(Předneseno při akci Protest proti rozpadu právního státu na Hradčanském náměstí, 8. 10. 2019) A velký dík zejména těm účastníkům Protestu, co vážili cestu z Ostravy, Liberce, České Lípy, Nové Vsi, Slaného, Rakovníka, Mělníka a Tmáně u Berouna. Pod hradními báněmi jste nám všem svítili na cestě za demokracií. Děkujeme.

Hlasitá ozvěna komunistické minulosti

V těchto posledních dnech, kdy se společnost v Česku opět dramaticky rozdělila, jakoby se znovu
s jakousi až panoptikální děsivostí znovu pootevřela nedávná minulost takzvané normální doby komunistického teroru a totalitně budované normalizace. Normalizace, která nás stále provází a znovu připomíná své zkrvavené rohy, bohužel už ne jako přízrak, ale jako hlasitá ozvěna minulosti komunistického Československa.

A toto stále živé historické zrcadlo ne a ne nás opustit. Ani po třiceti letech. Místo pokory, sebereflexe a narovnání se, přinášející naději, odpuštění, místo skutečné radosti ze života ve chvílích samoty, samoty prosté od lží a výčitek svědomí, nás pohlcují nové další lži, masky. Potlačované sebevědomí začíná opět vyjevovat svou starou bázlivou tvář, se kterou se nevracíme do sebe, ale od sebe. Dál, abychom si z nedávné minulosti oživili její masky, maskoty, symboly, které jsme nevnímali, podřizovali se jim a absurdně je často oslavovali jako “zázrak“ života, který však v jeho zrcadle byl ponižujícím popíráním.

Proto jsme se tu sešli, abychom svou účastí vyjádřili svůj nesouhlas s takovou perspektivou života, v níž má čím dále víc navrch ignorace, porušování zákonů a Ústavy. Řadí se k tomu také i pohrdání Ústavním soudem, které vyvrcholilo jednáním Parlamentu (26. 9. 2019) o návrhu ústavní žaloby proti prezidentu Miloši Zemanovi, kterou předtím schválil Senát, a kterou nás ten den na Malostranské náměstí přišlo podpořit 10 občanů.

Co nám vadí

Vadí nám, že toto podání Senátu odmítla schválit Poslanecká sněmovna 62 hlasy.

Vadí nám, že dalších 70 členů Poslanecké sněmovny se jednání neúčastnilo.

Vadí nám, že ČSSD přes vzletná slova se zdržela hlasování, k čemuž se propůjčili i někteří poslanci z ODS a KDU ČSL.

Vadí nám, že semináře k této žalobě, který se konal den před jejím projednáním (25. 9. 2019)
za účasti předních ústavních právníků, jmenuji za všechny nejznámější, pány Kyselu a Wintra, se zúčastnili čtyři poslanci. Čtyři poslanci!


Ignorace a pohrdání

Ignorace a neúčast více než jedné třetiny poslankyň a poslanců na projednávání této ojedinělé ústavní záležitosti jakou je ústavní žaloba proti prezidentovi Zemanovi završily nedůstojné projevy některých poslanců. Zejména pak v proslovech poslance pana Faltýnka a poslankyně, místopředsedkyně vlády a ministryně financí paní Schillerové jejich pohrdání Ústavním soudem nechutně eskalovalo.

Ignorace názorů ústavních právníků, kteří se zdaleka nevyslovili jednoznačně proti tomu, aby ústavní žalobu projednal Ústavní soud, byla další zlověstnou skvrnou na důvěryhodnosti Poslanecké sněmovny. Její čest zachraňovali poslankyně a poslanci Pirátské strany, STANu a TOP 09. A abychom nebyli skromní, také nás deset občanů, kteří je přišli podpořit na Malostranské náměstí.

Spojitost mezi případy prezidenta Zemana a premiéra Babiše

Měli jsme k tomu pádné důvody. Seznámili jsme se s celou žalobou a pokusili jsme se upozornit na několika demonstracích na její závažné důvody, pro které byla podána. Veřejnost jsme informovali prostřednictvím připravené zkrácené rešerše ústavních deliktů, kterých se dopustil prezident Miloš Zeman.

Proto také v souvislosti s Babišovou kauzou a ústavní žalobou vidíme mezi oběma případy spojitost. Považujeme za přehnaná a pokrytecká tvrzení politiků, kteří apelují na to, že je třeba respektovat rozhodnutí městského státního zastupitelství jako součást právního státu, přestože jeho součástí je přece ale také soudní moc. Státní žalobce v ní má své nezastupitelné místo při soudním líčení. Státní zastupitelství sice spadá do výkonné moci, ale je také jedním z článků justice pro trestné činy jako součást přípravného řízení. Završuje v něm, respektive mimo jiné schvaluje nebo zastavuje trestní stíhání.

Uvažuje se, aby státní zastupitelství bylo vyňato z výkonné moci a stalo se nezávislým, tak jako tomu je v případě soudní moci. A tak se omezily politické tlaky výkonné moci, prodloužené ruky politiků. A rozhodnutí o vině či nevině se ponechalo na moci soudní, která může případné nepřípustné politické tlaky ve prospěch obžalovaného nebo proti němu eliminovat, vyloučit, to znamená, odsoudit jej nebo osvobodit, zprostit viny. Nesmí se rovněž zapomínat, že v případě protizákonného politického ovlivňování soudního rozhodnutí ve prospěch obžalovaného má státní zástupce možnost uplatnit kasaci a její opravné prostředky.

Jak již bylo řečeno, v případě Babišovy kauzy se až přehnaně ze strany politiků hovoří o respektování rozhodnutí státního zastupitelství jako nezbytné součásti právního státu. A to v politicky absurdní a ve fungující demokracii nemyslitelné situaci, kdy představitel výkonné moci, tedy předseda vlády Andrej Babiš byl a je stále ještě trestně stíhaným, a čeká se na rozhodnutí nejvyššího státního zástupce.

Důvěryhodnost státního zastupitelství je navíc silně zpochybněna skutečností, že předseda vlády za Hnutí ANO svým člověkem obsadil ministerský resort spravedlnosti, v jehož pravomoci je možnost odvolat nejvyššího státního zástupce. Otázka vyjmutí státního zastupitelství z výkonné moci se tak stala politickou rozbuškou a je stále v této situaci nanejvýš naléhavá.

Sněmovna sama proti sobě

V parlamentní rovině jsme v případě ústavní žaloby proti prezidentovi Zemanovi svědky potlačení role Ústavního soudu. Místo něho však posouzení ústavnosti či neústavnosti jednání prezidenta Zemana, které oslabovalo výkonnou moc předsedy vlády, ignorovalo Ústavu, posilovalo postavení prezidenta, ovlivňující českou zahraniční politiku dokonce proti duchu mezinárodních závazků České republiky vzala na sebe Poslanecká sněmovna, a to přestože i ji prezident Zeman téměř po dobu téměř šesti měsíců udržoval v prezidentském systému, ve kterém nemohla Poslanecká sněmovna vykonávat kontrolní funkci.

A za této politické situace dvou nedemokraticky jednajících a konajících autoritářů poslankyně a poslanci vládní koalice Hnutí ANO a ČSSD za pomoci tichých spojenců KSČM a SPD žalobu schválenou Senátem odmítli. S neustále omílaným argumentem, že opozice neuznává volební výsledky. A s jednoduchým zdůvodněním, že i přes celou řadu proti argumentů ze strany ústavních právníků, dalších zjevných rozporů a pochybností, jim volební výsledky daly mandát, aby žalobu nejenže odmítly, ale aby tu s jejich podporou vzniklo, etablovalo se a pokračovalo ve své často nelegitimní protiústavní činnosti politické duo: spojenectví prezidenta Zemana a předsedy Babiše. Toto spojenectví de facto představuje pokračující protiústavní spolčení.

Čeho se ještě nadějeme? Jakého dalšího politického divadla, za jehož oponou se mezitím připravuje demontáž ústavních principů demokracie jako zbytné a překážející dekorace při upevňování moci této dvojice českého politického jánabráchismu.

Psáno pro facebook.

PS: Náš upřímný dík patří policistům České republiky, kteří při všech našich vystoupeních zajišťovali pořádek a svou přítomností odrazovali některé případné provokatéry. Toho si jako bývalý vězeň, mnohokráte zadržený tehdejší komunistickou policií před rokem 1989, vysoce cením. Dík proto patří i vedoucím složkám Ministerstva vnitra České republiky, že touto demokratickou službou podstatně přispívají ke kultivaci a upevnění demokracie, o kterou se snažíme i my, někdy více zdařile, někdy méně jako jedna z jejích mnoha tváří občanské společnosti, objevující se v zrcadle české společnosti.