Nejspíš marníte svůj potenciál

26. 08. 2008 | 15:20
Přečteno 10572 krát
Třeba mohla být Vaše - některá z nedávných (nebo dávnějších) olympijských medailí, mezinárodních ocenění za umění či vědu, úspěch v oblasti, kterou jste nikdy ani nezkusili. S největší pravděpodobností většina z nás neodhalila a nerozvinula svůj potenciál. Co s tím?

Je to často nefér z pohledu jedince

V mnoha sportovních a uměleckých disciplínách platí, že aby měl člověk šanci rozvinout svůj potenciál, musí získat příležitost dřív, než si vůbec uvědomí svoje já (což asi tak ve třech letech). Když začne jedinec projevovat zájem třeba o gymnastiku nebo hru na klavír, je už často příliš pozdě na to, aby měl ještě šanci na dosažení vrcholu – nehledě na talent a píli.

Do určité míry to platí i o vědě a životní dráze. Výzkumy ukazují, že kognitivní vývoj dětí ve věku 5 let odráží do značné míry kvalitu podnětů prostředí. Zatímco děti ve věku dvou, tří let projevují určité inteligenční rozdíly, tyto rozdíly se zásadně prohloubí mezi třetím a pátým rokem. Podle analýz jsou tyto rozdíly nejlépe vysvětleny kvalitou předškolní výchovy a úrovní vzdělání matky (lépe než vzděláním otce nebo příjmem rodiny). Úspěch dětí ve škole tedy do značné míry závisí na kvalitě jejich předškolní zkušenosti.

Je to náročné z pohledu rodičů

Mnozí rodiče si uvědomují, že během prvních pěti let života dítěte nejde jen o „hlídání“ a snaží se dítěti poskytovat nejrůznější podněty. Kolik z nás však ví, jak na to? A kolik z nás na to má prostředky? Jistě, každý může nakoupit dětem knížky a číst. Naučit dítě chápat, zdravě přemýšlet, analyzovat a všestranně se rozvíjet je obtížnější. Dát dítěti příležitost zkusit si různé sporty a umělecké směry, cizí jazyky a vědu je schůdné jen pro ty nejodhodlanější.

A pokud dítě projeví zájem a určité předpoklady, zajišťování jejich rozvoje může vyžadovat oběť kariéry jednoho z rodičů a oběť značné části rozpočtu celé rodiny. Určitá oddanost ideálu a alespoň částečný fanatismus rodičů je téměř podmínkou pro úspěch jedince. Někdy naštěstí rodičům pomůže náhoda (strýc trenér, teta umělkyně, bydliště vedle golfového klubu). Většina však takové štěstí nemá.

Nerealizovaný pokrok a sláva z pohledu národa

Ti, kteří získávají medaile a ocenění, i ti, kteří nejvýrazněji přispívají vědeckému a hospodářskému pokroku, nejsou nutně ti nejlepší z celého národa. Jsou nejlepší z těch šťastlivců, kteří byli připraveni a dostali šanci.

Mnozí z těch, kteří připraveni nebyli nebo šanci nedostali, bývali mohli přispět ještě lépe. To, že připraveni nebyli nebo šanci nedostali, není jen nefér vůči nim samotným, ale je také škodou pro celý národ.

Národy se radují z počtu medailí, Nobelových cen, patentů a jiných mezinárodních úspěchů svých příslušníků.

Ve skutečnosti však plýtvají talentem, protože jeho odhalení a rozvinutí často ponechají náhodě a oběti rodičů.

Tak jsme zpátky v mateřské škole

Jestliže je v zájmu národa, stejně tak jako v zájmu jednotlivce, rozvíjet svůj talent, co pro to udělat?

Investovat také do jeslí, mateřských škol a podnětných programů pro děti. Kvalitní jesle a mateřské školy nejenže poskytnou matkám větší svobodu v rozhodování, jestli po narození dítěte pokračovat ve vlastní kariéře a jak dlouho s dítětem zůstat doma, ale mohou také pomoci lépe podchytit a rozvíjet talent nastupující generace.

Po narození dítěte nejde o hlídání (tedy nekvalifikovanou práci) ale o rozvoj osobnosti a talentu (tedy práci specializovanou v mnoha oblastech).

Veřejné finance a podpora vynaložená tímto směrem by mohly mít velmi vysokou návratnost. Nemyslíte?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

Už se těším na profesionální politiky.
26. 08. 2008 | 15:26

neo napsal(a):

Mýlíte se.

veřejné finance by měly být vybírány a používány na nejnutnější provoz státu.

zbytek je nutno ponechat na každém občanovi státu.

čím méně peněz se bude vybírat a přerozdělovat, tím méně se jich použije na blbosti, méně se jich ztratí a zpronevěří a méně skončí v kapsách státních úředníků.
26. 08. 2008 | 15:43

Yfča napsal(a):

Vážená paní, opět jste uhodila hřebíček na hlavičku. Jenomže místo abychom předškolní péči vylepšovali, tak jsme ji zrušili a teď ve vleku událostí spojených s baby boomem horko těžko na koleně, bez odborného zázemí a znalostí o pedagogice a psychologii vývoje dítěte po domácku organizujeme hlídárny dětí. Protože nároky na vybavení a podmínky pro provoz školky jsou náročné, nejsou tyto hlídárny školkami a tudíž obvykle ani odborně vedeny, nemluvě o jejich kontrole. Obávám se, že toto téma je mimo pole vnímání všech našich politiků.
26. 08. 2008 | 15:48

RUMCAJS napsal(a):

Uááááá. (To bylo zívnutí)

Pokud vím, tak všichni psychologové tvrdí, že pro dítě je nejlepší, když minimálně do tří let je s matkou. Možná chcete vychovávat monstra, jak to kdysi chtěli komunisti. I oni zcela vážně plánovali výchovu dětí v kolektivu mimo rodinu.
26. 08. 2008 | 16:52

claudius napsal(a):

Ten pan Neo je přece provokater,to nelze myslet vážně,ačkoli pár médii zpitomnělých neocons ve svém okolí znám,ale většinou to nejsou kvalitní lidé.Hodně převlečených kabátů,prospěchářů,pijavic přilepených na ODS a restituenti,ti se hodně klepou strachy.Redukce státu je zpravidla to,co spolehlivě rozdělí občany na levici a pravici.
26. 08. 2008 | 16:53

RUMCAJS napsal(a):

claudius:
Jak si představujete kvalitního člověka ?
Něco jako Ráth, který se na oko bije za chudé a při vystavování zelených karet, by tyto lidi "nízkého" původu vyřadil ?
26. 08. 2008 | 16:58

Martin, toho jména druhý napsal(a):

Souhlasím a nesouhlasím zároveň. Ano, dítě by mělo dostávat dostatek podnětů již v nejrannějším věku. Možná by to profesionál v předškolním zařízení uměl nejlíp. Jenže mnohem zásadnější je, aby dostalo dostatek emocionálního ubezpečení, že je správné na správném místě - základ budoucího kvalitního sebepojetí. A to se domnívám lze jedině v rodině.
A aby to bylo komplikovanější - je známo mnoho případů zničených dětí příliš ambiciozními rodiči.
Co takhle specializovaná předškolní zařízení, kde by se odborník věnoval dětem současně s rodiči?
26. 08. 2008 | 17:04

Okurka napsal(a):

Paní Brixi,
děkuji za podnětný článek. Jste seznámena s praxí izraelských Kibutzů?

Navzdory dřívějším studiím, které tvrdily, že kolektivně vychovávané děti (byť trávily několik hodin denně s rodiči) v komunitách nutně zakrní - zpětný pohled ukázal, že přes pouhý 5% podíl na celkové populaci tvoří děti kibutců disproporčně velký podíl mezi akademiky, obchodníky a vojáky (jen mezi bojovými piloty 75%):

http://virginia.matyc.org/f...

Jsem přesvědčen, že stojí za to se podobným projektem zabývat narozdíl od experimentů jisté Stehlíkové.
26. 08. 2008 | 17:19

Okurka napsal(a):

2 RUMCAJS:

Naučte se číst.

2 Martin, toho jména druhý:

Kibutz. Vyzkoušené a osvědčené.
26. 08. 2008 | 17:30

david napsal(a):

myslim, ze se ten ekonomicky slovnik a pohled na toto tema moc nehodi, nejde prece o navratnost nakladu, obetovani rozpoctu, přispívání k hospodářskému pokroku. pokud ma nekdo dite, mel by se mu venovat na 100 %, to je prece jasne, neni nutny zadny fanatismus ani obetovani, to, ze vychova ditete stoji energii, cas a penize je zrejme kazdemu, to je (nebo by mela byt) normalni vychova. ale i ve skromnych podminkach (nebo mozna prave ve skromnych podminkach) jde podle me dite dobre vychovat a pripravit - bydliste vedle golfoveho klubu? dobrej vtip.
co clanek sdeluje? detem se musime venovat, je to dulezite proto, aby se pozdeji dobre rozvijeli, stat by mel k tomu nejakym zpusobem prispet (nebo tomu nebranit), clovek (nekdy kvuli spatne vychove, nekdy kvuli spatnym skolam, nekdy kvuli vlastni lenosti) neodhali svuj potentical. to ale vsichni vedi (jestli se podle toho chovaji je vec jina)
26. 08. 2008 | 17:33

Líný černý pes napsal(a):

Lepší mařit potenciál než dítěti mařit život tréningy, klavírem a baletem od 3 let. Ať si hraje, učí se životu a zodpovědnosti a rozhodne se samo. Nobelovu cenu může dostat i tak. A když nedostane, nevadí.
Myslím, že ctižádostivých rodičů, kteří se snaží dosáhnout skrze dítě toho, co si myslí, že mohli dosáhnout sami, je až až.
26. 08. 2008 | 18:46

Jirka Hemzal napsal(a):

Zdravím do Řaholce:
Rumcajsi s těmi monstry, kterým by se nedostávala mateřská láska jste to trefil perfektně - děkuji.
Ještě bych přidal, že problém i ve vyšším věku dětí je spíš citový deficit, než výkonostní. Ona nám mnohdy ta monstra v podobě deprivantů vyrůstají i bez jeslí...
Zdravím JH
26. 08. 2008 | 19:20

RUMCAJS napsal(a):

Okurka:
Trochu si pletu F a T nebo R a P.
Jinak už čtu bravurně.
26. 08. 2008 | 19:22

Skogen napsal(a):

Chápu to jako varování před nečasovským hlídáním dětí přivydělávajícími si nekvalifikanty, před au-pairovskou praxí výchovně nekompetentních studentek, před odkládáním dětí do nevhodného prostředí v zájmu posedlosti po ekonomické produktivitě matky. Má-li mít matka možnost nevzdávat se nadlouho profesního života, pak nechť má možnost umístit dítě do podnětově vhodného prostředí. V tom Rumcajs nechce rozumět (Rumcajsi, tleskáte Nečasovi? Co na to Manka?). Neo opět jakoby nedokázal pobrat, že pouze stát je schopen zajišťovat služby ve veřejném zájmu bez motivace ziskem. Privátní sektor vždy bude muset vydělávat, aby měl vůbec motivaci k fungování (třeba s příspěvky od státu) a vždy bude zisk vyvádět k vlastníkům, tedy směrem k veřejnosti (veřejný zájem) se bude chovat neefektivně. Privátní sektor v sektoru veřejného zájmu může fungovat uspokojivě jen jako minoritní komplementární prvek, tedy prestižní školy, prestižní kliniky, prestižní advokáti - pro ty, kdož na to mají, ale rozhodně ne pro většinu, tím spíše pro všechny.
26. 08. 2008 | 20:10

RUMCAJS napsal(a):

Skogen:
Manka říkala, že ženská co chce dělat kariéru ať radši nemá děti. Za sebe můžu říci, že si ji velice cením za to, že dala přednost dětem před kariérou a to i přesto, že byla (je) dosti ambiciózní.
Ženské, které by se zachavaly tak jak si představuje pí. Brixi, jsou dle mého omylem přírody.
26. 08. 2008 | 20:21

Skogen napsal(a):

Rumcajsi, v tomto sdílím tvůj obdiv k Mance a v zásadě mám shodný názor - s vědomím, že jeho platnost nelze vymáhat a proto je třeba zaujmout postoj, který bude realistický a schůdný. Paní Brixi tuším netvrdí, že institucionální výchova v raném dětském věku je vhodnější než rodinná. Abych pravdu řekl, poselství je tentokrát nejednoznačné. Vybírám z něj alespoň jednoznačný soud, že současným trendem v předškolní výchově je přechod od kvalifikované péče k nekvalifikované.
26. 08. 2008 | 20:50

Jirka Hemzal napsal(a):

To Rumcajs:
No zase souhlas.
To Skogen:
Pozor na používání pojmu VEŘEJNÝ ZÁJEM. Veřejný zájem se obvykle chápe jako společný zájem drtivé většiny, nejlépe však všech občanů - patří sem ochrana života, majetková práva, obrana státu apod. Určitě se do toho nedá zařadit způsob péče o předškolní děti, i když i já to považuji za důležité.
26. 08. 2008 | 21:18

martin toho jména druhý napsal(a):

pro Skogena: tím přechodem od kvalifikované péče k nekvalifikované myslíte možnost být na mateřské dovolené až do 4 let věku dítěte, a tedy s dítětem?
Stejně je to divné - pokud chcete dělat tak jednoduchou činnost jako je (v porovnání s výchovou dítěte) řízení auta, musíte se vyškolit a složit předepsanou zkoušku. A pak vás ještě každou chvilku někdo hlídá, jestli to neděláte blbě. A zatím, pokud chcete dělat tak složitou činnost jako je výchova dítěte v člověka, nemusíte nic. Stačí "nedat si bacha". A nikdo vás ani moc nehlídá.
26. 08. 2008 | 21:27

Skogen napsal(a):

A proč se nedá? Není snad ve veřejném zájmu investovat do kvalitativního rozvoje budoucích občanů? "Jaká rodina, takový stát", dí okřídlené rčení. Stát však má možnost skrz to, co rodinám nabídne, svou podobu kultivovat. Paní Brixi vám zrovna vysvětlovala, jak důležitá je pro osobnostní rozvoj kvalitní předškolní výchova a vy ji opět ze školství zlehka vyšoupnete. Předpokládám, že se školství do veřejného zájmu nebudete zdráhat zahrnout.
26. 08. 2008 | 21:31

ija napsal(a):

Ano, je umění podnítit dítě k projevení se a současně ho nepřehltit množstvím nabízených aktivit. Lze to, ale stojí to leckdy spoustu sil jsou-li oba rodiče, natož když na to zůstanete sami a nemáte žádnou pomoc! To se v naší zemi velmi podceňuje a stále dokola se opakují hesla, která v praxi neobstojí – zkuste si spočítat při jakém příjmu dostanete nějaké sociální příspěvky (tedy pokud nemáte 4 a více dětí). Neustále slýchám všechny ty pravdy o tom jak si tu samoživitelé žijí a přitom mnoho lidí neví co hlásá. Když vysvětlím lidem v okolí výši různých příspěvků a podmínky k jejich přiznání, tak většina zírá a nevěří.
Na výchovu dítěte jsem byla v podstatě sama, od 8 let úplně sama - otec (řádný a pracovitý občan,který nikdy nevysílal signály,že by se takto mohl zachovat) přehodnotil svůj život a rozhodl se po 12 letech manželství, že jinde se mu bude žít lépe, a nejlepší cesta jak začít nový život, je zbavit se toho starého.
Tady začíná život v kalupu. Nastává problém se zaměstnáním, tedy pokud chcete své dítě vychovávat sami (když už je bez otce, který odmítá fungovat, ačkoli mu byl poskytnut prostor v postatě neohraničený) a nechcete aby se o něho starali cizí lidé. S tím souvisí velký pokles životní úrovně, protože pokud nemáte štěstí nebo známé, tak jen tak neseženete slušně placenou práci, kde budete mít možnost pracovat například v "trhaných" směnách, aby jste mohli dítě vodit do kroužků, na sport. Může se stát, že nebudete mít auto, takže budete doslova běhat mezi prací a "dítětem". Večer půjdete např. uklízet nebo dělat jinou práci, a to z finančních důvodů (dítě půjde s vámi, nemáte ho kam dát). Nebudete vědět co je dovolená, všechny nemoci přechodíte - když se vám „přihodí“ vážná nebo vážnější nemoc, tak se z následků „vysoké“ nemocenské budete vzpamatovávat hodně dlouho. Pečlivě budete šetřit a plánovat kam občas jít, aby mělo dítě dostatek kulturního vyžití – divadlo, výstava, koncert (v rámci vašich možností a samozřejmě na úkor například vaší stravy, občas budete jíst třeba jen rohlík za den), budete chodit ve věcech do roztrhání a doslova pár hadříků šetřit na „lepší“, tedy toto vše v případě, že se nebudete chtít zadlužovat a skončit na ulici.
A tak se snažíte a snažíte…. až dítě vychováte v slušného, vyrovnaného člověka, který studuje VŠ, sportuje, je galantní k ženám, starším lidem, chová se velmi hezky k matce, váží si ji, aniž by měl problémy se vztahem k ženám……
Před padesátkou z vás může být troska. Následky všeho toho stresu se sčítaly, takže máte problémy se zdravím, kariéra vám utekla, sháníte-li práci, doporučí vám dělat tak prodavačku, protože nejste dostatečně dynamická, agresivní (možná jste, ale to nikdo nezkoumá, k závěru stačí váš věk, přestože umíte jazyky, jste schopná, inteligentní….), není vám 20-30, množná ještě 35, nemáte správné míry, správné oblečení….
Za celou tu dobu, co se o to všechno snažíte, vám projeví uznání velmi mizivé množství lidí, spíš vám budou házet klacky pod nohy, urážet vás („póvl rozvedenej“, učitelka:„jste špatná matka, protože jste rozvedená“, soudce, sociální pracovnice:„chcete vyšší alimenty? Kde by na to chudák otec vzal, stačí vám 1500,-Kč, on má právo žít“ a mnoho a mnoho dalších perel). Pak je taky „fajn“ číst všechny ty diskuze, kde vám kdejaký teoretik vysvětlí, jak to máte dělat lépe, protože on by to kdekdo zvládl lépe a kdekdo má mnoho rad…
Kdekdo má potřebu vám do všeho kecat: např. ve škole se zeptáte kolik bude stát škola v přírodě,do kdy ji máte zaplatit, pak požádáte o prodloužení termínu zaplacení o 3 dny, protože musíte např. něco prodat, aby vaše dítě mohlo jet. Hned se sejde dav, který vám nechce poradit, oni se chtějí předvést jak by to zvládali lépe…
Takže za výchovu kvalitního občana ČR se vám běžně dostává titulů (sprosté výrazy nepíšu, jistě si je umíte vybavit): socka, lemra líná, blbá nána, co si neumí sehnat lepší práci atd. atd.
Toto je velmi zhuštěný náčrt toho, jak je hodnocena „práce“ rodiče v Česku. Ještě bych dodala, že je velmi, velmi tristní, že v tom všem urážení a ponižování jsou mistry převážně ŽENY, které jsou v této zemi tak „vyrovnané“, že sobě a okolí musí neustále něco dokazovat, tím netvrdím že se tak chovají všechny. Muži, i když neprojevují žádné velké uznání, tak alespoň nejsou zákeřní.
26. 08. 2008 | 21:32

Anba napsal(a):

Paní Brixi má pravdu. Stát by měl zajistit dostatečný počet jeslí a mateřských školek s profesionáním vedením. Ne každá matka je schopna 10 až 12 hodin denně s dítětem kreslit, vyprávět pohádky, zpívat, modelovat, dělat bábovky, lézt po prolézačce na hřišti.Při tom uvařit zdravé jídlo, vyprat, uklidit. Jsou matky, které děti nechají lítat celý den a přitom jsou doma.Neumějí je naučit ani řádně jíst hlavní jídlo, ale dají jim plný pytlík sušenek. Nejdou jim příkladem v kázni, pracovitosti, za lásku považují příležitostné muckání a kupování nekvalitních tretek.Vím o čem mluvím.
Na druhé straně mám vnučku, která od roku mluví celými větami, dnes ve dvou a čtvrt roku zpívá dlouhé lidové písničky, nebojí se na vysoké prolézačce, plave, komunikuje s lidmi. Její maminka přitom zcela neopustila svou kariéru i při mateřské si udržela kontakt ve svém oboru a určitý přivýdělek. Dnes začíná zcela nový a náročný způsob zaměstnání (pobočka zahr.firmy), o vnučku se do tří let postaráme s dědou (není problém s takto vychovaným dítětem). Od tří půjde do školky, potože víme, že kolektiv dětí je třeba i proto, aby škola pro ni nebyla jednou šok. Samozřejmě půjde do školky kvalitní, s jazykovým zaměřením.
Naše rodina vychová státu kvalitního člověka a na své náklady.Říkám státu, protože my při svém stáří její pomoc nebudeme čerpat.To říkám proto, že jsou dnes v módě názory, že si děti vychováváme proto, aby se o nás starali(ukažte mi normálního rodiče, který by takto uvažoval).
Jsou rodiny, které si náklady na kurzy, kroužky, výlety a pod. nemohou dovolit, ale jejich dětí jsou také nadané, jen maminky neumějí nebo nemají podporu v prarodičích. Těm je třeba pomoci. Nejenom proto, aby rodina měla dva příjmy a mohla si zaplatit základní potřebu - bydlení, ale proto, aby děti byly vzdělané, samostatné, myslící bytosti, aby profesionální učitelky v nich talent objevily, dítě povzbudily a působily i na rodiče.
26. 08. 2008 | 21:37

Anba napsal(a):

Paní Brixi má pravdu. Stát by měl zajistit dostatečný počet jeslí a mateřských školek s profesionáním vedením. Ne každá matka je schopna 10 až 12 hodin denně s dítětem kreslit, vyprávět pohádky, zpívat, modelovat, dělat bábovky, lézt po prolézačce na hřišti.Při tom uvařit zdravé jídlo, vyprat, uklidit. Jsou matky, které děti nechají lítat celý den a přitom jsou doma.Neumějí je naučit ani řádně jíst hlavní jídlo, ale dají jim plný pytlík sušenek. Nejdou jim příkladem v kázni, pracovitosti, za lásku považují příležitostné muckání a kupování nekvalitních tretek.Vím o čem mluvím.
Na druhé straně mám vnučku, která od roku mluví celými větami, dnes ve dvou a čtvrt roku zpívá dlouhé lidové písničky, nebojí se na vysoké prolézačce, plave, komunikuje s lidmi. Její maminka přitom zcela neopustila svou kariéru i při mateřské si udržela kontakt ve svém oboru a určitý přivýdělek. Dnes začíná zcela nový a náročný způsob zaměstnání (pobočka zahr.firmy), o vnučku se do tří let postaráme s dědou (není problém s takto vychovaným dítětem). Od tří půjde do školky, potože víme, že kolektiv dětí je třeba i proto, aby škola pro ni nebyla jednou šok. Samozřejmě půjde do školky kvalitní, s jazykovým zaměřením.
Naše rodina vychová státu kvalitního člověka a na své náklady.Říkám státu, protože my při svém stáří její pomoc nebudeme čerpat.To říkám proto, že jsou dnes v módě názory, že si děti vychováváme proto, aby se o nás starali(ukažte mi normálního rodiče, který by takto uvažoval).
Jsou rodiny, které si náklady na kurzy, kroužky, výlety a pod. nemohou dovolit, ale jejich dětí jsou také nadané, jen maminky neumějí nebo nemají podporu v prarodičích. Těm je třeba pomoci. Nejenom proto, aby rodina měla dva příjmy a mohla si zaplatit základní potřebu - bydlení, ale proto, aby děti byly vzdělané, samostatné, myslící bytosti, aby profesionální učitelky v nich talent objevily, dítě povzbudily a působily i na rodiče.
26. 08. 2008 | 21:38

Skogen napsal(a):

Rozhodně nikoliv Martine. V případě, že je rodina dostatečně materiálně zajištěná a funkční, považuji čtyřletou MD za vhodnou. Ideálně by to bylo individuální podle potřeb dítěte, některé zvládá školku bez potíží ve třech letech, jiné až v pěti. Ne každá rodina si však může dovolit výpadek jednoho výdělku - hovořím o průměrné rodině. Pak je žádoucí, aby existovala kvalifikovaná institucionální péče, zatímco Nečasovo MPSV navrhuje jakousi nespecifickou nekvalifikovanou "sousedskou" výpomoc, což tvrdě kritizuji.
26. 08. 2008 | 21:43

vlk napsal(a):

Paní Brixi

už delší čas jste moje blogerská hvězda! Díky za tenhle článek.
Ukážu jej neprodleně snaše,tedy v hantýrce, zaječici.
Nikolvi proto, aby až budou mít s e zajícem konečně nějakého pišišvora z něj od tří let cepovali šampiona nebo virtuoza, nýbrž pro tuhle serii vět:

. Analýzy ukazují, že tyto rozdíly jsou nejlépe vysvětleny kvalitou předškolní výchovy a úrovní vzdělání matky (lépe než vzděláním otce nebo příjmem rodiny). Úspěch dětí ve škole tedy do značné míry závisí na kvalitě jejich předškolní zkušenosti.

A nikoliv proto, že bych mermocí chtěl, aby následně pišišvora vrazili s e zajícem nejdřív do jeslí a následně do školky. Ale aby zkusili najít vhodný kompromis a mix, rodiné péče a péče externí. Protože zažil jsem jak jesle , tak školku. A nechodil tam nijak rád. Na druhou stranu - průprava pro školu a život, zpětně viděno to byla náramná.

Za tohle rozhdoně děkuji.

Váš blog máovšem ještě jinou rovinu - pokud budeme hovořit o škodách, způsobených ztracenými talenty.
Vedle raného startu, který je nutný pro karierně orientované, tu máme ještě jiné hodnoty- napříkald něco jako šťatsné dětství a harmonický život rodiny. Víte , já po převratu dostal šanci, kterou jsme prostě za bolševika nikd y mít nemohl. Šel jsem za ní. A mezi tím mi prostě vyrostl zajíc, z malého kluka v dospělého zajíce. Co ž mne nepotřebuje.Svým způsobem jsme uspokojil karierní touhu a dal rodině nějaké zázemí, ale ty roky, kd y byl tvárný a já na něj neměl čas, mi nikdo nevrátí. Tohle je fakt hodnota. Ale vidíte jí až pozdě. A podle mne je to rovněěž ztráta pro spoelčnsot. Protože dítěti nedáte, co mu dát můžete.
a pak je další případ ztráty -marnění potenciálu, jak píšete.
Je velmi častý a nikoho příliš nebolí. Jde o to, že abyste, po absolvování školy, někde a v něčem vynikl, musíte dostat příležitost / pravda,někdy jde o poznání té příležitosti/. Pokud vám prostě někdo nebo osud příležitost nepřihraje, marníte svůj potenciál. JIstě znáte dost lidí, kteří d ělají práci, na kterou stačí levou zadní a také dost lidí, kteří na svou funkci nestačí , ani kdyby chodili do práce ve dvojici s e svým klonem.
Myslel jsme, že kapitalismus je v tomto směru efektivní. Dnes vím, že to prostě není pravda. Od určité velikosti firmy platí PArkinsonovy zákony a Murphyho pravidla naprosto dokonale. Zejména tedy u zahraničních koncernů v Česku.
V každém případě - parádní blog. Díky.
26. 08. 2008 | 21:49

Anba napsal(a):

Asi jsem špatně opsala ochranu spamu, protože se mně stroj zeptal, jestli nejsem stroj a přitom to vytiskl dvakrát.Tak nevím ...
Jinak zatím napsala svůj případ p. ija - to je přesně ono, ne každý má svou vinou hluboko do kapsy, pomoc státu je nutná, protože nač ten stát máme, na volby jednou za čtyří roky? Na mléko do škol se sebere pár milionů, tisícovce pro prvňáčky se posměšně říká pastelkovné (chápete pozici rodičů dvojčat prvňáčků?), jen aktovka stojí kolem tisícovky.Tam a u školních potřeb snad mohla DPH zůstat na 5%.
26. 08. 2008 | 21:51

Skogen napsal(a):

Paní Anbo, výborně napsáno. Zcela souhlasím, že iniciativa musí vycházet od autorit reprezentujících výchovu, ale stát by měl ve svém zájmu vytvářet vhodné podmínky! Na tuto roli však podivně rezignoval.
26. 08. 2008 | 21:56

Anba napsal(a):

ad Skogen: rezignoval nejen na jesle a školky, taky na učňovské školství.Mám pocit, že ti VŠ manageři, pokud zde nenajdou uplatnění, odejdou do ciziny i na neodpovídající místa a sem přijdou cizinci s jinou kulturou a kvalifikací.Nic proti cizincům (můj otec také přišel z ciziny), ale zdá se mi to velmi schizofrenní politika - na jedné straně nabobtnalý nacionalismus (chtěli jsme olympiádu a poučujeme velmoci jak se mají chovat), na druhé straně se na naše občany a jejich základní potřeby kašle.
26. 08. 2008 | 22:35

Anba napsal(a):

- schyzofrenní - prostě schýza.
26. 08. 2008 | 22:37

ija napsal(a):

Vážená paní Anbo, vaše příspěvky mi připadají velmi smysluplné. Chtěla jsem přiblížit, jak to také může vypadat v ne právě ideálním případě. Nejde jen o peníze (já jsem za ta léta pobírala jen přídavek na dítě, asi 360,-Kč a zvládla jsem to, byť se sebezapřením), ale jde i o přístup okolí, vždyť každý člověk má potřebu uznání a kdo tvrdí že ne, tak lže sám sobě.
Píše se tu stále co má dělat stát a jak se má stát k čemukoli postavit, ale stát to jsou lidé a ti se k žádné odpovědnosti nehlásí, v dnešní době se většina hlásí především k právům, ale málokdo k povinnostem… Pokud se lidé začnou chovat jako lidé, tak i stát bude nucen změnit přístup k mnoha problémům…
Většinu času v práci trávím v přítomnosti cizinců, a věřte nevěřte, když se dáme do debaty a zjistí, že jsem sama vychovala syna, který studuje medicínu, má spoustu zájmů, a je jaký je ..., tak většina řekne něco jako "smekám madam, klobouk dolů" (a to neznají peripetie mého života , stačí jim, že SAMA). Potom zamrzí, že většina "vlastních" lidí je schopna vás jen urážet - nikdy jsem nepochopila co je k tomu vede... Nedělám si iluze, všechny lidské vlastnosti se vyskytují všude na světě, spíš jde o míru v jaké se kde vyskytují a o nějakých mantinelech, kam už se většinou nejde.
Ještě jeden poznatek, když ukážete , např. jako zde, jak vypadá výchova v duchu "udělej si vše sám", tak se tu dále teoretizuje, většina bude opět dělat jako že to tu vůbec není napsané.
Dělám si už nějaký čas takový vlastní průzkum,a téměř vždy se takovéto konkrétní situace v diskuzi přejdou, a diskutující se předhání jak si skládat poklony za teoretický vklad v jakékoli diskuzi o čemkoli.... Známí nevěřili, po tomto průzkumu už věří.
A ještě jedna věc. Hovoří se v článku o vzdělané matce: vzdělání, inteligenci nebo dokonce moudrost nedosáhne člověk pouze akademickým vzděláním, které se velmi přeceňuje (v dnešní době každý kdo studuje VOŠ tvrdí, že studuje "vejšku", přitom je tato často na nižší úrovni než byly před revolucí nástavby).
Dá se říct, že souhlasím s A.P.Čechovem, který pravil, že univerzita rozvíjí všechny vlohy, včetně hlouposti....
26. 08. 2008 | 22:47

RUMCAJS napsal(a):

Vzpomínám si z dětství na jednu povídku. Už nevím jak se to jmenovalo ani kdo to napsal. Možná Clark,možná Lem.Fakt nevím. Bylo to o společnosti, která se rozhodla vyvinout v dokonalé jedince za pomocí uzávírání manželství na základě genetického rozboru. Takový šlechtěný chov s papírama.
Nakonec byli všichni tak dokonalý, že si připadali naprosto nezajímavý a ženský si pro zábavu tahali chlapy z minulosti. Naprosto nedokonalý divoch je rajcoval víc, jak ta jejich dokonalost.
Jak to skončilo už nevím ale tipl bych si že blbě. Asi jako pokus soudruha Hitlera.
26. 08. 2008 | 23:40

Železnohorský napsal(a):

Stejné trenýrky, stejné nočníčky, ve stejnou dobu spinkat ve stejných postýlkách, poslouchat stejné pohádky, jít stejným směrem vždy a za všech okolností - a to už od tří let... Děkuju, nechci. Proč se společnosti bez rozdílu režimů snaží dostat své ovečky do stáda řečmi o tom, jak to pro ně bude prospěšné?
26. 08. 2008 | 23:46

Čochtan napsal(a):

Rumcajsi
obávám se, že celá zeměkoule dopadne při zachování dnešního stylu blbě. Nesrovnatelně blběji než v tebou citované povídce.

Nemám nic proti tomu aby cikán měl deset dětí. Pokud to bude ten bájný Stejskalův kardiolog. ALE aby Dežo Horváth, který si odseděl 9 let ve škole aniž by ho to nějak poznamenalo, který nikdy nesáhl na práci, aby ten zplodil deset dětí a nechal je živit daňovým poplatníkem, to NESMÍ BÝT !
26. 08. 2008 | 23:49

Čochtan napsal(a):

Rumcajsi: "Naprosto nedokonalý divoch je rajcoval víc,..."
to se dějě už dnes, podívej se co dělají degenerované bělošky když vidí černocha.
26. 08. 2008 | 23:54

RUMCAJS napsal(a):

Čochtane.
Musíme být silnější jak oni. Kolik máš dětí ? Já čtyři. Když to nebudou ostatní flákat, nakonec je dostanem!

(Akorát, že Rumcajs je tak trochu taky do černa, tak nevím jestli tě to potěší)
27. 08. 2008 | 00:12

Hobart napsal(a):

Tak já vůbec nevim, co tim ta pí Brixi myslíla. Haby se investování do zařízeních předškolních vyplatíla, musel by Levijatán robátka do škůlek proutkem a svinským krokem hnáti...

Jinak souhlas s Líný černý pes kdesi nahoře. Ať žije Morava!
27. 08. 2008 | 00:15

Železnohorský napsal(a):

Taky souhlas s Líný černý pes... Jen se mi líbí, jak po cizácku v češtině přestáváme skloňovat. Ačkoliv - s Líným černým psem nebo s Línou černou psou? :-) Bé je správně...
27. 08. 2008 | 00:28

Kamil napsal(a):

Někde jsem četl, že nejvíce ovlivní chování člověka výchova do tří let. Pokud se zanedbá, tak se to nevratně projeví na charakteru.
Hezký den.
27. 08. 2008 | 08:39

neo napsal(a):

Claudius:

a Skogen:

Péče o dítě není žádný veřejný zájem. Výchova dětí v předškolním věku v kolektivu není vůbec ve veřejném zájmu. Každé dítě je od počátku individualita a nějací rádoby odborníci nemaj do výchovy dětí co kecat! Kdo chce kolektivní "odbornou"výchovu, ať si za ni zaplatí. Každý dospělý občan ČR je snad svéprávný člověk s vlastním mozkem a je tedy schopen se rozhodovat sám. Na to určitě nepotřebuje tisíce státních úředníčků, kteří mu na počátku seberou peníze a pak je milostivě vrací a rozdělují tak jak uznají za vhodné.

Chápu že některým jako Claudius a Skogen toto vyhovuje...stát se postará, stát za vás rozhodne...ale já nejsem nesvéprávná ovečka,takže bych si rád o takovýchto věcech rozhodoval sám.
Proto se paní Brixi mýlí.
27. 08. 2008 | 08:59

Yfča napsal(a):

to neo:
Asi jste nezaregistroval, že se překvapivě přišlo na to, že je v zájmu státu, aby bylo ženám umožněno pracovat i poté, co se stanou matkami a skončí jim mateřská dovolená, a že bez předškolních zařízení se to neobejde. Bohužel stát nyní rezignoval na odbornou kvalitu těchto zařízení, která by měla být v jeho zájmu, lépe řečeno v zájmu každého z nás. Kvalitní kolektivní výchova nemusí být nutně špatná. Z Vašeho příspěvku se zdá, že zřejmě ještě nemáte děti.
27. 08. 2008 | 09:48

Kamil napsal(a):

Yfčo
v čem je problém, trh si vynutí soukromé profesionální školky. Je to normální služba, jako každá jiná. Je na státu, aby nastavil pravidla. Nejhorší je uniformita a vynucování nesmyslných pravidel.
Hezký den.
27. 08. 2008 | 09:56

neo napsal(a):

Yfča:

umožnit pracovat samozřejmě ano. Ale ponechat na rodičích, zda se rozhodnou pro kolektivní výchovu, nebo třeba svěří dítě chůvě nebo specializované soukromé školce či babičce.

Podle všeho se připravuje návrh zákona, který by upravoval podmínky podnikání v tomto oboru..takže stát nepřímo podpoří vznik takových zařízení.

Dítě mám:)
27. 08. 2008 | 09:59

hanabrixi napsal(a):

Ještě jeden zajímavý faktor:

Některé analýzy (v rámci OECD)poukázaly na to, že v zemích s dobrým systémem předškolní výchovy bývá poněkud vyšší porodnost a méně žen odmítá nebo příliš dlouho odkládá mateřství.
27. 08. 2008 | 10:18

Yfča napsal(a):

Paní Brixi, ano. To je přesně ono. Na jedné straně pláčeme, že vzdělané ženy odkládají mateřství, mají pak obvykle jen jedno dítě a národ tudíž vymírá, a nebude dost lidí v produktivním věku, kteří by vydělávali na důchody, a z téhož důvodu pak zřizujeme a dotujeme programy pro přistěhovalce, a nedojde nám, že podporou systému předškolní výchovy našich vlastních dětí a podporou našich rodin docílíme zlepšení stavu v natalitě populace také.
27. 08. 2008 | 10:41

Líný černý pes napsal(a):

to hanabrixi :
To by mne zajímalo, které země v té statistice byly. Ono je to trochhu jinak. Nejvyšší porodnost a nejméně odkládané mateřství je v zemích, kde o systému předškolní výchovy mimo rodinu nemají ani zdání. I v našich zemích tomu tak bylo - dokud nebyla jiná než rodinná předškolní výchova (19 století), bylo v rodině 9 -13 dětí. Dnes jsou obvykle 1-3.
27. 08. 2008 | 11:14

taky ekonom napsal(a):

Diky, pani Brixi, za Vasi odvahu vubec nastinit, ze deti i zeny by mely mit sirsi moznosti k vyuziti sveho potencialu a ze cela spolecnost z toho muze mit prospech.

Je smutne pro nasi ceskou spolecnost, ze reakce mnohych diskuteru je sovinisticka a s klapkami na usich i ocich. Jakmile jde o zenu a dite, mnozi si mysli, ze vi sami nejlepe a odmitaji prijimat nove informace natoz nazory. Dokonce odmitaji i cist (a tudiz misinterpretuji co pisete).

Pod "kvalitni" predskolni vychovou, kterou pani Brixi zminuje, si predstavuji napr. Montessori pristup, ktery poskytuje detem podnety v mnoha oblastech rozvoje osobnosti. Jednou z techto oblasti je oblast spolecenska ... ano detem prospiva, ze jsou v male skupince a ne stale samy s matkou.

Nechapu proc sem diskutjici vtahuji uniformitu a "monstra"? Nemaji s clankem pani Brixi nic spolecneho.

Jsou zeme v Evrope, ktere detem a zenam davaji rozhodne lepsi sance, nez je tomu tady. Podivejte se na Skandinavii, Holandsko a Francii.

To, ze tam stat podporuje predskolni system prece neznamena, ze jsou jesle a skolky statni, ci sablonovite nebo spatne! Naopak.

A je to prave v techto zemich, kde rovnovaha mezi rodinou a zamestnanim zenam umoznuje mit deti bez velkych osobnich obeti, tudiz mit deti, kdyz je chteji. Narozdil od Japonska ci Ceska, kde populace klesa a vzdelane zeny deti casto nemaji.
27. 08. 2008 | 13:22

neo napsal(a):

taky ekonome:

přečtěte si prosím poslední větu paní Brixi. Ta je nesmyslná. A současná vláda naopak nepřímo podporuje vznik soukromých zařízení a umožňuje podnikání v této oblasti.
27. 08. 2008 | 13:34

taky ekonom napsal(a):

neo -

Naprosto nic nesmyslneho v te posledni vete neni. Verejne finance v mnoha zemich podporuji soukrome skolstvi i soukromou predskolni vychovu. I konzervativni ekonomove doporucuji napr. vyuziti voucheru.

To, ze stat sluzby financne (ano z verejnych financi) podporuje, neznamena, ze je take provozuje.

Rozsirte svou literaturu a prectete si neco umirneneho.
27. 08. 2008 | 13:46

Jirka Hemzal napsal(a):

to neo:
Díky za váš postoj. Já jsem si už myslel, že už snad úplně všichni horují za státní zásahy do výchovy malých dětí.
"Úspěšnost" státu při výchově dětí ilustrují absolventi dětských domovů, kteří se podle statistik až z poloviny dostávají do křížku se zákonem.
27. 08. 2008 | 13:46

qwert napsal(a):

hello
27. 08. 2008 | 13:48

Jirka Hemzal napsal(a):

To taky ekonom:
Máte pravdu v tom, že je lepší, než aby stát nějaké služby vykonával sám, aby je raději nakupoval u soukromého sektoru. Bude tak platit za služby a ne za vstupy. No a když nebude se službou spokojen má možnost službu zadat někomu jinému. Pokud to dělá sám, tak ho státní firma bude vydírat do nekonečna...
27. 08. 2008 | 13:58

neo napsal(a):

taky ekonom:

to si asi nerozumíme. Já s podporou soukromých školek souhlasim ze strany státu, ale ne z veřejných pěněz, nýbrž nepřímo.

čili uvolnit tržní prostředí, nepřehánět to s normami, aby tato zařízení mohla vznikat.
27. 08. 2008 | 14:09

taky ekonom napsal(a):

neo:

Podpora z verejnych financi je nutna, aby byla kvalitni predskolni vychova (provozovana treba soukrome) dostupna vsem nebo aspon vetsine. Soucasne poplatky 10-20 tisic mesicne si hodne rodin nemuze dovolit. Kontroly cen, o kterych ted vlada uvazuje, situaci nezlepsi -jen omezi nabidku a kvalitu (to ze sve konzervativni literatury jiste vite).

Podpora z verejnych financi vsak muze byt poskytovana neprimo - prostrednictvim napr. vyse zminenych voucheru, aby byli provozovatele zainteresovani na kvalite sluzeb.

Copak bojujete i proti pouziti verejnych financi na zakladni skolstvi? Pochopte, ze z konzervativniho ekonomickeho pohledu je statni podpora z verejnych financi vhodnejsi na predskolni vychovu nez na vetsinu vydelecnych oboru vysokych skol. Ale to uz by bylo na jinou diskuzi.
27. 08. 2008 | 14:34

neo napsal(a):

taky ekonom:

zase vedle. čím větší bude konkurence tím nižší budou ceny.Takže půjdou snadno pod těch 5000. zvlášť pokud se uvolní ty normy a školkám klesnou náklady.

proti financování ZŠ opravdu nebojuji, protože ZŠ je ze zákona povinná
27. 08. 2008 | 14:41

Ares napsal(a):

neo: „Péče o dítě není žádný veřejný zájem.“ – Takže podle vás je veřejný zájem chránit váš majetek, ale to aby ve společnosti vyrůstali lidé, kteří nebudou krást je vedlejší.

„Každé dítě je od počátku individualita a nějací rádoby odborníci nemaj do výchovy dětí co kecat!“ - Nezdá se vám, že do toho jak by měla vypadat výchova, tu „kecáte“ dost intenzivně a to na základě ekonomických pouček. Což je mimochodem věda, která o výchově lidí opravdu nic neví.

„Kdo chce kolektivní "odbornou"výchovu, ať si za ni zaplatí.“ – Ve vašem ideálním světě se platí za vše. Tím ale jaksi mrháte potenciálem dětí těch, kteří si nemohou zaplatit. Ale Vám je to vlastně jedno. Zůstaneme-li u sportu, kterým autorka uváděla svůj článek. Tak luza ať jde makat k pásu, sport je pro bohaté, pokud jsem Vás pochopil správně.

„Každý dospělý občan ČR je snad svéprávný člověk s vlastním mozkem a je tedy schopen se rozhodovat sám.“ – Samostatně rozhodovat se umí i zvířata. A co? Zkuste do svých úvah zahrnout i kvalitu rozhodnutí.
27. 08. 2008 | 14:46

taky ekonom napsal(a):

neo, neo:

Vedle jste Vy a to uplne. Kontrolou cen jeste konkurence nikde nenastala. Vratte se ke sve oblibene krivce nabidky a potavky. Kontrola cen omezi nabidku - mnozstvi a kvalitu.

S verejnymi financemi pro ZS souhlasite proto, ze ZS je zakonna a povinna. HMM. Takze udelat predskolni vychovu zakonnou a povinnou a nebudete mit problem???

Jak rikam, mel byste navstivit nejakou univerzitni knihovnu a osvezit sve ekonomicke vzdelani. Nejde prece o to, co se naridi, jako povinne, ale o to, co dava smysl. O tom ma take smysl diskutovat.
27. 08. 2008 | 14:48

neo napsal(a):

Ares:

ad 1) Příklady veřejných zájmů:
sociální smír
sociální spravedlnost
udžitelný rozvoj
hospodářský růst
zdraví obyvatelstva
bezpečnost.

ad 2) Nikomu do výchovy nekecám, což jste sám v dalším odstavci potvrdil.tedy ad 3) kdo chce kolektivní výchovu, je to jen na něm.
V mém ideálním světě se platí za vše, to máte pravdu. Vy snad máte pocit, že za něco neplatíte?? dejte příklad, ať se pobavíme.

ad4) Podle Vás tedy stát určí jaká rozhodnutí jsou kvalitní a následně rozhodne za Vás? hmm.. víte co? Zkuste napsat návrh na znárodnění veškerého majetku a veškerých výdělků. Zaplatíte 100% daň a státní úředník bude rozhodovat co Vám koupí ju?
27. 08. 2008 | 14:56

neo napsal(a):

pane taky ekonome: naučte se prosím číst.

Kontrola cen?? kde jsem o ní psal?

Pokud by někdo uzákonil předškolní výchovu jako povinnou, samozřejmě by musela být hrazena z veřejných peněz. Ale takovou blbost snad nikdo neuzákoní.
27. 08. 2008 | 14:58

taky ekonom napsal(a):

Ares:

Naprosty souhlas.

To, ze neo nedava smysl neznamena, vsak neznamena ze ekonomie nema ve smeru predskoni vychovy co rict. Napr. teorie a praxe hospodarskeho rustu jasne potvrzuje, ze spolecnost prospiva, kdyz jedinci rozvijeji a uplatnuji svuj potencial.

neo: Kontrola cen je to co, mimo jine zamysli s predskolni vychovou udelat vlada, viz vyse. Pokud predskolni vyvoj ditete povazujete za blbost, tak s Vami opravdu zde neni o cem diskutovat.
27. 08. 2008 | 15:10

neo napsal(a):

Ekonome:
vy jste normální ignorant a lhář. překrucujete.

já nikdy netvrdil, že by kontrola cen navyšovala konkurenci !!!!!!!!!!!!!!

A předškolní vývoj nnepovažuji za blbost !!!!! za blbost považuji uzákonění povinné předškolní docházky!!!!!!!
27. 08. 2008 | 15:13

Ares napsal(a):

neo: Nevím jak vy, ale výchovu a vzdělávání chápu jako základ pro všechny z veřejných zájmů, které jste uvedl.

Vy tvrdíte, že institucionální výchova ve společnosti má být založena čistě na tržním principu. Takže říkáte, jak má vypadat.

Nemyslíte, že je rozdíl když je škola řešena tak, že platíte x% na daních a vaše děti ji mají tzv. zdarma. Oproti systému kde musíte zaplatit za dítě x desítek či stovek tisíc. V průměru je to jedno. Ale bůh ví, proč chudí chtějí první a bohatí druhé.

Nebuďte takový extrémista. To že někdo není liberál jako vy, neznamená, že chce znárodňovat majetek. Ale vy vlastně chcete, aby stát platil soudy a armádu. Co takhle rovnou 100% daň a znárodnit majetek vy komouši :-).

taky ekonom: „Napr. teorie a praxe hospodarskeho rustu jasne potvrzuje, ze spolecnost prospiva, kdyz jedinci rozvijeji a uplatnuji svuj potencial.“ To je ale jiná sada pouček než z kterých vychází neo :-).
27. 08. 2008 | 15:20

neo napsal(a):

Ares:

chápat něco jinak než to je...je celkem přirozené. To ale na faktu, že kolektivní předškolní výchova NENÍ veřejný zájem, nic nemění.

Když je něco založeno na tržních principech, nijak to ještě neurčuje podobu té výchovy: chůvy, hlídací koutky, babičky, soukromé školky, speciální školky(jazyky, hudba..), státní školky..... VYBERTE SI.

nejsem extremista, jen jsem na extrémním příkladu ukázal, že stát nemůže rozhodovat o tom, jestli je rozhodnutí občana kvalitní či nikoli.
27. 08. 2008 | 15:28

Jirka Hemzal napsal(a):

To ares:
Věta: ...teorie a praxe hospodarskeho rustu jasne potvrzuje, ze spolecnost prospiva, kdyz jedinci rozvijeji a uplatnuji svuj potencial...
je samozřejmě pravdivá, ale je to podobné jako věta: je lepší být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný..

Debata ale je, jak se k tomu dobrat. Asi to nebude žadným krajním řešením, vždy se bude jednat o míru osobní zodpovědnosti a přerozdělování z veřejných prostředků.
Toto najdete i v liberálních učebnicích.
27. 08. 2008 | 15:32

Ares napsal(a):

neo: „To ale na faktu, že kolektivní předškolní výchova NENÍ veřejný zájem, nic nemění.“ Copak veřejný zájem je něco objektivního. Kde jste vůbec vzal ty své příklady. Nepochybuji o tom, že by vám liberálové z 19 st. vyškrtali alespoň polovinu položek.

Pokud je něco založeno na tržních principech, tak to minimálně určuje přístup k dané věci a do jisté míry i podobu.

Já si rovněž nemyslím, že by stát měl rozhodovat za lidi. Na druhou stranu může něco udělat pro to, aby rozhodnutí bylo kvalitnější. Nebo aby se rozhodnout mohli i ti, kteří by ve vašem systému brali zbytky, jestli vůbec něco.

Jirka Hemzal: „Asi to nebude žadným krajním řešením, vždy se bude jednat o míru osobní zodpovědnosti a přerozdělování z veřejných prostředků.“ Plně s vámi souhlasím.
27. 08. 2008 | 16:01

Ares napsal(a):

Jirka Hemzal: Mimochodem, není ale na tom ten váš výrok, stejně jako ten od taky ekonoma o uplatnění potenciálu :-).
27. 08. 2008 | 16:10

Jirka Hemzal napsal(a):

To ares:
Ano veřejný zájem je empirická záležitost, to máte pravdu. Obecně se má za to, že veřejný zájem je zájmem drtivé většiny lidí, nejlépe všech. No a takových věcí opravdu není moc - právo na život, vlastnické právo, osobní bezpečnost, bezpečnost státu apod.
To neznamená, že ostatní věci nejsou důležité, i když nejsou veřejným zájmem. Odvrácená strana veřejného zájmu spočívá v tom, že je stát oprávněný je vynucovat i silou...
Což určitě není na místě v případě předškolní výchovy dětí.
S úctou
27. 08. 2008 | 16:12

neo napsal(a):

Ares:

zkuste si je vygooglovat:)

jistě. tady není o čem se přít:)

stát může maximálně lidem poradit, pošťouchnout je...ale neměl by určovat jaká rozhodnutí jsou správná a jaká ne. Což ostatně dnes v určité míře dělá. viz třeba penzijní systém, kde rozhoduje za vás, kolik si spoříte na důchod a nezajímáho, že třeba chcete utrácet nebo investovat jinam.
ono je vše o kompromisech a jak vidíte, i 2 odlišné názory mohou mít něco společného:)

Proto není možné kategoricky porhlásit, že kolektivní předškolní výchova má pozitivní výsledky(aniž by se zmínily ty negativní), následně se tedy jedná o veřejný zájem a tedy by měl být hrazen z veřejných peněz(i když ne třeba 100%)
27. 08. 2008 | 16:14

Ares napsal(a):

neo: To mě taky mohlo napadnout, kde jste k nim přišel :-).

Neo + Jirka Hemzal: Doufám, že to nevyznělo tak, že jsem pro něco, jako výcvik malých čínských sportovců. Na druhou stranu pokud je pro úspěch člověka kritických několik prvních let života, tak mi přijde logické zaměřit pozornost tam, než spoléhat na to, že to doženou stipendia a půjčky na VŠ nebo rekvalifikace na pracáku.
27. 08. 2008 | 16:30

Jirka Hemzal napsal(a):

To Ares:
Rozhodně nevyznělo. Chápu vaši starost. Mám za to, že v nejútlejším věku (rozhodně tedy do tří let dítěte) je nejdůležitější budovat jeho emoční výbavu. Tj. aby žilo v laskavém prostředí rodiny, aby bylo bezvýhradně přijímáno, aby ho nejbližší chválili a povzbuzovali apod. Tento fundament mu bude sloužit po zbytek života. Školka a jesle to mohou suplovat jen stěží. Úlohu Odborníků nezavrhuji, ale spíše v roli poradenství
27. 08. 2008 | 16:48

taky ekonom napsal(a):

Jirka Hemzal:

Prectete si neco z vyvojove psychologie, nez zacnete rozvijet svoje teorie o tom, co dite do tri let potrebuje a je schopno zpracovat ve svuj prospech.

Dovite se, ze je to mnohem vic, nez byt bezvyhradne prijimano a povzbuzovano. Dovite se taky, ze diteti prospiva byt aspon par hodin denne mimo rodinu v male skupine deti pod dobrym vedenim.

Kdekdo si tady pripada expert na potreby deti (a ulohu zen), a precetl tak akorat Hayeka a Babicku. Ja psycholog ani expert na deti taky nejsem, ale aspon ctu a vnimam.

Spolu s neo, cernym linym psem, Rumcajsem, apod me opravdu svou jedinou pravdou rozesmivate.

Snad se v diskuzi udrzi Ares, vlk, Ifca, Ija, Anba, Skogen, Kamil,... - tedy ti co premysleji, hledaji a zvazuji i svoje zkusenosti s hlavou otevrenou.
27. 08. 2008 | 17:12

Jirka Hemzal napsal(a):

To ekonom:
Nevím, že bych někomu vnucoval jedinou pravdu.

Mohu se zeptat, jestli máte děti anebo jen čtete a vnímáte?
27. 08. 2008 | 17:21

taky ekonom napsal(a):

Jirka Hemzal:

Deti mam a proto taky o vyvoji detske osobnosti vic ctu. Nevidim zadny problem v tom, davat diteti lasku a pozitivni emocni prostredi a pritom mu dat take moznosti rozvijet sve schopnosti v ruznych smerech (samozrejme ze nejdrive hrou) pod vedenim odborniku. Z vlastni zkusenosti take vim, ze trh v tomto smeru moc nefunguje a tedy souhlasim, jak jsem napsal vyse, s pani Brixi, ze stat musi podporovat (coz neznamena provozovat) predskolni vychovu a kvalitni programy pro podniceni zajmu a podchyceni nadani deti.

Uz musim pro dnesek jit. Zatim si prectete treba neco od Maria Montessori. Zdravim.
27. 08. 2008 | 17:53

Jirka Hemzal napsal(a):

taky ekonom:
...Nevidim zadny problem v tom, davat diteti lasku a pozitivni emocni prostredi... Pokud to platí u vás doma, tak vašim dětem lze jen závidět.
Bohužel jsem se dost často setkal i s opakem. Proto jsem dal takový důraz na emoční stránku. Proti rozvíjení schopností v různých směrech samozřejmě nelze nic namítat. Ani kontaktu s ostatními dětmi...
U odborníků jste zapomněl i na programy pro děti, které mají problémy. Např. rozsáhlé logopedické problémy (vlastní zkušenost - syn). I na literaturu jsme se museli mnohokrát obrátit...
27. 08. 2008 | 19:01

Lila napsal(a):

taky ekonom

Četl jste také prof. Zdeňka Matějčka? Právě on kladl důraz na nezastupitelnou roli matky (rodiny) do tří let věku dítěte. To nijak nevylučuje rozvíjení sociální kontaktů s vrstevníky. Jenže jiný efekt má krátkodobý pobyt na dětském hřišti (s rodičem za zády) a jiný dopad na křehkou psychiku dítěte má celodenní pobyt ve velkém (hlučném)kolektivu. Když to shrnu - do tří let se dítě bez kolektivního zařízení rozhodně obejde, po třetím roce ano, ale s mírou.
(I tady platí ono osvědčené přiměřeně, přiměřeně...)

Zmiňujete výchovně vzdělávací systém M. Montessori. Když si ho důkladně analyzujete, tak možná dojdete k poznání, že vychází z přirozených potřeb dítěte a praktikuje se prostřednictvím činností, s nimiž dítě přichází do styku přirozenou cestou i v rodině. Tedy nic, co by vnímavá a poučená matka nezvládla.

Nechci nijak bagatelizovat výchovně vzdělávací roli předškolních zařízení. Svůj smysl mají, zvlášť tam, kde rodina nefunguje, jen mám někdy pocit, že pod vedením odborníků se děti mnohdy složitě učí dovednostem, které lze stejně dobře získat přirozenou cestou. Jako příklad uvedu výuku prostorové orientace, kdy děti absolvují výklad, co je vepředu, vzadu, nalevo, napravo. Doma tuto "vyučovací látku" lehce zvládnete při každodenním prostírání stolu, procvičovat ji lze třeba při věšení prádla... a dítě ji nebude brát jako "učení", ale jako hru a nedílnou součást rodinného života.

V MŠ podle metody M. Montessori jsem se byla podívat. Děti tu měly opravdovou svobodu: Jedno obědvalo, druhé soustředěně vypracovávalo jakýsi úkol, další dvě si házely míčem a jiné se houpalo. No, já jsem odjakživa své děti vedla k tomu, že je čas na práci a čas na hraní, když obědváme, tak celá rodina společně; navzájem se respektujeme, takže když si třeba někdo čte nebo hraje na klavír, tak další nevyrukuje s vysavačem.
Domnívám se, že ani VŠ pedagogického směru ještě není zárukou, že naše dítě je v těch nejlepších rukou.

Jinak ve všem souhlasím s moudrou paní pes.
28. 08. 2008 | 09:23

Anba napsal(a):

Vážená p. ija:Dnes jsem si přečetla Váš ohlas a zhruba též další diskusní příspěvky.Zaujalo mne Vaše hodnocení diskusí obecně, mám stejný pocit, že mnoho pánů se hlavně předhání ve vtipnosti, mistrují se vzdělaností a sečteností, případně schopností v googlování, v nejhorším případě pak v citování ideologických pouček svého "světového" názoru.I proto jsem své příspěvky již značně omezila.
V proudu slov pak kupříkladu z článku p. Brixi uniká podstatná věc - sociální otázka, materiální nedostupnost pro mnohé rodiny zaplatit kroužky, kursy plavání, hry, knihy, vedle nutných materiálních potřeb dítěte.
Jakpak se asi má Pane NEO, chovat samoživitelka s malým dítětem, jehož otec není k dosažení, nebo platí alimenty jen podle výše přiznaného příjmu? Má si najít nějakého bohatého "ochránce", sehnat si jiného tatínka s rizikem neshod nebo hrdě třít bídu s nouzí? Jistě, je to její věc, ale komu jinému než jí, by stát měl pomoci řešit těžkou životní situaci tím, že bude dostupná školka, ona může jít pracovat a pak se teprve může svobodně rozhodnout.Článek p. Brixi je totiž taky o svobodě, svobodě ženy, která aniž zanedbá dítě (svěří je po část dne kvalifikovaným učitelkám), může být platná v práci, soběstačná finančně, protože Vy, jakožto zastánce naprosté individuální svobody, jistě víte, že ke svobodě jsou třeba peníze.
29. 08. 2008 | 20:36

taky ekonom napsal(a):

Anba - Souhlasím, že sociální otázka je podstatná a jedním z důvodů, aby stát nenechal předškolní výchovu jen trhu.

Lila - Já to nevidím buď a nebo. Pár hodin denně pod kvalitním odborným vedením (Montessori nebo jiné, třeba i specializavné, jak správně podotýká Jirka Hemzal) se může dobře doplňovat s pobytem v rodině po zbytek času. Oč si myslím jde je, aby všechny děti a rodiče takou možnost výběru měly.

Jirka Hemzal - úplný souhlas s posledním příspěvkem

Neo - vy to asi nemyslíte špatně, jen příliš věříte v učebnicové fungování trhu a ono ta skutečnosti je někdy komplikovanější, včetně těch sociálních otázek a hlubších kořenů veřejného zájmu, o kterých se tady diskutovalo
30. 08. 2008 | 11:15

Magdala napsal(a):

Věřme, že existuje ideální svět, ve kterém je možno měnit věci k dobrému tím, že budeme dělat to, co je dobré (pro společnost, pro stát, pro druhé i pro nás). Věřme, a ono se to sem tam povede. Aneb nemusí pršet...
01. 09. 2008 | 01:21

JK napsal(a):

Autorce:

Je to - typické - slovo do pranice. Navíc to má více relevantních rovin a pohledů.

1) Operuje se zde s pojmemm "národ". Mnozí, nejen ve Světové bance a mezinárodních organizacích, se tomuto výrazu vědomě vyhýbají, jakkoliv je to stále nejednou hybná síla a apel k akci.

2) Olympijské hry, logicky nejvíc z mezinárodních kládmí gladiátorů v koloseu stadiónů, využívá, zneužívá a budí národní emoce, stále také slouží propagadě k porovnávání společenských systémů. Mimochodem: Podle mě, IOC (Mezinárodní olympijský výbor), jeho vedení a členové jsou nejprotřelejší prostitutky pod sluncem. Naštěstí, lukrativnější, ještě větší, lepší, okázalejší show zvané OH, díky letošním, dotovaným toalitní miliardovou ČLR už na dlouhá léta mít nebudou moci mít. Šance, že se na Zemi objeví totalitní, plánovaná, žádné-diskuse-nepovolující velmoc jako ČLR, která je ochotná zaplatit cokoliv, aby režim a svoji civilizaci světu takto předváděla, je totiž minimální.

3) Nicméně, Homo sapiens jsa tím, čím je, zápasy gladiátorů stále táhnou, stejně jako tempto živých reportáží, pocity kmenové hrdosti a naopak zklamání. Poloviční Slovensko stačilo 10 milioónovému, vyspělejšímu Česku. USA "vyhrály" boj o medaile. Jak to, ptáte se? V celkovém počtu všech medailí měly o pár kousků víc než ČLR. Takže a,erická média uvádějí celkový počt medailí, zlato nebo bronz, kus jako kus. Jasněže, kdyby USA vyhrály více zlatých, vyhrály součet, kde zlatá, stříbrná, bronzová mají různý počet bodů, tak by metodu, kterou letos užívají, opustily.

4) K věci: "Máma je máma", praví setrvačnost i typická naše exkomunistická soudkyně naší justice. Ale vyjímek k tomuto je tolik, že je to obecně neplatné, viz. výsledky výchovy dětí v kibbutzích, kdy navíc daná populace má nadprůměrný smysl pro výchovu dětí. Přesto výchova dětí v útlém věku mimo matku, rodiče, rodinu, dává, z celospolečemského hlediska, minimálně stejné, obecně lepší výsledky.

V rodičovstvíí není nikdo školený, rodičem se stane, má-li příslušné orgány a zkusí si, bez antikoncepce, jak fungují.

Z hlediska dítěte, rodiny, společnosti, národa, světa, je statisticky nepochybně výhodnější, když děti mají od útlého věku mimo rodinnou výchovu, jakkoliv to vede k rannému expozé k atakám mikrobiologie (statistické studie prokázzují, že z dlouhodobého hlediska je i toto pro děti výhodou, jakkoliv si rodiče na nemocnost v jeslích, školkách stežují.

Statisticky bezvýznamný počet rodičů, kteří se péči o dítě v předškolním věku (včetně nejvíce formativních prvních 3 let) věnují (nebo maií věnovat, když se jim to navíc započítává jako léta do penze, berou rodičovsjkou, atd.) skutečně, objektivně měřeno, je schopno kompenzovat výhodu interakce s jinými dětmi, strukturovaným, pedadogicky vedeným programem v jeslích a školkách. To říkám nejen jako rodič vícero dětí, o děti v daném věku pečující a o věci, globálně, se zajímající.

Problém zneužívání jeslí, školek (pak škol) totalitními režimy dnes v podstatě nexistuje (a ČLR, Vietnam, Kuba, islámistické země mejsou náš bezprostřední problém pokud se výchovy našich dětí týká).

5) Je jasné, že rozbití systému jeslí, školek nebylo žádoucí, stejně tak kopírování amerického systému hlídání dětí matkami, které si za )platu - ne levnější než školka - pár dětí vezmou ke svým domů, není celospolečensky dobrá věc. Na druhou stranu svádět (stále na čistou reprodukci) malou prodnost na nedostatek školek, flexi-pracovní dobu, nedostatek (cenově dostupných) bytů jsou falešné, ikdyž masově rozšířené výmluvy. Švédsko má perfektní, nejdražší systém a zaješice má stále jen průměrně 1,4 zajíce. Individuálně a celospolečensky, v zámci zachování kmene, omezení imigrace, třeba změnit priority života.
01. 09. 2008 | 18:42

Jirka Hemzal napsal(a):

To JK:
Dotaz na větu: ...z celospolečemského hlediska, minimálně stejné, obecně lepší výsledky...
Mohl byste to konkretizovat?
děkuji JH
02. 09. 2008 | 14:02

bapa napsal(a):

"Někdy naštěstí rodičům pomůže náhoda (strýc trenér, teta umělkyně, bydliště vedle golfového klubu)."
Urcite, bydlet vedle golfu je skvele pro rozvoj uceni se levemu falsi a pobidek caddymu.
02. 09. 2008 | 21:51

slayer napsal(a):

Pani Brixi,

vy jste zase chytra jak radio. Ja jsem v jeslich a do urcite doby ve skolce doslova trpel. Zakladu vzdelani a rozvoje inteligence se mi dostalo od meho otce, ktery neunavne odpovidal na me otazky "a ploc?" (vy pise, ze vzdelani matky je dulezitejsi), takze jsem potom ve skolce doslova perlil. Vite, ono se rika, ze kazda teorie je seda, zeleny je strom zivota. Mejte to na pameti az zase budete chtit oslnovat nejakymi vyzkumy. Jinak mi z toho vaseho clanku vyplyva, ze vy jste uz jste tak v jednom roce musela mluvit alespon peti jazyky, jinak neni mozne ze byste byla tak chytra. A ten, kdo se dnes do ctyr let nenauci alespon plynule mluvit anglicky, uz v budoucnu nedosahne na jinou nez manualni praci, ktera se mu jeste k tomu presouva do Ciny, takze je uplne ztracenej.
02. 09. 2008 | 22:07

Petr napsal(a):

V zájmu národa? A co zájem jednotlivce?
03. 09. 2008 | 13:19

hanabrixi napsal(a):

- Petr

Děkuji za připomínku.

Samozřejmě, že je to především v zájmu jednotlivce, aby měl dobré možnosti od útlého věku. V závěru článku jsem zdůraznila zájem národa, aby bylo zřejmé, že stát a veřejné finance mají mít v tomto směru určitou pozitivní roli. Po Vašem upozornění jsem text upřesnila "v zájmu národa, stejně tak jako v zájmu jednotlivce".

Zdravím.
04. 09. 2008 | 05:29

hanabrixi napsal(a):

Aby se mnozí další ještě nedivili použití příkladu "bydliště vedle golfového klubu" tímto tedy vysvětluji, že někteří světoví golfisté z méně majetných rodin měli šanci se tomuto drahému sportu naučit pouze díky tomu, že bydleli blízko golfového hřiště, hra je zaujala, a občas jim někdo v začátcích zdarma poradil. Pro vážné zájemce o toto téma mohu doporučit pár životopisných filmů a knížek;-)

Ale podobných a mnohem lepších příkladů naprosto náhodného objevení velkého talentu, je možno najít mnoho.
04. 09. 2008 | 05:42

Jirka Hemzal napsal(a):

To hanabrixi:
Zdravím Vás. Z těch životopisných knížek a filmů se dá vysledovat jediný společný rys úspěšných lidí, a to obrovský vnitřní zápal, zaujetí pro věc, hraničící až s posedlostí a snad trochu náhody, že byli v pravý čas na pravém místě. Ostatní okolnosti, podmínky a sociální statut se už dost liší.
Přeji hezký den
04. 09. 2008 | 11:16

hanabrixi napsal(a):

Pane Hemzal,

souhlasím s Vámi. Být už jako dítě v podnětném prostředí samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost toho, že se později stane úspěšným (ať už obecně nebo v některé konkrétní oblasti).

Také Vám přeji hezký den.
04. 09. 2008 | 11:59

Jirka Hemzal napsal(a):

Díky za odpověď paní Brixi.
A ještě těžší je učinit dítě v životě šťástným a spokojeným. Ale to už je jiná písnička...
S úctou JH
04. 09. 2008 | 12:45

Dagobar napsal(a):

Cílevědomé "rozvíjení schopností dětí" je docela dobrý a ověřený recept na katastrofu. Děti ambiciózních rodičů mívají velké problémy se svojí vlastní motivací a při kontaktu s realitu (všichni nemůžou být nejlepší) se dost často složí. Typicky se objevuje jedinec, který je sice schopný, ale pohybuje se mezi špatně placenými joby a při sebemenším náznaku problémů je opouští a hledá jiné špatně placené joby...
07. 09. 2008 | 16:23

Eva napsal(a):

Já si dovoluji jen tak na okraj, učila jsem v době socialismu, kdy ve třídě v mateřské škole bylo zapsáno přes 30 dětí. To bylo o strach, hlavně aby se žádnému nic nestalo. A rizvíjení a vzdělávání dětí? S vypětím všech sil. A po určité době to tu máme zase. Umíte si představit, co uděláte téměř se 30ti dětmi? Je to nemožné. Z mateřské školy se opět stala istituce na hlídání. Program se přizpůsobuje tomu nejpomalejšímu. Hrůza. Je to 10 kroků zpět. Eva
07. 09. 2008 | 17:37

Herodes napsal(a):

Ten článek je jen zakuklený levicový blábol, což je pochopitelně zřejmé až z posledních vět. Zase jenom natažená ruka k "ježíškovi státu", místo aby se jasně natvrdo a bez kompromisů řeklo, že za rozvoj dětských schopností odpovídají rodiče a že velikost starobního důchodu rodičů by se měla odvíjet od výdělečných schopností jejich vlastních dětí. Jenže to tady v tomto zbolševizovaném státě nikdo nechce slyšet a většina lidí věří moudrému státnímu úředníku, který vše zaplatí z kapes těch ostatních, nejraději těch, cojhsou na tom díky svým rozvinutým schopnostem o něco lépe.. O těch se dá ostatně vždy říci, že jsou to tuneláři, že?
10. 09. 2008 | 11:32

T0M napsal(a):

Pani Ija,
rad by som vyjadril pred Vami svoj respekt. (Akoby som si precital pribeh mojej mamy, takmer do bodky som si to zazil aj s bratom na vlastnej kozi a so vsetkym, co ste napisala, suhlasim.) Myslim, ze si vacsina ludi nedokaze ani predstavit vydrzat takyto napor a niest taketo bremeno, obzvlast v dnesnej konzumnej spolocnosti. Dovody ste uviedla sama - sami sa pred takymito 'pripadmi' uzavru a povazuju ich za socialne nevhodnu spolocnost ba az menejcennych spoluobcanov. Ich zivot 'samozvanych normalnych ludi' nezaujima a tym padom vacsina ludi nema ani ponatia o tom, ake to v reale moze byt (a aj ozaj je) a ako sa to da vobec zvladat. Potom tieto pribehy povazuju akurat za vystazovanie sa akejsi zamindrakovanej ukrivdenej osoby, ktore je mimo misu a v konecnom dosledku sa sebarealizacia vacsiny tychto ludi obmadzi akurat na spominane polemizovanie o akomsi probleme (najlepsie na anonymnej internetovej diskusii), ku ktoremu zial casto nemaju ani dostatok znalosti, ani osobnych skusenosti, ani respektu k praci inych, za to je kazdy presvedceny o spravnosti akurat toho svojho nazoru. (Preto sa takychto diskusii ucastnim len velmi sporadicky.)
A riesenie? Univerzalne riesenie sotva existuje, ale stat by si mohol urcite spocitat aspon par malickosti aj v ekonomickej rovine - ake ciastky predstavuju napr. cistenie sprejerskych aktivit, odstranovanie skod po vandalizme, vytrznosti mladistvych a sposobene skody na majetku, kradeze, alebo zriadovanie socialno-napravnych zariadeni pre mladistvych (za co moze nedostatocne venovanie sa dietatu - zlyhanie rodicov, ktori na rodicovstvo niesu pripraveni a zreli, alebo su v hmotnej nudzi - takym by mohol pomoct program na vychovu vcetne akejsi formy prispevkov) a zvazit, ci by tieto prostriedky nebolo vhodnejsie pouzit na vychovny program a vzdelanie deti predtym, nez je neskoro.
Prajem vela zdravia a stastia! dufam, ze ste to stastie uz nasla, zasluzite si to...
10. 09. 2008 | 15:35

Filip napsal(a):

Je s podivem, že tak kvalitní příspěvky jaké sem dala paní Ija zůstaly až na jedinou výjimku bez povšimnutí. Přitom je to naprostá pravda, kterou by si měli uvědomit všichni ti, kteří ničím takovým projít nemuseli. Ale znovu je to paní Ija, která uhodila hřebíček na hlavičku - konkrétní příspěvek zůstal bez povšimnutí a stálí účinkující v těchto blozích si tu přehazují jeden horký brambor za druhým - a přitom to nemá smysl.
V našem státě je velice populární se nad vším zamýšlet, ale učinit nějaké rozhodnutí a následně jej proměnit v čin, to je věc takřka nevídaná. Přitom je tu tolik rozumných lidí s dobrými nápady, ale nikoho to nezajímá. Jen žabomyší spory. Konec.

Jako TOM i já Vám držím palce paní Ijo, neb vím, o čem píšete. Hodně štěstí.
11. 09. 2008 | 02:11

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy