O minulosti a budoucnosti našeho blahobytu

01. 06. 2008 | 13:40
Přečteno 9130 krát
Po dvou stech letech zrychlujícího se hospodářského růstu se růst HDP stává poněkud nevhodným měřítkem lidského blahobytu.

Zlepšil se v posledních pěti letech více blahobyt Evropanů, Američanů nebo Japonců? Hospodářský růst byl nejvyšší v Americe (v průměru 2.9% ročně). V přepočtu na osobu byl však vyšší např. ve Velké Británii (v průměru 2.2% na osobu ročně) a v Japonsku (v průměru 2.1% na osobu ročně) ve srovnání s pouhými 1.9% v průměru na osobu ročně v USA. Co hospodářský růst znamená pro blahobyt jednotlivce tedy záleží na růstu populace.

Stále více však záleží na kvalitativních faktorech. A právě z pohledu kvalitativního je posedlost ekonomů celkovým hospodářským růstem poněkud škodlivá – zvláště pokud se promítá do hospodářské politiky vlád.

Minulost

V historii posledních tisíce let je hospodářský růst nedávným fenoménem. Výzkumná práce Jamese Bradforda DeLonga (Berkeley University) ukazuje, že hospodářský růst na osobu byl spíše negativní až do 14. století, a pak mírně pozitivní do konce 18. století. V 19. století se hospodářský růst zrychlil a jedinec v průměru zvýšil svůj příjem více než dvojnásobně. Ve 20. století pak průměrný jedinec zvýšil svůj příjem téměř devítinásobně (viz graf 1). Hospodářský růst se navíc v průměru za posledních 200 let stále zrychluje, z 1% ročně na počátku 19. století až ke 3.5% ročně koncem 20. století (viz graf 2).

Graf 1 Světový hospodářský růst je nedávný fenomén: Průměrný hospodářský růst na osobu za sto let během 11.-20. století


Graf 2 Světový hospodářský růst na osobu v posledních dvou stech letech značně zrychluje: Průměrný hospodářský růst za rok během let 1820-2000


Zajímavou poznámkou na okraj může být domněnka biologů, že člověk není geneticky připraven na životní volby spojené s blahobytem. Geneticky je člověk připraven na to, aby bojoval o přežití v době nedostatku. Možná jeden z důvodů, proč výběr ze mnoha dobrých možností člověku na pocitu blahobytu nepřidá (viz článek Vybírejte … a zoufejte? na mém blogu).

Co to znamená pro budoucnost?

Jak již mnoho ekonomů upozornilo, snižující se populace v Evropě s sebou přinese klesající hospodářský růst. Tento závěr je však nepodstatný a někdy neprávem ukazuje hospodářství USA jako „zdravější“ než hospodářství evropských zemí. Hospodářské výsledky přepočtené na osobu jsou důležitější. Statistické úřady a média by se měly přizpůsobit a věnovat hospodářským výsledkům přepočteným na osobu větší pozornost.

Ještě důležitější ale bohužel mnohem obtížnější je odsunout hospodářský růst do pozadí jako kriterium, které je snad vhodné jen v době nedostatku. V době poměrného blahobytu na nějakém tom výrobku nebo službě navíc už tolik nezáleží. Naopak, jejich produkce může mít pro blahobyt člověka v širším pojetí spíše záporný vliv – z pohledu životního prostředí, globálního oteplování, atd. Zatím však ekonomové a statistici nenašli, jak jinak měřit cestu lidstva k většímu blahobytu. Měřítka jako „zelené HDP“ nebo „index spokojenosti“ jsou zatím pokládána za příliš subjektivní, komplexní a nespolehlivá.

Jak se dostat z nadvlády čísel hospodářského růstu a přejít ke smysluplnějším měřítkům bude jedním z testů pro ekonomii jako vědu ve 21. století.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Gorash napsal(a):

Paní Brixi, nešlo by ty obrázky přizpůsobit šířce stránky? Ta gigantická stupnice je sice výborná, ale moc toho čtenáři neřekne.

Problém toho, že HDP není úplně nejvhodnějším ukazatelem vývoje společnosti už ekonomie dávno zná a zavedla ukazatel "čistý ekonomický blahobit" - NEW (net economic welfare) do nějž jsou zahrnovány hodnoty volného času, škod na životním prostředí atd. Problém je v tom, jak tento a podobné ukazatele vůbec zjistit, jak ohodnocovat volný čas, zdraví, čistotu řek a podobně...
01. 06. 2008 | 13:59

Tendr napsal(a):

Jsou politici, kteri maji hosp.rust jako modlu. Nebudu je jmenovat vsichni vime kdo se tim nejvice ohani. Samozrejme, jinak pusobi na blahobyt jedince jestlize rust je tazen pouze nekolika velkymi podniky(predevsim automobilkami) a jinak jestlize je rust ekonomiky vice rozprostren a nestoji pouze na "hlinenych" nohach jednoho odvetvi. Jako nejlepsi, by se jevil koncept(nazev), ktery ma ve volebnim programu strana zalenych(Kvalita zivota). Vystihuje podstatu veci. To je myslim to o co bysme se meli v Cesku zasazovat, a neni to pouze o ekologii.
01. 06. 2008 | 14:38

tata napsal(a):

Tendr ono program je jedno a skutek je druhé a to si myslím že o zelenych platí bezezbytku,ono se není čemu divit když se chtej udržet u moci se stranou kde jejich největší guro neuznava oteplovaní a jeho škodlivy vliv nemyslite že zajmy trhu nejde spojit ze zelenym programem jako voda a ohen tak nam ještě chvíli povídejte o kvalitě života až nebudeme myt energii v dusledku odmítnutí jadra
01. 06. 2008 | 15:04

Tendr napsal(a):

Mate pravdu, slovni spojeni "Kvalita zivota" melo pouze vystihnout situaci o kterou bychom se v CR meli zasazovat.

Ve svete je hodne statu, ktere maji vysoke HDP na osobu nebo jeho rust, ale clovek by tam zit zrovna nemusel.

Jiz, dnes lide migruji do zemi kde vetsi "pohoda zivota" pri rozumnem zazemi sluzeb, vzdelanosti, zdravotni pece a miry bezpeci.

Meritko penez nema vzdy tu spravnou vypovidaci hodnotu o "bohate" spolecnosti.
01. 06. 2008 | 15:58

pozorovatel napsal(a):

Zajímavá čísla a úvaha.

Ekonomie jako věda je důležitá pro každého - pro chápání toho, jak funguje národní hospodářství, finanční trhy, podniky atd atd. Možná taky proto, abychom mohli přinutit politiky k realističtějším volebním slibům a ke větší odpovědnosti. Možná by se ekonomie měla stát součástí povinného základního vzdělání.

Ekonomové by však měli být přinuceni zapojit do svých analýz zdravý rozum, zvláště pokud chtějí ovlivňovat hospodářskou politiku. Některé domácí i mezinárodní instituce vycházejí ve svých (často vlivných) doporučeních z modelů, které v reálném životě bohužel nefungují.
01. 06. 2008 | 16:07

Tom napsal(a):

pozorovatel:
Mám obavu, že ekonomové často nejsou ti, kteří ovlivňují hospodářksou politiku. Zkuste si třeba vyhledat heslo "perverzní dotace".
BTW: Kam mířila Vaše výtka o nereálných modelech? IMF? OECD?
01. 06. 2008 | 16:22

RUMCAJS napsal(a):

Domnívám se, že HDP je důležité pro plánování státních výdajů.

Pro porovnání efektivity tvorby statků bych viděl jako nejlepší ukazatel HDP na hlavu.Sem patří i růst HDP na hlavu, jak uvádíte Vy.
Ty další ukazatele, co uvádíte, považuji za spíše laboratorní, protože každý je plnej "Velkých cílů", jenom do doby,dokud má plnej nácek.
01. 06. 2008 | 16:25

pozorovatel napsal(a):

Tom:

Souhlasím. Ekonomie by měla být podtextem, na základě kterého by se vytvářela hospodářská a sociální politka. Kdyby tomu podtextu všichni rozuměli, politici by nemohli tolik mlžit. Uplatňování učebnicových modelů však nemůže být tím hlavním kriteriem. IMF i jiné instituce v tomto směru občas uznají své omyly minulosti.
01. 06. 2008 | 17:17

Karel napsal(a):

Stoprocentní souhlas. Růst HDP rovná se plnění plánu. Žádné skutečné zlepšení života z toho neplyne.
Nejlíp mi bylo za Husáka, byl jsem malinký. A mým klukům je nejlíp teď, jsou malincí.
Už dlouho mám chuť říci. Nevím jestli to nesmažete. Nemyslím to úplně doslovně, ale uvědomit by si to ty armády specialistů měli. Všichni ekonomové světa jděte do prdele!
01. 06. 2008 | 20:37

dvd napsal(a):

Citace: "Hospodářský růst byl nejvyšší v Americe (v průměru 2.9% ročně). V přepočtu na osobu byl však vyšší např. ve Velké Británii (v průměru 2.2% na osobu ročně) a v Japonsku (v průměru 2.1% na osobu ročně) ve srovnání s pouhými 1.9% v průměru na osobu ročně v USA."
Nějak mi to nevychází. Jestliže hospodářský růst Tramtárie je 1 %, může být průměrný růst vztažený na občana jiný než 1 %?
01. 06. 2008 | 22:22

Winpoj napsal(a):

Řekl bych, že může, pokud Tramtárie nemá konstantní počet obyvatel
01. 06. 2008 | 22:32

stan napsal(a):

Jsem laik co se tyce ekonomie,ale myslim si,ze zvysovani produktivity,snaha o lepsi hospodarsky rust a pocitani HDP z ciste ekonomickeho hlediska nemuze vest ke spokojenosti lidi. Ti jsou neustale pod tlakem techto cisel, nervoznich zamestnavatelu, a lidi,pro ktere je zivot pocitani produktivity. Mozna se v nasi kazdodenni honbe za penezi vytraci normalni lidskost a zmineny pocit spokojenosti. Duvod je jednoduchy, my sami nechceme udelat stastne ty druhe,ale predevsim sami sebe. Stesti bez tech ostatnich proste neni.
01. 06. 2008 | 22:56

pep4 napsal(a):

Docela rád bych mimo informací o hospodářském růstu poprosil i o informace o růstu cen za stejné období. Třeba jen od 18.století.
A taky by mne velice zajímala hranice toho fetiše,růstu. Je-li, nebo spíš byl-li, modlou ekonomů roční nárůst HDP 3%, pak je to za deset let 30%, za sto let 300%. Samozřejmě teoreticky.
Ale prostý selský rozum předpokládá, že všecko má nějakou hraniční, konečnou, mezní hodnotu,ke které se chceme dostat, kterou však zřejmě ekonomové evidentně nemají. Jejich cílem je prostě 3% růst "drauf los".Zná někdo odpověď?
02. 06. 2008 | 00:38

Tom napsal(a):

pep4:
K cenové hladině:
Ceny byly ve středověku veskrze stabilní, platilo se totiž zlatem/stříbrem. Šoky způsobovaly vždy náhlé změny množství drahých kovů - 16. století J.Amerika, 19.století Austrálie a S.Amerika. Od napoleonských válek, hlavně díky VB a jejímu zlatému standardu, až po WWI byly cenové hladiny velmi stabilní (s výjimkami). Po válce už je vývoj známý.
Ale pokud snad máte podezření, že nárůst HDP způsobila inflace, tak věřte, že tyto výzkumy počítají ve fixních cenách.

Hranice růstu HDP neexistují. Lidé neustále přicházejí na způsoby, jak dělat stejné věci levněji, rychleji, kvalitněji a tedy ze stejných zdrojů udělají více. A protože lidské poznání a lidská invence nejsou omezeny, není omezen ani ekonomický růst.
Co by se asi stalo na té "mezní hodnotě HDP"? Zdokonalení bude možné pořád (abstrahuji od možnosti, že pochopíme veškerá tajemství hmoty a Všehomíra:-) a tedy na stejný produkt bude potřeba menší a menší množství vstupů, hlavně práce. A tedy narůstající nezaměstnanost. A kdo rozhodne o tom, že takovéto množství produktu už všem lidem stačí?
Tuto odpověď zná asi každý, kdo kdy studoval rok ekonomii.
02. 06. 2008 | 01:13

auto napsal(a):

Ekonomie jako věda byla uměle vytvořena, aby akademickými nesmysly zamaskovala původ velkého kapitálu a tím vždy byl pouze a jedině zločin. Na společnosti,na sobě, přátelích , známých, rodině, slabších ...

V širším měřítku na drancování přírodního bohatství, decimování celých civilizací, živočišných a rostlinných druhů. Zkrátka snahou "ekonomů" je, aby pokud možno vše co je zadarmo bylo za peníze - odtud tedy neustálý růst HDP.

Příklad: Byznysu vůbec nevadí, když nepůjde dýchat vzduch a budou nam ho prodávat v bombách. Naopak, akcie firem porostou, HDP taky a už vidím ty profesionální ksichty dodávající kvalitní kyslíkovou směs z EU.

Zajímavé v této souvislosti je, že, alespoň podle mého průzkumu, jedinnou všeobecně sdílenou vizí budoucnosti západní civilizace je Terminátor I-III (uvažujeme li s výhledem cca 25 let), případně Zjevení sv Jana (krátkodobý výhled).

A proč? Aby nám rostlo HDP? Abych si moh koupit BUDDHA ?
02. 06. 2008 | 02:48

stále rebel napsal(a):

Pro dvd.
Přečtěte si o jednu větu více, než je ta vaše citace. Autorka vám to vysvětluje.
Kdyby vám to pořád nedocházelo, mění se nejen celkový objem, ale i dělitel.
02. 06. 2008 | 07:41

stále rebel napsal(a):

Nesouhlasím s tím, že člověk není geneticky připraven na blahobyt.
Podívejte se například na Maslowovu teorii potřeb. Od svých biologických předků (druhově) jsme sice zdědily jen snahu o uspokojování těch základních biologických potřeb, související s přežitím, včetně rozmnožování, ale u člověka se navíc rozvinuly potřeby nové, související s lidskou tvořivostí a potřebou seberealizace, které si už dnes neseme v našich genech. Tato sféra je naprosto neomezená a na její realizaci jsou potřeba jak statky neekonomické, ale i ekonomické.
Nebojme se blahobytu, zvládneme to.
02. 06. 2008 | 08:04

stále rebel napsal(a):

Omlouvám se za gramatiku.
02. 06. 2008 | 08:10

Gorash napsal(a):

@pep4: on ten 3% růst není ani tak modlou ekonomů, jako spíš, že je v zájmu lidí. Platí totiž s větší či menší odchylkou tzv. Okunův zákon, který říká, že roste-li HDP o 3 %, pak se nezaměstnanost nemění. Pokud produkt roste pomaleji než 3 % ročně, pak o každé procento, o které roste produkt pomaleji stoupne nezaměstnanost o 0,5 %. To je empiricky zjištěná závislost, která se poměrně stabilně prosazuje. Neboli žádná hranice na kterou se chceme v dlouhém období dostat neexistuje - pokud bychom se tam dostali a produkt přestal růst, znamenalo by to masovou nezaměstnanost a to doufám nechcete...

@auto: zajímavá konspirační teorie...co se o sobě člověk všechno nedozví... :-)))
02. 06. 2008 | 10:51

Kritik napsal(a):

Přesným kritériem pro spokojenost člověka je pocit štěstí. A zde je známo z rozsáhlých průzkumů na celém světě, že mezi bohatstvím a štěstím platí nepřímá úměra. Přesněji - existuje spodní hranice, na níž je pocit štěstí nejvyšší (v Česku cca 12 tisíc Kč na osobu měsíčně). Při vyšších příjmech pocit štěstí klesá, při nižších je zakrýván snahou o zajištění existence.

Jde nicméně o průměrný údaj. Ve hladovějící Africe bude hranice pro štěstí určitě nižší a u Švýcarů, zvyklých na vysoké pohodlí, asi vyšší.

Bližší informace najdete u fundovaných - např. prof. Mlčocha.
02. 06. 2008 | 12:06

vodník Kebule napsal(a):

Vážená paní,
je to zajímavá úvaha, která může mít skutečně něco do sebe. Ale podobně zajímavá úvaha je ta, že podkud se vše počítá v penězích, je veliký problém ve způsobu stanovování cen. Pokud se například cena některých přírodních zdrojů rovná pouze nákladům na jejich vyrabování a vlastní surovina vlastně jakoby nemá hodnotu, je vše strašně zkresleno a používat hodnoty vycházející z těchto cen k posuzování čehokoli je úplně zcestné. Prostě katastrofa.
02. 06. 2008 | 22:57

Stan napsal(a):

Domnívám se, že koncept HDP se pomalu a jistě stává překonaným. Pokud například dojde k nějaké katastrofě, následně k likvidaci jejich následků, nesníží se HDP v důsledku utrpěných škod, ale naopak zvýší v důsledku zvýšených investic. A je tu ještě příklad z Nauru (?), ostrova s ohromnými zdroji fosfátů. Těžbou a prodejem těchto fosfátů se obyvatelé stali jedněmi z nejbohatších na světě. Dramaticky se zhoršil jejich zdravotní a psychický stav, objevily se doposud tam neznámé deprese a sebevraždy. Podle měřítek HDP došlo k raketovému růstu životní úrovně. Podle ostatních měřítek došlo k poklesu kvality jejich života.
03. 06. 2008 | 05:47

klarasamkova napsal(a):

AD stále rebel: když tak vidím ty úplatkářské prachy ve velkém, tak si někdy říkám, co vlastně z toho ti lidé mají - vždyť více štěstí jim nepřinesou. Je fakn, kdž máte prachy, které nemusíte počítat, ale tak velký kvlitativní rozdíl to není. Co se týká dalších oblastí seberealizace, myslím, že je potřeba rozlišovat to, co nám přinesla biologická evoluce a kulturní evoluce... a také brát úvahu i to, že kulturní evoluce může jít do značné míry proti té biologické (viz dále teorie memů...)KVS
03. 06. 2008 | 05:55

Pepek napsal(a):

Ač si jinak Bradforda DeLonga velmi vážím, některé z jeho studií je třeba brát s určitým nadhledem. Například Vaše tvrzení, že ve středověku byl spíše negativní růst HDP je trochu problematické.

Platí, že se růst zrychluje, nicméně to neznamená trvalou stagnaci, nebo dokonce pokles v minulosti. Je zřetelný rozdíl v průměrné životní úrovni obyvatele evropy (i světa) v 11 století a v 5 století. A i lidem v 5 století se dařilo zřetelně lépe, než před tisíci lety. Od 10 století navíc zaznamenáváme zřetelný vzestup Evropy a díky tomu následně i celého světa. Samozřejmě, že v minulosti docházelo k různým výkyvům v životní úrovni, ať už to byly různě hladomory, epidemie, válečná tažení, vzestup a pád různých velmocí. Proto došlo třeba k poklesu životní úrovni v Evropě po pádu Říma, ale globální dlouhodobý trend byl rostoucí, sice pomalu, ale zato v setrvale.

Jinak souhlas s nepřesností HDP. Jeden z problémů je jeho neschopnost měřit kvalitu. Jestliže jste si koupila před 10 lety počítač za 40 tisíc a letos si pořídíte nový, přenosný NB za 20 tisíc, který je ale 10x rychlejší, tak z hlediska HDP máte 2x méně hodnotný stroj a vlastně se vaše životní úroveň snížila. Je ale také fakt, že nic lepšího zatím nemáme a tak se s tím musíme smířit.
03. 06. 2008 | 09:37

Oto tapik Buchta napsal(a):

Princip HDP pro měření blahobytu je dávno nepoužitelné, ale pro měření síly ekonomiky je dostačující.
Víte, na celý ten humbuk kolem HDP existuje nádherný vtip:
Černoch si leží v Africe ve stínu Datlovníku, lelkuje, pojídá datle popadané po zemi.
Přijde k němu běloch a povídá: "Jak je možné, černochu, že ty tady lelkuješ a kolem tebe se válí takové obrovské množství datlí! proč je neposbíráš?" "A proč?" "No prodáš je a vyděláš peníze!" "A proč?" "No abys mohl najmout lidi, kteří budou pro tebe ty datle sbírat!" "A proč?" "No abys vidělal víc peněz!" "A proč?" "Pak postavíš továrnu na výrobu konzerv!" "A proč?" "No abys vidělal spoustu peněz!" "A proč?" "Protože pak budeš za vodou, budeš moct lenošit, ležet, pojídat datle..." "ALE TO DĚLÁM UŽ TEĎ, BĚLOCHU." Pověděl černoch, usmál se, dal si ruku pod hlavu a zadíval se do listů stromu.
03. 06. 2008 | 15:53

Pepa Řepa napsal(a):

Asi jsem genetický zmetek, který není připraven na blahobyt. Dřít bídu je smutné, to je fakt. Je uspokojující být za vodou? Chtěl bych to?

Klepat se jak ratlík, kdy vám unesou děti, kdy vás společník podrazí, konkurent vyhodí do vzduchu i s autem? Místo do činoheráku chodit na muzikál o budulínkovi nebo o úrokové sazbě? Mít výběr ze sta kvalitních plakátů doma na stěnu. Jedna větší srágora než druhá. Pravda, když odrbu půl planety, tak si můžu koupit Chagalla a dát si ho do trezoru, aby ho nikdo jiný neviděl. Budu šťastnější?

Absolutně rozvrátit společenské vazby a tradice jen proto, že dovezený Kanak dokáže udělat HDD TV(kterou stejně nepotřebuju) za polovic?

A to vůbec nemluvím o potřebě duchovních hodnot. Místo kostela, v neděli shoppovat. Místo Martina Bubera číst něco o Maslowově teorii. Brrrr.

Budeme všichni vyklepaní a jediné co se nám asi bude zvedat (dámy nechť prominou vulgaritu) bude HDP.
04. 06. 2008 | 07:40

Pepa Řepa napsal(a):

To auto
bydlím v lese. Přijeďte se nadýchat vzduchu. Je to zadarmo.Zatím.
04. 06. 2008 | 08:02

tommu napsal(a):

Jak výše dostatečně názorně uvedli Stan a Pepek, HPD je hodně blbé kriterium na měření a posuzování čehokoli. Jedinou jeho výhodou je mediální sdělnost a jeho růst coby modla slouží vládnoucí garnituře k zastírání skutečnosti a oblbování veřejnosti. Hlavně je zapotřebí vymyslet vhodné výklady pochybných čísel z průzkumů a statistik. Vrcholu absurdity dosáhla "ekologická" interpretace - přepočet produkce škodlivin na jednotku HDP. USA jsou absolutně největšími znečišťovateli v nám známé části vesmíru, při přepočtu na hlavu jakbysmet, ale při přepočtu na jednotku HDP už je třeba napřít pozornost a nevoli světa k jiným producentům, kteří prodávají laciněji - 3x levnější výrobek je v tomto světle totiž hned 3x "méně ekologický".
Růst, růst toho růstu, skvělé perspektivy ke kterým vedou extrapolované křivky, když se umí správně přiložit křivítko, báječně živí armády ekonomů, prognostiků, vykladačů, poradců, šamanů, zaříkávačů a dalších společenských vědců, jakož i jejich mediálních nástrojů a lidé to konzumují ráno ke kafi místo rohlíků a večer před spaním místo 2 deci vína. Nikoli nadarmo jsou oba protagonisté našeho současného marasmu kolegy z téže bolševické ekonomicko-prognostické pěstírny talentů. Za 3 měsíce už si stejně naštěstí nikdo nepamatuje, co se kdy vyanalyzovalo a prognostikovalo, šamani mají vždy pravdu a jejich šikmé čáry vedou vždy správným směrem. Už ostatně opakovaně "dokázali, že to dokážou".
Aniž bych byl obhajovatelem toho, čemu se zde říkalo "reálný socializmus" a nostalgikem po vládě jedné (ano, právě té) strany, konstatuji, že ten vysněný kapitalizmus, který jsme směle vybojovali svými svazky rychlopalných klíčů, míří pod praporem hospodářského růstu do stejné pr....opasti, akorát místo v Trabantu po rozbité okresce se tam teď vezeme v Oktávii TDi po dálnici - pohodlněji, efektivněji a hlavně mnohem rychleji. Systém je tak prostě nastaven a exponenciála ekonomů, směřující stále strměji vzhůru (a je celkem jedno, zda o +3% nebo +10% ročně) zakrývá stejnou exponenciálu zdrojů, prostředí, zdraví atd. mířící ovšem dolů. Kdo na to upozorňuje nebo by s tím chtěl dokonce nějak pohnout jiným směrem, je ekoštváč, sabotér, agent rozvratu placený bůhví z jakých nečistých zdrojů a bude s ním po zásluze zúčtováno. Pan Profesor to rozebere v některé ze svých dalších knih, těšte se !
10. 06. 2008 | 13:54

Martin V. napsal(a):

A co HDi (Human development index)? Započítává úroveň vzdělání, předpokl. stř. delku života a HDP.
Nebo Big Mac index?

Měřítek je dost a interpretací vždy také...
19. 09. 2008 | 16:49

já napsal(a):

komentář
11. 12. 2008 | 17:19

szybkieodchudzanie napsal(a):

I see a lot awsome quality posts here
<a href=http://odchudzanieskuteczne.blogspot.com>skuteczne tabletki na odchudzanie</a>
02. 04. 2011 | 15:55

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy