Bylo to jako kulka do hlavy, když v rapovém úvodu přímého televizního přenosu slavnostního vyhlášení fotbalových cen za rok 2016 střelec Leoš Mareš ve fotbalové častušce namíchal koktejl hlášek z pokleslých hlav.

Že v nich semlel všechno možné i nemožné, jak to ve špatných rapových textech bývá, budiž. Vlastně jsem chtěl přepnout
na jiný program, když vzduchem zasvištěla ona zmiňovaná kulka a uvízla mi neodbytně v hlavě.

To když přítomným ve Španělském sále se v tomto škváru představil Leoš Mareš jako “kulturista z Mauthausenu“ („Jé, tak to bylo o mně, letos moderuje kulturista z Mauthausenu... Když nebudu vtipnej, chci být aspoň hezkej“ atd. apod.*).

Měl jsem nejprve za to, že jsem se asi dost blbě přeslechl. Ale bohužel... Pustil jsem si to několikrát, abych našel nějakou sebemenší souvislost, spojitost, pokud za ni nechci a nemohu považovat, že za německé fotbalové kluby hraje řada českých fotbalových legionářů. A která by při tomto zoufale ubohém slovním spojení nevyvolávala asociaci jednoho z nejbrutálnějších koncentračních táborů, v němž bylo ve druhé světové válce ubito, vyhladověno, zplynováno, oběšeno, zastřeleno a dalšími ohavnými způsoby zabito mezi 120 až 320 tisíci vězňů (počty různých historiků se liší, většina táborových záznamů a důkazů byla zničena Němci, a nově příchozím vězňům bylo často přiřazeno číslo již zabitého vězně**).

Černý humor se tentokráte pořádně červenal. A svoboda projevu na tom byla jak znásilněná prostitutka. Čeho se ještě na Hradě dočkáme od kulturních fachidiotů, kteří se podíleli na scénáři (Leoš Mareš, Petr Kolečko, Jiří Vopršal, režie Michal Čech). Sluší se možná vyvinit z téhle štrapáce fotbalisty, kteří si ji mohli dovolit a zaplatit, a při níž asistovali pan premiér Sobotka, paní ministryně školství Valachová a asi nic také netušící prezident Zeman při jeho vstupu z Olomouce. Škoda dalších slov.

V duchu jsem si říkal, je to někdy neštěstí chtít být vzdělaný a zároveň připustit, že se tu objeví fenomén Leoše, kde by ho nikdo nečekal. V hlavě se mi začaly převalovat verše Jiřího Koláře***:

Žít mezi tupci
je daleko těžší
nežli žít se zvěří
Zvěř odhání oheň
zbraň i slovo
se zvířaty lze žít
v pokoře a odříkání
v ochočení sebe sama
ale s tupcem
a mezi tupci?
Nepomůže nic.



*http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11741792613-t-mobile-fotbalista-roku/21752216022/

**https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Mauthausen-Gusen#cite_note-Abzug-23

***Úryvek z básně Mezi tupci (Prométheova játra)