Evropské země potřebují k vyšší konkurenceschopnosti odlehčit byrokracii a přiblížit vědu a vzdělání trhu. Měly by na tom pracovat společně. (Tento text navazuje na předchozí úvod o Evropě pod tlakem.)

Překážky v investičním prostředí, politice a na pracovním trhu

Podle pravidelného celosvětového průzkumu firem v soukromém sektoru (Doing Business database) jsou investiční prostředí a podmínky pro byznys v evropských zemích v průměru horší než v ostatních rozvinutých a dokonce i některých rozvojových zemích. Příkladem jsou Hong Kong, Korea, Malajsie, Taiwan, Thajsko, Saudská Arábie nebo Singapur. Česká republika se v některých aspektech svého investičního prostředí řadí celosvětově mezi nejhorší. Důvodem jsou zejména obtížnosti a náklady spojené s nastartování byznysu, se získáním elketrické přípojky pro nový podnik a s placením daní.

V investičním prostředí mezi evropksými zeměmi navíc panují výrazné rozdíly. Tyto rozdíly zvyšují transakční náklady a omezují prostor pro růst konkurenceschopných firem v Evropě.

Rozdíly a občasné spory mezi evropskými zeměmi v hospodářské, investiční a obchodní politice omezují vliv Evropy ve srovnání s jinými aktéry na globální scéně a oslabují pozici Evropy například ve vztahu k zahraničnímu kapitálu nebo v řešení globálních problémů. Nedostatek politické shody mezi evropskými zeměmi omezuje jejich úspěšnost v jednáních s mimoevropskými investory, s nadnárodními korporacemi i na mezinárodních fórech.

Mnohé evropské země navíc začínají zaostávat v technologickém rozvoji, v podmínkách na pracovním trhu a v produktivitě. Vysoká nezaměstnanost mladých lidí v řadě evropských zemích může mít navíc dalekosáhlý negativní dopad na jejich hospodářství, veřejné finance i společnost v budoucnosti.

Na globálním trhu by Evropě pomohl jednotnější postup i zahraniční talent

Pro posílení konkurenceschopnosti by teď Evropě po dosažení jednotného trhu pomohlo zlepšení podmínek pro byznys a rozsáhlejší harmonizace investičního prostředí mezi evropskými zeměmi. Harmonizace a zjednodušení podmínek pro investice a byznys by evropským firmám umožnily snížit transakční náklady a posílit růstový potenciál.

Na globální scéně a světových trzích pak Evropa může zvýšit svůj vliv a vyjednávací pozice sladěním hospodářské strategie. Čína, Indie nebo Brazílie mají samozřejmě větší převahu, pokud jednají s evropskými zeměmi individuálně než když jednají s Evropou jako celkem. Některé rozvojové země se už také pokoušejí koordinovat své hospodářské strategie. Pokud se Evropské země dohodnou na jednotné strategii, bude mít jejich hospodářská politika na globální scéně lepší šance.

Zatímco rozvojové země rychle rozšiřují a zkvalitňují svůj výrobní potenciál, Evropská konkurenceschopnost do budoucna závisí na inovaci. Evropa proto potřebuje tvořivou a adaptabilní pracovní sílu. Potřebuje vědce a studenty, kteří spolupracují s firmami a podnikateli, mají přístup ke kapitálu, mohou testovat nové ideje a inovace, a mohou úspěšné ideje a inovace zavádět bez zbytečných překážek do provozu. Zaměření se na inovace bude vyžadovat pokračující reformy systému vzdělávání a vědy, výzkumu a vývoje, a jejich užší propojení s trhem, výrobou a byznysem. Koordinace těchto reforem mezi evropskými zeměmi může také posílit rozvoj znalostní ekonomiky v Evropě.

Kvalitní školství, věda a výzkum by spolu s dobrými podmínkami pro byznys by posílily pozici Evropy jako globální centrum znalostní ekonomiky. Evropa by se tak mohla stát také magnetem pro mezinárodní talent. V USA doposud rozvíjejí a zavádějí většinu úspěšných inovací do provozu imigranti. Také Evropa může získat a posílit svou konkurenceschopnost tím, že se stane magnetem pro talentované a tvořivé studenty, vědce, podnikatele a inženýry z celého světa.