Na rozcestí mezi demokracií a pseudodemokracií

12. 11. 2017 | 12:13
Přečteno 2449 krát
Měly by demokratické parlamentní strany kromě KSČM a Okamuristů (SPD) překousnout své zásadní výhrady vůči Babišovi?

Podpořit nebo podpořit vládu Andreje Babiše?

Měly by demokratické parlamentní strany kromě KSČM a Okamuristů (SPD) překousnout své zásadní výhrady vůči Babišovi? Podpořit ho a snažit se být v jeho vládě nějakou minimální opozicí a prosazovat v resortech, které jim Babiš nabídne aspoň něco ze svých programových priorit?

Mám za to, že proti takové podpoře mluví nesčetněkrát v politice opakovaně neblahá zkušenost “užitečných idiotů“. V dané situaci Babišovy podnikatelské oligarchie a jeho mediální převahy se strany s nízkým volebním výsledkem v takové vládě stávají součástí této Babišovy politicko-podnikatelské oligarchie. S rizikem, že při každém kroku vládní exekutivy a její obsáhlé, složité a dosti zbyrokratizované nepřehledné agendy jim hrozí, že budou při rozhodování o sporných nebo dokonce nesystémových vládních návrhů a opatření sice nespokojenými kverulanty, kteří však nebudou zbaveni své politické odpovědnosti. To může být v konečných důsledcích fatální pro existenci jejich stran, včetně toho, že nespokojenost a hněv voličů, kteří Babiše volili, poslouží případně k nalezení “viníka“. V tomto typu oligarchické „demokracie“ by to nebylo poprvé ani naposled.

Případná dnešní podpora vlády premiéra Babiše a hnutí ANO nebo i bez Babiše může znamenat v dalších volbách, které nás čekají v nejbližších letech (v roce 2018 prezidentské, obecní a opět senátní, v roce 2019 evropské), že naopak posílí destruktivní proti unijní a proti alianční tendence a v neposlední řadě proti uprchlické nálady a xenofobie. Ty jsou dnes již usazené v české parlamentní politice a prorůstají čím dále více českou společností.

Na co by se demokratická opozice v parlamentě měla soustředit

Stávající frakce malých parlamentních stran by podle mne měla společně usilovat, jak si rozdělí konstruktivní kontrolu vládní agendy, kterou bude předkládat v nejbližších měsících Babišova vláda v demisi, složená z hnutí Ano a přizvaných expertů, a to s velkou pravděpodobností opakovaně. Stejný úkol o to naléhavěji platí pro Senát; přičemž obě parlamentní komory, zejména jejich opoziční poslanci a senátoři by měli chránit se zvýšenou pozorností Ústavu, výkon ústavnosti a další instituty demokracie.

Burcuje k tomu vysoké volební vítězství Babišova Ano, které z něho činí Pyrrhovo vítězství. "Vítězství", které hrozí české spotřební společnosti a jejímu spotřebnímu fundamentalismu a konzumní "morálce" státem jednoho oligarchy. Včetně jím trpěných straniček, aby ve světle demokracie neutrpěla demokratická fasáda Andreje Babiše, který se s ní každou chvíli ohání, přestože v jeho domácích výrocích dostala mockrát na frak.

Po více než čtyřicetileté vládě jedné strany a její tehdejší fasády, představované Národní frontou připuštěných stran a dalších složek komunistického režimu, se tu po více než dvaceti sedmi letech po listopadu 1989 nabízí schéma modelu, nápadně připomínající tehdejší komunistické myšlenkové stereotypy a dogmata, ukazující také na nepřekonatelné meze Babišovy politiky a jeho myšlení.

Nic na tom nemění fakt, že Andrej Babiš si vůbec nic takového neuvědomuje a dál sní o svých podnikatelských miliardách ve svěřeneckých fondech a daních, které odvádí státu, aby si společnost koupil a sám sebe vykoupil. Nebo chcete-li, ospravedlnil "přehmaty", kterých se při tom ze zákona, jak často říká, dopustil (etika, ne etika). Ty mu přece při takovém dílu jako jsou nové nebo nechvalně známé pořádky společnost ráda odpustí. I kdyby spravedlnost měla přijít na úbytě.

Zemanovy ambice a Babišovy počty

V předpokládaném druhém prezidentském období hodlá Zeman své dosavadní kompetenční orgie polo-prezidentského systému pokud možno ústavně potvrdit, když ne posílit ještě jejich rozšířením. A na ruku mu jdou Babišovy efektivní, úsporné počty. Ani se nedivím, že Babišovi nedovolují spát. Uhlídat všechny své podnikatelské subjekty (a že jich je), to není jen tak, aby všetci nekradli. Počítá i s takovou “prkotinou“ jako je zrušení Senátu. Mimo jiné kvůli zvýšení důchodů, jako bych slyšel novopečeného či spíše prefikaného dôchodca. Do Zemanových ambicí to zapadá a potvrzuje jeho neomylné prognostické ego v otázce okolo existence Senátu („...říkal jsem to přece, ještě než jsem se narodil...“).

O další důvod víc, proč by se parlamentní opozice měla mít na pozoru před podobnými návrhy, které mnozí voliči, jak se ukazuje, rádi spolknou i s navijákem: „Jsou to přece naše prachy, peníze daňových poplatníků!“ A ve zbývajícím čase do prezidentských voleb jednoznačně apelovat na voliče, aby podpořili prezidentské kandidáty, kteří ústavní pořádek nehodlají bourat ve jménu čehokoli, nýbrž respektovat a posilovat jeho transparentnost
a výklad.

Sem patří neplést si prezidentskou volbu s reality show, s jakou hodlá kandidovat jeden z bývalých premiérů, aby si voliči a bulvár přišli na své. Že je to další voda na Zemanův mlýn, v němž tiše a důstojně budou semleti ostatní prezidentští kandidáti ví, ne, že ne. On sám je přece úspěšně už poněkolikáté “za vodou“, jak neopomenul při svém veřejném oznámení kandidovat opakovaně zdůraznit.

Demokratická opozice musí za lidmi

Dalším nezoraným polem pro parlamentní opozici zůstává veřejný prostor. Tím spíše, že na něm byli a jsou dosud stále slyšet a vidět především dva oráči, kteří toho už hodně pohnojili (jeden dokonce skrze své pacholky i pole spálil nepovolnému podnikavci). V něm jsou nejdůležitější voliči, běžní občané, kterým je veřejná správa jejich věcí, bohužel, většinově ukradená. (Také možná jeden z důvodů, proč se v ní často a snadno krade.) Parlamentní opozice, či ještě lépe její neformální blok by měl být daleko více slyšen a viděn mezi lidmi, aby se obě strany dozvídaly, jak a o čem přemýšlejí, co o sobě navzájem nevědí, v čem se mýlí, a co by je mělo spojovat.

Před námi jsou další důležité volby, jejichž - ať už místní či evropský - význam, je stále ještě nepřehlédnutelnou a neodmyslitelnou součástí naší svobody a demokracie. Neměli bychom obě tyto těžce nabyté hodnoty zmarnit a lehce pozbýt. Ony tu přece nejsou proti občanům, jak se nám snaží pánové Babiš se Zemanem namluvit.

Naopak. Chrání demokracii a svobodu občanů před každým pokusem kohokoli přesvědčit společnost o "funkčnosti" vlády jedné strany, byť by se sebevíc zaštiťovala fíkovým listem takzvané efektivní, ziskové, rodinné a kdovíjaké ještě pseudodemokracie.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy