Investice do malých dětí mají nejvyšší návratnost. Co na to veřejné rozpočty?

28. 10. 2012 | 19:44
Přečteno 5676 krát
Vzdělání mladé generace v České republice (na rozdíl třeba od Dánska nebo Švédska) hodně závisí na vzdělání rodičů. Bez ohledu na své vlastní předpoklady a úsilí mají děti rodičů s nižším vzděláním v České republice překvapivě malé šance uspět ve škole a získat vysokoškolský diplom. Jejich často neúplně využitý lidský potenciál a následně tak omezená pracovní produktivita představuje sociální nespravedlnost (podle některých morálních a ideologických směrů) a ztrátu pro národní hospodářství (prokazatelně).

S vysokoškolským diplomem za lepším příjmem – v ČR více než v jiných vyspělých zemích

Ve srovnání se středoškolskými abosovlenty získávají absolventi vysokých škol v České republice příjem v průměru dvojnásobně vyšší. Zvláště v teoreticky náročnějších oborech má vysokoškolský diplom na českém pracovním trhu relativně vyšší hodnotu (ve smyslu velikosti navýšení příjmu nad průměrný příjem osob se středoškolským vzděláním) než v jiných vyspělých zemích. Tyto výsledky nedávno potvrdila také rozsáhlá studie OECD (Education at a Glance, 2012).

Statistiky ukazují, že poptávka po absolventech vysokých škol je na českém trhu vysoká. Za relevantní vysokoškolskou kvalifikaci – ve srovnání s kvalifikací středoškolskou – jsou zaměstnavatelé ochotni zaplatit relativně více než ve většině jiných vyspělých zemích. Narozdíl od dvojnásobku u absolventů vysokých škol v České republice je například ve Francii, Kanadě nebo Švýcarsku výdělek vysokoškolských absolventů ve srovnání se středoškolskými absolventy vyšší pouze o polovinu.

Vzdělání rodičů je rozhodující

Vzdělání rodičů téměř vždy ovlivňuje vzdělání dětí. Podle statistik OECD mají ve vyspělých zemích děti rodičů se středoškolským nebo odborným nevysokoškolským vzděláním ve srovnání s dětmi, jejichž alespoň jeden rodič má vysokoškolské vzdělání, šanci získat vysokoškolské vzdělání v průměru o polovinu nižší. V Dánsku, Švédsku a Velké Británii je tento poměr 2 : 3. V České republice je to 1 : 3. Děti rodičů s nízkým vzděláním mají ve srovnání s dětmi, u kterých má alespoň jeden rodič vysokoškolské vzdělání, šanci na vysokoškolské vzdělání dokonce 16 krát nižší v ČR, zatímco ve vyspělých zemích je tato šance 1 : 3.

Přesněji řečeno v České republice absolvuje vysokou školu pouze 4 procenta dětí rodičů s nízkým vzděláním (84 procent dětí rodičů s nízkým vzděláním dosáhne středoškolské nebo odborné nevysokoškolské vzdělání). U rodičů se středním vzděláním dosáhne vysokoškolského vzdělání 21 procent dětí (77 procent ukončí střední školu nebo odbornou kvalifikaci). A u rodičů s vysokoškolským vzděláním získá vysokoškolský diplom 64 procent dětí (zatímco 36 procent skončí se středoškolským vzděláním nebo odbornou kvalifikací).

Ve většině ostatních vyspělých zemích má vzdělání rodičů menší vliv na vzdělání dětí. V Rakousku a Německu (které mají celkově ve své mladé generaci jen o málo vyšší podíl studentů na vysokých školách než Česká republika) absolvuje vysokou školu přibližně 10 procent dětí rodičů se základním vzděláním, 17 procent dětí rodičů se středoškolským vzděláním a 46 procent dětí rodičů s vysokoškolským vzděláním.

Nikdo jim nečte...

Mezinárodní výzkum a zkušenosti ukázaly, že připravenost dětí ke studiu na vysoké škole závisí hlavně na tom, jak bohaté měly děti podněty od narození a později ve škole i mimo školu. Nepodnětné prostředí nepříznivým způsobem ovlivňuje vývoj rozumových i behaviorálních schopností dítěte.

Nejsilnějším prediktorem budoucí úspěšnosti dítěte ve škole se ukázalo čtení a podnětná komunikace s dětmi od útlého věku. Během prvního roku života dítě sice nemluví, ale pokud se hodně a podnětně mluví na něj, jeho mozek se vyvíjí mnohem lépe. Děti, kterým rodiče od narození pravidelně čtou, a které vyrůstají v prostředí bohatého slovního projevu a stimulů, získají ve srovnání se svými vrstevníky z méně podnětného prostředí mnohem lepší schopnost učit se a prospívat ve škole.

Vyrovnávací programy pro nejmenší

Experimentální výzkum prokázal, že nedostatek ve vzdělání rodičů lze velkou měrou nahradit podnětnými programy pro matky s dětmi od novorozeneckého věku a pro děti v předškolním a školním věku. V řadě dlouhodobých experimentů se náhodně vybrané děti rodičů s níykým vzděláním po absolvování podobných programů ucházely o vysokoškolský diplom s mnohem vyšší úspěšností ve srovnání se svými vrstevníky. Dopad takových programů byl obvzláště pozitivní na děti vyrůstající v nepodnětném prostředí, jejichž šance na úspěch ve škole – a na pracovišti – se zmnohonásobil.

Držitel Nobelovy ceny za ekonomii James Heckman svými dlouhodobými experimenty a měřeními dokázal, že investice do podnětného rozvoje dětí v kojeneckém, batolecím a předškolním věku se společnosti i národnímu hospodářství nejvíce vyplatí. Pro společnost i hospodářství mají takové programy mnohem vyšší návratnost než jakékoliv jiné investice. Například nabídkou bezplatného vysokoškolského studia se už totiž nedostatky v rozvoji rozumových a behaviorálních schopností mladých lidí nespraví a lidský kapitál již plně nerozvine.

Měření ukázala, že dětem kontakt s podnětným prostředí nejen zvýší šance na lepší vzdělání ale také výrazně sníží pravděpodobnost budoucí kriminality a asociálního chování.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

KAteřina napsal(a):

A proto se u nás investuje do dálnic, atomových elektráren, jezů na Labi, počítačových systémů pro ministerstva. Tak je zaručeno, že děti z toho nic mít nebudou, jejich matky taky ne.
28. 10. 2012 | 20:50

aga napsal(a):

Jo, někdo by měl pro ty malý děti něco udělat. Jimmi Savil will fix it.
28. 10. 2012 | 20:50

český maloměšťák napsal(a):

Tak , jak mají rodiče méně času na děti, protže přeci musí být dlouhé hodiny v práci /" dělám to pro rodinu, to kvůli rodině si nemohu dopřát delší mateřskou"/, tak vzrůstají požadavky na dostuponost služeb, které by tento časový výpadek nahradily. Přičemž i zde do jisté míry platí, že čím vyšší socioekonomické postavení - tím vyšší příjem.... a tak i větší možnost tento příjem použít ve směru nákupu takových - v podstatě sice mandatorních /jak vidno z obsahu blogu - pokud tedy považujeme za přínosné mít co nejvzdělanější populaci/, ale pro nižší příjmové skupiny spíše nedosažitelných služeb.
Takže určitě souhlas s paní Brixi...ale nabízí se otázka, zda tedy nejde o další zvyšování nerovnosti - zde v ČR (nevím , jak je tomu v současnosti v USA, ale počítám , že v souladu s tím, jak moc lidí je tam nezaměstnaných a současně kolik je jich ohroženo exekucemi jejich domů....tak se obávám ,že spousta rodin je asi přinucena řešit problémy takového rázu, že snad se ani nad tím, co popsala paní Brixi...nemají chuť se zamyslet).

Pochybuji totiž, že ty rodiny, které by takové programy měly využívat nejvíce - se vůbec seznámí s tím, že takové programy existují.
Natož aby je někdo přesvědčil, že by bylo dobré, aby do takových programů zapojily sebe a své děti. /pominu způsob financování - v době, kdy jsou tak velmi populární všelijaké škrty...hádejte jak to asi dopadne/.

To s Drábkovým programem " arbeit macht frei" se to rozjelo natotata. Tam byly " úspěchy " zaznamenány hned. Škrt, prc , bum...a máme splněno. Odškrtnuto.

Zajímavou prací je From Neurons to Neighborhoods. Ale tu jistě paní Brixi zná.

S blogem nezbývá než opatrně souhlasit.
28. 10. 2012 | 21:09

český maloměšťák napsal(a):

apendix
Nejefektivnější investicí jakou pak může rodič v Kraďákově z hlediska budoucnosti svých dětí udělat...je to, že ho strčí do předškolního zařízení
s názvem " Podněcování budoucích lobbistů".
Je to se zárukou, věřte mi....
Co tam nějaký technik nebo psavec - vše v Kraďákově řídí /prostřednictvím svého rádcovského a zprostředkovatelského umění/ lobbisté.

A snižuje to rozsah korupce...jak jsem dokázal pod Payneho blogem. :)

Dobrou noc.
28. 10. 2012 | 21:19

nestranný napsal(a):

No a v zájmu o budoucnost našich dětí se omezily přídavky na dítě,dětské jesle se většinou zrušily a nebo jsou tak drahé,že jen lidé s nadprůměrnými příjmy si je mohou dovolit,provozy školek se redukvaly,snížil se počet Základních škol(zrovna dnes v TN se hovořilo o nemožnosti některých škol přijímat další žáky),velice razantně se omezily dotace na školství,všichni chtějí školství plně zpoplatnit aby se sociálně slabší vlastně ani neměli možnost vzdělávat protože prostě na to nebudou mít peníze.Velmi rozumná sociální politika!O čem by jste ještě chtěla polemizovat.
To,co jsem vyjmenoval jsou věci naprosto jasné a jen vedou k další nevzdělanosti.
A to ani nehovořím o tom,že dnes ti vysokoškoláci jak o nich píšete ani již nemají čas s dětmi o něčem doma hovořit.Pseudokapitalizmus,který se u nás zakořenil
úplně zdeformoval veškerou výchovu dětí a jediná hodnota,která se dnes uznává jsou jen a jen peníze.A právě ti vysokoškoláci dnes při své neustálé honbě za penězi nahrazují svoji výchovu a vliv na jejich budoucí smýšlení penězi.To vede jen k dalším deformacím a dnešní mladí mimo peněz nic jiného neuznávají.I když pak tito
mladí vystudují,sami mimo peněz nic neuznávají,jsou bezcitní,cyničtí,arogantní
a neuznávají prosté lidské hodnoty spojené s životem.Jsou z nich sice vzdělaní,ale pro prostý život nepoužitelní roboti na peníze.
28. 10. 2012 | 21:22

Parabellum napsal(a):

No, já myslím, že je to jasně černé na bílém řečené - skutečná přidaná hodnota českého školství na vzdělání českých dětí je velmi malá, jasným důkazem čehož je to, že tam, kde se rodiče s dětmi učí, mají děti lepší výsledky.

V ČR totož děti neučí učitelé, ale rodiče.
28. 10. 2012 | 21:46

Parabellum napsal(a):

nestranný

Ty seš vopravdu mimo, že jo???? Zkus si ten text paní Brixi přečíst ještě jednou, třeba se ti rosvítí v kotrbě.

Milej zlatej, paní Brixi popisuje to, že dobře se učí děti vysokoškoláků, a špatně děti dělnického proletariátu a lumpenproletariátu. Ti mají problém s prospěchem svých dětí, nikoli vysokoškoláci.
28. 10. 2012 | 21:48

nestranný napsal(a):

Ad Parabellum:Jestli ty máš kotrbu,tak prosím.Já tvrdím,že děti vysokoškoláků dnes jsou sice třeba vzdělaní,ale vesměs jsou to ,co jsem popsal.A ty budeš taky pěkně vymaštěnej.Nebýt toho jak ty jmenuješ lumpenproletariátu,tak by ti dnešní inteligenti chcípli hlady.Kdo by na ty tzv.inteligenty dělal?Kdo by pro ně vyrobil potrtaviny,prům.výrobky,šatstvo a ostatní?Než něco začneš psát,tak zapni trochu mozek ty inteligente.Ale ten ti zřejmě chybí.Pohrdat dělníkem může jen retardovaný blb.Bez nich to opravdu nikdy nepůjde.Bez dělníků každá i sebevyspělejší a sebevzdělanější společnost zanikne.Tak jimi nepohrdej.A že se dobře učí děti vysokoškoláků je také blábol.Já díky své dlouhodobé praxi jsem poznal,že právě děti vysokoškoláků jsou ti největší lemplové,protože se spoléhají na své rodiče,že je případně podrží.Děti těch prostých lidí vědí,že když neuspějí,skončí jejich
studium protože si jejich rodiče nemohou dovolit je držet nas školách třeba
o čtyři roky déle.Jsou ve studiu daleko zodpovědnější.Stačí?
28. 10. 2012 | 22:31

Al Jouda napsal(a):

Jablko nepadá daleko od stromu ! Nejkřiklavější příklad platnosti tohoto přísloví je poslanec Benda :))))
28. 10. 2012 | 23:03

Maximus napsal(a):

Celkem dobrý článek, protože přináší nějaké údaje. To zjištění resp. konstatování, že děti vysokoškoláků mají větší šanci na absolvování VŠ je pravdivé. Jsou za tím dva aspekty. Jednak je to lepší zázemí těchto dětí pro výuku a také samozřejmě podpora rodičů nebo dokonce i určitý tlak! Mám kamaráda, který umí anglinu i němčinu vč. té technické na neskutečné úrovni. V oblasti strojírenství moc lepších lidí v ČR není. Když jsem se ho zeptal, jak se k těm jazykům dostal, odpověděl mi, že ho do toho dost nevybíravě tlačili už jako kluka oba rodiče! A o tom to je. A tak je to ve všech oborech. Takový Ivan Lendl by nikdy nebyl tím co dokázal, kdyby ho už jeho rodiče netahali ještě v kočárku na antuku. Příležitost, osobní příklad a i někdy mírný tlak je rozhodující, někdy to ovšem tak být nemusí. No a pokud je tam talent, tak je na úspěch založeno, ovšem ještě je třeba mít morálně volní vlastnosti tj. především vytrvalost.
Pak je tu ještě aspekt, o kterém se autorka nezmínila, a to jsou geny a tedy ten talent či vlohy! Většinou totiž se dvou vzdělaným lidem narodí spíše inteligentní dítě, než lidem se základním vzděláním. O tom není až na výjimky pochyb.

Takže, pokud někdo dokázal vystudovat VŠ i přes nepřízeň
osudu resp. neměl k tomu podmínky a zázemí, tak je třeba před takovým člověkem smeknout!
28. 10. 2012 | 23:34

Maximus napsal(a):

Al Jouda

Tohle schnilé jablko se zakutálelo hodně daleko od stromu....
28. 10. 2012 | 23:35

Marek Kobera napsal(a):

To Parabellum:

Tak to vypadá. Ale nezapomínejte, že školství (ZŠ, SŠ) zde poměřujete zase jen školstvím (VŠ).
29. 10. 2012 | 00:07

Občan napsal(a):

Koukám, že ve Světové bance teď frčí eugenika. Mgr. Petr Bakalář musí být potěšen.

Jenže děti rodičů se SŠ a ÚSO vzděláním v ČR NEJSOU blbé. "Jenom" mají jejich rodiče menší nebo malé příjmy, takže jim nemohou dopřát to, co rodiče s VŠ vzděláním a vyššími příjmy.
Ve Skandinávii, Německu, Francii a Rakousku to vlády zařídily tak, aby příjem rodičů tolik neovlivňoval dostupnost vzdělání, a to od nejútlejšího věku. ČR se vydala přesně opačnou cestou a nyní začínáme sklízet první hořké plody.
29. 10. 2012 | 06:36

Drzá zrzka napsal(a):

Občan

Všechno není jen o příjmech, ale i přístupu.

Vezměte obyčejné omalovánky.

Pokud dítě bude vybarvovat pastelkami... rozvíjí motoriku ruky, přitlačí píše silně, když hodně přitlačí, zlomí tuhu; pak už ví (teda když mu to rodič, vysvětlí), že pastelky musí být ořezané; a může vypozorovat spoustu dalších věcí a dějů
Pokud dítě bude vybarvovat na PC... naučí se pouze mačkat klávesy.

P.S. Možná ani netušíte, co všechno dítě můžete naučit pří pouhém přesypávání fazolí z jednoho hrnku do druhého. :-)
29. 10. 2012 | 07:04

Petr z Tábora napsal(a):

Pěkný článek. Je to i jediná pozitivní cesta jak něco udělat s tak zvanou cikánskou otázkou.
Místo toho naše vlády dvě desetiletí uplácí skupiny problémových obyvatel různými dávkami. Volební období je jen pár let, zatímco výchova přinese viditelné výsledky za delší dobu.
29. 10. 2012 | 07:15

Anna napsal(a):

Můj dnešní příspěvek u p.Broma:

(Ne)účast studentů z PORGu na olympiádách a SOČ nevypovídá o úrovni vzdělání, které tam většina získá, ani o úrovni vzdělání, kterou získá většina studentů na státních školách.
Stejně tak nevypovídá nic o dosaženém vzdělání většiny na státních školách fakt, že stále máme schopné "mozky". O tom se lze přesvědčit vygooglováním úspěchů českých středoškoláků. Jenže co jim může ČR nabídnout?
-

Asi se shodneme na tom, že u nás:
- děti jdou na soukromou školu pro lepší vzdělání
- většina lidí nemá na to, aby své děti dala na soukromou školu
- jdeme cestou inkluzivního vzdělávání SE STÁTNÍMI DOTACEMI NA SEPARACI BOHATŠÍCH
--

Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.
Analýzy výsledků výzkumu PISA však skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).

Finské děti už po léta vedou v mezinárodním srovnání: umějí nejlépe číst s porozuměním, počítat, i se vyznají v přírodě.

Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
--
Finsko najdeme v řadě renomovaných ekonomických žebříčků na předních místech:

Ve Finsku se dle každoročně sestavovaného žebříčku „Prosperity Index“ žije skvěle, je na 7. místě. Index hodnotí nejenom ekonomickou vyspělost, ale též kvalitu života občanů. Česku patří 26. místo.

Za rok 2011 je Finsko devátou nejsvobodnější zemí světa dle hodnocení Economist Intelligence Unit, která každoročně zveřejňuje Democracy Index. Česku patří 16. místo.

The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal každoročně sestavuje index ekonomické svobody. Dle aktuální studie „Index of Economic Freedom 2012“ je Finsko na 17. místě na světě, Česko na 30. místě.

Míru korupce pravidelně každoročně hodnotí společnost Transparency International. Dle indexu za rok 2011 obsadilo Finsko 3. místo na světě, Česko 57. místo.

Podmínky k podnikání jsou ve Finsku 11. nejlepší na světě, jak vyplývá ze zprávy Světové banky „Doing Business 2012“. Česku patří 64. místo.

Daňové zatížení ve Finsku je v rámci členských zemí EU jedno z nejvyšších, je však nižší než v ostatních severských zemích. Daňové zatížení činí přibližně 42 % k HDP. Ve Finsku jsou vyšší daně, ale legislativa je jednoduchá a jednoznačná. Snižování daňové administrativy, maximálně možná spolupráce s veřejnou správou přes internet, minimální překážky, to je trend v daňové legislativě.

Průměrná roční mzda za rok 2011 byla ve Finsku 41 445 €, z členských zemí OECD je v absolutním vyjádření 11. nejvyšší. Vyšší průměrná mzda byla pouze ve Švýcarsku, Norsku, Austrálii, Dánsku, Lucembursku, Nizozemí, Německu, Japonsku, Belgii a Švédsku. Stejně jako v ostatních zemích Skandinávie není ve Finsku zákonem stanovena minimální mzda. Přesto patří Finsko mezi země s nejmenšími mzdovými rozdíly. Minimální mzda bývá většinou stanovena kolektivními smlouvami a její úroveň je zpravidla vyšší, než by zaručovalo určení minimální mzdy legislativou. Mzdové rozdíly mezi mzdami mužů a žen jsou ve Finsku jedny z nejnižších v Evropě. Finové jsou také velmi vzdělaní, počet vysokoškoláků v populaci patří mezi nejvyšší v Evropě. Zahraniční investoři mohou tedy počítat s kvalifikovanými a inovativními zaměstnanci.
--

"Budoucnost má řadu podob"
Takže lze předpokládat, že ve Finsku porostou vývojová pracoviště... u nás to budou montovny, což vůbec není dobrá budoucnost.

"Když chceme, abychom našli řešení ..."

Je na čase přiznat, že NAŠE cesta vede ke špatným, resp. mnohem horším výsledkům, než mají Finové.
Je na čase přiznat, že kvalitní vzdělání VĚTŠINY v ČR, je zárukou lepší budoucnosti.


http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikani-a-dane-ve-finsku-22888.html
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-48491970-smutna-zprava-ze-skolnich-lavic-cesti-zaci-se-zhorsili-nejvic-ze-vsech
29. 10. 2012 | 07:19

Xaver napsal(a):

Ten článek platil před 20ti lety. Dnes už je situace na trhu s vysokoškolskými tituly podstatně jiná.
29. 10. 2012 | 07:22

Anna napsal(a):

Xaver

Proč myslíte? Cituji:

V podílu vysokoškoláků dlouhodobě zaostáváme

Česko má dlouhodobě nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva než vyspělé země. Podle informací, které zveřejnil ČSÚ letos v květnu je podíl českých vysokoškoláků ve věkové skupině 30 až 39 let po Rumunsku druhý nejnižší v EU – činí 18 %. V EU má z lidí mezi 30 až 34 rokem vysokoškolský diplom přes 32 %.

Dle zmíněné publikace České školství v mezinárodním srovnání činil podíl obyvatel s terciárním vzděláním v ČR v roce 2008 ve věkové skupině 25 – 34 let 18 % (ve věkové skupině 25 – 64 let dokonce jen 14 %).
http://www.finance.cz/zpravy/finance/279542-cr-zaostava-v-podilu-vysokoskolaku/
29. 10. 2012 | 07:38

hamm napsal(a):

Skandinávské země mají jednotnou školu do 14-15 let věku. Teprve pak dochází k diferenciaci. To je základ úspěchu skandinávského vzdělávacícho systému.

Nemluvě o tom, že jednotná škola je náramně prospěšná pro zdravý vývoj společnosti. Tam opravdu nefunguje "divide et impera".
29. 10. 2012 | 07:44

Občan napsal(a):

Drzá zrzka napsal(a):

Pochopitelně.
Zlomené voskovky a modelína, zapracované do koberce nebo spár v parketách také nemají chybu. Ale člověk obětuje tvůrčímu rozvoji potomků leccos :o)

Tuším, Zrzundo. I rodič se dost naučí - například trpělivosti při sbírání těch rozsypaných, aby se v kuchyni nezabil :o)))

Samozřejmě máte pravdu.
Ony jsou skvělé i obarvené dřevěné odřezky. Když si člověk dá práci a nechá potomky, aby se na barvení podíleli, udělá pro ně víc než kdyby jim nakoupil vagon Lega. Zvlášť, když jim při tom barvení ještě vypráví nějaké pohádky nebo příběhy. A nepotřebuje na to ani speciální programy Světové banky...
29. 10. 2012 | 07:48

xx napsal(a):

Už sir Humphrey říkal, že rodiče jsou k výchově dětí absolutně nevhodní. Nemají totiž potřebnou kvalifikaci.
29. 10. 2012 | 07:57

xx napsal(a):

Občan: myslíte vy taky na něco jiného než na peníze ?
29. 10. 2012 | 08:03

PEDERSEN napsal(a):

Paní Brixi,
děti vem čert, důležitější je nový Mercedes, nebo raději menší bizz-jet, nebo ještě raději větší....
29. 10. 2012 | 08:13

Anna napsal(a):

"Investice do malých dětí mají nejvyšší návratnost. Co na to veřejný rozpočet?"

Cesta by byla - cituji z blogu p.Sedláčka Kdyby tisíc klarinetů...

reppop napsal(a):

Pane Sedláček,

až se zase vydáte do Davosu, doporučuji Vám setkat se tam s panem Johnem Cavanaghem (ředitel washingtonského Institutu politických studií,autorem řady knih o světové ekonomice).
Zde je jeho pohled na možné vyvedení ekonomiky USA z krize:

Kongres Spojených států se právě chystá ke kruté a vyčerpávající bitvě o to, kde seškrtat v rozpočtu sto dvacet miliard ročně s cílem zvládnout tak řečenou rozpočtovou krizi. V ohrožení se ocitnou i základní vymoženosti jako místa učitelů či zdravotní pojištění.

Pravice už shromažďuje síly k prosazení úsporného rozpočtu, volá po seškrtání „rozmařilých vládních výdajů“, k nimž řadí i sociální a zdravotní programy pro nejzranitelnější občany. Říkají, že Amerika si žila nad poměry, že bankrotujeme. To jim ale nebrání v obhajování Bushových daňových úlev a výdajů na zbrojení, které k deficitu podstatně přispěly.

Nemusí to tak být. Se svými kolegy v Institutu politických studií (IPS) jsme dospěli k návrhu sedmi kroků, díky nimž by bylo možné eliminovat deficit a současně učinit Spojené státy spravedlivějšími, zelenějšími, bezpečnějšími.

Tyto návrhy, které podrobněji rozvádí studie nazvaná Amerika nebankrotuje (America Is Not Broke), míří k zvládnutí dvou deficitů, o nichž hovoří David Korten jako o hrozbě ještě větší, než jakou představuje deficit fiskální: o deficitu sociálním (narůstající chudobě a nerovnosti) a deficitu ekologickém (jehož ohniskem je nynější klimatická krize).

Větší spravedlnost, nižší deficit
První tři z našich návrhů by přinesly 329 miliard dolarů ročně, což by samo o sobě umožnilo deficit zvládnout a současně výrazně snížit čím dál propastnější sociální a majetkové rozdíly.
Zdaňme Wall Street: 150 miliard dolarů ročně.
Zdaňme korporace a zatrhněme zneužívání daňových přístavů: 100 miliard dolarů ročně.
Zdaňme férově bohaté: 79 miliard dolarů ročně.

Tři uvedené politické reformy by nás posunuly o značný kus ke společnosti spravedlivější a v důsledku tak i zdravější. Britští badatelé Richard Wilkinson a Kate Pickettová shromáždili z celého světa úctyhodné množství dat podporujících závěr, že s klesající mírou společenských nerovností klesá i míra výskytu společenských patologií. Lidé ve všech příjmových kategoriích se dožívají vyššího věku, jsou mnohem spokojenější a v jejich společnostech se vyskytuje mnohem méně násilí.

Ve Spojených státech, které bývaly relativně rovnostářskou společností ještě v sedmdesátých letech, se nůžky příjmových i majetkových rozdílů v posledních desetiletích rozevřely mimo všechna přijatelná měřítka. Nemusí to tak být. Stejně tak jako se nám podařilo vytvořit životem kypící ekonomiku a silnou střední třídu mezi 40. a 80. léty 20. století, může se nám to díky progresivnímu zdanění podařit dnes znovu.

Zelenější Amerika, s nižším znečištěním
Druhý zdroj příjmů by navíc přispěl k ozelenění ekonomiky, což je klíčový úkol ve světě, který je ekologickou krizí postižen ve stejné míře jako krizí ekonomickou. Dospěli jsme ke dvěma prostým metodám, jak pomoci rozpočtu i životnímu prostředí.

Zdaňme znečištění: 75 miliard dolarů ročně.
Ukončeme dotace pro fosilní paliva: 12 miliard dolarů
ročně.

Úspory a méně válek
A konečně, je tu několik jednoduchých cest jak snížit výdaje na zbrojení a přitom současně učinit svět bezpečnějším. Více nežli polovina volných výdajů federální vlády jde nyní do armády. Kongres se dlouho vyhýbal škrtům v této oblasti, částečně s poukazem na pracovní místa, které armáda vytváří, ale Institut politických studií prokázal, že prakticky jakékoli jiné odvětví vytváří na investovaný dolar větší množství pracovních míst nežli armáda. Nadto je dnes v obou stranách shoda na dvou souborech zásadních škrtů.

Zamezme armádnímu plýtvání: 109 miliard dolarů ročně.
Uzavřeme třetinu vojenských základen v zahraničí a
operace v Iráku: 21 miliard dolarů ročně.

Všechna navrhovaná opatření by společně přinesla 550 miliard ročně. Velmi rychle by nás zbavila deficitu a umožnila by hospodařit se zdravým rozpočtovým přebytkem...

(Zdroj: http://www.denikreferendum.cz/clanek/14013-sedm-cest-k-prekonani-rozpoctoveho-deficitu)
29. 10. 2012 | 08:30

Petr z Tábora napsal(a):

to Anna 7:38:
Dobré ráno. Myslím, že aktuálně je u nás naopak inflace "výroby" vysokoškoláků a s tím spojený pokles úrovně některých pedagogů a především absolventů. Důležitá je kvalita, nikoli kvantita. Navíc se potřeby hospodářství míjí s výstupem vysokoškoláků, hodně obecně se dá říci, že je nedostatek technických a přebytek humanitních a ekonomických.
Navíc v zahraničí počítají mezi vysokoškoláky většinou i bakaláře, kdežto u nás je snahou většiny získat ukončené VŠ vzdělání a titul Ing. Mgr. atd.
29. 10. 2012 | 08:32

Anna napsal(a):

Petr z Tábora

Podle mě je důležitá kvalita i kvantita. Když tu bude hodně vysokoškolsky vzdělaných lidí, je mnohem větší pravděpodobnost, že zahraniční investoři tu budou vytvářet vývojová pracoviště.. a nikoliv jen montovny.

I u nás se již bere bakalář jako vysokoškolák. A ten nedostatek technických vysokoškoláků podle mě časem vyřeší poptávka po nich a nezaměstnanost přebytečných humanitních a ekonomických.
29. 10. 2012 | 08:49

Xaver napsal(a):

Anna:
Žádoucí je kvantita kvality.
29. 10. 2012 | 09:05

Anna napsal(a):

Xaver

Ano, to je přesné. Díky :-)
29. 10. 2012 | 09:09

Colt napsal(a):

Paní Brixi
úvaha opravdu věcná a podložena čísly.
Je tady ale jeden aspekt, který někdy uniká. Byl a jsem svědkem přísné vzdělávací výchovy - veškerá činnost dítěte má nějaký příští (většinou ekonomický) účel. Takže se téměř nedostává prostoru a děti jsou neustále pod nějakým řízením či alespoň dohledem.
Myslím, že dítě by mělo ve svém dětském věku poznat i chvíle svobody, vlastní zábavy a pokud možno v kolektivu ostatních dětí. Je to důležité pro život v dospělosti. Bohužel, dnes tuto "vlastní" svobodnou zábavu obstarávají výhradně počítače.
Pak se nám nebude tak často stávat, že narazíme na vzdělané stroje bez špetky empatií k slabšímu. Taková společnost sice bude blahobytná, ale nemusí být nutně šťastná.
Vím, že Váš blog se týkal hlavně fáze nejútlejšího věku dětí.
Díky za něj
29. 10. 2012 | 09:27

Anna napsal(a):

Colt

Souhlasím s Vámi. Ale pokud vím, skandinávské děti na tom nejsou vůbec špatně.

Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa. Svoboda a radost ve škole přinášejí Finům první místa ve výzkumech PISA.

Velmi se dbá na to, že učitelé ovládají interaktivní metody výuky, zapojují děti do skutečné, ne jenom skupinové spolupráce, a ve škole vládne partnerství. Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné).

Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí. Učitelé vyvíjejí na maximální úsilí k individuální podpoře žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami. Běžná a častá jsou setkání učitelů s dětmi na půdě školy mimo výuku, stejně jako setkání učitelů a dětí různých škol. Děti ve finských školách mají zároveň prostor k tomu, aby se podílely na plánování výuky v daném předmětu; učitel má tak možnost zjistit, které formy učení jsou žákům nejbližší, které je (jako teenagery) nenudí, ale baví, a podle toho nakonec rozhodnout, jak bude výuka vypadat. Finští žáci zakoušejí při výuce ve srovnání s českými žáky mnohem více svobody, nezávislosti a možností rozhodovat. Už od mateřské školy jsou žáci vedeni k pravidelnému sebehodnocení a ve škole navíc mají příležitost i k hodnocení učitelů. Spojující filosofií ve finských školách je pak dát každému žákovi příležitost pocítit respekt a úspěch. Je dobře si připomenout, že tento školský systém dovedl finské děti na nejvyšší příčky vzdělanosti, a nikoli k divokosti, neposlušnosti nebo povrchnosti...

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
29. 10. 2012 | 09:37

Občan napsal(a):

xx napsal(a):
"Občan: myslíte vy taky na něco jiného než na peníze ?
29. 10. 2012 | 08:03"

Ona je snad naše současnost o něčem jiném?
Zajímavé - dodavatelé energií, vody, majitelé obchodů, prodejci zdravotnictví a vzdělání, banky a další skupiny ekonomicky aktivních na poukazování na jiné než finanční hodnoty nechtějí slyšet.

Když už jsme u těch peněz - ve Francii stojí veřejné jesle 1 euro/hod. (tedy cca. 26.- Kč/hod.) V ČR vyjdou na 4 000.- - 10 000.- Kč/měs., což je při 120 hodinách měsíčně 33.- - 83.- Kč/hod.
Při čtvrtinových až třetinových příjmech jsou jesle v ČR DRAŽŠÍ než ve Francii.
29. 10. 2012 | 09:37

xx napsal(a):

Občan: Nepletete si veřejné jesle ve Francii a soukromé v ČR ? My tedy veřejné jesle nemáme, máme pouze veřejnou (děti od 3 let) a soukromou mateřskou školu ( ta bere děti od jednoho roku ). Cena kolem 900 Kč ve veřejné a 8000 v soukromé za plný měsíc.
29. 10. 2012 | 09:54

poste.restante napsal(a):

Nehmotné investice jsou samozřejmě důležité. Ale byl bych nerad, kdyby někdo dospěl k závěru, že stačí dětem zpívat písničky, číst si s nimi před spaním a vyprávět si o tom, jak vystudují vysokou a bude z nich konstruktér nebo paní doktorka.
To samozřejmě ANO.
Ale pokud nepochopíme, že je nutno vložit do školství také FINANCÍ ALESPOŇ tolik jako PRŮMĚR, těžko trend upadajícího školství a potažmo vzdělání zvrátíme.

Kromě toho, žáky dnes není třeba ke studiu nijak motivovat. Oni totiž VĚDÍ, že na nějakou tu SŠ/VŠ se stejně dostanou, tak nač se učit...

Asi nejpodstatnější z článku je zmínka o efektivitě vyrovnávacích programů. Jsem naprosto stejného názoru, jako autorka.
V současnosti se vede diskuse o likvidaci praktických (dříve zvláštních) škol. Přitom motivem vlády je, kromě "úspor" pochopitelně :-(, především snaha vyhnout se kritice ze zahraničí za vysoký podíl romských dětí v těchto školách.
Tvrdím, že systém funguje špatně, pokud dítě skončí ve "zvláštní" škole, protože vlastně ani pořádně neovládá jazyk a jeho "zaostalost" je vlastně spíše sociální, nežli inteligenční. Zde je právě místo pro zmiňované programy, vyrovnávací třídy atd. Je veřejným tajemstvím, že romští rodiče většinou nijak zvlášť své děti k zájmu o studium nevedou. Čest výjimkám.

Pokud ale pod praporem všespasitelné inkluze naženeme děti s hendikepem do absolutně nepřipravených základních škol, vyrobíme si jen podstatně větší problém v budoucnu.
29. 10. 2012 | 10:04

poste.restante napsal(a):

Parabellum
Čistě pro informaci, jste identická osoba s nickem Parabellum, se kterým jsme vedli před pár lety plamenné diskuse na webu Česká škola? Dikce Vašich příspěvků i útočnost vůči učitelům by tomu nasvědčovala, ale raději se ptám.
29. 10. 2012 | 10:09

Anna napsal(a):

poste.restante
"Pokud ale pod praporem všespasitelné inkluze naženeme děti s hendikepem do absolutně nepřipravených základních škol, vyrobíme si jen podstatně větší problém v budoucnu."

Souhlasím. Vůbec nejabsurdnější mi přijde, že jdeme cestou inkluzivního vzdělávání SE STÁTNÍMI DOTACEMI NA SEPARACI BOHATŠÍCH.
29. 10. 2012 | 10:21

xx napsal(a):

poste.restante: někdo to tu psal, tuším pan Zelený, že naše školství by potřebovalo především proměnu způsobu výuky. Ostatně, pamatujete na film Škola základ života ? Už tenkrát kritizoval to co profesor Zelený kritizuje dnes. Zdá se že české školství od dob Benetky, Krhounka, Holouse a spol se pranic neposunula k lepšímu.

"Školy vychovávají učené mloky. Mloku, nadři se slovíčka a letopočty a budeš uznán dospělým. Děti do sebe soukají naučné slovníky. Myslícímu člověku je z toho špatně, zatímco učenliví prosťáčci slaví triumfy! Kdo se učí, ten to umí, i když tomu nerozumí."
29. 10. 2012 | 10:24

poste.restante napsal(a):

xx
Nejenže se situace neposunula k lepšímu. Mnohonásobně se zhoršila.
Tehdy byl alespoň "myslící člověk" donucen k tomu, aby do sebe "nasoukal naučný slovník". Sice tím byl znechucen, ale uměl alespoň něco.
Jenže dnes by i "učenlivého prosťáčka" jeden hledal hodně dlouho. Ve školách vládnou, slovy mladého profesora Bartoše "tlupy fotbalových idiotů" .
Učitel není ani "krotitel dravé zvěře", natožpak "policajt".
V očích žáků dneška být učitel = "socka", která tudíž nezaslouží žádný respekt. Výjimkou jsou jen manželky podnikatelů, které učí spíše proto, aby měly vlastní "kapesné".
Jistěže, v dobách "Cesty do hlubin študákovy duše" sice žáci nastražovali učitelům bouchací kuličky a mokré houby, ale ani ten největší grázlík ve škole by si netroufnul učiteli odpovědět na příkaz, aby si uklidil vlastní svinčík pod lavicí, slovy: "Ukliď si to sám ty ču...u." A na gymnáziu by takové chování bylo něco nepředstavitelného.

Zajděte si někdy dopoledne do školy a zkuste se jen projít o přestávce po chodbách...
29. 10. 2012 | 10:44

Anna napsal(a):

xx

Tupé memorování je dobré pouze k procvičování paměti. Postavit na tom výuku je přinejmenším hloupé.

Ale ono to asi nebude tak strašné, protože stále máme dost schopných "mozků" - viz úspěchy českých středoškoláků na mezinárodních kolbištích např.:

V 5. ročníku mezinárodní soutěže vědeckých a technických projektů pro středoškoláky I-SWEEEP (The International Sustainable World Energy, Engineering and Environment Project Olympiad) pořádaném v texaském Houstonu ve dnech 2. až 7. května 2012, získali vítězové národní soutěže EXPO SCIENCE AMAVET sponzorované Skupinou ČEZ a organizované Asociací pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o.s., vynikající první místo!
http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/aktuality/131.html
---

Studenti z Gymnázia v Orlové a současně vítězové 31. celostátní přehlídky SOČ ve Dvoře Králové nad Labem v loňském roce v oboru fyzika získali první hlavní cenu na prestižní mezinárodní soutěži nejlepších evropských projektů v Lisabonu.
http://www.msmt.cz/mladez/mimoradny-uspech-ceskych-studentu-v-evropske-soutezi-mladych-1
---

Úspěchy českých studentů na mezinárodní soutěži EUCYS 2012

Ve dnech 21.- 26.9. 2012 hostila Bratislava 24. ročník mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists (EUCYS, EU Contest). Soutěže se zúčastnilo 37 zemí, kromě soutěžících z členských států EU vystavili na soutěži své projekty též studenti z Číny, Jižní Koreje a Kanady. Českou republiku na soutěži zastupovali tři soutěžící.
http://www.talentovani.cz/aktuality/-/asset_publisher/2vT5/content/uspechy-ceskych-studentu-na-mezinarodni-soutezi-eucys-2012;jsessionid=247B554900BF9AAA5D8E85A58B4DFD88
---

Úspěch českých studentů na světové soutěži vědeckých projektů v USA.
Projekty českých studentů uspěly v konkurenci nejlepších středoškolských vědeckých projektů z celého světa na jubilejním 60. Mezinárodním veletrhu vědy a techniky INTEL ISEF v USA , který se konal od 9. do 15. května v Reno, stát Nevada.
Z České republiky se jednak účastnili zástupci vybraní na základě úspěšnosti ve středoškolské odobrné činnosti (SOČ - organizuje ji NIDM), jednak vítězové soutěže, kterou organizuje občanské sdružení AMAVET.
http://www.nidm.cz/talentcentrum/souteze-a-prehlidky/stredoskolska-odborna-cinnost/uspech-ceskych-studentu-v-usa
---

A další, které lze vyhledat po zadání do Googlu úspěchy českých středoškoláků (nebo studentů). O nich každoročně zde píše i pan Klán, který české středoškoláky na soutěž v USA doprovází.
Taky stojí zato sledovat SOČ.
29. 10. 2012 | 10:45

Anna napsal(a):

poste.restante

Učit lze slovy, vychovávat jen příkladem. - J.A.Komenský

Dejme tedy učitelům důvěru a važme si jejich práce. Náš přístup k učitelskému povolání se obráží v přístupu dětí k učitelům a jejich chování ve škole.

Mementem nám budiž:

Proč umějí finské děti nejlépe na světě číst s porozuměním, počítat, zkoumat přírodu? Na rozdíl od situace nás má na jejich úspěchu velkou zásluhu škola. Zdá se, že kvality vzdělávání se tam nedosahuje předpisy ani kontrolami, nucením ani testováním, ale kulturním chováním učitelů, rodičů, školských úředníků a vlastně celého národa.
29. 10. 2012 | 10:49

Občan napsal(a):

To xx:

Nepletu.
Prošel jsem stránky těch nemnohých jeslí, které ještě zřizují obce a městské obvody.
29. 10. 2012 | 10:56

poste.restante napsal(a):

Anna
S většinou Vašich příspěvků zase na oplátku souhlasím já.
Společným jmenovatelem všech úspěšných vzdělávacích systémů je totiž paradigma vnímání školy, a vzdělání jako takového, celou společností.
Finské pedagogické fakulty si vybírají z těch nejlepších uchazečů nejen kvůli slušnému platovému ohodnocení učitelů, ale především kvůli nadprůměrné prestiži, které se této profesi dostává ve společnosti.
Japonské školství sice je z našeho evropského pohledu až nepochopitelně striktní a rigidní, ale pro děti je úspěch ve škole obrovskou motivací. Bohužel až do opačného extrému - Japonsko je zemí s nejvyšším počtem dětských sebevražd, přičemž převažujícím motivem je neúspěch ve škole.
Vzpomínám si na jeden příspěvek na webu, kde jeden učitel popisoval, jakého neuvěřitelného prestižního zacházení a úcty se mu dostalo od obyčejných vesničanů někde v Africe, když vyšlo najevo, že učí v hlavním městě.
I v té stokrát zmiňované Číně vědí, že budoucnost a prosperita země se začíná vytvářet ve školních lavicích.

A u nás? Zkuste ve společnosti říci, že pracujete ve školství...
29. 10. 2012 | 10:58

poste.restante napsal(a):

Anna
Nejenže podobně uvažujeme, ale i ve stejném čase. ;-)
Předchozí příspěvek jsem psal aniž bych četl ten Váš z 10:49.
A ejhle. Jen slova jsou jiná.
29. 10. 2012 | 11:02

xx napsal(a):

Anna: V osmdesátých letech jsem dostal nabídku, jít dělat mistra odborného výcviku na jedno elektro učiliště. Měl jsem na starost dílnu o patnácti žácích. Jeden jediný student měl o obor a výuku zájem. Ostatní to brali jako nutné zlo.

Pokud by ten jeden jediný šel tehdy na nějakou takovou soutěž, jsem si jistý že by uspěl také. Ostatní se jen učili nazpaměť co museli aby prolezli. Bylo to frustrující a vydržel jsem to jen velmi krátce. Zajímavé bylo, že když jsem sám chodil do školy, tak jsem to nepozoroval. Pochybuji že to bylo o mnoho jiné, jen mi to unikalo.

Mimochodem, oslovení ču..ku jsem za tu kratičkou dobu co jsem tam působil vyslechl od žáků nejednou.
29. 10. 2012 | 11:08

poste.restante napsal(a):

Anna
Ještě k těm úspěchům našich žáků.
Hezkou myšlenku vyslovil Miloš Kopecký ve filmu Prodloužený čas. V roli vysokoškolského profesora pravil při kritice neschopného kolegy: "Nikdy jsem nekritizoval vaše metody výuky, protože zastávám názor, že hlupákovi ani nejlepší učitel nepomůže, a skutečný talent něco vydrží." :-)
Citace možná není přesná, ale podstatu jsem snad vystihnul.
29. 10. 2012 | 11:08

Anna napsal(a):

poste.restante

No právě! Pro odlehčení o poznání:
http://www.youtube.com/watch?v=Nre7cLBPfvc
29. 10. 2012 | 11:10

xx napsal(a):

Občan: jak říkám, veřejné jesle nemáme. Ještě jednou jsem se díval, pro jistotu a školkovné u nás ve veřejné školce je 1100 na měsíc ale včetně jídla na celý den. Samotné školné je jen 400 Kč na měsíc.

Kde stojí veřejné jesle od 4000 ? Můžete dát odkaz ?
29. 10. 2012 | 11:14

poste.restante napsal(a):

xx napsal(a):
Mimochodem, oslovení ču..ku jsem za tu kratičkou dobu co jsem tam působil vyslechl od žáků nejednou.
---
Nutno ovšem zmínit, že obdobně také vyučující oslovovali učně i kolegy navzájem.

Svou zmínkou o tom jednom aktivním žákovi jste přesně vystihnul motivaci většiny učitelů tzv. "staré školy", kteří ještě navzdory všemu ve školství zůstávají. Chtějí pomoci těm pár žákům, které ještě má smysl učit.
29. 10. 2012 | 11:17

český maloměšťák napsal(a):

Segregace může být - jak tady jeden diskutující správně popsal - i "pozitivní".
Soutěž škol o ty největší talenty , proměna dosud sociálně pestrých lokalit v množinu sídel " těch, co se spolu baví", lanaření učitelů etc....to vše sice vyústí ve skvělé výsledky, kterých dané školní zařízení dosahuje a tak i v růst zdrojů, které potřebuje k svému provozu...

...ale taková segregace má také své vedlejší náklady. Tím je zkreslený obraz o tom, co se děje se socioekonomickou strukturou společnosti - ve směru hodnocení toho, co se nazývá vzdělanostní úroveň celé společnosti a tak i kvality socioability - nejdůležitějšího to motoru daného kulturně - civilizačního prostředí - ve významu jeho udržitelného rozvoje.
Dalším vedlejším nákladem je růst nerovnosti - nejen ve směru rozdílného přístupu ke vzdělání a tak i v nerovnosti šancí (dítě z vyšší společenské třídy má již díky samotnému tomuto faktu cestu do života méně zaplevelenou, bez tolika příkopů a výmolů - jako je tomu v případech dětí z nižších společenských tříd). Kdy na protipólu k " výběrovým školám" stojí mizerné školy, s mizernými učiteli, s mizernými žáky, s mizernými spolužáky , v mizerných lokalitách, s mizernými vyhlídkami na finanšních injekcí do takovýchto (mizerných) škol.

Ovšem jak zde poste.restante správně napsal - inkluze formou byrokratického
" verdiktu" ...kdy k ní má dojít ve školách na toto nepřipravených...je nesmyslem.
Ale to je již daleko od tématu - tedy zda a jak investovat do obecného vzdělání.

Anna
V mizerném kulturním prostředí, živeném každodenně ukázkami toho největšího buranství - tak jak se projevuje u tkzv. kulturně - politických elit...je Vaše představa o tom, že se učitelé, rodiče...celý národ ...budou chovat " finsky" a to sami od sebe, je - přinejmenším iluzorní.
Stimulace takovéhoto chování je nutná.
Pokud si však přečtete skvělý Haasův blog, analyzující SKUTEČNOST procesu sebereflexe jedné z " pravicových " a " konzervativních" politických stran - tedy ODS a pokud přihlédnete k vlivu, jaký takováto uskupení mají vliv na rozhodovací procesy - nejen ve školství...tak je odpověď na to, kdo a jak bude takovéto chování stimulovat....je tato odpověď velmi smutná a v podstatě demoralizující.

Mějte se.
/některé služby totiž nakoupit nejde, víte ...a to i když je manžel dost bohatý a platí dost daní :)) /
29. 10. 2012 | 11:30

Anna napsal(a):

xx

Za totáče nebylo vzdělání důležité. Mnoho vysokoškoláků dělalo v kotelnách, čerpače na vrtech.. a paradoxně si tam vydělávali víc peněz, než úředníci..

Nyní vzdělání důležité je a v budoucnu bude ještě víc. Bohužel námi volení školství za prioritu neberou. Od 89. bylo několik reforem ve školství s výsledkem:

Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
Česko má dlouhodobě nižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva než vyspělé země.

Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.
Analýzy výsledků výzkumu PISA však skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).

Takže u nás dostávají státní dotace soukromé školy. Kde je logika?

Jak se asi zvýší prestiž vzdělání a učitelů, když O.Šteffl dostává často slovo v médiích a víceméně opakuje stále to samé jako v TEDu? Vystoupení v TEDu českého odborníka na vzdělávání, kde upozorňuje, že se školy za celé roky nemění, učí se v nich zbytečnosti, že jeho syn se naučil vše, co potřebuje, z počítačové hry World of Warcraft, a že školy skončí. Upozornil na množství peněz, které do vzdělávání tečou a vyzval podnikatele, aby se připojili.
http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
29. 10. 2012 | 11:33

Anna napsal(a):

český maloměšťák

Jistě, jsme ve srabu, ale je jen na nás, jestli se z něho dostaneme.

A manželé? :-(

Manželství obyvatele Česka netáhne - sňatků ubývá a rozvedených přibývá.

Počet rozvedených mužů se za posledních deset let zvýšil o 37,7 %, rozvedených žen je od posledního sčítání o 33,4 % víc.
http://zpravy.ihned.cz/c1-54213580-singles-podle-statistiku-rozvedena-matka-se-dvema-svobodnymi-dospelymi-detmi

Počet rozvedených manželství v roce 2010

Typ rodiny Podíl

počet bezdětných rodin 43 %

počet rodin s 1 dítětem 32 %

počet rodin s 2 dětmi 23 %

počet rodin s 3 a více dětmi 2 %


http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/pocet-rozvedenych-manzelstvi-v-roce-2010-20.html
29. 10. 2012 | 11:48

Drzá zrzka napsal(a):

Robert Fulghum : Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.

O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni: Promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Žij vyrovnaně – trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni se někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
29. 10. 2012 | 11:49

Anna napsal(a):

Drzá zrzka

Díky, že jste to připomněla. Jen k tomu dodám:

„Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají. Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.“
— Robert Fulghum
29. 10. 2012 | 11:58

český maloměšťák napsal(a):

Anna
Zajímavé.
Tuším že podobná situace byla na sklonku stagnačních 80. let. Až na to, že tehdy místo Klause visel na zdi Husák. Jinak se ale i tehdy tvrdilo, že rodina je základ státu /viz např. Ecce Homo Homolka a úvaha pana ŠEbánka - ve stejnojmenném filmu/.
Nic moc se tedy v tomto ohledu nezměnilo.
Navíc je docela tristní i vývoj v oblasti porodnosti /přičemž je zajímavým faktem to, že v rozporu s tímto vývojem - úroveň televizních pořadů všeobecně upadá/

Drzá zrzka
Jdu si teda zdřímnout. :)
29. 10. 2012 | 12:25

Drzá zrzka napsal(a):

Anna

Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.
Podobné úvahy přijdou s věkem nebo se vzděláním?
český maloměšťák
Ale jenom "dvaciáška"(dát si dvacet po o(bědě)), abyste měl čas si zazpívat a zatancovat. :-)
29. 10. 2012 | 12:34

Anna napsal(a):

český maloměšťák

Je mi jedno, jestli je rodina základ státu, ale jednoznačně je úplná rodina pro děti dobrým základem pro život. Samozřejmě není-li tam nějaká forma týrání.
Rozvod manželství je v ČR tolerován a brán jako jakási norma.


V České republice se každoročně rozejde přes 31 tisíc oddaných párů, což je asi každé druhé manželství.

Na vysoké rozvodovosti se podle odborníku podepisuje několik faktorů: Manželství v České republice neznamená pro řadu lidí posvátný svazek, jako je tomu u hluboce religiózních států (např. Španělsko, Řecko), kde je rozvodovost výrazně podprůměrná. Naše společnost zastává k rozvodům tolerantní postoj, což se projevuje benevolentními zákony a rychlým aktem hlavně v případě, že se partneři shodnou na vypořádání.

Rozvod je v našich podmínkách vnímán téměř jako norma. V poslední době hraje svou roli i nadměrná orientace na výkon. Poškozené zboží někdy ani neopravujeme a jednoduše vyměníme za nové. Podobný model se přenáší také do milostných vztahů. Život dnes už není chápán jako úděl, který se musí útrpně přijmout a snášet. Trendem je naopak cesta za zábavou, poznáním, užívat si a žít naplno. To popravdě ve starém a okoukaném vztahu moc nejde.
Podle údajů Českého statistického úřadu patří mezi nejčastější příčiny rozvodu „rozdílnost povah, názorů a zájmů“. Tento důvod bývá uváděn ve více než čtyřiceti procentech! Jenže podle zkušeností soudců se za oficiálními údaji často skrývá bolestná zkušenost v podobě domácího násilí, za kterou se většinou ženy-oběti stydí. Podle informací centra ROSA se totiž nějaká forma hrubého zacházení vyskytuje v deseti až třiceti procentech rodin. K méně častým důvodům rozpadu manželství patří nevěra – pohybuje se v rozmezí do deseti procent. Kupodivu velkou roli nehraje alkoholismus muže (kolem pěti procent) a neshody v sexuální oblasti (méně než jedno procento).

http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/vztahy/rozchod-rozvod-vyzivne/nejcastejsi-priciny-a-duvody-rozvodu-manzelstvi-statistiky-rozvodovosti-v-cr
29. 10. 2012 | 12:36

český maloměšťák napsal(a):

Drzá zrzka
Obé /dvacet a tanec/ je i pojistkou proti domácímu násilí. Pokud se tedy netančí techno.

Tak a teď již hupsky na kutě !
29. 10. 2012 | 12:44

Anna napsal(a):

Drzá zrzka
"Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.
Podobné úvahy přijdou s věkem nebo se vzděláním?"

Asi jak u koho. U někoho taky nikdy.

Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání. Jan Werich
29. 10. 2012 | 13:21

Drzá zrzka napsal(a):

Anna

Často jsem za vola. Nejvíc kvůli tomu, že pojetí popostrčení světa dál a posunutí výš, nekoresponduje s mým přesvědčením, že všeho moc spíš škodí.
29. 10. 2012 | 13:57

evix napsal(a):

Hm, tak to moje příbuzné v Řecku jsou asi výjimka :-O. Protože, většina mých sestřenic je rozvedená, menšina je svobodná a některé jsem nikdy neviděla, protože už 30 až 40 let žijí v Kanadě( jsou prý vdané) a Řecku se vyhýbají, nejezdí tam vůbec. Bratranci jsou taky někteří svobodní, ale ti mají opravdu jiný status, jenže sestřenice na to kašlou....Neteře jsou na tom ještě hůře, jsou svobodné všěechny ( 20 až 35 let)...
Někdo psal na Kose, že v Řecku je běžné, že tam ženy manželé bijí. Asi pobýval v nějaké albánské rodině, či v turecké na východě země. V normální řecké rodině to už dnes není běžné.

Ono v tom školství hodně závisí na chování učitelek, můj syn měl příšernou megeru, která na nátlak všech rodičů raději odešla do důchodu ( v roce 1994), jenže tehdy byla jiná situace. Mladých a schopných učitelů bylo více. Podle některých studií jdou neschopní studenti na pedagogickou fakultu http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/nejmene-kvalitni-studenti-se-hlasi-na-pedagogicke-fakulty--1125433
29. 10. 2012 | 18:51

Anna napsal(a):

Drzá zrzka
"Často jsem za vola. Nejvíc kvůli tomu, že pojetí popostrčení světa dál a posunutí výš, nekoresponduje s mým přesvědčením, že všeho moc spíš škodí. "

Jsem na tom stejně. Ale ten páně Werichův citát jsem sem dala, protože mi přišel právě pod tento blog patřičný. Popostrkovat svět dál ve vzdělávání dětí mi přijde chvályhodné.
30. 10. 2012 | 08:01

SuP napsal(a):

Nějak jsem nenašel v příspěvcích otázku, která se nabízí, kolik dětí má a vychovala paní Brixi. Já vím, společensky je tato otázka impertinentní a neslušná a proto bych ji já pokládat nechtěl, nicméně stejně mě to zajímá.
Zajímá mě to z prostého důvodu, protože nevěřím, že člověk zvládne všechno dobře. Člověk toho zvládne hodně. Mnohé zvládne kvalitně. Těžko se ale kvalitně zvládá péče o děti vedle kariéry tak, jak je zde prezentováno a bez kvalitní péče je investice do dětí ztracená - podívejte na cikánské spoluobčany, u kterých ve výchově převládají sice rodinné vazby, ale bez jakékoliv stopy o snahu taky něco vrátit společnosti, kde žiju.
Podle toho, jak se zde prezentuje, představuje paní Brixi úspěšnou ženu, světovou odbornici. To je všechno pozitivní. Nicméně neznám ženu - matku, která takové postavení dokáže zkombinovat se skutečně kvalitní (vlastní) výchovou dětí, aby z nich vyrostlo to, co je přednětem tohoto článku. To se totiž stihnout nedá.
Vidím 2 hlavní problémy. Buď jsou děti zabezpečeny kvalitní péčí pomocnice v domácnosti a tudíž přejímají její žebříčky a postoje, nebo je jim "umožněno" účastnit se nepřeberného množství aktivit (kroužků) s cizími lektory, což probouzí sice široké spektrum zájmů a rozšiřuje vzdělání, nicméně rodinné vazby to nenahradí.
Další problém, který vidím v souvislosti se širokými možnostmi aktivního vzdělání - viz zaharaniční studium, přináší rozvoj světoběžnictví. To samo o sobě také není nic, čemu by se mělo bránit. Je krásné, když pozorujete, že pro vaše dítě není nejmenší problém vyřídit si půlroční brigádu v Africe a ve zdraví se nadšené vrátit. Najednou ale pozorujete, že toto děcko nemá žádnou potřebu chtít být "doma", neb mu celý svět leží u nohou a dokáže se cítit doma kdekoliv.
Zatím nemám žádnou zkušenost, zda tato touha patřit na "rodnou hroudu" se našim dětem někdy vrátí. Spíš mám dojem, že nám roste generace vzdělaných, úspěšných, poměrně sobeckých intelektuálků, kteří si dokážou najít lukrativní a dobře placené zaměstnání, nicméně bydlí v garsonce, párový život je "svazuje" a utratí všechno co vydělají, protože "žijí teď". Proč by si cokoliv pořizovali pro nějaké své životní cíle? Byt nepotřebují, ten buď získají, až své rodiče upíchnou do domova důchodců (oni se tam o ně už postarají, stojí to přece hronadu peněz), nebo jim začne hotelový způsob existence po celém světě a současně nikde doma vyhovovat.
Asi jsem škarohlíd.
30. 10. 2012 | 17:34

Jan Skrabanek napsal(a):

Cil je urcite vzneseny. Nepadlo nicmene ani slovo o tom, ze jde zaroven o dalsi projev trendu prebirani zodpovednosti za vychovu deti statem. V posledni dobe se setkavame se spoustou opatreni, ktera deleguji zodpovednost za vychovu v ruznych oblastech (sexualni vychova budiz nejvyraznejsi priklad) na stat s argumentem, ze urcita skupina lidi (casto proporcionalne nepatrna) svou zodpovednost nezvlada. Myslim si, ze prosta podpora tohoto trendu na zaklade ekonomickych faktoru bez zohledneni moralni stranky a pliziveho ohrozeni svobody, neni dostacujici...
31. 10. 2012 | 09:18

SuP napsal(a):

Jan Skrabanek -
Spíš bych to v iděl jako "přenechávání zodpovědnosti za výchovu státu a jeho institucím". To totiž odpovídá všeobecným trendům i ve spoustě jiných oblastí. Nejmarkantnější je to u obrany státu, kde se všichni rádi zbavili "všeobecné branné povinnosti" a předali tuto "profesionálům". Prosím, nemusí každý milovat střelbu. Horší je to u péče o seniory, což vedlo k tomu, že "domody důchodců jsou pomstou dětí za jesle". A dalo by se pokračovat, ale nechce se mi. Delegovat svou zodpovědnost na stát je mnohdy příjemné.....
31. 10. 2012 | 11:12

Anna napsal(a):

Všeobecnou vzdělávací povinnost českých zemích ustanovila Marie Terezie od roku 1774.

Jaké poznámky a připomínky tenkrát asi zněly?
31. 10. 2012 | 15:51

poste.restante napsal(a):

Jan Skrabanek
Občané si zřizují stát, aby zajistil jejich potřeby, které individuálně pro jednotlivce zajistit je problematické až nemožné. Nezlobte se, ale plést do toho sexuální výchovu je nesmysl. Tato vzdělávací oblast má složku výchovnou, kde je role rodiče nenahraditelná a stát ji může jen suplovat v nezbytných případech - děti v dětských domovech atd.
Ale pak je zde také složka informační, kterou plní škola. Děti mají právo na relevantní informace, poskytované formou odpovídající stupni jejich psychického a mentálního vývoje. Děti mají právo na poučení o rizicích, která jim hrozí.
Neslyšel jsem o rodiči, který by chtěl zakazovat svým dětem školní dopravní výchovu. Problém se sexuální výchovou obecně není v přístupu dětí, ale spíše rodičů.

O trendu "prebirani zodpovednosti za vychovu deti statem" si jako učitel nechám ještě chvíli vyprávět. Obzvláště při vědomí, za co všechno nesu zodpovědnost a jaké prostředky k "výchově" žáka mám k dispozici.
31. 10. 2012 | 18:23

Parabellum napsal(a):

poste.restante

BINGOOOOOOO!!!!!!!!!!!! To víte, že jsem to já.

Srdečně Vás zdravím pane poste restante.
03. 11. 2012 | 19:44

Parabellum napsal(a):

hamm

Ve Skandinávii je možné mít jednotnou školu z následujících dvouz důvodů:

1) Nejvyšší koncentrace světlovlasých a modrookých na světě.

2) Velmi nízká koncentrace odrůdy Morgo Romus Cigoschis.

Na obojím skandinávské země velmi intenzivně pracují.
03. 11. 2012 | 19:47

poste.restante napsal(a):

Parabellum

Tak to mne velmi těší, že potkávám starého známého.
Zajděte zase někdy na ČŠ.
04. 11. 2012 | 22:59

kuklík napsal(a):

Vzdělání rodičů je rozhodující.

Asi znám rakouskou rodinu - rodiče bývalí zemědělští pracovníci mají šest dětí a, světe div se, jeden syn je ing. přes elektro, druhý ing. Ph.D. strojař, třetí ing. stavař, čtvrtý studuje práva, jedna dcera postgraduál v biologii a druhá dcera má "pouhou" maturitu a DiS. titul z vyšší odborné školy - Ovšem, vážení, tato rodina je česká a vše je otázkou priorit... :-) Místo do luxusních dovolených, honosného bydlení a jiných hmotných statků, investovali rodiče čas, energii a finance do výchovy a vzdědání svých dětí. Neslyšel jsem, že by si jim na to děti stěžovaly...
05. 11. 2012 | 23:41

Jaryn napsal(a):

No a v Německu si to uvědomují a školky (zemské? a asi jen některé, každopádně nesoukromé) jedou podle principu Montessori. Co to znamená pro rozvoj dítěte, doporučuji dohledat. A šanci mají všichni stejnou, protože v DE je od 3 let nárok na místo ve školce.
08. 11. 2012 | 08:55

Moise Tschombe napsal(a):

Milé děvče, autorko,
Mám dojem, že jste zcela mimo mísu. Uvedu příklady.
Byla kdysi ministryně našeho pseudoškolství, jistá paní Buzková. Kam dala vzdělati své dítko? Do státní školy? Ani náhodou.
Ale na placené francouzské lyceum. Inu, dítko bylo zřejmě inteligentní a paní ministryně věděla o jím řízeném českém školství své. Tomu říkám dobrá investice do potomka, která se holčině v budoucnu pravděpodobně bohatě vyplatí. A může být u moci kdokoli.
Vezměte si dále např. pana poslance Marečka Bendu, nepříliš bystrý chlapec, ruče vystudoval právnickou fakultu Plzeň a diplom obdržel. A kdyby nebyl poslancem, chcípne hlady. No uznejte, vzala byste si a platila takového advokáta? Ani náhodou. Ten by Vám všechno prohrál a Vám by zbyly oči pro pláč.
Další příklad: Mám známou, vystudovala VŠE. No a byla ráda, že dostala místo "šmidry v bance" za pár korun v tuzemsku. I zapracovala na sobě, vystudovala postgraduál na Cambridge, no a nyní pracuje nikoli v Čechistánu, ale v cizině. Za zhruba 30.000,- měsíčně - ovšem Euro.
Ono to není o tom, vystudovat VŠ, ale jak kvalitní ta škola je.
A v tom je jádro pudla. Pokud bude časké školství na všech stupních takové, jaké je, nelze očekávat nějaké zázraky. O dobré investici nemluvě.
09. 11. 2012 | 14:55

Zajíček8 napsal(a):

Paní autorka zapomíná na to nejdůležitější - rodiče musí chápat, že vyšší vzdělání = větší příležitosti na trhu práce = lepší uplatnění = více peněz.
Bohužel díky přebujelé sociální starostlivosti státu vznikla sorta lidí, která tento základní vztah "peníze dostanu za odvedenou práci" přestala vnímat, protože oni dostávají peníze jen proto, že se narodili/ exisují. Bohužel tahle sorta lidí ss neustále zvětšuje.
10. 11. 2012 | 06:25

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy