmi. Ti již dospělí a opravdu zkušení by zase byli konkurenceschopnými, kdyby jim bylo navěky tak maximálně 40 let.
A pochopitelně, kdyby všichni byli ochotni pracovat za polívku a kavalec na ubytovně, ale nakupovali by zboží a služby jako Schleeové.

Všichni - tím mám na mysli vás, "finančníky" - máte plnou hubu "konkurenceschopnosti". Nejste ale schopni ji přesně definovat a hlavně říci, jak jí dosáhnout. Místo toho rostou počty vzdělaných, ale nezaměstnaných a nezaměstnatelných lidí, a slumy se stávají i z nedávno ještě středostavovských vilkových čtvrtí. Kdepak jste tedy udělali chybku?
17. 10. 2011 | 10:23

MC napsal(a):

Grandgousier:
Bohužel jsem se zde nikde nedočetl v čem je ten největší problém. A já osobně se nedomnívám, že největším problémem českého základního či středního školství je v tom, že na něj rodiče nemají peníze. A pokud se rodiče nevěnují svému dítěti, nenaučí jej ani základní věci, nepomáhají a také jej "nenutí" se vzděávat, tak to za ně mají vyřešit jiní lidé? Kteří a jak?
Pokud si podle Vás drtivá většina lidí nemůže něco dovolit, tak se to vyřeší tím, že stát najde nějakou malou menšinu a tu přinutí to zařídit? Čistě politické rozhodnutí to zdaleka není. Můžete přijmout zákon, že pečení holubi budou létat do pusy, politici se o tom mohou dohadovat na schůzích, ale nestane se tak.
17. 10. 2011 | 10:27

MC napsal(a):

Občan:
Tak nám řekněte kolik absolventů medicíny, dobrých matematiků, nebo znalců finštiny sedí na pracáku a nebo dělají přidavače na stavbách. Na jedné straně armáda nezaměstnaných a na druhé straně problém najít lidi. Ono to totiž bude dost i o tom, co ten absolvent skutečně umí a jaký obor si vybral. Expertů typu vyučený kuchař-kosmonaut s doktorátem z gender studies, kteří vlastně nic neumí, je tu bohužel skutečně příliš mnoho.
17. 10. 2011 | 10:32

TomasB napsal(a):

Kolikrát si říkám, že si z nás, čtenářů, paní Brixi dělá prostě srandu. Že to co píše vůbec nemyslí vážně a baví se nad klávesnicí našimi reakcemi. Protože KRISTEPANE jak může někdo myslet vážně třeba toto: "Studium na vysokých školách je sice téměř bezplatné, ale děti ze sociálně slabších rodin mají mnohem nižší šanci rozvinout svůj potenciál v útlém věku a během docházky do základních a středních škol, a optimálně se připravit na vstup na pracovní trh."

Tedy rozuměj - školy jsou zadarmo, ale je to na prd, neboť chudé děti jsou nakonec tak jako tak méně úspěšné, než děti bohaté :-) Ježíši to snad dá rozum! Dítě bohatých rodičů bude mít vždycky snazší životní start u nás, v USA, ve Švédsku... To snad chápe každý. Tedy každý příčetný. Jedině paní Brixi na tento elementární fakt přišla až nyní :-) Příště nás možná tato dáma překvapí úvahou na téma - bohatí se dožívají delšího věku. Je spousta Amerik, které stále čekají na objevení :-)
17. 10. 2011 | 10:55

český maloměšťák napsal(a):

Ládík!!!
Governor(gubernátor) - asi se pan Šlégr spletl. Žil dlouho v Americe.
Ale věřím, že dětem to radost udělá - takové přeřeknutí.
Zatleskal jste ?
-----------------------------
Tak nějak jako by končila éra , kdy vše bylo svěřeno "neviditelné ruce".
Jako by se znovu vracela éra rozumných císařů.
Čína je toho zjevným důkazem. Že to funguje.

Člověk přece nebyl rozumem vybaven pro to, aby se spoléhal na neviditelné síly kolem nás. Že ty to "vše nějak " vyřeší.
Že se třeba přihodí to, aby rodina obětovala svou energii, čas, síly, peníze....na to, že se na trhu práce objeví další ,sice slušně vzdělaný, ale přesto nezaměstnaný.
To je přece velmi neefektivní a demotivující/pro jednotlivce/.

Stejně je ale neefektivní a demotivující/nyní ale pro společnost/ vystudovat takzvaně "zadarmo" /což je samozřejmě demagogie - naopak - v hyperdebetně financovaných fiskálech je to "zadarmo" - nejen díky rostoucím výnosům z bondů - stále dražší a dražší..../ a pak....emigrovat například do Číny. No a tam svou prací pomáhat vyvážet nezaměstnanost do země, v níž jsem "zadarmo" vystudoval.

A mnoho dalších diskrepancí by se dalo najít. Naroubovat na ten banální/globální ???/ pohled, obsažený v blogu.
O kterých je třeba otevřeně mluvit.

Například o stech tisících inženýrech, které každoročně vyprodukuje čínské a indické školství. Jak asi ti ovlivní budoucí trh "globální práce". Jaký asi bude mít smysl vystudovat/ať už v takovém či onakém modu - typu školy/ a pak soutěžit s někým, kdo je ochoten dělat tutéž vysoce kvalifikovanou práci za čtvrtinu platu.

Etc etc..../opět necháme vše "neviditelné ruce" ??? - ona bude stanovovat valuace hodnot ????/

Takže nejde jen o proces/no - paní Brixi zde ale uvažuje jen v typologiích, že/ - jde v prvé řadě o politikum.
O politikum, které ale nezapadá ani do levicového, ani pravicového pojetí politiky.
Jde o politikum novum. :)))

:(

P.S. Jsme ještě doufám všichni - co tady diskutujeme - občany Říma ? Nebo už ne ?
17. 10. 2011 | 10:56

alvarova napsal(a):

Autorka: Bravo, velmi dulezite tema. Dekuji. Ja osobne uz vkladam nadeje na zlepseni zdejsiho marasmu jen v to, ze se stane zazrak a nejaka politicka partaj si v transu uvedomi, ze vybudovat silne a penezi bohate prokrvene skolstvi, kde se mimo jine uci tez zaklady etiky (pred dvaceti lety se rodice taky smali, ze je sexualni vychova dobry for...a podivejte dnes)...je to jedine, co nas postupne vytahne z blata. Ceska prosperita stala vzdy na mozcich - uhli a uran z nas udelaly leda tak lahodnou jednohubku.
Maximus a Ladik: Moc pekna diskuse, muhehe.
17. 10. 2011 | 11:00

jogín napsal(a):

Lidi motivuje příklad- proč se divit, že chybí zájem o odbornost, když všichni vidí,že nerychleji se bohatne podfukem a že krásný příjem s minimem práce se dá docílit hubou? Nač se vzdělávat? Skoro jediní, kdo si velké prachy nevyšvindlovali jsou sportovci a tak jsou populární a můžou mít IQ třeba 70. Podle správné liberální ideologie- starej se sám o sebe- se zaměstnanec fláká a kouká, co se dá ukrást nebo vytunelovat.
17. 10. 2011 | 11:02

alvarova napsal(a):

český maloměšťák: ano, a to politikum prvořadého významu. Mnohem důležitější než dostavba Temelína. Jenže toho bohdá nebude, aby učitelé sponzorovali politiky...z těch platů. A rodičům je ten anonymní sponzoring ve formě daní houby platný. Takže budeme mít dřív pět Temelínů, než prvotřídní školství.
17. 10. 2011 | 11:05

voroshilov napsal(a):

Je zabavne jak tady nejaky kolchoznik se ohani Amerikou jako zemi zaslibenou pro vsichni emigranty(bejvavalo...),pricineni tomu ze USA byla emigrantskou mekkou lezi v mnoha rovinach-od 17 stoleti byl Novy Svet cilem uteku z unavene,spinave,prelidnene a neustale valcici Europy pro ruzne dobrodruhy a desperaty(tradicni pravo se tam prosadilo az nekdy na konci doby Divokeho Zapadu),Amerika nebyla znicena nekolika svetovymi valkami ale naopak na nich slusne prosperovala,reklamni blbiny typu serialu Beverli Hills a Melrose Place,moznost za neomezeny tisk penez kupovat nejlepsi mozky sveta,jista dravost(i bezohlednost)v prosazeni zajmu jednotlivce na ukor jinych je zakladem americkeho snu.Tim nechci negovat i kladne stranky americke skutecnosti,ale to uz je pomalu minulost jak jiste sami uvidite kdyz se ted podivate co se deje na Manchattanu.
17. 10. 2011 | 11:05

Grandgousier napsal(a):

MC. Bohužel, je to o penězích,jako rodič můžete vést dítě jak néjlépe umíte, můžete být geniální rodič, ale to nepomůže. Ze své zkušenosti, děti studovaly a studují na západních universitách,vím, že nikdy nemohu nehradit jejich setkání s inspirujícími osobnostmi s praxí odlišnou od té mé, které potkaly a potkávají a které je uvádějí do světa jimi zvolených oborů, nejen znalostmi ale i konexemi a celkovým přístupem k životu. Je to svět, který je prostě nedostupný silám rodičů. Jde čistě o politické rozhodnutí, pokud se politické struktury rozhodnou, že mají zájem na silném hospodářství, pak mohou udělat vše pro fungování takové struktury, které zajistí výběr talentů a jejich postupné generační prosazení do života. Jistě, v zemi s kooperativistickým systémem a silnou národní ekonomikou je to snažší než v zemi postguebrniálního typu, ale lze si to představit i tam... České školstv í je samozřejmě zbavenoé jakékoliv odpovědné originality hledání reality a jen blouzní či opisuje, o čemž svědčí nejlépe místní bloger Šteffel...či hyperlingvista Špaček. Pokud jde o Vaši druhou poznámku, nelze brát za vzor tuzemsko. Vzdělávání a postupný proces vstupu do života je řady logických kroků se širkými souvislostmi. Kdo co umí? Z vlastní praxe znám velmi dobře, jak manažerský kapitalismus sám o sobě je značnou překážkou pro rozvíjení talentů. Četní majitelé firemm, vyšší státní úředníci i manažeři nehledají silné osobnosti, ale spíše submisivní typy, které lze ovládat.To se týká, bohužel, všech kultur.
Evropský model je postaven na silném autonomním individualismu, individuálním dodržování pravidel, extremní schopnosti kooperace mezi lidmi a otevřenosti novému. Pokud toto zmizí, pak ho jistě převálcuje Asie. Pokud to nezmizí, je o jistý náskok postaráno.
17. 10. 2011 | 12:05

Ládik!!! napsal(a):

kydači,
přeřekl se, myslel gubernátor a řekl gubernátor. Myslel "guvernér". Zapomněl lhát (žil dlouho a Americe), ale to se lehce doučí.
17. 10. 2011 | 12:13

VL napsal(a):

Životní příběhy prostých američanů patřících mezi 99 procent:
http://wearethe99percent.tumblr.com/

Někdy dost otřesné.
Zlatej evropský sociální stát, který ale ODS, TOP 09 a VV právě demontuje.
17. 10. 2011 | 12:53

MC napsal(a):

Grandgousier:
Samozřejmě že to je i o penězích, škola se nepostaví sama, učitelé na ní neučí zadarmo... Aneb opět jsme u toho, že pečení holubi nelétají sami do pusy. A politici to sice částečně ovlivnit mohou, ale ani oni nedokáží zařídit, aby holubi létali, ti ve většině případů spíše dokáží někoho přinutit odevzdat polovinu chovaných a upečených holubů, aby je mohli přerozdělit.
A pokud jde o mou druhou poznámku, obávám se, že Vaše představa o tom jak to je pouze český problém, je velmi, velmi naivní.
17. 10. 2011 | 12:57

Jane napsal(a):

V převážné většině mají jednoznačně nejvíc ti, kteří někohou okradou.
Úkolem zasvěcených je sdělení, jaká je k tomu třeba kvalifikace a další dispozice.
17. 10. 2011 | 12:57

Rocky Balboa napsal(a):

MC

a je výkonost ekonomik na naší planetě vůbec taková, abychom si mohli dovolit humánně vzdělávat a pečovat stejně o všechny naše děti? Aby byl ten rovný přístup, je možné to vůbec utáhnout a má to vůbec smysl, aby byl každý vzdělaný a rozvinutý?
Není nakonec ekonomické to vzdělání někomu odepřít a peníze věnovat na něco jiného? Každý učitel vám řekne, že se při výuce někdy cítí, jakoby házel perly sviním, že si to vzdělávání ti p...ani nezaslouží
17. 10. 2011 | 13:07

Cestovatel napsal(a):

Jako mnoho dalších levicových blogerů je i Brixi omámena mýtem Skandinávie a dovolává se tu Skandinávského rovnostářství.
Ono ve školství je hezky vidět jak je rovnostářství Skandinávie spíš na škodu.

Tabulka nejlepších škol světa

1. Harvardova univerzita, USA
2. Stanfordova univerzita, USA
3. Kalifornská univerzita – Berkeley, USA
4. Univerzita v Cambridgi, Velká Británie
5. Massachusettský technologický institut, USA
6. Californský technologický institut, USA
7. Columbijská univerzita, USA
8. Princetonská univerzita, USA
9. Chicagská univerzita, USA
10. Oxfordská univerzita, Velká Británie
11. Yaleova univerzita, USA
12. Cornellova univerzita, USA
13. Kalifornská univerzita v Los Angeles, USA
14. Kalifornská univerzita v San Diegu, USA
15. Pennsylvanská univerzita, USA
16. Washingtonská universita v Seattle, USA
17. Wisconsinská univerzita v Madisonu, USA
18. Kalifornská univerzita v San Francisku, USA
19. Univerzita Johnse Hopkinse, USA
20. Tokijská univerzita, Japonsko

53.–55. Karolínský institut ve Stockholmu, Švédsko

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/zebricek-skol-nejlepsi-univerzity-hledejte-v-usa-f73-/domaci.aspx?c=A071010_130535_vysokeskoly_bar

18 nejlepších škol je v USA a většina významných vědců pochází z USA.
V USA narozdíl od Skandinávie uspějí jen ti co se snaží narozdíl od Skandinávie, kde plýtvají peníze i na lidi kteří se vůbec nesnaží. Takové mrhání peněz je kontraproduktivní a Skandinávci už začínají pomalu ustupovat od tohoto modelu. Ve většině zemí jako Švédsko dochází k reformám a dochází k zmírnění sociálního státu a daňové zátěže. Při státnutí populace a imigraci, která je ve Skandinávii ožehavým tématem, je nutnost. Protože jak chtějí Skandinávci platit přílivi imigrantů a zvětšující se počet důchodců.
Brixi která ale posuzuje země podle jakéhosi imaginárního a subjektivního indexu štěstí si sátle myslí že ve Skandinávii jsou nejšťastnější na světě. Šťastní jsou určitě i lidé kteří musejí platit obrovské daně aby se lidi, kterým se nechce pracovat mohli žít na jejich úkor a šťastní jsou určitě i muslimští přistěhovalci, kteří jsou tak šťastní že zapalovali v Malmö školy.

Skandinávský systém je silně nespravedlivý a značně diskriminační. Rovnosti tak dosahují na úkor jiných. Tento model nám bohužel mnozí dávají za vzor. Ospravedlňování tothoto systému je stejné jakým plantážníci obhajovali otrokářství, kde otroci pracovali na úkor jiných. Stejně zvrácené argumenty.
Upřímě bych raději žil v USA nebo Velké Británii než v Skandinávských zemích.
17. 10. 2011 | 13:08

neo napsal(a):

Cestovatel:

a to Občan napsal, že by takové úrovně nikdy nechtěl dosahnout :)
cituji: Já jen stále ještě doufám, že to české nikdy nedosáhne jeho "úrovně".

Madam, zajděte si povykládat s nezaměstnanými absolventy VŠ všech směrů, s nezaměstnanými vysokoškoláky s 20-30tiletou ODBORNOU praxí a s vysokoškoláky, co dělají přidavače na stvabách, kopáče, uklizeče a další lukrativní práce.
Není snad pravda, že mezi VŠ vzdělanými je nejméně nezaměstnaných a nejkratší dobu?
17. 10. 2011 | 13:32

zdenekb napsal(a):

Cestovatel:

Možná by bylo také dobré vzít celkový počet škol a jejich úroveň. A dostupnost těch nejlepších. Myslím, že o to jde v článku především.
17. 10. 2011 | 13:50

Karel Mueller napsal(a):

Cestovatel:

Podle čeho měříte kvalitu školy?
17. 10. 2011 | 14:04

zdenekb napsal(a):

Karel Mueller:

To mě taky zajímalo. V článku jsou uvedena čtyři kriteria, mj. počty udělených Nobelových cen absolventům, počty citací absolventů v odborných publikacích a velikost university (protože na velikosti školy záleží). Nevím ovšem zda jde o poměr: počet cen/citací ku počtu absolventů nebo jde o absolutní čísla - myslím, že na tom dost záleží.

Cestovateli ovšem stačí žebříček.
17. 10. 2011 | 14:12

Grandugusier napsal(a):

Cestovatel. Váš žebříček universit je podivuhodný, jako ostatně většina podobných žebříčků. Relevantní jsou pouze ty, které rozdělují nejen podle oborů, ale i podle typu studia- bakalářské, magisterské, doktorantské. Pak by Váš žebříček vypadal poněkud jinak. Většina v USA studuje bakalářské studium, magisterské už tak běžné není... Např. EUI - společenské vědy-ve Firenze patří v doktorantském studiu mezi 3 nejvýše hodnocené intituty, Imperial College v Londýně patří v přípravě na medicinskou praxi mezi 5 nejlepších, společně se švédsklým institutem. Navgíc, anglosaské žebříčky a čínský jsou čistě marketingovými nástroji, pokud by stejnou péči marketingu věnovali i evropské kontinentální země, bylo by vše trochu jinak. Takže tak jednoduchá věc, z Vašeho pohledu, jednoduchá není, což je logické. Navíc existují malé university, na kterých seš schovávají velmi silní akademici, o kterých nikdo neví, a ty poskytují vynikající vzdělání....Pokud máte za to, že levice vše komplikuje, pak asi máte pravdu stejně jako mé tvrzení, že pravice vše zjednodušuje. Z toho mi vychází, že SSSR byl stát značně pravicový, apropos.
Pokud jde o výsledky, je zajímavé, že EU má více patentů a inovací než USA...Jiná věc je, že USA má silný nástroj v podobě vojenského průmyslu, který pomáhá inovace účinně a rychle zavádět do výroby - i civilní.
17. 10. 2011 | 14:19

zemedelec napsal(a):

Pane zdenek b.
Já vím,že těch důvodů je více a jsou často uváděna.To co jsem napsal,je můj osobní prožitek a to v tom dobrém slova smyslu.
Pane Realista.
Ať jste realista nebo ne,skutečnost platí.Takže kdo může jde za lepším.
Pane voroshilov.
Sleduji Vaše vstupy tady na blocích a musím napsat ,tak oddaného vlastence klobouk dolu.Či že jenom tolik,kdyby SSSR nebo teď Rusko,přijalo tolik emigrantů dalších různě tam pobývajících,tak by Amerika polovinu problému doma i v zahraničí.
Pánové.
Mne sto ho plyne něco jiného,proč musí tolik lidí emigrovat ,nebo hledat práci,třeba i od nás.Proč se nevytvoří dobré podmínky doma,ať neutíkají odborníci a kvalifikovaní řemeslníci.
17. 10. 2011 | 14:52

stále rebel napsal(a):

Co je za úspěchem Harvardovy univerzity?

„Přijímací řízení
Přijímací řízení trvá rok a je velmi selektivní: ročně je přijato asi 9 % všech žadatelů (na bakalářský stupeň ještě méně). Typičtí úspěšní žadatelé o přijetí patří k nejlepším studentům na své škole (z objektivních kritérií jsou zohledňovány zejména testy SAT a zprůměrovaný prospěch ze střední školy), o přijetí však rozhodují i doporučující dopisy, mimoškolní aktivity uchazečů a dobrovolné činnosti.

Školné je odstupňované podle oborů (nejdražší je business a medicína), průměrně kolem 40 tisíc USD ročně, protože je však škola tak bohatá, zhruba polovina studentů (včetně všech českých) je neplatí.“
http://cs.wikipedia.org/wiki/Harvardova_univerzita

Platí ti, kdo na to mají, dobří jsou dotováni. Kdyby u nás dokázal zajistit soukromý sektor to, že vysoké školství budou financovat ti movitější a schopní nemajetní to budou mít zadarmo, tak je to možná lepší než to, co máme teď, o tom, co se chystá, ani nemluvím, protože to je o tom, že ti chudší to budou financovat movitějším.
17. 10. 2011 | 15:14

Cestovatel napsal(a):

Karel Mueller:

V tom odkaze je to napsané

Prvním kritériem byla kvalita vzdělávání, kterou vyjádřili Nobelovými a jinými mezinárodně významnými vědeckými cenami udělenými pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %).

Druhé kritérium týkající se kvality učitelů sestává ze dvou dílčích: Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %), a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge ve Filadelfii (20 %).Třetí kritérium pro měření kvality vědy na hodnocené univerzitě obsahuje také dvě dílčí položky: počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge ve Filadelfii (20 %). Čtvrtým kritériem byla velikost univerzity (10 %). Podrobnosti týkající se srovnávací metodologie a další údaje o univerzitách ze žebříčku ARWU 2007 může čtenář nalézt
zdenekb:

Dostupnost ti nezaručí kvalitní vzdělání a o kvalitu by mělo jít především (což ukazuje rozdíl mezi britskými a českými školamy). Dnes už ve škole nestačí se naučit jen číst a psát (to vás naučí i vškole v Africe , což ukazuje kam lidé bozujíci za dostupné školství míří naše školství), ale i odborné znalosti a na. Takže dostupnost je naprosto nepodstatná.
Pro některé lidi je ale kvalita nezajmá a do všeho pletou dostupnost. Hlavně aby na vysoké školy mohli chodit všichni. Protože mnozí se poddají této demagogické představě tak pak naše školství vypadá tak jak dnes vypadá. Školství pro všechny ale za cenu snížené kvality. V USA je školství sice né pro všechny (stále ti co mají na školu je víc jak polovina celkové populace) ale je kvalitní.
17. 10. 2011 | 15:26

Grandgousier napsal(a):

Stále rebel. Co je za úspěchem doktorantských studií European University Institute? Z národních kol je vybráno ze všech uchazečů z EU a částečně USA s průměrem magisterské zkoušky 1,0 1600 studentů, kteří podstoupí týdenní testy ve Florencii. Každý rok je přijímáno maximálně 160 studentů na čtyři faktulty. Rozpočet pro 600 studentů je cca 50 milionů Euro, doktoranti nesmějí po 4 roky studia pracovat mimo institut, obdrží stipendium ve výši přesahující plat vš profesora v Česko, součástí kursů je setkávání s nejvyššími akademickými i politickými kapacitami. 70% studentů má psychické problémy z nadměrné zátěže, za rok jedna až dvě sebevraždy, práce cca 18 hodin denně. Třetina absolventů končí v akademii v USA, 40% pokračuje na postdoktorantských studiích...Tak jo...
17. 10. 2011 | 15:31

zdenekb napsal(a):

cestovatel:

1) nevím o tom, že bychom si tykali
2) dost by mě zajímalo, kterými školamy v Africe jste prošel, když už je řeč o tom psaní a kvalitě výuky...
3) "dostupnost je naprosto nepodstatná" = mnoho lidí, kteří by mohli být pro společnost přínosem se ke vzdělání nedostane; nevyužitý potenciál - o to jde v blogu paní Brixi především
4) "dostupnost je naprosto nepodstatná", vždyť je množno hýčkat si pár elitních škol a chlubit se cestovatelům žebříčky...
17. 10. 2011 | 15:36

Cestovatel napsal(a):

Grandugusier:

Myslíte že nejde srovnávat školy s různými obory? Vždyť se většinou porovnává kvalita výuky a kvalita učitelů (případně kvalita vybavení) a ta je nezávislá na tom jaký obor studujete. Proto je možné srovnávat školy s jinými obory a ten žebříček co jsem tu napsal je relevantní. Například Harvardská universita se umisťuje na předních místech ve většině porovnání stejně jako Oxford. Tyto školy jsou prostě kvalitní a dokud se my nevymaníme z fámy "bezplatného školství" tak takové úrovně nedosáhneme. Karlova universita nebo ČVUT by klidně mohla být někde mezi prvními 10 kdyby jsme měli školství, jako v USA kde finančí zdroje mají ze školného a university úzce spoluprácují s velkýma firmama. My se raději spoléháme na socialistické školsví z dob komunismu.
17. 10. 2011 | 15:37

Grandgousier napsal(a):

Cestovatel. Jedna z výtek Vašemu žebříčku je, ža ISI Web of Knowledge je vlastněna jeho sestavovatelem. Dále je to jen jedna z mnoha databází, některé autory s velkým vlivem tam ani nenajdte. Takže tato cita\ce je velké zkreslení... Další výtka je např. velikost univerzity, Aberdeen patří mezi podprůměr se 14 tisíci , ale v některých oborech předčí Harward.
17. 10. 2011 | 15:39

Jindra napsal(a):

A kde jsou nějaké argumenty? Celé je to jen soubor ničí prokázaných prohlášení. Statistiky jsou jedna věc a druhá je skutečnost. Proč se proboha ženou lidé z bývalých anglických kolonií do Anglie a proč lidé z celého světa chtějí do USA?
Prohlášení autorky mají asi takovou cenu jako když prohlásím, že zaměstnanci celosvětových institucí OSN vesměs všichni kradou. Viz ku příkladu syn Kofi Anana.
17. 10. 2011 | 15:40

Cestovatel napsal(a):

zdenekb:

Zato my si můžem mít školství pro všechny a ti skutečně kvalitním mladým vědcům a lékařům se může na školách o kvalitně vybavených laboratoři, kde by mohli uplatnit svoje dovednosti a kde by se naučili z moderními přístorji, jenom zdát.
17. 10. 2011 | 15:44

Grandgousier napsal(a):

Cestovateli, mýlíte se krutě v základním, university nejsou tak dobré, jak dobré jsou to instituce, ale tak dobré, jak dobré získají učitele. To je obecně známý fakt. Akademie je tvořena konkrétními jmény, nikoliv institucemi. Mnoho geniálních akademiků neučí na povětsných ústavcech jen z toho důvodu, že potřebují více klidu na vlastní výzkum...Je nutné proniknout do akademického svgěta a pochopit jej. Na nejlepších universitách jsou obří rozdíly mezi jednotlivými obory právě díky rozdílů v osobnostech. Máte hodně instutucionalistické myšlení, alo tak svět nefunguje. Ostatně Sparta je velká instituce a fotbal hraje pod psa. V akademii je to stejné. Jinak spolupůsobení jménba a tradice instituce je známý prvek marketingu i rozvoje vlastní osobnosti, podpora jen podle jména institutce jedincům v ní angažovaným bývá výraznější než podle jména jedince, opět starý známý fakt. Nevím,měl jsem za to, že toto jsou obecně známé věci, patrně ne, tak se poučte.
17. 10. 2011 | 15:46

jozka napsal(a):

Hele, ja bych toho Cestovatele nebral moc vazne. Kdyz jsem po nem chtel podklad pro jeho tvrzeni kolik ze to vlastne dluzime kvuli krizi, tak vzal zadluzeni z roku 2011 a z roku 2008, odecetl to byl hotov. Proto bych necekal nejake slozitejsi konstrukce blizke realite :-)

Na druhou stranu bych jako plus bral, ze se na vzdelani diva nezavisle, zvenku, jako nekdo, kdo jim neni poliben, jak tady svymi texty ostatne denne prokazuje :-)
17. 10. 2011 | 15:47

neo napsal(a):

Grabdgousier:
"Ostatně Sparta je velká instituce a fotbal hraje pod psa."

A proto má nejvíc titulů, účastí v pohárech a teď vede ligu.
17. 10. 2011 | 15:53

Cestovatel napsal(a):

Grandgousier:

Velikost university je jen 1/4 hodnocení. Takže pokud bude mít universita lepší ty 3/4 může předčít i ty velké university.

To že ISI Web of Knowledge je vlastněna jeho sestavovatelem ještě neznamená že sestavený žebříček universit nemůže být sestaven nestraně
17. 10. 2011 | 15:53

zdenekb napsal(a):

"V některých zemích dochází k zajímavému fenoménu, kdy přes relativně silnou skupinu málo gramotných obyvatel daná země jako celek dosahuje nadprůměrných výsledků, tj. průměr je „tažen“ (vylepšen) silnou elitou. To je případ např. USA (graf 1) či Nového Zélandu a naopak to není případ skandinávských zemí (graf 2), Německa nebo ČR (graf 3), kde je rozložení uspořádáno do jednoznačné „pyramidy“."

"...zatímco skandinávské země si udržují primát jak ve velmi nízkém podílu obyvatel s nejnižší dosaženou gramotností, tak ve vysokém podílu obyvatel s nejvyšší gramotností, země jako USA či Kanada vykazují silnou skupinu obyvatel dosahujících maximálně pouze první úrovně kompetencí (tj. 225 bodů). Zatímco např. v Norsku činí tento podíl 7 % populace, v USA a Kanadě je to 21 % obyvatel. V těchto dvou zemích se však zároveň podíl obyvatel s vysokou úrovní kompetencí blíží státům skandinávským - odtud jejich relativně vysoké průměrné hladiny funkční gramotnosti."

http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=343&lst=120
17. 10. 2011 | 15:54

Cestovatel napsal(a):

jozka:

Pane já už mám dokončené magisterské vysokoškolské vzdělání což u vás ohledně nedostatečného přemýšlení a stálých nadávak pochybuji. Svými stálými útoky mě o tom přesvědčujete.
17. 10. 2011 | 15:58

Grandgousier napsal(a):

Cestovatel. Odpověď ZdenkB. Cestovateli, další z Vašich omylů. Předně talent a přínos oboru je možné prokázat i v 60 letech. Princip západního universitního vzdělání stojí na tom, že talent je hledání jedince s výjimečnými schopnostmi doprovázené vlastním hledáním jedince sebe sama. Jedním z principů západní akademie je povinnost a nutnost, aby jedince sám našel své vlastní preference a své prostředí, ve kterém je schopen podat nejlepší výkony. Najít talenty předpokládá mít co nejšířeji otevřené universitní vzdělání, kterým projde co nejširší možná skupina lidí. Na to navazuje i postgraduální studium. Západ má např. dokonalý systém záchrany studentů před mentálními i sociálními problémy... Celé ty výmysly o géniích od plenek jsou jeden velký nesmysl. Lze najít tisíce lidí, které "svou parketu" našli až po čtyřicítce, byly průměrnými až podprůměrnými studenty, ale začasto vytrvalými. Mám kolem sebe několik třicátníků, kteří na střední škole propadali a dnes předčí o řády ty, kteří byli excelentní. Školství nesmí být výběrové neobjektivním způsobem, tj. jak kdo v jakém věku splňuje normu, přičemž sudím je vždy nějak subjektivní učitel, instituce, školství je nutně výběrové přirozenou selekcí, a ta trvá po celý život. Opak jsou nehorázné bludy, které ovlivnily české školství k úpadku, jakého jsme svědky.
17. 10. 2011 | 16:03

zdenekb napsal(a):

Cestovatel napsal(a):

"Velikost university je jen 1/4 hodnocení."
Zvláštní - z příspěvku 15:26 (a z článku) mám dojem, že je to jen 1/10. Součtem uvedených podílů kriterií mi navíc vychází 110%, asi soudruzi hodnotitelé překočili plán.
17. 10. 2011 | 16:06

Grandgousier napsal(a):

Cestovatel. Nestranně sestavený žebříček předpokládá, že jeho sestavení se odvíjí od maximálně objektivních faktů, použití pouze jedné z databází pak nestrannost vylučuje. To byste měl jako magistr vědět.
17. 10. 2011 | 16:07

Grandgousier napsal(a):

Cestovatel, omlouvámn se za gramatické chyby.
17. 10. 2011 | 16:09

Martina K napsal(a):

Panove Grandgousiere a Cestovateli, kde jste dosli k zaveru ze ARWU je vlastnena ISI Thomson? Od kdy Web of Science vlastni Cinane?
Souhlasim s vami pane Grandgousiere, ze kvalita ucitelu je pro universitu prioritni, proto to ma ten zebricek jako hlavni kriterium. A instituce jako takova je pro Akademiky nesmirne dulezita. Cim lepsi, tim jim zajistuje lepsi servis a sluzby. Velikost je take dulezita, kuli multidisciplinarnim studiim.
A jeste v kterych oborech je Aberdeen na spici v oboru, lepsi nez Harward?
17. 10. 2011 | 16:16

Martina K napsal(a):

to Grandgousiere:
jake dalsi databaze teda navrhujete, kdyz citacni index je neobjektivni?
17. 10. 2011 | 16:19

Cestovatel napsal(a):

zdenekb:

Přečtěte si to co jsem napsal. Je tam jasně napsáno že kritéria jsou 4. Je to tam taky ve článku napsaný první, druhé, třtí a čtvrté kritérium takže 1/4.

Grandgousier

Celé ty výmysly o géniích od plenek jsou jeden velký nesmysl

Zvláští že existují základní školy pro nadané děti, kde se například ve třetí třídě učí to co se normální děti učí v pátem. Takže to není nesmysl.

Brixi:

Americký sen nenajdete ve Skandinávii. Ten najdete jen v USA kde školy vybírají ty nejlepší žáky. Socialistické Skandinávské školství není americký sen. To dokazuje že vroce 2004 ve Švésku v Malmö muslimští přistěhovalci zapalovali švédské školy. Tak jaký Americký sen ve Skandinávii?
17. 10. 2011 | 16:20

Martina K napsal(a):

zdenku kb:
"V některých zemích dochází k zajímavému fenoménu, kdy přes relativně silnou skupinu málo gramotných obyvatel daná země jako celek dosahuje nadprůměrných výsledků"
To vubec neni zajimave, oni ty zeme maji proste problemy s hure nebo uplne nevzdelatelnou mensinou. Zabrouzdejte do PISA testu nebo podobnych srovnavacich testu a podivejte se na vysledky. Bude vam to jasne.
17. 10. 2011 | 16:26

zdenekb napsal(a):

Cestovatel:

Ano, a taky, že toto kriterium má váhu 10%. Jasná čtvrtina.
Vyvozovat ze 7 let staré kriminální události cosi obecného o kvalitě švédského školství, to už opravdu žádá dokončené magisterské vzdělání. Končím. Dialog s nástěnkou mě nebaví.
17. 10. 2011 | 16:31

zdenekb napsal(a):

Martina K:

Šlo o citaci - zajímavé to přišlo autorce... :o).
Každopádně je dobré mít po ruce nějakou "nevzdělatelnou menšinu", jíž se dá (ne)kvalita školského systému hodit na krk...
17. 10. 2011 | 16:36

stále rebel napsal(a):

Pro Grandgousier.
Nic se nemá přehánět, ani psychická zátěž.

Ovšem pokud budete přijímat jen na základě peněženky, tak kvalitní absolventy nevychováte. Podívejte se na naše soukromé VŠ a veřejné už jdou taky touto cestou. Veřejné VŠ potřebují především omezit množství přijímaných studentů, tedy snížit kvantitu a zvýšit kvalitu. Pokud budou po vzdělání toužit jedinci jako Cestovatel, tak si jej mohou plně hradit na soukromých školách. Například Ivan Langer pro podobné založil modrý VUML, tam by mohl Cestovatel sedět v první řadě.
17. 10. 2011 | 16:47

Martina K napsal(a):

zdenekkb:
Jak hodit na krk? takze statistika, ktera vyhovuje vasemu nazoru na svet, jo, ale statistika, ktera nevyhovuje, ne? Vyzobejte si z testu z USA podobny demograficky vzorek jako maji ve Finsku a pak porovnavejte. Chapu, politicky nekorektni.
17. 10. 2011 | 17:04

Grandgousier napsal(a):

Martina K. Nepsal jsem o ARWU, ale o žebříčku Times Higher Publication, na kterém spolupracuje agentura Thomson Reuters, která zároveň provozuje "ISI Web of Science”. ARWU nemá dobře stanovená kriterie vůbec. Nositelé Nobelovy ceny nejsou, jak dobře víme, dobrým kriteriem kvality, uvedu např. nevlivnější sociology druhé poloviny dvacátého století, kteří jistě v akademii znamenají v mnoha oborech více než četní nositelé této ceny.
Aberdeen je dnes v oblasti společenských věd, především v oblasti výzkumů nacionalismu, a díky přítomnosti Michaela Keatinga před Harwardem.
Pokud jde o kritéria, daleko smysluplnější jsou než ta, která používá ARWU či THP, mají Němci, žebříček CHE Excellence Ranking. Existují i další žebříčky méně profláklé, trendové, mediálně nafouklé, určené spíše pro insiderovské kruhy.
17. 10. 2011 | 17:43

Grandgousier napsal(a):

Stále rebel. Všechny špičkové univerzity na světě se potýkají se sebevraždami studentů. Normou v Utrechtu je prostudovat cca 600 stránke měsíčně, např. na EUI až 1200 stranek textu. Myslím, že by se zde mnoho lidí divilo, jakou dřinu vyžaduje studium kvalitní univerzity, proto dnes nelze nikde jako v Česko studovat dvě nebo tři najednou, to nejde zvládnout. O výjímečnosti EUI jsem už psal. No , jsou to ale země, kde slovo intelektuál není nadávka, že...Evropské university- kontinentální- málokdy přijímají podle peněženky, školné je pro členské země vždy cca 1700 Euro + náklady na učebnice + životní náklady. Navíc mají velmi dobrý systém stipendií, dobří studenti dostávají 50 i více procent slevu... Vysoké platby v anglosaském světě jsou spojeny se sociálním systémem a snahou bohatých vydělit se společensky, elitní vzdělání pro elity. Proto v důsledku takové vzděšlání není a nemůže být nejlepším z hlediska intelektuálních výkonů, ale jistě vlivným.
17. 10. 2011 | 17:51

zdenekb napsal(a):

Martina K:

Pokud máte nekorektně (a věrohodně) vyzobáno, proč nedáte odkaz?
Musím přiznat, že já jsem se výsledků dle etnického složení studentů jaksi nedopátral... asi spiknutí korektníků.
17. 10. 2011 | 18:01

Občan napsal(a):

To Grandgousier:

LZE studovat dvě VŠ najednou, pokud je studentdostatečně ctižádostivý a přesně ví co a proč studuje. V ČR jsou takoví a studují úspěšně; většinou hned po studiu nastupují u zahraničních firem s pobočkou v ČR.
Pokud student ví, že bude chtít pracovat po škole v cizojazyčné firmě, studuje svůj obor a zároveň vybraný jazyk a reálie státu či národa, na který se hodlá specializovat.
Je to pochopitelně několikaletá řehole a v žádném případě nepřichází v úvahu, aby student při studiu ještě pracoval. Maximálně pár týdnů v létě, aby měl peníze na zbytek prázdnin. Jeden náš potomek "to dal", vloni úspěšně odpromoval, už rok pracuje pro jednu velkou zahraniční společnost a chystá se odejít do země, jejíž jazyk a reálie studoval. Byla to řehole i pro nás, protože to i bez školného spolykalo veškeré naše úspory; ale nelitujeme toho.
Dva naši mladí kamarádi rovněž studují hlavní obor a vedle toho na jiné fakultě jazyky, které budou ve svém oboru potřebovat. Ani oni pochopitelně nemají čas na to, aby při studiu ještě pracovali; momentálně vlastně nemají čas na nic jiného než na studium. Zatím to ale i oni zvládají docela dobře. Pokud by ale měli platit vedle nákladů na stusium ještě školné, nejspíš by museli oba okamžitě skončit.
17. 10. 2011 | 18:26

Kryštof napsal(a):

Ano , jsme na to hrdí , že jsme občany Spojených států .
Také nekňouráme tak zbaběle a permanentně jako např. čecháčkové . Máme svých problémů ať už existenčních anebo sociálních mnohem více než v předcházejících desetiletích , ale nekrademe a přitom nebrečíme .
Nesouhlasíme v mnohém s vládou / federální / ale nevolíme za pastelky a pivo s buřtem jako právě ti "kulturní" čecháčkové . Nevím , kde vzala autorka tu duševní blbost porovnávat socialistické / velice dobré školství ve Skandinávii / se systémem vzdělání v USA . Zcela nesrovnatelné . Přílišným snižováním obecného standardu školství , aby se přiblížilo svými nároky duševní úrovni barevných a čím dál línějších mlaďochů , došlo v Americe k jeho kvalitativnímu propadu . Taxativně vyjádřit nákladovost / viz ve článku zmíněná stř. třída / je v USA zhola nemožné , aniž by člověk bral v potaz , stát , město / a jeho oblasti / a renomée té které školy .
Autorka píše o něčem o čem nemá reálnou představu na základě osobních zkušeností . Z jejího článku vyplývá , že st. školy jsou v USA mizerné a podřadné , což je její absolutní imbecilita . Odlišná úroveň je ve Wyo od Ga anebo v Minn od Tenn , to je nezpochybnitelné .
Renomované školy si vybírají jak kantory / ti dělají právě to renomée / tak studenty , kteří se svojí osobní kvalitou na onom renomée podílejí . Věc v Česku zcela neznámá a v Evropě / i v UK / neobvyklá . Právě tak je zvykem si na studia / universitní / VYDĚLAT a znát tak cenu investovaného $ a ne o nákladech plačtivě žvanit jako to činí zase čecháčkové / jejich národní syndrom věčného kverulantství a zbabělosti /a nechávají si je přitom bezostyšně platit ostatními daňovými poplatníky , aby si ve své stupidní aroganci nedouků a plebejských nahých zadků hráli na "VŠ ELITU" národa přilehlých souhvězdí .
Článek pí Brixi shledávám povrchním a nekompetentním .
17. 10. 2011 | 19:29

schlimbach napsal(a):

Grandgousier

máte v této věci perfektní přehled a musím říci, klobouk dolů :)
Takže - nechcete rozpracovat k alternativnímu ekonomickému návrhu problematiku školství a základního výzkumu?
17. 10. 2011 | 19:37

Dalibor Štys napsal(a):

Cestovatel

O žebříčcích VŠ byla debata pod blogem Zlatušky. Mně se nejvíc líbí žebříček Times Higher Education, který je vícerozměrný. Tam je první škola mimo anglosaské země švýcarský Souručenský technologický institut - ETH v Curychu. V komentáři se píše, že nejlepší vzdělávání na obyvatele (počet školv první 200 děleno početm obyvatel) mají Švýcarsko a Nizozemí, USA je až 24. Z mnoha hledisek se právě Nizozemí podobá tomu, co by bylo mohlo být Československo bez nacismu, poválečné "demokracie", komunismu a vzpoury chudých inženýrů z let 90. let 20. století.
17. 10. 2011 | 19:39

Grandgousier napsal(a):

Milý Občane, nechci Vám ubírat na rodičovské hrdosti, ale studovat dvě univerzity najednou znamená, že s těmi univerzitami něco není OK. Na kvalitřní univerzitě je tato dvojkolejnost zcela nemyslitelná. Můj mladší potomek studuje holandskou univerziotu a skypem navštěvuje přednášky University of California, ale to je započítáváno do nizozemských studií a je to aktivita profesora. To znamená, že nenavštěvuje jeden z oborů své univerzity. V Česko je všechno jinak, já mám taky univerzit více... Jak jsem napsal,moji potomci mají západní vzdělání, ale cosi vím i o tuzemském. Nicméně Vám a těm Vašim následníkům přeji hodně zdaru.
17. 10. 2011 | 20:03

Grandgousier napsal(a):

Schlimbach. Milý Schlimbachu, omlouvám se, ale já těm nejazykovým značkám nerozumí.
17. 10. 2011 | 20:06

Martina K napsal(a):

zdenekb:
"Musím přiznat, že já jsem se výsledků dle etnického složení studentů jaksi nedopátral... asi spiknutí korektníků. "
To myslite vazne??? Vy nedokazete najit vysledky, mezinarodnich testu PISA, kliknout na narodni stranku, najit si kyzenou zemi, v tomto pripade USA, z narodni stranky stahnou vysledky z poslednich zpracovanych testu a precist si to?
No dobra, udelala jsem to znova za vas:
http://nces.ed.gov/pubs2011/2011004.pdf
V bookmarkach mate race/ethnicity, asi uprostred dokumentu. Racej si to precist.
S tim vydobavanim. Musite si najit etnicke slozeni USA, tj, k jakemu % se ta cisla vztahuji. Totez udelate u statu, ktery chcete porovnavat. Nalezt narodni stranky PISA, najit jeho demografii a pak uz staci prepocitat-matematika ZS. Pak jeste musite uvazit stat chybu, jestli rozdil je relevantni. Tu musite odhadnou z tabulek, kde se uvadi. Je to samozrejme priblizne. Vysledky toho jsem nezverejnila na webu, pokladala jsem to za svoji soukromou vec a nejsem vase chuva abych vam prezvejkavala verejne pristupne dokumenty.
17. 10. 2011 | 20:18

Martina K napsal(a):

Grandgousier:
" Nepsal jsem o ARWU, ale o žebříčku Times Higher Publication" nevim o cem jste psal, vy, ja zaregistrovala Vas komentar:
"Cestovatel. Jedna z výtek Vašemu žebříčku je, ža ISI Web of Knowledge je vlastněna jeho sestavovatelem."
A cestovatle a dalsi se bavili o ARWU.
Na CHE Excellence Ranking jsem se koukla. Z oboru socialnich studii tam maji pouze politicke vedy a psychologii-ja o socialnich vedach moc nevim, ale neni to malo? A ano vami favoritizovana universita tam figuruje v excelance grup, ale prvni je jenom, kdyz to seradite podle abecedy. Harvard jsem tam nenasla. Ono totiz to porovnava jen Evropske U. To mate pravdu, na takovych skvelych a objektivnich zebriccich preskoci evropske university cely svet...
Ale pamatuji si, Aberdeen je na nacionalismus.
17. 10. 2011 | 20:54

český maloměšťák napsal(a):

Typologie - např. žebříčk "nejlepších institucí - co se týče vzdělávání" je jedna věc.
Ale proces - jak jednotlivé typy fungují - JAK a za jAKYCH podmínek/konstelací skutečnosti - daných historicitou např./ dosahují svých výsledků - to je naprosto odlišná věc.

V ideálnětypickém pojetí zde máme učitele jako povolání /se vším co k tomu patří - tedy jednak odpovědností vůči společnosti, ale také adekvátní odměnou za to, že to tak pojímá/ a studenta, který se chce vzdělat /i tady jde o to, zda formálně , či skutečně/....
Ty typy - aby byly co nejblíže ideálnětypickému pojetí mají dodat procesy výběru.

Velmi zajímavé je - především ale velmi komické - sledovat debatu, která se zabývá jen těmi studenty. Je to cesta nikam.
Debata se má odehrávat především v kontextu výběru pedagogů.

Maucta.
17. 10. 2011 | 21:26

Grabdgousier napsal(a):

Martina K. Děvče, srovnejte si to v hlavě, pokud to jde. Psal jsem o principech, někdo o koze, jiný o voze..Pokud to jde..
17. 10. 2011 | 23:17

Grabdgousier napsal(a):

Martina K. Děvče, srovnejte si to v hlavě, pokud to jde. Psal jsem o principech, někdo o koze, jiný o voze..Pokud to jde..Ještě , prosím, o informaci jakou máte osobní znalost tooho univerzitního světa ? Popisuji Vám svou přímou zkušenost a detailní denní znalost. Ostatně jedním z těch top ústavů jsem bal donedávna placen a jiným jsem.
17. 10. 2011 | 23:24

Občan napsal(a):

To Grangousier:
Já Vám Vaše svaté nadšení brát nebudu.
Kdyby byly ty školy tak špatné, jak si myslíte, jejich absolventi by nikdy neuspěli v mezinárodní konkurenci. Jak doma, tak v zahraničí. A protože řada z nich uspěla, nemohu sdílet Váš názor.
17. 10. 2011 | 23:44

Martina K napsal(a):

Grabdgousier:
Chlapce zlaty, najednou pises o principech? Tve komentare jsou zcela o konkretni kritic, konkretniho systemu a konkretniho zebricku. Takze by si to v hlavince spis srovnej ty.
Ma znalost universitniho sveta USA? Netvrdim, ze jsem specialista, nebo extremni znalec. V akademickem prostredi USA se pohybuji jen 11. rokem (biomedicina). 5 let ve federalnim NIH. Tam jsem mela tu cest pozorovat americke studenty, minority studenty a jejich socialni zazemi a moznosti a jejich praci v laboratori. Vetsina z nich si behem pobytu vybirala graduate school, vetsinou medicinu a mela jsem tedy feedback s jejich vykonem v laboratori, socialnim zazemi, CV a konecnym prijeti na skolu. Od r. 2005 jsem clenkou fakulty statni university (v ruznych obecnych zebricci pohybujici se do prvni 50, ve vybranych specializacich 1-3. misto v USA). Podilim se primo na vychove PhD studentu- opet z nejruznejsich socialnich skupin a po 6 letech mam moznost posoudit jak pokracuji v kariere. Co se tyce informaci, dostavam interni informace z university o prijeti, financni podpore a socialnim slozeni novopecenych studentu. Na urovni nizsiho vzdelavani mam zkusenosti jako rodic vyuzivajici statni americkou zakladku na predmesti universitniho mestecka. Znalost ruznych socialnich podpor a pomoci vychazi z toho, ze jsou nabizeny plosne vsem rodicum a nabidky mi chodi od starsiho syna ze skoly jako vsem. Vim tudiz, ze v USA je rovnost prilezitosti. Problem je, ze tyto prilezitosti nejsou nekterymi rodici vyuzivany, ackoliv na ne maji narok. Podle logiky veci tedy neni chyba v systemu, ale v rodicich. Za leta v USA jsem pochopila, ze plosne nekoho nutit je protiustavni.
Tak a ted ty, jakou ty mas osobni zkusenost. Zatim jsi predvedl jen to, ze jsi zmotal nejake zebricky universit a doporucil mi super mezinarodni srovnani pomoci jednoho, ktery srovnava jen evropske, navic mas vyrazne problemy si zapamatovat, co pises v komentarich, i kdyz si to muzes precist. Zebricku je plno, a jsou urceny pro ruzne ucely. To neni zadna veda, to vi kazdy. To, ze Harvard je nejlepsi universita proste neokecas.
A jeste neco. Ve susne spolecnosti nabizi tykani zena a ja jsem ti, ty hulvate, nic takoveho nenabidla. Takze se milej zlatej dej do cajku, usporadej si sve velemyslenky a pak prijd, muzeme diskutovat o rovnych prilezitostech ke vzelani v USA, pokud k tomu mas co rici. Na obecne principy ti kaslu. V praxi jsou k nicemu. Tam se rozhoduji konkretni lide a kazdy ma principy svoje.
Cau
18. 10. 2011 | 00:17

jozka napsal(a):

Cestovatel:

Aha, takze liberal -> Bc Martin -> Cestovatel (Mgr.) za mene nez dva roky. Dovolim si tionout. Plzen?
18. 10. 2011 | 07:27

Dalibor Štys napsal(a):

Martina K.

Díky
18. 10. 2011 | 07:39

BillKates napsal(a):

"Pohled na statistiky ale ukazuje, že příležitost je ve Spojených státech překvapivě nerovná. Mezi vyspělými zeměmi je ve Spojených státech, Velké Británii a Itálii příjem dětí spjat nejúžeji s příjmemem rodičů."

na tomto citate je vidiet ze zas nejaka sliepka zvani o niecom o com nema ani sajn. tato slecna ci zjavne nieco precitala dakde v Cosmopolitane alebo nejakom inom zenskom casopise a teatralne to tu rozvinula do nadmieru inteligentnych uvah. sazmorejme absolutne nepobrala o com to je.

ked je raz niekto schopnejsi a tym padom bohatsi, tak aj lepsie zabezpeci potomstvo. alebo co cakala tato slepica. ze nejaky prachac da svoje decko do statnej skoly kde mu nejaky cernoch z gheta odstreli hlavu ? to je fakt sila toto uvazovanie.

jedine zo je na tomto systeme chore je rozdiel medzi prijmami bohatych a chudobnych. cize kolko zaraba bohac a obycajny clovek pretoze rozdiel je v sucasnosti obrovsky. to je skutocny problem a nie tieto slepicie reci o rovnosti sanci. hahaha
18. 10. 2011 | 08:15

feromon napsal(a):

Jak je možné, že z úvah autorky VŽDY vyjde nezbytnost vyhazovat peníze a prostředky společnosti, ale NIKDY důraz na rodinu, která je tím hlavním motorem proto, aby dítě se studiu věnovalo a vytvářelo hodnoty.

Každá společnost vždy plýtvala a plýtvat bude nadanými lidmi. To nezmění žádná levicová rétorika. Pokud se takové nadané dítě narodí lidem, kteří budou tvrdit, že "študýrování je ztráta času, ať se raději chytne volantu a jezdí s kamionem" apod. pak je jasné, že NIKDY tyto nadané lidi svůj talent v rámci školy jako instituce nezohldní. Ale to jej jen dobře!

Určitá část dříve nadaných dětí vždy zůstane dole školním drilem nevzdělána a pak se nějak jejich nadání přesto projeví jako kvalitní frézař, řidič, policista apod. Neboť dané nadání nezanikne!
18. 10. 2011 | 12:00

český maloměšťák napsal(a):

Martina K
Jako člověk "pohybující se v akademickém prostředí" byste měla vládnout především řečí čísel. Jinak se vystavujete podezření , které např. popsal BillKates.
Řeči - typu "vše sleduji....podílím se...jsem to a to....mám feedback..." jsou dobré do hospody.

http://www.graduateshotline.com/costs.html

Zajímalo by mě - když tedy v USA je vzdělání otevřené všem - jak to, že příjmy nejnižších příjmových skupin stagnují nebo dokonce klesají a proč je v USA přes 15 % lidí se svými příjmy pod 22 113 USD na rodinu o 4 lidech /hranice chudoby/.
Zvyšuje se počet lidí bez zdravotního pojištění.

Vy tvrdíte, že je to o rodičích.
Na jakém základě jste k tomuto závěru dospěla ?
Jde o racionální hodnotový soud, založený na faktech - anebo jde o emotivní vyjádření na základě osobní zkušenosti ?
18. 10. 2011 | 12:04

JARLE HALSNES napsal(a):

KRYŠTOFE,
(jestli tedy nekecáte a opravdu jste američan): Prý nefňukáte jako čecháčkové, ale plky vašeho Mr. presidenta a tzv. ekonomů o tom, jak vás, chudáčky, decimuje podhodnocená čínská měna poslouchám dnes a denně kolem dokola. Nějak mi to přijde poněkud nejapné. Vy občané USA býváte tak hrdí, až jste trapní.
18. 10. 2011 | 13:06

český maloměšťák napsal(a):

JARLE HALSNES
Plky ?
Popis reality.
Ale není to jen o uměle drženém nízkém kurzu. Je toho víc, co Čína porušuje.
18. 10. 2011 | 13:15

zdenekb napsal(a):

feromon:

Autorka jen uvádí, že investice do školství se vyplatí i společnosti. Ovšem pokud to společnost bere jako "vyhazování veřejných peněz", prosím... výsledky (u)vidíme třeba v České republice.

Pocit, že člověk, který měl potenciál stát se výjimečným chirurgem je dnes parádním frézařem je opravdu hřejivý.
Nadání se zachovalo a společnost ušetřila!

(Pro pořádek - nemám nic proti frézařům).
18. 10. 2011 | 13:56

gaia napsal(a):

zdenekb

na co tolik studovaných, je to skutečně mrhání penězi a házení peněz sviním, přečtěte si článek na Novinkách

Pracovní trh v Evropě likviduje celou generaci

je to o tom, jak absolventi s VŠ nenacházejí hlavně na jihu Evropy po škole vůbec žádné uplatnění a nemají práci a diplom si mohou dát tak leda do rámečku na zeď
18. 10. 2011 | 18:23

JARLE HALSNES napsal(a):

MALOMĚŠŤÁK
Plky to jsou. Číňani si mohou přát kurs své měny jaký chtějí. My, protože jsme z moudrého Západu víme, že ceny (a kurs měny není nic jiného) určuje TRH.
A jestli to chcete změnit, plaťte tedy Číňanům za jejich výrobky víc a máte po problémech s nízkým kursem.
19. 10. 2011 | 08:20

žablena napsal(a):

Maximus 6.39 a následně s Ládikem
Opravdu jsem se pobavila. To sedí.
Že Harvardská univerzita je nejlepší, myslím je dáno historicky. Byl kdysi dobrý a tak si mohl dovolit studenty začít vybírat. A nyní téze, která se dá těžko dokázat, ale člověka k ní přivede praxe: úroveň vysoké školy do značné míry určují chytří studenti. Totiž dobrý učitel naslouchá svým studentům a jestliže neučí jen fakta, ale hledá a učí přemýšlet, pak je zpětná reflexe od studentů velkou inspirací. Uzavřeno, podrtženo: dnes, kdy se na Harvard hlásí výkvět mládeže a navíc ještě se i pak vybírá, nemá Harvard šanci být předstižen. Ale tento argument jen volně souvisí s politickým systémem v USA, ale spíše s velikostí země (a postupně světovým věhlasem) čili s velikostí teritoria, z něhož budoucí studenti pocházejí.
Dalo by se dlouho psát, jakého "ducha" má mít dobrá univerzita, ale v podstatě souhlasím s vyzněním výše vedené diskuse, že kritérií pro žebříčky je mnoho a je problematické určit váhu jednotlivých, takže žebříčky mohou spíše sloužit k orientaci, utřídění názorů a částečnému vhledu do problematiky.
19. 10. 2011 | 20:02

jogín napsal(a):

Žebříčky univerzit příliš objektivní nejsou, vliv velikosti univerzity by měl být 0, ne 1/4. Rozdíly mezi vysokými pozicemi jsou mizivé a čtvrtina bodů dělá zásadní rozdíl. Faktem je, že věda ve Skandinavii má nejlepší výsledky počítáno na hlavu i na náklady. Absolutní prvenství kvůli počtu obyvatel Skandinavie mít nemůže. Grabdgousier správně konstatuje, že školství by mělo vytěžit co nejvíc talentů z populace, to znamená nízkou finanční zátěž při studiu. Druhá stránka věci jsou peníze na univerzitách- těžko může být kantor jednička ve vědeckých publikacích, když má dvě přednášky se 400 lidmi. Musí opravit testy a administrativy je až na půdu, nemluvě o oponenturách a státnicích. V oborech, kde je vliv soukromých škol minimální (není nutné se boxovat o studenty snižováním laťky) je KU velmi slušná- třeba přírodověda na 120 místě mezi Viržinií a Hamburkem, nebo matfyz s nejlepšími publikacemi v Česku. Zlepšit kvalitu je možné penězi, vědce nenachytáte na horentní plat, ale na laboratoře, spolupracovníky a finance pro přístroje a materiál. Je záhadné, proč stát leje peníze do soukromých univerzit s mizivou kvalitou a důrazem na výrobu diplomů.
20. 10. 2011 | 11:36

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy