Rozhovor redaktora Michala Kubala s Alešem Gerlochem, profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, ČT24 - Události a komentáře* (28. 6. 2019).

Pan profesor Aleš Gerloch konstatoval v pátečních Událostech a komentářích, že ... „státověda rozlišuje tři druhy krizí: Standardně je to krize vládní, krize parlamentní a krize ústavní“. Zapomněl ale dodat české “ústavní novum“: Zemanovu krizi. Ta od roku 2013 nepřestává sužovat českou společnost již druhé volební období jeho prezidentování. Krize, pro kterou platí Zemanova pravidla: líbí, nelíbí, má mě rád, nemá mě rád.

A pan profesor Gerloch má pro pana prezidenta pochopení. Jako ústavní odborník nabídne hned tři krize, z nichž podle něho ta vládní, která přichází v úvahu je poměrně běžná a ústavní systém neohrožuje.

Ústavní krize je podle pana profesora Gerlocha „... už krize celého ústavního systému, který nemá možnosti už řešit tu situaci v daném ústavním rámci. Tak to si myslím, že zatím nehrozí. Já si myslím, co může nastat je vládní krize. Ale vládní krize nejsou jenom u nás poměrně běžné, čili to není něco, co by ten systém ohrozilo...“

„Prezident má jednat bez zbytečného odkladu. Co to je? Nemoc anebo prezident řekne, až budu chtít, tak ho jmenuji“, oponuje pan redaktor Kubala.

Ústavní odpovědnost jako pingpongový balónek

I pro nečinnost má pan profesor řadu důvodů, které rozvede a doplní svým vnímáním a pochopením pro pana prezidenta Zemana. ...Pan prezident formuluje od samého počátku, to druhá strana měsíc nic nedělá, pan prezident se jen zajímá... A pinká přitom balónek ústavní odpovědnosti i s odvolávaným ministrem kultury panem Staňkem na druhou stranu, jako kdyby se jednalo o první prezidentův truc, pardon, respektive potvrzení jeho slov, která s odvoláním na Václava Havla, pronesl Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem ... „Já také nejsem automat na podpisy.“

Profesor Gerloch: „... Samozřejmě nečinnost bezdůvodná je neústavní. A teď nastává ta situace, kdy začne diskuse o tom, jestli je to ta nečinnost, průtahy v řízení...“

Redaktor Kubala: „Je podle Vás bezdůvodná podle toho co se děje ze strany pana prezidenta?“

Profesor Gerloch: „Tak tam mě trošku překvapilo, že zhruba měsíc se nedělo vůbec nic, a když tedy končí červen, tak najednou začala tato diskuse. Já jsem to teda vnímal tak, že pan prezident to formuloval už vlastně na začátku, kdy šlo o tu demisi a poté to bylo zostřeno premiérem na odvolání, že by rád znal výsledky toho návrhu ministra kultury na trestní stíhání obou ředitelů v souvislosti s jejich odvoláním.“

Redaktor Kubala se ale nedá: „Pane profesore, kde v ústavě se píše o právu prezidenta znát výsledky nějakého návrhu na trestní řízení s úplně odlišným případem. Můžeme se bavit o nějakých politických souvislostech, ale ústavní souvislost tam přece žádná není, Premiér navrhl odvolání člena vlády. Prezident to má udělat. Nikde se nepíše nic o žádném dokončení trestního řízení nebo něčem podobném.“

Co není psáno, je povoleno. Ústavní tradice sem, ústavní tradice tam... Dostanou na frak.

Profesor Gerloch: „Ale pane redaktore, nepíše se tam ani že to má udělat neprodleně, ani se tam nepíše, že to má udělat do měsíce.“

Redaktor Kubala: „Jsme zpátky u toho bez zbytečného odkladu. Vy si myslíte, že tohle není zbytečný odklad, a který byl zmiňovaný, když tady najednou vzniká jiný případ, který byl zmíněn na začátku a teď najednou prezident trvá, že by měl skončit nějakým způsobem. Víme, jak dlouho trvá trestní řízení v České republice.“

Gerlochovo ústavní vajíčko na špičce nosů politických bossů Zemana a Babiše

Profesor Gerloch: „Ale tady nejde o trestní řízení. Alespoň tak jsem to teda já tak pochopil. Že tady jde o to, že v případě kdy se řekne jasně ze strany policie nebo vyšetřovatelů policie, že to bylo zcela bezdůvodné, tak to přispěje k tomu, aby tedy odvolal ministra, který jaksi šikanózně podával trestní oznámení a odvolával. A tohle to je otázka, kterou lze rozhodnout během několika týdnů, čili nejde o trestní řízení samotné, obvinění, obžalobu a tak dále.“

Redaktor Kubala: „A pokud policie rozhodne, mění to něco na ústavním činu, který udělal premiér, to znamená požádal prezidenta, a prezident tomu musí vyhovět. Mění to něco na té podstatě.“

Profesor Gerloch: „Může to, může, protože tam jsou politické souvislosti. Například předseda vlády sám může stáhnout ten návrh z tohoto důvodu. To přece je možné, ty případy tady byly, čili ho vezme zpět. Pokud si pamatuji u ministra školství Dobeše byla diskuse velká, čili to odvolání z nějakého důvodu tam ústavodárce nedal jasnou lhůtu. A tudíž nechal tam určitý prostor a vyslovil tam to, co říkáme, že to má být bez zbytečného odkladu. Typické příklady budou samozřejmě zaneprázdnění hlavy státu nebo celková nějaká katastrofa v tom státě a tak dále třeba ekologická, nebo řeší se jiné problémy ale tady jsou dvě možnosti řešení: Buď předseda vlády trvá na svém a přesvědčí prezidenta republiky, že on skutečně podle Ústavy má rozhodující slovo, a že prezident musí odvolat.“

Ústava po škole

Redaktor Kubala: „Podle ústavy má rozhodující slovo...“

Profesor Gerloch: „Moment. Každá norma musí mít přece nějakou sankci, jestli stanoví povinnost. A teď se bavíme trošku o tom, jestli ta možnost vynucení této normy je nebo není? Jakou možnost má předseda vlády ji vynutit.“

Redaktor Kubala: „Kompetenční žalobu.“

Profesor Gerloch: „No jistě, a to je ta druhá možnost, že podá kompetenční žalobu a rozhodne ústavní soud a my jsme měli případ, kdy Ústavní soud zhruba před dvaceti lety, docela překvapivě řekl, že pokud jde o guvernéra České národní banky, že nemusí být jmenován s kontrasignací předsedou vlády, ale bez kontrasignace je to v podstatě dosti sporné z hlediska Ústavy. Takže my nevíme, jak by Ústavní soud rozhodl, jestli skutečně se jednalo o odklad zbytečný nebo ne v tom kompetečním sporu, a zdali by takovou žalobu vůbec přijal.“

Redaktor Kubala: „Je premiér teď odpovědný ještě za vládu, ve kterém sedí člen, jehož navržení navrhl, nebo jehož odvolání navrhl, je za ni odpovědný? Nebo je za ni odpovědný prezident, který není zodpovědný vůbec nikomu z titulu své funkce. Není to poloprezidentský systém?“

Profesor Gerloch: „Jednak si myslím, že nemáte pravdu, že prezident není nikomu zodpovědný. Vždyť přece může být žalován jak pro hrubé porušení Ústavy, tak pro velezradu, to není pravda, že není odpovědný. Naopak po přímé volbě byla zvýšena tato možnost postihu za hrubé porušení Ústavy, které dříve nebylo, ale byla ztížena ta možnost podání, to rozhodl ústavodárce Ten také rozhodl o přímé volbě a faktickém posílení pozice prezidenta republiky.

Máte pravdu, že se tam také objevují možné rysy poloprezidentského systému, ale takto je ten ústavní systém nastaven. Je možné tam třeba skutečně do toho článku 74 napsat, že neprodleně odvolá, jakmile to předseda vlády navrhne. Teď v podstatě skutečně jedna rovina je jednání, podle mne vždy v rámci Ústavy důležitá a druhá rovina jsou potom eventuelní kroky ústavní, to znamená žaloba kompetenční, popřípadě žaloba proti prezidentu republiky za hrubé porušení Ústavy.“

Redaktor Kubala: „Díky za Váš čas.“

Závěrečný úkol pro aspoň 120 poslanců (200) a 60 procent přítomných senátorů: schválit doplnění článku 74 Ústavy České republiky: „Prezident republiky odvolá ….. člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ o slovo neprodleně. A samozřejmě operativně připravit tuto jednoduchou novelu a přijmout ji na mimořádných schůzích Sněmovny a Senátu. Pokud možno bez zbytečného odkladu.

Psáno pro facebook.

*https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/219411000370628/video/705686 (minutáž 21.12 – 28.43)