Předpověď počasí slibuje ještě teplý podzim a to je ideální inspirace. Ještě než v Orlických horách udeří zima, vypravte se do Neratova. A i když tam lišky dávají dobrou noc, nejen z hlediska podpory zaměstnanosti OZP je to skvělé místo.

Neratov by mohl sloužit jako typický příklad Bohem zapomenuté, vykořeněné krajiny po odsunu sudetských Němců. Přesto se v tomto opuštěném koutě na pomezí Česka a Polska podařil malý zázrak. V roce 1992 zde vzniklo Sdružení Neratov, které si dalo za úkol pečovat o osoby s lehkým mentálním postižením, podporovat pěstounské rodiny, začít zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a obnovit tradici poutního místa spolu s obnovením života v Neratově jako takovém.

V současnosti zde žije 50 obyvatel, většinou zaměstnanců sdružení. Neratovu vévodí kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je neustále otevřený a je unikátní svojí prosklenou střechou. Přes Neratov vede řada turistických tras a cyklostezek, které jsou vhodné jak pro aktivní sportovce, tak i pro rodiny s dětmi.

V Neratově je v provozu celkem sedm chráněných dílen a jedna sociální firma, v nichž jsou lidé s postižením zaměstnáni v chráněném prostředí a za pomoci školených asistentů se realizují v práci, která je zajímá a naplňuje. V dílnách pracují nejen klienti z neratovského chráněného bydlení, ale i lidé s postižením z okolních obcí. Již od roku 1996 je Sdružení zapojeno do programu ministerstva zemědělství, Agrární komory a francouzské sociální pojišťovny MSA. Ten podporuje pracovní rehabilitaci osob se zdravotním postižením formou jejich zaměstnávání v zemědělství, řemeslech a činnostech souvisejících s životem na venkově.

Nejstarší chráněnou dílnou je Kuchyň, která funguje od roku 2002. Sídlí v budově bývalé školy a nabízí celodenní stravování klientům chráněného bydlení, zaměstnancům sdružení, rekreantům i zájemcům z řad návštěvníků a obyvatel sousedních vsí. Jako druhá vznikla sociální firma s názvem Farma Orlice, o.p.s. Ta od roku 2002 působí na Vrchní Orlici nedaleko Neratova. Zabývá se chovem krav, ovcí a prasat, zajišťuje údržbu krajiny, nabízí palivové dřevo, mulčování svahů, pronájem kontejnerů a další technické služby.

Rukodělné chráněné dílny Kopeček sídlí v Bartošovicích v Orlických horách a sdružují čtyři dílny – keramickou, tkalcovskou, šicí a košíkářskou, ve které pracuje náš loňský Srdcerváč Petr Zámečník. Vyrábějí se tu košíky, ozdoby z pedigu, trička, tkané koberce a kabelky, keramické hrnky a mísy či sponky do vlasů.

Další chráněnou dílnou je Naděje. Stará se o úklid vnitřních prostor místních objektů (například rekreační Chaty Neratov), úpravu poutního místa, údržbu zeleně a ovocného Sadu Smíření, pěstování zeleniny a v zimě o odklízení sněhu. Chráněná dílna Pradlenka nabízí služby prádelny rekreačním chatám, firmám i jednotlivcům v okolí. Sedmou chráněnou dílnou je Neratovský obchod, kde se prodavačky rekrutují z řad OZP. Od roku 2005 sdružení provozuje také rekreační Chatu Neratov a obnovilo také místní hospodu. Tu si pod patronát vzala Farní charita Neratov. Bylo zde vybudováno také sportovní dětské hřiště.

Nepřetržitě od svého vzniku se Sdružení Neratov podílí na obnově poničeného kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, na úpravě okolí kostela a obnovení poutní tradice. Neratov byl významným poutním místem již od 2. poloviny 17. Století. S rokem 1989 se do vysídlené pohraniční vesnice a ke zchátralému kostelu v Neratově začal znovu vracet život. Přivedl ho sem nový rokytnický farář Josef Suchár, do jehož farnosti Neratov patřil. Předsevzal si obnovit nejen kostel, ale i poutní tradici a celou ves.

Už v roce 1990 se na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna v Neratově konala první pouť, i když ještě na louce před kostelem, který byl plný sutin. V následujícím roce se pouť přesunula do vyčištěného kostela bez střechy. Stále ještě zbývá opravit stěny kostela, osadit věže replikami původních věžiček a pokračovat také v úpravě okolí kostela a dostavbě poutního domu. Ale i přes tyto „nedokonalosti“ toto místo působí velmi dokonale. Dýchá z něj harmonie. Pozitivní energie. Je to místo, do kterého se ráda vracím. A to nejen proto, že je to místo v mém rodném kraji.