K usnesení Poslanecké sněmovny 4. 6. 2019 - bod 227 Podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 – 1998*.

Piráti jsou pilní poslanci, oceňuji jejich práci ve Sněmovně, ale občas jim nejen něco, ale i podstatného unikne. To něco bylo před časem hlasování jejich poslance pro návrh na státní vyznamenání básníkovi a komunistickému normalizačnímu novináři, který už za Gustáva Husáka získal titul zasloužilého umělce.

Nyní, přesněji minulý týden, podpořili Piráti komunisty při prosazování jejich usnesení: „aby zločiny způsobené při privatizaci nebyly promlčitelné". Respektive zločiny, za které byly označeny „Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998“. Tak se totiž nazýval tento komunistický návrh.

Co více, druhý bod usnesení zahrnuje „případnou účinnou změnu trestněprávních předpisů, včetně posouzení, zda nedošlo v určitém období k situaci, kdy promlčecí doba ani nemohla běžet“. Tomu se říká právní stát v komunistickém vydání s jedním okem rudě zamhouřeným a s pirátskou páskou přes druhé oko jako když vyšívá: na věčné časy a nikdy jinak.

Přitom nikdo po listopadu 1989 nebránil a nebrání ani nyní komunistům a právníkům z jejich řad, aby ony nezaplacené pohledávky státu a zločinů, které se přitom staly, vymáhali a stíhali. Všemi možnými nástroji, kterými stát a demokratické instituce disponují. Tedy i soudními. Dokonce to byla a je i spolu s druhými také jejich povinnost, pokud o ní byli a jsou přesvědčeni tak, jak tvrdí dnes.

Pozdě ovšem bycha honiti a přehazovat případnou politickou odpovědnost jen na druhé strany (ODS, ODA a KDU-ČSL). V těch letech seděli komunisté v Poslanecké sněmovně a nesli s nimi rovněž svůj díl politické odpovědnosti. Dnešní loajalita k Babišovi, s níž vynechali koaliční poslance ČSSD, kteří tehdy v Poslanecké sněmovně také seděli, je typicky česky vyčuraná. My nic, my jsme jen muzikanti, to ti ve vládě za všechno mohou.

Bohužel, je to jen další komunistický zákop. Z něho se komunisté ve Sněmovně rozhodli cíleně a pokud možno neomezeně chráněni v uvozovkách přijatým usnesením zpochybňovat a znevěrohodňovat demokratické instituty. Ty ovšem v dané věci pomalu dvě desetiletí nechávali ležet ladem a čekali na svou příležitost, jak ji propagandisticky zúročit ve svůj prospěch.

Komunistická optika, respektive demagogie a její dikce od "nezaplacených pohledávek státu ke zločinům" je dobře známá. A snad ještě povědomá z let těsně poválečných, končících tři roky nato v roce 1948 komunistickým únorem. Léty, kdy neštěstí nechodilo po horách, ale po vězeních. Tam byli postupně uvrženi všichni, kteří tehdy stáli v cestě takzvané komunistické lidové demokracii, jedné z ostudných a krvavých kapitol totality komunistického režimu v tehdejší východní a střední Evropě.

O vnitřním dluhu, který zanechali komunisté po více než 40 let svého hospodaření, nemluvě. Byl v bilionech korun, a co víc zanechal po sobě neuvěřitelnou spoušť. Spoušť, která zdevastovala paměť a charaktery lidí, kteří se na této mravní a zločinné devastaci podíleli, a jak se ukazuje, podílejí ještě dodnes. Mnozí z nich pouze převlékli kabáty a pokračovali dál se svými zkušenostmi, kontakty a zázemím, které tu dodnes po komunistech přežívá, a je znovu živeno prokremelskou optikou Putinova režimu.

Není lehké konstatovat, že i po tolika letech mají komunisté v uvozovkách nejlepší špatné informace, které tak jako dřív měli jen soudruzi. Ne, aby je napravili, ale aby se vylhali z politické odpovědnosti, ke které se téměř po tři desetiletí nedokázali přihlásit. Protože ji k vládě jedné strany nepotřebovali ani v minulosti a nepotřebují ani dnes po listopadu 1989. Jen čekali a čekají, aby dokázali znovu své pohrdání demokracií, stále ještě skrývané za proklamovaný spravedlivější sociální život pro všechny. Systém, který za doby jejich vlády státostrany selhal a stál zmařené životy mnoha a mnoha lidí.

Proti usnesení ze 156 poslanců hlasovalo 12 z 19 poslanců ODS. Sedm se jich ke hlasování nepřihlásilo. Poslanci ostatních stran TOP 09, STAN, KDU ČSL se buď zdrželi, nebo se také ke hlasování nepřihlásili. Hlasovací koaliční mašinu ANO, ČSSD a KSČM doplnili poslanci SPD, což nepřekvapilo. Kdo ale rozčaroval byli poslanci za Piráty, kteří pro komunistické usnesení paradoxně hlasovali také.

Kolikrát ještě, než se jim v hlavách rozsvítí? Aby dokázali rozpoznat, že „světélko na konci tunelu“, za které děkoval poslancům hlasujícím pro jejich usnesení poslanec Kováčik z KSČM neuvěřitelně farizejskými slovy: „Aby lid České republiky alespoň částečně mohl to, co mu bylo ukradeno, dostat zpátky vráceno a aby ti, kteří se loupeží, zlodějnou obohatili, tak aby nemohli nadále svých plodů užívat“, je cestou zpět, pokusem opakovat nedávnou smutně proslulou historii novodobých dějin Československa.

Jako bychom zapomněli, jaký že to komunismus v minulosti u nás byl, a jaké "dědictví" nám komunisté stále odkazují.

Psáno pro facebook

*http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/030schuz/s030187/188/189/190/191.htm
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/privatizace-byla-zlocinna-kscm-s-ano-i-piraty-prosadili-usne/r~4acb8200884411e9ae850cc47ab5f122/