Politický boj o zdravotnictví – u nás

14. 10. 2009 | 05:59
Přečteno 10654 krát
Proč a jak reformovat zdravotnictví? V minulém článku jsem krátce objasnila systémové problémy amerického zdravotnictví. Americké zdravotnictví především potřebuje snížit náklady a zlepšit dostupnost lékařské péče. U nás se hovoří o potřebě zlepšit stav péče a zvýšit spokojenost pacientů. V obou zemích zatím dobrému řešení brání obrovská politizace. Dnes tedy k situaci u nás.

Potřebujeme reformu zdravotnictví?

Ve srovnání s USA není reforma u nás naléhavá. Zdravotní péče je všeobecně dostupná, srovnatelná kvalitou s péčí v jiných vyspělých zemích a přitom levnější. Například kojenecká úmrtnost nás řadí na 8. nejlepší místo na světě (proti 30. místu USA). Zdravotní výdaje dosahují 26000 korun na osobu a celkově necelých 8% HDP, méně než v jiných vyspělých zemích. Ve veřejném rozpočtu spotřebuje zdravotnictví 16% (proti 25% v USA). České zdravotnictví tak pokračuje ve své dlouhodobé dobré tradici.

Přesto si mnozí z nás na české zdravotnictví právem stěžují. Ke vnímaným problémům patří dlouhé čekací doby, někde lhostejný či nevrlý zdravotnický personál a nutnost dávat „všimné“. Lidé se obávají, že péče je poznamenána vztahem zdravotníků s pojišťovnami a dodavateli léků a techniky. Bojí se rychle stoupajících doplatků za léky a jiných přímých plateb, jejichž 15-procentní podíl ve zdravotních výdajích je nižší než v jiných vyspělých zemích, ale vyskočil za posledních 5 let o polovinu. Občan těžko získá zastání v případě újmy. Chybí sociální péče v návaznosti na péči zdravotní. Zaměstnanci se cítí znevýhodněni povinností odvádět 13.5% hrubého výdělku na zdravotní pojištění. (Osoby výdělečně činné mohou odpočtem různých nákladů snížit vykazovaný zisk, ze kterého počítají výši příspěvku.) Zdravotníci jsou nespokojeni se systémem řízení a odměňování.

Naše zdravotnictví nefunguje optimálně. Na rozdíl od USA se čeští politici v nedávných letech zabývali omezováním nákladů. Efektivita řízení ale zůstává nízká a práva pacientů nedostatečná. Finanční znevýhodnění těch pojišťoven, které kryjí větší množství příjmově a zdravotně slabých osob, není dostatečně vyrovnáváno. Katalog hrazených úkonů neodpovídá poměru ceny a účinnosti a obsahuje mnohé luxusní a nikoli nezbytné úkony.

Objevují se výrazné rozdíly v kvalitě péče a v nemocnicích chybí kvalifikovaní zdravotníci. Systém odměňování ve zdravotnictví sice odrazuje od zbytečné nákladné péče, ale vytváří velké nerovnosti v pracovní zátěži a příjmech mezi soukromými a státními lékaři. Znevýhodnění státních lékařů snižuje jejich počty a tak prodlužuje čekací doby na hrazenou péči a ohrožuje zajištění nepřetržité péče. Nespokojenost spolu s nedostatkem příležitostí k profesionálnímu růstu přispívá k hromadnému exodu českých zdravotníků do zahraničí (včetně čtvrtiny absolventů medicíny každý rok). Škodí také nejistota okolo privatizace zdravotnických zařízení a dalších změn.

Také trpíme politizací. Politici zatahují veřejnost do bezvýchodných debat na otázky, na které správná odpověď buď neexistuje nebo závisí na odborné analýze.

Například otázka kolik máme mít pojišťoven je méně důležitá než systémová řešení, která zaměří činnost pojišťoven na zájem občanů a efektivitu péče. Pojišťovny navíc ani nelze porovnat bez prosazení standardizace nabídky a informací.

Vytvořit z pojišťoven soukromé akciové společnosti? Motiv zisku nenasměruje zdravotní pojišťovny ve prospěch nemocných a bez vhodných regulací a dohledu může provoz soukromých pojišťoven spotřebovat až polovinu jejich příjmů, jak ukazuje zkušenost USA (jinde jsou soukromé pojišťovny přísně regulovanými neziskovými subjekty).

Privatizace a konkurence nemocnic? Lidé si těžko vybírají bez znalosti, jakou péči potřebují, a bez věrohodných informací o její kvalitě a cenách v různých zařízeních. V akutních případech na výběr není čas. Podle analýz navíc nemá ve zdravotnictví typ vlastnictví (na rozdíl třeba od způsobu odměňování) vliv na kvalitu péče. V Německu a Francii jsou dokonce státní nemocnice výkonnější než soukromé, protože ty ve snaze o zisk vyjednávají vyšší ceny.

Zavést poplatky? Spoluúčast do výše 20% nákladů se mezinárodně pokládá za důležitý nástroj racionalizace poptávky po péči. Bez přiměřeného zastropování, výjimek pro chudé, zvýhodnění včasné levné a účinné léčby a bez odpovídajícího vymezení standardní péče ale může mít nežádoucí dopad.

Jak dál?

Veřejný zájem vyžaduje pragmatická řešení. Amerika potřebuje přerozdělit veřejné výdaje od zbytečné luxusní péče pro seniory k zaručení nezbytné péče pro všechny a prosadit mechanismy, které by zaměřily pojišťovny a poskytovatele na zdraví občanů a účinnost péče. My bychom měli sladit podmínky státních a soukromých lékařů, stanovit spoluúčast tak, aby omezila poptávku po luxusní péči bez ohrožení zdraví občanů, a vyjasnit práva pacientů.

V budoucnosti hrozí krize zdravotnictví celosvětově. Nepřetržitý vývoj drahé lékařské techniky a léků spolu s rostoucím podílem starých a chronicky nemocných ve společnosti budou dál zvedat náklady zdravotní péče v budoucnosti. Rostoucí náklady způsobí, že žádná země už nebude schopna zajistit nejmodernější péči pro každého plně podle jeho potřeb a přání.

V takové situaci bude důležité a zároveň velmi obtížné přesně vymezit úlohu státu a veřejných financí. Vědecké studie doporučují, aby stát garantoval nezbytnou péči k záchraně maximálního počtu let zdravého života. Aby stát mohl garantovat nezbytnou péči pro všechny, bude však muset omezit používání veřejných prostředků na méně účinnou luxusní (tedy „nadstandardní“) péči. Tímto poroste prostor pro soukromé připojištění na nadstandardní péči. V oblasti nezbytné i luxusní péče však bude nadále důležitým úkolem státu zajistit vhodnými regulacemi a dohledem ochranu pojištěnce-pacienta vůči pojišťovnám i poskytovatelům.

Je zřejmé, že neexistuje jediná správná odpověď na otázku, jak se vyrovnat s hrozící krizí zdravotnictví celosvětově. Řešení bude vyžadovat morálně, ekonomicky a politicky přijatelný kompromis ohledně práva člověka na zdraví a péči. Takový kompromis bude nejspíš v každé zemi jiný. Podmínkou dobrého kompromisu bude veřejná průhlednost a srozumitelnost navrhovaných řešení a schopnost politiků pragmaticky se dohodnout na základě odborných analýz a preferencí občanů.



Tento text navazuje na předchozí článek Politický boj o zdravotnictví - v USA a některé další o zdravotnictví na tomto blogu. Je rozšířenou druhou částí původní verze článku pro MF DNES.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Zákazník napsal(a):

Největší nedostatek je skutečnost, že na příjmy lékařů nemá žádný vliv úspěšnost nebo neúspěšnost jejich léčby. A už vůbec nikoho nezajímá názor pacienta, který jediný dokáže úspěšnost léčby posoudit.
Pro pochopení : Lékař, od kterého pacienti odjíždějí na vozíku má stejný příjem jako ten, jehož pacienti jsou schopni běhu.
14. 10. 2009 | 06:44

Petr z Tábora napsal(a):

Odbočím od ekonomiky. Zdravotnictví by především mělo mít jasný cíl.A to u nás ani v USA nemá. Pozorujete také, že lékaři většinu nemocí ani nyní nedokáží vyléčit, jen velmi dobře brzdit a pacientovi subjektivně pomoci tak, aby byl práce schopný? Jinak řečeno, pokud se na nemoc přijde včas tak při současné úrovni vědy přežijete velmi dlouho a nejčastěji umřete na něco jiného. Viděno manažersky, by hlavním cílem zdravotnictví tedy měla být prevence a včasná diagnostika chorob - k čemuž je už dostatek i přístrojové a laboratorní techniky. Tím by ovšem řádově klesly příjmy lékové lobby. V rozporu s tím je praxe povrchních preventivních prohlídek = "tak co Vám je, změříme tlak atd".
14. 10. 2009 | 07:34

David napsal(a):

Jak už všichni víme, těch problémů v našem zdravotnictví je mnoho, ale mně se už zdá, že se stále pohybujeme v jakémsi začarovaném kruhu a přešlapujeme na místě. Kolem dokola popisujeme situaci, ale konkrétní řešení nepřichází. Stále se mluví o postavení zdravotních pojišťoven, ale skutečná koncepce nikde – spíše pokračuje chaos a svévole v přetahování klientů.

Podle mého laického názoru by na standardní zdravotní péči pro všechny občany měla být jen jedna, a to – státní pojišťovna. Pouze a jen pro nadstandardy ať si pak klidně konkurují soukromé zdravotní pojišťovny. Stát nemůže být ve stejném systému, kde by měl konkurovat soukromým subjektům, protože by velmi často byly soudní spory o nekalé konkurenci – proto musí být „pojištěnecky“ odděleno – stát standard – soukromníci nadstandard. A byl by klid.

Zajímalo by mne třeba, jak pokročilo ministerstvo zdravotnictví ve vymezování toho, co je standardní a nadstandardní péče. Kde jsou už nějaké konkrétní výsledky?

Mohl by se udělat i nějaký soupis všech těch „děr“, kterými unikají finanční prostředky ze zdravotnictví, a tam taky už konečně udělat nějaká konkrétní opatření, aby se tomu rozkrádání zabránilo.
14. 10. 2009 | 07:46

neo napsal(a):

David:

mě osobně by se celkem líbil systém, kde by bylo jasně určeno co je základní péče, standardní péče a co je nadstandard.

základ by byl pojištěn ze zákona formou povinného ZP u státní pojišťovny, zbytek by závisel na rozhodnutí pojištěnců s tím, že by si mohli vybrat kteroukoli pojišťovnu.
14. 10. 2009 | 08:33

Felix napsal(a):

Spoluúčast ve zdravotnictví má smysl jenom tam kde si lidé za problémy mohou sami - u nemocí z alkoholu, drog, kouření, sportu apod.
Trestat někoho za to, že ho postihla nějaká nemoc je hloupost a zjevná snaha vytáhnout z lidí nějaké peníze.

Stát vynakládá dost peněz na spoustu nesmyslů kde by se dalo ušetřit a nikomu by nevadilo. Tedy mimo politiků a firem stavících předražené dálnice a zbytečné stadiony.
14. 10. 2009 | 08:41

xixao napsal(a):

pani brixi

mnohdy s vasimi clanky, potazmo zavery nesouhlasim, ac jsem si vedom propastneho rozdilu ve znalosti problematiky, ale - nechcete se uchazet o post ministryne ??

ja bych vas bral vsema deseti, mate to v hlave a i na papire docela logicky i pochopitelne pro ostatni srovnane
14. 10. 2009 | 09:07

Béda napsal(a):

David,

ano, nějak podobně to vidím i já.

Pokud jde o USA, zajímavý a poučný je článek:
"Obamova reforma zdravotnictví má souhlas klíčového výboru Senátu
Návrh neobsahuje nejspornější bod zdravotní reformy, s nímž původně přišel Obama, a to státní konkurenci pro soukromé zdravotní pojišťovny. Návrhem se nyní bude zabývat Senát."
více viz
http://zahranicni.ihned.cz/...
14. 10. 2009 | 09:08

Zákazník napsal(a):

Neo: Vaše přání je plně v souladu s principem tržních vztahů. Ten zároveň přináší právo na reklamaci a zajišťuje rovnost mezi lékařem a zákazníkem. A to je přesně to co si lékaři nepřejí, i když mají legitimaci příslušníka strany tržních vztahů.
14. 10. 2009 | 09:11

NL napsal(a):

No, čtu diskuzi speciálně Nea a je to zábavné čtení. Zdravotnictví trpí nedostatkem peněz a personálu. To je celé, od toho se odvíjí vše ostatní. Neo a podobní si myslí, že stačí peníze odebrat z povinného pojištění a převést je do skoukromých a vše se vyřeší. A co takhle nějaká data?

Výdaje na zdravotnictví v % HDP / Výdaje PPP$ na hlavu (HFA databáze WHO)

Francie 11,1/ 3 449
Německo 10,6 / 3 371
Belgie 10,4 / 3 488
Rakousko 10,1 / 3 606
Dánsko 9,5 / 3 349
Nizozemí 9,3 / 3 391
Švédsko 9,2 / 3 202
Řecko 9,1 / 2 483
Itálie 8,7 / 2 614
Španělsko 8,4 / 2 458
Velká Británie 8,4 / 2 760
Portugalsko 8,4 / 2 120
Finsko 8,2 / 2 668
Irsko 7,5 / 3 082
Lucembursko 7,3 / 4 303
ČR 6,8 / 1 490

Veřejní výdaje na zdravotnictví v % HDP (Je tu prostor pro snižování povinného pojištění, aby mohla být zvýšena spoluúčast a zavedeno připojištění, nebo je potřeba k již dnes vysokému pojištění zavést zvýšení spoluúčasti a připojištění? A dá se to s českými platy utáhnout?)

Francie 8,9
Německo 8,2
Dánsko 7,9
Rakousko 7,7
Švédsko 7,5
Portugalsko 7,4
Británie 7,2
Lucembursko 7
Belgie 6,8
Itálie 6,8
Irsko 6,5
ČR 6,3
NL 6
Finsko 5,9
Řecko 4,3

Přímé platby domácností na zdravotnictví jako % z celkových výdajů na zdravotnictví

Řecko 35,4
Belgie 22,5
Portugalsko 22,1
Španělsko 20,9
Itálie 20,3
Finsko 17,8
Rakousko 16,4
Švédsko 16,2
Dánsko 14,9
Německo 13,1
Irsko 12,2
Brítanie 11,9
ČR 10,9
NL 7,7
Francie 6,7
Lucembursko 6,6
14. 10. 2009 | 09:28

neo napsal(a):

NL: špatně pochopeno.

pouze bych rád, aby stát garantoval základní péči krytou povinným pojištěním. A tedy i jasně vymezil pojem základní péče, stnadard a nadstandard
14. 10. 2009 | 09:35

NL napsal(a):

Neo a k čemu je to dobré? Co konkrétné si od toho slibujete? V ČR v privátu doplácíme z vlastní kapsy nejvíce v evropě, to by jistě připojištění vyřešilo. Jenže jsou tu oprávněné obavy lidí, které na připojištění nedosáhnou, že pak bude privát tlačit na to, aby velká část dosavadního standartu, nyní krytá z veřejného pojištění byla zahrnuta do nadstandartu. Jak byste tomu zabránil a speciálně v ČR.
14. 10. 2009 | 09:50

neo napsal(a):

NL:

dobré by to bylo k tomu, že by všichni lidé měli zajištěnou jistou úroveň péče, hrazenou z povinného pojištění, tedy bez doplatků, poplatků apod. Vše navíc by si jednotlivci připojistili, nebo hradili cash.
Klesl by samozřejmě odvod na ZP a tedy by lidé měli určité peníze navíc, které by bylo možné použít na dobrovolné pojištění negarantované péče. A to nejen u soukromých pojišťoven,ale i u té státní. Konkurence by pak tlačila na pojišťovny, aby poskytovaly co nejlepší pojistné plány za co nejvýhodnějších podmínek.
14. 10. 2009 | 10:11

Frante napsal(a):

Jaké změny bych vítal já:
1. Větší spoluúčast pacienta (Nebo finančně zohlednit jak si pojištěnec sám chrání zdraví, pokud je to možné. Např. kuřáci by platili větší pojistné… Ale to by byla obtížnější cesta)
2. Větší platy schopným lékařům, aby neutíkali za hranice. Asi je problém jak to hodnotit. Vyvolat mezi nimi soutěživost, aby si sami naši způsob hodnocení a odměňování jako to částečně funguje ve vědě?
14. 10. 2009 | 10:12

PatientO.T. napsal(a):

2 NL:
Pokud stát trvá na povinné platbě daně zvané zdravotní pojištění, musí stanovit, na co má pojištěnec nárok zajištěný právě všeobecným zdravotním pojištěním.
Vymezit takovou standardní péči je důležité především pro pacienty. Nemůže pak dojít k tomu, aby zdravotní pojišťovny nebo ministerstvo svévolně a nezákonně omezovaly přístup ke zdravotní péči, tak jako to s poukazem na nedostatek peněz provedl David Rath prostřednictvím tzv.limitů.
14. 10. 2009 | 10:18

NL napsal(a):

Neo: Aha, takže přeci jenom pokles odvodů. Tak se znovu podívejte na tabulky kolik jde na zdravotnictví a pak popřemýšlejte o cenách (vše kromě zdravotníků je za světové ceny) a jestli je vůbec možné garantovat při poklesu ZP základní péči.
14. 10. 2009 | 10:22

NL napsal(a):

Patient OT
Jenže problémem je, že to co si pacienti přejí není možné zajistit z toho co se vybere. To je celé. Rath zavedl limity, pacient dostal co si zaplatit. Tak proč tolik křiku? Vy v podstatě navrhujete stejné omezení péče jako byly Rathovi limity, jen to bude zákonné. Ale co z toho bude mít pacient? Dobrý pocit, že je dodržována zákon?
14. 10. 2009 | 10:31

NL napsal(a):

Nevím Paciente OT, jestli si to fakt jasně uvědomujete. Limity neznamenaly, že peníze byly, ale nebyla poskytována péče. Peníze nebyly a proto péče byla omezena. Zákon o standartech by ty peníze nevytvořil.

Proto byly limity, proto i v době růstu byly zmrazeny mzdy zdravotníků a proto se zvyšovaly platby za státní pojištěnce. Peníze prostě nebyly.
14. 10. 2009 | 10:49

islington napsal(a):

personální problémy (nedostatek lékařů a sester ve státním a tím pádem jejich přetížení, exodus absolventů, atd.) je klíčový i k ostatním věcím, jako je náchylnost ke korupci a nevrlost a další zmiňované problémy. Dokud se nezlepší podmínky lidí ve zdravotnictví, tyto problémy se budou vršit a nakonec to povede ke kolapsu systému.
A ještě bych přidal zneužívání nebo nadužívání péče z obou stran, ať už například zbytečné předepsiování antibiotik na každý prd (lékaři) nebo návštěvy lékaře v pohotovostní ambulantní službě bez akutního stavu (pacienti).
14. 10. 2009 | 10:56

PatientO.T. napsal(a):

Jistě, že není možné zajistit všechno všem. Proto je nutno stanovit standardy, aby bylo jasné na co má každý právo. Pacient v případě Rathových limitrů nedostal, co si zaplatil. Měl být totiž léčen "postupy odpovídajícími současné úrovni poznání" (přesnou formulaci z hlavy neznám), nikoli tehdy, až Rath usoudí, že nastal čas. Pochopte, jde o to, aby vám nikdo neměnil pravidla pojištění v případě nemoci (Rath zde provedl přesně to, před čím varuje v souvislosti s privatizací ZP: onemocníte a pojišťovna vám odmítne plnění, změní smlouvu nebo ji vypoví).
Zákon o standardech by jistě nevytvořil peníze, ale v našich podmínkách by zcela jasně zavázal pojišťovny a zdravotnická zařízení k odpovídající léčbě, zejm. v případě finančně náročných postupů.
P.S. Peníze byly, resp. snadno se v rozpočtu přesouvaly. Důvodem zavedení limitů byla Rathova snaha vytvořit dojem, že svými geniálními tahy zachránil VZP. Pravdou je, že do ní nasypal peníze ze státního rozpočtu a zajistil zvýšení plateb za tzv. státní pojištěnce. Provedl tedy pouze to, čemu se jeho straničtí kolegové léta bránili.
14. 10. 2009 | 11:10

veverka napsal(a):

Souhlas s Davidem

neo
"mě osobně by se celkem líbil systém, kde by bylo jasně určeno co je základní péče, standardní péče a co je nadstandard."

A v čem bys spatřoval rozdíl mezi "standartní péčí" a základní péčí" smím li se zeptat?
14. 10. 2009 | 11:41

ttt napsal(a):

"Spoluúčast ve zdravotnictví má smysl jenom tam kde si lidé za problémy mohou sami - u nemocí z alkoholu, drog, kouření, sportu apod.
Trestat někoho za to, že ho postihla nějaká nemoc je hloupost a zjevná snaha vytáhnout z lidí nějaké peníze."

30 korun za leceni rakoviny snad nikomu neprijde prehnane. Nebo ano? Plus pacient s rakovinou je velmi dobre chranem limitem a penize ktere da navic se mu vraci.
Naopak nekolikrat 30 korun za nachlazeni prinuti mnoho lidi premyslet, snizovat riziko nakazy, cvicit, otuzovat se, jist vice vitaminu. A lehkym chorobam nemuzete uplne zabranit, ale zdravym zpusobem zivota je muzete snizit na desetinu.
14. 10. 2009 | 11:59

neo napsal(a):

veverka:

základní péče = levná, nezbytná péče, běžně dostupná

standardní péče = obyčejná, průměrná, dostupná s nutností mírné spoluúčasti, jako nyní = doplatky, poplatky apod
14. 10. 2009 | 12:00

Al Jouda napsal(a):

Souhlas s Davidem a neo. Jenomže oddělení standardní a nadstandardní péče se rovná podříznutí zlatonosné větve, na které sedí doktoři. Jen málo lidí si bude chtít mimo povinného pojistného na standardní péči ještě připlatit na nadstandard, který by byl zdrojem příjmu soukromých doktorů.Za současného stavu soukromí doktoři vyssávají fond veřejného pojištění (někteří o podvodně !) zbytečnými a drahými vyšetřeními, které stejně neléčí a jen potvrzují diagnózu, kterou zkušený lékař pozná i podle jiných vnějších příznaků. Poplatky jsou přímým příjmem doktorů, a proto vás budou zvát na kontroly až do aleluja. Stojí za povšimnutí, jak doktoři před zavedením poplatků řvali, že mají malé platy, dokonce chtěli stávkovat a nyní jsou zticha jak prasata v žitě ! Zacházet se zdravím občanů jako se zbožím je nemorální a asociální. Bohužel i mezi lékaři se najdou bezcharakterní a sprostí jedinci, jak můžeme pozorovat v parlamentu nebo v podnikatelské sféře.
14. 10. 2009 | 12:13

neo napsal(a):

Al Jouda:

záleželo by na tom, co by bylo kryto z povinného pojištění.

pokud by nezahrnovalo třeba dražší léčbu, prohlídky či léky avšak z běžných nemocí, určitě by se našlo dost lidí, co by se pojistilo i por tyto případy a tady by cenu pojištění tlačily dolů samy pojišťovny. Navíc by jistě investovali co nejvíce do preventivních programů, aby co nejvíce snížily riziko, že budou muset plnit.

V našem zdravotnictví se vystřídalo hafo ministrů a žádný z nich nebyl schopen vyčíslit příjmy z povinného pojištění a stanovit pojistitelnou základní péči, na kterou by měl pacient nárok ze zákona.
14. 10. 2009 | 12:20

veverka napsal(a):

neo
Sry,ale já tam podle toho co si napsal žádný rozdíl nevidím.Tedy až na ty poplatky.O ty ti jde?

Vymýšlet vedle standartní a nadstandartní péče ještě jakousi kategorii "základní péče" považuju za nerozumné.Už jen proto že je velmi těžké najít shodu na tom ,co je standart a co nadstandart.Natož pak ještě co to je "základní péče.Standart a nadstandart úplně stačí.
14. 10. 2009 | 12:25

ctenar napsal(a):

Stručně: souhlasím s co nejvíce přesnou definicí standardu (tj. záchrana života, vyléčení nemoci s použitím adekvátních prostředků) - jediná, státní pojišťovna. A komerční, státem dohlížené připojištění (např. ochrana proti vytunelování apod. - jako banky, cestovky - pojištění proti úpadku u zajišťoven) pro nadstandard a záleželo by již na připojišťovnách co a za kolik by nabídly.
Dále zpoplatnit (a připojistit) různá rizika - špatný životní styl, zbytečná rizika apod. Proč by např. (zjednodušeně) měly být z veřejného pojištění placeny úrazy při tzv. adrenalinových sportech atd.
To nejsou zdravotní poškození, která by nešla ovlivnit.
A ještě reakce na odchody zdravotnického personálu. Za státní (tj. naše) tady personál vystuduje a pak buď akceptuje současnou úroveň mezd (je přece známa a mohu se svobodně rozhodnout, jestli to vystuduji - určitý způsob refundace). Nebo odejde za lepším, ale ať pak zaplatí peníze za studium. Nejde socialisticky přijímat a kapitalisticky vydělávat.
Ovšem nejlepším řešením je samozřejmě placené studium atd. atd. (bez rozvádění složitosti a podrobností).
14. 10. 2009 | 12:51

NL napsal(a):

PatientO.T. napsal(a):
Jistě, že není možné zajistit všechno všem. Proto je nutno stanovit standardy, aby bylo jasné na co má každý právo. Pacient v případě Rathových limitrů nedostal, co si zaplatil. Měl být totiž léčen "postupy odpovídajícími současné úrovni poznání" (přesnou formulaci z hlavy neznám), nikoli tehdy, až Rath usoudí, že nastal čas.

Rath neusoudil, že nastal čas, to jenom peníze došly. A došly proto, že pacient byl léčen postupy odpovídajícími současné úrovni, ale vybrané peníze na to nestačily. Ledaže bychom si
před Rathem ve zdravotnictví užívali nadstanartu jaký nemá obdoby ani na západě.
14. 10. 2009 | 13:14

PatientO.T. napsal(a):

Milý NL:
Chcete-li to vědět úplně přesně, tak peníze došly především proto, že ČSSD zajistila zvýšení platů zdravotníků, aniž by se obtěžovala zajistit na ně peníze.
Poněkud se ale vzdalujeme od toho, co je v dané diskusi o standardech léčby důležité: musí být stanoveny, aby ochránily pacienty před libovůlí pojišťoven a státu.
14. 10. 2009 | 13:23

neo napsal(a):

veverka :

existuje péče i léky bez doplatku : základní péče

existují léky s doplatky + vyšetření s poplatkem = standardní péče. Samozřejmě by zde přímá spoluúčast odpadla, pokud by byl pacient pojištěn na Standard.
Ale to je můj osobní názor, nebyl bych proti stanovit pouze standard a nadstandard
14. 10. 2009 | 13:25

Krištov napsal(a):

Solidní článek, rovněž o Velkém bratru na západě a co příště Velký bratr na východě.
14. 10. 2009 | 16:33

Joe napsal(a):

Hana Brixi a kdokoli jiny:

“Amerika potřebuje přerozdělit veřejné výdaje od zbytečné luxusní péče pro seniory.”

Mohl by mi nekdo dat par prikladu “zbytečné luxusní péče pro seniory” hrazenych z “verejnych vydaju” v USA? Nikdy jsem o zadnych neslysel...

“Rostoucí náklady způsobí, že žádná země už nebude schopna zajistit nejmodernější péči pro každého plně podle jeho potřeb a přání.”

Velka cast zemi Afriky neni a nikdy nebyla schopna poskytnout JAKOUKOLI zdravotni peci pro znacnou cast obyvatelstva, protoze nejblizsi nemocnice je pro ne prilis vzdalena (casto vic nez 200 km) a moznost dostat se do nemocnice prakticky neexistuje (kombinace nedostatku fungujicich aut, pohonych hmot a tragicky spatnych cest), takze napr. otevrene zlomeniny (bez lekarske pece a antibiotik temer bez vyjimky koncici fatalni sepsi) ci zanet slepeho streva je zabiji stejne spolehlive jako napr. srdecni zastava pri infarktu...
14. 10. 2009 | 17:35

Ford napsal(a):

Uff... ani se nedivím že to jde do kytek.když jsou tady takoví myslitelé. Srovnávat 300 mil. zemi o obrovské rozloze plnou různých etnik a národů s pidi státečkem o počtu 10 mil stejného etnika je dobré snad jen jako estráda. A cokoliv srovnávat k HDP a ještě mezi státy je dobré leda, když chce někdo ukrást peníze vybrané na daních.
14. 10. 2009 | 17:48

Petr Havelka napsal(a):

Joe: Odpaovím vám, za paní Brixi. V USA třeba seniorům léčí rakovinu v konečném stadiu, prodlužují jim život jen o týdny.
Ano, musí se stanovit standarty.
14. 10. 2009 | 17:58

vogel napsal(a):

základní péči by měla poskytovat jen státní VZP ze všech současných odvodů poplatníků i státu a ostatní soukromé zdr.pojišťovny jen nadstandard, který si u nich předplatí ten kdo na to má a kdo bude chtít..pacient by tak mohl mít dvě zdravotní kartičky, jednu na základní a druhou od soukromé pojišťovny na nadstandard
14. 10. 2009 | 18:41

jepice napsal(a):

vogel:
Potom bude velice důležité, jak politici zdravotní péče do těch dvou kategorií rozdělí. Abyste se pak nedivil.
14. 10. 2009 | 19:36

Petr Havelka napsal(a):

@vogel

Vaše rozdělení má háček.
Nadstandart by měl být doplatek ke standartu.
Tedy.
Standartní náklady Vám ukrojí z nadstandartu, který si doplatíte.

Vůbec nevím, jak to přes pojišťovny vhodně pořešit.

Trochu se mi příčí jedna Všeobecná standartní pojišťovna. Když definujete standart, potom si ho můžete dovolit u kterékoliv soukromé "standartní" pojišťovny s připojištěním.

Spíše by mi vadila OSA Propojení, smluvní lékař nebo nemocnice + pojišťovna.
14. 10. 2009 | 19:46

PatientO.T. napsal(a):

2 vogel:
Možná se budete divit, ale dnešní pseudokonkurence mezi ZP má pozitivní dopad na pacienty i na zdravotnická zařízení. Žádná pojišťovna si nemůže dovolit vybočit z řady pokud se týká hrazení péče i jejího proplácení. Obávám se, že v okamžiku, kdy bude jediná VZP poskytovat standard, sklouzne české zdravotnictví velice rychle někam na úroveň britské NHS (nedostatek lékařů ještě větší než u nás, odkládání výkonů, dlouhé čekací lhůty, apod.).
Jak píše jepice: "Abyste se pak nedivil".
14. 10. 2009 | 19:46

Tom napsal(a):

Souhlasím s názorem, že lékaře nezajímá dopad jeho léčby. Hlavně že je vše lege artis. Julínkův úlet byl samozřejmě slabomyslný pokus přepudrovat celý ten hnůj, aby to mohlo jet nerušeně dál... Začít se musí tím, že stát tj. MZ se musí opět začít starat o "zdraví lidu" tuhle větu, ve které je mimochodem i obsažen vůbec smysl celého rezortu soudruzi z ODS v 90tých letech ze zákonné definice činnosti ministerstva odstranili. Lékař musí být odpovědný za spokojenost pacientů! Navíc ministerstvo záměrně potlačuje přirozené způsoby léčby na úkor lékových a operačních řešení a nedokonale a leckdy naprosto účelově podává informace, které nevedou ke správnému rozhodování pacientů.
14. 10. 2009 | 20:19

Virus napsal(a):

veverka 14.10.2009 12:25:18
Nemáte, doufám, představu, že by se ta "základní péče" dala chápat jako to co je poskytováno obyvatelům českých kriminálů?
Příbuzný je ortoped a už několik "kvalitně a hlavně včas ošetřených zlomenin" z vězení ve Světlé n.S. a jejich následků později operativně dával dával dohromady....:-(.
14. 10. 2009 | 20:41

Virus napsal(a):

Tom 14.10.2009 20:19:07

"ministerstvo záměrně potlačuje přirozené způsoby léčby na úkor lékových a operačních řešení" Můžete specifikovat, co jsou "přirozené způsoby léčby"? Homeopatie? Nebo v kriminále ve Světlé tak oblíbené: "však on si s tím organizmus poradí sám"?
14. 10. 2009 | 20:47

Tom napsal(a):

Homeopatie patří do arzenálu českých lékařů a za přirozenou cestu to považovat nelze. Pokud to nenazveme podvodem jde přinejmenším tedy o placebo. Přirozené je léčit příčinu nemoci a ne pouze její příznaky či dopady. To je co mám na mysli. Když přijdete k lékaři, na chřipku dostanete v 90 procentech antibiotika, dítě jde v 15 i dříve ke gynekologovi a ten se snaží jí nacpat hormonální antikoncepci...Tohle všechno nechává stát v klidu, protože jak už jsem psal v příspěvku: "o zdraví tu nejde" Přirozené je chřipku odležet a neporodivší ženu je třeba chránit jinou než hormonální antikoncepcí...(jenže to pro ty prodavače léků na které většinou lékaři dnes klesli není tak výnosné) Vím opravdu velmi dobře o čem mluvím. Neustálým podáváním antibiotik zlikviduju přirozenou imunitu těla a mám tak "vracejícího se zákazníka" až si ve třiceti po 15 letech krmení se hormonálku žena (proměnivší své chování) vzpomene že by chtěla potomka....To je stav českého zdravotnictví, který mě opravdu vadí.
14. 10. 2009 | 21:25

kost napsal(a):

Paní Brixi,velmi mne pobavil výrok, že se naši politici důsledně zabývali omezováním nákladů. Naši politici ve skutečnosti náklady zvyšují. Jak? Příklad: nemocnice chce koupit přístroj, požádá si ministerstvo o peníze, ty jsou jí dány s přáním aby přístroj koupila od určité firmy (přesto, že to vyjde o 50-100% dráž). A kdopak zbohatne a kdo schudne-to už Vás jistě napadne i bez mého postrku. Podobných postupů je celá řada. A není to ojedinělý postup, naopak je to téměř pravidlem. V nemocnicích to víme všichni; kdo se ale chce nechat pro pravdu vyhodit když ví, že těm kdo to upekli se stejně nic nestane.
Jedinou cestou ozdravení zdravotnictví je zvýšení práv pacientů spolu s tím, aby pacienty ekonomický stimul donutil jít do případného sporu s lékaři a pojišťovnami. Julínek se pokusil 30Kč poplatkem o malý krůček k tomuto cíli a co se stalo? Nejvíc ho za to zatracují pacienti - ti co by z ozdravení zdravotnictví nejvíc profitovali.
14. 10. 2009 | 22:07

pol napsal(a):

je nutné zavést racionalizaci zdravotní péče kterou by se vyřešil zároveň problém stárnutí populace
14. 10. 2009 | 22:58

Hipik - pravicovy recidivista napsal(a):

Tedy, tady se to hemzi pojmy, jako nezbytna a zakladi pece. Predstavte si, ze jste ministri zdravotnictvi a ja ministr financi. Zajima me vymezeni pojmu nezbytna a zakladni pece. Castka, kterou budete pozadovat je nezajimava, zajimaji me argumenty, jak jste k ni dosli a vypocitali, aby se o ni mohlo diskutovat a pripadne ji schvalit. Hmmm ?
14. 10. 2009 | 23:18

Radim Líčeník napsal(a):

Myslím, že jsem se dostali do bodu, kdy "řešení" není na pořadu dne. Nevíme totiž, co vlastně řešit. V situaci, kdy některé důležité oblasti zdravotní péče (např. veřejné zdravotnictví) nefungují, kdy se nevládne a nikdo neví co se bude dít zítra, je potřeba se zastavit a udělat obrovskou inventuru. Na jejím základě pak politici musí přesně říct, jakou zdravotní péči chtějí pro občany za 5, 10 a 20 let. To by měl být rámec pro systém zdravotní péče, pak je potřeba navrhnout jeho architekturu s několika alternativami a porovnat jej se stávajícím systémem. A politici zase musí říct, jestli stačí jen optimalizovat stávající systém nebo je potřeba jej přebudovat částečně či od základů. Na všech krocích musí spolupracovat všichni zainteresovaní a ten, kdo je bude řídit pro to musí udělat maximum. Vypadá to možna primitivně, ale bez toho se nehneme z místa, můžeme se stále dokola bavit o jednotlivostech a donekonečna záplatovat malé díry. Otázka je, jestli to všechno budeme umět udělat.

Proč máme za málo peněz (6,8 % HDP) tolik muziky (lehce nadprůměrná kvalita zdravotní péče)? Podívejte se na výplatní pásku zdravotníků a zeptejte se někoho po nepřetržité 32hodinové práci, mnohdy i více.
15. 10. 2009 | 01:24

ada napsal(a):

Shrnu to do jedne vety , vazeni . Nebylo-li by zida tak by VSE fungovalo. Jelikoz ale vsude je videt dlouhou pazouru , nefunguje nic a jen se krade ,kde se jeste da. V USA specielne :krade -doktor krade -vyrobce leku krade -pojistovna . Tito zlodeji jsou provazani dalsimi zlodeji (lobysty) a tak proste nakonec to zaplati ten posledni-blbecek co voli a shani prachy na dluhy co mu nacpali Lichvari (zlodeji v jine branzi) Penzijni fondy ktere si lide setri jsou zpravovany dalsimi zlodeji a tak statisice parasitu si lehce zije vpalacich jachtach a diamantech . Kdo to nevidi nezaslouzi si slitovani a at umre na 4000 kc platu ci pense Shalom
PS A nezapomente na advokaty jsou ze stejneho plemene a vsude vypadaji stejne,ti jim to ridi
15. 10. 2009 | 02:11

NL napsal(a):

Patiente OT vy jste nějaký divný. Platy zdravotníků a kupodivu samotní zdravotníci jaksi patří ke zdravotnictví. Pokud to nevíte tak jenom z roku 2003 na 2004 zmizelo ze zdravotnictví 12 000 sester. Najděte si to na ÚZISu. Copak by se asi dělo, kdyby k onomu zvýšení nedošlo?
15. 10. 2009 | 07:24

NL napsal(a):

Patiente OT. Přesně to je 12 269 sester. A mimochodem víte vůbec, že před oním zvýšením, byly zrušeny 13-14 platy, přestalo se proplácet riziko atd. a tak ve skutečnosti platy i přes to zvýšení klesly. Ale to je již jiná story.
15. 10. 2009 | 07:40

PatientO.T. napsal(a):

2 NL:
Jsem divný, nehádám se. A dokonce jsem lékař...
15. 10. 2009 | 08:01

NL napsal(a):

Jen tak pro zábavu, v roce 2004 byl tarifní plat sestry (výplatní páska - žádná statistika) 11 140 Kč. Riziko 350,směnnost 100, Noční práce 739, Sobota a Neděle 1006. Hrubého 13 385. Čistého to dělalo krásných 10 707Kč.

Rok 2005 činila výplata už závratných 11 467 Kč čistého. A tak je jasné, že takové nehorázné mzdové požadavky vedly k vysátí peněz ze zdravotního pojištění a Rath musel o rok později zavést Limity.
15. 10. 2009 | 08:03

NL napsal(a):

Patiente OT myslel jsem si to, ne že jste divný, ale že jste lékař. Mohu otázku? Nemocniční, nebo zvýhodňovaný parazit? Žádná urážka, pouze se držím článku.
15. 10. 2009 | 08:07

PatientO.T. napsal(a):

Nemocniční, nebo zvýhodňovaný parazit? Vaší otázku jsem nepochopil. V diskusi vedené takovýmto způsobem však stejně nehodlám pokračovat...
15. 10. 2009 | 08:12

NL napsal(a):

Patiente OT v článku se píše cosi o nedostatku lékařů. Jistě víte, že lékařů u nás máme kupodivu dost. Teď plácnu hausnumero, ale je jich ve srovnání s rokem 1987 skoro dvojnásobek (nechce se mi to hledat). Zdravotních sester, je ale ve srovnání s tímto rokem méně. Přitom všechny země počet sester za toto období zdvojnásobily. Ale vratme se k doktorům. A statistice.
Opět databáze WHO
% lékařů pracujících v nemocnici z celkového počtu lékařů
Portugalsko 73,8%
Dánsko 72,8%
Británie 67,7%
Rakousko 66,7%
Itálie 55,5%
Atd. atd.

V Čechách pracuje v nemocnicích pouhých 25,5% ze všech lékařů. Proč privátní lékaři v Čechách neslouží služby v nemocnicích a jsou přetěžováni službami kmenoví zaměstnanci nemocnic? U nás je nemocnice a asi 5 chirurgických ambulancí. Ani jeden z lékařů nemá potřebu sloužit v nemocnici, přitom ze statistiky to vypadá, že na západě to je běžné?

Jen nepokračujte, ono je to i tak dost jasné.
15. 10. 2009 | 08:24

NL napsal(a):

Takže přesná data.
Lékaři 27 000 v roce 1987 a 36 000 v roce 2006
Sestry 87 000 v roce 1987 a 86 000 v roce 2006

Srovnání třeba s Holandskem

Lékaři 34 000 v roce 1987 a 60 000 v roce 2006
Sestry 111 000 v roce 1987 a 237 000 v roce 2007

Takže u lékařů kopírujeme trendy, i když naši privátní lékaři ohrnují nos nad prácí v nemocnici, a tak máme jejich zdánlivý nedostatek, ale u sester ne, při tom v budoucnosti bude díky seniorům velká poptávka po ošetřovatelské péči. Už se těším na stížnosti v diskuzích. To české zdravotnictví stojí za prd, platíme jak mourovatí, dědu šoupneme na LDN a ten línej doktor ho ani nenakrmil. Jo takhle nějak vypadá koncepční práce se zdravotnictvím po česku.
15. 10. 2009 | 08:46

kočka šklíba napsal(a):

NL Patient OT je stomatolog, takže s největší pravděpodobností nebude nemocniční lékař. Zde máte vysvětlení, proč nehodlá v diskuzi s Vámi pokračovat. Aniž bych chtěla tvrdit, že je zvýhodňovaný parazit, věřím, že co se jeho příjmů týká, jsou vysoko nad příjmy nemocničních lékařů. A za podstatně méně odpracovaných hodin. Ale zase musíme vzít v úvahu investice do ordinace a režijní náklady. Lze to těžko porovnávat pokud neznáme tyto údaje.
15. 10. 2009 | 08:56

Dr.T napsal(a):

to kočka šklíba:
dotkla jste se dalšího zajímavého českého specifika - i v priv. ambul. péči existují neodůvodněné výrazné rozdíly mezi platbami a tedy i lukrativitou jednotivých specializiací. Proto patientOT nebude mít problém i přes vysoké počáteční náklady otevřít a uživit praxi na "zelené louce", stejně tak jako např. ortoped, gynekolog či kardiolog, horší do může být pro internistu, dětského psychiatra či ORL specialistu.

Dlouholetá diskrepance mezi podfinanacováním (viz. čísla NL) a péčí na evropské úrovni na evropské(světové)ceny vede k pozvolnému-plíživému poklesu kvality a exodu zdravotníků, kteří to celé dotují (viz. čísla NL v předchozím článku) - vše urychlila harmonizace vzdělávání s EU - odhalila nedostatek lékařů - původně s tolerancí státu (pojišťoven) vytvořen cíleně v rámci šetření, teď díky exodu do privátu (stárnutí "první gardy" se zač. 90tých let), zahraničí a propadu v dostupnosti kvalifikovaných (lékařů díky změně atest. vdělávání) - řešeno typicky česky vyhláškou tak aby mohli méně kvalifikovaní lékaři pracovat více samostatně...
Samostatnoukapitolou je prolobování vzniku řetězce pojišťovna-nemocnice-vlastní dodavtelné (myslíte si že holding prodává sám sobě mteriál a léky levně?)

Aby se zabránilo totálnímu propadu a privatizaci zdravotnictví (vše zřejmě zcela účelově plánované ignorováním známých skutečností) je primárně nutné narovnat toky peněz - zvýšit % HDP jdoucí do zdravotnictví-zejm. výrazným navýšením plateb za státní pojištěnce (58% stát.poj.spotřebuje cca 80% péče, přičemž stát platí opak. mezi 600-700Kč - kolik je minim odvod OSVČ?.
Jakmile se systém stabilizuje finančně - tedy především 1. navýší se mzdy zdravostníků v nocnicích na úrověn 1,5-3 násobek prům mzdy. 2. priv. lékařům se bude platit vše co skutečně úprovedou. 3. navýší se cena práce lékaře, tak aby mohl za stejnou čas. jednotku ošetčřit méně pacientlů - čímž se (teoreticky) uvolní prostor k omezení zbytečných neúčelných kontrol ve prospěfh akitních stavů. 4. zamezí se všem známým rozkrádačkám přes výběrová řízení atd.

- pak lze promýšlet další reformní kroky - především v ambul. sféře jednoznačně smluvní vztah ne lékař-poj., ale pacient.-poj. (pac. si vyhledá lékaře, sám si bude kontrolovat
zda odpovídá "cena-výkon")
- větší provázanost nemocnice-amb. sféra (podmínka peněz - tak aby nemohly být argumentem odmítání)...
... celkově na půdě "pár lucidních odborníků" a ČLK bylo mnohokrát diskutováno mnoho schémat. reforem - všichni celkově ví jak by to bylo vcelku optimální, nicméně za současné politické garnitury pro prosazení smysluplné reformy problematické (snadněji se toleruje či přímo plánuje trvalé rozkrádání)
- postupně jsem došel k názoru, že jediné co může politiky k rozumnému řešení donutit, jsou,
spíše než občasné, lékaři kteří za změny přistoupili k razantním protestním akcím
15. 10. 2009 | 10:09

kočka šklíba napsal(a):

Dr.T. zřejmě jste lékař a jako takový do této problematiky velmi dobře vidíte. Já ne, jsem pacient, laik ale samozřejmě reforma zdravotnictví podle mého musí zajímat každého občana vzhledem k tomu, že zdraví, případně odpovídající léčba jsou nejzákladnější podmínkou důstojného života.

Podle mého tzv."Julínkova reforma", a ty uvozovky jsou tam úmyslně, nebyla reforma, ale jen, jak zde již na těchto blozích mnohokrát padlo, zkouška, co všechno bude povoleno, co všechno občané skousnou, a následující připravované kroky by byly teprve to co Julínkovi lidé opravdu chtěli, tzn. něco podobného jako je zdravotní systém v USA.

Reforma měla začít právě analýzou systému, rozkratím těch různých děr, kterými ze systému unikají(zřejmě stále)miliardy korun, nejspíše především v dodavatelsko-odběratelských vztazích, případně i korupcí v této oblasti. Někdo zde výše psal o nákupu lékařských přístrojů například. Tam se mělo začít. Pak také samozřejmě stanovením standardů, protože se stále jen mluvilo jak si pacoent bude připlácet na nadstandard, ale jak lez stanovit co to je, když standard nikdo nezná? A musím se smát, když zde takoví obránci Julínka a spol, jako je neo najednou o stanovení standardů píší, když 2 roky o tom nechtěli ani slyšet..... :D.

Mzdy nemocničních lékařů a sester je asi další velký problém, protože privátní lékaři si zřejmě, a zvláště v některých oborech, vydělávají násobky toho, co lékaři v nemocnicích, kteří nejen, že slouží více hodin ale jsou v mnoha případech i kvalifikovanější a jejich práce více riziková.
Tak bych začala já ;), s reformou, na nejvíce bolavých místech, samozřejmě je toho více, a je to složitá problematika, ale začít 30 korunovým poplatkem do kapsy lékařů je primitivní a výsměch slovu "reforma".
15. 10. 2009 | 12:44

Dr.T napsal(a):

Začít je třeba dofinancováním, jak jsem uvedl výše.
Zprůhlednit "dodavatelsko odběratelsé vztahy" se jednodušeji řekne, hůře udělá, tam kde je zřizovatel stát to podléhá vůli souč. polit. reprezentace, tak kde to zřizují kraje to závisí na stejném, navíc převod na a.s. (velmi pravd. úmyslně) komplikuje zveřejňování "obchodních tajemnství". Řešil by to převod na neziskovky s veřejnou kontrolou zakázek (opět-je k tomu vůle?).
Celkově se to jeví pesimisticky. Je reálné v dohlédlé době obměnit politickou ganituru?? - kde se tito noví lidé veznou a kde veznou know-how (bez něj velmi záhy podlehlou lobbyingu)
Ví samotní občané co vlastně chtějí (viz místní neové a spol.)
Know-how pro změnu má ČLK - politici moc neradi pouští (i když by se jim ulevilo, kdyba za ni na reformě pracovala ČLK) ale lékařský stav by za současné situace musel vynutit refromy silou, na což v současné doby asi nemá (předevší díky relativně uspokojivě finanční
zasaturovanosti priv. ambul. svéry - byť některé odbornosti poj. dosti drtí)
Zmenu politické garnitury je třeba řešit o základů - tj. od komun. voleb, kde by za slušné volední účasti šlo navolit lidi, kteří jsou místně známí tím, že to nejsou zlatokopecké krysy.
15. 10. 2009 | 13:11

Martin napsal(a):

Zdravotnictví a všechny jeho funkce a atributy mají sloužit k obsluze zdravotního stavu státu. Zdravotní stav státu je jeden ze zdrojů, které má stát svěřen voliči. Bez komplexu těchto zdrojů nebude existovat ani stát. Komercializace zdravotnictví je zároveň závislá na velikosti státu. V početném státu jednotlivé negativní pacientovy problémy se stávají nutně marginálními. Principiálně jde však o chybovost celého systému. U malých států tento vztah platit nebude. V česku se hazarduje s myšlenkami komercializace alespoň části - aspoň kousíček. Takže máme pojišťovny, vinou julínka i nemocnice. Po roce 89 a 2006 jsem nechápavě kroutil hlavou. Dnes lze už konstatovat, že rozddělení zdravotního a penzijního pojištění na VÍCE SUBJEKTŮ bylo z hlediska poplatníka chybou. Vůbec nic nezískal. Pseudo výhody demonopolizace pojištění jsou u poplatníků nahrazeny nejistotou a obavami z budoucnosti. Došlo k navýšení nákladů u obslužných organizací (místo jednoho správce jak byl výchozí stav), které zákonitě musí platit poplatník. Tržní princip žádnou výhodu v podobě lepšího zdraví, za které si platíme, nepřidal. Vrátíme-li se zpět ke zdravotnictví v ČR; je dobře jej vidět jednak v mezinárodním kontextu a směru jaký chceme uživatelům za stejnou cenu poskytnout. (v diskuzi jsou dobré nápady) a zároveň v jeho historických trendech. I předchozí generace lékařů měli dobré koncepty, které je možná zapotřebí dotáhnout. Ne zahodit a zase začít znova! Nic se nepovede napoprvé a nejdražší je pořád začínat! Rozhodně je však potřeba odmítnout experimenty na celém státě jako to předvedla topolova vláda. Pro poplatníka je riziko příliš vysoké, zisk neměřitelný. Vnitřní chod zdravotnictví není otázkou pro poplatníky, ale pro praktikující lékaře s oponenturou pacientů.
21. 10. 2009 | 21:30

Martin napsal(a):

Pokračování:
Kdo tvrdí, že je u nás zdravotnicví zadarmo, lže!
V předchozím příspěvku jsem naznačil, že zdroje do zdravotnictví od poplatníka chodí měsíčně a pravidelně (výkyvy dle ekonomiky) a v nemalé výši v poměru k jeho výdělku. Pro ekonoma je toto Ideální stav. Ví co má nyní i s čím může počítat do budoucna. Proč je výsledek po sečtení příjmů a výdajů donedávna mínusový? V české kotlině jednoznačně o sofistikovaté skryté tunelování. Každý to ví a veřejně se NYNÍ proti tomu NIC nedělá. Poplatník přeje sobě, lékařům i sestrám platy odpovídající výkonu ekonomiky. Přesto existuje Black hole, kde se rozdíl přijatých a vydaných peněz ztrácí! Dokud tomu tak bude, tak se situace nezlepší a žádná reforma se nezdaří. Přitom nezapomeňte, že schody se metou směrem dolů. Teprve na dalších vrchních stupních jsou ministerští úředníci s jejich kvalifikací prodávat cizí koncepty a cizí dotace. Čest vyjímkám, pokud vůbec ještě na ministerstvech existují.
21. 10. 2009 | 21:50

Mara napsal(a):

Jeste jeden uhel pohledu:

V lete jsem vezla kolabujici kamaradku do Motola. Ma pouze jednu jednu ledvinu a po zkusenostech z minulosti jsme obe vedely, ze musi okamzite na kapacku. Nikdo se s nami nechtel bavit dokud jsem nepredlozila jeji pojistenecky prukaz (to jsem jeste castecne chapala), ale jeste nejaky dalsi doklad o zaplaceni - nejak jsem nestihla s kamaradkou v naruci obehnout nemocnici a najit nekoho, kdo by ve ctyri rano osetril ten poplatek. Zcela nelogicky jsem ji nejprve chtela sverit zdravotnickemu personalu.

Kamaradka se davila na nemocnicni toalete, ale pred nami byla fronta dvou pokojne svitoricich pacientu, kteri pred nami meli prednost. Teprve pote, co ji zaslechla pani doktorka, zcela logicky ji prednostne osetrila.

To jsem si dovolila prilis, kdyz jsem pul hodiny pred tim presvedcovala sestru, ze kamaradka musi na kapacku a ze by nas jiste ti dva pacienti pustili (oba se privetive usmali a rekli, ze samozrejme...)

Sestra se me ironicky zeptala, zda jsem odborny lekar, ze ji to tam tak organizuju...Bylo mi sice do place, ale (ac v soku z jeji arogance) bojovala jsem statecne dale.

Kamaradka mne pozdeji na kapacce utesovala at si z toho nic nedelam, ze je na to zvykla.

Lekari byli vyborni, slusni a privetivi, sestra na prijmu horor, na oddeleni, kde ji hospitalizovali o kousek lepsi, pouze otravene, ze neustale chodim pro nove emitni misky a mam otazky.

Britska NHS ma daleko k dokonalosti, ale ucta k cloveku, empatie a snaha pomoci je evidentni na kazdem kroku. A v nejhorsim pripade alespon slusnost. Nedovedu si predstavit, ze by zde vysla sestra do cekarny a vyjekla neco ve stylu- "tak ten Crohn k pani doktorce Hajne" (vola pacienta nikoliv jmenem, ale diagnozou....to je zkratka nepredstavitelne hulvatstvi)

Odborna lekarska pece v Cechach je podle meho nazoru mnohdy na lepsi urovni nez v UK, ale ten pristup....snad jsem mela jen smulu (bohuzel prilis casto). Jen by mne potesilo, kdyby to vice lidem pripadalo neprijatelne a volali po reforme i v teto oblasti.

Nehodlam generalizovat a nechci se timto dotknout slusnych tvrde pracujicich nedostatecne odmenovanych zdravotnich sester, vim, ze jste.
22. 10. 2009 | 12:51

es2f napsal(a):

Zákazník:

"Lékař, od kterého pacienti odjíždějí na vozíku má stejný příjem jako ten, jehož pacienti jsou schopni běhu."

O sluzby lekare od nehoz pacienti jsou schopni běhu projevi zajem vice pacientu, a dal uz si to domyslete sam.
24. 10. 2009 | 16:16

sara napsal(a):

Milá paní Brixi, díky za fundovaný rozbor. Dovoluji ale si s vámi nesouhlasilt v tom, že problém počtu pojišťoven není důležitý. Je a velmi. Každá z nich totiž představuje skrýš pro desítky, spíše stovky zaměstnanců, kteří si v tichosti, nikým nerušeni, ujídají velmi slušná, rozhodně velmi nadprůměrná sousta z prostředků, které přicházejí do zdravotnictví. V systému zákonného zdravotního pojištění jde o prostředky vyhozené oknem. Další můj nesouhlas s týká úvah o vytvoření soukromých akciových společností ze zdravotních pojišťoven. Stručně řeknu jen tolik, že by se jednalo ne pouze o tunel, ale přímo o turbotunel, řečeno aktuální rétorikou, jaký ČR, proslulá tunelováním státních financí, ještě neviděla. Prostě fičák, na jehož konci bychom se všichni smíchy neudrželi, napsáno velmi slušně. Mějte to, prosím, na paměti.
27. 10. 2009 | 10:15

falknovan napsal(a):

To sara:

Jako bývalý zaměstnanec jedné ze zaměstnaneckých pojišťoven Vám musím dát za pravdu. Od ředitele po šéfy odborů všichni octavie v plné výbavě,a pochopitelně jako managerská vozidla, tedy k privátní dispozici, přičemž jedna z těch octavií sloužila výhradně k tomu, aby šéfka odboru jezdila 6 km do práce a zpět, na prac. cesty do Prahy busem, neb se města bála.Takže umrtveno 6 x cca 700 tis. Kč. Rádobyreprezentačních akcí nepočítaje, o vnitřním vybavení kanceláří se vůbec nebudu bavit. Skutečně, měla by tu být jedna pojišťovna, která bude zastřešovat základní či standardní péči, ostatní nechť na bázi komerční řeší nadstatdard.
27. 10. 2009 | 15:19

karvi ňok napsal(a):

Paní Brixi,
přijeďte někdy na ostravsko a potažmo do Karviné, vykládat důchodcům z řad zhuntovaných havířů, hutníků a dalším důchodcům z těžkého průmyslu o nějaké drahé zdravotní péči pro důchodce. Kdyby těchto "vo lů" nebylo a nevybudovali vám určitou úroveň života a jeho nástavby, asi by jste teď těžko seděla ve Světové bance a dalších institucích a nepobírala kýžený obolus zajišťující Vám přeslušné živobytí, ze kterého si můžete platit nejkvalitnější zdravotní péči.
30. 10. 2009 | 18:08

cartier cheap napsal(a):

It would be great if you have other great things just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 07:05

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy