K čertu s takovou politikou a politiky, kteří po více než roce rozhodnou o propuštění na svobodu osoby obviněné ze spiknutí k poskytnutí materiální podpory teroristické organizaci (mimo jiné rakety země-vzduch), přestože soudy předtím dospěly k závěru, že vydání do USA nic nebrání. Skutky, které byly údajně spáchány, jsou totiž trestné i podle českého práva.

Reakce dotčených vládních představitelů (pp. ministři zahraničí, spravedlnosti, obrany) v čele s premiérem Sobotkou jsou tristní, typicky alibistické. Selhání v této věci vážně poškozuje pověst České republiky a její důvěryhodnost ve světle našich členských závazků v NATO a dotčených mezinárodních smlouvách, které se k případu a žádosti Spojených států o vydání Alího Fajáda, Faouzi Jabera a Chálida Marabího vážou.

Stín spoluodpovědnosti padá na Bezpečnostní radu státu (stálý pracovní orgán vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti České republiky a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování). Ale i na Parlament a jeho Výbory pro bezpečnost, (zabývající se všemi segmenty vnitřní a vnější bezpečnosti státu), Zahraniční výbor, Výbor pro obranu, respektive jedné z jeho Stálých komisí pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a kdoví koho ještě...

Jsem v tuto chvíli jen rozhořčený občan, který chápe, že lidské životy kohokoli mají nejvyšší cenu. Právě proto se těžko vyrovnávám s tím, že nevydáním (osvobozením) jednoho či dvou podezřelých, i to je dosud nejasné, a nepostavení je před soud, se paradoxně stává potenciálním ohrožením jiných lidských životů. Špinavost, k níž zároveň došlo tímto politickým rozhodnutím, nad nímž nám zachráněné životy pěti českých občanů slouží jako Pilátovy ruce, nás ale spoluodpovědnosti za to, co se stalo, nezbaví.