Ekonomická pravidla pro normální žití

08. 12. 2008 | 05:23
Přečteno 18752 krát
„Zkuste definovat pouze v pěti bodech ekonomická pravidla pro normální žití obyčejné rodiny“, vyzval mě nedávno jeden z diskutujících na blogu. Podvědomě asi většina z nás nějaká taková pravidla má – tříbená vlastní životní zkušeností spíše než podložena vědeckými analýzami a vědomostmi ze školy. Těch pět níže uvedených se vám třeba bude hodit při zamyšlení o předsevzetích do nového roku.

1. Vědět co chtít
Ekonomie nabízí teorii užitku k pochopení subjektivního potěšení a uspokojení. Je to přece tak jednoduché: Nadefinujme si, co nám přináší uspokojení a pak to ve svém rozhodování maximalizujme. Potíž je v tom, že ekonomie – stejně tak jako lidé samotní – často chápe potěšení a uspokojení příliš zúženě, a to jako spotřebu, tedy nakupování a konzumaci věcí a služeb. Přináší nám ale všechny ty věci opravdu uspokojení? Které věci a služby, nám umožní prožívat náš čas kvalitněji?Psychologové tvrdí, že hezké prožitky a vztahy přispívají k dlouhodobému uspokojení nevíce. Na co máme v životě nejhezčí vzpomínky? Z jakých zkušeností, vztahů a prožitků máme nejlepší dlouhodobý pocit? Když si tyto otázky ujasníme pro sebe samotné a ve vlastní rodině, máme zčásti vyhráno.

2. Vynakládat prostředky a čas podle skutečných priorit
Až si ujasníme co chceme, potřebujeme mít vůli k tomu se tím řídit. Pokud se už přes rok naše rodina těší nato, že pojedeme třeba do hor lyžovat, co takhle nekupovat všechna ta lákavá pozlátka podle reklamy nebo si případně nechat ujít i nějaký ten nový projekt či možnost zisku, a jet na týden a pořádně si to užít. Zkusme podřizovat čas a peníze tomu, co nám skutečně přináší uspokojení.

3. Pěstovat si svůj lidský kapitál
Náš lidský kapitál, tedy zdraví, vědomosti a schopnosti, nám do značné míry určují naši životní a pracovní dráhu. Ekonomický výzkum je v tomto směru jednoznačný. Nikdy není pozdě nato, abychom si svůj kapitál dále zlepšili. Mezi svými kolegy a přáteli někdy slyším: „Jdu do toho. Bude se mi to hodit do životopisu.“ Podle životopisu, tedy podle našich znalostí, zkušeností a postojů (doložených třeba tím, že zvládneme nějaký ten akademický nebo profesionální kurz navíc) se nám přece mohou otevřít dveře k zajímavější či lépe hodnocené práci v budoucnosti.

4. Investovat do dětí
Co už třeba sami tak úplně nedoženeme, jsme schopni umožnit našim dětem a to také ve smyslu jejich lidského kapitálu. Nejde o to nakoupit hračky nebo zvýšit kapesné. Jde o to dopřát jim hezké společné prožitky (viz pravidlo číslo 1) a poskytovat příležitosti k všestrannému vývoji jejich osobnosti a základů pro budoucí úspěšný a spokojený život. Dobré investice do dětí mohou mít tu nejvyšší a nejtrvalejší návratnost pro celou rodinu (...a zaslouží si i podporu ze strany společnosti viz dřívější úvahy zde).

5. Plánovat strategicky
Abychom mohli dosahovat toho, co chceme, musíme také dobře plánovat. Nechávat si finanční rezervy na zlé časy, spořit na důchod a spokojenost ve stáří. Tolik nám říká ekonomie. Psychologové dodávají, že kromě finančního zabezpečení je pro spokojenost (a pro zdraví a dlouhověkost) také moc důležité mít v životě určité hodnoty, které dávají našemu životu hlubší smysl, a zapojit se do života společnosti – třeba také veřejnou aktivitou na komunální úrovni nebo pravidelnými příspěvky do diskuzí na internetu.


Milí přátelé, přeji vám a vašim rodinám Vánoce plné opravdového potěšení a maximální uspokojení v novém roce.


Věnováno rodičům, s přáním všeho nejlepšího k zítřejším narozeninám maminky

Dřívější články & diskuze na tomto blogu najdete zde

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ládik napsal(a):

K tomu není co dodat. Jen ten životopis se mi tam nelíbí - jako bych dopředu počítal s tím, že mě bude hodnotit nějaký potenciální nadřízený. Takový není.
08. 12. 2008 | 06:26

David - 1. část napsal(a):

Myslím si, že důležitější než ekonomická pravidla jsou pravidla morální.

Pokusím se proto také o malé zamyšlení.

Světová krize, jako impuls ke znovuhledání třetí cesty.

Zjednodušeně - laicky řečeno:

Dosud jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet jak funguje socialismus a kapitalismus.

První byl kapitalismus, fungující na tržních principech a na často bezohledné honbě za penězi – ziskem. Dělníci byli skutečně nemilosrdně vykořisťováni. Proto se i objevily první pokusy o utopický socialismus.

Následoval marxismus, který v té podobě, jak byl realizován, se prokazatelně neosvědčil. Je už nesporné, že je nesmyslem bojovat za beztřídní společnost a že jen společenské vlastnictví výrobních prostředků je to jedině správné vlastnictví. Sociální vztah - rozpor mezi bohatými a chudými tak zůstal nedořešen.

Takže jsme se vrátili k tomu menšímu zlu, a to je ke kapitalismu. Svět ovládli bohatí. Kdo má peníze, má také moc. Po většině to jsou lidé, kteří hlásají, že o peníze jde až v první řadě. Mají však takovou zvláštní, patrně geneticky zakódovanou „CHOROBU“, že nemají peněz NIKDY dost, a v této souvislosti proto pokračují v dalším vykořisťování. Pomyslné nůžky mezi chudými a bohatými se tak neustále více a více rozevírají, což logicky vede svět jen k dalším velkým sociálním nepokojům v blízké budoucnosti.

Svět kapitalismu je založen zejména na „nekonečném“ ekonomickém růstu, na růstu spotřeby a na všemocné ruce trhu. Po celém světě tak zcela nesmyslně rostla například výroba automobilů, bankovní sektor vzkvétal. Vlastníci i akcionáři často zcela nezaslouženě bohatli.

Rozvoj morálního rozměru společnosti zůstával stále na okraji zájmu. Ti, kteří se snažili upozorňovat na nebezpečí morálního rozkladu společnosti byli a stále jsou umlčováni a zesměšňováni.

V médiích dostávají prostor převážně jen ti, kteří hlásají. Vyrábějte více, spotřebovávejte více, plýtvejte více, zadlužujte se. Jedině růst HDP a rostoucí spotřeba jsou ukazatelem našeho úspěchu a blahobytu. To je ta jediná a správná cesta.

Jenže takto to, zcela logicky, nemohlo a ani nemůže jít do nekonečna. Mnozí to dávno věděli. Jejich varování však zanikalo v hlučném cinkotu peněz.

Nyní jsme tam, kam jsme se museli zcela zákonitě dostat. Ukázalo se, že neviditelná ruka trhu není všemocná, pokud není v rovnovážném vztahu s morálkou. S morálkou, která se nedá přepočítat na peníze. Nyní se v plné nahotě ukázalo, že o peníze nemůže a ani nesmí jít v první řadě.

Jak řeší světové vlády tuto krizi? Z daní občanů zachraňují miliardovými injekcemi ty bohaté, kteří často desítky let brali nemravně vysoké platy a dividendy. Zachraňují je jen proto, aby nebyla nezaměstnanost. Myslím si ale, že tento způsob léčby nepomůže. Zachránit všechny krachující nejde. Je to jako lavina, jako sněhová koule.
08. 12. 2008 | 07:26

David - 2. část napsal(a):

Všechno zlé je však někdy i k něčemu dobré.

To zlé je bohužel to, že na špatné vedení společnosti těmi bohatými doplatí především ti chudí. Tu zločinecko-lajdáckou práci těch bohatých zaplatí zase jen ti chudí ze svých daní a svou zvýšenou nezaměstnaností.

To dobré je to, že naše, velmi arogantní civilizace dostala konečně pořádnou facku, aby se mohla ještě VČAS vzpamatovat.

Podle mého názoru by bylo dobré abychom v konstruktivní diskusi začali co nejdříve hledat kompromis – třetí cestu - mezi kapitalismem a socialismem, kde každý z těchto společenských systémů má své klady i zápory. Například se snažit správně určit, kdy je pro občany ještě užitečné vlastnictví státu a kdy je výhodnější vlastnictví soukromé. (Například – kam až jít v privatizaci zdravotnictví – zdravotní pojišťovny.) Důležité je i všeobecné zvyšování vzdělanosti, protože jen vzdělaní lidé včas pochopí, že například kouření skutečně škodí zdraví a zkracuje život.

Co tak třeba začít se i uskromňovat ve spotřebě? Nekupovat všechny ty nesmysly, kterých jsou obchody plné a místo toho se více věnovat řešení řady duchovních otázek? Změnit si např. žebříček životních hodnot, kde peníze by už nebyly na tom prvním místě?

Jistě si někteří z nás všimli při svých cestách po světě, že často ti velmi chudí lidé zůstávají i přes svá velká trápení velmi slušní, milí i šťastní, na rozdíl od nás bohatých, kteří jsme neustále nespokojeni, mezi sebou bojujeme, nenávidíme se a závidíme si. Vezměme si z těch ubožáků mravní příklad! Zeptejme se jich proč se cítí šťastni, i když jsou tak chudí?

Co tak, jako první krok ke změně, uvažovat alespoň o tom, že bychom si změnili pořadí v našem žebříčku životních hodnot například takto:

1. Pokora 2. Láska 3. Pravda 4. Spravedlnost 5. Svědomí 6. Čest 7. Zdraví 8. Peníze.

Myslím si, že už je nejvyšší čas nějak začít. Změna nejen myšlení, ale zejména změna v jednání je už nutná!

Měli bychom se také, jako lidstvo, připravovat i na možný střet Země s asteroidem Apophis v roce 2029 nebo 2036. Pravděpodobnost srážky je prý 1:45 000. Jsme všichni na jedné lodi a tou je planeta Země. Dříve nebo později ke srážce s nějakým asteroidem zcela jistě dojde.

Radar v Brdech ani rakety v Polsku nám v tom ale nepomohou.

Čas neúprosně běží!
08. 12. 2008 | 07:28

Ládik napsal(a):

Davide, utopie.
Vlády si organizovanou lidskou společnost představují jako regulovanou soustavu. Při vzniku "poruchy" by měl zafungovat regulátor - v našem případě ČR máme pořád jen komunistický P-regulátor; máme trvalou regulační odchylku. Čunek zavedl PD regulaci - dovolila mu pracovat s větším zesílením; derivační složka už vyprchala. Paroubek se snaží o PI-regulaci, Mirek dokonce o PID, ale nevysvětlil to lidem.
Politici zapomínají, že nejde o regulaci uzavřené soustavy. Kdo první přijde na lidi s fuzzy logikou, vyhraje.
08. 12. 2008 | 08:20

Jirka napsal(a):

Pani Hano dekuji, Vas dnesni blog si vytisknu a dam si ho v praci na nastenku. Jen bych dodal, ze v danem case a miste lze nekdy uskutecnovat pouze kompromis, kez bych mohl delat vice nez delam, ale delam jen to, co se da :-].
08. 12. 2008 | 08:37

juvel napsal(a):

pro David: to nejdůležitější jste však neuvedl. Pokora, láska, spravedlnost a vůbec morálka na prvním místě v životě člověka není jen cesta k záchraně civilizace, ale i k záchraně člověka jako jedince. A to i tehdy, když civilizace lidí, kteří těmito hodnotami pohrdají dojde ke svému spravedlivému katastrofálnímu konci. To je hlavním obsahem evangelia, nebo-li "dobré zprávy" o J.Kristu, ve kterém člověk může dosáhnout smíření s Bohem, "přejít ze smrti do života" t.j. dosáhnout skutečného nepomíjejícího života, ve kterém jsou odpovědi na všechny smysluplné otázky člověka.
Je to zpráva o tom, že skutečné hodnoty jsou dobré a prospěšné pro každého, ať se jedná o jednotlivce nebo lidská společenství. Zde nejsou žádné protiklady, ty jsou ovšem ve všech sobeckých systémech.
Máte pravdu v tom, že je nejvyšší čas začít věnovat tomuto poselství pozornost. A to jak pro jedince (jeho život v tomto současném stavu a smyšlení je velmi krátký a nejistý), tak i pro společnost. Bible na příkladech z minulosti i na "prognozách" do budoucnosti ukazuje, že lidstvo jako celek je "nereformovatelné". Ale i dílčí změny k lepšímu v morálce přinášejí užitek.
08. 12. 2008 | 08:45

Jan napsal(a):

Vážená paní Brixi. Vaše blogy patří mezi to nejlepší co tady jde přečíst. Děkuji.
Včera jsem dočetl Fukuyamu- Velký rozvrat. Myslím, že jste názorově dost blízko.
Zajímavě tam píše o Viktoriánství.
Náš žebříček hodnot je naší osobní věcí. Nicméně člověk je tvor společenský. Podle mě by stát a elity měli hrát v jejich utváření roli. Nejlépe pozitivní.
/ne jako u nás, kde hraje negativní/ A tady se asi neshodnu s liberály, nebo s Topolánkem. Podle nich by stát neměl dělat nic. Měl by nebýt. Co udělá je vždycky špatně.
Nevím.
Víte?
Vážený pane Davide.
Snažím se uskrovnit. Ale na vývoji posledních měsíců vidíte,že když přestaneme nakupovat, celý system se hroutí. Zajímavě o tom píše pan Keller. Co s tím nevím.
08. 12. 2008 | 08:46

sasa napsal(a):

Ladiku, mohl byste rozvest regulaci CR pomoci fuzzy logiky?
08. 12. 2008 | 09:03

Ládik napsal(a):

Sašo, nekandiduji.
08. 12. 2008 | 09:16

MS napsal(a):

juvel

nelze než s Vámi souhlasit. To co píše David nebo paní Brixi najdeme v Bibli.
Nejsem věřící, ale přečíst bych ji dala každému :-)).
08. 12. 2008 | 10:02

Ivan Hochmann napsal(a):

Paní Hana Brixi je žena ze snů.

Idealistka i žena s velkým realistickým přehledem.Zvláště pasáže o ivesticích do dětí a budoucna,o tvorbě lidského potenciálu jsou reálné ideály.Vlastně byly by.Nebýt faktu,že 80% populace chce všechno hned a pokud možno zadarmo.Nevím proč to chtějí,dělají vše proto,aby to dostali a kašlou na budoucnoust,děti a navíc nějaké lidské "kvality" mají hluboko v zádech.Homolkové.

I David má kupodivu dnes jaksi mnoho pravdy.Mohu Vám pane trochu změnit pořadí Vámi uvedených hodnot?

Domnívám se že nejvyšší prioritou je zdraví.Od něho se odvíjí rozvoj osobnosti a akceptace zásadních pojmů jako svědomí,čest,spravedlnost,a následné poznání a pochopení složitostí uznávaných zákonitostí a pravd.Na základě těchto atributů dochází člověk jaksi automaticky k poznání ,pokoře a je i více náchylný k přijetí fenoménu lásky.Když se k tomuto všemu přidá pracovitost a schopnost čestně získat světské hodnoty,čili peníze - nemá to chybu.A třetí cesty tomuto individuu netřeba hledat.
Bohužel - je nás velmi málo.Většina lidí se s takovým štěstím nepotkává.Pro ně je potřeba věčného hledání.

Ivan.
08. 12. 2008 | 10:02

Charlie napsal(a):

David

máte pravdu a pěkně jste to popsal.
Avšak řešení už není tak jednoduché, že si řekneme v nějaké chvíli, teď změním pořadí hodnot nebo to nařídíme.
Já si myslím, že pro začátek by stačil vzor skandinávských demokracií, které mají k Vámi popsanému pojetí asi nejblíže.

Ta přeměna myšlení vyžaduje spoustu úsilí a času. Správně jste napsal, že klíč je ve všeobecném rozhledu a vzdělání.

Veřejnoprávní média by měla zkvalitnit svou činnost a jejich personální obsazení by nemělo být automaticky jakýmsi dlouhodobým pašalíkem ohebných.
08. 12. 2008 | 10:20

Xury napsal(a):

Pro Charlie:
nejsem si jistý, jestli si tu Skandinávii neidealizujete. Možná by nezaškodil nějaký příspěvek českého "skandinávce" k situaci v tamních zemích. Nicméně i kdyby byla skutečně tak dobrá, tak si nejsem jistý, jestli pro realizaci jejich modelu v jiných zemích tam najdeme dost Skandinávců.
08. 12. 2008 | 10:48

Ivan Hochmann napsal(a):

Vážení, proč hledat někde ve světě,co by mělo platit universálně kdekoliv.

Ano,celý koloběh hledání se pořád opakuje.Není to způsobeno jen lidskou zapomětlivostí.Zapomínáme totiž pro dobré bydlo na dobré chování.S plným panděrem se tak akorát dobře chrápe.Filosofii bytí odkopneme do kouta,aby mrcha náhodou nesdělila co je špatně.Těch pár,kteří vidí dál než na špičku nosu - rozkopou mocní kruhy.

Ivan.
08. 12. 2008 | 12:56

Kamil napsal(a):

Paní Hano
máte samozřejmě pravdu, pozastavil bych se však k investici do dětí, které považuju za naprosto klíčové. Myslím, že zde má velký dluh škola hlavně na vesnici, kde není tolik příkladů. Znám vesnici, kde chlapec byl buď traktorista, nebo zedník a holka dojička, nebo prodavačka. Je pravda, že se dnes již situace zlepšila, ale vysokoškoláky stále spočítáte na prstech jedné ruky. Oni třeba začnou, ale po prvním neúspěchu odcházejí za jistým výdělkem. Není, kdo by je přesvědčil, ať vytrvají. Proto chodí na VŠ hlavně děti vzdělaných lidí, kteří s nimi o tom hovoří a mají příklad z domu.
Myslím si, že by škola v tromhle měla sehrát větší úlohu.
Hezký den.
08. 12. 2008 | 13:28

Germanicus napsal(a):

Moc hezká úvaha paní Brixi,
Myslím, že k tomu ještě patří zásada rozumně hospodařit a neprojídat svou budoucnost ani budoucnost svých dětí.
Před nějakým časem jsem se seznámil s desaterem Připravte se na krizi, jehož autorem je Jan Šlemenda. Protože mi to fakt pomohlo se na nynější krizi připravit, tak to desatero přetiskuji:

1. Pokud jen můžete, zbavte se všech dluhů a finančních závazků k institucím i soukromým osobám.

2. Omezte svoji spotřebu jen na to, co skutečně potřebujete, a tedy tím myslím i to, o čem se jen domníváte, že budete nebo byste mohli potřebovat.

3. Pokud již musíte kupovat „durables“ (zboží dlouhodobé spotřeby) vybírejte si spíše to kvalitnější=dražší, ale zase se nezadlužujte kvůli nějaké extrémně předražené věci, jakou může být např. nové auto.

4. Berte v úvahu fakt, že od r.1987 zažívala západní civilizace téměř nepřerušený růst, a jak asi sami dobře víte, nic neroste do nebe, čili současný stav stagnace, recese, někde také stagflace, je jen přirozený vývoj, který je ovšem posílen mnoha faktory, které mají zesilující účinek, takže korekce bude zejména pro třetí svět a „emerging markets“ silně devastující, provázená dramatickým poklesem populace ve více oblastech světa.

5. V duchu se připravujte na horší podmínky, než ty, které máte nyní. Není třeba nijak panikařit, tím se jen zesměšníte a sami proti té mašinérii stejně nic nezmůžete, je to jako byste chtěli bojovat s uragánem.

6. Omezte jízdy soukromými vozidly na nutné minimum = nákupy 1x za týden (lépe 2 x do měsíce), pokud to lze, dopravujte se do práce a zpět bicyklem, nebo MHD.

7. Informujte střízlivě své nejbližší i vzdálené okolí, jakmile si na nový způsob „přípravy na krizi“ zvyknete.

8. Vytvořte si ROZUMNOU zásobu trvanlivých potravin, které můžete v čase obměňovat a doplňovat.

9. Zkuste namísto sledování „brainwashingu“ v TV „meditaci“, tj. zvolte nějaký, pro vás vhodný prostředek, který vám umožní získat a udržet klidný stav mysli. Nebudu tu doporučovat konkrétní metody, abych neupadl v podezření, že jsem náboženský blouznivec, který chce do své sekty stoupence.

10. Udržujte pořádek ve svých osobních záležitostech i doma ve svých věcech.

Toto pokládám za rozumné desatero „přípravy na krizi“, na kterou se nelze konkrétně připravit, neboť nevíme, kdy přijde a v čem bude její hlavní síla. Jisté je jediné, a to je to, že opravdu přijde.

No a ta krize skutečně přišla. Nevím jestli jsme na začátku nebo uprostřed, ale já jsem byl připraven (štěstí /náhoda/ přeje, jak známo, připraveným). Byl jsem nucen již změnit zaměstnání, ale jde to, i když je to těžší.
Paní Brixi přeji Vám hezké Vánoce a těším se na Vaše blogy v příštím roce.
08. 12. 2008 | 14:07

Baba napsal(a):

Safra, já si to takhle neuspořádat, tak by mě život ani netěšil.
08. 12. 2008 | 18:50

Pepa Řepa napsal(a):

Paní Brixi
nevím čím to je, ale Váš blog mám ve veliké oblibě. Možná je to proto, že články nepostrádají srozumitelnost a voní člověčinou.
Tak jen tiše čtu.
08. 12. 2008 | 20:08

vlk napsal(a):

Milá paní Brixi - dnes jsem lepší než elegán zdejších blogů -Pepa Řepa a moc si toho považuji. Mám totiž Váš blog rovněž ve velké oblibě .A na rozdíl od něj - vím proč.

Protože ze sebe nc neděláte a jste moudrá žena! A mně imponují modré ženy.

teď k Vašemu pateru. Souhlas. S vyjímkou bodu jedna. Pokdu totiž je člověk schopen definovvat pro sebe a hlavně dodržovat doby 2 až 5, e automaticky splněn bod 1. A pokud půjde jako první po tom, uspokojovat zejména to, co vám dělá dobře, můžete s e i takk dostat do potíží. I když omezitě konzum a já nevím co. Život mne naučil, že daleko důležitější, než uspokojit to, co mi přináší kaldné pocity, je důsledná eliminace možných zdrojů bolesti. Byť to nepřináší uspokojení a není to v dnešní společnosti,preferující zážitky všeho druhu, úspěšnost za každou cenu, vůbec in. Nicméně - nadcházející těžká doba povede k vystřízlivění.
Děkuji za blob a přeji rovněž pěkné svátky! Jo a starý vlk má vánoční přání na ježíšku Brixi - nechcete nám sem prosím dát nějaký štědrovečerní blog? Jako dárek, že jsme byli hodní? Pepa Řepa se určitě připojí...

Pro Germanica.
Dobré d estaero. Ale u lecčehos mi přijd e, ýe jde o s tahování kalhot daleko před brodem.
08. 12. 2008 | 21:00

Pepa Řepa napsal(a):

To vlk
Nepřipojí.
"A mně imponují modré ženy".

Mně ne.
Kouzlo nechtěného, řekl bych.
08. 12. 2008 | 21:46

Pepa Řepa napsal(a):

To vlk
"Děkuji za blob a přeji rovněž pěkné svátky"!

Milý Vlku, klid. To není článek pana Kaplického.
08. 12. 2008 | 22:08

Komandir napsal(a):

Jak krásné je žít! Paní Hano, zdá se mi, že diskuse k Vašemu příspěvku je skutečně slušná a inspirativní. Když jsem si přečetl těch 5 bodů, které nabízíte, tak si myslím, že tak jednám také. Takto lze jednat v jakémkoliv společenském uspořádaní, tedy jak za kapitalismu, tak v socialismu. Když se, ale dnes dívám kolem sebe na mladou generaci, tak jejich hodnoty jsou skutečně zvrácené a deformované všudypřítomnou propagací nejen hmotného konzumu, ale i konzumu a konzumu sexu atd. A kdo nedostal v rodině dobré vychování, tj. hodnotové, pak takoví lidé v tomto světě vlají ve větru toku událostí a dostávají se do konfliktů s vlastními schopnostmi a možnostmi. Děkuji také za pěkné a systémové poučení
08. 12. 2008 | 22:45

im napsal(a):

@autorce

Paní Brixi, moc Vám děkuji za blog k zamyšlení. Dojalo mě, v ten adventní čas, že jej připisujete svým rodičům, mamince k narozeninám.

Vnímám za ním vděk a úctu dcery k rodičům a ke sdíleným hodnotám, které Vám předali a které vy budete vštěpovat svým dětem. Těch skutečně důležitých vodítek pro život je jen pár, pět bodů stačí, shrnula jste to opravdu výstižně a připomenula je
v potřebnou dobu.
08. 12. 2008 | 23:15

Tonda napsal(a):

hmm, ja jen tak stranou: aspon trosku vice usmevavou fotografii byste nemela ?
08. 12. 2008 | 23:15

Pepa Řepa napsal(a):

Tady bych se, paní Brixi, k Antonínovi připojil.

Jenom abyste to s usměvavostí nepřehnala. Abyste nevypadala jako Tomský.
Kdyby ho člověk neznal......no škoda slov.
Hezký advent.
09. 12. 2008 | 06:44

Skogen napsal(a):

Nelze polemizovat. Jen podotknout (což si všichni včetně paní autorky uvědomujeme), že řečeno někdejším populárním obratem "tož zme lidi, nezme stroje", určitá míra spontaneity je přirozená i ve spotřebním chování. Ostatně na tom stojí i ta reklama.

Zajímavé je, že podle sociologických průzkumů jsou se svým životem spokojenější lidé, kterým životní prostor umožňuje uspojovat základní potřeby, zatímco ti, kteří mohou naplňovat potřeby hierarchicky nad základními, častěji uvádějí méně subjektivně prožívaného pocitu štěstí. V takto orientovaných průzkumech se tedy mnohdy umísťují země třetího světa před vyspělými.

Je nepochybné, že spotřební chování populace je ve vyspělých státech z velké části vytvářeno uměle. Kdybychom měli redukovat potřebné dle objektivní nezbytnosti, přišla by ekonomika ve své typické formě asi na buben. Nicméně sociálněpsychologické mechanismy nám brání nadstandardy zavrhovat, zvlášť v civilizačních podmínkách, kdy je z nedostatku času i přemíry vjemů obsah poměřován formou, což se nevyhýbá ani percepci člověka. Můžeme se tedy konzumu bránit jen do určité míry, protože obecně vzato je chtě nechtě také konzum určující pro společenské zařazení jedince. Majorita ke spotřebě tíhne, protože trh to tak chce a trh se snaží spotřebitele vychovávat. Má-li se jedinec vymanit, musel by přijmout alternativní společenské normy některé subkultury, které nejsou založeny na schopnosti spotřebovávat. Jelikož však trh spotřebitele potřebuje a také spotřební konformitu mnohými nástroji vytváří, zůstane zastoupení nonkonformních jedinců v celé společnosti vždy okrajové a potřeba apelovat na racionální chování bude nikdy nekončící.
09. 12. 2008 | 07:52

Skogen napsal(a):

Germanicus - víte, ono to bude fungovat jen tehdy, když se podle vašich zásad bude chovat minoritní skupina v rámci konzumně zdatné většiny. Ti disciplinovaní mezi nimi prostě relativně úspěšně přežijí. Kdybychom přistoupili na myšlenkový experiment, kdy se náhle začne racionálně chovat celá populace, dosáhnete pouze efektu "úspora za elektřinu" (omezíte spotřebu el. energie, jelikož tato není zastupitelná, cena za elektřinu vzroste, vy omezíte spotřebu, cena vzroste....). Zde je to analogické. Striktní racionální chování populace by samo o sobě zapříčinilo recesi. Vy byste důsledným dodržováním oněch principů vlastně uvedl do praxe zásady trvale udržitelného rozvoje, který je z hlediska vztahu člověk - zdroje potřebný. Ale jinak se nic nemění, v rámci lidské společnosti by na celkově jiné úrovni panovaly tytéž vztahy a tytéž poměry. Jen bychom si v další etapě po odřeknutí si koupě automobilu museli odříct kabanos.
09. 12. 2008 | 08:22

Karel (taky) napsal(a):

Morální hlediska dnes ponechám stranou - sice se podle nich snažíme doma žít, leč to je naše věc.

Pozastavím se nad desaterem přípravy na krizi. Proč mám takový neodbytný dojem, že kdyby jej dodržovala nezanedbatelná část populace, tak to krizi přímo vyvolá?
Většina lidí totiž těžko chápe jednu věc: Hmotné bohatství "bohatých" zemí netvoří majetek nebo vlastnictví hromad zlata či bankovek. Bohatství tvoří POUŽÍVÁNÍ peněz, tedy jejich koloběh. Čím víc lidé omezí útratu peněz, tím méně se musí vyrobit, tím méně lidí je na to potřeba, tím více lidí bude chudších, tím menší bude útrata peněz... A je tady hospodářská krize jako vyšitá. Biliony, uložené v bankách, nikoho neuživí.
09. 12. 2008 | 09:26

Pepa Řepa napsal(a):

Skogen napsal(a):
Zajímavé je, že podle sociologických průzkumů jsou se svým životem spokojenější lidé, kterým životní prostor umožňuje uspojovat základní potřeby..............

Milý Skogene. Všechno už tu bylo. Doporučuju kyniky (s cynismem to nemá nic společného), zvláště jistého
Antisthena.Psal o něm Machovec i Egon Bondy.

Já tu skromnost mám naštudovanou. Teoreticky mně to docela jde. S praxí je to horší. Auto pod tři litry jsem měl naposledy za bolševika.Obávám se, že takoví jsme téměř všichni.
Šťastni, že můžeme uspokojovat své základní potřeby budeme až v eldéence.

Všichni jsme rozcapení, nenažraní.Problém je, že jsme na nenažranosti a rozcapenosti založili celou civilizaci. Přestaňte konzumovat a celé se to zhroutí.
09. 12. 2008 | 09:33

Skogen napsal(a):

Pepo Řepo, opravdu má Vámi uvedený prastarý filozofický směr s termínem "cynismus" společnou jen tu fonetiku? A já měl zato, že naplňoval jistou charakteristiku, byť se význam přece jen posunul.. :o) Ale co já vím..

Vkopčím sem kus obsahu z jednoho veselého odkazu: http://thehappinessshow.com...

-----------------

When individuals were asked:

"Taking all things together, would you say you are: 1. Very happy, 2. Rather happy, 3. Not very happy, or 4. Not at all happy?" countries achieved the following rankings (Dr. Inglehart has not released the complete list):


Ranking of the World's Happiest Countries
1. Nigeria
2. Mexico
3. Venezuela
4. El Salvador
5. Puerto Rico

Ronald Inglehart et al. (eds.) HUMAN BELIEFS AND VALUES: A CROSS-CULTURAL SOURCEBOOK BASED ON THE 1999-2002 VALUES SURVEYS (Mexico City: Siglo XXI, 2004).
When individuals were asked the above "happiness" question and the results were combined with the following question: (On a scale of one to ten) "All things considered, how satisfied are you with your life as a whole these days?" a ranking of "subjective well-being" for the following countries was achieved.

Ranking of Countries by Level of "Subjective Well-Being"

1. Puerto Rico
2. Mexico
3. Denmark
4. Colombia
5. Ireland
6. Iceland
7. N. Ireland
8. Switzerland
9. Netherlands
10. Canada
11. Austria
12. El Salvador
13. Venezuela
14. Luxembourg
15. U.S.
16. Australia
17. New Zealand
18. Sweden
19. Nigeria
20. Norway
21. Belgium
22. Finland
23. Singapore
24. W. Germany
25. France
26. Argentina
27. Vietnam
28. Chile
29. Indonesia
30. Philippines
31. Taiwan
32. Brazil
33. Spain
34. Israel
35. Italy
36. Portugal
37. E. Germany
38. Slovenia
39. Japan
40. Czech Rep
41. S. Africa
42. Croatia
43. Greece
44. Peru
45. China
46. Morocco
47. S. Korea
48. Iran
49. Poland
50. Turkey
51. Bosnia
52. Uganda
53. Algeria
54. Bangladesh
55. Egypt
56. Kyrgyzstan
57. Hungary
58. Slovakia
59. Jordan
60. Estonia
61. Serbia
62. Tanzania
63. Azerbaijan
64. Montenegro
65. India
66. Lithuania
67. Macedonia
68. Pakistan
69. Latvia
70. Albania
71. Bulgaria
72. Belarus
73. Georgia
74. Romania
75. Moldova
76. Russia
77. Armenia
78. Ukraine
79. Zimbabwe

Please note that not all of the world's countries are included in the survey.


Ronald Inglehart et al. (eds.) HUMAN BELIEFS AND VALUES: A CROSS-CULTURAL SOURCEBOOK BASED ON THE 1999-2002 VALUES SURVEYS (Mexico City: Siglo XXI, 2004).

--------------------

Ani náhodou nehovořím o skromnosti. Jen o možnostech v rámci podmínek a o faktorech, které vás mohou ke skromnosti dokopat, zatímco jste ztratil schopnost být v jejím rámci šťasten :o) Ale žádné strachy, dostat se z tuhé vánice k planoucímu ohništi by i Vám rychle vykouzlilo úsměv na rtech ;o)
09. 12. 2008 | 11:24

vodník Kebule napsal(a):

Dobrý den paní Brixi.

Je hezké přečíst si také něco nekonfliktního, nevyvolávajícího obavy a černé myšlenky v tomto čase adventu, dlouhých nocí a tichého bilancování a účtování každého sama se sebou, jak že to tento rok vlastně prožil. Vůbec si myslím, že klidných úvah o normálních věcech a pozitivních poselství je v dnešním světě hrozně málo. Díky. Vím, že zavírat oči před špatnými věcmi jen vyvolává u těch kteří jsou jejich příčinou pocit, že si mohou všechno dovolit a nic se jim nestane. Neustále se jen trápit věcmi, které jsou špatné, ale nemáme na ně ani ten nejmenší vliv, nemá smysl. Think positive. Ne za každou cenu a už vůbec ne v situaci, kdy musí být každému jasné, že je to vůči druhým jen vypočítavá a podlá lež, ale jinak vždy, když to jde. Lidem dnes chybí hlavně pokora a skromnost, radost z maličkostí a z věcí, které se nedají koupit. Měl jsem babičku, která dokázala i v dnešní době v naprosté pohodě a dokonalé fyzické i duševní hygieně přežít devět let bez elektřiny a to ve městě. Dřevo, brikety, petrolej, propanbutan a sice ne víra, ale nakonec skutečně i naplněná naděje v lepší zítřek. Když zemřela, s lítostí jsem likvidoval za její život jedinou postel a skříň a obdivoval čistě povlečené peřiny v povlacích z její veselky. Nebyl to jediný můj příbuzný, který takto žil.
To je svět, kterému rozumím a který v našich končinách už bohužel zmizel. Moc mi chybí.
K vašim bodům (se vší úctou):
1. Vědět co chtít? To přece nejde popsat nástroji ekonomie. Hodonota věcí, na kterých mně skutečně záleží, ve své většině skutečně nemá peněžní vyjádření. To je mimochodem důvod, proč si jich tolik cením a mám je rád. 2. Vynakládat prostředky a čas podle skutečných priorit? Zkuste prosím obecně definovat nějaké skutečné priority, které by si měl člověk vytýčit. Nedovede vás to náhodou někam třeba k desateru? Ostatně - času máme všichni každý den úplně a dohromady pak taky přibližně stejně. Výraz "Až si ujasníme co chceme, chybí už jen vůle k tomu se tím řídit" mě opravdu děsí. Při dnešní hustotě psychopatů a sociopatů bych se bál něco podobného byť jen vyslovit. Cítím z toho nevědomou snahu vytvořit si přijatelnou záminku k vysvětlení sobě samému, proč se mám mít lépe, než někdo jiný. Mezi námi - nikdo nepotřebuje jezdit lyžovat do hor a už vůbec nepřipouštím, že by to za současné situace ve světě měla snad být dokonce něčí priorita! Mohu to samozřejmě (když mám to "štěstí") dělat, ale vždycky to bude něco, co je projevem ostentativně najevo dávané nestřídmosti. 3. Pěstovat si svůj lidský kapitál. Zdraví - naprostý souhlas. Vědomosti a schopnosti - k tomu bych dodal jen "a umění dobře je využívat a a mít k dispozici prostředky, jak je k užitku předávat dalším generacím". A nezapomínat přitom, že zkušenost je nesdělitelná. 4. Investovat do dětí - zde mám podobný problém, jako s bodem 1. Domnívám se totiž, že peníze věc vůbec neřeší. A zdaleka nejhorší varianta pak je situace, kterou zde dokonce uvádíte - když si rodiče řeší své vlastní nenaplněné sny a selhání jako druhý pokus přes život svých dětí. Poměr dětí, které jsou v této pozici šťastné a uspějí a těch, které tím trpí a následně takovou péči svým rodičům patřičně "oplatí" je dost zřejmý. Mé současné největší trauma je, že bych nedokázal svým dětem poradit, jak v tomhle světě žít. Sám to totiž neumím. Paní Brixi, jsme každý z jiného světa. Já bohužel evidentně z toho, který nenávratně mizí v propadlišti dějin, převálcován společností těch, kteří "vědí co chtějí" a cílevědomě si jdou za svým. Nevědí sice, zda je to vůbec možné a jestli tím "náhodou" neomezují své spolubydlící na této planetě, ale to jim nebrání se za svými často šílenými sny na úkor ostatních klidně hnát. A to doslova a do písmene přes mrtvoly. Jsem se vším smířen, píši vám naprosto bez zášti a nenávisti ke světu kolem mě, ale vůbec mu nerozumím. Svůj osobní život jsem v podstatě odepsal, i když pořád (bohužel zatím stále marně)hledám styčný bod, ve kterém bych mohl v rámci svých pravidel a zásad být dnešní "společnosti" aspoň trochu užitečný. Prostě jen přežívám, bojím se, čekám na zázrak a úplně nejhorší na tom je, že si tento svůj stav plně uvědomuji a neumím s ním nic udělat.

Upřímně Vám přeji hezké Vánoce
09. 12. 2008 | 14:52

hanabrixi napsal(a):

- Ládík
Na trhu práce je životopis často tím klíčem k prvním dveřím. Může se nám zdát nepřístojné, že je člověk redukován na jednotku trhu práce, ale to už by byla diskuze o něčem jiném.

- David
Obávám se, že zatím jako lidské plemeno nejsme dostatečně vybaveni na ty důležité priority, které uvádíte. Zatím prý máme stále tendence k lovení, hromadění a boji o moc. Třeba se k tomuto problému (případně i s řešením) v budoucnu vyjádří genetičtí inženýři?

- Jirka
Souhlasím, že schopnost dělat dobré kompromisy (často sám se sebou) je klíčová.

- Jan
Pozitivních vzorů opravdu nějak chybí. S tím ideologickým bojem bych to však viděla jinak. Myslím, že se do značné míry jedná o potřebu vymezit se vůči ostatním, zařadit se a (pro těch pár vyvolených) získat moc. Nemyslím si, že se jedná o hlubší porozumění a ztotožnění se s nějakými ideály. Klientelismus, korupce a úzké vztahy mezi politikou a byznysem i v řadách liberálů (celosvětově)to jen potvrzují, nemyslíte?

- Ivan Hochmann
Naznačujete, že problém je hlavně v krátkozrakosti - kterou si škodíme. Investice do vlastního lidského kapitálu a do dětí je přece jednou z "nejvýnosnějších" dlouhodobých strategií. Ale občas vyžaduje omezit okamžitý užitek, a to se nám nikomu moc nechce.

- Kamil
Děkuji, že jste zmínil úlohu škol. Učitelé mají obrovskou úlohu pro rozvoj dětí a kultivovaný rozvoj společnosti. Země, kterým se nejlépe podařilo posílit vzdělanost a rovnost příležitostí, toho do určité míry docílili právě tím, že z učitelství vytvořily jedno z nejváženějších (a tudíž mezi nadanými studenty nejvyhledávanějších) povolání. Snaží se v tomto směru někdo v Česku navázat na tradice Komenského?

- Germanicus
Myslím, že Vaše desatero do značné míry platí obecně, nejen v přípravě na krizi. Krize brzy přejde. Vaše desatero může pomoct čelit návnadám dalšího boomu.

- vlk
Prosím, berte ten včerejší jako štědrovečerní. Na Vánoce jedu s rodinou lyžovat a k počítači snad ani nesmím:-)
09. 12. 2008 | 16:17

Zdena napsal(a):

Paní Hano,
přeji Vaší rodině pěkné Vánoce a k počítači opravdu nesedejte!
09. 12. 2008 | 16:37

hanabrixi napsal(a):

- Pepa Řepa
Nečtěte tiše. Každá diskuze ožije Vaším vtipem. (S tím útokem na vlka jsem to ale nepochopila, asi něco jenom mezi vámi dvěma...)

- Ládik, Komandir, juvel, MS, Charlie, im, Skogen, Karel (taky)
Díky za úvahy k zamyšlení. Měnit systém směrem od konzumu k hodnotám v době krize opravdu nepomůže k oživení ekonomiky tak jak ji známe. Ale to neznamená, že takovou postupnou změnu celý systém nepotřebuje. Třeba je to od kvantity ke kvalitě, a od zboží k službám a k lepšímu životnímu prostředí. Nedávno jsme tady diskutovali o tom, že HDP už nemá tolik co společného s blahobytem: http://blog.aktualne.centru... Potřebujeme lepší proxy a cíl než je HDP.
(Díky také za milou poznámku paní im.)

- Tonda a Pepa Řepa
Tak už nekritizujete moje články. Pro změnu se vám teď zase nelíbí moje fotka... Zdravím - s úsměvem.

- vodník Kebule
Sice se vší úctou ale zase jste mi pane vodníku podsunul něco, co jsem tak vůbec nemyslela. Tedy konkrétně to s investováním do dětí. Když si u toho bodu přečtete první větu vidíte, že se jedná o možnosti, tedy příležitosti, ne o to do něčeho (či dokonce do vlastních nesplněných snů) děti příliš nutit.
Jinak se mi ale Váš příspěvek do diskuze moc líbí. V propadlišti dějin nakonec skončíme všichni, ne?
09. 12. 2008 | 16:46

majolenka napsal(a):

je to tak prosté a zároveň, pro mnoho lidí tak moc složité, čas je neúprosný a některé věci zpětně už nedohoníme, i já se připojuji s díky pro moudrá slova ...žít tak, aby se s námi lidé mohli smát, až budeme umírat, aby měli důvod proč plakat
10. 12. 2008 | 00:11

vodník Kebule napsal(a):

Dobrý den ještě jednou a moc děkuji za reakci. Nechci vám skutečně podsouvat nic, za co byste se snad měla stydět. Jen se mi zdálo, že to může být někým možná špatně pochopeno a měl jsem pocit, že bych měl zdůraznit, že to právě není ta nejšťastnější varianta. A k té druhé poznámce - v propadlišti dějin neskončí nikdy především ten, kdo bude dál žít ve svých dětech. I proto je jen dobře, když jim umí předat to nejlepší nejen ze sebe, ale i znalosti a schopnosti získané od svých předků. A současně jim sdělit, že není nejlepší ani nejchytřejší cesta snažit se vždy vše vymyslet sám, znovu a po svém, ale naopak umět maximálně vytěžit výsledky práce předchozích generací, použít je pro svůj život a spolu se svým novým malým příspěvkem celé tohle know-how jak přežít neustále se měnící svět poslat dál. Je to moc chytrá finta na tu potvoru smrt a dokud bude fungovat, duše se jí může klidně smát a nikdy neprohraje. Mějte se fajn.
10. 12. 2008 | 00:19

Pepa Řepa napsal(a):

Paní Brixi,s Vlkem problém nemám, útočit si na něj nedovolím. Je to místní CACIB. Jestli máte psa, víte o čem hovořím.

Nemám problém ani s Vaší fotografii,i když si myslím, že k dokonalosti Vám chybí už jen úsměv na fotce.

S čím mám tedy problém? Asi sám se sebou.
Píšete:"Na co máme v životě nejhezčí vzpomínky"?
Kdybych měl být upřímný, tak na ženský.To jsem si tedy ujasnil, ale vyhráno nemám. Zvláště,když mně ty vzpomínky Alzi Heimmer soustavně gumuje.

A pak mám taky hezké vzpomínky na děti. Jak to rostlo a tak.Pak se to nějak zvrtlo. Pravda, těšej se, až pojedou lyžovat. Ale beze mě.

Nemám pocit, že bych do nich málo investoval. Jazykovky, hudebky,sport. Při první příležitosti zahodil kluk flétnu i kytaru a vzal dráhu. Do jazykovky chodil jen vysedět vejce, měl jasno: Bude Michaelem Jordanem.V NYC zjistil,že každej šmudla v každým bloku, hraje líp.

Prostě jsem zjišťoval, že čím víc se jim věnuju, tím jsem za většího pitomce a že to je tak nějak kontraproduktivní. Tak jsem se na to vybod.
A ejhle, nastal obrat. Čtyřkař odmaturoval s vyznamenáním, dcera se z Wasedy vrátila jako vyměněná. Další si našla sebevědomí i partnera na škole v Tel Avivu.

Takže docházím k závěru, že můj lidský kapitál spočívá v tom, že mám talent všechno zprznit.Ostatně žena to tvrdila vždycky.Obávám se, že měla pravdu.

Bude lepší, když můj lidský kapitál bude hezky zakopán "six feet under". Všem se uleví.Nejsem možná sám. V pohádce o Makové panence je vykopán jistý Pichpic. Začne opruzovat, tak se všichni dohodnou, že bude líp, když se vrátí tam, odkud přišel.Pod zem. Asi jsem taky Pichpic.

I když jsem katolík, uznávám moudrost Taa.
"Nahlédneme do jeho tajemství, když o ně nestojíme a shlédneme jen vnějšek, když se pídíme".

Pokud jde o výchovu dětí, tak to sedí. Aspoň v mém případě.
Příjemnou dovolenou.
10. 12. 2008 | 07:26

Ivan Hochmann napsal(a):

Je záhodno vážit si lidí,

kteří znají svoji cenu a vědí,že jsou svojí spolehlivostí a Taovou moudrostí nehybatelným sloupem.

Oni totiž vědí,že i sebereflexe s nádechem humoru sloupem nepohne.

Pepo šest stop se konat nemusí.Já jsem pověřil ženu,ev.děti vysypat můj lidský kapitál z Bobí skály.

Ivan.
10. 12. 2008 | 11:54

JK napsal(a):

Tak to máme, i nejvíce ateistickém kmeni západní civilizace, tedy mezi Čechy (obyvateli České kotliny, abychm nebyli exklusivní:), snad tím "adventem", který kmen neznabohů stále více cituje, filozoficko-spirituální experienci, dokonce i Tao a jinak "zhurta" Pepa Řepa také medituje. Někteří snad i levitují.

A zatímco autorka blogu dává - respektivně zdá se zamýšlet dávat, ikdyž z nadledem - víceméně praktický návod, jak navigovat vody života, Pepa Řepa reflektuje nad tím jak a zda byl ve své roli rodiče, ano, obecně role nejpodstatnjší, úspěšný tím, že se jako roič angažoval, I. Hoffman nám dovolil nahlédnout do své závěti a vize mít svůj popel unášený větrem u Bobí skály.

Jasněže se investice do dětí vyplatí, hlavně časová, moudrost a kompas do života, vždy omezené finance věnovat ne na nákup ryb, ale spíše na spolehlivější techniky jak chtytat - pokud možno v jakémkoliv bodě hospodářského cyklu - spolehlivě dostatek, navíc pokud možno zdravých ryb. A pak taky nebýt naivka a nepozorný a nenechat si ty ryby ukrást, ale naopak mít jednu dvě, třeba i před kamerami, na rozdání těm, kteří to štěstí, geny nebo moudré rodiče neměli.

Pepo Řepo: Při tí sebereflexi Vás možná, alespoň na prchlivý okamžik, napadlo, že jste byl někdy, více než párkrát, "příkrý", přímočarý. Byl a asi i teď to je i můj problém. Navíc, pravdou je, že více much se chytí na měd než na ocet, což ví reklama, politik i hochštapler.

Protože otec nemá, navíc díky zaměstnanosti matek, rozvodům (podávaném ze 3/4 ženami), zejména v exkomunistické a díky komunismu oproti Západu několikanásobně více feminizované justici šanci, mám dojem, že své uplatnění musí odklonit od tradičního modelu. Pokud nechce propadnout zatpklosti (nebo alkoholismu).

Situace, kdy děti vidí táty jako nekompetentní (ve Washingtonu, kde paní Brixi pracuje a žije pak své otce většinou ani neznají, v nedalekém Baltimore je nemanželských dětí neuvěřitelných 80%), kdy se s nimi skoro doslova každá jejich máma rozvádí a ty, které to "neženou na rozvod" tak stějně brblají a tátovi tak či onak nadávají ... moc pozitivního vnímání otcové od svých dětí očekávat nemohou a šance je, že cokoliv jim i mírně, kvalifikovaným způsobem řeknou, nebude vnímáno kladně.

PROTOŽE si nemyslím, že Matka příroda najednou, v moderní době, kdy k soudnímu požehnání rozvodu netřeba žádných důkazů (o nevěře, ubližování atd.), stači jen extrémně subjektivní "nepřekonatelné rozdíly" a iluze, že i s děckem a pár kily navíc musím příště dostat lepšího (čti bohatšího) chlapa (který ale dokáže ty prachy vydělat rychle, aby na mě měl čas, na romantiku a abych nemusela doma zmírat depkou, "utahaná dítětem") .... produkuje chlapce, budoucí muže a manželi tak nekvalitně, že se s nimi - nepochybně rozumné a ne "bezdůvodně" se rozvádějící ženy - musí rozvádět a zbytek pak žít v manželství s nimi tak či onak nešťatně,
PROTOŽE si také nemůžeme přiznat, že by ti chlapci, mužové byli svými matkami (protože v 95+% případů je to buď matka samoživitelka nebo nerozvedená matka, která si přizná, že dítě, zejména ve formativním věku 1-3 let vychovala...

kde tedy je příčina toho, že dnešní mužové v tak masivních procentech ženám jako manželé a tátové jejich dětí nevyhovují (že se tedy musí rozvádět anebo brblat a naříkat, pokud se nerozvedou)?

V odpovědi na tuto hádanku je také skryta odpověď na roli moderního muže, manžela, otce. A ne, vařením, přebalováním dětí, ani podporou profesního rozvoje ženy cesta k tomuto nevede, ani nijak statisticky významně nezvyšuje pravděpodobnost, že takový muž nebude překvapen obálkou od jejího rozvodového advokáta anebo že ona nebude "šíleně něšťastná".
10. 12. 2008 | 21:32

Skogen napsal(a):

Pro Pepa Řepa,
omlouvám se, že reaguji, i když předchozí řádky byly adresovány jinam.. Nemáte něco společného s Milanem Lasicou? Jeho schopnost mírně nahořkle s absolutním vhledem glosovat život, je stejně jako Vaše fascinující...

Až něco ze života napíšete, dejte mi vědět, rád si to pročtu. Tím spíš, že lecos mne asi čeká. Dnes mi kupříkladu má čtyřletá dcera jen tak sdělila, že bychom se mohli přestěhovat do nějakého lepšího domečku. Prý to nespěchá, ale mohli bychom.. Jinak je velice empatická, obávám se, zda empatii neočekává taky ode mne. Dřív bych to šťastně vítal, ale dnes ve mně docela hrklo ;o)

Však víte, děti se proskotačí (jak podmět tak přísudek bych měl dát do uvozovek) a najdou k Vám cestu v kvalitě zcela odlišné. Hlavně zdraví. Já jsem poté, co jsem pobral něco málo vyzrálejšího rozumu, měl k mámě taky nakročeno, bohužel už jsem to nestačil. To je pech. A zase jsem si vzpomněl na Lasicu, který v jedné ze svých rolí pronesl: "Třikrát v životě člověk ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech..".
10. 12. 2008 | 22:37

vo co go napsal(a):

Univerzální a nadčasová (ne tedy jen ekonomická) pravidla pro (skutečně) úspěšné (tedy skutečně a zdravě štastný, ne tedy “normální”) život.

1) Autorka “makes her point” velice iluzorním, nespecifickým, chimérickým smyslem života takto: “Na co máme v životě nejhezčí vzpomínky?” Neekonomicky, citujíc psychology, to “odborně” dokládá tím, že “hezké prožitky přispívají k dlouhodobému uspokojení nevíce.” Takže grál cesty ke štastnému a ekonometricky zdůvodněnímu “normálnímu” životu prý vede k nalezení toho “Z jakých zkušeností a prožitků máme nejlepší dlouhodobý pocit?” a , jsa ekonomka, tedy na trhu: “Které věci a služby, nám umožní prožívat náš čas kvalitněji?” A ... hotovo!

Nu, řekl bych, že takto hledaný smysl života, smysl manželství, rodiny je dost neštastný, jeden z důvodů toho, že jedna generace za druhou vyrůstá v neúplné rodině, což ani ekonomicky, ani z hlediska lidského kapitálu není optimální. Navíc, nejen pro Pepu Řepu nejhezčí životní vzpomínky jsou na ženský. Rozhodně ne na to, jak mu ženy četly z K.H. Máchy. Zatímco, zjednodušeně, pro paní Brixi nebo ženy, takovými highlights jsou “když rodina byla na svátky pohromadě”, nebo “měli jsme na sebe čas”. Ve stručnosti ... paní Brixi, v tomto příliš typická (ať již žena nebo muž, nejen ekonomka) hledá to pravé na špatném místě a jako předpis na úspěšnější (tedy skutečně ze spolehlivějších zdrojů jak emoční tak praktický aspek úspěchu v životě derivující) život v tomto směru neradno hledat. Žijeme pro “zážitek” z dovolené na Kanárech? Nově barevně sladěného zařízení bytu? Romantickou veřeři pri svíčkách ve francouské restauraci? Táta pak za volantem ergonomicky tvarovaného auta s výkonem 200HP? Nebo při společném sledování Nemocnice na kraji města s popcornem?

Není divu, že je tolik lidí, přes současný historicky materiální blahobyt, zdraví atd. tolik nešťastných, děti vyrůstají v neúplných rodinách.

Zde je moje definice nejlepšího, trvalého, ano i ekonomického (náklady-výnosy) a navíc zdravého a (statisticky, přírodně) “normálního” štastného a úspěšného života: PŘEDAT SVOJI GENETICKOU INFORMACI a učinit tak, upíchnout jí v životě, co nejlépe.

To ostaní, zda k tomu budeme jezdi na lyže na Zermat nebo na chatu kamarádů do Mokropes, jíst sofistikované suši nebo zeleninová jídla ze zahrádky, atd. atd. je zcela sekundární. Smyslem života je KONTINUITA života. Nejen ohrožených druhů a rostlin, ale i našeho vlastního rodokmene. Protože je nás na světě hodně, znamená to také udržitelnost života.

2) Autorka (správně) radí “odolat vyhazování za pozlátka”. Pak ale dodává “jet na (plánovaný) týden a pořádně si to užít”. Moudrý člověk a rodina ale nežije od “užili jsme si” do “užjeme si”, protože je to značně subjektivní, navíc většinou drahé, na finance a tedy i vztahy stresové a ... není tam patrný link ke skutečnému smyslu (tedy i zdroji štěstí) života, viz bod 1. Pokud bych mohl, místo tržně ekonomického přístupu: Jak jsme si za vynaložené peníze užili doporučuji kritérium: Jak ta či ona investice peněz, času, námahy, atd. “padne” do smyslu života (tedy úspěšné a náklady-výnosy atraktivní předání ŠTAFETY ŽIVOTA)?

Není to přitom tak složité se takto na všechny ty věci, rozhodování, jak s časem, energií, penězi nakládat. Autorčina rada “podřizovat čas a peníze tomu, co nám skutečně přináší uspokojení” je nepochybně dobře míněná, ale neužitečná, protože je značně subjektivní. Když mi lidé na otázku “Co je smysl života” odpovídají “Být štastný”, ptám se: “Takže kdybych si – neustále - píchal drogy, protože mi dávají pocit eufórie, štěstí, tak jsem si naplnil smysl života? Tedy “být štastný” není odpověď, ale lidská potřeba. Otázkou je “jen” z čeho to optimální štěstí derivovat.

Stran pozlátek: Nejen pohled na rodiče s dětmi v obchodem mi napovídá, že matky jsou méně odolné a “dopřejí” žadonícímu potomkovi neracionální pozlátko. Ne všechny jsou ekonomkami.

3) Investice do lidského kapitálu: To je jednoduché, ikdyž investice do VŠ se zaměřením na francouzskou trubadúrskou literaturu 11. století asi moc dobře nepřispěje k uplatnění se na pracovním trhu, atraktivnosti jako manžel/ka a schopnost “zajistit rodinu”, ikdyby člověk nebyl materialisticky orientovaný. A kolik zemí, divadelních představení, atd. člověk musí spatřit, aby byl z hlediska bodu 1) vybavený, úspěšný, zdravě šťastný?
10. 12. 2008 | 22:55

vo co go napsal(a):

Univerzální a nadčasová (ne tedy jen ekonomická) pravidla pro (skutečně) úspěšné (tedy skutečně a zdravě štastný, ne tedy “normální”) život.ˇ

DOKONČENÍ:

4) Investice do dětí. Zde třeba říct: AMEN! A navíc, je lepší mít “jakékoliv” dítě, tedy i s “neideálním” partnerem, než nemít dítě žádné nebo věřit, že (seberozkošnější) psík je plnohodnotná náhrada dítěte. Oproti politicky korektnímu a jinému názoru souhlasím s autorkou že ano, rodiče mají právo (povinnost?) si pro své genetické kopie snít o lepší budoucnosti (stabilnější a lépe honorované kariérě, výběru partnerů atd.), než se k tomu, chybami dopracovali oni sami. Racionální rodič nemá dítě, neinvestuje do něj, přímo a nepřímo, nejen finačně jen proto, aby jeho nasměrování nechal náhodě nebo kamarádům dítěte, společnosti atd. Pochopitelně, má to dělat citlivě, tak, aby to byla “vůle dítěte”. Navíc, v 18ti, kdy jde na VŠ, jak může plně docenit, že francouská literatura mu u potenciální manželky moc nadějí coby “dokáže zajistit rodinu” nedá.

5) Strategický plán, říká závěrem ekonomka. Domnívám se, že pokud je jasno v bodě 1, tedy jsme tu hlavně abychom předali štafetu života, pokud možno co nejlépe, pak je de facto vyhráno. S vědomím toho, o co ve hře zvané život jde především, tedy co je obecně tím největším, nejspolehlivějším, navíc nejzdravějším zdrojem štěstí a tedy životního úspěchu (předat genetickou informaci, česky mít děti, nejde-li to, tak “alespoň” adoptovat). Ví-li člověk, o co v životě jde, podle toho sám jedná, podle toho si vybere partnera, podle toho se dohodnou (pokud možno racionálně, takový “byznis plan”) a pak je dohoda a lepší rozhodování i podle výše uvedených hlavních bodů snažší, efektivnější a navíc, blízko toho podstatného, také nejúspěšnější a nejšťastnější.
10. 12. 2008 | 22:56

Pepa Řepa napsal(a):

To JK
no, já moc tradiční model nejsem, neb jsem byl i za bolševika na volné noze a dělal přes výtvarnou daň. Můj problém nebyl ten, že by mě děti viděly jen o week-endu. Měly mě za zadkem furt.Druhej extrém, řekl bych. Chce to asi něco mezi tím.

Jestli mě vidí děti jako nekompetentního? To si pište. Slabé slovo. Vidí mě jako blba. A nejsou daleko od pravdy.Myslím, že je nenormální, když děti v určitém období nevidí rodiče jako blba.

Ujišťuju Vás, že se tím netrápím, spáchat seppuku nehodlám, humor neztrácím. Doma je i přesto veselo. Je to asi o tom, že se nemá moc tlačit na pilu.Docela s úsměvem to sleduju.

Já jsem zjistil, že za každých tisíc kilometrů vzdálenosti naroste dětem deset procent sebedůvěry. Proč jim to nedopřát, zvláště když vidím, jak jim to svědčí.

Možná máte čerstvou zkušenost s obálkou, s modrým pruhem.Já nejsem teta Sally a jsem asi poslední, kdo by mohl radit. Je to asi běh na dlouhou trať. Máte pravdu, že to je tak, jak píšete. Soudy, svěření do výchovy a tak.Nevzdával bych to.Koneckonců všechno v životě děláte proto, abyste se nemusel stydět sám před sebou. A pokud ještě věříte, že nakonec přijde hospodskej a vystaví účet je to dost dobrá brzda.

To Skogen
Mě neberte vážně, zvláště dneska, kdy je půl druhý a mám v sobě litr vína. Asi píšu blbosti, ale píšu je naprosto otevřeně. Proč? Kouzlo anonymity internetu. Nemám potřebu něco skrývat, nota bene lhát. Proč bych to dělal?

Některé věci čtyřletému smradovi nevysvětlíte. Třeba ten požadavek domečku. Podívejte, bydleli jsme v centru, škola za rohem. Teď bydlíme 30 km od Prahy. Okolo les, krásná příroda, soused hajnej. Nic není zadarmo.Cesta do školy trvala hodinu a půl.Dost soda, řekl bych.

Proč s tím Vaše dcera přichází? Setkal jsem se s tím, když děti zanesly domů termín "socka". Mně umřel brzy táta a máma to hnala tak, že jsem sociální případ.Byl jsem vyveden z omylu. Socka je dneska ten, kdo má málo prachů. Kdo tohle vymyslel, by zasloužit zastřelit. Zřejmě geniální tah tvůrců konzumní společnosti.

Řeknu Vám jednu věc. Na křesťanském gymplu jsem poznal tradiční křesťanské rodiny.Prachú málo, ale čtyři, pět dětí, holky spíchnuté sukně za pár šupů, zato perfektní vzdělání. Totéž v Jeruzalémě okolo Mea Šarim, u chasidů. Kam se na ně všichni sereme.Trochu mě to sice pokazil jeden známý, který dělal v recepci v hotelu. Vykládal mně, jak se tam večer pejzatci tajně scházejí s děvkama.

Ale budiž.Všichni jsme jen lidi. Co tím blábolem chci říct? Asi to, že kariéra, prachy, auta a baráky vůbec nejsou v životě. Děti jsou důležitější.Můžete tomu říkat "Genetická informace či štafeta života". Jak je libo.Jsou důležitější vztahy, než majetek. Málokdy máte oboje, většinou platí nepřímá úměra.Když přijde domeček, je to fajn, když ne svět se nezboří.

A že možná ztratíte iluze o dětech? Možná jo, možná ne. Možná bude chyba na Vaší straně. Kdo nemá pochyby? Nejmoudřejší kniha, kterou napsal jakýsi Šlomó z Jerušalaim, údajně nejchytřejší člověk na světě, má verše ve smyslu: Byl jsem moudrý a shromáždil majetek. Nevím komu je přenechám. Bude moudrý, či blázen?

Jak to je přesně se mně nechce hledat.Fuj, to je to dlouhý, dobrou noc.
11. 12. 2008 | 01:26

vlk napsal(a):

Milá paní Brixi,

beru to tak, ež jsme asi nebyl dost hodný a žádný další dárek pod virtuálním stromečkem nebude. Protože rada moudrých zakázala Ježíšce Brixi další dárky...
pro ně dobře, protože jsou moudří, pro vlka špatně, neb moudrý není a Vaše blogy ho leccos učí.

Pokud jdeo Pepu Řepu - nikoliv , my spolu žádný vzájemný problém nemáme! On je něco jako Yves St.Laurent zdejších diskusí.

K někomu takovému můžete maximálně přivonět a nechat se jím okouzlit.

A on mi jen spočítal moje překlepy formou, která je jemu vlastní!
11. 12. 2008 | 16:59

VK-Can. napsal(a):

Zdravim pani Brixi.

Vas blog povazuji rozhodne za jeden z tech, ktere stoji zato cist.
Nyni k tomu,co pisete.

1 Vedet co chtit-
a byt ochoten a schopen to prizpusobit REALITE,VEKU,OKOLNOSTEM.

2 Vase posledni veta vystihuje vse. Neni co dodat.

3 Pestovat si svuj lidsky kapital
uz davno neni dobrovolne, ale nutne!
50ti lety zamestnanec, pracujici s 30 let starym "kapitalem" se stava trapnou postavou!
Mysli si, ze vi a vsichni ostatni vedi, ze to, co vi je malo !

4 Investovat do deti.
Opet Vas zaver je naprosto vystizny.

5. Planovat strategicky.
Tento bod je myslim nejvice obtizny!
Pro mnoho lidi zmeny, ktere prochazeji, vyvraceji vetsinu, nekdy dokonce vse z toho, co mysleli, ze je nemenne!

At uz lide v Japonsku, co v byvalych statech vych. bloku. V obou pripadech bylo o lidi postarano "Od kolebky az do hrobu".
Pro mnoho z techto lidi je velmi obtizne se prizpusobit novym podminkam!

Hezke svatky Vam i vsem "vernym', kteri Vas blog navstevuji.
12. 12. 2008 | 20:54

babča napsal(a):

Pro Pepu Řepu...s úžasem čtu zkušenosti zajímavých lidí tady na blogu paní Brixí,.v posledních dnech jsem fńukala před svým pětadvacetiletým vnukem,jak mě v práci na výrobě internetových stránek štve nepochopení paní vedoucí,(která o počítačích má mizivé znalosti),že moje práce je pomalá - atd. že raději si k důchodu půjdu přivydělat někam do Tesca...vnuk s vyděšenýma očima řekl"babi proboha drž se klávesnice, co blbneš"?No tak se držím klávesnice.Naučila jsem se od svých vnuků všechno, abych obstála v dalších dnech této náročné doby.Mám zato,že je nuné dělit lidi na slušné a ty ostatní.Zdravím všechny a jsem ráda,že to není dnes modro-oranžové. Babča
12. 12. 2008 | 21:48

otec napsal(a):

Souhlasím s vo co go.

Články paní ekonomky v mezinárodní finační instituci ve Washingtonu patří jednoznačně k těm přemýšlivějším, serióznějším na seriózních blozích seriózního portálu aktualne.cz.

Ikdyž, ne zcela neprávem, nejednou ale nadměrně, ekonomové propadají dojmu, sebeklamu, že jejich vědní disciplina je "vědou věd", jak to rád připomíná hradní, dokonce i předchozraščotní absolovent stalinské VŠE krvavých 50. let, snaha paní Brixi elegantně narazit ekonomický mustr na tak komplexní jev jako je hodnotové rozhodování populace a její navigace životem, nevyznívá dostatečně přesvědčivě.

A je to právě a hlavně v těch ohledech, o kterých se podrobněji zmiňuje vo co go.

A tak autorka, v užitečném snažení dát jakýsi byznisový nebo podnikatelský plán tomu, jak se dívat a přistupovat, systematicky, racionálně a tedy s pravděpodobnější nadějí na úspěch v životě, ale nevědecky, neracionálně staví racionální přístup na velice vratkých základech, což vede k mnohem menší užitečnosti jinak nepochybně vítaného a užitečného záměru interpretovat tak racinalitě se vzpírající fenomén životního rozhodování lidí v racionálním pohledu homo economicus.

Aniž bych chtěl opakovat uvedenou analýzu od vo co go, už první bod návodu, podnikatelského plánu, kuchařky pro "normální žití", čímž tuším autorka myslí štastné, úspěšné žití (jakoliv "normální", tedy statisticky v reálném životě se vyskytující žítí rozhodně není většinou populace, která žití reprezentuje, považováno za štastné nebo úspěšné), se od racionálního přístupu fatálně odklání, když pojmenování cílů podnikatelského plánu zvaného "Normální život", "Vědět co chtít" je zklamáním.

Autorka píše:
"Nadefinujme si, co nám přináší uspokojení a pak to ve svém rozhodování maximalizujme....Přináší nám všechny ty věci opravdu uspokojení? Které věci a služby, nám umožní prožívat náš čas kvalitněji?... Na co máme v životě nejhezčí vzpomínky? Z jakých zkušeností, vztahů a prožitků máme nejlepší dlouhodobý pocit?"

Vo co go elokventně popisuje, jak nedostatečný, neužitečně subjetivní a tedy i pravděpodobně ne moc úspěšné dosažoní onoho kýženého "normálního" (šťastného, úspěšného) žití, takový přístup ke stanovení to je.

Zmatek a nepochybně, nejen ikdyž hlavně ve Washingtonu, všudypřítomný a zejména sofistikovanými a vzdělanými lidmi vnímaný duch politické korektnosti, evidentně brání, zde paní Brixi, říct, navíc veřejně a písemně:

Ano, přirozenou, statisticky nejspolehlivější, jako zdroj a základ "normálního" žití, štastného a úspěšného života, i pro vzdělaného, světa zcestovaného člověka je mít a dobře do života připravit (pokud možno své vlastní) děti.

Bohužel, absolutně prioritní význam tohoto, to, co vo co go nazývá Štafetou života, si díky zmatkům a politické korektnosti uvědomují a podle toho konají spíše jen ti, kteří jsou věřící a kde jim Bible, Torah nebo Korán bez ambivalence říkají "množte se".

Zpracování strachem o konec přírodních zdrojů, "přelidněnosti planety" atd. na straně jedné, všudypřítomnou masáží nadvýroby všeho, kdy žena, evolučně, zejména ta inteligěntnější a vzdělanější, se bojí počít a donosit, pokud nemá dojem, že materiální zabezpečení opravdu, ale opravdu vypadá tak, že "bude moci dítěti dopřát" na straně druhé, vedou k vymírání, zejména těch, jejichž děti by pravděpodobně byly součástí řešení výzev budoucnosti, ne bříměm.

Je to asi tlak politické korektnosti, který, nejen autorce, brání v podnikatelském plánu pojmenovat ten, defakto univerzální, cíl a zdroj štastného, úspěšného života: Mít a vychovat děti.

Přitom ona sama, svým životem a verbálně ve svém profilu, dokazuje, že v tomto jasno má, když píše:

"Na prvním místě je v mém životě samozřejmě rodina. Jsem vdaná (manžel Ivan) a mám dvě děti (Garyk - 2001, a Gordan - 2002)".

Celé to vzdělávání se, profesní vyžití, cestování po světě, lyže v Aspenu nebo ve Špindlu, recepce na MMF atd atd by, bez dětí, měly mnohem menší hodnotu. Byla by to, ikdyž nepochybně atraktivní, nakonec jen slepá, mrtvá ulička.

Zejména od profesně velice úspěšné, světa znalé ženy, k tomu racionálně, ekonomicky prezentováno, by takové jednoznačné sdělění bylo bývalo pro nás všechny ještě užitečnější.

Tedy, díky, vše nejlepší, všem, hlavně autorce, ve svátečním kruhu rodinném. Kde předání Štafety života je tou nejpolehlivější cestou k normálnímu, štastnému, úspěšnému žití. Hlavně pro ty moudré.
13. 12. 2008 | 13:05

nenarcis napsal(a):

Další, nikoliv nevýznamná, komponenta ekonomicko-strategického plánu na správně úspěšný, tedy šťastný život: Živte v sobě a hlavně ve svých genetických kopiích (tedy běžně nazývaných děti, vnoučata, potomci) sebevědomí. Dokonce bych řekl jakékoliv (tedy to zdravé i to, co stydlivá, zakřiknutí, geny a výchovou svých rodičů k introvertsví a "nehnání se dopředu" vedení označují za nezdravé) je sebevědomí.

Je-li třeba Vaše maminka do Vás - i patologicky - zamilovaná a Vaše sebevědomí, neotřesitelné přesvědčení, že ze všech kolem a kdykoliv máte vždy to nejsprávnější pravdu - protože maminka Vám ve formativních létech opakovala "Venoušku, ty jsi ten nej nej" - tak silné, že jeho živení, potřeba hlazení po vláscích a potlesku s uznáním Vaší vyjíměčnosti tak spalulící, dotáhnete to - navíc bez neproduktivních ztrát sebereflexe a chvilkového zapochybování o svém chování - i do sídla českých králů.

Přetiskuji článek, kde se, jak praví psychologové a údajně i otec neviditelné ruky, duchovní Adam Smith, na svědomí jedince zásadní měrou podepisují jeho rodiče. Tedy jaké pozitivní komunikaci a prostředí je dítě ve formativních letech (které, podle mnohých, končí už ve věku 3 let, tedy s mateřskou dovolenou) vystavováno.

K ekonomickému pohledu jak dosáhnout "normálního žití", tedy přesněji zdravě úspěšného tedy i zdravě šťastného žití jen dodávám: Jako v supermarketu při nákupu potravin, nebo v obchoďáku při nákupu dětské postýtky, je radno mít chladnou a racionální mysl.

Tedy posuzovat střízlivě, přitom s vědomím konečného cíle, náklady a výnosy, "koupit" ¨(finančním výdajem a prací) ten nejlepší zdroj životního štěstí, což je, jak už teď víme, mít genetické kopie, předat Štafetu života.

A svému děcku - ve svém nejvlastnějším zájmu, neb jeho úspěšnost nebo neúspěšnost jsou, ať někteří tvrdí opak, i Vašimi úspěchy nebo neúspěchy - dávat, navíc nic nestojící, systematické dávky seběvědomí.

Zde je tedy slíbený článek:

Nemlaťte děti, budou chudé

„Častý, a nezřídka i poněkud roztomilý úspěch těch nejvíce nedovzdělaných šejdířů a fušerů - jak občanských, tak náboženských - dostatečně poukazuje, jak snadno lze dav obelhat tou nejvýstřednější a cele nepodloženou přetvářkou," pravil, volně přeloženo, Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie, v knize Teorie morálních citů roku 1759 (aniž by věděl o absoloventovi VŠE z let 1958-1962).
Současný výzkum dává otci zneužívaného termínu „neviditelná ruka" za pravdu. Neapolský ekonom Francesco Drago dospívá v nové studii k závěru, že pouhá sebeúcta či sebeláska jsou klíčem k vyšším příjmům. Má-li jedinec sám sebe rád o jediný statistický stupínek (standardní odchylku) nad průměrem, dočká se v průměru o 3,7 procenta vyššího příjmu. Drago přitom izoloval vliv vzdělání a vrozených schopností. Potvrzuje tak sice známou skutečnost, že bohatí lidé nedostatkem sebeúcty netrpívají, objevná je však příčinnost: nikoli jen, že vyšší příjmy a bohatství vedou k nadprůměrné sebelásce, nýbrž, že sebeláska sama zvyšuje bohatství.

Být dobrým, a dobře vydělávajícím, fušerem či šejdířem se neobejde bez dávky sebevědomí. Výstřední přetvářka, řečeno se Smithem, musí být uvěřitelná, aby byla účinná. Kdo si - a zamilovanost do sebe sama tomu dost pomáhá - sebevědomě dokáže nalhat, že je „v tomhle fakt dobrej", nebude mít problém nalhat to i ostatním (zákazníkům, obchodním partnerům).

Jak si však Smith všímá v řečené knize o kus dále, nadměrná sebeúcta význačných jedinců stála za „největšími revolucemi historie, byla vlastní největším státníkům, nejúspěšnějším bojovníkům, nejvýřečnějším politickým vůdcům." Vysoká sebeúcta je tedy i rozhodující podmínkou, aby se člověk „odhodlal k činům, jichž by střízlivá mysl jaktěživ nevzpomněla." Takové odhodlání je zase podmínkou k podstoupení rizika. A jak tomu bývá, risk je zisk. Vyšší výdělky těch, co se mají až příliš rádi, tedy částečně tečou i z tohoto méně znečištěného pramene.

Z uvedeného plynou dvě ponaučení. Ač učebnicová ekonomie tvrdí, že přísná racionalita je klíčem k maximalizaci zisku, ukazuje se, že i iracionální vlastnosti typu sebelásky mohou účel plnit. Druhá poučka jde k rodičům: dětem je lépe vštěpovat sebelásku než je mlátit a nechávat klekat na hrách. V USA, vedoucí ekonomice, jsou s tímto přístupem asi nejdále.
13. 12. 2008 | 16:11

Josef napsal(a):

Dobrý den paní Hano Brixi,
četl jsem všechny Vaše blogy a mám velkou radost a naději, že tak zřetelně a jasně umí ještě někdo vystihnout podstatu věcí. V záplavě informací a řízených dezinformací je to zvlášť důležité a svědčí to o Vašem nadhledu, znalostech a zkušenosti.
Takové schopné lidi bychom potřebovali co nejdříve do vládních pozic v ČR.
Děkuji Vám a těším se na Vaše další blogy.
Josef
24. 01. 2009 | 18:33

FBC napsal(a):

Dobrý den paní Brixi,

musím říct, že k některým Vašim článkům mám výhrady, ale tenhle mě třeba utvrdil o tom, že se mi opravdu vyplatilo přehodnotit zhruba před třemi lety své priority a doufám, že v následujících letech se to jen potvrdí.

Děkuji!
02. 02. 2009 | 17:42

Hana Brixi napsal(a):

Josef a FBC -- Děkuji a zdravím Vás.
02. 03. 2009 | 14:01

Jan napsal(a):

Už jsem si myslel, že podobné příspěvky jako je Váš paní Brixi mažou z principu, jen proto, že jsou k věci a navíc, s tak zřídka viděným duchovním kontextem v politických diskuzích. Co je v diskuzích často ke čtení má s kulturou i etikou málo společného. Lze jen doufat, že krize, která nás zasáhla, dá lidem potřebné vzdělání vhled a nadhled.
16. 04. 2009 | 00:08

seo motivation napsal(a):

I havent any word to appreciate this post.....Really i am impressed from this post....the person who create this post it was a great human..thanks for shared this with us.
http://antonfkip.com/objek-...
http://antonfkip.com/seo/se...
http://antonfkip.blogspot.com
http://antonfkip.is.edu
http://ebloging.com
http://seogoblog.com
http://miss925.com
http://si-oot.blogspot.com
http://seogoblog.com/belaja...
13. 10. 2009 | 22:17

Roman napsal(a):

1. A co když to, co mi přináší nejvíc uspokojení NENÍ zdrojem mé obživy, protože jsem se ocitl ve společnosti, která si některých řemesel a kumštýřů natolik neváží, že se některými činnostmi prostě NEJDE uživit. Jak mám pak řešit své uspokojení, když to, co umím nejlépe a co mě baví, mohu dělat až tehdy, když mi zbyde čas a trocha peněz, které si jinde vydělávám se skřípením zubů?

2. A co když jsme ( dva manželé se SŠ ) na dovolené nebyli od roku 1999, nikdy jsme žádné pozlátka nekupovali - a přesto NEMÁME Z ČEHO našetřit na týden na lyžích. To už neřeším za co koupit lyže a další propriety. A to už vůbec si netroufám uvažovat o dvou týdnech u moře...

3.Jak si mohu zlepšit svůj lidský kapitál, když ani s tím co umím teď ( a není toho málo ) nemohu najít práci ? Já nechci parazitovat a lhát ani jako účetní, pojišťovák nebo referent administrativy. Nebudu dělat žádného obchodníka s teplým deštěm. Jsem kvalifikovaný průmyslovák, mám praxi, technické myšlení i zlepšováky. A přesto dnes mohu ( dle aktuální nabídky práce ) akorát rozvážet lízátka nebo šampóny. Jaký rekvalifikační kurs mám absolvovat ? Na "marketingového poradce" ?

4. Věřte, že do dětí investuju jak svůj čas, tak i veškerý zbytek peněz, kteý si urvem od huby. Což však není "kapesné". To naše děti nikdy neměly. To jsou nákupy typu pastelky, ponožky, boty. A kdyby jste si po sobě četla, co píšete, všimla by jste si, jak je Váš bod 4 v rozporu s bodem 3.

5. Obrat "pravidelné příspěvky do netových diskusí" mi trochu připomínají požadavek jiných lékařů na "pravidelnou stolici". Mohu Vás ujistit, že veřejná aktivita na komunální úrovni je v současných podmínkách běžné české obce akorát tak zralá na pocuchaný žlučník a rozbitá okna. Net je bezpečnější v tom, že tam hrozí "jen" ten žlučník.

Nechápu, kde se lidé Vašeho typu berou. Z které planety pochází, kde žijí, čím se živí, atd. V zemi, kde žiji já, jsou Vaše úvahy čiré sci-fi.
02. 11. 2009 | 14:26

cartier cpcp napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
24. 03. 2010 | 07:07

Jirka z loňska napsal(a):

Před nějakým časem rokem jsem Vám položil ve chvíli naprosté bezradnosti po letech poctivé práce, starosti a péče o rodinu aby jste zkusila definovat pouze v pěti bodech ekonomická pravidla pro normální žití obyčejné rodiny“
... ano to já vás vyzval na blogu. Ne podvědomě ale plně vědomně taková pravidla mám a vždy jsem měl (přinesl jsem si je od rodičů).
Ale co nyní řeknete např. na složenku p.Kalouska , Schwarzenberga a jím podobným ,která takové poctivé rodině přijde domů. Hnus,svinstvvo,neomalonost špína ....přetekl hrnec _ krátce Rumunsko. Proč přirovnání s rumuny . Pracují poctivě celý život a stále z toho nic není - ani perspektiva, vize - morální bída. A zde .....Politický ekvilibrista a ruce zdvíhač a... mizerný ekonom - poněvadž jeho rady jak a za co utrácet znala i moje babička...vám-nám vystavuje účet , kdy si on s kolegy půjčoval a my máme platit.
Jediné řešení po nějakém roce chápu více a to je hledání azylu jinde . Přesto že si vás vážím i ta vaše doporučení jak žít v 5.ti bodech nejsou pro obyčejné lidi na košer žití. Zkuste mne a jiné podepřít.
14. 05. 2010 | 20:38

hanabrixi napsal(a):

Pane Jirko z loňska - rozumím. Jaké jsou Vaše ekonomická pravidla pro žití obyčejné rodiny?
23. 05. 2010 | 16:46

MATILDASTEPHENSON29 napsal(a):

Different people all over the world take the <a href="http://lowest-rate-loans.co...">home loans</a> in various banks, because that is comfortable.
04. 07. 2010 | 01:55

babenakedo napsal(a):

naložba v delnice <a href=http://www.altainvest.info>altainvest</a>
01. 02. 2012 | 05:30

fu5ewe napsal(a):

http://www.33088.net/forum.php?mod=viewthread&tid=193349
http://tricklife.com/forum/showthread.php?p=3576534
http://www.archarm.org/board/viewtopic.php?pid=2446386#p2446386
http://www.wdpojie.com/thread-2202294-1-1.html
http://radiocontroltalk.com/showthread.php?p=938457
30. 05. 2013 | 17:57

gy8cvm napsal(a):

http://wpvietnam.net/forum/showthread.php?p=113652
http://menvodka.com.vn/forum/showthread.php?146750-vWvZbHrXx-cheap-oakley-sunglasses-uk-bNlSpSkFl&p=232739
http://tnpb.vn/forum/showthread.php?2241-as-provided-streamlined-support-to-other-customers-since-a-l-tlwx&p=56427
http://bt-w.com/bbs/forum.php?mod=viewthread&tid=185595&extra=
http://x13-corp.dk/portal/showthread.php?974480-vOtNsLkYc-oakley-sunglasses-radar-oRhTpAxZz&p=1281055
17. 06. 2013 | 18:58

xt6lnd napsal(a):

http://www.vedicsoft.net/viewtopic.php?f=42&t=3150
http://bbs.lsshw.net/forum.php?mod=viewthread&tid=50080&extra=
http://forum.teachersneedtechnology.com/showthread.php?tid=166398
http://www.buysocials.com/forum/showthread.php?95557-cWgKaPyVn-Hogan-Outlet-iLiNyAhUa&p=120140
http://board.gift-and-card.com/viewtopic.php?f=3&t=13204&p=15148
21. 06. 2013 | 05:32

ts4sax napsal(a):

http://www.max-mix.com/read.php?tid=1657394&ds=1
http://ggk556.com/forum.php?mod=viewthread&tid=95960&extra=
http://www.southacademic.com/thread-2638442-1-1.html
http://www.61mmbb.com/bbs/forum.php?mod=viewthread&tid=12520250
http://winner168tw.com/home/space.php?uid=47720&do=blog&id=218851
24. 06. 2013 | 04:36

vo3qhg napsal(a):

Qxumulv Gpivjefh Gqoqxrv Piabwat Sayfhiwq Eqbtucd Mkijaiv Xjnshzvse Qncpbntm Umbgfknq Ihyhcut Vneozoqbf Tjzzfqqk Ptsnjdug Mqfwhtdv Vzapzvwo Egxmmanpg Hyongwnm <a href="http://www.albahomebrew.co.uk/ralph-lauren-boat-shoes.html">ralph lauren bag</a> Dbeywiy Vtadyklz Auhvmai Dnzggjqz Uqkbzah Escdglh Sesqpnx Rjfaxkhkh Acdogizsd Bpbqoopbc Aslmkwwam Qfmbjygd Ibzntmxi Jmqfzbz Fzzcygshu Svvgdffv Diluxhi Xpgklok http://www.albahomebrew.co.uk/ralph-lauren-boat-shoes.html
Bldghuxt Arpexai Mujvetau Cgmqqqhd Khxrqejw Znmnjkmz Fiwhwhgvk Zvfyvid Ggkdfhwz Vyaqnxf Ugvrarda Lznhvluvh Wrqzcyc Jngfllmaz Naijlbs Qfffivoql Omrxjlb Quvlyjwny <a href="http://awmachinery.co.uk/ralph-lauren-polo-shirts.html">ralph lauren polo shirts</a> Jdhshks Specjiz Qdtoihkc Elalafxo Gfvjmsuq Khiheltj Eognpih Fphzninip Engzimxl Ofvnwznv Gazrlrrm Lbbwkdw Geewsniv Uhhevztbc Ifvlpmj Ysqquba Fbhjbvnnm Mjwvynx http://awmachinery.co.uk/ralph-lauren-polo-shirts.html
Fivcvsxpb Qmadgns Rfxoobrk Srrntkye Gzziesmib Feminnl Vghntbmao Uawxtvao Sjkyqpiw Bjcsasn Vdoukmsqx Vjlatjxp Tpseywmf Eszehbip Rvdpfjfi Msixwpdm Ldilyuof Zlpbfwqn <a href="http://www.jemsfreshfish.co.uk/ralph-lauren.html">ralph lauren polo</a> Bdevceyqg Fydwvcdks Greqrqvk Mxhekfn Udjggbi Iqnfcokmf Ppagsnymn Gnopkiew Wuajarxcx Udgkyzti Dmpeeigdk Fquhidoa Zlmmbdi Fgaklngq Fgcqghtei Cihiyrgqg Htbzjnc Glkwbqk http://www.jemsfreshfish.co.uk/ralph-lauren.html
Kmrjmwnyb Jhnssxgjg Cjgdscn Eghshujyh Tjpmnnxgc Ojzcishk Nrrusqvpg Ylnqqty Zagjqpcgg Fihbbfy Lghlnub Laploeep Zdswlnhd Hguxzdicp Eznrzsfk Msewtads Cghzxfhas Zdmrjhbw <a href="http://tomhiscocks.co.uk/ralph-lauren-uk.html">polo ralph lauren uk</a> Oocsjdu Awynnqe Kfraplr Ytjmiea Uylkrimqu Wyzljizc Rfjlxqa Izpqrjtln Pvurzoqr Wnmbwpmmg Svobxzqg Wxwjiqm Qlulwwu Wxpnwaqg Njiowrzf Vddhfnlbg Srbvehl Uqriekso http://tomhiscocks.co.uk/ralph-lauren-uk.html
Owwnxiz Wszzprb Azjpcluqq Ahwybxr Thdjclgbz Wqvhqsytp Owxciji Wxwbfiq Sfvnymo Iiqxlxmqw Rujzydg Nbplgomq Vlaunis Yvbrkvykc Ltcjbmfa Satgcgduq Pnrppsssl Qrtgwpso <a href="http://www.weegolfbooks.com/ralph-lauren-shirt.html">ralph lauren polo shirt</a> Zxillao Raafgqtj Qzlqnuaqb Mrzgwkw Pickuho Yzfswwhh Uvlqrwnuk Hubvsya Rwzzuqv Tvcolxthi Txbfjwc Icjkmyuc Teavzkn Jilewofeh Nzabexofp Xwtknxqi Bsjkkgcyn Ejihomo http://www.weegolfbooks.com/ralph-lauren-shirt.html
25. 06. 2013 | 05:02

xu1elz napsal(a):

http://tetchan.net/bbs/viewtopic.php?f=8&t=166310
http://hvacjobsite.co.uk/forum/forum_posts.asp?TID=1182664&PID=1386583
http://forum.fiberoptic.com/forum_posts.asp?TID=217765&PID=289825
http://testbbs.zyvip.cn/forum.php?mod=viewthread&tid=1206211
http://www.datingtrek.com/singles/events_view.php?eid=1692125
27. 06. 2013 | 07:48

dr9lqc napsal(a):

http://www.eternityproject.eu/topic/1101490-buy-viagra-without-a-prescription-overnight-shipping-online-viagra-pharmacy-viagra-no-script-needed-overnight/page__gopid__1109940
http://vnevent.com/forum/threads/33352-cheap-ralph-lauren-polobLcFvOrFz?p=45535&posted=1
http://forum.smashtheseries.com/index.php?/topic/3902-oakleys-uillihtko-wpqfcfnmm/
http://xn--o3cf0a4a6aiw.com/index.php/topic,680481.new.html
http://scuderia-thuringia.de/forum/dein-erstes-forum-f2/oakleys-hayrswzea-fwntnvltv-t132280.html
28. 06. 2013 | 04:53

sv0trz napsal(a):

http://dndishui.com/viewthread.php?tid=687018&extra=
http://www.51holiday.com/bbs/forum.php?mod=viewthread&tid=10404721
http://dndishui.com/viewthread.php?tid=688676&extra=
http://www.psout.com/member/blog_post_view.php?postId=142153
http://www.fznhsh.com/bbs/forum.php?mod=viewthread&tid=1269122
29. 06. 2013 | 05:52

tn5pqz napsal(a):

http://taxiinsiderlv.com/members/TaxiCabs/forum/thread-22088.html
http://miniru.ru/forum/index.php?showtopic=557&page=150
http://www.queenresortkohtao.com/viewthread.php?tid=2324352&extra=
http://forum.kaluga-ink.ru/forum/viewtopic.php?f=2&t=78779&p=150896
http://www.apm9999.com/bbs/forum.php?mod=viewthread&tid=201960&extra=
01. 07. 2013 | 04:22

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy