Rovnost příležitostí aneb Investuje teď stát rozumněji než za socialismu?

15. 11. 2009 | 05:43
Přečteno 6766 krát
Státní zásahy ke zmírnění dopadu sociálního znevýhodnění, jenž se projevují při nástupu do základních škol nebo ve výběrových řízeních na vysoké školy, jsou vesměs špatné. Jsou drahé, málo účinné, v rozporu se zdravou meritokracií a na úkor jiných dětí. Hlavně ale probíhají příliš pozdě.

Co dítě svým sociálním znevýhodněním ztratilo v raném věku už těžko dohání v šesti nebo osmnácti letech. Nedostatky v rozvoji myšlení, schopnosti učení a paměti během prvních tří až pěti let života mají trvalý dopad na celý život. Napravovat zpomalený rozvoj kognitivních schopnosti a celkové osobnosti dítěte v raném dětství je později velmi nákladné a často nemožné.

Jaké investice do rovných příležitostí jsou nejnávratnější?

Že má stát dělat více pro to, aby nedocházelo k „segregaci“ romských dětí na základních školách? Aby více dětí ze sociálně slabých a znevýhodněných rodin mělo příležitost studovat na vysokých školách? Aby vzrostl podíl kvalifikované pracovní síly, poklesla kriminalita a snížil se počet osob závislých na sociálních dávkách?

Podle současného výzkumu jsou neúčinnější investice během prvních pár let života dítěte. Z ekonomického pohledu má státní podpora pro zdravý rozvoj dětí (včetně programů pro vzdělávání nastávajících rodičů a pozitivní stimulaci rozvoje dětí po narození), vyšší návratnost ve srovnání s jakýmikoliv jinými výdaji. Potvrzuje to seriózní ekonomický výzkum např. Jamese Heckmana ze Chicagské univerzity i business konsultantů McKinsey. Podpora rovné příležitosti již před a po narození dítěte dává smysl z hlediska práv dítěte. Dává smysl také z hlediska maximalizace ekonomické produktivity. Šance plně rozvinout a uplatnit schopnosti na pracovním trhu podporuje hospodářský růst.

Nedávno jsem měla příležitost diskutovat na toto téma se dvěma nositeli Nobelovy ceny za ekonomii, Josephem Stiglitzem a Amartyou Senem. Jejich shrnutí současného ekonomického výzkumu je jednoznačné: Investice do dětí před a prvních pár let po narození mají nejvyšší návratnost. Finanční, ekonomická i společenská návratnost takových investic významně převyšuje jakékoliv jiné investice v soukromém i státním sektoru.

Zdravá životospráva a všeobecné vzdělání matek podmiňují zdravý vývoj zárodku (včetně např. rozvoje mozkové kůry, což bylo nedávno fotograficky dokumentováno). Výživa a stimuly ke zdravému tělesnému a duševnímu rozvoji v raném dětství ovlivňují, nakolik bude dítě připraveno uspět ve škole, v zaměstnání a v životě vůbec.

Nedávné empirické studie například ukázaly, že jedním z hlavních typů znevýhodnění, které podlomuje úspěšnost ve škole u dětí ze sociálně slabých rodin, je to, že jim v raném věku rodiče nečetli a ani s nimi moc nehovořili. Nedostatek „kvalitního času“ s knížkou a v podnětném hovoru už i v době, kdy dítě ještě nemluví, se o mnoho let později projeví horšími výsledky ve škole, v zaměstnání a životě.

Co jim brání?

Proč jdou tedy státní finance i intervence v mnoha zemích ve směru kvót a povinného začlenění sociálně znevýhodněných dětí ve vyšším věku? Proč je pro politiky přitažlivější střežit rovné příležitosti pro děti v základních, středních a na vysokých školách, než zaměřit peníze a pozornost na dostupnost tělesně a duševně stimulujících programů pro děti raného věku a na vzdělávání o potřebách rozvoje dítěte pro nastávající rodiče?

Podle výzkumu OECD, je pro sociálně slabé naplnění „amerického snu“ (tedy úspěchu bez ohledu na původ) obtížnější v USA než v Evropě. Dítě, které se narodí v sociálně slabší vrstvě, má v USA během života mnohem nižší šanci dostat se do střední nebo vyšší příjmové vrstvy než ve většině vyspělých evropských zemí.

Důvodem je právě nedostatek podpory pro zdravý rozvoj dětí a rodičovství v Americe. Konzervativní doktrína, že nejlepší pro dítě je být doma s matkou, prostě přinejmenším pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí neplatí … a stát už to žádnými drahými intervencemi na podporu rovných příležitostí později nedožene.

Pokud je funkcí státu podporovat rovné příležitosti, budou programy pro vzdělávání nastávajících rodičů a pro rodiny s malými dětmi včetně dostupných školiček pro ty nejmenší lepším využitím veřejných prostředků i úsilí byrokratů než kvóty a nápravné investice v pozdějším věku.

Mám obavy, že v tomto směru se u nás fungování státu za posledních 20 let příliš nezlepšilo.



Více třeba zde:
Capability formation, early intervention and long-term health
Investing in Disadvantaged Young Children is an Economically Efficient Policy
The productivity argument for investing in young children
Investing in early human development: Timing and economic efficiency
Intergenerational Transmission of Disadvantage: Policy Implications (OECD)



Jinak k listopadovému výročí ještě přikládám odkaz na krátké srovnání reforem v Česku a Číně: Reformy počesku ... a počínsku.



.
.
.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Janovec napsal(a):

Paní Hanko, děkuji Vám za tu sérii předchozích článků.

Málokterý český žurnalista umí dnes posuzovat skutečnosti bez předpojatostí, tak jak to umíte Vy. Jste opravdu žena na svém místě. Na zdejší blogy přinášíte sociální cit. Myslím, že Vám nikdo soudný nemůže vyčítat, že by z Vás byl cítit starý režim na sto honů daleko.
15. 11. 2009 | 09:09

Petr Havelka napsal(a):

Paní Brixi,

co se v mládí naučíš ... jako když hlavou tlučeš hlavou do zdi

Pokud tu napíšu, že především se musí Vámi citovaná podpora směrovat k rómským spoluobčanům, tak se nám tu odehraje pěkná "mela".

Ale co, stejně se to tak dopadne takjaktakdyckydopadlo.
Píšete věcně, pádné argumenty a z toho zdravé závěry, jak to dopadne, když ne.
Následná diskuze pod blogem bude připomínat výrobní porady, největší díl času si vybere nějaká banalita a podstatné se řeší posledních pět minut nebo vůbec.
15. 11. 2009 | 09:15

Proto napsal(a):

Současný alibistický,nekompetentní způsob tzv. začleňování vede k opravdovým absurditám a oknem vyhozeným nemalým prostředkům.Znám trochu poměry na jedné základní, speciální škole.Vynechám opravdové vulgarity a hrubosti. Ani jeden její žák se nehlásí k romské národnosti. Na škole jsou však děti jaksi méně a více snědé.Tak nepochybně rozlišuje vedení. Ty více snědé mají zadarmo obědy,obuv a ošacení na tělesnou výchovu,pomůcky. Dokonce se nemusí ani přezouvat.Vyučující jim nesmí vytýkat i viditelné množství cizopasníků (blechy, vši) na těle,ba ani žalostnou hygienu (mnohdy se jedná i o exkrementy na oděvu).Mnohdy se do třídy dostaví jen jedno dítě, vyučující jsou však vedením (pod hrozbou :"když se ti to nelíbí běž jinam")nuceny absence omlouvat- " rodiče by přišli o dávky".Na škole pracovala jako uklízečka paní se snědou pletí. Chodila pozdě do práce a její prac.výsledky byly mírně řečeno nevalné. Vedení školy z ní proto udělalo tzv. asistentku (tam se pozdní příchod nepozná, ve třídě o 7. žácích je jich několik) a nyní "pomáhá " při výuce.Na místo uklizečky byla přijata "nesnědá" paní. Jednou z asistentek je také absolventka romské sš. Je však problém ji přiřadit k dítěti,které zvládá počítat přes 20, tam její schopnosti končí.Místo ve sborovně však má zajištěno kvůli barvě své pleti. Je toho ještě mnoho, co by se dalo konkrétního vyprávět. Takový alarmující stav však dopustil nastavený systém, kdy se nevyžaduje nic a nabízí vše.Politici takto vědomě vytváří uměle problém,který se potom "jako" pokouší řešit a osočují většinovou společnost z netolerance.Finanční prostředky jsou tak velmi neefektivně vyváděny z veřejných prostředků. Škola je vybavena tak, že málokterá obyč. škola základní na to dosáhne.Tam jsou však i děti ochotné se vzdělávat, ze sociálních poměrů,kde je vzdělání hodnotou,ne jen potvrzení docházky do školy nutným zlem pro obdržení soc. dávek.
15. 11. 2009 | 10:08

Janovec napsal(a):

Když jsem nedávno četl jeden její starší článek, napadla mne myšlenka, že takoví veřejně známí lidé, jako je paní Brixi, by měli vstupovat do veřejných funkcí. Hana Brixi by se mohla třeba stát ministrem zdravotnictví. Jak mne to napadlo, tak mi to zase hned odpadlo. Problém je v tom, že asi ne v Česku. To by muselo být třeba v Dánsku, v Německu, nebo ve Švýcarsku.

Určitě ne u nás. Tady se používá pro cestu ke státní funkci výtah moci - prostřednictvím stranických sekretariátů. Vlastně je to úplně stejné, jako za totalitního režimu. Žádná kvalifikace pro výkon funkce se nevyžaduje. Příklad madam Parkanová. Ministerstvo čehokoliv. Jenom těch stranických sekretariátů je dnes trošku víc, metody, které používají, jsou však stejné jako za komunistů.

Zkuste si přátelé vzpomenout, z celé té eskapády ministrů zdravotnictví, kdo z nich je veřejně publikačně činný, i když dnes třeba stojí mimo politiku. Já jsem si všiml, že něco smysluplného občas něco napíše jen Ivan David. Když si vzpomenu na ministra Tomáše Julínka, jak se nad ním dnes zavřela voda. Jakoby přišel o ruce a o ústa. A jaký to byl dříve reformátor! Když byl ve funkci, chtělo by se zvolat, že je novým mistrem Janem z Husi.

Myslím, že dnešní vláda exkomunistických neprominentů nám dokazuje, že to nemusí být o výtahu moci. Čím se liší od jiných předchozích vlád? Zkuste o tom popřemýšlet. Čím je jiná, že ji většina z nás respektuje?
15. 11. 2009 | 10:12

Merlin napsal(a):

Paní Brixi,
to co píšete má jednu slabinu. Vy neberete v potaz vliv rodičů. Ať už genetický vliv nebo výchovný. Veškerou zodpovědnost házíte (podobně jako cikáni) na stát.

Můj otec byl nejstarší ze sedmi dětí, ročník 1902, otec legionář, matka chodila uklízet, byt na Vinohradech pokoj kuchyň, všichni tři kluci vystudovali vysokou školu, a holky měli střední školu. Holt kvalitní děti z kvalitních rodičů a kvalitně vychovaní, i když by na ně pasovalo vaše "dětí ze sociálně slabých a znevýhodněných rodin".

V tom to není, paní Brixi ! Je to v kvalitě rodičů !!! A tu stát ničím nepředělá !
15. 11. 2009 | 11:05

Jedla napsal(a):

Merline,
domnívám se, že autorce křivdíte, jsem přesvědčen, že vliv rodičů naprosto nepodceňuje a je si ho plně vědoma.
Ale jestliže jednou hovoříme o snaze přetnout gordický uzel a něco napravit, pak je správné "hendikep" rodičů kompenzovat (podtrhl bych to slovo) raději dříve než později. Nelze předělat rodiče ( a v Austrálii prošli draze zaplacenou zkušeností, že odebírání dětí je ještě hnusnější ), ale o kompenzaci hendikepu hovořit lze.
Odpovědnost rodičů tím není zpochybněna, ale jestliže nároky na nápravu věcí převyšují jejich schopnosti a možnosti, společenská pomoc je jediné, co zbývá, mimo zlomenou hůl nad problémem a pasivitou, která časem přejde ve vymezení se vůči společnosti, konflikt, nenávist a extremismus.

Kluby, help centra a kursy pro maminky, vynikající školka, kde by bylo na pár hodin denně místo i pro dítě nezaměstnané maminky, a kam by mohla na hodinku denně přijít samotná maminka i s mladším sourozencem (miminem), nebo skvělé mimoškolní volnočasové centrum pro nejmladší žáky (s možností napsat si a nechat zkontrolovat úlohy) by lecčemu pomohly. Víc než doučování pro páťáky či nízkoprahový klub pro fetující sedmáky.
15. 11. 2009 | 12:05

Petr napsal(a):

Naproste nepochopeni problemu. Skola nemuze suplovat rodice,kteri jsou prece za ne zodpovedni a kterym by za takovou peci o deti mely byt odejmuty socialni davky. Jedine reseni by bylo jim deti odebrat. Na vine je ale predevsim stat, ktery podporuje vyrobu deti coby bezpracny zdroj prijmu,
15. 11. 2009 | 13:40

žena napsal(a):

Dobrý den, paní Brixi,

velice ráda čtu Vaše blogy. Píšete velice zajímavě a srozumitelně.

K dnešnímu tématu:
Rovnost příležitostí aneb Investuje teď stát rozumněji než za socialismu?

mám jen srovnání:
za socialismu - pracovní povinnost, dostatek jeslí a školek

dnes - nezaměstanost, nedostatek jeslí a finančně dostupných školek pro sociálně slabší rodiny. Krizi řešíme i snížením mateřské.

Podle mého názoru námi zvolení politici investují v této oblasti nelogicky.

Děkuji Vám za zajímavé blogy.
Hezký den
žena
15. 11. 2009 | 13:50

pavla napsal(a):

Paní Brixi, myslíte to sice dobře, ale celý problém je v tom, že někdo MUSI CHTÍT! A když se nechce, tak nepomůže nic. Všechno, co se investuje, vyjde naprázdno. Viz příspěvek "Proto". Dokud sami cikáni neuznají, že vychození alespoň základní školy je důležité, tak můžete nabízet cokoliv a budou pořád tam, kde jsou. Jen se jim podstrkuje, vše usnadňuje. A proč? Staví se pak k životu lépe? Myslím, že ne. Jak je chcete donutit, aby děti posílali do školy? Jak můžou pak studovat na středních a vysokých školách, když nejsou schopni absolvovat základní? Vždyť doma jen slyší o dávkách, "rasízmu", povinnostech státu, ale o povinnostech svých nic. Můžete jim cpát horem dolem, tak stejně peníze skončí v automatech a v hospodách. Nebo si myslíte, že jim tu knížku, aby dětem mohli číst, koupí? Stoprocentně ne. Prostě asi jiní nebudou. Ti slušní, kterých je minimum, tak asi měli rozumnější rodiče, kteří je vedli k normálnímu životu a věřím tomu, že jejich spoluobčané se k nim také slušně chovají.
Přidáme-li jim dávky, zvýšíme mateřskou, tak co asi pak bude? Jen další děti, které jsou pro ně celoživotním zaručeným příjmem a také další zátěží pro společnost na hodně dlouhou dobu. Bez toho, aniž by sami vlastním přičiněním jedinou korunu společnosti odvedli.
Vidíte, že si s tímto problémem nevědí rady žádní aktivisté, maximálně finance využívají pro své zájmy. Myslím, že kdybychom se na hlavu stavili, zajistili nevím co, tak to lepší nebude. Ale nakonec proč? Proč by pak měly být děti slušných rodičů znevýhodňovány?
Přece to není jen věc sociálně slabých rodin. Takových je spousta a jejich děti chodí do školy řádně, čistě oblečené, najezené. Sice žijí v podmínkách v rámci svých možností, ale snaží se. A o tom to je. Cikánům dáte nový byt, peníze, příspěvky na všechno možné a pokud nad nimi nebuder stát dráb, tak je nedonutíte k ničemu. Je třeba je držet zkrátka, tak jak je tomu ve Vsetíně. Tam si poradili. Neplatíš, nestaráš se, vypadneš. Dávky jen na základě řádné docházky do školy. Ale to nesmí být tím způsobem, jak psal diskuter "Proto".
15. 11. 2009 | 14:26

pavla napsal(a):

Žena: Proč by měly do jeslí a školek chodit děti ze sociálně slabých rodin, když jejich rodiče nechodí do práce? Tedy myslím tím tu menšinu. Proto, aby se rodiče mohli válet doma a nedělat už vůbec nic? Když stejně to, co se naučí ve školce, pak doma nikdo nerozvíjí. A školka není žádným suplujícím činitelem rodiny.
15. 11. 2009 | 14:29

Leo K napsal(a):

To Petr:
Výchovnou funkci nelze z procesu vzdělávání žádným způsoben vydělit. Bohužel, někteří "takypedagogové" jsou přesvědčeni, že to lze a vynášejí soudy o jedinečných a nezpochybnitelných právech rodičů. Takže místo spolupráce rodičů se školou se kodifikoval jakýsi stav těsně před bouřkou. V této husté atmosféře se nejen špatně učí, ale také špatně vychovává. Ostatně pojem odpovědnost rodičů je natolik vágní, že z něj nelze vyvodit žádný jednoznačný právní názor.
To H. Brixi:
To, co popisujete, je jen jedna stránka problému. Každá líc má svůj rub. Rozvoj dětí zvláště mezi 4.a 7. rokem věku, kdy ustupuje celostní vnímání a rozvíjí se analytické a dítě je opakovaně schopno z pozorování vyvodit obecnější zákonitost, je dávno řešen systémem MŠ. Je opět smutnou skutečností, že politici tuto navýsost kvalitní službu (záviděla nám celá Evropa) dehonestují rušením MŠ a zaváděním tzv. "mikroškolek", kde je rozvoj dětí nahrazen hlídací funkcí. Dále protestuji proti tvrzení, že prostředky vložené do školní a adolescentní mládeže jsou vynaloženy neefektivně. Zkomercializované nabídky volnočasových aktivit vytvářejí velmi účinný filtr účasti sociálně slabších rodin. (Sledoval jsem v Teplicích hokejové utkání žáků a trenér musel dát dohromady šesťáky, sedmáky a osmáky, aby vůbec vytvořil manšaft.) Nejenže to znamená plýtvání možnými talenty, ale také vznik neřízených skupin, part, které už ulice poučí, co je zač. Následné řešení, které je věcí policie, soudů a soudních znalců atd. je podle mého skromného názoru velice drahé a nezaručuje budoucí nápravu. Peníze investované do této kapitoly se ve výsledku znásobí nejméně stejným faktorem, jako peníze, o kterých mluvíte vy!
15. 11. 2009 | 14:42

žena napsal(a):

Pavla:

Podle mého názoru by měly mít všechny děti rovné příležitosti. Dětskou společnost dětem nikdo nenahradí. Ve společnosti ostatních dětí se naučí soužití se svými vrstevníky.

Podle mě by děti měly být prioritou. Nezdá se mi, že by tomu tak v dnešní době bylo.

Navíc rodina s dětmi těžko vyjde jen z jednoho průměrného platu.

Píšete:
A školka není žádným suplujícím činitelem rodiny.

Podle mě tomu tak bohužel v některých případech je a dětem je to ku prospěchu.
15. 11. 2009 | 14:43

iga napsal(a):

pro Merlina

obdobny priklad, dve holky pochazi z rozvracenych pomeru, matka samozivitelka stredoskolacka, malomesto. Obe vysokoskolske diplomy, jedna cerveny v Cechach druha dokonce ze Sorbony. Huste to bylo, kdyz jim na socialce zapocitali stipendium z Francie zpetne do prijmu rodiny a nasledujici rok nemely narok na socialni davky - a to stipendium bylo tak nizke ze parizska socialka ho musela dorovnavat do zivotniho minima... Ja a moje segra. Jenom dik mamce jsme meli na hodnotovem zebricku vzdelani hodne vysoko a opravdova hmatatelna pomoc neprisla ani od statu ani od mesta. Nevim proc to nekde jde a jinde proste ne.

K tem skolkam : ja jsem ted na rodicovske a jak uz jsem psala jinde "vybrala" jsem si triletou variantu. Na soukromou skolku si z ucitelskeho platu ani nesahnu... Na vyssi davky kaslu, potrebuju financne prijatelnou skolku a kratsi uvazek!
15. 11. 2009 | 15:26

VK-Can napsal(a):

Srdecne zdravim pani Brixi.

Opet jste trefila do cerneho!
Myslim, ze po zdravotnictvi je soucasny stav skolstvi v USA problem daleko vetsi pro pres. Obamu nez obe valky.

Problem, jehoz reseni uz sice zacina ted, ale na vysledek si obcane USA (a castecne i svet) musi aspon jednu generaci pockat!
A to je muj velmi optimisticky odhad!

Roztristenost americkeho skolskeho systemu zakladniho vzdelani je kolosalnich rozmeru!
Pri cemz postgradualni vzdelani ma stale jednu z nejlepsich urovni na svete.

I kdyz se pres. Obama rozhodne a dokaze prosadit radikalni vylepseni americkeho skolstvi, vysledky jsou daleko.

Cekani neni v USA prilis rozsirena vlastnost.
Preji hezky vikend.
15. 11. 2009 | 15:27

scientist napsal(a):

"Nedávné empirické studie například ukázaly, že jedním z hlavních typů znevýhodnění, které podlomuje úspěšnost ve škole u dětí ze sociálně slabých rodin, je to, že jim v raném věku rodiče nečetli a ani s nimi moc nehovořili."

to je zcela jistě ano, ale:
čtení a komunikace s dětmi je jenom osamoceným znakem. ve skutečnosti jsou součástí celého souboru způsobů jednání/myšlení rodičů, které se nakonec netýká jenom dětí, ale vůbec způsobu života.
Samotné "čtení a mluvení", pokud není v rodině provázáno se širším souborem představ a přístupu k životu, nic nevyřeší. Prostě potřebuje "živnou půdu" aby mělo smysl, jinak je to "nesystémové řešení", nezapadá-li do celkového lifestylu rodiny.

Ale hlavně, nedovedu si představit, jak lze romské rodiče (o kterých se bavíme především) přesvědčit aby dětem četli a aby "na ně mluvili".
"Mluvit" s dítětem tak aby to rozvíjelo jeho intelekt, na to i samotný rodič potřebuje mít určitou schopnost, tedy umět s ním takto mluvit a být přesvědčen, že je to nutné. U velmi chudých rodin tyto představy ani tyto schopnosti nejsou běžně pěstovány (a to se netýká jenom cigánských rodin).

Napsala jste, kde je jeden z problémů, ale to se všeobecně ví. Navíc na to neupozorňují nedávné výzkumy. Takové poznatky jsou známy desítky let.
Největší potíž je, "jak na to".

A tady je kámen úrazu. K tomu, co naznačujete, by se dalo dospět tím, že se romské rodiny zřeknou nebo budou donuceny se zříci (samozřejmě že ne násilím) vlivu na své děti. To je zcela neoddiskutovatelné, ale pro mnohé zapálené pomáhající lidi je to kontroverzní nebo nepřijatelná představa. ani se nedivím. Proto se to také nedá nahlas říci.

Celý vtip tedy spočívá v tom, jak toto "ukradení" dětí z romských rodin provést tak, aby to bylo pro všechny zúčastněné nepozorovatelné, aby nebolelo a aby vlastně bylo chápáno jako zcela dobrovolné. Taková krádež za bílého dne.

Určitý ilustrativní případ je například fungování nultých ročníků: romské maminky z větší části nakonec svým dětem nedopřejí, aby do nich pravidelně chodili.
Lze se jim divit?
problém je v tom, že pro tyto maminky je dítě a starost o ně tvůrcem jejich identity - je to ta jedna z mála pozitivních věcí, na kterých mohou obhájit smysluplnost svého života; navíc se to od nich očekává "být dobrá matka".

ještě mne tak napadá, že možná systematicky selhává církev, která mohla za těch dvacet let mezi Romy dosáhnout velkého vlivu a autority a nakonec jim pomoci zřizováním komunitních center.
Ty, která zřizují "neziskovky", trpí slabou autoritou a omezeným dopadem.
15. 11. 2009 | 15:39

pacoš napsal(a):

to Janovec 15.11.2009 10:12:29
Mýlíte se, voda se nezavřela! Žáby na prameni sedí u informačních zdrojů a to jsou ... viz http://blisty.cz/2009/11/13... Jen tam zapomněli na největšího shromaždovatele: VZP. Znáte složení všemožných rad ve VZP? Prý tam je někdo i za pacienty, kdo nás chrání, nebo vyčkává na příležitost s informacemi po ruce? Vyhraje ten, kdo dokáže všechny informace propojit, ne?
15. 11. 2009 | 16:07

vlk napsal(a):

Paní Brixi,

jak jste moje blogerka z nejoblíbenějších, tak dnes bohužel musím konstatovat, že jste téma uchopila velmi povrchně.
Respektive -uchopila jste jej na teoretické rovině.
Ano, asi by pomohlo, kdyby NĚKDO dětem v handicapovaných rodinách ZAJISTIL skvělou výživu, měl pro ně dostatek času, četl jim, hrál si s nimi, věnoval se jim, atd.a td.
Jen schází zjistit , kdo onen NĚKDO má být. Kde se v těch handicapovaných rodinách má vzít.

A ještě drobnost - jste ekonomka. Takže byste neměla mít problém s tím, když já budu nahlížet na Vaši úvahu jako na investiční možnost. Která vypadá asi takhle: když spoluinvetuji do handicapované rodiny , do jejích dětí, vprvní fázi života tolik a tolik, pak později , řekněme za 15 let, ušetřím asi tolik a tolik na skutečnosti, že předměty mé investice se vyhnou delikventnímu prostředí, budou se vzdělávat, minou je drogy, herny , kriminalita a tak podobně....
Ryze technokraticky - vy byste reálnostia realitě takové investice věřila?

Ta investic e může mít smysl jedině tehdy, když po mé investici se podmínky pro tuto investici nezhorší. A protože o dětech rozhodují rodiče, znamenalo by to, že po mjí počáteční investici nastoupí buĎ jiný investor nebo že rodiče, které jsme financoval já,toto kofinancování přestanou potřebovat....
15. 11. 2009 | 16:37

xxx napsal(a):

Napsala jste "A", je třeba říct i "B". Kdysi jsem na koupališti tři hodiny pozoroval skupinku asi 20 romských dětí - nejmenší mělo tak dva roky, nejstarší možná třináct. A zíral jsem, jak ty starší dokázali pečovat ty mladší ... Máte pravdu, ve škole se těmto dětem nejspíš dařit nebude. Ale já jsem v té chvíli docela litoval, že ti moji dva "sobečkové" nejsou v něčem aspoň trochu jako oni :-(
15. 11. 2009 | 16:39

zdesta napsal(a):

vlk.Já bych příspěvek p.Brixi bral v takové obecní rovině.Za předpokladu plnění alespoň základních rodičovských požadavků.Nelze jen vycházet s negativních zkušeností asociálů.Já osobně jsem přesvědčen,že p.Brixi je obeznámena ve všech směrech.Samozřejmě nelze najít ideální řešení.Pro mne je důležité,že se touto problematikou vůbec někdo zaobírá.Nedělat nic není řešení.
15. 11. 2009 | 17:27

Gerd napsal(a):

Romové mají trochu jiný žebříček priorit a vzdělání na jeho čelné příčky nepatří ani náhodou. Pokud by takový jedinec chtěl vyniknout sám, jeho komunita jej nepustí, bere to jako nepřípustné vyvyšování. Romské děti jsou na vývoj ponechány samy sobě a mohou si dělat, co je napadne. Když se jim nechce do školy, rodiče je nedonutí. Na druhou stranu se s nimi jedná jako s dospělými. Romské matky své děti do školek nedávají, protože to stojí peníze a stejně jsou (většinou) s nimi doma.
Řešení je jediné, osvětová akce mezi Romy. Ale proč by si vyřešením problému romští aktivisté odebírali svůj zdroj živobytí? Za další, Romové cítí určitý pocit méněcennosti. Šlo by udělat pro ně vzdělávání v jejich jazyku, ale kde vzít pedagogy? Proč to jde u Vietnamců a nejde u Romů, kteří mají výhodu lepší znalosti češtiny oproti Vietnamcům? Je poměrně naivní názor, že se Romové dětem věnují. Mají je rádi, to ano, ale věnovat ani nápad! Romské děti si dělají, co chtějí a rodiče jim to umožňují!
Protože se děti nenaučili už v dětství překonávat určitou nechuť k povinnostem, stejně přistupují k práci i v dsopělosti a jejich pracovní nasazení je krátkodobé a často nevalné.
Řešení je jedno, prosté a účinné. Rozebrat hodnoty vyznávané v romské komunitě a nemilosrdně je podrobit rozboru možností jejich uplatnění v dnešní době. To by však měli udělat sami Romové, ostatní jim mohou jen podat pomocnou ruku.
Pozitivní diskriminace ve prospěch romů problém neřeší, jen jej konzervuje nebo zesiluje. V každém případě však brání řešení a majoritní společnost jej bere jako svou diskriminaci a Romy za privilegovanou vrstvu. Oprávněně.
15. 11. 2009 | 17:37

Janovec napsal(a):

Vlku, potíž je v tom, že nikdo z nás nechce přijmout odpovědnost za podmínky v romských rodinách a komunitách. Já tvrdím, že za tuto situaci můžeme z větší poloviny my. Na váhu jsem to ale nedával.

Tržní systém může spolehlivě fungovat jedině s určitou nezaměstaností, která vytváří přetlak nabídky pracovní síly. Jedině takto lze udržet cenu pracovní síly v rozumných mezích.

Těm, které jsme odsoudili k nezaměstnanosti (na někoho to vždycky musí padnout), musíme dát určitou almužnu, aby nechcípli hladem. A kdopak do této skupiny padne jako první? Přece ti, kteří ten smysl pro osobní odpovědnost nemají tak skvěle nacvičený, jako třeba Vy, Vlku.

Jsme za úroveň života v romských rodinách odpovědní stejnou měrou, jako jsou odpovědní i oni. Paní Brixi bych povrchnost určitě nevyčítal.

Včera jsem někdo v televizi slyšel mluvit jednoho roma. Říkal tu známou romskou obhajobu: Komunisti nám sebrali housle a cimbál, ale nechali nám aspoň krompáč. Tihle po revoluci nám sebrali i ten krompáč.
15. 11. 2009 | 17:39

argun napsal(a):

Uff, no to je tedy nářez....

"Finanční, ekonomická i společenská návratnost takových investic významně převyšuje jakékoliv jiné investice v soukromém i státním sektoru."

"Podle současného výzkumu jsou neúčinnější investice během prvních pár let života dítěte."

"Zdravá životospráva a všeobecné vzdělání matek podmiňují zdravý vývoj zárodku"

Je tady řeč o lidských bytostech nebo o organizovaném odchovu ušlechtilých morčat s normovaným IQ? Možná by byly řešením chovné farmy, kde se pod státním dohledem pářili počátačem vybraní jednici a stát by tam garantoval kvalitní stravu a pohádku před spaním...

Ke studiu doporučuji Aldous Huxley: Brave New World. Možná by paní k prozření pomohlo, kdyby si nějaké romské dítě adoptovala. Neboť vůbec netuší, o čem je řeč. Osobní pocit z blogu - běhá mi mráz po zádech.
15. 11. 2009 | 17:47

argun napsal(a):

Janovec
Vy naivo, což opravdu nechápete, že splendid isolation ve Světové bance je nebeská pastvina v porovnání se sudem prachu pod židlí ministra zdravotnictví? Vy by jste měnil?
15. 11. 2009 | 17:51

Janovec napsal(a):

Argune,
někdo to tady musí konečně prolomit, myslím tím třeba Hanu Brixi, jinak bylo naprosto zbytečné zvonit klíči a dožadovat se svobody. Ona není až tak v izolaci, nebyla by tady na blogu. Pánbu za její názory zaplať, nečetl jsem zatím lepší.

Já říkám a už se snad opakuji: "Jestliže bude v systému na jedno volné místo deset žadatelů, tak těch devět nemá pořád šanci. A když někdo z těch devíti místo získá, tak jedině na úkor toho, že jiný svoje místo ztratí."

Takže, když romský národ jako jeden muž nastoupí do práce, stejný počet neromského obyvatelstva tímto svoje místo ztratí. To je zákon zachování pracovního místa.

Argune, chcete žít v takovém systému, ve kterém romové pracují jako diví, a gadžové se válí pod mostem a vybírají popelnice? Oni naopak se za nás obětovali. Jako Ježíš Kristus. Abychom my se měli dobře.
15. 11. 2009 | 18:20

vlk napsal(a):

zdesta

já svůj příspěvek napsal proto, že vím, že paní Brixi je obeznámena. ,-))

Janovec
S převážnou částí vaší repliky souhlasím. Nicméně nemohu přijmout větu - že jsme odpověni stejně jako oni! Nikoliv. Zkuste být hndicapovaným bílým! Třeba proto,že otec je alkoholik a gambler. Nikdo si vás ani nevšimne. Jste bálý? Máte smůlu Pomoz si sám.
Už jsem to tad y psal . Nikdo nikdy nebud e do naší problémovéomunity invetovat tak jako to činili komunisté. Letní tábory, povinná práce, mimoškolní výchova, rozmisťování do většinové populac e / bohužel, protože kdyby nedošlo k tranferu ze SLovenska v 70-tých letech, tak jsme tenhle problém neřešili/, atd. atd.
Prostě investice do odbourání jejich handicapů na jaké užnikd ynebudeme mít prostředky.Co z toho zůstalo? Nic! Ta investice byla po převratu promrhána. Jejími příjemci. Za to s e rozhdoně nikd ynebudu cítit odpovědný. A žádná další investic e do nich nebud e mít smysl, pokud oni sami nebudou chtít změnit svou situaci. Chtít změnit svou situaci! To je to kouzelné slovo. Pak má smysl investovat.
Paušální natahování dlaně a vykřikování hesel o rasismu neberu. A o cimbálech a krumpáčích také ne. Vlasta Hortváth, Gipsy. cz a pár jiných ukazují cestu. Jenže to znamená začít u sebe, přijmout odpovědnost a podřídit se disciplině a respektovat většinová pravidla.....
15. 11. 2009 | 18:26

argun napsal(a):

Janovče milý,
o Vašem tvrzení, že se Romové za nás obětovali jako Ježíš Kristus bych si dovolil lehce pochybovat.. to je vskutku štěpné téma do debaty, kterou ale rozhodně nechci podstupovat. To téma zde bylo totiž proprané nesčetněkrát ze všech stran. Zde je řeč o jiném. A sice o státem řízeném odchovu ušlechtilých morčat místo výchovy dětí. A to mě osobně děsí. Zatím nejtvrdší sociální inženýrství, s jakým autorka přišla. Ta myšlenka, dát rovné podmínky úplně všem a hlavně zbavit rodiče svéprávnosti pokud jde o výchovu jejich dětí, je přece z podstaty zrůdná. Zkuste to domyslet. Tím samozřejmě neříkám, že nemají existovat žádné mechanismy, které ulehčí start hendikepovaným. Mají.
15. 11. 2009 | 18:40

Janovec napsal(a):

Vlk:
co píšete chápu, avšak nic to neřeší. Situace je v tuto chvíli taková, že si většina romů zvykla nepracovat a jen si chodit pro sociální dávky. Zřejmě jim to stačí a pokud ne, najdou rychle cestu i k dalšímu, bohužel, většinou nelegálnímu příjmu.

Co s tím můžeme udělat? Obávám se, že nic moc. Jediný způsob, jak z toho ven, je dát jim práci a postarat se o to, aby i jejich děti měly přístup ke vzdělání a poznaly, že mohou žít v jiných podmínkách. Znal jsem jednoho roma v Německu. Ruku bych za tak svědomitého člověka do ohně položil.

Hana Brixi má pravdu a tento problém je vlastně celosvětový. Náš exprezident bujuje za svobodu v Barmě a v Tibetu. Já bych radši bojoval proti hladu v Africe. Nějak se mi zdá, že Havel ty podvyživený černý bratry nějak nevidí, asi jsou moc hubený. Osobně bych v jejich případě dal přednost jídlu před svobodou. Tu svobodu - tu totiž už mají, jen v jejich případě se jedná o svobodné rozhodnutí, kde chcípnou hlady.

Jediný způsob, jak z toho ven, je to, že po uplynutí lhůty pro podporu v nezaměstnanosti by nezaměstnaní museli nastoupit na veřejně prospěšné práce. Podpora by potom pokračovala v mírně zvýšené hodnotě. Ovšem pro všechny a bez ohledu na kvalifikaci. Ale tohle, Vlku, tohle by se zase nelíbilo našim bílým nezaměstnaným. Je to pravděpodobně jediná cesta jako z toho ven. Tohle je lepší téma k diskusi na blogu.
15. 11. 2009 | 18:51

Janovec napsal(a):

Argune,
začínám s výchovou další generace dětí (jako děda v záběhu) a vím, že i já mohu významně přispět k tomu, aby tyhle další děti vnímaly a přijímaly svět jinak, než je tomu zvykem v romských rodinách. Ale taky vím, že i bílých rodinách se najde přístup podobný romským výchovným metodám. Pomož si jak můžeš a účel světí prostředky. Když máš hlad, jdi k sousedům pro slepici, mají jich přece dost.

Tam je to začarovaný kruh, oni se sami z toho nedostanou. To je prostě fakt, pomoc musí přijít jedině zvenčí. Když se jeden topí uprostřed rybníka, tak si asi sám nepomůže. Když pro něj poplave další, obvykle se utopí oba. Musí přijet někdo s loďkou, nebo alespoň s nafukovacím kolem.

Nestrkejme před romským problémem hlavu do písku. Nadávat romům je zbytečné, jim to nevadí, naopak na tom ještě vydělají. Viz emigrační vlny do Kanady.

To co dělají není nic jiného, než vyjádření fyzikálního zákona o tom, že těleso zaujme vždy polohu s nejnižším energetickým stavem. Jako když vy sklouznete do nejbližšího dolíku, když přestane na Zemi fungovat tření.

Mimochodem, Hana Brixi nikomu děti nebere, jen je chce víc zapojovat už v předškolním věku, co je na tom špatného. Já s tím souhlasím...
15. 11. 2009 | 19:17

argun napsal(a):

Janovče
zcela pomíjíte variantu, kdy rodiče dítěte prostě CHTĚJÍ něci jiného, než chce paní Brixi. Rozhodnutí mít dítě je zcela INDIVIDUÁLNÍ, a rozhodnutí o způsobu jeho výchovy rovněž. Stát může pochopitelně něco nabídnout, ale ROZHODNUTÍ musí zůstat rodičům. I s vědomím, že rodiče tohoto odpovědného rozhodnutí často nejsou schopni.... Takový je svět. Nemáme - li skončit u chovných farem pro elitní jedince. Už vím, že paní Brixi k tomu lehce směřuje... Doporučuji knihu Terezy Brdečkové Rok kohouta. Dva romští kluci dostali maximální možnou péči intelektuálních rodičů. A stejně se v dospělosti vrátili na ulici. K velké lítosti oněch adoptivních rodičů. Oni CHTĚLI, víte?
15. 11. 2009 | 19:46

vlk napsal(a):

Janovec
vaše slova nic nemění na mém názoru, že pokud ONi nebudou chtít změnit sami sebe, je všechno zbytečné. Více méně.
Dít jim práci? Mluvil jste někd y s lidmi z pracáků? Nebos lidmi z firem? Jak je to s romslými "uchazeči o práci?

Je to především o tom - jáchci!
Konec konců - tohle dostalo nejznámějšího handicapovaného do pozic e nejmocnějšího muže planety. On chtěl.
15. 11. 2009 | 20:10

Janovec napsal(a):

Argune i Vlku,
bude to dlouhá cesta asi tak dlouhá jako je náš porevoluční zpětný chod k demokracii. My za dvacet let po sametu máme k pýše také daleko. Spíš stud a pokora by nám víc slušely.

Tak jak dlouho bude trvat změna v myšlení romské populace, možná ještě déle bude trvat, než se my začneme chovat jako skuteční a dobří hospodáři. Začínám mít těžké pochybnosti o naší demokracii. Tak se mi zdá, že demokracie končí asi tak na úrovni obecních zastupitelstev sídel do dvou tisíc obyvatel.

Romům nadáváme, že kradou v malém a často, my jsme za dvacet let stačili rozkrást takový majetek, jako nikdo předtím. S falešným úsměvem a s motýlkem na krku.

Řekněte mi, v čem jsou romští spoluobčané jiní, než my gadžové. Je to v titulech před jménem, nebo za jménem? Je to snad v konzumaci příborem, nebo v návštěvě nedělní mše svaté?

Patent na rozum určitě nemám, jen se mi zdá, že těch neřešených problémů na světě poslední dobou nějak přibývá. Čím je svět globalizovanější, čím méně je zdí a hranic, tím více je problémových oblastí. Jakoby už fakt nebylo kam utéct. Jestli těm romům náhodou není lépe, když žijí z toho, co zbude po jídelních orgiích nás vyvolených.
15. 11. 2009 | 20:31

Jiri napsal(a):

Pani Brixi. Zil jsem v USA a to dlouho. Mohu porovnat s Ceskem a Zapadni Evropou. Uroven predskolni vychovy a skolstvi je v CR v porovnani s vyspelym svetem zoufala. V USA je u stredni vrstvy normalni vodit deti do krouzku kresleni, zpevu, pohybovych trid a na plavani uz od ranneho veku. Na kazdem rohu je nejaky "Little Gym", v muzeich, v ZOO a v parcich jsou pro deti pripraveny aktivity a predstaveni, krouzky a vzdelavaci programy. Americane si vzdelani vazi a investuji do nej vice, nez do vybaveni domacnosti a casto vice, nez do bydleni. V Evrope to neni tolik patrne a v Cesku je to skoro naopak. Uroven strednich skol a vysokych skol je v USA nejlepsi na svete [staci se podivat na tabulky]. Pokud jsou v USA problemy, jsou to problemy chudych lidi, prevazne afroamericanu. U techto lidi je mozna na miste pomoc statu, i kdyz je otazka, nakolik bude ucinna. V nasi, ceske spolecnosti, ktera z 90% pohrda uciteli a kde vzdelani a pracovitost byly nahrazeny "podnikavosti", korupci, podvody a protekci, se nevyplati studovat, staci mit lokty a nemit zasady. Stat nepomuze investicemi do predskolni vychovy, stat by mel v prvni rade FUNGOVAT. To je jako by v Cadu rikali, ze je treba se zamyslet nad hladinou vitaminu C v kravskem mleku, kdyz polovina deti umira hlady. Az bude v CR pravni stat, skutecna demokracie a poctivost, pracovitost a vzdelani povedou k uspechu, budeme si moci povidat o predskolnich detech...
15. 11. 2009 | 21:37

vlk napsal(a):

Janovec

chcete skutečně tvrdit, že většina lidí krade, podvádí,je zkorumpovaná lže, atd.atd. Jak hodnotíte většinovou populaci?
Milej pane, mezi mými osobními přáteli neznám jediného takového. Znám spoustu lidí, kteří makají, vychovávají svoje děti k práci, chtějí , aby z nich něco bylo, dokonc e platí daně a chodí k volbám. Pořád je ještě tyhle divné koníčky nepřešly.
Nevidím důvod, proč bych už zas e měl vytahovat flagelantské důtky a dávat si další nářez. Jednou na blogu o sudentských Němcích, podruhé ,když dojd e na nepřizpůsobivou část obyvatelstva. Vždycky s enajd e někdo, kdo mi začne vykládat, že vinen jsem prostě já. Nejsem.

je tu nějaký většinový kodex chování. Jeho normy. Mezi ně nepatří povinná návštěva nedělní měe . Ale docházka dětí do školy ano. A patří tam také třeba neposílat d ěti krást do samoobsluhy. Aby mi bylo rozuměno, netvrdím, že to d ruhé je charakteristikou každé rodiny našich menšinových spoluobčanů. Bohužel - výskyt těchto případů je podle všeho vyšší než ve zbytku populace.
Co kdyby i oni si začali osvojovat heslo - ano, já chci!
15. 11. 2009 | 22:40

marketka napsal(a):

Zdravím. Hano, kde jste přišla k takovému příjmení? Pocházím také z rodiny Brixi na pomezí Středních čech a Vysočiny.Bohužel mi nezůstalo....mějte se dobře. Markéta
15. 11. 2009 | 22:42

pavla napsal(a):

Vlku, je to přesně tak, jak píšete. Oni musí chtít. Bez toho jsou veškeré investice zbytečné a nenávratné.

Žena: Samozřejmě vím, že pro děti z některých sociálně slabých rodin je daleko lepší být ve školkách než doma, kde se o ně nikdo nestará, ničemu je nenaučí, nikdo si s nimi nepohraje. Ale myslíte, že když přijdou domů, že své rodiče předělají, či jim to nějak pomůže do dalšího života? Možná prvních pár let, než se začnou opičit po svých rodičích a nakonec stejně skončí v pubertálním věku u krádeží, později na pracovním úřadě, protože doma je povinnostem nikdo nenaučí a v práci nepodporuje. Rodina je základ a když ta stojí za houby, tak se můžou všechny instituce snažit jak chtějí, tak výsledek je mizivý. A výchova v rodině není o penězích, protože jak tady diskutující již napsali, i v rodinách, kde byla finanční tíseň, dokázali vychovat slušné lidi se vzděláním.
15. 11. 2009 | 22:42

Hana Brixi napsal(a):

Petr Havelka --
..." bude připomínat výrobní porady, největší díl času si vybere nějaká banalita a podstatné se řeší posledních pět minut nebo vůbec" ... pěkný postřeh, který platí obecně téměř všude

Janovec, žena, Proto a další - díky za příspěvky k prohloubení diskuze

Jedla -
"Kluby, help centra a kursy pro maminky, vynikající školka, kde by bylo na pár hodin denně místo i pro dítě nezaměstnané maminky, a kam by mohla na hodinku denně přijít samotná maminka i s mladším sourozencem (miminem), nebo skvělé mimoškolní volnočasové centrum pro nejmladší žáky (s možností napsat si a nechat zkontrolovat úlohy) by lecčemu pomohly." ... přesně takové nápady se v některých zemích zkouší a ač samozřejmě nemohou fungovat dokonale pro všechny, vykazují pozitivní výseldky

Scientist -
jistě, není jednoduché "jak na to". Chce to iniciativu a na základě výzkumu a dobrých zkušeností jinde se snažit něco rozumného nabídnout ... viz třeba náměty pana Jedly

Merlin, Petr, pavla, argun a další -
Vliv rodičů je samozřejmě to nejdůležitější. Proto by měly existovat programy, které by 1) nastávajícím rodičům pomohly pochopit důležitost a "návratnost" kvalitního času s dítětem, a 2) rozšířily nabídku přitažlivých DOSTUPNÝCH programů, které by nabízely kvalitní podněty pro děte i rodiče
16. 11. 2009 | 04:33

Hana Brixi napsal(a):

VK Can -
Srdečné pozdravy Vám! Kanada, jak víte, je jednou ze zemí, která se právem chlubí, že se jí daří integrace imigrantů také proto, že nabízí vzdělávací programy pro rodiče a dostupné podnětné programy pro malé děti se zaměřením na sociálně slabé vrstvy.

Jiri -
Samozrejme, že Amerika nabízí mnoho nejlepšího na světě. Podpora pro rozvoj dětí ze sociálně slabých rodin to však není (s výjimkou místních iniciativ). To je taky jeden z důvodů, proč má Amerika největší podíl populace ve vězeních, a proč cesta k úspěchu pro děti ze sociálně slabých rodin je obtížnější než jinde ve vyspělých zemích.
16. 11. 2009 | 05:10

Hana Brixi napsal(a):

vlk -
Vítejte zpět. Dlouho jsem Vás tady zase neviděla.

Váš osobní investorský pohled se samozřejmě aplikuje těžko.
1) Investice do nastupující generace v útlém věku mají velké pozitívní externality, které společnosti vynesou mnohem více než soukromému investorovi.

2) "Venture capital", který byste vložil do dětí ze sociálně slabých rodin by výnos sice měl ve smyslu velkého navýšení jejich budoucích příjmů. "Svůj výnos" byste si však jako investor těžko přivlastňoval.

Tudíž investice do sociálně slabých a znevýhodněných dětí připadají na stát - společnost.

A jedná se především o přesměrování současných sociálních aj. výdajů, které v této věci jdou špatným směrem.

markéta -
stejným způsobem, jak vy jste takové příjmení ztratila jsem ho já získala :-)
16. 11. 2009 | 05:24

PT napsal(a):

To čtení je velice únavné... Děkuji těm přispěvatelům, kteří taky dokazují, že je to v lidech, v genech a v rodičích a ne v miliardách napumpovaných do bezedné studny nazývané "rovnost - integrace".

Můj prvorozený půjde za rok do školky a vzhledem k tomu, jaké jsou zkušenosti od ostatních, tak bych své děcko do školky, kde by byli 2-3 cikáni (s malým "c" - tedy ne na základě etnicity, ale podle projevu chování vlastního 99procentům etnika s velkým "C") nikdy nedal. To raději nechám dítě doma nebo mu budu platit nekřesťanské peníze za speciální školku.
Aby se mi dítě už ve 3 letech učilo krást - to fakt od školky neočekávám.
16. 11. 2009 | 07:49

ctenar napsal(a):

Jen pro zajimavost, tema vysoke navratnosti investic do predskolni vychovy pred nedavnem zaznelo i v ramci blogu Daniela Municha:
http://blog.aktualne.centru...
16. 11. 2009 | 08:52

claudius napsal(a):

Vsázím 1 láhev 20leté slivovice,neb jsem z Moravy,že ani p.KOcáb,ani jeho spolupracovníci netuší,co Hana Brixi publikuje.Ostatně rovné příležitosti,to asi není hodnota české pravice,viďte?Svět se zbláznil-já bych se vůbec nedivil,kdyby KSČM nominovala na ministrini soc.věcí nebo zdravotnictví právě HB!
16. 11. 2009 | 09:02

Daňový poplatník napsal(a):

Paní Brixi,Vku:
Problémem je (a to opakuji pořád dokola) v nastavení servomechanismů, většina z nás vidí, že se množí problémová populace (a pokud se dostatečně nemnoží, je importována), protože současný kapitalistický systém je založen na SPOTŘEBĚ ZA KAŽDOU CENU, takže nebyl by problém nastavit pravidla tak, aby střední vrstvy měly 2,2 děti na rodinu, což je počet, zachovávající prostou reprodukci společnosti, ale majitelé EU a státu to nepovažují za důležité, tak se to bude řešit v nejlepším případě formálně,je jedno, jestli se jedná o Cikány, nebo sociálně nepřízpůsobivé ostatní občany (v naší republice, ve Francii se jedná o Araby, v Německu o Turky, atd.).
V teoretické rovině máte naprostou pravdu.
16. 11. 2009 | 09:04

Merlin napsal(a):

Paní Brixi,
cikáni nepotřebují vzdělávací programy kde jim budete říkat jak je vzdělání pro jejich děti důležité, že bez vzdělání nemají šanci na trhu práce, a že se musí svým dětem věnovat, číst jim, malovat s nimi atd. aby neskončili ve zvláštní škole. To oni vědí, cikáni nejsou pitomí, oni jsou "vychcaní".

To je přesně to co nechtějí. Aby jejich děti dosáhli vzdělání a pracovali.
16. 11. 2009 | 09:54

vlk napsal(a):

Milá paní Brixi

starému vypelichanci mého typu dělá nesmírně dobře , když s i pro něj najd e chvilku mladá, atraktivní, inteligentní sečtělá dáma Vašeho kalibru..
nejsem zpět. Jen jsme nakouknul a drželo men tu zatímněkolik tvrdých a výživných debat, třeba u pana Žáka a pana prof. Hořejšího. Jinak jsme k nalezení na stejném serveru, kd e v přetisku s Vaščím laskavým svolením vycházejí i přetisky Vašich zdejších blogů. Totiž na outsidermedia. cz. kd eo bčas něco namáznu i autorsky.
Al e teď k tomu , co jste napsala - ano , pokud přijmu Vaši odpověď, máte nepochybně pravdu.
Jenže já psal trošku o něčem jiném.
Smysl mé předchozí repliky byl v tom, že investic e do prvních let dětí ze znevýhodněných rodin bud ek ničemu, pokud je pohltí prostředí, které je obklopuje.
A promiňte - tohle ona studie, kterou citujete neřeší.
Nepíši to proto, abych měl pravdu a vymezoval s e oproti Vám. Píši to proto, že to tam skutečně není.

Pavlo

klaním se a přátelsky kynu pravicí ,-)))
16. 11. 2009 | 21:07

Merlin napsal(a):

Nejlepší příspěvek, podle mne napsal, "Proto".

Současný stav je dílem politiků, a ti si musí uvědomit, že zločinci jako Kocáb a spol. příští revoluci nepřežijí. Lidi se chovají slušně, pokud mají slušnost v sobě. Od malička. Výchovou.

Pokud ji nemají, pak je ke slušnosti donutí jen strach z trestu. Mnoho lidí musí dostat strach. Od politiků až po Dežu Lakatoše.
17. 11. 2009 | 10:25

figofriend napsal(a):

<a href="http://www.ghdhair-online.c...">ghd iv styler hair straightener</a>
<a href="http://www.ghdhair-online.c...">GHD Straighteners GHD IV MK4 Pink Hair Straightener Flat</a>
<a href="http://www.ghdhair-online.c...">GHD IV MK4 Kiss Hair Straightener Flat</a>
<a href="http://www.uggs.me/">Discount UGG Boots</a>
<a href="http://www.uggs.me/ugg-kids...">UGG Australia ugg Classic Tall 5229 Sheepskin for Kids</a>
<a href="http://www.uggs.me/ugg-kids...">UGG kids Classic 5251 Boots</a>
<a href="http://www.uggs.me/ugg-meta...">UGG Metallic Short 5842 Boots</a>

<a href="http://www.suprafootwear-on...">supra vaider</a>
<a href="http://www.suprafootwear-on...">Supra Vaider Yellow Shoes</a>
<a href="http://www.suprafootwear-on...">Cheap Supra Vulk Low Skate Shoe</a>
<a href="http://www.suprafootwear-on...">Men's Supra Thunder Hightop Shoes</a>
<a href="http://ugg.allofshoes.com/">Discount UGG Boots</a>
<a href="http://ugg.allofshoes.com/u...">Black Ugg Boots Classic Mini 5854</a>
<a href="http://ugg.allofshoes.com/u...">Sale UGG Classic Crochet 5833-Purple online</a>
<a href="http://ugg.allofshoes.com/u...">Cheap Black UGG Classic Cardy 5819</a>

<a href="http://www.ugg.name/">UGG Boots</a>
<a href="http://www.ugg.name/ugg-kid...">UGG? Kids Classic - Classic Boot for Kids</a>
<a href="http://www.ugg.name/ugg-san...">UGG Sandal</a>
<a href="http://www.ugg.name/ugg-cla...">Classic Short UGG sheepskin Women's Boots for sale</a>
<a href="hhttp://www.nice-boots.com/">UGG Boots Sale</a>
<a href="http://www.nice-boots.com/u...">ugg classic short paisley</a>
<a href="http://www.nice-boots.com/u...">UGG Classic Mini gray</a>
<a href="http://www.nice-boots.com/2...">ugg shoes boots</a>
<a href="http://www.ghdhair-online.com/">ghd mk4 hair straightener</a>
<a href="http://www.ghdhair-online.c...">GHD IV MK4 Kiss Hair Straightener Flat</a>
<a href="http://www.ghdhair-online.c...">ghd Rare - Limited Edition ghd Rare</a>
<a href="http://www.ghdhair-online.c...">GHD MK4 Gold GHD MK4 Gold for sale</a>
01. 12. 2009 | 11:22

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 02:25

replica tag heuer napsal(a):

Whoa! I am looking forward for the next updates of your awesome worship.
30. 03. 2010 | 10:27

jordanfor sports shoes napsal(a):

nike jordan shoes latest style and an abundant collection in cheap jordan shoes. jordanfor sports shoes, special designed for you .you can't miss it.
http://www.jordanmvp.com/
06. 04. 2010 | 05:00

christian louboutin napsal(a):

[url=http://www.christianloubout...][U][B]Christian Louboutin[/B][/U][/url] is the most famous shoes brand in the world. [url=http://www.christianloubout...][U][B]Chriatian Louboutin [/B][/U][/url] are always at the head ot the fashion. The noble and elegant apperence attracts so many people. Most ladies are carzy about [url=http://www.christianloubout...][U][B]Christian Louboutin shoes[/B][/U][/url], and they are pround of owning one. Look at [url=http://www.christianloubout...][U][B]discount Christian Louboutin[/B][/U][/url]! It is very charming. Aren't you moved?
09. 04. 2010 | 11:07

christian louboutin napsal(a):

<SPAN lang=EN-US style="FONT-SIZE: 10.5pt; COLOR: #492b20; FONT-FAMILY: Arial; mso-fareast-font-family: 宋体; mso-ansi-language: EN-US; mso-fareast-language: ZH-CN; mso-bidi-language: AR-SA"><A title=christianlouboutin href="http://www.christianloubout..."><U><B><FONT color=#3809f7>Christian Louboutin</FONT></B></U></A> is the most famous shoes brand in the world. <A title=christianlouboutin href="http://www.christianloubout..."><U><B><FONT color=#0033ff>Chriatian Louboutin </FONT></B></U></A> are always at the head ot the fashion. The noble and elegant apperence attracts so many people. Most ladies are carzy about <A title=christianlouboutin href="http://www.christianloubout..."><U><B><FONT color=#0066ff>Christian Louboutin shoes</FONT></B></U></A>, and they are pround of owning one. Look at <A title=christianlouboutin href="http://www.christianloubout..."><U><B><FONT color=#0968f7>discount Christian Louboutin</FONT></B></U></A>! It is very charming. Aren't you moved?</SPAN>
09. 04. 2010 | 11:08

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy