„Co je tak špatného na americkém zdravotnictví?“ ptali se mě nedávno diskutéři. Zjednodušeně lze uvést dvě skutečnosti: 1) příliš mnoho a stále více peněz vynaloženo s relativně malým efektem a 2) značná nerovnost v dostupnosti péče. Těžko však lze zpochybnit skutečnost, že v mnoha oborech je možno v USA zakoupit nejlepší péči na světě.

Srovnávání zdravotních systémů je ošidná záležitost. Kritérií ke zvážení je hodně a jakou váhu dá jednotlivým kritériím ekonom nebo občan odráží jeho ideologické zaměření, tedy především jeho názor na otázku do jaké míry je zdraví člověka odpovědností společnosti nebo soukromou záležitostí každého jedince.

Američané zatím vesměs preferovali vlastní odpovědnost. Potřeba připlatit si z vlastní kapsy za „nejlepší péči na světě“ mnohým nevadila. Rostoucí obavy ze ztráty zaměstnání a s tím související ztráty dotovaného zdravotního pojištění (státem dotované zdravotní pojištění je v USA k dispozici pouze přes zaměstnavatele a ne všechny) však vede k postupnému přehodnocování preferencí.

Snad ve snaze přinutit politiky k větší politické rozhodnosti, byl nedávno v USA publikován seznam nejhorších zdravotnických reforem na světě.

Tento seznam zahrnuje čtyři země: Rusko, Čínu, Turkmenistán a USA. První tři mají společného jmenovatele: nevydařená transformace od rudimentárního státního zdravotnictví k něčemu lepšímu.

Zahrnutí USA do tohoto seznamu - související s již téměř stoletou historií marného snažení zajistit zdravotní pojištění pro všechny Američany - mi připadá přehnané.

Ale opět záleží na tom, která kritéria jsou pro koho ta nejzásadnější…


Podrobně technicky vysvětluje plusy a mínusy jednotlivých zdravotních systémů Světová zdravotnická organizace ve své kontroverzní studii srovnávající 191 zemí. Snaha o lepší měření fungování zdravotnických systémů pokračuje. Zatím ale bez výrazně věrohodnějších výsledků.