Lekce z finanční krize pro zdravotnictví

29. 05. 2009 | 10:35
Přečteno 12430 krát
Ve zdravotnictví stejně tak jako ve finančním sektoru může mít volný či nevhodně regulovaný trh katastrofální globální dopad. Že kapitalismus selhal ve finančním sektoru, připouští teď také vlivný intelektuál amerického konzervativního proudu Richard Posner. Ve zdravotnictví může selhat také.

Ve své nové knize Selhání kapitalismu Posner ze svých konzervativních intelektuálních výšin vysvětluje, že podobně jako Alan Greenspan a jiní titáni současného konzervativního myšlení, dospěl k převratné změně názoru: Ve finančním sektoru se nelze spoléhat na tržní síly. Důkladná regulace a neúplatný dohled jsou prý nutné.

Posnerovu argumentaci lze shrnout do dvou hlavních bodů:

1) Lidská hamižnost nemá hranic a na finančním trhu může najít mnoho způsobů, jak dosáhnout neúměrných zisků prostřednictvím zamlžování rizik a vytváření iluzí.

2) Hromadění rizik ve finančním sektoru může mít katastrofický dopad pro celý hospodářský systém. Zmírnění případného katastrofického dopadu vyžaduje finanční injekce státu. Tyto injekce však také hradí ztráty finančních institucí. Protože to finanční instituce vědí předem, má v jejich rozhodování možný zisk mnohem větší váhu než související rizika. Odměňování manažerů prostřednictvím prémií za krátkodobé zisky a skutečnost, že prémie zůstávají i když rizika v budoucnosti způsobí velké ztráty, dále přiostřuje naplňování bodu 1).

Na rozdíl od výroby a prodeje strojů, zboží či běžných služeb, jejichž kvalitu jsou odběratelé či spotřebitelé schopni posoudit, finanční služby a finanční instrumenty jsou příliš komplexní. Posouzení rizik či úměrnosti odměn na finančním trhu je tedy bez spolehlivého regulatorního rámce nemožné. Tím je znemožněno normální fungování tržních mechanismů.

Ve zdravotnictví ovšem platí totéž. Podobně jako na finančním trhu i ve zdravotnictví lze mlžit rizika a tvořit iluze.

Mezinárodní zkušenosti potvrzují, že systém odměňování zdravotního personálu a zdravotních zařízení (nehledě na to, jestli jsou v soukromém nebo veřejném sektoru) ovlivňuje jejich rozhodování o diagnóze a léčbě. Kdo jiný než lékař ví, jestli pacient opravdu potřebuje další testy, levné či drahé léky a ošetření, nebo hospitalizaci? Jsou lékaři finančně zainteresováni na tom, aby zvýšili obsazenost nemocničních lůžek nebo na tom, aby třeba radou pomohli k prevenci, včasné léčbě a odvrácení nebezpečí hospitalizace? Nové studie v USA objasňují, že nemocnice nemají zájem na poskytování poradenství a péče, které snižují riziko budoucí hospitalizace. Naopak. Nemocnice, které jsou v oblasti prevence a včasné léčby méně iniciativní, mají vyšší obsazenost lůžek a tím také vyšší zisk. Zdravotní systémy, které jsou nasměrovány více tržně – včetně odměňování podle náročnosti péče – vykazují vyšší spotřebu nákladných léků, celkově vyšší náklady na léčbu, a často nižší podíl preventivních programů a programů veřejného zdraví (včetně podceňování chronických onemocnění).

Podobně jako praxe na finančním trhu, také zdravotní praxe může vést ke hromadění rizik. A tato rizika mohou mít katastrofální dopad.

Ke katastrofálnímu dopadu může dojít například v podobě epidemie smrtelných chorob. Nadměrné předepisování a často nesprávné užívání antibiotik či nejnovějších silných léků v posledních letech v přispívá k výskytu rezistentních kmenů virů a bakterií. Některé extrémně rezistentní kmeny smrtelných chorob, jako jsou třeba tuberkulóza a malárie, se stávají globálním nebezpečím pro veřejné zdraví (rizikem, které nutí vlády přispívat na farmaceutický výzkum a které přispívá k rostoucím ziskům farmaceutických firem).

Katastrofální může být také dopad na veřejné finance. Rychlý růst a podceňování chronických onemocnění si vyžadují rostoucí objemy nákladné léčby a rostoucí výdaje na zdravotnictví. A ve zdravotnictví mají tržní i státní systémy společné to, že spoléhají na státní garance. I v americkém a švýcarském systému, který je založen na soukromých pojišťovnách, platí stát až 60% celkových zdravotních výdajů. Celkové zdravotní výdaje tam jsou však mnohem vyšší (i jako podíl na HDP) ve srovnání s ostatními zeměmi OECD. Trend rostoucích nákladů je navíc zjevně neudržitelný.

Podobně jako na finančním trhu je třeba uvažovat o tržních silách a úloze státu ve zdravotnictví odpovědně, tedy ne černo-bíle. Tržní mechanismy samozřejmě mají své důležité místo ve finančním i zdravotním sektoru. Tyto sektory jsou však mnohem komplexnější a informačně náročnější než běžné hospodářské sektory. Vytvoření vhodného regulatorního rámce je technicky náročné. Náročné je také vytvoření systému odměňování, který by zohlednil rizika a zajistil soulad mezi ziskem a zájmem klienta a společnosti. Zkušenosti ukazují, že obtížné je také zajištění nezávislosti dohledu, což někdy souvisí s politickou praxí.

V oblasti finanční se v těchto směrech začalo teď díky krizi více dělat. Tak jako ve finančním sektoru bude úspěch i ve zdravotnictví vyžadovat překonání mocných lobby. Na rozdíl od finančního sektoru ale ve zdravotnictví zatím nedochází k odideologizování.

Je to snad tak, že titáni ideologických světů uznají, že se pletli, až když dojde ke krizi?



Odkaz: Richar Posner (2009) A Failure of Capitalism: The Crisis of '08 and the Descent into Depression

Poznámky:

1) Zdravím diskutéry. Pokusím se snížit riziko ideologizování diskuze pod tímto článkem a jednoduše shrnu, že tento článek rozhodně není voláním po zestátnění či byrokratickém ochromení zdravotnictví a finančního sektoru. Tržní mechanismy stejně tak jako stát mají svou důležitou úlohu. Jak přesně tuto úlohu vymezit a naplnit by mělo být náplní práce expertů mnoha oborů a předmětem věcné veřejné diskuze. Těším se, že naše diskuze zde nebude černo-bílá…

2) Diskutéry, kteří projevili zájem dovědět se více o mém pohledu na reformy zdravotnictví, mohu odkázat sem. Pro příklad nevhodného způsobu zavedení tržních sil (zejména bez odpovídajícího regulatorního a finančního rámce) do socialistického zdravotnictví můžete sem. Těm, kteří stále cítí neodolatelnou vášeň každého nálepkovat, snad radou pomůže spíše kolega bloger Dr. Nešpor.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

xxx napsal(a):

Zajímavý článek, děkuji.
Jenom se bojím, aby Vás nějaký tržní komsomolec nepraštil vajíčkem :-(
29. 05. 2009 | 10:43

Marty napsal(a):

Kapitalismus neselhal. Krize je potvrzeni samotneho zakladu funkcnosti kapitalismu. Delas blbosti - dostanes pres prsty.

Kapitalismus neni zadna utopie ve smyslu, ze vsechno bude navzdy fungovat (jedno jak moc to budeme kurvit (pan Stejskal snad promine)), vsude bude blahobyt a vsichni se budeme mit radi.
29. 05. 2009 | 10:51

Béda napsal(a):

Paní Brixi,

v oblasti zdravotnictví si vždy rád rozšířím obzory četbou vašich článků. Myslím, že jde o racionálně i zkušeností vyargumentované vědomosti podložené hlubokým zájmem o problematiku, širokým rozhledem a lidstvím.

Máte můj obdiv.
29. 05. 2009 | 10:52

KAteřina napsal(a):

Marty, není to spíš..."děláš blbosti, tak někdo jiný dostane přes prsty.."?
29. 05. 2009 | 11:09

Vilém napsal(a):

Existuje vůbec nějaká oblast, v níž by neregulovaný kapitalismus netrpěl stejnými principiálními nedostatky jako ve finančním sektoru nebo ve zdravotnictví? Možná bleší trhy.

Vývoj v posledních desetiletích znamená empirické vyvrácení teorie neviditelné ruky, pouze existenčně zkorumpovaní neoliberální političtí ekonomové drze řečnili ještě v době, kdy už měli veřejnost varovat před pravicovými recepty. Jenže se chovali jako komunističtí papaláši, považovali se za vyvolené a občanům nestydatě lhali.
29. 05. 2009 | 11:18

JQ napsal(a):

2 Marty:
To, ze volnej trh je idealni zrizeni, zavisi na spouste predpokladu, z nichz zadny v realu neplatej - racionalita ekonomickejch akteru, dokonala informovanost, nepritomnost externalit, nulovy transakcni naklady, dokonala konkurence atd.

Kdyby vsechny ty predpoklady platily, tak by alespon z hlediska ekonomicky efektivity v principu byl kapitalismus bez privlastku opravdu nejlepsi (bez ohledu na "spravedlnost"). Ale protoze v realnym svete lidi nejsou racionalni (prestoze to je alepson ve slabsich formach racionality zakladni predpoklad ekonomicky teorie), neplati nutne to, ze stat by mel delat co nejmin.

Bohuzel vetsina pravicaku a ekonomu z VSE jenom dogmaticky opakuje, ze stat je na *****, aniz by v jednotlivejch pripadech zvazovali, jaky jsou tam vhodny statni zasahy.
29. 05. 2009 | 11:19

neo napsal(a):

Až na takovej detail: zdravotnické subjekty jsou placeny skrze pojišťovny a ty naopak mají velký zájem náklady šetřit a tedy se jim třeba ta prevence vyplatí více a také do ní investují.

Místo handrkování o 30 kč by měli naši zákonodárci prohlédnout a podívat se na systém komplexně.
Pokud je totiž nastaven správně, dokáží tržní principy zázraky...
29. 05. 2009 | 11:21

juvel napsal(a):

Paní Brixi,

je to radost, zážitek a zdroj poučení číst vyvážené a nestranické názory a uvažování, jak je podáváte Vy. U ženy je to přímo malý zázrak. Srdečný dík za Vaše blogy.
29. 05. 2009 | 11:23

Marty napsal(a):

JQ: volny trh neni idealni zrizeni (nikdo nevi, jake je idealni zrizeni). Je vsak nejefektivnejsi a nejspravedlivejsi, ktere zname.

Stat by mel delat, co nejmene, protoze je uz ze sve podstaty neefektivni a jeho zasahy deformuji trh, coz vede napr. ke krizim, z nich z jednu momentalne prozivame.
29. 05. 2009 | 11:25

Charlie napsal(a):

paní Brixi

pěkný a věcný článek, který osvěžil svojí konkrétností a věcností zdejší většinou fádní blogy.

Díky a jen houšť.
29. 05. 2009 | 11:34

Dulles&Hoover&Bush napsal(a):

.. damned, to není špatne, ale: ta hra na penize, jez na neco jsou a nejsou je u konce.. debata v parlamentu, kolik koupit tanku, pancerfaustu,kulometu, bomb...ani snad nikdy v dejinach nebyla.. a ecce, nikdo si nedovolil do toho ani ceknout... spocitejte si za uplynule milenium , kolik penez se dalo do valceni... cela planeta by byla pozlacena.. zpet na zem.. do ceske kotliny a nejen tam... to ze trzba neni zisk, ze levne koupit a draho prodat, faktury neplatit..že to take nejde vecne... už snad všichni pochopili,, všechno končí... pinkponk with the words take... prilis mnoho not, mozarte,vzpominate?? a mohli bychom kompilowat do haleluja.. znate na planete zdravotnictvi, ktere je v černych číslech??? to i ten šaman to nedělá gratis... ale otázkou je jaký je jeho limit...klar? když společnost vedou halunkové, není se co divit, že konce bývají takové... obyčejným lidem vyčítáte ty nejhorší vady... hamižnost, závist.. a dalších x hříchů... ale že ji trpí nejvíce ti nahoře, co by měli být vzorem.. to se denně neadoruje...omniatempushabent...
29. 05. 2009 | 11:35

Lukáš Bušina napsal(a):

Nutno dodat, že ty báchorky, co tady píše Marty jsou jeho názory nikoli pravda. :-)

Takže brát s velkou rezervou.
29. 05. 2009 | 11:39

orinoko napsal(a):

xxx. Dobrý. Vtip jako první reakci jsem opravdu nečekal. Ale je pravdou, že by sem junge frustráti měli zajít pro emocionální povzbuzení do svých šťastných modrých zítřků.

To je hezké. On nám soudruzi , selhal i kapitalimus. To dílo boží?

Paní Brixi, díky.
Jan Žižka v jednom filmu okomentoval změněný vývoj situace slovy , která se hodí i pro váš článek. Ale ta slova si nechám pro sebe.
29. 05. 2009 | 11:43

Vilém napsal(a):

Lukáš Bušina
To snad nejsou ani jeho názory, jen fráze ze skript Národohospodářské fakulty.
Při nezaujatém porovnání vidíme, že sociální stát je mnohem spravedlivější než volný trh, jehož stoupenci se dožadují jen nedotknutelnosti vlastnictví bez ohledu na spravedlnost, a je také efektivnější, jak ukazuje porovnání poválečného nepřetržitého růstu v epoše sociálního státu s obdobími převahy volného trhu, v nichž se periodicky objevují destruktivní krize.
29. 05. 2009 | 11:45

L. Michal napsal(a):

Prosím Vás přestaňte dokola opakovat jak si ptáčci na drátě crvdlikají. Finančí krizi naopak rozvířil nejambicióznější socialistický program vlády Billa Clintona, který finančně nemohla utáhnou ani "nejsilnější ekonomika světa".

"Že kapitalismus selhal ve finančním sektoru, připouští už i vlivný intelektuál amerického konzervativního proudu Richard Posner."

Kapitalismus, potažmo volný trh musí zákonitě selhat, když do něj někdo (v tomot případě vláda USA) uměle zasáhne a dlouhodobě udržuje umělou a ekonomicky neudržitelnou situaci - např. program, kdy každý má přeci právo pořídit si vlastní bydlení. Co je to za nesmysl?

Jestli někdo selhal tak to byli jednotliví lidé (v tomto případě se dá hovořit o drtivé většině - bohužel), kteří ač ze své pozice a zaměstnání měli možnost pozorovat nějaké signály, byli zticha a po ničem nepátrali.

A teď to každý chytrolín svede na systém. Systém je takový nebo onaký, ale vždy v něm pracují lidé, kteří dokáží potopit sebelepší systém.

Takže zjednodušeně jednou z hlavních příčin této krize byla zcela nemístná regulace trhu v USA vládou Spojených Států. Nehledě na to budeme pořád dokola číst, že to bylo nedostatečným dohledem a regulací pheeeewwww
29. 05. 2009 | 11:50

neo napsal(a):

Viléme a co je spravedlivé?

dotknutelnost vlastnictví ? krádež? Byl Robin Hood spravedlivý?
Právě dokonalý volný trh je ten nejspravedlivější, protože každému přerozděluje pouze na základě činnosti jednotlivce a nebere v potaz lidská přání, představy apod.
29. 05. 2009 | 11:52

Marty napsal(a):

neo: u Vilema se racionality nedovolate :)

At si klidne nekdo preferuje socialni stat, ale at nemluvi hlouposti o jeho spravedlnosti a efektivite. Kdyz nekdo rekne, ze chce radeji min makat a mit vic klidu za mene penez, klidne. Je to jeho pravo. Sice me bude stvat, ze me pak kvuli nemu bude stat vic okradat, ale alespon si to rekl uprimne.
29. 05. 2009 | 11:55

Lukáš Bušina napsal(a):

L. Michal: V oblasti sup-prime žádná, opakuji ŽÁDNÁ regulace nebyla.

neo: dokonalý volný trh je udržován za cenu nesčetného množství mrtvol. Dokonalost vždy mnoho stojí...
29. 05. 2009 | 11:56

Vilém napsal(a):

Neo
Hodnotit Robina Hooda současnými měřítky je dětinské, ve své době byl spravedlivější než ti, kdo hromadili majetky za kázání a z práce poddaných.

Volný trh nepřerozděluje, to jste přepsal, jisté však je, že spravedlnost má mnohem širší měřítka než jen nechat každému miliardáři všechno, co si urval při privatizaci a tunelování.
Určitě byste si toho všiml, kdybyste se uráčil vzít v úvahu skutečná lidská přání a představy, jak jsou vyjadřována při politickém rozhodování, namísto pouze vlastních představ.
29. 05. 2009 | 11:59

Lukáš Bušina napsal(a):

sub-prime samozřejmě. Moc nehezká chyba z mojí strany :-)
29. 05. 2009 | 12:02

Vilém napsal(a):

Marty
Kdybyste někdy opustil svět ireálných přeludů o odhodlal se k racionálmu postupu, tedy empirickému zkoumání, snadno byste zjistit, že nejvíc dřou právě ti, kdo vydělávají málo, protože je obírají ti, na které vydělávají.
Proto není nespravedlivé, když stát těm s takto získanými příjmy část zisku opět sebere a vrátí ho těm, kteří na ně dřeli.
29. 05. 2009 | 12:03

L. Michal napsal(a):

Přesně řečeno - co je spravedlivé?

Rovnost tedy rozhodně spravedlivá není a být nemůže. Tak to nepleťte dohromady. Rovnost je největší násilí na lidech široko daleko.

Lidé jsou si rovni před Bohem a pkud možno před zákonem. Nikde jinde žádnou rovnost nevidím ani nechci.

Nepřeji si aby bohatí byli chudí. To má za následek jen větší počet chudých.

Bohatí ať bohatnou, středně bohatí ať bohatnou, chudí ať bohatnou.

Jen ať kvůli tomu nekradou, což platí pro všechny tři skupiny. A doufám, že se ještě najde někdo, kdo nevěří rovnici boháč = zloděj

Neříkám, že se často neukáže, že by to tak mohlo být, ale všichni bohatí nezbihatli kradením. Stejně jako všichni lidé nesjou zlí nebo naopak hodní
29. 05. 2009 | 12:05

neo napsal(a):

Vilém:

díky, bezobsažná, nekonkrétní odpověď je taky odpověď.

btw: pokud někdo něco urval při privatizaci a neporušil zákon, je to v pořádku.. pokud byl zákon porušen, tedy šlo o "tunel" nejedná se o nic jiného než krádež a nastupují orgány činné v tr. řízení.

To nemá s trhem ani jeho principy nic společného.

A pokud jsem použil výraz "přerozděluje" použil jsem ho záměrně : trh totiž přerozděluje to co lidé vytvoří pouze podle zásluh (tedy ten dokonalý trh bez zásahů).
29. 05. 2009 | 12:07

Vilém napsal(a):

neo
Pokuste se zamyslet: zákony mohou být nespravedlivé (jistě to obecně uznáte, když tvrdíte, že třeba zákonné přerozdělování je nespravedlivé). Z toho plyne, že zákonnost k naplnění spravedlnosti nestačí, a farizejské mávání legalitou uznáváte za základ spravedlnosti jen tehdy, když se používá právě k obhajobě nespravedlnosti a výhod majetných. Tak se ukazuje, že vaše stanoviska jsou rozporná, což je zcela typické tam, kde jde o subjektivní přání bez opory v realitě. Proto byste takové úsudky neměl nadřazovat tomu, co si vyberou lidé jako spravedlivější v politickém procesu, kde se jasně ukazuje, že mají jiné představy a přerozdělování je přípustné.

Spravedlnost totiž vyžaduje přerozdělování z důvodů, které jsem už uvedl (odírání slabších na volném trhu) a také kvůli základním hodnotám jako je zdravotní péče apod.
29. 05. 2009 | 12:14

MK napsal(a):

K prevenci ve zdravotnictvi. Trh odhalil, ze prevence je pro system draha a nevyplati se, s nekolika malo vyjimkami. Pokud by nemela byt ztratova, musela by byt velmi presne zamirena na urcite skupiny podle veku, rasy/puvodu a pohlavi a i tak neprinese zisky. To je samozrejme politicky neprijatelne a nepopularni. Co je ovsem prijatelne a posledni dobou popularni je obvinit trh.
Nemocnice nejsou od toho aby delali prevenci, ale lecili nemocne.
29. 05. 2009 | 12:15

nadan napsal(a):

juvel:
u ženy je to malý zázrak??? achjo.
29. 05. 2009 | 12:16

orinoko napsal(a):

Viléme, ty se nezdáš. Zdravím, Vidím , že musím o některých tvých závěrech více přemýšlet. Už dříve jsem tě chválil za nekonveční uvažovanání. Doufám, že nevadí tykání.
29. 05. 2009 | 12:16

Ivan napsal(a):

Paní Brixi, vždy mě pobaví, jak ve svém blogu krásně odrazujete lidi od používání dogmat a polopravd atd. No prostě, nádheraná snůška kliše, které každého musí potěšit. Vaší věrní čtenáři Vám tleskají, jakou jste to neřekla moudrost. V zápětí pak BUM změna, titulky a názory ve stylu: kapitalismus nefunguje, zdravotnictví nejlépe centrálně plánované atd. no prostě ideologie a dogmata jedna báseň(Omlouvám se pokud Vám podsouvám více, nicméně takto Vaše články chápu a myslím si, že Vaši levicoví obdivovatelé Vám především za takové názory tleskají).
Jedno zamyšlení: Můj kolega na škole dělal diplomovou práci na téma analýza nákladů v jedné pražské fakultní nemocnici. Tak si tak analyzoval a zjistil, že jim tam chybí pár milionů. Kam zmizely? Tak to mu nedokázala říct účetní, hlavní účetní atd.
Tento příklad je zajímaví pro porovnávání nákladů, jednotlivých systémů zdravotnictví. Ted moje možná interpretace a otázka na čísela jež jste uvedla. Není to tak, že v soukromém systému se můžeme jakžtakž dopátrat nákladu na zdrvotní péči a vidíme,že je velice drahá, přičemž náklady jsou vydávány efektivněji. Což neznamená, že by "socialistická" byla méně nákladná, akorát se opravdových čísel nikdy nedopátráme.
29. 05. 2009 | 12:17

Vilém napsal(a):

orinoko
Samozřejmě nevadí, taky tě zdravím.
Jak si pamatuji tvoje příspěvky, určitě přijdeš i sám na všechno, co jsem kdy vymyslel o těchto problémech já.
29. 05. 2009 | 12:19

neo napsal(a):

Viléme, to vaše tzv odírání slabších je základní princip života !

Tak to příroda zařídila a vždy přežívají jen ti nejsilnější!

Proto je to spravedlivé.

To, že se to nemusí lidem líbit na tom nic nemění. samozřejmě je nutné mírnit dopady a pomáhat slabším, protože jsme lidé, ale pak už to nelze nazvat spravedlností, ale solidaritou.
Nic proti solidaritě nemám a určitě bych nestál o stát bez sociální politiky.
29. 05. 2009 | 12:20

Tony napsal(a):

Debata míjí podstatu problému, pokud nebude zabráněno, aby banky a stát vytvářely peníze ex nihilo, tedy z ničeho budou hospodářské krize existovat vždycky. Čím víc ničím nekrytých peněz bude stát cpát do ekonomiky, tím to bude horší. Ostatně USA čeká prudká inflace - ví to vůbec autorka článku? Názor, že (sociální) stát je Jánošík, který bohatým bere a chudým dává je docela úsměvný. Je tomu totiž právě naopak.
29. 05. 2009 | 12:21

MK napsal(a):

tim prispevkem jsem samozrejme nechtela rici, ze preventivni pece je spatna. Z hlediska mediciny zamozrejme velmi dulezita a z pozice pacienta i vyhodna. Je proste drazsi, nez se obecne veri. Pro zajemce;http://content.nejm.org/cgi...
NEJM je nejprestiznejsi lekarsky casopis.
29. 05. 2009 | 12:21

Paterik napsal(a):

Viléme:

nikdo z nás pravověrných modrásků není v principu proti existenci sociálního státu. Zato jsme principiálně proti tomu, aby stát "živil" lidi, kteří nehodlají pracovat za naše peníze. Jsme proti tomu, aby si levice za naše peníze kupovala své voliče. To není solidarita. Sociální stát má za cíl podpořit lidi, kteří se ocitli v nouzi, nikoliv "podporovat neúspěch". Jakmile stát začne masivně podporovat neúspěšné na úkor úspěšných, staví tím smysl všech věcí na hlavu. Podpora neúspěchu vlastně vybízí lidi, aby se nesnažili, protože je za to stát stejně jen obere na daních.
29. 05. 2009 | 12:23

L. Michal napsal(a):

4 Vilém

Promiňte, ale jestli zaměstnavatel vykořisťuje své zaměstnance tak je spravedlivé, aby přišel stát, zaměstnavateli sebral jeho peníze a následně je nešikovně "vrátil" jakoby jeho zaměsnancům.

To je srpavedlnost???

To jako že když hokynář ve Vašem městě bude mít vše dvakrát dražší než ve vedlejší vesnici měl by zakročit stát proti této nespravedlnosti????

Není to spíše jeho věc a zároveň riziko, že nakonec nic neprodá?? Neriskuje zaměstnavatel, že jeho zaměstnanci budou práci flinkat, když jim dobře nezaplatí. Nebo že žádné nesežene?

Samozřejmě teď mluvíme o vesnici, kde žádná jiná práce není, takže nám nezbývá než se jít nechat odřít tím hnusným podnikatelem.

Hm no je to těžké, jestli je to nespravedlivé si nejsem zcela jist, ale řešit to státním zásahem "shůry" je rozhodně několikanásobně nespravedlivější.
29. 05. 2009 | 12:23

Vilém napsal(a):

Neo
Velmi zajímavé, ale pak je stejně spravedlivé, když se ti odíraní spojí a zase si to vezmou zpátky. Holt příroda to tak zařídila a vy se tady jen zbytečně rozčilujete podrážděn vidinami volných trhů, kde budete odírat jen vy.
29. 05. 2009 | 12:24

Kamen napsal(a):

Dobry den, pani Brixi.

Vase clanky ctu vzdycky rad.

V dnesnim mi chybi zamysleni nad tim, co s tim? Jaky system "spravedliveho" rozdelovani penez ve zdravotnictvi byste navrhovala? Idealni by bylo nejspis hodnotit neco jako "zdravi populace". Podle jakeho klice ale penize rodelit mezi zdravotniky a vyrobce leku?

Verim, ze podobne tema byste mohla rozvinout v nekterem z dalsich clanku.
29. 05. 2009 | 12:25

MM napsal(a):

marty a kovaná pravice

budou, jako jiní zajatci ideologie, ano, včetně kovaných komunistů tvrdit, že ideologie vulgárního kapitalismu neselhala, že jen lidé selhali.

Stejně jako když na krvi a troskách společnosti, způsobené jinou nesprávnější pravdou, komunismem, ta rudá verze tvrdila, že ideologie je stále bezva, jen immpmentace, díky lidem, selhala.

Změny a dlouhodobější změny, napáchané teprve začínající krizí, kterou způsovbila a iniciovala právě aplikace bezuzdného liberalismu, budou větší, než si to echte liberálové dnes dokážou představit nebo akceptovat.
29. 05. 2009 | 12:28

neo napsal(a):

Vilém:
nikoho neodírám.

jinak ano : jenže pak poruší zákon stejně jako ten tunelář.
29. 05. 2009 | 12:29

Vilém napsal(a):

Paterik
Tady asi došlo k nepochopení. Konkrétní principy a rozsah sociálního státu je záležitost jiného druhu než volba mezi sociálním státem a volným trhem.

Michal L.
Jde pouze o to, že na volném trhu prokazatelně profitují ti, kdo mají majetek, na účet těch, kdo ho nemají. To je třeba v obecné podobě vyrovnat progresivním zdaněním a sociálním státem. Pak není třeba zabývat se detaily a nesmyslně posuzovat všechny jednotlivosti.
29. 05. 2009 | 12:33

Vlastimil napsal(a):

Paní Brixi je šarmantní a chytrá dáma. Můj příspěvek se obrací na adresu Martyho: jak podle něho stát (potažmo tedy prezident Bush a americká administrativa) měl ovlivnit nenažranost bankéřů? Jedině snad tím, že by je preventivně šoupnul za "katr".Tamní krize vznikla právě neexistencí státních zásahů.
29. 05. 2009 | 12:35

Béda napsal(a):

Ivan,

"Ve zdravotnictví stejně tak jako ve finančním sektoru může mít volný trh katastrofální globální dopad... Ve finančním sektoru se nelze spoléhat na tržní síly. Důkladná regulace a neúplatný dohled jsou prý nutné...

Posnerovu argumentaci lze shrnout do dvou hlavních bodů:

1) Lidská hamižnost nemá hranic a na finančním trhu může najít mnoho způsobů, jak dosáhnout neúměrných zisků prostřednictvím zamlžování rizik a vytváření iluzí...

2) Hromadění rizik ve finančním sektoru může mít katastrofický dopad pro celý hospodářský systém. Zmírnění případného katastrofického dopadu vyžaduje finanční injekce státu.

Na rozdíl od výroby a prodeje strojů, zboží či běžných služeb, jejichž kvalitu jsou odběratelé či spotřebitelé schopni posoudit, finanční služby a finanční instrumenty jsou příliš komplexní. Posouzení rizik či úměrnosti odměn na finančním trhu je tedy bez spolehlivého regulatorního rámce nemožné. Tím je znemožněno normální fungování tržních mechanismů.

Ve zdravotnictví ovšem platí totéž...
Mezinárodní zkušenosti potvrzují, že systém odměňování zdravotního personálu a zdravotních zařízení (nehledě na to, jestli jsou v soukromém nebo veřejném sektoru) ovlivňuje jejich rozhodování o diagnóze a léčbě...Nové studie v USA objasňují, že nemocnice nemají zájem na poskytování poradenství a péče, které snižují riziko budoucí hospitalizace. Naopak...

Katastrofální může být také dopad na veřejné finance. Rychlý růst a podceňování chronických onemocnění si vyžadují rostoucí objemy nákladné léčby a rostoucí výdaje na zdravotnictví...

A ve zdravotnictví mají tržní i státní systémy společné to, že spoléhají na státní garance. I v americkém a švýcarském systému, který je založen na soukromých pojišťovnách, platí stát 40%-50% celkových zdravotních výdajů. Celkové zdravotní výdaje tam jsou však mnohem vyšší (i jako podíl na HDP) ve srovnání s ostatními zeměmi OECD. Trend rostoucích nákladů je navíc zjevně neudržitelný...

!!!
Podobně jako na finančním trhu je třeba uvažovat o tržních silách a úloze státu ve zdravotnictví odpovědně, tedy ne černo-bíle. Tržní mechanismy samozřejmě mají své důležité místo ve finančním i zdravotním sektoru. Tyto sektory jsou však mnohem komplexnější a informačně náročnější než běžné hospodářské sektory.
Vytvoření vhodného regulatorního rámce je technicky náročné. Náročné je také vytvoření systému odměňování,... Zkušenosti ukazují, že obtížné je také zajištění nezávislosti dohledu, což někdy souvisí s politickou praxí.

Ve oblasti finanční se v těchto směrech začalo teď díky krizi více dělat. Tak jako ve finančním sektoru bude úspěch i ve zdravotnictví vyžadovat překonání mocných lobby. Na rozdíl od finančního sektoru ale ve zdravotnictví zatím nedochází k odideologizování."

Mohl byste říct, kde paní Brixi říká o centrálně plánovaném zdravotnictví? Regulace a dohled = podle vás centrální plánování? To znamená, že podle vás by se zdravotnictví mělo nechat úplně napospas tržním silám, děj se co děj? Co myslíte, existuje kupř. u praktických lékařů (až na výjimky soukromých) možnost zainteresování na předepisování určitých medikamentů zdravotnickou lobby? Myslíte, že kdyby neexistovala žádná regulace ze strany státu, potažmo zdravotních pojišťoven, že by neexistovala hrozba neúměrného předražování, třeba na margo vypisování (téměř totožných) drahých léků se stejnou účinnou látkou?
29. 05. 2009 | 12:37

Tom napsal(a):

JQ: jen malá poznámka - vaše podmínky fungování trhu (dokonalá informovanost, dokonalá racionalita, dokonalá konkurence, nulové transakční náklady, neexistence externalit) byly (mainstreamem) opuštěny někdy počátkem 20. století. Oni ti ekonomové (například) z VŠE občas i vědí, o čem mluví.

Osobně bych se, nejsa teoretický fyzik, taky neodvážil zasahovat do diskuze o tom, jestli do teorie strun lépe zapadá 22 nebo 16 rozměrný prostor.
29. 05. 2009 | 12:41

Rumcajs napsal(a):

Od Vás bych paní Brixi takovou blbost nečekal. Vyjmenováváte nevýhody jednoho systému, aniž by jste položila na stůl nevýhody druhého systému. Zdravotnictví "Hladce " nefunguje nikde, ale přesto nejlépe jsou hodnoceny tam (např.Francie), kde privatizace je nejrozsáhlejší.

Vydávat finanční krizi za selhání trhu bych očekával od vyhulenýho fanatika typu Vilém, né od Vás. Vždyť většina těch finančních institucí nefunguje právě proto, že nejsou vystaveny silám trhu, ale schovávají se za socialistické bankovnictví, které tu bylo za Klause.
29. 05. 2009 | 12:44

xrb napsal(a):

Už dlouho jsem se tak nenasmál, jako nad větou značky "L.Michal" : "Jestli někdo selhal tak to byli jednotliví lidé". Úplně stejně argumentovali komunističtí papaláši a ideologové nad problémy svého systému. Holt bolševici a ideoví slepci jsou nalevo i napravo ...
29. 05. 2009 | 12:47

L. Michal napsal(a):

Pokud máme mluvit aspoň o náznaku o spravedlnost pak není možné nezabývat se detaily a neposuzovat všechny jednotlivosti!!!

Pane Viléme někde si to najděte. Je to empiricky vypozorovaná skutečnost. S úbytkem bohatých neubývá chudých ba naopak!!!! Chudnou všichni a nejvíce jsou tím postižení tí nejchudší.

Jde pouze o to že v přírodě často sežere zvíře s většíma zubama to s menšíma. Nyni je potřeba všechny obejít s pilníkem, těm s těmi většími zuby je trochu zapilovat, aby měli zhruba stejné šance - tak je to spravedlivé nebo ne?
29. 05. 2009 | 12:50

Paterik napsal(a):

Vilém:

nemyslím, že se jedná o volbu. Potřebujeme nepochybně jak sociální síť, tak i volný trh. Volný trh ovšem není míněn jako volný zápas bez pravidel, jakousi obdobu divokého kapitalismu. Stát by se měl omezit na stanovení jasných a závazných pravidel, ale určitě tu není od toho, aby trh řídil.
29. 05. 2009 | 12:52

kik napsal(a):

Co je kapitalismus a co není? Je důležité pouze soukromé vlastnictví nebo je důležitá konkurence? Myslím, že slovo soutěž, konkurence je podstané. Pokud spolu mohou subjekty soutěžit v nějakém organizovaném a férovém rámci, může to být jen pozitivní a nezáleží na tom, zda jednotlivé části systému patří státu nebo soukromníkům. Jestliže však je soutěž deformována tak, že stojí proti sobě jednotlivec-klient banky nebo pacient a na druhé straně obří banka nebo zdravotní pojišťovna s miliardovým obratem a neomezenými možnostmi, potřebuje jednotlivec nějakou pomoc státu, aby nebyl v obrovské nevýhodě. Není přece reálné, aby člověk, který normálně pracuje ve svém oboru, pokud je nemocný nebo potřebuje založit bankovní účet, studoval finančnictví, aby nenaletěl. A i kdyby vše nastudoval, nemůže přimět reálně obří instituci k tomu, aby měnila své podmínky. Kapitalismus má mnoho podob a v té současné hlavně americké nabyl podoby vlády obřích nadnárodních firem, které mají v mnoha aspektech vlastnosti bývalých socialistických podniků.
29. 05. 2009 | 12:54

juvel napsal(a):

nadan:

u žen to je malý zázrak (neznám zde na na blogu ani ve veřejném životě něco podobného) a u mužů je to vzácnost.
29. 05. 2009 | 12:57

Petr Havelka napsal(a):

L. Michal:

Píšete

Je to empiricky vypozorovaná skutečnost. S úbytkem bohatých neubývá chudých ba naopak!!!! Chudnou všichni a nejvíce jsou tím postižení tí nejchudší.

---

Máte samozřejmě pravdu, ale potom tu je další empirický ukazatel syndrom "rozevírání" nůžek mezi chudými a bohatými.
Nikomu nezávidím jeho zisky, ale vemte si, že finančníci vydělali, banky prodělaly, občané zaplatili.
Je opravdu směšné, když manažeři dostávají zlaté padáky a různá přilepšení k odchodu z funkce, přitom za nimi nezůstanou výsledky, ale skáza, kterou zaplatíme všichni společně.

O tom je blog paní Brixi, něco tu nehraje, úzká skupinka má vysoké zisky a přitom nulovou zodpovědnost.
Je nutné mít "nástroje", které pohlídají "volný trh" a jak píše paní Brixi:
"systém odměňování, který by zohlednil rizika a zajistil soulad mezi ziskem a zájmem klienta a společnosti. Zkušenosti ukazují, že obtížné je také zajištění nezávislosti dohledu, což někdy souvisí s politickou praxí. "
29. 05. 2009 | 13:06

Vilém napsal(a):

L. Michal
Nejde primárně o to, aby ubývalo bohatých, ale o rovnost a nerovnost. Při vysoké nerovnosti se ekonomický vývoj zhoršuje a vytváří se také vrstva sociálně vyloučených, pokud nefunguje sociální stát.
Hlavně že jsme si vyjasnili potřebu sociálních opatření ;-), abychom se nepožírali jako zvěř.
Paterik
Souhlasím.

Ostatně paní Brixi zaměřila tento velmi článek na zdravotnictví a finanční sektor, neměli bychom diskusi zbytečně ideologizovat obecnými hledisky.
Zdravím všechny
29. 05. 2009 | 13:06

ospry napsal(a):

Vilém
Názory pana Viléma jsou z mého pohledu vyvážené. Také nejsem zastánce extrémního přerozdělování a postoje, že úředník více ví a adresně, přesně, spravedlivě přerozdělí vybrané daně. Přeci ale není řešením stát, potažmo služby které nám poskytuje minimalizovat a následně aby se ti schopnější bránili oprofi flustrovaným do kouta zahnaným ''neúspěšným'', to snad nikdo rozumný nechce, to je to rozvírání sociálních nůžek...
29. 05. 2009 | 13:24

argun napsal(a):

L. Michal
Máte naprostou pravdu, já bych neměl už sílu to takto zevrubně popsat. Ty nesmysly se notoricky opakují asi u stopadesáti blogů. Paní Brixi dovozuje závěry s principiálně špatných předpkladů. Ergo dochází ke špatným závěrům.

Per Havelka
Volný trh nelze hlídat, to je nesmysl. Nebo chcete uhlídat i to, jestli bude zítra pršet? Nutné je hlídat nezodpovědné a populistické politiky, jakým byl například v tomto případě zmiňovaný Bill Clinton. V tom je síla i slabost demokracie, potažmo kapitalismu.
29. 05. 2009 | 13:47

Béda napsal(a):

argun,

je zajímavé jak se držíte svých klišé a dogmat.

Jedním z nich je, že všechno špatné je apriori levicové. Jiným klišé je, že každý dohled, případně každá regulace (co jiného je kupříkladu než regulace je dle vás zákon?) jsou nutně škodlivé.

Tak se ve vašem podání Clinton, když se něco zvrtne stává levičákem resp. stáním byrokratem, Bush je socialistou jak poleno a všechno zdravé a prospěšné je apriori "svobodné", čili jinými slovy tržní, živelné. Na krizi pak ve vašem podání má zásluhu výlučně stát, resp. jeho instituce (co je podle vás v tomto případě POLOSOUKROMÝ FED?, jakou úlohu sehrály soukromé banky a bankéři?...)
29. 05. 2009 | 13:57

neo napsal(a):

Mimochodem Viléme,

tato finanční krize je důkazem, že sociální politika a ta tzv. vaše spravedlnost je školdlivá.

Přečtěte si článek na blogu Milana Zeleného
http://blog.aktualne.centru...
29. 05. 2009 | 13:57

Petr Havelka napsal(a):

Aegun:

samozřejmě, pojem "volný trh" jsem proto uvedl v uvozovkách.

Máte pravdu v tom, že v podnikání by měli fungovat volnotržní vztahy, ale je tu ale.

Jak píše paní Brixi, "finanční trhy a zdravotní trhy" mají určitá specifika.

Pokud se něco "pokazí" na finančním a zdravotním trhu, doplatíme na to všichni, protože stát si nemůže spoléhat na "volnotžnost" a jeho "samočistící" schopnosti. Ekonomika by se při hromadném finančním krachu bank zhroutila, zdravotnictví je to samé v bleděmodrém, nemůžete si dovolit nechat ho padnout.

Uznejte, že jistá závislost státu, podnikání a občanů na "nekrachu" tu je.

Proto mi připadá logické mít "nástroje" na dohled, nad bankami a bedlivě sledovat co "vytvářejí" politici na objednávku různých lobby.
29. 05. 2009 | 14:05

neo napsal(a):

Petr Havelka:

má to háček, nikdy by ke hromadnému krachu nemohlo dojít...vždy by docházelo k postupným krachům a vziku nových subjektů..
29. 05. 2009 | 14:08

Petr Havelka napsal(a):

Pane Argun , promiňte, zkomolil jsem Váš nick:)
29. 05. 2009 | 14:08

Béda napsal(a):

neo,

v čem je sociální politika tzv. vaše spravedlnost škodlivá? Mohl byste trochu podrobněji?

Co měla snaha bankéřů maximalizovat svůj zisk hypotečním boomem a vydáváním CDS certifikátů se sociální politikou? Když spolu se svými "státními" (minulými a budoucími bankéři) kolegy ve FEDu ušili soukromí bankéři pravidla hry pro hypoteční půjčky a pak na jejich základě nezkoumali bonitu klientů a věda, že v případě průseru je stát stejně vytáhne z bryndy poskytovali hypotéky, byl to snad státní diktát? Dělaly to banky kvůli očekávanému zisku anebo nezištně z dobročinnosti kvůli modrým očím svých klientů?

A teď když bankéři natahují ruce ke státu s tím, že neposkytnutí krytí největším bankám ze strany státu = potenciální rozvrat celé ekonomiky, je to snad sociální politika?
29. 05. 2009 | 14:13

Petr Havelka napsal(a):

Pane neo,

vhodnější termín než hromadný by spíše byl dominový.

Banky v USA nepadly v důsledku JEDNÉ chyby, ale v řetězu důsledků, počinání politiků, Fedu a samotných finančníků.

Dobře se tu k tomu ve svých blozích věnuje pan Robert Miller a paní Hana Brixi Díky jim se jako laik, alespoň trochu orientuju :)
29. 05. 2009 | 14:22

Ivan napsal(a):

To Beda:
1. Jde o to, že paní Brixi považuje zdravotnický trh za něco jiného, než je trh "normální". Především díky "informační asymetrii" Já tvrdím, že je to trh jako každý jiný, na kterém platí stejná pravidla, jako když se prodávají housky. A že, tato asymetrie je stejná.(to je ten odstavec o posouzení kvality). To znamená, že pacient, je schopen stejně kvalifikovaně rozhodnout jako lékař. (Lékař nemá rozhodovat za nás, ale má nám poskytnout co nejvíc kvalifikovaných informací, aby jsme se mohli rozodnout)Podívejte se na léčení doktora House, prostě to ve spousta případech jen zkouší, aniž by věděl co pacientovi je.
A věřte, že je to podobné i v realu doktoři ví stejně prd, a prostě Vás na něco zkouší léčit. Evidentní je to když se podívate na statistiky, kolik lékařů používá léčbu na základě EBM-Evidence based medicine.
Co se týče "centrálního plánování", tak to samozřejmně paní Brixi neřekla. V závorce jsem i vysvětlil, proč jsem to takto nadnesl.(Čtu prostě mezi řádky, možná špatně, nicméně to už je vždy problém takových diskuzí. Paní Brixi, píše o odideologizování zdravotnictví, přičemž v zápětí píše o katastrofálních dopadech kapitalismu, nezmiňuje se ovšem o katastrofálních dopadech plánovaného hospodářství viz. můj příklad o fakulní nemocnici, které jsou černou dírou na peníze a nikdo v podstatě neví kolik miliard ročně se tam promrhá zbytečně na úplatcích, kolik je nadbytečné péče jenom díky tomu, že je to holt "zadarmo"). To si může dovolit psát ve Spojených státech, kde jsou myšlenkově úplně někde jinde, a kde je veřejná diskuse na úrovni, a ne zde v ČR, kde si 20% populace myslí, že komunismus je žůžo a přes 30% si přeje něco podobného.
To je moje výtka paní Brixi,ne její názory, se kterými bych jistě v mnohém souhlasil, ale způsob jakým to předkládá zde na blogu.
Co se týká ideologie, tak jaksi, je potřeba mít nějaký ucelený systém myšlenek, než jen plácat páté přes deváté (to myslím, kdysi dávno, v jedné diskusi uznal i Vilém).
Jde o to, že ty ideologie jdou proti sobě a jinak to asi nejde. Nebo možná paní Brixi chce nalézt dalšího Kanta?
29. 05. 2009 | 14:27

neo napsal(a):

Béda: to jste řekl naprsto přesně.

hypotéční boom = následek sociální politiky (dům do každé rodiny) + největší chyba : //nezkoumali bonitu klientů a věda, že v případě průseru je stát stejně vytáhne z bryndy poskytovali hypotéky//.

Proto z krize viním primárně stát, který svým zasahováním a pomocí narušuje pravidla a tak nedocházelo k postupnému krachování,ale k hromadění problému který nutně musel někdy vyvrcholit.

Ty konkrétní informace najdete na blogu pana Milana Zeleného.
29. 05. 2009 | 14:28

Ivan napsal(a):

To Beda:
Co se týče regulace, tak samozřejmě zákony jsou potřeba. Nicméně, zákony, které se snaží direktivně určovat, jak se má hospodařit, nejsou to nejšťasnější řešení, zejména proto, že právě upírají možnost lepší alternativy.
Dohled, no to máte tak: Kdo na to bude dohlížet? Kdo je ten neúplatný? Můj kamarád nebo ten Váš?
29. 05. 2009 | 14:37

Lukáš Bušina napsal(a):

neo: asi po 150 (a myslím, že jsem to psal i Vám), že Zelený se plete, že za hypoteční krizi může stát.

http://en.wikipedia.org/wik...
29. 05. 2009 | 14:37

Jan napsal(a):

Paní Brixi je prostě geniální.
Vtip je v tomto.
Kapitalizmus by bez silné ingerence státu vůbec nemohl vzniknout. Privatizace zisku a socializace nákladů stojí u jeho kolébky. Taky demokracie je v éře globálního virtuálního kapitalizmu maličká, malinkatá.
Jestli chceme přežít musíme měnit naše paradigmata. S levicí či pravicí z předminulého století to nemá nic společného.
Hezky to ilustruje pan Ivan. Potřebuje ucelený ideologický system. Kdo ho nemá je jaksi nedostatečný. Vajíčkem pane Ivane s ideologií jděte někam,proti sobě jsou vždycky lidi ne ideologie.
P.S. Je pro Vás jako pro klienta podstatný rozdíl, jestli to na Vás bude zkoušet doktor, který čím víc zkouší víc vydělá, nebo ten, který vydělá stejně tak jak tak. Paní Brixi Vám to přeci vysvětlila, nezapadá to do Vaší ideologie?
29. 05. 2009 | 14:52

Rumcajs napsal(a):

neo:

Máte doma hrách ? Jestli ano, běžte ho házet na stěnu. Pořád lepší, jak se snažit něco vysvětlit Lukáškovi.
29. 05. 2009 | 14:52

neo napsal(a):

Bušina: to ne věci nic nemění...nikdo netvrdí, že je vinen jen stát či konkrétní politika státu. Jen riskovat je o dost snažší když ho máte za zády.

Něco jako mít bohatýho tatínka a rozjíždět firmu...udržíte se na uzdě, nebo více zariskujete?
29. 05. 2009 | 14:53

Rumcajs napsal(a):

Jan:

Myslíte, že pro Vás bude lepší doktor, kterej si vydělá stejně, i když ho v tý nemocnici vůbec nebudete otravovat ? Nebo když ho budete moci otravovat, když mu dát pět českých na stůl ?

Vy jste z které galaxie ?
29. 05. 2009 | 14:56

Lukáš Bušina napsal(a):

neo: pokud máte tátu, co za vaše chyby zaplatí pak riskovat více budete.

Zelený ve svém blogu na který odkazujete mluví o CRA jako o příčině, což je čirý nesmysl.
Rumcajs: Jdi si skládat bagr.
29. 05. 2009 | 14:57

Béda napsal(a):

neo,

kdo je to konkrétně ten stát? Není to v tomto případě právě onen POLOSOUKROMÝ FED složený dílem ze 1) ze soukromých bankéřů
a druhým dílem 2) ze zástupců státu, tedy minulých a budoucích soukromých bankéřů, kterých kapitál i profesní budoucnost jsou uloženy v soukromých bankách?

Co je to vlastně ten stát? Není to náhodou forma organizovaného institucializovaného násilí (zákonodárná, výkonná a soudní moc) sloužícího k naplnění zájmů společenských elit? Anebo snad myslíte, že oni bankéři ve FEDu sledovali primárně zájmy neplatící "lůzy", aby měla kde bydlet bez ohledu na zisk a svůj profit? Já jsem naopak přesvědčen, že kluci a hoši bankéřští sledovali tak jako vždycky především profit bankéřů a zisk, přičemž řešení otázek bydlení obyvatel bylo pro ně jako vždycky víceméně podružné. Stejný zájem zisku je vede při poskytování půjček státu na války, poskytování půjček a "pomoci" rozvojovým zemím...
Akorát se jim to tentokrát "trošinku" vymklo z rukou.
29. 05. 2009 | 14:59

Dr.T napsal(a):

Volný trh a konkurence jsou zajímavá hesla, nicméně realita ukazuje, že pro podnikání je obojí vpodstatě nevýhodné - snižuje zisky. Ve finále vždy někdo vymyslí jak to ojebat. Buď vylobbuje monopol se státem, nebo přesune výrobu k šikmookým, nebo za "neexitující" peníze skoupí konkurenci. Ve finále zůstane na trhu 2-5velkých hráčů, kteří si rozděli sféry vlivu, aby si nemuseli přímo dumpovat ceny. Nastane pak siutace, kdy jsou příliš velcí pro pád - 10tky až 100ky tisíc pracovních míst v ohrožení. Nakonec to zacáluje stát.
Tam kde "nepodařený byznys" může přímo ohrozit fugování státu (finance, zdravotnictví) je proto zvýšená kontrola zcela na místě.
29. 05. 2009 | 15:00

Ivan napsal(a):

Pane Jane,

nevím, jestli to chápete Vy. Ideologický systém potřebuje každý, máte ho i Vy, ačkoliv to o sobě evidentě nevíte.

Otázka stojí právě na tom, který z nich vydělá víc?
Na kterém mohu účiněji požadovat, aby používal medicínu založenou na důkazech?
Ve kterém systém utrácí zbytečně víc peněz a tím se stává nákladnějším?
Já myslím, že u toho, který funguje na tržních pricipech a mám to pro sebe zdůvodněné právě určitým souborem myšlenek, zkušeností a hodnot. Prostě ideologií.
29. 05. 2009 | 15:04

Germanicus napsal(a):

Jo, začíná čas nového lámání chleba a "věčné" pravdy přestávají platit. Milý Rumcajsi a spol. je třeba vidět trochu dál než na špičku vlastního nosu a zamyslet se nad argumenty, které přináší paní Hana Brixi, panové Tomáš Sedláček, Robert Miller a další.
Děkuji za Váš blog paní Brixi. Apropos jeden dotaz: Neplánujete prosím nějaké menší přednáškové turné po Česku? Měli bychom na jedné vysoké škole, která se zabývá m.j. i veřejnými financemi a státní správou velký zájem.
29. 05. 2009 | 15:04

neo napsal(a):

Pane Bušino, to je ono.

Teď se prosím mrkněte na nový článek pana Drobka... tam je o tom "tátovi" zmínka a to dost konkrétní.
29. 05. 2009 | 15:06

Ivan napsal(a):

to Germanicus:
Vámi vyjmenovaní nepřínášjí do diskuse v podstatě nic nového, akorát to prezentují způosbem ani ryba ani rak, takže nikoho nemůžou urazit, ani potěšit, kromě nějakých prosťáčků.
To, že VIM, ZE NIC NEVIM, je stará pravda.
Co jsem si myslel o paní Brixi, je že zvedne kulturu diskuse. To se ji ovšem nedaří, jelikož se na ní lepí samí neideologové, kteří ji tak rádi tleskají, za její názory, nenázory. Prostě je to tak i tak, ale řešení žádné.
29. 05. 2009 | 15:10

Lukáš Bušina napsal(a):

neo: Sorry, ale Aiaxe (Drobka) číst nechci. Vím kam ty jeho blogy směřují. K zlatému standardu a ekonomice bez státu. Tyhle články jsou jenom jeho přípravka. S jeho názory (nikoli překlady) jsem měl možnost se dost podrobně seznámit a skutečně jeho názory nemusím.

Ale díky za tip.
29. 05. 2009 | 15:10

neo napsal(a):

Béda:

logicky nemají a ani nemohou mít zájem na blahu občanů...potřebují peníze vydělávat a půjčují tak, aby vydělali, ovšem to je základní princip úvěru.

Ten zájem tu drží politická moc...ta která potřebuje voliče a slibuje a snaží se slovo dodržet.

Kdyby něco podnobného v menším měřítku udělala naše politická scéna, asi bychom se dost divili.
Představte si že by potřebovala naše elita voliče i z řad romů.
Dáme vám dávky a všichni si budete moci koupit domy...hypotéky budou levné.

za několik let by se banky vyšťavily z peněz, protože by jim naše menšina neplatila a zabavené domy by nikdy nemohly pokrýt náklady na hypotéku... konečná.

To se v USA stalo v mnohem větším měřítku.
29. 05. 2009 | 15:11

Amarook napsal(a):

to: neo
Clovece co to blabolite? "Právě dokonalý volný trh je ten nejspravedlivější, protože každému přerozděluje pouze na základě činnosti jednotlivce a nebere v potaz lidská přání, představy apod."
Prani a predstavy prece ovlivnuji nabidku a poptavku! Jdete na chvili zit do USA a stale nehlasejte tu detinskou pseudotrzni scholastiku.
29. 05. 2009 | 15:25

Béda napsal(a):

neo,

takže vy tvrdíte, že stát, tedy FED, složený z poloviny ze soukromých bankéřů a z druhé poloviny z minulých a budoucích soukromých bankéřů donutil soukromé bankéře, tedy prakticky lidi s totožnými zájmy proti jejich vůli k poskytování rizikových úvěrů a tito neměli žádnou možnost obrany, resp. svobodného rozhodování o tom, kam poplynou soukromé prostředky jejich střadatelů? Zajímavá úvaha v případě USA. To by implikovalo předpoklad, že soukromí bankéři sdružení ve FEDu jsou přímo ukázkoví socialisté.

Pak je namístě otázka jestli vlastně existují někde nějací nesocialisté.
29. 05. 2009 | 15:34

neo napsal(a):

Amarook:

to jste špatně pochopil Amarooku.

Zkusíme příklad:

Jste silák a dokážete zvednout nad hlavu 100kg činku. = zvednete 100kg činku.
Já jsem slaboučkej, hubenej a zvládnu 50Kg činku. Tu stokilovou nezvednu i kdybych si to sebevíc přál, i kdyby jste mi to přál vy a vaše tetička z moravy...a může se vám to zdát nespravedlivé, ale je to tak.
29. 05. 2009 | 15:36

neo napsal(a):

Béda: víceméně:)

jen bych vynechal takové to nucení...spíš jim to umožnili a navíc je tam svým způsobem tlačili nebo lépe řečeno nabádali.

Ale je to věc názoru..
29. 05. 2009 | 15:39

Rumcajs napsal(a):

LB:

Hele, bagr už mám složenej.
A co ty ? Máš ty kostky s tím, jak tahá dědek s bábou řepu taky složený ?
29. 05. 2009 | 15:45

Arnulf napsal(a):

Milá Haničko,
Posner má co mluvit, je to jeden z hlavích architektů pádu amerického hospodářství. Kdyz byl šéfem Fidelity tak prosadil řadu korupčních zákonů díky tomu že je spolužákem Hilary a to je taky pěkná zlodějka.On patří do stejné rodiny jako Greenspan a další, no Turek který na oko přijal talmudský judaismus. Ale uvnitř zůstal stejnou zlodějskou sviní. Kdokoliv má židovské jměno v USA tak je tureckého původu no Chazar jako prase. Nedej se jima oklamat. Ronald Lauder správně prohlásil ze tahle pakáž pripravila půdu pro amerického Hitlera. Ryzí Izraelité tuto pakáž odmítají. Posner je ethnicky Turek, Rubin také, Greenspan jakbysmet. A co Turci umí dobře víme.
Arnulf
29. 05. 2009 | 15:46

Josef napsal(a):

Jsem věřící člověk a tak zasílám par myšlenek z Bible,které jsou staré více jak 2000 let. Kdo chce pochopit, pochopí

Izajáš 44,25
Hospodin ruší znamení žvanilů
a z věštců činí pomatence,
obrací mudrce nazpět a jejich poznání mate.

Sv. Pavel 1.Timoteovi
5.23
Nenuť se, pít vodu, ale
kvůli svému žaludku
a kvůli svým častým nemocem
mírně užívej vína.
6.10
Kořenem všeho toho
zla je láska k penězům.
Z touhy po nich někteří lidé
zbloudili z cesty víry a
způsobili si mnoho trápení.
29. 05. 2009 | 16:01

Ezechiel 25,17 napsal(a):

Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neb ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na Tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh!!!
29. 05. 2009 | 16:04

jepice napsal(a):

Paní Brixi, obávám se, že váš dovětek, ve kterém voláte po nepředpojaté a odideologizované diskusi, nenašel moc čtenářů.
A obávám se, že většina váš článek pochopila právě tak, jak jste nechtěla, totiž jako potvrzení vlastní víry, že privátní vlastnictví a tržní mechanismy nemají ve zdravotnictví co dělat.
Myslím, že největším oříškem všech systémů je syntéza požadavku dostupnosti zdravotní péče pro všechny, kteří ji nutně potřebují, a volby nástrojů, které by samočinně vedly k rozumné rovnováze mezi kvalitou péče a náklady. To všechno nemůže začít fungovat bez rámce pevných pravidel a státních garancí, ale po rozběhu systému už by stát /kromě sankcí vyplývajících ze zákonů/ neměl nijak podstatně zasahovat.
Povinné pojištění na solidárním principu a dobře definovaný rozsah garantované péče by podle mne měly být základem úvah všech rozumných reformátorů.
29. 05. 2009 | 16:15

neo napsal(a):

jepice:

každé pojištění je založeno na solidárním principu. Solidarita je jeden ze základních principů pojištění a dobrovolnost či povinnost nehraje roli.

já bych začal rozsahem garantované péče a povinným pojištěním pouze na garantovanou péči v určité výši + dobrovolné pojištění dle nabídek a individuálních pojistných plánů pojišťoven.
29. 05. 2009 | 16:21

quonab napsal(a):

Možná by se dalo říci,že selhání či krize(finanční,hospodářská,lidská,zdravotní) je takový pojistný ventil,aby věci nebyly ještě horší než jsou .Krize je prostředek k nápravě věcí.Je to jev víceméně pozitivní sloužící k nalezení rovnováhy mezi trhem a regulací.
29. 05. 2009 | 16:42

Targus napsal(a):

To Hana Brixi:

Vážená, tohle napsat v Česku je pěkná drzost, to je tak na deset pštrosích!!!!!!!!!!

To Neo:

Já mám daleko lepší a ještě úspornější program pro zdravotnictví. Žádné pojištění, žádné odvody, všechno pěkně z ručky do ručky. A kdo na to nebude mít a bude tady opruzovat, dostane státní podporu. Ovšem nikoli v penězích, ale v naturáliích. Černý dvoumetrový igeliťák a aby se dotyčný v tom pytli netrápil při tom dušení, jak by ho zaživa zahazovali hlínou, humánně mu po vlezení do pytle vpustit do hlavy devět gramů nějakého těžkého kovu, nejlépe olova.
Tím se zbavíme těch parchantů důchodců, kteří nadužívají lékařskou péči, zbyde ostatním polozdravým na důchody a my mladí, zdraví a bohatí si budeme mnout ručičky, jak se máme dobře, že nás nikdo neokrádá o odvody.
Takhle nějak si to představují pseudointeligenti - metači vajec od Anděla, neníliž pravda?
29. 05. 2009 | 17:26

blažej napsal(a):

Paní Brixi už asi dlouho nebyla v Čechách. Souhlasím s tím, že americký model liberálního zdravotnictví není asi tím, co by většině lidí u nás vyhovovalo, nicméně v Čechách máme problém zcela opačný. Regulace ve zdravotnictví, úhrady a limity pojišťoven vedou k přetrvávání socialismu v tomto sektoru. Podnikání s výjimkou marginálních oborů ( plastická chirurgie..) není vůbec možné. Tento stav generuje trvale dluhy v systému a vede k odlivu zaměstnanců ( je stále méně sester, mladí lékaři odchází do zahraničí). Tento extrém povede ve střednědobém horizontu k dopadům na dostupnost a kvalitu péče, která bude pravděpodobně ještě horší než americký volný trh.
Není však nad vlastní zkušenost. Za 20 let bude paní Brixi pravděpodobně vzhledem k věku potřebovat nějakou zdravotní péči a jako důchodkyně bude muset vzít za vděk českým zdravotnictvím. Nevím však, zda bude s důsledky regulací spokojena.
29. 05. 2009 | 17:32

Amarook napsal(a):

to: neo
Pochopil jsem to velmi dobre. Prijdte na chvili zit do USA a stale nehlasejte ty bobikarny o "cistem" trhu z Cech. Posilovny tady mate na kazdem kroku a tak muzete s cinkami cvicit stale.
29. 05. 2009 | 17:34

zdesta napsal(a):

neo,Marty a další.... Víte jaký je rozdíl mezi takovým konzervativním ekonomickým expertem (Stiglitz,Greenspan,Posner,a.t.p.)a vámi? Ti pánové uvažují,navíc nejsou demagogové.Neo.-Sociální darwinismus přitahoval nejvíc Hitlera.Marty.-s největší spravedlností se setkáváme právě v této nejlépe fungující společnosti.Stačí poslat banku do kolen a hned máte nějaký ten milion na odměnách.Tak ten kdo to pohnojí vydělá,a ten kdo za nic nemůže vyletí ze zaměstníní.To je opravdu ideální systém a navíc maximálně spravedlivý. Já rozhodně nejsem pro nějaký socialismus,ale tak ideální to rozhodně nevidím.Přikláním se k názoru p.Posnera.
29. 05. 2009 | 18:38

argun napsal(a):

Béda
Zdravím a děkuji za reakci. Pokud si pozorně přečete těch pár slov, která jsem napsal zjistíte, že o levicovosti či pravicovosti není ani jediné. Dost se jim vyhýbám. Čímž neříkám, že ty pojmy neexistují. O polosoukromém FED žádné informace nemám, nejsem napojen na FBI. Zákon je založen na společenském konsensu, tedy za regulaci v pravém slova smyslu jej považovat nelze. Americká finanční, rsp. hospodářská, krize byla přece primárně způsobena POLITICKOU INTERVENCÍ do rovnováhy trhu. Někdo prostě zavelel, že bydlet musí všcichni Hispánci a Mexičané. Neboť tito tehdy byli významným elekrorátem demokratů. No a pak už to jelo...Nerozporuji, že privátní bankéři takto rozvolněných pravidel často hyenisticky využili a zneužili. Ale proč ne? Pokud neporušili zákony. A až na výjimky asi neporušili, jen ty etické. Což ovšem není trestné. Pokud trpíte obsedantní potřebou najít viníky, doporučuji Vám knihu Carla Jasperse Otázka viny. A na maximu individuální svobody skutečně neshledávám nic špatého. Pokud neomezuje svobodu jiných individuí. Mějte se.
29. 05. 2009 | 18:43

jepice napsal(a):

Neo:
Co myslíte "garantovanou péčí v určité výši"?
Náklady na nutnou, život zachraňující péči by měly být limitovány jen její účelností z hlediska Hippokratovy přísahy.
29. 05. 2009 | 18:48

Pepa Repa napsal(a):

To Jan
Dobrý příspěvek
29.05.2009 14:52:33

To Arnulf
A sakra.Jek je rozeznám od sebe?
29. 05. 2009 | 18:50

argun napsal(a):

Petr Havelka
Já myslím, že nejsme v zásadním rozporu. Víceméně souhlas. Samozřejmě, že každý stát musí zejména tyto dva "strategické trhy" hlídat. Není špatné mít v předsíni připravenou lopatku pro případ, že přijde zloděj. Ale je špatné ji tasit v kdykoliv, kdy před prahem přeběhne myš. Což politici s gustem činí, neboť jim tato "péče" o občany vynáší volební zisky. Ve střednědobém horizontu tato "péče" ovšem vede k velkým průserům, ale to už dotyčný politik užívá své konto na Havaji... Ergo, ty zmiňované nástroje smí být použity pouze jako krizový management, ale nikdy ne jako standardní nástroj řízení. Což všichni věrozvěsti zářných zítřků velmi rádi činí. Zdravím Vás.
29. 05. 2009 | 19:01

argun napsal(a):

to Jan a Pepa Řepa
No já bych tedy byl se změnou bazálních paradigmat setsakra opatrnej. To už tady bylo, a zatím to nikdy nedoklaplo....Lepší než razit buldozerem nové cesty se mi zdá být překážku nalehko obejít lesem.
29. 05. 2009 | 19:06

feromon napsal(a):

Hana Brixi co nám asi chtěla svým textíkem zase říci?

Na úvod je nutné sdělit, že se postavila na stranu bojovníků DOBRA - světla proti ZLU - tmě, ačkoliv sama se pokouší sdělit, že celou problematiku je nutné zbavit ideologie. Kdo je to ta ZLÁ strana?

Např.:
a) farmaceutické firmy, jež mrchy chtějí být i v dnešní době krize ziskové - mrchy jedny odsouzeníhodné (zde si notuje hezky s Rathem)
b) lékaři, sestry kteří za své schopnosti nechtějí almužnu.

Takže k tomuto svatému boji použila knihu, která prý i samotné současné konzervativce mění!

Místo, aby učinila odstup a kriticky se podívala na okolnosti vzniku dané knihy. Kniha totiž paní Brixi vznikla v USA pod vlivem problému hluboké krize. TZN. v době vymknuté z kloubů, kdy vznikají rozsáhlá stanová městečka lidí bez domova, kdy bankrotují největší podniky a kdy na konci tunelu není žádné světlo, které by říkalo, že nastává obrat k lepšímu ekonomickému vývoji. V takové době vznikají takové knihy - v poklidné době by nevznikly.

Zní to však z jejího textu? Nezní! Je to velká škoda. Rozhodla se nebýt objektivní a raději jde s tokem doby (fuj - podnikání). Kdyby žila ve středověku a byla věřícím mužem asi by se pod vlivem okolních skutečností (neúrody, moru apod.) účastnila flagelantských průvodů a do krve své záda mučednicky bičovala důtkama a kontrolovala by zda i ostatní mají důtky pěkně ostré a zda si svá záda pěkně zřídily.

V dnešní době přebírá jiné vzorce chování - svatý boj cítící empatické ženy proti těm mužům necitelným a neempatickým. Takže zcela pomíjí základní fakta např.:
a) rezistenci na nemoci nedělají farmaceutické firmy, ale také z velké části nemocní, když nedodržují léčebný režim a předepsané léky (např. antibiotika, nebo na tuberkulózu apod.) berou nepravidelně nebo vůbec. Tím tito lidé ohrožují všechny lidi, protože uvnitř jejich těl vzniká rezistentní typ. Je pak úsměvné, že za to paní Brixi tepe farmaceutické firmy, neboť z této nekázně nemocných mají zisk - paní Brixi, kdyby farmaceutická firma zisk neměla, skončila by v konkurzu, nebyl by lék, nebyl by zachráněný nemocný - rozumíte.

b) dlouhodobá nemocnost a její prodražování se zvyšuje a zvyšovat bude. Životní prostředí je zamořeno toxickými látkami. Lidé na své zdraví kašlou. I když Špidla tvrdil, že zdroje jsou, je jasné, že se to prodražovat bude stále víc a platit to budou zdraví, protože nemocní to nebudou schopni zaplatit. Kdo však bude držet černého Petra až se systém zhroutí z důvodu nedostatku peněz?

Takže budou se zvyšovat daně, aby se zaplatily náklady na léčení solidárně těm, kteří na své zdraví nedbají?

Nebo bude lepší par lidí nechat napospas svým nemocem, aby se ostatní populace lekla a došlo jí, že odpovědná prevence je lepší než spoléhání na "nevyšerpatelný zdroj" z kapes státu?

Tak s čínskými kluky jste si to paní Brixi vyřídila pěkně minule. Čínští kluci ještě jednou se Vám omlouvám, ale to víte naše vysokoškolačky prostě čínské kultuře nerozumí. Ani nemohou, protože čínsky neumí (čínština se u nás bohužel nevyučuje), čínskou literaturu nečtou, o čínské kultuře vědí jen, že je nějaká Velká zeď a zakázané město. A jejiné co tyto naše vysokoškolačky z čínské kultury znají je pár čínských fimů. Prostě tragédie. Dále již nekomentuju.

Nyní jste to paní Brixi pěkně nandala farmaceutickým firmám.

A kdo bude na řadě příště?
Počkejte tipnu si - problémy se zaváděním Velkého bratra v praxi.
29. 05. 2009 | 20:21

Důchodce68r napsal(a):

Paní Brixi,
ťala jste velice dobře, a do velice živého.
A je ještě řada oblastí, které vyžadují zatnutí.
Osobně se obávám, že jsou tyto věci již neřešitelné. Že je nás na to početně moc, a současně jsme v příliš špatném stavu, než abychom byli schopni se na řešení domluvit.

Uvážím-li ještě další problémy (sociální nepokoje, změny klimatu s důsledky, boj o suroviny, riziko pandemie), tak pokud se sejdou v jedné době, nabízí se řešení prostřednictvím podstatné redukce početního stavu lidstva. Nepříliš vábná naděje.
Nedovedu si zatím představit, jak jinak by se v tom našem současném politicko-korupčním marazmu dala racionální reforma zdravotnictví docílit. Jde to příliš pomalu na to, jak vážných hrozeb přibývá.

"Titány současného konzervativního myšlení" bych dal minimálně za mříže. Není přece titánem, kdo změní názor až se loď potápí, kde byla zodpovědnost, na to má právo jen obyčejný méně informovaný člověk.

Díky za Váš vynikající příspěvek.
(V běžných věcech patřím k optimistům.)
29. 05. 2009 | 21:20

Germanicus napsal(a):

Ivan:
"Prostě je to tak i tak, ale řešení žádné."
No, já myslím, že oni (Brixi, Sedláček, Miller a další) řešení znají resp. ho tuší, ale musí ho dávkovat. Zatím nás, resp. pravověrné upozorňují, že dřívější pravdy už neplatí. Je to prostě osvěta a to řešení je (nebo bude) dávkováno po kapkách. Ten, kdo umí číst mezi řádky, už pomalu ví o co jde a zejména o co půjde...
29. 05. 2009 | 22:23

David - 1. část napsal(a):

Pokusím se jako laik o několik námětů k zamyšlení.

Základním a klíčovým pilířem reformy ve zdravotnictví by měla být jen jedna, státem vlastněná zdravotní pojišťovna. Konkurenční princip mezi více zdravotními pojišťovnami se u nás už prokazatelně neosvědčil. Podle mých informací si naše zdravotní pojišťovny původně totiž konkurovaly takovým způsobem, že u VZP zůstali jen ti chudí, staří a nemocní. Ti zdraví a bohatí (např. policisté, zaměstnanci finančních institucí) naopak přešli například k pojišťovně ministerstva vnitra. Protože VZP za takové situace nebyla schopna vše ufinancovat muselo být dodatečně zavedeno mezi pojišťovnami tzv. 100% přerozdělení pojistného, čímž se vše ještě více zkomplikovalo různými přepočty - tzv. nákladové indexy. Následně tak došlo k určitému finančnímu vyrovnání mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Tento přerozdělovací proces tak lze označit za pokus o ochranné zabezpečení před nežádoucím selektivním výběrem pojištěnců ze strany zdravotních pojišťoven. Tato situace ukázala, že skutečně konkurenční a tržní princip právě ve zdravotním systému nefunguje, a proto je nutné právě teď znovu zavést princip jedné státní zdravotní pojišťovny. Až bude opravdu pevně zakotven systém jedné státní zdravotní pojišťovny, tak až potom by se mohlo, a to opravdu velmi opatrně uvažovat o tom, zda má vůbec nějaký smysl umožnit vznik nějakých dalších, jakýchsi pouze nadstandardních soukromých „připojišťoven“ – jen pro nadstandardní lékařské výkony - jen pro ty bohaté. Toto však už v současné době by mohly zajistit i klasické komerční pojišťovny. Podle mého názoru má smysl jen jedna státní zdravotní pojišťovna, což také zajistí velmi významné snížení administrativních nákladů a i minimalizaci úniku „zisků“ do kapes dravých a zkorumpovatelných jednotlivců, kteří stále považují zdravotní systém za nekonečný penězovod do svých nenasytných kapes.

Speciálně ve zdravotnictví je chybné se spoléhat na to, že právě jen tržní mechanismy všechny problémy vyřeší. Vzpomeňme si jak to bylo, když nás právě ti „největší“ odborníci přesvědčovali, jak je nutné zprivatizovat banky. Prý vznikem konkurenčního prostředí budou levnější i jejich služby. Realita však byla zcela jiná. Z našich daní oddlužené banky jsme prodali za hubičku. Tyto banky se však proti nám spojily a velice rychle a nemravným způsobem zvýšily poplatky, aby si tímto zcela pohodlným způsobem zajistily své každoroční miliardové zisky a nám klientům už zůstaly oči jen pro pláč. Navíc ve světě, ale i u nás je stále taková praxe, že když zkrachuje (je vytunelována), opravdu velká soukromá banka, tak jí stejně musí přijít na pomoc stát, a to se stalo u nás s IPB, a také v nedávné době s některými bankami - především v USA. Podobný scénář se nyní rýsuje i v našem zdravotnictví. Měli bychom se konečně poučit z chyb, které se staly v minulosti a zabránit tak tomuto jednomu z posledních velkých tunelů!

Připusťme, pouze teoreticky, že se podaří prosadit vznik čistě soukromých zdravotních pojišťoven, vedle současné státní VZP.

Časem může vzniknout situace, že vlivem nelítostného konkurenčního boje mezi zdravotními pojišťovnami bude mít VZP opět dluh v řádu miliard. Je pochopitelné, že stát, jako vlastník, se bude snažit opět dotací ze státního rozpočtu tento dluh smazat. Nepůjde v této situaci už o nedovolenou podporu státu? Nebude proto VZP nucena totálně zkrachovat?

Dá se totiž předpokládat, že pod silným konkurenčním bojem budou krachovat i některé čistě soukromé zdravotní pojišťovny. Pokud i těm stát nepomůže dotací ze státního rozpočtu, může se opakovat velký problém, který zde byl v minulosti s IPB.

Tenkrát stát i řadě bank pomohl s oddlužením a jenom IPB se nepomohlo a byla z toho prohraná arbitráž s Nomurou. Nečeká nás něco podobného i ve zdravotnictví???

Velmi důležité je, aby byl zaveden opravdu účinný kontrolní systém ze strany té jedné státní zdravotní pojišťovny proti zneužívání nemocenské nebo neoprávněného vykazování výkonů ze strany lékařů.
29. 05. 2009 | 23:14

David - 2. část napsal(a):

Přitom klíčem k tomu jak uspořit by mohlo být např. finančně zainteresovat lékaře, aby netrpěl žádné simulanty. Řešení by mohlo být následující. Každým rokem v lednu onemocní pan Novák bolestmi v zádech, protože je stavební dělník – (zaměstnavatel nemá pro něho práci). Lékař, který si toho všimne upozorní zdravotní pojišťovnu, která pak při kontrole případně zjistí, že tento „marod“ má melouch na stavbě domu svého nadřízeného. Když se toto prokáže, potom lékař i kontrolní pracovník pojišťovny, každý dostane odměnu 5 000 Kč, což ale zaplatí ten simulant, jako paušální pokutu a ještě k tomu přijde o celou nemocenskou. Jsem přesvědčen, že několik mediálně prezentovaných exemplárních případů sníží zneužívání nemocenské na polovinu. Na druhou stranu by pojišťovna i kontrolovala zda lékař nevykazuje výkony na tzv. „mrtvé duše“. Když by se toto prokázalo postih by mohl být například takový. Vždy v plné výši by lékař zaplatil škodu, kterou by způsobil a dále k tomu by dostal ještě pokutu. Při prvním provinění za 50 tisíc Kč, pak za 100 tisíc, pak za 200 tisíc a na počtvrté už by přišel definitivně o licenci. Pojišťovna by také mohla speciálním programem přes počítač vytipovávat, zda některý lékař nepředepisuje některé druhy léků v neobvyklé výši – např. pro výrobu drog – a pak se zaměřit na tyto podezřelé lékaře a zvýšit u nich kontroly. Ono „došlápnout“ si na ty simulanty, špatné lékaře, špatné lékárníky, špatné pojišťovny je mnohem namáhavější.

Považuji za správné aby byl co nejdříve zaveden systém elektronické zdravotní knížky, kdy kterýkoliv lékař by měl aktuální přehled o nemocích, užívaných lécích i speciálních vyšetřeních, která pacient absolvoval. Bylo by to např. na principu jakési „platební karty“, kterou by lékař vložil do čtecího zařízení a tím by se přes svůj počítač dostal do elektronické zdravotní dokumentace pacienta v které by mohl provádět další zápisy. Minimalizovaly by se tím i duplicitní vyšetření.

Velmi důležité je už konečně přesně vymezit co je standardní – základní, státem placená péče a co je nadstandardní péče, kterou by si klient měl hradit v plné výši. (Pokoj s televizí, plastická operace ke zkrášlení obličeje apod.)

Je nutné, aby všechny lékařské úkony byly oceněny jednotnou cenou v celém státě, kterou by pak pojišťovna proplácela lékařům.

Umožnit, aby každý občan si mohl zaplatit v plné ceně např. rozbor krve, ultrazvuk, aniž by navštívil jakéhokoliv lékaře, který by mu dával potřebné doporučení. Prostě bolí mne na játrech, nepůjdu vůbec k praktickému lékaři, ale přímo na ultrazvuk, kde si ale plně zaplatím celé vyšetření. (Prakticky tak umožnit zaplatit si přístrojové vyšetření nebo jakýkoliv lékařský zákrok – operaci.)

Ceny léků, ceny lékařských úkonů, vše co je považováno za základní péči a co je nadstandard apod. umístit přehledně na internet, aby si to každý občan mohl kdykoliv vyhledat.

U léků bych zrušil i všechny různě vysoké doplatky, kdy problém je v tom, že některé se započítávají a jiné se zase nezapočítávají do limitu 5 000 Kč.

Ceny všech léků hrazených ze zdravotního pojištění by měly být v celém státě stejné. Cenu by každoročně určovala komise ustanovená ministerstvem zdravotnictví dohodou s farmaceutickými firmami. Minimalizovalo by se korupční jednání. Marže lékáren u léků placených ze zdravotního pojištění by byla tak jednotná. U těchto léků by lékárny měly mít stejnou marži (např. 20%). Nevěřím tvrzení, že takové řešení není možné. Množstevní slevu by už získal stát a ne jednotliví odběratelé.
29. 05. 2009 | 23:21

David - 3. část napsal(a):

U potravinových doplňků apod. by marže lékáren neměla být vůbec omezována. Zde se může uplatnit v plném rozsahu konkurenční princip.

Není spravedlivé, když za stejný lék platí pacient různě vysokou cenu jenom proto, že žije na malém městě, kde je jen jedna lékárna, která zneužívá svého monopolního postavení.

U všech léků hrazených ze zdravotního pojištění bych zavedl velmi jednoduchou spoluúčast. Za každou krabičku léku paušální poplatek 50 Kč.

Léky do ceny 50 Kč by si tak každý platil v plné výši. Za lék v ceně např. 6 735 Kč by pak pacient platil spoluúčast jen 50 Kč. Bylo by to finančně přijatelné pro pacienty a hlavně velmi administrativně jednoduché.

Chtěl bych se zeptat odborníků, proč by takový velmi jednoduchý systém nemohl být zaveden?

Mohly by se udělat propočty, kolik by tento velmi jednoduchý systém přinesl finančních prostředků do zdravotnictví?

(Poznámka - Když by jeden lék měl třeba 3 různě velká balení prášků, tak za nejmenší balení by se platilo 50 Kč, za středně velké 100 Kč, za největší balení 150 Kč a tak podobně.)

Poplatky za návštěvy u lékaře bych úplně zrušil. Protože jen slušný lékař může určit kolik návštěv je opravdu nezbytných. Pokud je však lékař finančně zainteresován na poplatku 30 Kč, tak si může zvát pacienty i zbytečně a nebo je přihrávat i spřízněným specialistům.

Pacienti jsou nabádáni, aby když cítí nějaké problémy, aby návštěvu u lékaře zbytečně neodkládali, protože včasné odhalení nemoci jim může někdy zachránit i život. Za situace, kdy musí platit i tak malou částku 30 Kč, tak budou návštěvu lékaře spíše odkládat, což se pak musí projevit i ve zvýšených nákladech za zanedbanou léčbu.

Navíc manipulace s penězi v ordinacích není hygienická. Často se argumentuje, že důchodci si chodí k lékaři jen popovídat, což považuji za neseriózní argument, protože záleží především na lékaři, zda si umí s takovými simulanty poradit nebo jim to trpí.

Naprosto mimo svět obyčejných lidí, je předpoklad, že poloslepá, nedoslýchavá babička (obecně laik) se bude s lékařem dohadovat, který lék jí má předepsat a který ne, a podobný „dialog“ pak bude ještě vést s lékárníkem, který jí případně nabídne ještě jiný, levnější lék. Současné poplatky nic neřeší a jsou naprosto zcela nesmyslné, když jen zvýší finanční příjem lékaře, nebo majitele lékárny, ale do vlastní kvality zdravotní péče o pacienta se to nepromítne. Co se změnilo pro takového simulanta? Skoro nic. Zaplatí jen o 30 Kč více, ale ti slušní to odnesou, že budou odkládat návštěvu lékaře, což pak značně prodraží jejich zanedbanou léčbu.

Myslím si, že jen na jediném poplatku může dojít k všeobecné shodě s veřejností, a to je poplatek za pobyt v nemocnici ve výši 60 Kč.

Ponechal bych tedy jen poplatek za pobyt v nemocnici - za 1 den 60 Kč, maximálně 30 dnů za rok. Nad 30 dnů již nic neplatit. Od tohoto poplatku by byli zcela osvobozeni děti do 15 let, invalidi v plném invalidním důchodu a občané nad 80 let.

Ostatní poplatky bych úplně zrušil, protože jejich vybírání je velmi zmatečné, finančně a administrativně náročné.

Případným zrušením poplatku 30 Kč by se logicky měly navýšit platby od zdravotních pojišťoven, aby lékařům se nesnížil příjem.

Zakázal bych dealerům farmaceutických firem navštěvovat lékaře v jejich ordinacích a nabízet jim („za úplatek“) své produkty a působit na ně v tom smyslu, aby právě jejich lék více předepisovali.

Protože záleží zejména na praktickém lékaři kolikrát si pozve pacienta k sobě na kontrolu a na jaká všechna další odborná vyšetření jej pošle, proto je nutné se soustředit právě na to, jak zainteresovat právě praktického lékaře na šetření a ne nutit pacienta (laika, který tomu nerozumí), aby diskutoval s praktickým lékařem, potažmo s lékárníkem, který lék je pro něj nejvhodnější apod. Když úplně odpadnou různě vysoké doplatky za léky nad 50 Kč, tak i odpadne tato diskuse. Není podstatné kolik návštěv udělá pacient, protože praktický lékař (ten v první linii) by nebyl odměňován podle počtu návštěv, ale jen paušálně podle počtu u něho zaevidovaných klientů a + k tomu by měl další příjem podle ceny vybraných konkrétních lékařských úkonů, které provede. Ostatní lékaři (ambulantní specialisté a lékaři v nemocnicích) by měli mít od zdravotní pojišťovny zaručený minimální plat 20 tisíc měsíčně a + k tomu by měli mít další příjem podle ceny vybraných konkrétních lékařských úkonů, které provedou.
29. 05. 2009 | 23:28

David - 4. část napsal(a):

Nepovažuji za správné vytvářet takový systém, který by občana nutil odkládat návštěvu u lékaře, a tím tak při jistém zanedbání prevence prodražovat případnou následnou léčbu. Z toho důvodu vůbec nepovažuji za důležitý argument, že počet návštěv u praktického lékaře je u nás nad průměrem EU a proto je nutné počet těchto návštěv snížit. To, kolik má být návštěv, především ovlivňuje lékař s ohledem na zdravotní stav pacienta. Když lékař nebude přímo finančně zainteresován na počtu návštěv pacienta, tak i počet těch skutečně zbytečných návštěv klesne.

Pokud by občan šel třeba jen na „zkoušku“ k jinému praktickému lékaři než u kterého je pro pojišťovnu zaevidován, nebo by šel k ambulantnímu specialistovi bez doporučení od svého praktického lékaře musel by zaplatit poplatek 50 Kč, kdy tento poplatek by byl přímým příjmem pro tohoto lékaře. Lékař by pak dostal od pojišťovny zaplaceno jen za úkony, které udělal, ale ne za návštěvu, tu by mu na místě zaplatil pacient.

Soukromý praktický lékař by dostal od pojišťovny měsíčně paušální částku podle počtu zaevidovaných klientů (např. 30 Kč za 1 klienta měsíčně) a + k tomu by měl další příjem podle ceny vybraných konkrétních lékařských úkonů, které provede, např. (změří tlak, odebere krev). Pak už nebude podstatné kolikrát si ještě pozve klienta na kontrolu a nebo jaký počet receptů a na nich uvedený počet léků mu předepíše. Právě za tyto tři úkony by nebyl odměňován. To by bylo obsaženo už v tom měsíčním paušálu. Každý klient pojišťovny by měl jednou za rok nárok na bezplatný výpis ze svého účtu o ceně provedených lékařských úkonů i o ceně léků které čerpal, aby si mohl případně zkontrolovat, zda některý lékař na jeho jméno neúčtuje úkony a léky neoprávněně.

Jednotné tarifní platové tabulky v celém státě pro lékaře a zdravotní sestry ve státních nemocnicích. Kde získat peníze? Omezit výdaje na obranu (korupce při výběrových řízeních) a takto získané finance přesunout do zdravotnictví, aby neodcházeli zdravotní sestry a lékaři do zahraničí.

Základní síť nemocnic by měla být ve vlastnictví státu (včetně těch fakultních), tedy žádná privatizace – kde převod na akciové společnosti je jen podvodná příprava na pozdější úplnou privatizaci do soukromých rukou.

Plánovanou „řízenou péči“ považuji za zločin proti lidskosti, kdy občan je vystaven možné naprosté svévoli ze strany zprivatizované pojišťovny. Nedovedu si představit, že děti, méně vzdělaní občané, staří a nemocní vedou rovnoprávný dialog o tom jaký pojistný plán si vyberou, nebo vedou případně i soudní spor s pojišťovnou, když by se cítili poškozeni.
29. 05. 2009 | 23:31

pepr napsal(a):

Naprosto přesné, ale Vaše snaha je bohužel marná. Ideologická zaslepenost je u nás větší než například v USA, protože ty popsané mechanismy ve finanční oblasti, které celý systém položily, u nás příliš nebylo vidět - benkovní krize se u nás řešila poměrně nedávno, takže banky byly opatrnější. Proto také lze u nás zaslechnout bláboly, jako že za krizi mohou liberální demokraté Carter a Clinton...Podobně je tomu i ve zdravotnictví...
29. 05. 2009 | 23:31

Mr.White napsal(a):

Já bych krizi nesváděl jen na hamižnost finančního trhu, který přece neoperuje ve vzduchoprázdnu. Takzvaná riziková aktiva by nikdy nemohla vzniknout bez něčeho, co bych nazval "kulturou zadlužení" podporovanou jak soukromými tak státními institucemi. "Vina" finančního sektoru je pouze v tom, že napomáhá vzniklý nekrytý dluh různě kamuflovat.

Říká se, že krize je důsledkem selhání trhu (kapitalismu, chcete-li). Ideálně fungující trh by samozřejmě žádnou krizi nepřipustil, protože by jakýkoli rozpor mezi skutečností a iluzí skutečnosti okamžitě odhalil a zahladil.

Jestliže si jako lidstvo vymýšlíme nejrůznější instrumenty, abychom si mohli alespoň dočasně žít nad možnosti, je to nakonec stejně znovu trh, který nás krizí vytrestá. Nepochopíme-li, že v krizi není trh, ale společnost a budeme-li "krizi ze zadlužení" léčit dalšími dluhy a přitom dále oslabovat (např. různými nevhodnými regulacemi ve snaze navždy krizím předejít) schopnost trhu včas signalizovat nebezpečí, zaděláváme si do budoucna na krizi kataklizmatických rozměrů.
30. 05. 2009 | 01:15

hanabrixi napsal(a):

Jak jsem shrnula v poznámce pod textem, doufala jsem, že tato diskuze nebude černo-bílá. Článek nevolá po zestátnění, centrálním řízení nebo byrokratickém ochromení zdravotnictví a finančního sektoru. Článek uznává, že tržní mechanismy stejně tak jako stát mají svou důležitou úlohu. Zdůrazňuje, že to jak přesně tuto úlohu vymezit a naplnit by mělo být náplní práce expertů mnoha oborů a předmětem věcné veřejné diskuze.

Máte pravdu, jepice, nějak tato poznámka a vlastně smysl článku několia diskutérům unikl. Ten "oříšek", který by měl být jedním z hlavních námětů k diskuzi, jste vystihla dobře.

Pane Bedo, děkuji, že v diskuzi připomínáte, co ve článku je a co tam není.

Pane Rumcajsi, nechcete si to přečíst ještě jednou? Myslím, že my bychom si mohli aspoň na 50% rozumět...

xxx, Ivan - Mít vlastní úsudek ohledně úlohy trhu a státu někdy znamená, že vajíčka lítají z obou stran (tedy opak toho, co píšete, pane Ivane). Možná proto se tolik z nás raději připojí k nějakému táboru?

juvel - malý zázrak? Možná to ani tak nesouvisí se schopnostmi žen ale s formou veřejného života, která od vyjádření nezávislých úsudků odrazuje.

orinoko - co že to přesně řekl Žižka?
30. 05. 2009 | 08:13

hanabrixi napsal(a):

Targus, blažej, důchodce 68r, pepr a další - v Česku stále trávím dost času a ráda. Zdá se mi to zvláštní, že pevná víra (zvláště té tržní) bez otázek a ideologizace jsou tak silné.

Germanicus - říkáte to hezky, žádné pravdy nejsou věčné. Vždyť i katolická církev po staletí přizpůsobuje své učení okolním podmínkám. Proč se přizpůsobení zdá být tak těžké pro naši víru v trh?

Feromon - to je až k pláči, jak jste to nepochopil. Jestli hledáte jednoduché boje pro! a proti!, tak se obávám, že na můj blog chodíte marně.

Mr. White - toto není článek o příčinách krize. Jestli vás zajímá můj názor na příčiny krize, tak si přečtěte některé ze článků předchozích. O problémech zadlužení, jak píšete, tam také něco najdete.

MK - děkuji, že jste dala všem k dispozici zajímavý odkaz o nákladech prevence... ukázka toho, jak i obyčejná snaha zvýšit zainteresovanost na prevenci se potřebuje opírat o fakta aby se neminula účinkem.
30. 05. 2009 | 08:40

hanabrixi napsal(a):

Ještě díky za pozvání panu Garmanicovi. Přednášky na univerzitách v ČR neplánuju ale také nevylučuji.

L. Michal, xrb - systém ovlivňuje jednání lidí a nelze jej od lidí oddělit. Každý systém je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho mechanismus pobídek a mantinelů - tedy dopad na jednání lidí.

Ivan, neo, Marty - poznání a důkazy, že zdravotnictví není jen obyčejný trh je už zahrnuto i v těch nejliberálnějších učebnicích ekonomie (tedy alespoň těch kvalitnějších)... Co vás asi tak vede k takové skalní víře v tržní síly bez vyjímek?
30. 05. 2009 | 08:54

Jiri napsal(a):

Vrele s Vami souhlasim pani Hano. Uz jako lekar v CR jsem pozoroval tyto mechanismy a potvrdila mi je i praxe v USA. Ted praktikujiv Holandsku. System nesetri u nas, v USA a v Holandsku se setri proto, ze Holandani jsou setrivi. Nicmene jejich system odmenovani, kde je dany vysoky prijem lekaru diky predem danemu tabulkovemu platu [10 000 Euro mesicne napr.] nejsou lekari a manageri pod vlivem firem jako v Cesku a ani pod vlivem tlaku na vyssi pocet operaci a vykonu jako v USA. Videl jsem pacientku v USA, ktera nemela dost penez aby platila 100 USD mesicne na lek proti arytmii, tak ji za utraty Medicare naimplantovali [a jak radi] pristroj za 100 000 USD, ktery arytmie leci. V Cesku jsou zase nemocnice, pro ktere jeden robot na operace za 50 000 000 korun je malo a maji dva, regulace je nutna a reseni neni snadne...
30. 05. 2009 | 11:04

feromon napsal(a):

Ó né prosím paní Brixi neplakejte. Rozumím "mocné farmaceutické lobby" se musí oslabit. Je nutné bránit a léčit nás všechny slabé, nebohé, nemocné, neduživé.

Vždyť přece jednou získané a státem garantované výhody všem lidem se nesmí snížit! Překvapila by jste mne pokud by jste tento výrok nepřijala za svůj.

Takže co je na řadě podle Vás? Jasně důslednější kontrola pojišťoven a lékařů (čím více úředníků tím lépe). K tomu se musí ořezat zisky zainteresovaných firem.

Podle mne máte silné sociální cítění, které Vám brání vůbec pomyslet na radikální řez. Co třeba umožnit lidem, aby se jim snížilo zdravotní pojištění odváděné státu (např. o 10 - 30%) a vzniklý rozdíl by lidé mohli rovnou platit svému praktickému lékaři na jeho účet. Ale to je pro Vás předpokládám nepřijatelné.

Už se těším na dalšího masivního přerozdělovacího kočkopsa co z toho zase vznikne a prosím buďte tak hodná a sdělte také, kdo to zase všechno zaplatí.

Děkuji za Vaše zajímavé příspěvky, které v sobě mají více či méně krásné kouzlo sociálního inženýrství.
30. 05. 2009 | 11:09

Béda napsal(a):

feromon,

na tom sociálním cítění paní Hany by vskutku něco mohlo být. Třeba to plyne z toho, co (za hrůzy) všechno již paní Brixi v různých zemích viděla. Přečtěte si pozorněji její CV.
30. 05. 2009 | 11:26

xxx napsal(a):

Vážená paní Hano,
máte pravdu - vajíčka létají z obou stran, ale aktuálně spíše z té pravé :-( Jak to před časem krásně napsal o svých studentech pan Jiří Havel - lidé jsou stále stejní. A v jiné době by se nespíš stejní lidé horlivě zúčastnili třeba honu na kulaky ... Dík za zajímavý článek popisující podstatu problému - lidé vždy maximalizují svůj zisk (někdy i nefinanční), pokud je něco nebo někdo nedonutí jednak jinak.
30. 05. 2009 | 12:56

Richie napsal(a):

neo:
Jak jste prisel na to, ze (dokonaly) trh přerozděluje to, co lidé vytvoří, pouze podle jejich zásluh?
Jestli jsem to totiz spravne pochopil, na tomto tvrzeni stoji cela vase argumentace ohledne spravedlnosti. V teto uvaze se ale zasadne mylite a mam dojem, ze nic takoveho netvrdi ani ekonomie jako takova.
A pro vsechny, kteri zde debatovali ohledne toho, co je a co neni spravedlive: Vase diskuse nikdy nikam nepovede, protoze kazdy z vas si vyklada slovo "spravedlnost" po svem. Nejprve se shodnete, co to tedy vlastne spravedlnost znamena a pote muzete debatovat o tom, zda konkretni ciny (regulace, trzni volnost apod.) jsou spravedlive nebo ne.
Pani Brixi, opet vyborny clanek, prave jste se definitivne stala moji oblibenou blogerkou :-)
30. 05. 2009 | 14:17

Skogen napsal(a):

Skvělý článek! Díkybohu za něj, ačkoliv v éře blogujícího Hroboně (teď už 3 a 1/2 měsíce hrobové ticho) bych jím byl ještě nadšenější! Najdou se sice zadubenci, kteří mají plná ústa trhu bez hranic a když se ocitnou sami v krizi, vyřeší to ranou do spánku, ale racionálně uvažující člověk musí chápat, že zdraví je "neobchodovatelná komodita", neboť je v mnoha ohledech natolik jedinečná, že nemůže zapadat do obecných konceptů.
30. 05. 2009 | 18:56

Rumcajs napsal(a):

Hana Brixi:

Tak jsem hledal těch 50%, ale marně. Tedy něco by se našlo, ale moc toho není.
Souhlasil bych s tím, že k regulaci musí docházet tam, kde vlastnické vztahy jsou již tak "rozmělněny", že vlastníci v podstatě nejsou schopni ovlivňovat chod takové společnosti. Velké akciovky,korporace ... atd.

Ale v těchto případech se nejedná o selhání trhu, ale naopak o selhání "Tržního socialismu ". Tyto podniky se svojí strukturou v podstatě staly socialistickými podniky s všelidovým (akcionáři) vlastnictvím.
Něco podobného je ve zdravotnictví - zde ano, musí být regulace, protože se zde rovněž nejedná o klasický trh ale o státem placenou službu.

Čili neříkejme tomu selhání trhu ale selhání socialismu.
30. 05. 2009 | 21:25

Richie napsal(a):

Rumcajs:
:-DDD Clovece, vy jste genius. Odhalil jste totiz, kde je zakopany pes. Za vsechno muze socialismus! Uz je uplne vsude, dokonce infiltroval zakladni kameny volnotrzni ekonomiky - akciove spolecnosti! A udelal to tak chytre, ze si toho nevsiml jediny neoliberal, protoze jsem neslysel, ze by nektery z nich kdy oznacil akcionare za vselidove socialisticke vlastniky. Jinymi slovy, za vsechno muze socialismus, akorat si toho nikdo nevsiml. Az vy. Z toho usuzuji, ze musite byt genius. Zdravim vas srdecne.
30. 05. 2009 | 21:52

ZdeněkJ. napsal(a):

Richie
pro pravidelné čtenáře zdejších blogů není Vaše odhalení genality páně Rumcajsovy ničím novým. Jeho novátorské myšlenky byly vždy pozoruhodné, neotřelé, za zvláštní zmínku stojí např.inovační přístup k definici inflace či jeho propočet čistého měsíčního příjmu (nebohého) lékárníka ve výši cca 15000,-Kč a jistě by se dalo nalézt mnoho dalších.
30. 05. 2009 | 22:48

DB-Kalifornie napsal(a):

Obavam se, ze reforma financniho systemu bude oproti reforme zdravotnictvi prochazka ruzovym sadem. Otazka zdravi je totiz jeste emocionalnejsi nez otazka penez...
Obavam se, ze neni moc lidi, kteri presne vedi co s bujici strukturou sluzeb ve zdravotnictvi delat, tak aby cely system nezbankrotoval, ale aby zaroven pacient neprisel o dobrou peci. Navic aplikovat evropske ci japonske homogenni zdravotnictvi do americke velice heterogenni spolecnosti podle meho nelze!

PS Vcera nam domu prisel ucet za porod-nekomplikovany, dvanactihodinovy plus 36 h pobytu v nemocnici-33 800 USD!(Rozepsan asi do 60 polozek)(-:
31. 05. 2009 | 01:58

Rumcajs napsal(a):

Richie:

Díky za pochvalu, ale pýchou se zrovna nedmu, páč pro Vás musí být génius každý, kdo má dad 80.

Škoda.
31. 05. 2009 | 09:52

Rumcajs napsal(a):

Zdeněk.J.

Byl to rychlostní odhad. To se stává i v lepších rodinách.
Budiž mi odpuštěno.
31. 05. 2009 | 09:55

Richie napsal(a):

Rumcajs:
Kdybych byl jizlivy, rekl bych vam, ze jste to napsal dobre a spravne jste se zaradil, ale misto toho vam radeji poradim, abyste se nesnazil redefinovat pojmy, ktere uz jsou davno definovane, predevsim slova jako trh, socialismus, akcionari apod. Velmi vam to zefektivni premysleni o nich.
31. 05. 2009 | 11:06

Rumcajs napsal(a):

Richie:

Tak mi to nadefinujte. Pokud možno vynechejte Wikipedii.
31. 05. 2009 | 11:27

Richie napsal(a):

Rumcajs:
Snad necekate, ze vam tady budu rozepisovat sahodlouhe odstavce s vykladem tech pojmu :-) Mate pravdu, ze wikipedia vam v tomhle zrovna nepomuze, max. ta anglicka, kde zrovna ten akcionar je popsany myslim pekne.
31. 05. 2009 | 12:14

Rumcajs napsal(a):

Richie:

Máte pravdu. Nečekal. Myslím si totiž, že o těch pojmech nic nevíte.
31. 05. 2009 | 14:14

Richie napsal(a):

Rumcajs:
To mi samozrejme doslo, ze si to myslite, na to mate pravo, i kdyz nechapu, na zaklade ceho to usuzujete, protoze o me nic nevite a svuj pohled na tyto pojmy jsem nesdelil. Takze jste bud jasnovidec, nebo si velmi prejete, aby to tak bylo.
Vy jste naproti tomu ten svuj pohled sdelil a ja jsem na to konstatoval, ze je naprosto mimo. To je cele ;-)
31. 05. 2009 | 14:26

Rumcajs napsal(a):

Richie:

Právě pro to Vaše sdělení je mi jasno i bez jasnovidectví.
31. 05. 2009 | 15:40

hanabrixi napsal(a):

David - je fajn, že přemýšlíte o některých z těch mnoha důležitých "detailů", které rozhodují o tom, jak dobře funguje zdravotní systém.

DB-Kalifornie - blahopřeji k narození dítěte. (Doufám, že máte dobré zdravotní pojištění...)
Přeji hodně radosti.

feromon - nějaké to sociální cítění je snad jedním ze základů fungování lidské společnosti, ne? Nebo snad chceme svět šelem a černých pytlů (jak výše vtipně poznamenal myslím Targus a moudře usoudil Béda)?
Neokonové byli (nebo možná stále jsou) "compassionate conservatives"... copak si o tom myslíte?

Rumcajsi - to mě ale opravdu mrzí. Tak si přečtěte aspoň toho Posnera - má i dobrý blog, stejně tak jako Buiter, Roubini, a další liberální ekonomové, kteří přemýšlejí...

Zdravím vespolek.
31. 05. 2009 | 16:09

Rumcajs napsal(a):

H.Brixi

Mě taky. Tak snad příště, až budu v lepší formě.
31. 05. 2009 | 16:34

argun napsal(a):

Rumcajs
Buďte v klidu, to co jste napsal 30.05.2009 21:25:34 je samozřejmě správně. Bez ohledu na Vaši formu.

Jiri
Nedívím se Vašemu nadšení pro nizozemský zdravotnický systém. Mít zaručený tarifní příjem 10 000 euro měsíčně bez ohledu na to, jak mnoho a jak dobře dotyčný pracuje, je jistě dost fajn. Tomu se za komunistů říkalo "klid na práci" a "sociální jistoty"...

Hana Brixi
Zdá se mi, že kromě deficitu vlastních závěrů, je hlavním problémem Vašich textů přesvědčení, že k optimálnímu řízení společnosti, resp. řešení jejích problémů, lze dojít cestou poznání "objektivních faktů" a následnou poradou "rady starších", jejímž konečným produktem bude kýžené univerzální moudro. Obávám se, že takto svět nikdy nefungoval, nefunguje a ani v budoucnu fungovat nebude. Nerozporuji, že pokud možno objektivizované poznání musí předcházet jakémukoliv společenskému rozhodnutí. Avšak jakákoliv následná debata nemůže nikdy být neideologická. Prostě proto, že pohled na svět kohokoliv z nás - Vás nevyjímaje - je již z podstaty věci ideologický. Neboť ideologií už je pohled na svět sám, resp. jakýkoliv pokus o jeho, řekněme, pochopení či výklad. I na této debatě je jasně vidět, že jeden a týž jev lze vykládat diametrálně odlišně. Je jistě možné se zde zaštiťovat autoritami - tentokrát tedy Posnerem (což je Vaše oblíbená diskusní figura), ale sama dobře víte, že není težké zajistit stejný počet autorit s perfektně vystavěným názorem zcela opačným. A přehazovat tady autority zprava doleva asi není to pravé ořechové. Zapomínáte na prostou věc, a sice, že žijeme v demokracii, nikoliv v "odborníkokracii". To znamená, že jakékoliv rozhodnutí je v konečné fázi rozhodnutím politickým, chcete-li, ideologickým. A v oblastech tak citlivých jako je zdravotnictví, to platí dvojnásob, míním tím tu ideologičnost rozhodutí. Osobně si myslím, že je to tak správné, neboť vládu "elit" a "odborníků" už jsme tady měli...Možná je tento způsob myšlení determinován Vaší poradenskou profesí, těžko říct. Nicméně za poctivé bych z Vaší strany považoval v úvodu sdělit, že zastáváte socialistický model zdravotnictví a následně vysvětlit, jaké k tomu máte důvody. Přesně tak to učinil pan Aleš Drobek v jednom z posledních blogů, a následně napsal výborný text, který ocenili všichni "pravičáci". Vaše zdánlivě neideologické lavírování je poněkud alibistické a vyvolává přesně opačnou reakci, než po jaké voláte. Tedy místo věcné debaty se dostaví debata politická.
31. 05. 2009 | 23:18

BoD napsal(a):

No je to místy bolestné číst (diskusi myslím). K článku: není mi jasné, k čemu se vlastně článek vztahuje, protože trh se ve zdravotnictví ve vyspělých zemích již nyní uplatňuje jen velmi omezeně. Dřve se za baštu liberalismu ve zdravotnictví pokládaly USA, ale to už zdaleka není pravda (Medicare, Medicaid, dětské programy etc.,podíl státu je teď tuším někde kolem 30%).
Výkřiky typu spravedlnost = všechno všem jsou jak z volební kampaně ČSSD, každý soudný člověk asi tuší, že se dá utratit jen tolik prostředků, kolik je jich k dispozici. ČR dává na zdravotnictví zhruba tolik % HDP (7,3) jako průměr zemí OECD bez USA. Pokud bychom chtěli vlévat víc peněz a přitom se nechovat jako blázni, musel by nárůst kopírovat růst HDP, což v dohledné době nehrozí. Rat(h) nám brzy zvýší pojistné, aby se mohlo víc peněz neefektivně prošustrovat, je to jako s daněmi.
Skutečná otázka dne je: je správné soustředit prostředky na vysoce specializovanou péči, která je jednotlivcem z principu nefinancovatelná, protože je extrémně nákladná, tj. moderní léčbu těžkých onemocnění v lůžových zařízeních, kterou potřebují jen někteří a jen výjimečně (katastrofický zdravotní problém), nebo chceme v rámci oné "spravedlnosti" radši poskytnout všem spravedlivě paralen a přátelský rozhovor s praktickým lékařem a nákladné metody nezavádět? První prosazoval Julínek (ať si paralen koupí každý sám) a jak dopadl?
01. 06. 2009 | 00:27

BoD napsal(a):

No je to místy bolestné číst (diskusi myslím). K článku: není mi jasné, k čemu se vlastně článek vztahuje, protože trh se ve zdravotnictví ve vyspělých zemích již nyní uplatňuje jen velmi omezeně. Dřve se za baštu liberalismu ve zdravotnictví pokládaly USA, ale to už zdaleka není pravda (Medicare, Medicaid, dětské programy etc.,podíl státu je teď tuším někde kolem 30%).
Výkřiky typu spravedlnost = všechno všem jsou jak z volební kampaně ČSSD, každý soudný člověk asi tuší, že se dá utratit jen tolik prostředků, kolik je jich k dispozici. ČR dává na zdravotnictví zhruba tolik % HDP (7,3) jako průměr zemí OECD bez USA. Pokud bychom chtěli vlévat víc peněz a přitom se nechovat jako blázni, musel by nárůst kopírovat růst HDP, což v dohledné době nehrozí. Rat(h) nám brzy zvýší pojistné, aby se mohlo víc peněz neefektivně prošustrovat, je to jako s daněmi.
Skutečná otázka dne je: je správné soustředit prostředky na vysoce specializovanou péči, která je jednotlivcem z principu nefinancovatelná, protože je extrémně nákladná, tj. moderní léčbu těžkých onemocnění v lůžových zařízeních, kterou potřebují jen někteří a jen výjimečně (katastrofický zdravotní problém), nebo chceme v rámci oné "spravedlnosti" radši poskytnout všem spravedlivě paralen a přátelský rozhovor s praktickým lékařem a nákladné metody nezavádět? První prosazoval Julínek (ať si paralen koupí každý sám) a jak dopadl?
01. 06. 2009 | 00:27

hanabrixi napsal(a):

Jiri - nechcete své zkušenosti z různých systému rozepsat více do hloubky? Myslím, že z pohledu lékařů je takových srovnání k dispozici příliš málo.

Některým ostatním je určena poznámka číslo 2, kterou jsem právě připsala přímo pod text článku.
01. 06. 2009 | 05:38

Jan napsal(a):

Ivan.
Neshodneme se v definici ideologického systému.
Dobře.
Ale dá se na faktech dokázat, viz blogy paní Brixi, že tržní system je ve zdravotnictví dražší a neefektivnější než ten státní. Přesně opačně než dle Vaší ideologie?
Když je realita v rozporu s teorií co uděláte? Budete přizpůsobovat realitu?
Je to častý a lidský přístup, jen si nejsem jist zda správný.

Argun
No máte recht.
Ale já si přijdu jak na Titaniku. Čím dál intenzivněji. Myslím paradigmata v našich kebulích. Zkusit myslet bez dogmat. Spustu věcí naší nynější reality tu nikdy nebylo, minulé zkušenosti nám moc nepomohou. Zkuste paradigma.sk
01. 06. 2009 | 12:27

David napsal(a):

Informace z Aktuálně.cz:

Stát vyčte z internetu, které léky dělají lidem zle

11:20 | Dnes
ver

Státní ústav pro kontrolu léčiv chce zřídit pacientské účty na internetu.

větší obrázek
Autor: Jaroslav Jiřička

Praha - Bude to jako v elektronickém bankovnictví: Stačí jeden klik a pacient se rázem ocitne na stránce svého účtu.

Bude si moct zkontrolovat, kolik spotřeboval léků a jestli už nepřekročil limit. Zjistí, kdy ho čeká další preventivní prohlídka či očkování.

A hlavně: Pokud mu některý lék nezabere, nebo mu způsobí problémy, bude to moct do své elektronické karty zaznamenat.

Všechna data na internetu
Takový projekt nyní chystá Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Už v lednu tohoto roku založil takzvané centrální uložiště dat, ve kterém se mají shromažďovat veškeré údaje o využívaných lécích. V provozu je systém oficiálně jeden měsíc.

Do systému už se nyní ukládají údaje o každé pilulce, kterou si pacient vyzvedl v lékárně. Státní ústav pro kontrolu léčiv tak chce zabránit plýtvání léků. Podle ředitele ústavu Martina Beneše se totiž až 40 procent léků nespotřebuje a vyhodí.

Do budoucna by mělo uložiště sloužit také dalšímu účelu - vzniknou takzvané pacientské účty. K nahlédnutí tady bude to, jestli měl pacient při užívání některého léku potíže. Poznámky bude moct vkládat nejen lékař, ale i sám pacient.

Aktivní pacient

"Chceme, aby se zvýšila aktivita pacientů a ve větší míře se hlásily například nežádoucí účinky léčivých přípravků či další problémy s nimi," řekl Martin Beneš, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který chce elektronické karty zakládat.

Pomůže to podle něj dokonce dvakrát. Nejprve lékařům, kteří v elektronické kartě svého pacienta poznámky uvidí a podle toho přizpůsobí léčbu. Později také právě ústavu.

Čtěte dále:

Pro modafen už jen s občanskou, rozhodli o tom poslanci

120 tisíc Čechů užívá léky, které se navzájem nesnáší

Lékárníci jdou proti e-receptům, bojí se zneužití dat

Pracovníci Státního ústavu pro kontrolu léčiv totiž mají mimo jiné za úkol každých pět let přezkoumat účinky každého léku a zhodnotit jeho efektivitu. Na základě toho pak rozhodnou, jestli smí lék na českém trhu pokračovat, nebo ne.

"Dnes se ale k informacím o účincích dostáváme jen velmi těžko. Nevíme, jak je v Česku ten který lék užíván. To chceme změnit," plánuje Beneš. První pacientské účty by proto podle něj měly vzniknout v co nejbližší době.

Pět milionů Švédů na internetu
Vzorem pro Česko by se v tomto projektu měli stát Švédové, kteří už podle Beneše své elektronické karty mají.

větší obrázek
Autor: bon

"Slaví to tam obrovský úspěch. Každý měsíc chodí na svůj internetový lékový záznam zhruba pět milionů Švédů. To je polovina populace," upozornil Beneš.

Sběr dat o lécích přes internet už podle něj zahájilo také Dánsko.

Státní ústav pro kontrolu léčiv v loňském roce přijal celkem 1 477 hlášení o podezření na nežádoucí účinky některého z léčiv. Téměř polovina se týkala nežádoucích účinků po očkování, nejčastěji se komplikace objevovaly po podání určité vakcíny proti tuberkulóze.

Podle Beneše se přesto v České republice stále rizikové vlastnosti některých přípravků podceňují.
01. 06. 2009 | 12:39

Petr napsal(a):

Omlouvám se, že jsem neměl sílu číst celou diskuzi, takže se budu možná opakovat. Nezkoušela jste se taky zamýšlet nad tím, kdo nemocnice a lékaře platí? Tam je myslím jádro pudla. Pojišťovny jsou nedílnou součástí finančního systému. Ty mají zájem na maximalizaci svých příjmů, tam také dochází k neúměrnému nárůstu platů a odměn.
Pojišťovny jsou odpovědny za růst nákladů na léčbu, ale na druhé straně také na snižování nákladů na prevenci. Jejich snahou je mít co nejvíc plátců využívajících lékařskou péči co nejméně. Proto také omezují platby za léčebnou péči v domovech důchodců. Tady by to chtělo seriózní rozbor.
01. 06. 2009 | 15:08

Kateřina Amiourová napsal(a):

Máte se svými názory smůlu: pro dobrou léčbu potřebujete státní vědu s dobrou koncepcí. Pro dobré doktory potřebujete státní vzdělávání a dobrou koncepci, pro dobrou koncepci potřebujete morální zásady a dobrou vědu a dobré vzdělávání a ty v privátním sektoru nenajdete. Bez morálky můžete jen regulovat a vždycky to bude mít špatný výsledek. Momentální výsledek? Nemáte ani ošetřovatelky, díky poslední regulaci jejich kvalifikace a na nemocniční lůžka geriatrických oddělení jste přes loňský popis úmrtí na žizeň namířili ještě výkonější kulomet - dali jim ještě méně peněz. Je možné se divit, že z toho bude akorát horší deviace? Buď chcípne sestra, ošetřovatelka, nebo ředitel, nebo stařík v ústavu, nebo stařík co na ústav neměl, nebo jeho živitel, nebo celé ústavy, které také byly součástí národního hospodářství. Prosím, regulujte.
01. 06. 2009 | 17:02

Kateřina Amiourová napsal(a):

Díky Davide, četla.
Ale: babička těžko poleze z postele k internetu, pacient si sám další data - tj, nsáledné vyšetření patřící k příznakům ani neprovede, ani nenaplánuje (tj. údaje nepůjde zanalyzovat správně) a jsme na pokusech: SUKL nikdy nenavrhoval doplňující testy mmj. proto, že nemá farmakologa - a to mmj proto, že tuto odbornost nejspíše nejde v Čechách ani nastudovat. Jak by mohl tedy uvažovat o tom, jaké testy, vyšetření pacientovi navrhnout a jak by dokázal navrhnout a vymyslet testy, které ještě neexistují???
Jak správně podotkl jiný diskutující- beru pět léků - je mi blbě - který z nich to je? A to nemluvíme o tom, že zde nejsou katalogizovány ani přírodní látky v "potravinových doplňcích", čajích atd. - člověk je rád, když se dozvěděl, že mátu v těhotenství ne.
01. 06. 2009 | 17:09

Jiri napsal(a):

Pani Hano, dekuji za zajem o zkusenosti. Pokusim se rozepsat vice. V CR jsem pracoval 12 let a na konci jsem byl vedoucim lekarem oddeleni intenzivni pece. Vzdy jsem jako lekar ctil zajmy pacienta a v ramci toho jsem se take pokousel myslet na cenu pece. Napriklad jsem posuzoval kolik penez mnou zvolena cesta lecby stoji, jestli neexistuje jina, stejne ucinna metoda, levnejsi. Vedel jsem, ze penize, ktere utratim zbytecne, budou jinde chybet. Staci si vzpomenout na to, jak museli rodice tezce nemocnych deti drive vybirat penize na operace atp. Dale mne, pochopitelne zajimalo, jestli se rozumne a setrne chovani lekarum a sestram vyplati. Obzvlaste v CR by to bylo zahodno. Az na vyjimky to tak neni.

Z tohoto pohledu moho posoudit systemy v CR, USA a Holandsku. V CR je vetsina nemocnic zadluzena. Statni a fakultni nemocnice jsou v postaveni, kdy si casto mohou dovolit velke deficity. System se chova extremne a je ovlivnen politikou, korupci a jejich kombinaci. Plat lekare je obecne dost nizky, odmenovana je loajalita k vedeni a mene potom i jine aspekty. Lekar je rizen direktivne: tyto leky se pouzivat smi a nebo nesmi, nemuze sam prilis zasahovat do toho, jake postupy zvoli. Za vsim je videt a citit zajem managementu a na nej napojenych politickoobchodnich klik. Neexistuje [nebo neznam] situaci, kdy by byl lekar odmenovan podle vysledku, at uz lecebnych, nebo hospodarskych. Jeho plat odvisi od tabulek, oblibe u sefa a situace nemocnice jako celku. Primar rozhoduje casto o temer 50 i vice procentech Vase prijmu. Jsou obecne znama procenta provizi, ktere management a primari dostavaji od velkych firem za podepsane zakazky. Vyskytuji se cestne vyjimky. Nicmene historka o dvou robotech za 50 000 000 kus je pravdiva. Stejne tak je bohuzel, podle me zkusenosti, pravda, ze v CR jsou v nemocnicich technicka zarizeni [CT, MR, sono, laboratore aj.] na urovnicasto vyssi, nez jsem videl ve statnich nemocnicich na zapade. Duvod? Provize. Pri smesnych mzdach lekaru a sester si to stale jeste mohou zdrav. zarizeni a jejich managementy dovolit. Poslusnost je na prvnim miste a pocit svobody je ze vsech tri systemu ten nejnizsi.

V USA jsem byl v univerzitni nemocnici. Plat lekare je smluvni, vysoky a spravedlive vyjednany podle renome a zkusenosti. Pokud lekar zvoli drazsi lecebny postup, financni zatez se prenese na nemocneho. Setri se tedy jen v pripade, ze rodina a nebo nemocny sam souhlasi s omezenim lecby. Nemocnice ma zajem poskytnout kvalitni lecbu [i kvuli tlaku pravniku] a vse se odehrava tak, aby business probihal v kladnych cislech. Cena lekarske pece je v porovnani s CR velmi vysoka a je caste, ze tezce nemocni prodaji dum a stehuji se do bytu aby mohli pokracovat v lecbe. Je patrna snaha nemocnice racionalizovat lecebny proces, omezovat doby pobytu v nemocnici a na sale nebo na JIP, snizovat procenta "drahych" komplikaci.

Holandsko se lisi od CR tim, ze lide plati spoluucast a take si plati pojistku soukrome a to v ruzne vysi, podle vlastniho vyberu. Samozrejme existuje zachranna sit pro chude a postizene. Lekari jsou placeni lepe nez v Nemecku, Rakousku, podobne jako v GB nebo Irsku. Mohou pracovat v Univerzitnim centru [vice slavy, vyzkum, vyuka, mene penez] a nebo v soukromych nemocnicich, kterych je vetsina [vice penez, vice pracovniho stereotypu ale delsi dovolena :-]]. Holandane neplytvaji. Neuvazuji jako v USA jen a jen o byznysu, ale ekonomika nemocnice je pro ne mnohem podstatnejsi, nez v CR. Lekari maji 90% platu fixni, odmeny hraji nepodstatnou cast. Nevim jak v soukromi, nebot pracuji v univerzitnim centru. Mame naprostou svobodu v otazce postupu lecby, samozrejme musi byt lege artis. Za dva roky zde jsem nevidel jediny naznak klientelismu, korupce a jinych fenomenu, tak normalnich doma v CR.

Cele je to na velmi dlouhou debatu. Moc rad bych se se svymi zkusenostmi podelil, pokud by byl zajem.
01. 06. 2009 | 17:33

argun napsal(a):

Jan
Díky za odkaz, bezpochyby zajímavý. jsou tam lecjaké fantasmagorie spolu s věcmi zajímavými a podnětnými. Osobně to tak dramaticky s tím Titanikem nevidím. Věřte, že dogmata mě neberou, snažím se pokud možno o hledání bazálních otázek a vyhýbat se "hledání univerzálního dobra", protože to umí zařídit jen Pán Bůh. Proto jsem velmi podezřívavý ke všem bojovníkům pod jeho praporem, kteří se nám snaží namluvit, že společnost mají řídit "odborníci" či "rada starších". Soudím, že z příspěvku pana Jiřího plyne stále tentýž poznatek, a sice, že rozhodnutí o nastavení zdravotního systému není nic jiného, než odpověď na otázku veskrze ideologickou. Tedy na otázku, na které hodnoty daná společnost klade důraz. Paní Brixi ve svém textu neříká nic, co by už stokrát nezaznělo jinde. Sděluje, že není dobré uvažovat černo-bíle. Bingo! A jak tedy? Fialovo-růžově? To už ale neříká. Říká jen, že o všem mnohem lépe než my, nevědomá luza, rozhodnou odborníci a že "titáni ideologických světů" jsou padlí na hlavu, zatímco jiní jí oblíbení titáni nikoliv. To je vkutku objevné. Konkrétní názor na problém nemá žádný, návrh řešení žádný. Odlišné pohledy na věc považuje za nálepkování. Skoro bych řekl, že je ta debata zbytečná. Není o čem.
01. 06. 2009 | 18:58

Prescott Bush & ig farben... napsal(a):

... ad 1/ neni zdravotnictvi na svete, ktere je v plusu... i u samana nutno platiti- naturalne minimalne... ad 2/ ta hra na penouze, ktere pro jisty rezort jsou a ostatni ne... ta uz je znama... cele uplynule milenium je nevypocitatelnou sumou na zbrane.. vsech druhu...nikdo nevenoval pozornost "Farewell pres.Eisenhowera v r.61,kdyz opoustel whitehouse a predaval ho JFK...viz youtube.com.... zadat farewell pres.eisenh.... az dnes mozaika dostawa jasny obraz... a az najdete Kubyniho report o hospodareni ve VZP, nebo Ant.Pecenky, nuceneho spravce... tak budete na nule.. a to je jiz pokrok...staci po splaceni vsech nakladu mit jednu korunu zisku... a to kdyby vsichni provadeli, je raj na zemi.. ze prof.kaspare,v.s.e.ekon.praha 3??? jinak je to vsechno pingpong with the words a hra na cas , uhrat kazdy den... neb jak gauneri puppits on the string rikaji.. dobrej kazdej den... ergo amigos omniatempushabent...
01. 06. 2009 | 22:32

Jan napsal(a):

Argun
Že je většina diskusí zde vedených planá, to bych podepsal. Ale ne úplně to , že Brixi nic nenabízí. Čtu jí už dlouho, nabízí. Musel by jste se vydat do starších blogů. tady napsala,že už i v sovětském svazu poznali, že tudy cesta nevede, jen ti naši bolševici jsou zase papežtější než papež.
A jejich kamarila,.. žádáme trest smrti pro Paroubka, je tlustý....
Kdyby to nebylo stále tak k uzoufání stejné.
Zdravím pana Jiřího z českého špitálu.
Zajímavé, děkuji.
Jen mě napadá jestli rozdíly, které popisujete, jsou skutečně dány jiným institucionálním rámcem, nebo jen prostě rozdílnou kulturou těch zemí.
Jen snad drobně. V ČR provizi obvykle neberou doktoři, většinou management. Taky pocit svobody je zdaleka nejmenší a šikana největší v soukromých zařízeních/Agel/.
V USA bych vypíchl ono prodání domu nemocným, zcela běžné. Dovedete si něco takového představit zde? Když tu neprošly ani celkem nevinné poplatky?
A jestlipak skalní ODS tuší, že to bylo součástí Hroboňovy reformy?
01. 06. 2009 | 23:13

Jiri napsal(a):

Argun: mate pravdu, v mnohem to pripomina postsocialisticky ale i predrevolucni [v tom jsem ale jeste nepracoval] system v CR, ovsem az na ty penize, ze. Vezte, ze vetsina lidi tu dela v soukromych nemocnicich a skupinach, kde je tempo odpovidajici spise kapitalismu a penez berou temer dvakrat vice nez my :-]]. Klid na praci je u nas dany spis tim, ze jsme akademicke pracoviste, cili potrebujeme take ucit a zkoumat. Samozrejme, ze v USA je tempo prace mnohem zbesilejsi, take mi tu zpocatku nikdo nestacil, kdyz jsem odtamtud prisel,casem jsem se musel, bohuzel, prizpusobit zdejsimu poklidnemu tempu. Kdyz jsem z USA prijel na navstevu do Prahy, bylo mi uzko z toho, jak se lide boji vedeni, jak se potuluji bez cile po spitale a jak travi strasne noci a vikendy v praci v dobe, kdy prumerny american lezi s detmi u bazenu a nebo jde na baseball. Produktivita prace je u nas nizsi nejen kvuli pristupu lidi ale hlavne kvuli spatne organizaci prace managementem. Prace u nas totiz ztratila hodnotu. Kdyz lekar bere 100 kc za hodinu sluzby, tak management nezajima, jestli v praci v noci spi, ci bdi. V USA jsme meli za hodinu sluzby 200 USD a makali jsme jak certi, protoze to tak bylo nastavene. Take je ovsem pravda, ze i v CR a i tady jsou lide, kteri maji produktivitu prace na americke urovni, ovsem bohuzel, socialismus kryje i lidi, kteri maji produktivitu minimalni. V USA jsem neslysel ani jednou vtip o praci, ani jednou si nekdo nestezoval na to, ze pracuje mnoho. To je u nas v CR norma, a zde to slysim take vice, nez by se mi libilo. V porovnani s USA je zde i v CR socialismus. S tim, ze v Praze se lidi vic boji nadrizenych a maji mene svobody, cimzpadem vic nadavaji, a vic se navzajem okusuji. Vono by to bylo na dlouhe psani. Ale pouhou ideologii se to resit neda, clovek o tom musi premyslet a trosku i neco vedet. Jinak nas ceka 200 let vyvoje kapitalismu jako v USA. Vot takaja zizn. Nejsme v USA.
02. 06. 2009 | 08:24

Petr napsal(a):

České zdravotnictí je problém, kterej když se někomu podaří rozlousknout, tak by si zasloužil nobelovku. Na jedné straně socialisti, kteří říkaj vše zadarmo a na straně druhý pravice, která říká platit. Mezi tím vším lidi, kteří se snažej nabalíkovat hlavně něco pro sebe. Do toho všeho ještě kecaj pojišťovny a aby toho nebylo málo, máme tu předvolební kampaň, kde se politici snažej uhrát body díky třiceti korunám. Dost složitá situace. Co s tím, sám nevím. Co vím ale jistě je to, že bych nechal poplatky. A proč? Protože ve zdravotnictví peníze prostě nejsou a ty poplatky to alespoň trochu vylepšujou. Dobře to před časem okomentoval i malej Jarda na http://www.malejjarda.cz
02. 06. 2009 | 09:13

David napsal(a):

Informace z Aktuálně.cz:

Dluh Agelu zaplatí pojištěnci Hutnické pojišťovny

11:35 | Dnes 2.6.2009
Petr Holub

Praha - Plán na sloučení Zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zdravotní pojišťovnou (HZP) předpokládá, že Hutnická zaplatí stomilionový dluh Agelu.

ZP Agel založila soukromá společnost Agel Insurance, která patří do impéria třineckého oceláře Tomáše Chrenka. Během roku se pojišťovně podařilo získat 60 tisíc pojištěnců, jejich příspěvky však nestačily uhradit náklady za provoz a marketing. Jen loni Agel vykázal provozní ztrátu 80 milionů korun.

Správní rada Agelu proto navrhla sloučení s Hutnickou pojišťovnou. Správní rada HZP, kde rovněž zasedají zástupci Chrenkových Třineckých železáren, s fúzí souhlasila.

Hutnická tak převezme pojištěnce Agelu. Dluhy ZP Agel mají být podle informací Aktuálně.cz uhrazeny z provozního fondu HZP, tedy z peněz, které do něho odvedli její pojištěnci.

Čtěte více:

Velká fúze pojišťoven: Agel se spojí se dvěma dalšími

Pokus miliardáře Chrenka končí. Pojišťovna Agel zanikne

Před podpisem Juráskové

Žádost pojišťoven o sloučení musí podepsat ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Její právníci v těchto dnech fúzi zkoumají.

"Očekávané náklady na pokrytí dluhu ZP Agel v oblasti provozu jsou 100 milionů korun. Správní rada HZP poskytnutí těchto prostředků schválila. Ministerstvo zdravotnictví posuzuje, zda v důsledku sloučení nebude ohrožena finanční bilance provozního fondu HZP," popsal postup správního řízení mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Hutníci přitom drží v provozním fondu rezervu několik set milionů.

větší obrázek
Autor: Ludvík Hradilek

Ministerstvo zdravotnictví už má jasno, jak bude využita padesátimilionová kauce, kterou musela soukromá společnost Agel Insurance složit, když požádala o založení zdravotní pojišťovny Agel.

"Kauce byla v souladu se zákonem převedena do rezervního fondu zdravotní pojišťovny Agel. Při sloučení s HZP dojde i ke sloučení rezervních fondů obou pojišťoven. Tyto peníze v žádném případě nebudou vráceny žadateli," vysvětluje Sršeň.

Pojišťoven je moc

Spory o dluhy Agelu mohou zdržet sloučení obou pojišťoven, i když s ní stát obecně souhlasí.

"Pro trh zdravotních služeb v České republice je dobré, když jej obsadí takový počet pojišťoven, že budou dostatečně silné, aby konkurenci unesly. Samozřejmě je počet pojišťoven zbytečně vysoký a také ekonomická krize je přiměje k tomu, aby se slučovaly," avizovala svůj souhlas ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Podle jejího názoru má být pojišťoven pět. "Ale to je věc podrobné analýzy, kterou teď momentálně nemám k dispozici," dodává ministryně.

Předběžně souhlasíme

Sloučení musí schválit také ministerstvo financí. "Se žádostí obecně souhlasíme, konkrétní připomínky jsme sdělili Ministerstvu zdravotnictví," potvrzuje vstřícný postoj také Jakub Haas z Janotova ministerstva.

Přesto nechce mluvčí Sršeň zveřejnit datum, kdy ministryně fúzi podepíše. "Správní řízení je v běhu a nedokážu nyní odhadnout, zda je vše v pořádku, nebo zda se bude například něco doplňovat," říká Sršeň.

Pokud stát sloučení odmítne, přejdou pojištěnci Agelu automaticky pod Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a stomilionový dluh se může vypořádat jiným způsobem.

Tendenční otázka

Zprávu ministerstva, že dluhy Agelu zaplatí Hutnická pojišťovna ze svého provozního fondu, odmítá její generální ředitel Zdeněk Vrožina.

"Tyto informace se nezakládají na pravdě," tvrdí Vrožina.

Na dotaz Aktuálně.cz, co získají pojištěnci HZP, když uhradí dluhy Agelu, odmítl odpovědět.

&>"Tato otázka je zjevně tendenční. Rádi bychom vás upozornili, že nemůžeme odpovídat v dobré víře na podobně tendenčně položené otázky, které nevzbuzují důvěru a vytvářejí dojem, že naše odpovědi mohou být zneužity v neprospěch HZP," zdůvodnil Vrožina své mlčení.
02. 06. 2009 | 12:50

Ivan napsal(a):

Pane Jiří, krásně to píšete. Mluvíte mi, ze srdce. Zmiňujete tady svoje zkušenosti z USA. Na nich je krásně vidět ten rozdíl (podle mně) ideologický (myslím tím, každodeního, neřešícího složité otázky) přístupu v bežném životě.
Proto jsem, paní Brixi vytýkal, že když píše články, které poukazují na určité nedostatky liberálního systému (kapitalismu, které mohou lidé, odlišného hodnotového systému pociťovat), aby rozproudila věcnou diskusi, tak musí velmi opatrně. Žije v zemi, kde pořád velmi mnoho lidí přemýšlí způsobem, "za komunismu bylo dobře, protože všichni měli práci". Paní Brixi, líbí se mi, že nemáte ráda nálepkování, hlavně, když za kvalitní učebnice považujete ty, která Vám jaksi argumentačně nahrává. Tím neříkám, že kvalitní nejsou, nebo že, nedej bože kvalitní být nemohou (nevím, které to jsou a pravděpodobně jsem je nečetl), nicméně vykládám si to tak, že kde nepíše, že trh nezná výjimek, tak asi moc kvalitní nebudou, co?
02. 06. 2009 | 15:46

Hana Brixi napsal(a):

Jiri - Vaše postřehy z praxe jsou výborným obohacením zdejší diskuze. Holandský zdravotní system je často pokládán za jeden z nejlépe fungujících co se týče úlohy státu (dohled, finanční garance), soukromého sektoru(poskytování péče) a konkurence (mezi zdravotními zařízeními o rámcové kontrakty přidělované státem a pojišťovnami) - viz hodnocení napr. WHO/European Health Observatory a OECD. Rovnováha mezi náklady, přístupností a kvalitou péče se zdá být v Holandsku lepší než mnoha jiných zemích. Vlastní zkušenosti lékařů však ve statistikách zachyceny nebývají... Budu se těšit na Vaše další vstupy do diskuzí.

Ivan, argun - v posledních letech si své názory dotvářím především prostřednictvím fakt, vidím a analyzuji co funguje a co ne např. ve zdravotnictví, a vidím, že obecné poučky a s nimi související ideologie mají v praxi jen velmi omezenou platnost. Socialistický systém (ve zdravotnictví tak jako v jiných sektorech) je stejně nevhodný jako systém divokého kapitalismu. Věřím, že tento jednoduchý závěr je to z tohoto a mých předchozích článků jasný... takže ty ideologicky zabarvené útoky opravdu nechápu.

...
02. 06. 2009 | 17:02

Jiri napsal(a):

Pani Hano. Holandani jsou vice Evropany a maji v genech zakodovano [sami to tak rikaji] spolecne rozhodovani a pocit zodpovednosti za kolektiv. Ne ovsem v levicovem slova smyslu. Oni jen museli vzdy brat ohled na ostatni, jednak ziji na male plose a jednak si museli vzdy spolecne domluvit, kudy pujde hraz a kudy povede odvodnovaci kanal. A kdyz ta hraz praskla, tak se soused nemohl otocit a jit si po svem, nebo se rozhodnout podle sve politicke orientace, nebot by ho to zalilo take.
Mne jako lekari a cloveku bylo asi nejlepe v USA. Nebyt obrovske vzdalenosti od rodiny a toho, ze je tam trh prace pro lekare z Evropy zajisten nutnosti skladat nostrifikaci a opakovat cely postgradualni vycvik [nejmene pet let], nerozhodoval bych se dlouho. Ale jiz mi neni 30 :-] a zacinat znovu se mi nechtelo, mam zde jiz koreny [myslim Evropu]. System v USA se mi zdal velmi ferovy vuci lidem, kteri pracuji a kteri neceho dosahli. Jiste, lekar muze mit prijem klidne kolem 500 000 USD rocne, ale to neni vse. Tim, ze jste jako individuum vseho v zivote dosahli sami, bez dotaci, ulev a jistot, prudce narusta vase hrdost a sebeduvera. A to platilo i pro obycejne vratne, kteri byli cisti, nosili kravatu a byli vzdy v dobre nalade. Oni totiz byli sobestacni a ve sve profesi uspesni, protoze uzivili sebe i rodinu. U nas ma stale mnoho lidi pocit ukrivdenosti a kvuli smesnym 30 korunam mluvi o likvidacnich poplatcich. Pritom ti panove a damy v duchodu, co voli komunisty maji casto vetsi byt a majetek nez mladi ucitele ci lekari, kteri zivi rodinu. Ale to je opravdu na dlouhou diskuzi a mnoho vysvetlovani. Osobne si nejvice vazim svobody a te je pro lidi v USA asi nejvic. Samozrejme, ja prisel do styku jen s lidmi, kteri makali, a ti, byt uklizeci, byli vsichni mnohem sebevedomejsi a bazalne spokojenejsi, nez vetsina lidi v ceske nemocnici. Zdravim a tesim se na dalsi diskuse a clanky.
02. 06. 2009 | 17:34

Roman napsal(a):

Milá Hano, článek je moc pěkný. Přečetl jsem si ho se stejným zájmem jako Váš článek o krizi zdravotnictví z V/2008. Pracuji od roku 1993 jako privátní ambulantní specialista v nechirurgickém oboru. Nikdy jsem v zahraničí nepracoval a tak mohu srovnávat pouze dle informací z komentářů (pan Jiří) či literatury. Hlavně však mohu dobře hodnotit současný český systém (D - dnes) a představit si jeho fungování v systému konkurujících si pojištoven Dr. Hroboně (B - budoucnost).

Pacient: D má přístup k prakticky jakékoliv péči s minimální spoluúčastí, neví však na jakou péči má nárok a také jestli opravdu dostává péči dle současných poznatků vědy. B – přístup by byl dle typu pojistky. Volnější u dražší pojistky, omezenější – levnější pojistka (bonus zpět) v systémech řízené péče – podotýkám, že v Holandsku je většina pacientů pojištěna v systémech řízené péče – to není hanlivé slovo – jen si prostě nemohou dělat co chtějí a opravdu to není k jejich škodě – právě naopak. Současně jsou stanoveny standardy péče – o těch paní Hano nějak nemluvíte – které vždy stanovují co je obvyklé, na co by měl mít pacient nárok.

Ambulantní lékaři: D různorodá skupina praktických lékařů a specialistů od altruistů až po ty, kteří vyzobávají pouze třešničky a to ještě u klientely, která je jim posílána z nemocnic. Celkově je efektivita péče prakticky nezajímá. Ti s kapitací se snaží udělat co nejméně práce. Ambulantní specialisté placení za výkon zase co nejvíce v mezích regulací, které mají od pojišťoven. Lépe jsou hodnoceni ti, kteří mají přístroje a tak se všude vyšetřuje a vyšetřuje. A někdy i účtuje a vůbec nevyšetřuje. Standardy nejsou a tak nikoho nezajímají – spousta pacientů je sice vyšetřena 10x lépe, než je ve standardech, ale léčbu nedostává ani z poloviny. Dnes vzniká paradox, že levní poskytovatelé jsou často ti nejdražší, protože složitější pacienty (kteří by se ale dali léčit v ambulancích) odesílají do nemocnic a tak se péče výrazně prodražuje. No a ti dražší, kteří jsou schopni se o pacientka postarat komplexněji jsou pak penalizováni.za to, že vybočují z průměru.

B budou stanoveny terapeutické i diagnostické standardy péče – to obvyklé, na co má pacient nárok dle současných poznatků vědy. Pojišťovny si budou volně nasmlouvávat rozsah péče u jednotlivých poskytovatelů právě dle standardů a dle kriterií stanovaných úřadem pro dohled nad zdravotními pojišťovnami. Zbytečné vyšetřování bude hlídáno ze dvou stran. 1. pacientů – spoluúčast (ale i ta má své hranice myslím, že těch Vašich 20 % je ideálních – ale i 10 % by bylo slušných - souhlasím s ročním zastropováním) 2. ze strany pojišťoven. Jelikož to budou jejich zdroje, budou si hlídat zbytečně drahé, ale i zbytečně levné ambulance a ty pak přesně analyzovat.

Nemocnice: D - naprostá tragédie celého systému, nesmyslně velké množství akutních lůžek, zbytečně hospitalizovaní pacienti – ti, kteří by se měli léčit ambulantně a také ti, kteří by měli ležet na neakutních lůžkách. Financování snad nikdo nerozumí a většina lékařů je velmi špatně zaplacena a tak odchází ven – jednoznačně se jedná o časovanou bombu – odhaduji tak 5-10 let.
B – nasmlouvávání počtu nemocných dle systému DRG (kde je to možné). Jednoznačná zodpovědnost managementu za financování. Redukcí počtu akutních lůžek se ušetří zdroje na slušnější platy lékařů. Spoluúčast pacientů je opět dle typu pojistky.

Zdravotní pojišťovny: D 65% VZP, která, když je v dluzích, tak ji stát zadotuje a chová se jako monopol. Ostatní – kopírují více méně chování VZP. Pro všechny je však jedna věc stejná – pojišťovny jsou jen podle názvu, ne podle chování.

B navzájem si konkurující pojištovny pod dohledem státu, důsledný systém přerozdělení pojistného.
Péče musí být dle standardů. Je přesně stanoveno, na co mají občané nárok. Například v Holandsku je přísný gate-keeping. Mohou nabízet různé typy pojistek. V Holandsku je to pouze řízená péče a pokladenský systém (dražší asi o 300 euro ročně). Ve Švýcarsku standardní plán, řízená péče a plány s vysokou spoluúčastí. Za důchodce a sociálně slabé platí částečně pojistku stát. Těch 50% co píšete je pro mě zajímanou informací – myslel jsem, že to bude méně.

A teď otázka pro Vás. V čem si myslíte, že byl systém navrhovaný Dr. Hroboněm špatný.
02. 06. 2009 | 18:23

DB-Kalifornie napsal(a):

Hana Brixi:

diky za prani! pojisteni mame (-:. zajimave bylo srovnani porodu-prvni dite se nam narodilo v Cesku(tenkrat v nejlepe hodnocene fakultni porodnici). Nevim sice kolik porod stal(uctenku jsme nikdy nedostali), ale s manzelkou jsme se shodli, ze obrovsky rozdil byl zejmena v chovani lekaru a sester. Ceske zdravotnictvi by se hodne zlepsilo, kdyby se zlepsili vztahy mezi lidmi a kdyby se zlepsila komunikace mezi pacientem a zdr. personalem. Ale obavam se, ze problem komunikace neni jen problem zdravotnictvi, ale cele spolecnosti!

Jiri:

pisete to velice presne-zejmena vase postrehy tykajici se vztahu vedeni a podrizenych v Cesku maji obecnejsi platnost nez jen ve zdravotnictvi. Stejne tak co pisete o svobode a sebeduvere...vidim to velice podobne-sam jsem si to vyzkousel ve svem oboru. Ja jsem tady v Kalifornii zazil opravdu poprve radost z prace! (A mam tady taky vice casu na rodinu, nez jsem mival doma v Cesku).
02. 06. 2009 | 23:03

Radim napsal(a):

Bohužel jsem neměl čas číst úplně celou debatu pod příspěvkem, tak jen pár poznámek k tomu, co mi utkvělo v hlavě. Já tedy zásadně do debat nevstupuji, ale tato vypadá velmi slušně:)

DB-Kalifonie naprosto přesně vystihl příčinu problému komunikační propasti mezi zdravotníky a pacienty u nás. Problém je totiž obecný a tkví v úrovni komunikace, jaká je nastavena v celé naší společnosti. Já jsem si opravdu dlouho myslel, že se dá komunikace mezi lékařem a pacientem vylepšit kvalitním a soustavným vzděláváním a ještě jako studenti medicíny jsme založili Pracovní skupinu pro komunikaci v medicíně a vytvořili speciální kurz pro Sdělování nepříznivých zpráv pacientům a jejich příbuzným a spoustu dalšího. Opravdu se tímto způsobem dá hodně v komunikaci vylepšit, člověk si uvědomí mnoho lehce odstranitelných překážek atd. a v praxi pak to pak všechno zužitkovat. Ale teď z několikaletého britského odstupu jsem pochopil, že to jsou jen dílčí vylepšení jednotlivců, ale hlavní problém neřeší. My se totiž obecně k sobě chováme určitým způsobem, který se možná jen v nemocnici nebo v ordinaci více obnaží a spíše si jej všimneme.

Nicméně na české zdravotnictví, ač jsem občas nadával, tak teď na něj nedám dopustit. Lidi si u nás neuvědomují, jak kvalitní péče je jim poskytována. A to je doslova za málo peněz (nějakých 7.2% HDP) hodně muziky (lepší průměr kvality zdravotní péče EU). Samozřejmě, že si to můžeme dovolit jen díky nizkým platům zdravotníků, které jsou podprůměrné ve srovnání s jinými zeměmi. Ale i to je relativní.

K tomu pracovnímu nasazení a produktivitě práce. Vždycky, když jsem 30. hodinu téměř nepřetržité práce usínal za stolem (psacím!) únavou, tak jsem si říkal "co po mě můžou chtít za stovku na hodinu". A čím jsem byl unavenější, tím šla i úroveň mé komunikace dolů. I přes veškeré předchozí studium psychologie a vědomí důležitosti komunikace v medicíně:(

Nakolik procent je to chyba managementu je těžké říct, ale "jaký pán takový krám." Já měl naštěstí štěstí na šéfy i nemocnici, takže jsme mohli spoustu věcí ovlivnit, vylepšit a to téměř okamžitě. V podstatě by se dalo říct, že jsme mohli realizovat jakýkoliv nápad, pokud to bylo rozumné.

Rozhodně a upřímně musím říct, že mé uspokojení z práce v české nemocnici bylo i přes všechny problémy a nízký plat maximální. To bych teď rozhodně říct nemohl. Maximální je pracovní tempo, plat je slušný, ale kombinace zdravotnictví socialistického typu (britská NHS připomíná v mnohém naše OÚNZ), byrokracie vystřižené jako z Kafky (ne nadarmo jsou anglosasové takoví kafkofilové) a britské neschopnosti udělat cokoliv, co vybočuje z předem daných a zaběhlých protokolů je občas zdrcující. A to nemluvím o všudypřítomné špíně a nemocničních nákazách. Jediné, co tady opravdu nelze je být nezdvořilý nebo neslušný na pacienty. K hrubiánství totiž nemáte, až na výjimky, partnera. Obecná míra zdvořilosti je tady mnohem vyšší, než v Česku. Taky je to vždycky pěkná sranda, když přijedu domů a v prvním obchodě mám pocit, že každou chvílí dostanu od prodavačky botou po hlavě.
Tak to jen pár poznámek na okraj, protože jinak by člověk mohl napsat celý román.
03. 06. 2009 | 02:22

Filip napsal(a):

Roman Nemocnice: D - naprostá tragédie celého systému, nesmyslně velké množství akutních lůžek, zbytečně hospitalizovaní pacienti – ti, kteří by se měli léčit ambulantně a také ti, kteří by měli ležet na neakutních lůžkách.

Tohle je pěkný nesmysl. Ano máme podle statistik nadbytek akutních lůžek, ale je tu jedno ale. Statistiky totiž nesrovnávají vždy to samé. Akutních lůžek máme na 100 000 obyvatel stejně jako Německo a Rakousko. Takové Holandsko jich má polovinu, ale pouze statisticky.

Netherlands
Statistics Netherlands: Statistics of intramural health care. Excluded are beds in private day hospitals. The data cover beds in general, university, and short-stay specialized hospitals. Excluded are cots for healthy infants and beds for nursing day care. See also the definition for Hospitals.

The number of hospitals excludes: balneological institutes, health resorts, sanatoria, nursing homes for the physically and mentally disabled, homes for the elderly (i.e. establishments providing principally custodial care), day centres, day hospitals.Variations in interpreting the meaning of nursing home' are a major source of differences between countries in the content of data on hospitals. Whenever possible, it is recommended to make a distinction between institutions providing principally nursing care (`nursing hospitals') and those providing principally custodial care (nursing homes). In the former case the establishment should be counted as a hospital, while in the latter case it should not.
03. 06. 2009 | 07:08

Daňový poplatník napsal(a):

Paní Brixi, zásadní souhlas, ovšem síla majitelů států je tak velká, že najít mechanismus pro to, aby kontrolní orgány fungovaly bude problém, určitě víte, jak je to se soukromými auditorskými firmami.
A pokud budou mít státní úředníci opravdovou nezávislost, tak jim půjde (v tomto pořadí)o morální pověst, profesní pověst, o ekonomickou likvidaci a o život.
Když jde o miliardy, tak to tak prostě bude, a chtěl bych vidět, kdo a proč a za kolik a na jak dlouho do toho půjde, asi svobodný člověk bez dětí, rodičů, a nejlépe ještě se změněnou identitou.
03. 06. 2009 | 08:50

123 napsal(a):

Tento článek jen víceméně potvrzuje praxi se kterou mám zkušenosti - už se mi mnohokrát stalo že mi nejaký doktor chtel předepsat léky ale po konzultaci u jiného (často výše postaveného doktora) se ukázalo že by to bylo zbytečné. V roce 2005 se mi dokonce stalo že jeden doktor (částečné ze soukromé ordinace) mi naordinoval náročnou léčbu srdce vč. implantování defibliratoru a jiný doktor z IKEMu to absolutne vyloučil...víte kolik by name ta soukromá kardiologie vydelala?...
03. 06. 2009 | 10:16

Hana Brixi napsal(a):

Roman - standardy péče jsou důležitým základem, naprostý souhlas.
K Vaší otázce, jestli "systém navrhovaný Hroboněm byl špatný" jen velmi krátce -- Mně osobně se jevilo nepřesvědčivé následující:
a) průběh přípravy reformy (kolik lékařů, pacientů a odborné i široké veřejnosti mělo šanci se seznámit s detaily návrhu a vyjádřit se k problémům a možnostem řešení, nakolik tvůrci reformy prokázali zájem "naslouchat"?)
b) předpoklad, že konkurence, regulatorní rámec a dohled budou jaksi automaticky fungovat dokonale (je nerealistický až nebezpečný)
c) důraz na privatizaci a konkurenci mezi pojišťovnami (což podle mezinárodních zkušeností není nutnou ani postačující podmínkou dobře fungujícího zdravotních systému).
Jiné prvky, jako finanční zainteresovanost a standardy péče jsou do budoucna potřebné - ale musí být dobře rozpracovány s důrazem na zájem pacientů (včetně těch s nízkým příjmem, chronickými onemocněními,atd), finanční udržitelnsot a důvěru lékařů, zdravotnického personálu i veřejnosti.

Radim - důležitý příspěvek do diskuze. Díky.

Daňový poplatník, 123, Filip a další - zajímavé postřehy. K takovým by se tvůrci reformy měli také vyjádřit...
03. 06. 2009 | 11:14

Radim napsal(a):

Není zahraničí jako zahraničí. Jediné, na co si musime dávat pozor je zkreslení, kterého se můžeme lehce dopustit, pokud budeme srovnávat systém zdravotnictví v USA a v Evropě, včetně ČR. Ten systém je úplně jiný a je postaven na zcela odlišných principech. Tak abychom nesrovnávali nesrovnatelné. Můžeme o něm diskutovat, skoro bych řekl, že je odstrašujícím příkladem, jak by zdravotnictví vypadat nemělo. Minulý rok v září jsme týden v Oxfordu debatovali mimo jiné s americkými lékaři (byli to specialisti v urgentní medicíně), já jim ukazoval systém naší zdravotní péče, porovnávali jsme britský atd. A oni mi naprosto vážně říkali, že rozhodně nejsou spokojeni a často posílají pacienta z nemocnice domů s vědomím, že pro něj moc neudělali a přitom teoreticky mohli. Ale já si nemyslím, že by u nás hrozilo převzetí amerického systému.
03. 06. 2009 | 13:45

Roman napsal(a):

Radim: Já jsem se ale neopíral o statistiku. Já se opírám o každodenní zkušenosti z českých nemocnic. A těžko je možné zpochybnit zbytečné hospitalizace a nadbytek nemocnic s akutními lůžky. Radime, nechápejte to jako kritiku lékařů v nemocnicích. To je prostě chyba systému. Nikoho nezajímá efektivita, lékaři ani pacienti nejsou odměňováni za to, že jsou pacienti diagnostikováni a léčeni efektivně, tedy pokud to jde, tak ambulantně ...

Paní Hana: Děkuji za odpověď a také převážné většině za konstruktivní diskuzi. Souhlasím s tím, že reforma nebyla dostatečně prokonzultována a pochopena. Osobně vidím problém jak v ministerstvu (jak jste psala Vy), tak v tom, že část lékařů si uvědomila, že by se po reformě již neměla tak dobře (pochopitelně to nejsou začínající lékaři v nemocnicích).

Řízená konkurence, dohled, standardy, pojistné plány – to je přece Holandsko. Z článku V/2008 jsem pochopil, že spíše preferujete státem řízené zdravotnictví, kde by státem placení úředníci (informovaní plátci) nakupovali zdravotní péči pro občany podle přísných kritérií pro kvalitu, dostupnost a ceny lékařské péče; a také podle těchto kritérií na zdravotní zařízení dohlížet – Vaše slova. Víte, já se prostě obávám, že každý monopol je špatný (nepružný, neefektivní a úplatný). Opravdu si myslím, že bychom dopadly jako s dálnicemi – jsou dražší než v Německu. Souhlasím, že pokud by úředníci takového kolosu byli neúplatní, inteligentní, schopni neustále reagovat na měnící se nabídku zdravotních služeb, schopni objektivně a nezávisle kontrolovat poskytnutou péči, tak by to byl ideál. Ale takový úředník je spíše světlá vyjímka a zvláště u nás. Proto si myslím, že je potřebná (a zvláště v našich podmínkách)konkurence zdravotních pojišťoven. Jistěže řízená státem a pod dohledem – viz Holandsko a Švýcarsko.

Spoluúčast musí být dostatečná, ale jistě velmi cilivě nastavená. S tím naprosto souhlasím a myslím si, že např. 10% spoluúčast, zastropovaná ročím maximem a současně možnost výběru z několika typů pojistných plánů by byla asi dostatečným řešením. Každá péče musí být poskytnuta v souladu se standardy zdravotní péče. Vše co je navíc musí být placeno v hotovosti či předmětem připojištění. Pozor - ale při léčbě dle standardů tam velký prostor není !!!

Ještě si dovolím poznámku k té komunikaci. Víte, svádět to vše na historii a výchovu není asi úplně správné. Nevím kdo z Vás si pamatuje např. mechaniky a personál v autoservisech v minulém režimu a nyní. Proč se tak změnili ? Všichni jsou Češi a přesto se nyní chovají úplně jinak. To je prostě v organizaci práce, v odměňování, v konkurenci ... I lékaři a nemocnice musí mít možnosti lepších kontraktů a lepších výdělků, když se budou chovat dle dobře nastavených parametrů. Ty parametry by ale podle mne měli nastavovat plátci (pojišťovny a občané)– ne stát – ten to dělá nyní a vidíte jak to vypadá – pacient a normální lékař je na posledním místě a základem jsou provize za stavební zakázky a nové přístroje ...

Jsem zvědavý s čím vyjdou politické strany před podzimními volbami.
03. 06. 2009 | 18:58

Radim napsal(a):

Roman: to s tím zahraničím, to byla reakce spíš na paní Brixi. Občas se nám totiž stává, že sklouzneme ke zbytečnému zkreslení jen tím, že porovnáváme neporovnatelné a na základě tohoto srovnání pak generalizujeme a posuzujeme situaci třeba u nás. Můžeme to dělat, ale s vědomím toho nebezpečí.

Jen velmi obecně. Myslím si, že nevíc optimální systém by u nás byl kombinovaný. Kombinace různých vlastníků nemocnic u nás už máme a z údajů ÚZISu lze vyčíst, jak na tom který vlastník je, co se týká hospodaření, ztrát etc. Nevýhody jednoho typu vyvažují výhody toho druhého a naopak. Stejně tak by se mi líbil model několika státem vlastněných zdravotních pojišťoven a několika soukromých. Klient by měl na výběr a měl by mít i možnost si vybrat z několika pojistných plánů. Ovšem ty pojistné plány by měly samozřejmě být nastaveny tak, aby se nikomu, i přes jeho vlastní rozhodnutí, nemohlo státm že by mu nebyla poskytnuta standardní péče. Spoluúčast samozřejmě ano a finanční strop samozřejmě taky. Finanční stropy už dnes fungují a myslím, že se velmi osvědčily a pomohly hlavně to finančně zlvádat hlavně težce a chronicky nemocným. Já vidím vleká pozitiva i v oněch regulačních poplatcích. O solidaritě systému se vůbec nebavím, to je totiž základ našeho bismarckovského systému péče, který se opravdu ukázal být nejlepším na světě.

Myslím, že inspirace Nizozemím je dobrá. Německo se taky nechalo inspirovat holandskou reformou a vypadá to docela dobře.

Jeětě k těm zbytečným hospitalizacím. To je naprosto jasné, ten problém existuje. Ale myslím, že je to tím, že u nás není absolutně žádný systém následné a chronické péče, natož pak péče komunitní. A bohužel, pokud nefungují 3/4 péče, pak to musí záplatovat právě ta 1/4 tvořená akutní péčí, musí být takto hypertrofovaná. To by samo o sobě nevadilo, kdyby právě akutní péče nebyla ta nejdražší. U akutní péče je drahý nejen samotný proces, ale navíc díky neexistenci následné, dlouhodobé a komunitní péče jsou i výstupy té akutní znehodnoceny. Typickým příkladem je urgentní a akutní péče o akutní koronární syndromy - akutní infarkt myokardu a nestabilní angina pectoris. Náš systém fungování zdravotnické záchranné služby, síť kardiocenter i fungování interních ambulancí je naprosto excelentní. To je naprostá světová špička a výstupy této akutní péče tomu taky odpovídají. Ale tím to bohužel končí. Nenásleduje žádná soustavná následná péče, spousta pacientů nedostane všechny léky, které jsou potřeba a nedostane je na potřebně dlouhou dobu. Neexistuje důsledný a systematický systém sekundární prevence, tedy žádná péče o kuřáky a jejich odvykání, žádná péče o alkoholiky, žádná dietologie, rehabilitace pouze lázeňského typu, nikoliv komunitní, žádná systematicky vedená komunitní pacientská sdružení a žádná soustavná kampaň ze strany státu atd. Co je ale výsledkem? Perfektní a drahá akutní péče s excelentnímy výstupy, kdy všechny ukazatele kvality jsou lepší, než v jiných evropských zemích. To je ale jen 1/4. Z dlouhodobého hlediska se potom mortalita, komplikace, opakované výkony při neexistenci těch zbylých 3/4 péče blíží systémům, kde nemají vůbec akutní péči. Nakonec jsme na tom hůř, než třeba britové, kde si o něčem jako primární koronární intervence můžou nechat jen zdát a používají léčnu, kterou my jsme opustili už před 12 lety. Ale s odstupem 6 a více měsíců jsme na tom ve srovnání s nimi čím dál tím hůř. Až si človek kacířsky říká jaký je vlastně smysl toho všeho cvrkotu?

Ale já nechtěl tolik psát:)
04. 06. 2009 | 01:29

Roman napsal(a):

Radim: naprostý souhlas se vším. Je to prostě na politicích a to je problém. Snad až bude ještě hůře - nedávno jsem četl smutnou pravdu: špatné doby rodí dobré politiky a dobré doby špatné politiky.
04. 06. 2009 | 09:29

Ivan napsal(a):

Paní Brixi, porotože je v diskusi tolik lékařů měl bych na ne takový dotaz. Proč proboha v českých nemocnicich budí pacienty tak brzo ráno? Sám jsem nebyl naštěstí nikdy hospitalizován, ale toto je věc nad kterou se všichni moji kolegové pozastavovali. Snad to trošku odlehčí diskusi a zaroveň ukáže, že i na takovych drobnostech stoji kvalita pece.
04. 06. 2009 | 16:28

Radim napsal(a):

Roman. Tak to by mě teda zajímalo, která doba zrodila tyhle "vidleslámy":) Dnes nám přišel do londýna pondělní Respekt a vřele doporučuji k přečtení rozhovor s profesorem Klokočkou, bývalým ústavním soudcem, pokud jsi jej ještě nečetl ... já jsem si zatím naplánoval prodloužit pobyt mimo naši kotlinu ... tak uvidíme na podzim jak se to vyvrbí:(
05. 06. 2009 | 03:37

Radim napsal(a):

Ivan. Výborný dotaz:) Přesně takový jsem vydržel klást před několika lety dokonce několik dní, ale připadalo mi, že mluvím maďarsky. Tohle se změnit nepodařilo a tak sestry dál rozrážely dveře o půl šesté ráno. A hlavně v zimě, kdy je ještě tma, k tomu rozsvítí všechny zářivky světa. Ale dobrý přednosta to dokáže přeorganizovat na pozdější hodinu. Důvodem je dílem tradice a dílem směnný provoz sester. Aby stihly udělat všechny povinosti a předat včas směnu, musí začít brzy ráno, aby to stihly do šesti. Lehký sadismus. Bohužel si myslím, že naprosto zbatečný.

Ovšem! Jaké bylo mé překvapení, když jsem přišel na internu v britské nemocnici a ve velké místnosti-kóji byly na každé straně 4 lůžka. Soukromí? V případě potřeby nějakého soukromí pro pacienty se dá zatáhnout závěs. Další šok byl, když podél jedné zdi ležely 4 ženy a podél té protější 4 muži. A takhle na sebe celý den v pyžamech zírali. V takovém prostředí se aní nedá spát, tedy sadistického budíčku netřeba.

Nedávno mi jedna kamarádka z Kanady říkala, že u nich sice postavili novou nemocnici, takže už tam nemají 6-8 lůžkové kóje, ale třílůžkové pokoje. Co mě ale dost zarazilo bylo, že je jim jedno, jestli spolu leží muži a ženy dohromady. Jí to ale divné nepřišlo.

Dovedete si třeba představit, jak nahluchlé starší paní, oddělen od ostatních pacientů pouze záclonou, sdělujete nějakou špatnou zprávu či diagnózu? To je pro mě úplně strašná zkušenost, protože na něco takového našinec opravdu zvyklý není.
05. 06. 2009 | 03:57

argun napsal(a):

Zdá se, že ta debata sklouzla trochu "of topic". Tak já bych jenom připodotkl, že základní leitmotiv textu, za který lze považovat výrok citované autority
"že kapitalismus selhal ve finančním sektoru, připouští teď také vlivný intelektuál amerického konzervativního proudu Richard Posner", považuji za mylný. Jednak proto, že pojem "vlivný intelektuál" je v souvislosti se jmenovaným poněkud sporný a jednak proto, že ta věta je nesmyslná. Když trochu zagůglujete, zjistíte, že Richard Posner je především právník a soudce. Názorově je zřejmě vybarven dle potřeby v docela širokém spektru někde mezi komunismem a konzervatismem.. Jaksi na vedlejšák se věnuje metodologickému teoretizování v ekonomii. Jest samozřejmě otázkou, jakou právě on má být v oblasti hodnocení funkce finančních trhů autoritou. Nemluvě o tom, že přehršle autorit zvučnějších jmen v oblasti finančních trhů říká naprostý opak. Ti tvrdí, že ve finančním sektoru neselhal kapitalismus, ale selhali lidé, kteří se přirozenou rovnováhu těchto trhů snažili ohnout podle svých politických zájmů. Ergo, na vině je intervnece politiky do kapitalismu, nikoliv kapitalismus. Dále soudím, že požadavek paní Brixi na odideologizování debaty o zdravotnictví je rovněž nesmyslný. Zdravotnictví je všude na světě obrovské politikum, které vyhrává a prohrává volby. Takže ta debata bude z podstaty věci vždy ideologická, neboť se v bazálu týká odpovědí na existenciální otázky vztahu individua a společnosti. Resp. míry odpovědnosti individua za sebe sama. Myslím, že debata na tomto blogu to jasně potvrdila (viz např. popis fungování systému v Americe od pana Jiřího). Osobně se třeba domnívám, že odpověď na otázku autorky "Kdo jiný než lékař ví, jestli pacient opravdu potřebuje další testy, levné či drahé léky a ošetření, nebo hospitalizaci?" zní úplně jinak. Tím jiným, kdo finálně musí rozhodovat úplně o všem, je dle mého soudu pacient, nikoliv lékař. Atd. atd....Paní Brixi, polepšete se. Při vší úctě, od někoho s poradenskou praxí ve Světové bance a ve 30 zemích světa bych očekával podstatně více. Přinejmenším nástin VLASTNÍHO A KONKRÉTNÍHO NÁZORU na řešení, nejen zprostředkování názorů jiných. I když cbápu, že hraběcí rady z "ivory tower" mezi Washingtonem a Pekingem jsou bezpečnější, než ten vlastní názor.
05. 06. 2009 | 22:42

Golem napsal(a):

Ke zdravotnictví jen jednu poznámku a to na obehrané téma poplatky. Mám za to, že zdravotnictví na tomto světě, přeplněném lidmi, nemůže fungovat bez solidarity. Ale nemůže to být solidarita nemocných s nemocnými, jak ji zavedl pan Julínek, ale zdravých s nemocnými, protože do nemoci může upadnout každý. A pokud jde o americké zdravotnictví - je všeobecně známo, že je tam nejvíce operací na počet pacientů na světě jen proto, že operace se dobře platí. Argun musí být asi lékař, protože nejlépe ví, jak se léčit. Pacientovi nezbývá, než se spolehnout na lékařovy znalosti a hlavně na lékařskou etiku. A ta v geniálním systému, zvaném kapitalizmus, nejvíce dostává na frak.
08. 06. 2009 | 08:34

argun napsal(a):

to Golem
"Pacientovi nezbývá, než se spolehnout na lékařovy znalosti a hlavně na lékařskou etiku".
Tak to Vám doporučím se pomodlit k Pánubohu...Nejsem lékař. Mám pouze za sebou fatální onemocnění svého dítěte. Kdybych nepostupoval jak výše uvedeno, pravděpodobným výsledkem by bylo celoživotní postižení. Tím však v žádném případě nesnižuji práci lékařů. Ale to by bylo na dlouho...
09. 06. 2009 | 16:36

LV napsal(a):

Ke zdravotnictví jen jednu poznámku a to na obehrané téma poplatky. Mám za to, že zdravotnictví na tomto světě, přeplněném lidmi, nemůže fungovat bez solidarity. Ale nemůže to být solidarita nemocných s nemocnými, jak ji zavedl pan Julínek, ale zdravých s nemocnými, protože do nemoci může upadnout každý. A pokud jde o americké zdravotnictví - je všeobecně známo, že je tam nejvíce operací na počet pacientů na světě jen proto, že operace se dobře platí. Argun musí být asi lékař, protože nejlépe ví, jak se léčit. Pacientovi nezbývá, než se spolehnout na lékařovy znalosti a hlavně na lékařskou etiku. A ta v geniálním systému, zvaném kapitalizmus, nejvíce dostává na frak.
04. 07. 2009 | 04:35

cell phone napsal(a):

Toronto Public Health recommends that children use land lines whenever possible, to use only cell phones, “basic purpose.” When the use of mobile phones, the report urges the children to continue to appeal to less than 10 minutes, use a headset or other hands-free devices as possible. Restrictions on cell phone use is particularly important that pre-adolescents, the authors said.http://www.kzvv.com
04. 07. 2009 | 05:32

web marketing napsal(a):

No, je zdraví jako bohatství v tomto světě. Takže se o to postarám
28. 07. 2009 | 10:16

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
26. 08. 2009 | 05:20

seo motivation napsal(a):

I havent any word to appreciate this post.....Really i am impressed from this post....the person who create this post it was a great human..thanks for shared this with us.
http://antonfkip.com/objek-...
http://antonfkip.com/seo/se...
http://antonfkip.blogspot.com
http://antonfkip.is.edu
http://ebloging.com
http://seogoblog.com
http://miss925.com
http://si-oot.blogspot.com
http://seogoblog.com/belaja...
13. 10. 2009 | 22:13

laptop battery napsal(a):

HP compaq Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
HP Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
IBM Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Lenovo Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
LG Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Panasonic Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
28. 03. 2010 | 09:20

laptop battery napsal(a):

laptop battery: http://www.uk-laptopbattery...
Acer Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Apple Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Compaq Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Dell Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Fujitsu Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Gateway Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
HP compaq Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
HP Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
IBM Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Lenovo Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
LG Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Panasonic Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Samsung Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Sony Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
Toshiba Laptop Battery: http://www.uk-laptopbattery...
laptop battery http://www.ukbatterystore.c...
laptop battery: http://www.batterieslaptop.net
Acer Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Apple Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Asus Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Compaq Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Dell Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Fujitsu Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
HP Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
IBM Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Lenovo Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Sony Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
Toshiba Laptop Batteries http://www.ukbatterystore.c...
ACER 91.49S28.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
ACER 90.AA202.001 Battery http://www.uk-laptopbattery...
04. 04. 2010 | 16:54

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy