Odmlčela jsem se teď docela dlouhou dobu a nepsala jsem texty do blogu. Omlouvám se, musela jsem psát a dělat zase něco jiného. Slibuji, že se polepším, tedy alespoň se pokusím – bude-li o to zájem.

Jaké vidíme výsledky rok od petice za zlepšení situace ve službách pro seniory a chronicky nemocné, kterou adresovala PhDr. Jitka Gabašová loni touto dobou poslancům Parlamentu České republiky?

Na projednání petice se pověřený poslanec petičního výboru nedostavil, předsedkyně petičního výboru se poté omluvila. Místopředsedové sněmovny zaslali PhDr. Gabašové zdvořilý dopis, že je problematika zajímá a že se jí budou zabývat.

Vládou iniciovaný projekt Projekt Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR v červnu t.r. poukázal na skutečnost, že právě péče o seniory je důležitým tématem, kterým je třeba se zabývat i nadále...

Letní „aféra LDN“ upozornila na neutěšenou situaci v péči o seniory nejen ve zdravotnictví, ale také v institucích sociální péče. Tato situace není však jen otázkou jednotlivých zařízení, ale otázkou naprosto systémovou, důsledkem celospolečenského nedocenění seniorské problematiky nejen na úrovni péče a služeb, ale také vzdělání a přípravy zdravotnických a dalších pracovníků, výzkumu a dalších důležitých aspektů.

Francie zvolila téma Alzheimer za prioritu svého předsednictví v Evropské unii proto, že problematika degenerativních onemocnění nabývá na významu se stárnutím populace. Z hlediska DALY (disability adjusted life years, tedy let života ztracených v důsledku předčasné smrti a disability) je ve Francii Alzheimerova choroba u žen na prvním místě před onemocněními onkologickými či kardiovaskulárními (a u mužů po těchto onemocněních ihned následuje).

Také Rada EU pro konkurenceschopnost doporučila na svém zasedání 26. září považovat výzkum degenerativních, zejména neurodegenerativních onemocnění za prioritní.

A ještě také zcela nedávno (8. 10. 2008):

Poslanci Françoise Grossetête, John Bowis, Katalin Lévai, Jan Tadeusz Masiel a Antonios Trakatellis předložili Evropskému parlamentu návrh Deklarace o prioritách v boji proti Alzheimerově chorobě, stručné, ale výstižné. Deklarace „jen“ potřebuje jednu drobnost, aby jej schválili jednotliví poslanci Evropského parlamentu – 22. ledna. Také ti naši. Za Českou republiku zatím podepsali poslanci Evropského parlamentu M. Cabrnoch a M. Ransdorf.

Prezident Sarkozy přednesl na konferenci 31.října 2008 projev, kterým tuto prioritu představil, jeho záměr podpořila jak eurokomisařka pro problematiku zdraví a ochrany spotřebitelů, tak ministři zdravotnictví Slovinska (předcházející předsednické země EU), tak Švédska (země, která bude následovat po předsednictví českém). Za Českou republiku nebyl přítomen žádný zástupce

Prezident Sarkozy prosazuje řešení „problému Alzheimer“ nejen na úrovni evropské, ale také ve Francii, kde v tomto roce započal „Plan Alzheimer“ 2008-2012, na který byla alokována 1,6 miliardy euro (z toho 200 milionů na výzkum, 200 na zdravotní péče a 1,2 miliardy na zlepšení zdravotně sociální a komunitní péče).

Prezident Sarkozy ve svém projevu v pátek 31. října řekl:
(zde přijměte prosím můj kostrbatý překlad, pro zájemce a čtenáře originálu uvádím webovou stranu, kde dokument najde)

„Z boje proti této pohromě (Alzheimerově chorobě) jsem se rozhodl udělat prioritu svého mandátu prezidenta Francouzské republiky. Dovolte mi to vysvětlit v několika větách. 1.února jsem společně s příslušnými ministry vyhlásil Plan Alzheimer na období 2008 až 2012.

Není to myslím první Plán v naší zemi, ale věřím, že je prvním, který přináší takto globální přístup k nemoci a který zároveň alokuje takto zásadní množství prostředků – k dosavadním prostředkům, které vynakládáme na tento problém, přidává 1,6 miliardy euro na období 5 let. Chtěl jsem se v této problematice angažovat osobně. Protože ve Francii žije několik stovek tisíc těchto nemocných. Protože jejich počet se v průběhu následujících let fatálně zvýší. Protože prakticky všech rodin se to nějak dotýká. A protože společně s mými ministry chceme odmítnout tuto fatalitu.

Rozhodnutí jsem přijal ve jménu hodnot, které považuji za své. Myslím na úctu k našim starším. Myslím na solidaritu vůči těm nejkřehčím. Myslím na roli rodiny. Myslím na soudržnost společnosti“... „Charta základních práv Evropské unie připomíná naši povinnost zachovávat důstojnost nemocných. To je absolutní imperativ.“ ... „Chtěli bychom udělat z Evropy společnost znalostí a inovace. Boj proti Alzheimerově chorobě by měl být jednou z prioritních oblastní aplikace této strategie. Stárnoucí Evropa by měla udělat vše pro lepší poznání Alzheimerovy choroby a jejího vlivu na životy 500 milionů Evropanů.

Evropa musí vynaložit své síly na výzkum a inovace, k vynalezení spolehlivé diagnostiky a léčby. Spojené státy se takto začaly mobilizovat v sedmdesátých letech. Vytvořily k tomu výzkumnou instituci, Národní institut pro stárnutí a stáří. Proč se Evropa vymlouvá na osudovost? Je čas, aby Evropa překonala toto zpoždění a stanula v čele světového výzkumu Alzheimerovy choroby“....“V současné době je v Evropě věnováno na výzkum Alzheimerovy chorby méně než 5% z toho, co se vynakládá na výzkum rakoviny. A to přestože nutně potřebujeme znát právě její mechanismy (Alzheimerovy choroby)“.... „Potěšilo mne, že Rada pro konkurenceschopnost 26. září t.r. akceptovala, že i z důvodu výzkumu Alzheimerovy choroby je třeba vytvořit evropský prostor pro výzkum.“

...Dále konstatoval prezident Sarkozy, že evropské spolupráce je zapotřebí také v rámci výměny zkušeností a dobré praxe stejně tak jako vzdělávání: „Kromě toho je třeba, abychom se zamysleli nad tím, jaké profese budeme potřebovat. Péče o lidi s touto nemocí vyžadují zvláštních znalostí a dovedností. Je zapotřebí učinit povolání, která se zabývají stárnutím populace atraktivnějšími. Je zapotřebí valorizovat jak sociální postavení těchto pracovníků, jejich profesní růst i jejich mzdy. Tato výzva se týká všech. Společným řešením můžeme jen získat“. ....

Dále prezident Sarkozy zdůraznil, že třetí důležitou osou, je dimenze etická, protože právě Alzheimerova choroba přináší mnoho etických otázek. ....V závěru konstatoval: „Vím, že v současné finanční krizi, kterou prožíváme, by se někdo mohl divit, že prezident republiky hovoří o Alzheimerově chorobě. Ale Alzheimerova choroba ignoruje finanční, ekonomickou, monetární situaci. Chtěl bych říci, že utrpení rodin se v téhle situaci ještě zhoršuje, nikoli naopak. Když bychom měli přestat pracovat na základních věcech pokaždé když naším světem zacloumá krize, nedostali bychom se nikdy k ničemu zásadnímu. A já jsem chtěl přijít právě na tuto konferenci, pak i proto, abych zdůraznil, že spoušť působená Alzheimerovou chorobou pokračuje i v době krize. Nebylo by nakonec selháním říci: není čas se zabývat vámi, utrpením vašich nemocných, vašich blízkých. To by bylo nepřípustné....“

Významná účast evropských politiků

Mimořádná byla také účast politiků: pozvání hlavní organizátorky konference francouzské ministryně zdravotnictví paní Roselyne Bachelot-Narquin přijala eurokomisařka zodpovědná za péči o zdraví paní Androulla Vissiliou, ministryně zdravotnictví Slovinska, země jejíž předsednictví předcházelo předsednictví Francie paní Zofija Mazej Kukovic, dále ministryně zdravotnictví s pro seniorskou problematiku Švédska, země, která bude v předsednictví následovat Českou republiku v druhé polovině příštího roku.

Přítomna byla také Valérie Pecresse, francouzská ministryně pověřená výzkumem a vysokým školstvím, která se podílela významně jak na organizaci této konference tak na další významné iniciativě pro výzkum Alzheimerovy choroby v rámci Evropské unie. Francoise Grossette, poslankyně Evropského parlamentu a Florance Lustman, generální finanční inspektorka prezidentem pověřená koordinovat Plan Alzheimer informovaly o prioritách tohoto pro Francii významného programu. Dále byla přítomna Marion Caspers –Merk, státní sekretářka federálního ministerstva zdravotnictví Spojené republiky Německo a Mario Galea, ministr pro problematiku seniorů Malty.

Zarážející neúčast českých politiků
Mimořádná z pohledu Evropanů (i když bohužel nikoli překvapující z naší zkušenosti), byla naprostá neúčast českých politických zástupců. Přestože byla konference dlouho dopředu ohlášena a na původním seznamu účastníků bylo uvedeno jméno českého ministra zdravotnictví, který by měl zachovat kontinuitu této iniciativy v rámci předsednictví EU.

Přestože asociace Alzheimer Europe požádala prostřednictvím České alzheimerovské společnosti ministra zdravotnictví příští předsednické země EU o účast s dostatečným předstihem, přestože jsme od ministra zdravotnictví obdrželi vysvětlení, že on sám se z časových možností nemůže koference zúčastnit, ale bude plnohodnotně zastoupen na úrovni svého náměstka. Přestože téhož dne (v pátek 31. října) byl na státní návštěvě premiér České republiky, který se s francouzským prezidentem sešel k obědu a k ujištění, že Francie předá prezidentství EU České republice, přestože se sešli pravděpodobně krátce poté, co prezident Sarkozy přednesl svůj projev na této mezinárodní konferenci – z českých politiků nikdo přítomen nebyl.

Henry Brodaty, profesor gerontopsychiatrie a ředitel centra výzkumu demencí University Nový Jižní Wales, Austrálie hovořil o tom, že zatímco do 19.století byly největším problémem lidstva infekční nemoci a ve 20. století zejména onemocnění srdce a rakovina, 21. století lze charakterizovat jako století neurodegenerativních onemocnění. V současné době žije na světě přes 25 milionů lidí s demencí, tento počet stoupne na 80milionů do roku 2040.

Bývalý norský ministr rybolovu Jan Henry T Olsen pozdravil auditorium a hovořil o tom, že se snaží stále vést relativně normální život, podílí se na drobných pracech doma a podobně, ale je to pro něj těžké, zejména těžko vnímá změny, které nastávají, cítí se nejistě, ale je rád, že má podporu doma i v prostředí, kam dochází. Laila Lanes, manželka, představila Jana Henryho T Olsena, jeho profesního kariéru, která byla úspěšná v roli norského ministra rybolovu. V loňském roce mu byla potvrzena diagnoza Alzheimerovy choroby, ve věku 51 let.

Joel Ménard, vedoucí přípravného expertního týmu, informoval o francouzském Planu Alzheimer 2008-2012. Tento plán byl připraven komisí odborníků na žádost Nicolase Sarkozyho v roce 2007. Plán Alzheimer byl schválen vládou koncem ledna, prezentován prezidentem Sarkozym v Nice 1.února 2008. Plán obsahuje 3 hlavní témata, 11 cílů a 44 opatření. Na realizaci plánu byla alokována celkem 1,6 miliardy euro navíc, z toho 200 milionů na výzkum, 200 milionů na zdravotní péči a 1,2 miliardy na zdravotně-sociální péči a rozvoj komunitních služeb.


Informace o Alzheimerově chorobě:
www.alzheimer.cz,
www.alzheimer-europe.org,
www.dementia-in-europe.eu
www.ue2008.fr : kalendář 31.10.2008