Co zůstalo nevyřčeno v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo ze dne 27. 9. 2018.

Problémem, kterým jsme se v pořadu zabývali, je rostoucí počet neplodných párů a otázka, zda se Česko tím pádem neřítí do populační katastrofy. Nejprve bych chtěla skeptiky i ostatní obyvatele České republiky trochu uklidnit několika čísly..



1. Nevymíráme. V posledních 12 letech tvořil tzv. přirozený přírůstek obyvatel České republiky v průměru 4 892 osob. O tolik více se v České republice lidí narodilo, než jich zemřelo (CZSO.CZ).
2. Nezletilé dětí vyrůstají povětšinou s oběma rodiči, i když to není vždy v manželském svazku. V Česku žije zhruba 1 005 000 úplných rodin, máme na mysli rodinu tvořenou oběma rodiči a alespoň s jedním závislým dítětem. Z toho více než ¾ jsou sezdané páry, ostatní žijí tzv. na psí knížku – odborně o nich mluvíme jako o nesezdaných párech.

Teď ty horší statistiky:
3. Neúplných rodin (jeden rodič a alespoň jedno závislé dítě) je v Česku přibližně 167 000, z toho 90 % jsou rodičem ženy. Svobodných matek, resp. svobodných rodičů je jedna třetina, v ostatních případech jde buď o osoby rozvedené, anebo manželé žijí odděleně, tj. v jiné domácnosti. (Šetření v domácnostech – Český statistický úřad). Samoživitelky obtížně hledají zaměstnání, a z toho důvodu se uplatňují např. v sexbyznysu: mohou pracovat v noci nebo jen v určitých dnech, např. o víkendech, a na jejich výdělky nedosáhne exekutor (jeden milion obyvatel v České republice je v exekučním řízení). Mezi klientkami ROZKOŠE bez RIZIKA je samoživitelek 60 % (35 % klientek má 2 a více dětí).
4. Založení rodiny se odkládá. Průměrný věk prvorodiček v tomto roce dosáhl 30,5 roku. Ještě na konci 80. let považovala 30letá žena svůj reprodukční proces za uzavřený. Dnes je polovina žen v tomto věku na začátku své kariéry matky. Muži odkládají založení rodiny na ještě pozdější dobu: 30 % mužů z věkové skupiny 40-44 let je stále svobodných.
5. Co dělají? Studují. Studuje se mnohem déle a více škol (ženy dnes dosahují vyššího vzdělání než muži), cestuje se, dělá se tzv. kariéra. Když se pár rozhodne, že založí rodinu, představuje to nejen velký zásah do osobních svobod, ale i značné investice především do bydlení. Pokud pár není schopen dítě hmotně zajistit, může mít problémy s OSPODem (Orgán sociálně-právní ochrany dětí). Stále přibývá dětí, jejichž rodiče i přesto, že oba pracují, nejsou schopni dítěti poskytnout potřebnou péči. Jak to má zvládnout samoživitelka, třebaže jí otec dítěte posílá měsíčně 3 000 Kč? (Taková je obvyklá výše soudem stanoveného výživného, tj. alimentů.) Často však neposílá vůbec nic!
6. Vraťme se ale k neplodným párům. Vše je konečně přichystáno na příchod dítěte, jen dítě ne a ne přijít. Doporučovaný věk ženy pro početí prvního dítěte je 25 let, ženě je však o 10 let víc. S partnerem je to obdobné, namísto doporučovaných maximálně 30 let je mu o 12 víc. Čím vyšší věk, tím větší pravděpodobnost, že se jednomu z partnerů přihodí něco, co sníží či dokonce téměř eliminuje jeho rozmnožovací schopnosti. Nejde vždy jen o pouhé stárnutí (hlavně u žen se věk podepisuje na zdraví vajíček), také řada různých onemocnění (např. chlamydiové infekce) způsobuje neplodnost jak mužů, tak žen. Mnohé páry se proto dožadují umělého oplodnění. Znamená to naději, ale není to jistota. Úspěšnost umělého oplodnění se pohybuje okolo 50 % a hodně tedy záleží i na věku matky a kvalitě spermií.
7. Od 1. října 2018 je navíc mnohem obtížnější získat hypotéku na bydlení. Tak ovšem chráníme hlavně banky, lidi už méně.