EET jako virtuální problém zastírající skutečné problémy české ekonomiky

24. 12. 2018 | 00:06
Přečteno 3878 krát
Vystoupení poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka na 24. schůzi PSP (20. 12. 2018) k zařazení do programu schůze projednání zavedení třetí a čtvrté vlny EET.*

Poměrně obsáhlý projev poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka stojí za pozornost. Pojmenoval zásadní problémy české ekonomiky a ukázal na bezbřehou hospodářskou politiku Andreje Babiše, jejíž priority jsou často v zásadním rozporu s vládním programovým prohlášením. Neopomněl poukázat na podporu, které se dostává této vládě od takzvané opoziční KSČM, která je ve skutečnosti velmi platným a respektovaným členem vládní koalice. Je toho skutečně hodně, co v dunivě pokračující Babišově kampani není vidět a slyšet. Proto je obzvlášť cenné, že poslanec Ferjenčík nekompromisně poukázal na celou řadu skutečných problémů české ekonomiky, které ve zkratce představují:


-Silové prosazení zavedení třetí a čtvrté vlny EET.
-Zveřejňování smluv - sta miliardy veřejných peněz jsou bez kontroly.
-Odpovědnost Andreje Babiše za provařené miliardy ČEZu.
-Koalici blokující zákon o zveřejňování smluv ČEZem.
-Vládní berličky.
-Trafiky, které stojí hospodářství miliardy korun.
-Občany, kteří dělají úředníkům pošťáky.
-Nesmyslnou bitku o EET místo legislativní práce na pružném stavebním řízení.
-Další problémy.
-Odliv kapitálu - obrovský problém české ekonomiky.
-Daňový kombajn na malé živnostníky.
-Obrovský průšvih, který nás čeká za 15 let.
-Extrémní zdanění práce, při kterém se lidem nevyplatí pracovat.
-Téměř dvě miliardy korun za dopisy.
-Konkurenceschopnost České republiky.
-Některé priority v naprostém rozporu s vládním programovým prohlášením.
-Závěr: bez legislativní a politické shody napříč Sněmovnou to nepůjde.


Z vystoupení poslance Mikuláše Ferjenčíka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady před chvílí navrhoval, abychom ten bod (Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) vyřadili z pořadu této schůze, protože mi skutečně nepřijde fér, že přeskakujeme jiné zákony, které byly podány dříve.


Silové prosazení zavedení třetí a čtvrté vlny EET

Vláda silovým způsobem prosazuje zavedení třetí a čtvrté vlny EET, u které je zcela evidentní, že narazí na oprávněný odpor opozice. Přitom přeskakujeme jiné zákony, které byly podány dříve.

Například: Příplatky pedagogů za třídnictví. Jsou podle mě užitečnější věc než třetí a čtvrtá vlna EET.

Metro D bez strojvedoucího je stavba levnější a úspornější. Aby mohla být zprovozněna, je potřeba k ní změnit legislativu. Bohužel, návrh Petra Dolínka, aby zákon umožnil provoz speciální dráhy bez strojvedoucího, přestože byl podán dříve, se neprojednává.

Manželství pro všechny znamená zrovnoprávnění statisíců občanů. Zákon, který nikomu neškodí a spoustě lidí pomáhá. Opět předložen výrazně dříve než další vlny EET, ale tato Sněmovna se mu nevěnuje.

Mám podezření, že ve skutečnosti celý ten zákon se vydává jenom kvůli výrobcům těch EET mašinek, kteří jediní na tom vydělají velké peníze. Lobby firem, které budou provozovat ty systémy, které si všichni živnostníci v naší zemi budou muset pořídit, přestože je absolutně nepotřebují v jejich podnikání, a budou muset nesmyslně platit jejich provoz, aniž to reálně zvýší výběr peněz. V Praze je velký problém sehnat řemeslníky, ale i v republice, kde je zase vyšší procento řemeslníků ve vyšším věku, kteří zajišťují fungování obcí. A vláda je teď vyhání z trhu a fakticky může i snížit daňový příjem, když třeba odejdou dříve do důchodu. To opatření je zcela absurdní.

Šlo se cestou represe, všichni musí plošně zavést EET zařízení, ale není v tom absolutně žádný benefit pro ty provozovatele ze strany ministerstva. Ministerstvo žádným způsobem nepomohlo těm podnikům, které EET zatížila. Byrokracie razantně narostla, ale přitom vůbec neproběhly žádné kroky, které by zase dávaly něco na oplátku, nějakou pomoc, zjednodušení daní a zjednodušení jejich placení.

Typický příklad: Vláda zrušila projekt společného inkasního místa pro sociální pojištění a daně. Dnes se dělá za stovky milionů klíčový projekt vlády "MOJE daně", kde ale jsme v první fázi, a ta má být spuštěna někdy v roce 2021. Vůbec nepočítá s integrací sociálního pojištění. Máme několik tisíc úředníků, kteří vybírají daně z příjmu, několik tisíc úředníků, kteří vybírají sociální pojištění. Místo toho, aby se jejich agenda sjednotila a ušetřily se peníze, tak to vláda není schopná za tři roky vůbec realizovat, přestože už v roce 2016 měl ten zákon vstoupit v účinnost. Místo toho tady zavádí opatření, které stovkám tisíc lidí znepříjemní život.

Stručně teď projdu několik okruhů, oblastí, kde podle mě by vláda měla vyvinout daleko větší úsilí, než vyvíjí. A až poté, co to udělá, má podle mě smysl se bavit o EET, která, přiznejme si to, je z pohledu celkového objemu státního rozpočtu zcela marginální.

Zveřejňování smluv - sta miliardy veřejných peněz jsou bez kontroly

Zveřejňování smluv. V dubnu Piráty Předložený zákon o zveřejňování smluv od Pirátů je zaseknutý ve druhém čtení. Koalice ho opakovaně obstruuje. A tady se bavíme o miliardách a sta miliardách veřejných peněz, které jsou bez kontroly.

ČEZ v Bulharsku provařil několik miliard za to, že koupil nejdříve elektrárnu, tu elektrárnu několik let provozoval, následně ji prodal jako šrot, aby ta elektrárna poté, co ji ČEZ prodal za zbytkovou cenu a prodělal na tom několik miliard, tak aby ji následně soukromý provozovatel znovu spustil a začal na ní znovu vydělávat. Tohle se děje v České republice (ČR). Andrej Babiš je za to odpovědný.

Koalice přitom absolutně blokuje zákon o zveřejňování smluv ČEZem, který jsme předložili před mnoha a mnoha měsíci. Sněmovní tisk stále visí ve výborech, ve Sněmovně proti němu probíhají obstrukce a místo toho se tady tlačí sněmovní tisk, který je na řadě o 155 míst dále než zákon o zveřejňování smluv.

Vládní berličky

Nominační zákon. Piráti předložili novelu nominačního zákona proti trafikám ve státních firmách, aby státní firmy měly transparentní vlastnickou politiku. Dnes se naprosto běžně děje to, že vláda vyhazuje klíčové ředitele státních firem, třeba České pošty. Neříkám, že pošta pracuje dobře. Myslím si, že nepracuje. Minimálně na úrovni managementu. Místo toho, aby vláda řekla, co má firma dělat, která kritéria má plnit, a podle toho hodnotila její management, tak místo toho prostě vymění ředitele, řekne, že to bylo pro ztrátu důvěry, nebo si udělá nějaký audit.

Prostě každý to ví, v této zemi to funguje tak, že když chcete někoho vyhodit, tak si uděláte audit tak, aby byl vyhozen, když chcete někoho podržet, tak si uděláte audit tak, abyste ho podrželi. A je to taková berlička těch rozhodujících funkcionářů k jejich rozhodnutí, které ale ve skutečnosti padlo dávno před tím auditem.

Místo transparentní vlastnické politiky, kdy stát řekne: České dráhy mají za ten objem peněz, co mají, přepravit co nejvíce cestujících... Nebo České dráhy mají poskytovat co nejkvalitnější služby a v rámci zkvalitňování služeb mají udržet rozsah přepravy. Nebo České dráhy mají mít co největší provozní zisk. To jsou prostě rozhodnutí, která má udělat vláda, jak ta státní firma, která poskytuje nějakou veřejnou službu, má fungovat. A podle plnění té veřejné služby má odměňovat manažery.

Místo toho, aby se vláda zabývala tímto problémem, který se týká stovek miliard, kde třeba v Praze, protože mám zkušenost z pražské komunální politiky, tak tam zastupitelé ANO brali za funkce v dozorčích radách více než pan premiér, místo aby se řešila problematika trafik, které skutečně stojí naše hospodářství miliardy a miliardy.

Uváděl jsem příklad ČEZu v Bulharsku, mohli bychom se bavit o ČEZu v Albánii, o některých transakcích ČEZu u nás... O nákupech solárních elektráren, o celé řadě dalších státních firem, které jako České dráhy taky mají máslo na hlavě. A místo toho, aby vláda zajistila zveřejňování smluv těchto podniků, tak tady na sílu tlačí EET.

Občan dělá úředníkům pošťáka

Klíčový zákon o digitální službě. Státní správa se absolutně nevěnuje digitalizaci. Spousta formulářů, které by mělo stačit načíst z občanky, se vyplňují desetkrát. Obracejí se na mě zaměstnanci úřadů práce. Přijde za nimi občan, vyplní formulář a oni ho pak pošlou k dalšímu okénku, tam vyplní úplně stejné informace do dalšího formuláře. Místo toho, aby obíhaly dokumenty, občan dělá úředníkům pošťáka.

Spolu s ICT unií (Informační a komunikační technologie) a s ODS a s dalšími poslanci jsme připravili návrh zákona o digitální službě, který nařizuje státním institucím, aby s občany komunikovaly elektronicky. Je nepřijatelné, aby si lidé dnes museli brát dovolenou, aby se dostali na úřad, ve chvíli, kdy 90 % té agendy by bylo možné vyřešit přes internet.

S digitalizací státní správy vstřícné k občanům souvisí elektronizace stavebních řízení. Nevím, jestli jsme 155. země v délce stavebního řízení, spíše si myslím, že si z nás dělají legraci, že Papua Nová Guinea je před námi.

Ambiciózní projekt novelizace stavebního řízení a jeho zjednodušení procesem elektronizace skončil jediným výsledkem. Přidalo se jedno povinné razítko k těm 40, co už tam byla předtím. A všech těch 40 institucí musejí lidé obíhat sami, protože úřady nemají dokumenty v elektronické podobě a občan zase dělá úředníkům pošťáka jenom proto, že státní správa nefunguje. To je problém, kterému se máme věnovat.

Místo pružného stavebního řízení nesmyslná bitka o EET

Nárůst cen nemovitostí v Praze, ale i ve zbytku republiky je skokový. Obrovská debata o opatření, které dělá ČNB ve věci hypoték a dostupnosti bydlení se uzavřela shodou všech ekonomů. že primární příčinou obrovského nárůstu cen bydlení v České republice v posledních letech je právě to neuvěřitelně dlouhé stavební řízení.

Povolovací proces na založení banky je 1 rok. Povolovací proces na stavbu bytového domu v České republice je 7 let. To je klíčový problém, jenž pálí daleko více lidí než EET. A s daleko větším rozpočtovým dopadem než EET, který však vláda absolutně ignoruje. Místo toho vláda svůj politický kapitál utrácí touto nesmyslnou bitkou o EET.

Řešit problém výkupu pozemků ve chvíli, kdy už máme územní rozhodnutí, je marginálie ve srovnání s procesem či spíše martyriem získat územní rozhodnutí. A právě proto vláda měla připravit zákon o liniových stavbách, které měla v minulém programovém prohlášení 4 roky. Opakuji, že tady je úplně stejná koalice jako tu byla před 4 roky.

A místo toho, aby vláda představila zákon o liniových stavbách, který skutečně řeší liniové stavby od začátku, to znamená od rozhodnutí, kudy povede trasa dálnice, vysokorychlostní železnice, železničního koridoru nebo důležité silnice I. třídy, přijali jsme takový hot-fix, takové jednoduché řešení, které se ale týká jen velmi malé části těch staveb.

Jak je možné, že v Denveru, hlavním městu Colorada, dokážou za jedno volební období postavit 50 zastávek železniční dopravy za čtyři roky. Tohle mají být ambice České republiky, že během jednoho volebního období, aby tady pan ministr Ťok nebrečel, že potřebuje pět let na přípravu staveb, dalších pět let to bude stavět a dalších pět let budou otevírat dálnice, jak je možné, že tady slibuje vláda rozumné železniční spojení mezi Prahou a Brnem, že bude nejdřív v roce 2035, a to je ještě optimistický termín. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost!)

V roce 2012 jsem upozorňoval na problém, že chybí podchod mezi hlavním nádražím a VŠE na Žižkov, který by stovkám tisíc lidí zjednodušil přístup na hlavní vlakové nádraží v Praze. Ten problém tady byl iks desítek let.

Je to zhruba deset let na to, abychom postavili jeden podchod. A v tomhle státě chceme stavět vysokorychlostní železnice, v tomhle státě chceme stavět síť dálnic. Tady se slibuje proinvestovat 3 bil. korun, to jsou asi dva státní rozpočty, za deset let. A je to v zemi, kde deset let běžně trvá příprava stavby. Já vůbec nechápu, jak si myslíte, že proinvestujete ty peníze bez toho, abyste provedli příslušné legislativní změny a zjednodušili stavební řízení, digitalizovali ho, zkrátili tam lhůty pro úřady, zaplatili důstojně kvalifikované úředníky, co dělají na stavebních úřadech, aby věděli, která bije, abychom tam dokázali dostat kvalifikované lidi ze soukromého sektoru. Nechci se dotknout těch nadšenců, co to dělají za ty peníze, co za to dostávají. A vy tady zasekáváte Sněmovnu EET, která vůbec žádné strukturální problémy České republiky neřeší. (Hluk v sále je neustále obrovský!)

Další problémy

Další problém. Kůrovcová kalamita, kterou způsobuje neprofesionální správa státních lesů. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Nám se tady prostě státní majetek v hodnotě miliard rozkládá před očima a vláda se tomu nevěnuje. Včera neprošly žádné úpravy rozpočtu ve prospěch životního prostředí. Je to obrovský problém téhle země a místo toho vláda zase tlačí úplně absurdně EET.

Závažnější problém než kůrovcová kalamita, je tragická situace sucha v České republice zvlášť na jižní Moravě. Jediná věc, kterou v téhle oblasti vláda dělá, že absurdně tlačí dál projekt Vltava-Odra-Labe, plavební kanál, který tu vodu bude odvádět pryč z republiky rychleji, takže problém sucha akceleruje a bude o něco horší.

Hlasovalo se o státnímu rozpočtu. Peníze na pozemkové úpravy neprošly, neřešíme absolutně strukturální problémy českého zemědělství, kde velkolány vedou k odvádění vody z krajiny a zhoršují sucho. Vláda bojuje proti zastropování dotací, které by mohlo dlouhodobě měnit strukturu českého zemědělství tak, aby tu byl větší podíl menších vlastníků, kteří mají menší pole, která jsou vhodnější ve vztahu právě k odvodu vody z krajiny.

Problém sucha je opět nesrovnatelně závažnější než EET. PR tým Andreje Babiše si vymyslel zcela virtuální téma, jestli někdo má EET pokladnu, nebo nemá, jestli vydá účtenku, nebo nevydá. Andrej Babiš si vymyslel to téma, jako že bude dělat toho nejlepšího výběrčího daní na světě, protože nevymyslel nic, jak vybírat daně dobře, ale měl štěstí. Přišel hospodářský růst, tak je dobře vybírá
a tak přijal EET.

Pan premiér profituje ze systému dotací velkopodnikatelů v zemědělství, tak asi ani nemá důvod to řešit, stejně tak nemá důvod na vlastní náklady snižovat odvod vody ze svých polí. Proto jsme aspoň podporovali návrh na pozemkové úpravy. Bohužel, vládní koalice to zablokovala jako všechny návrhy opozice s výjimkou KSČM ve včerejším hlasování o státním rozpočtu.

Odliv kapitálu - obrovský problém české ekonomiky

Co je ovšem ještě závažnější problém naší ekonomiky než je kůrovcová kalamita, sucho nebo strukturální problémy zemědělství, je odliv kapitálu z této země. (Poslanec se odmlčel kvůli velkému hluku v sále!) Každý rok z České republiky odplyne zhruba 400 mld. korun do zahraničí. V životě nemůžeme dohnat Evropskou unii za situace, jestliže výnosy růstu české ekonomiky odplynou do zahraničí. Poslední stát v Evropské unii, který má větší odliv kapitálu než ČR, je Irsko, které si to ovšem kompenzuje tím, že má daně z Facebooku, Googlu a dalších zahraničních firem.

Česká republika nic takového neprovozuje. Je absolutně nepřijatelné, že firmy, které podnikají v některých oblastech, ty, co u nás mají sídlo, platí miliardové daně, a ty, co tu nemají sídlo, platí milionové daně. A to se běžně děje třeba v agendě digitálních služeb. Odliv kapitálu je obrovský problém české ekonomiky. Nezachytil jsem žádný relevantní návrh v této oblasti. Není žádný systematický přístup k daňovým únikům velkých firem. Není žádná vládní strategie na to, abychom dlouhodobě snižovali odliv kapitálu z České republiky, což je náš největší ekonomický problém současnosti.

Většina výnosů jde například skrze úroky matkám, mateřským firmám, nebo jiným způsobem. Máme podezření, že obrovské peníze unikají přes to, že mateřské firmy fiktivně dodávají služby, nebo platí poplatky za známky a podobné věci, které si mohou libovolně navýšit. A skrze ně v České republice vznikají náklady v řádech desítek miliard korun, skrze které mateřské firmy, a v bankovním sektoru, sektoru telekomunikací, sektoru internetového podnikání ze strany obřích technologických gigantů a jejich firem skrze vnitřní převody v rámci koncernu optimalizují daně v rámci celé Evropské unie, nebo je dokonce vyvádějí do daňových rájů mimo Evropskou unii. Přestože je odliv kapitálu 400 miliard korun, jen nízký podíl z tohoto odlivu, který představují dividendy, je řádně zdaněný.

Daňový kombajn na malé živnostníky

Malí živnostníci jsou pod obrovským tlakem ze strany státu, jsou zavaleni byrokracií. Bizarní příklad toho, co se děje: vláda odmítla zvýšit výdajové paušály na dva miliony, později hlasovala obráceně, aby je o čtyři měsíce později zase chtěla tentokrát zvýšit s absurdním vyústěním, že na jeden rok, kdy výdajové paušály byly předtím dva miliony, se snížily na milion, aby další rok to byly zase dva miliony. A v takovém prostředí mají podnikatelé fungovat. Takovéto naprosto nepromyšlené věci se tu dějí.

Pokud by se nám podařilo těch 400 miliard dostat do naší ekonomiky, tak z toho máme 150 miliard na důchody a stárnutí populace by zdaleka nebyl tak palčivý problém, jakým je nyní. A místo toho se tady dělá EET, která šikanuje naše občany, místo abychom řešili daňové úniky do daňových rájů v řádech desítek miliard, odliv kapitálu v řádu stovek miliard, tak se tady snažíme zoufale vybrat nějaké jednotky miliard, o jejichž metodice máme velmi vážné pochybnosti. Necháváme si zpracovat analýzu, abychom ověřili ta čísla z Ministerstva financí.

Ve vládním programovém prohlášení je mezi prvními šesti prioritami důchodová reforma. Do této doby jsme nezaznamenali vůbec žádnou legislativní iniciativu v této oblasti. Jediná legislativa v oblasti důchodů, co byla přijata, bylo navýšení důchodů především nízkopříjmovým důchodcům, což Piráti samozřejmě podpořili, protože ve chvíli, kdy je ekonomická konjunktura, mají z toho profitovat všichni, včetně našich důchodců.

Současně potřebujeme řešit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Buď ji můžeme řešit na té příjmové stránce, to znamená ten problém odlivu kapitálu, nebo musíme tedy řešit to, že v době, kdy je důchodový systém v přebytku, a doufejme, že ještě pár let v tom přebytku vydrží, tak si máme dělat rezervy na horší časy.

Obrovský průšvih, který nás čeká za 15 let

V tuto chvíli je důchodový systém v přebytku. Vláda místo toho, aby ten přebytek spořila pro budoucí důchodce v době, kdy dnešní silné ročníky půjdou do důchodu, to bohužel, neřeší. Dnešních pětačtyřicátníků je 200 tisíc v ročníku, dnešních třicátníků je mezi 100 a 150 tisíci. Demografická křivka je absolutně neúprosná. Za patnáct let půjde do důchodu 200 tisíc lidí v každém ročníku a těch 200 tisíc lidí prostě bude chtít dostávat důstojný důchod. A pokud to těch patnáct let nebudeme řešit, tak nebudeme schopni jim ho dát a za patnáct let nás čeká obrovský průšvih, ale bohužel vláda to neřeší. Asi už nepředpokládá, že by vládla i za těch patnáct let, až bude potřeba tenhle problém řešit.

Máme nějaký prostor na strukturální řešení, kdy se třeba změní struktura příjmů státu, můžeme se třeba bavit o důslednějším zdanění těžby, kde bychom získali nějaké peníze, nebo o odlivu kapitálu, anebo že dnešní přebytky ze současnosti investujeme třeba do nemovitostí

Extrémní zdanění práce, při kterém se lidem se nevyplatí pracovat

Máme mezní daňovou sazbu tuším 48,6 %. Ta je, pokud nepočítáme slevy. Lidé, řekněme ve vyšší střední třídě, v platech třeba nad 70 tisíc, platí daně okolo 45 %, když započítáme sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Náklady jejich zaměstnavatele na jejich práci představují skoro dvojnásobek proti tomu, co ti lidé dostávají na výplatní pásce. Tato struktura daní je prostě extrémně nevhodná. Vede k tomu, že lidem se nevyplatí pracovat.

Dokonce i nejchudší zaměstnanci platí daně 35 %. Mně přijde úplně absurdní, že lidem, kteří jsou na minimální mzdě, bereme 30 % jejich výdělku, abychom jim pak dávali dávky. To je prostě zcela absurdní systém.

Ještě absurdnější je to v případě, že lidé, kteří si vydělají nějaké peníze navíc, tak o ty dávky přijdou a sníží se jim celkový příjem. My máme takovéhle obrovské problémy v našem daňovém systému. Lidi v exekucích vůbec nejsme schopni dostat na trh práce.

Máme strukturální problémy se způsobem, jakým se v ČR daní práce. Prostě daně z práce jsou v ČR extrémně vysoké, a místo toho, abychom se zabývali touto problematikou, problematikou lidí s nízkými příjmy, kterým se nevyplatí pracovat, tak tady čučkaříme s jednotkami miliard, kdo ví jestli.

Téměř dvě miliardy korun za dopisy

Jedna z těch šesti priorit vlády byla digitalizace státní správy. My jsme si všimli významné rozpočtové položky téměř 2 mld. korun, kterou naše státní správa utratí za dopisy V 21. století utrácet 2 mld. ročně za dopisy mi nepřijde jako dobrá vizitka ČR.

Státní správa si sama absurdně přidělává práci tím, že neustále tiskne a skenuje dokumenty, které si různě z ručky do ručky předává. Znemožňuje to například to, aby ten dokument podepisovalo více lidí najednou, takže ty dokumenty kolují od člověka k člověku, kdy se tam sbírají podpisy více lidí. Celý ten proces se zdržuje, znepřehledňuje a přitom zase jedna z těch šesti priorit vlády byla digitalizace. Chceme digitalizovať, chceme modernizovať (smích v řadách Pirátů) a prostě místo toho se tady řeší zase EET, což je prostě šikana nějakých lidí. Ty zásadní problémy ale ČR vůbec neřeší.

Konkurenceschopnost České republiky

Další oblast, ve které absolutně zaostáváme, je konkurenceschopnost ČR. Nacházíme se sice v první padesátce zemí světa, ale v dnešním stavu státní správy jsme hluboko ve druhé stovce. A to je jeden z důvodů, proč nerosteme tak rychle, jak bychom mohli, a co nám brání dohnat západní Evropu, vedle problému s odlivem kapitálu. Digitalizace státní správy je snáze řešitelný problém. Vláda předstírá, že je to její priorita, ale nic se v této oblasti neděje.

V naprostém rozporu s programovým prohlášením

K další vládní prioritě, kterou najdeme v programovém prohlášení, patří vyrovnaný státní rozpočet, jenž je však v naprostém rozporu s programovým prohlášením vlády. Vláda včera protlačila spolu s KSČM státní rozpočet s deficitem 40 mld. a stejné deficity 40 mld. jsou v rozpočtovém výhledu.

Není žádný plán, jak rozpočty vyrovnat. Podle odhadů Ministerstva financí a dalších organizací, které odhadují příjmy na příští rok, to možná nebude tak slavné, jak vláda v srpnu 2018 předpokládala. Ztrácíme tu možnost dostat státní rozpočet do nějaké rozumné kondice.

Podíváme-li se do zprávy Národní rozpočtové rady v oblasti udržitelnosti veřejných financí, je ČR na ekonomickou krizi připravena hůře než v roce 2008. Pokud by přišla nyní v západní Evropě ekonomická krize, české rozpočty se ve velmi krátkém horizontu jednotek let propadnou do deficitů na úrovni 300 mld. Kč ročně.

Absolutně neřešíme žádnou rezervu pro období krize, aby mohl vnitřní poptávkou bojovat s dopady krize (vysokorychlostní tratě nebudou připravené, protože nemáme zákon o liniových stavbách), aby stavební firmy, které najednou nebudou mít zakázky v soukromém sektoru, mohly pracovat pro stát.

Místo toho, abychom rezervy uchovali na horší časy, neustále rostou provozní výdaje státu. Vláda rezignovala absolutně na hledání úspor. Plošně se přidalo všem, selektivně se nějak přidalo jednotlivým kapitolám.

Jsme rádi, že vláda přidala učitelům, protože deficit v oblasti vzdělávání je extrémní, ale jinak obecně to byl prostě rozpočet, který by mohla připravit úřednická vláda. A přestože má vláda vyrovnaný státní rozpočet ve svém programovém prohlášení, nepodniká kroky k tomu, aby ho reálně vyrovnala.

Exekuční mafie – časovaná bomba

Máme 900 000 lidí v dluhové pasti. 900 000 lidí, které nejsme schopni rozumně integrovat do pracovního trhu v důsledku špatně nastaveného exekučního systému, který se v ČR nachází ve velmi složité situaci. Lidé v dluhové pasti nemají moc dobrou životní perspektivu. Těmto lidem se absolutně nevyplatí pracovat. Protože kdyby pracovali, tak se jim sníží příjem.

Nastavené zákony v oblasti exekucí vznikly účelovým rozdělováním těchto dluhů, nebo účelovým rozdělováním nějakých pokut u soudu. Splácené částky násobně přesahují původní dluhy.

Samozřejmě, dluhy se mají splácet. Není přece přijatelné, když někdo platí ale desetinásobek nebo stonásobek dluhu. Za mnou byla ve volebním obvodu v Pardubicích paní, které se stalo, že její syn přišel kvůli desetitisícovému dluhu o dům a stejně mu ještě nějaké dluhy zbyly, takže stejně se z toho exekučního kolotoče nevymotal.

Takový je stav v České republice v roce 2018: 900 000 lidí v neřešitelné situaci a my tady řešíme zcela absurdní zákon, který akorát šikanuje několik set tisíc živnostníků. A nepřináší téměř nic.

Další zásadní problém České republiky, který vláda neřeší, je fungování soudní soustavy, vůbec justice, kdy soudy v České republice jsou extrémně pomalé. Máme tady celou řadu soudních líčení, která se táhnou desítky let. Bylo to vidět na kauze H-System. Tam už jsou pachatelé z vězení venku a soudy to stále ještě řeší. To je úplně neuvěřitelný stav právního státu v České republice: Rychlost soudnictví u nás.

Bez legislativní a politické shody napříč Sněmovnou to nepůjde

Uzavřel bych svůj projev tím, že znovu upozorním na extrémní problém s výstavbou infrastruktury v ČR. Prostě je potřeba najít legislativní shodu na tom, jak rychleji stavět dálnice, vysokorychlostní železnice, jak budovat páteřní infrastrukturu, která je v ČR velmi zaostalá. To je věc, do které by podle mě měla vláda investovat energii.

Věc, pro kterou je potřeba najít politickou shodu napříč touto Sněmovnou. A ostatně i ten PR investiční plán vlády zcela závisí na tom, jestli se tuhle shodu povede najít. A mě mrzí, že místo toho, aby vláda investovala svoji energii do tohoto zákona, do zlepšení možností stavění klíčových infrastrukturních projektů, tak místo toho jde tady na sílu s EET, která je zcela marginální, jak jsem tady ukázal na celé řadě příkladů, oblastí, kterým bychom se podle mě měli věnovat daleko prioritněji.

Napsáno a upraveno pro facebook.

*http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/024schuz/s024239.htm

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy