Není důležité, kolik se vybere, nebo kolik se kam komu pošle a přidá. Důležité je, kolik se z již vybraných peněz rozkrade resp. načerpá ve státních zakázkách. Ty peníze nám totiž pak chybí. Netřeba většího vědra na vodu. Stačí v něm zacpat díry. Občan má právo znát strategii a plány řízení a rozvoje země-kraje-obce, mít možnost zkontrolovat kdykoliv, když má pochybnost, zda jeho „křišťálově čistý“ zvolený zastupitel hájí jeho zájmy. O čem a s kým jednal. Zda byl přítomen zasedání, sněmovny, zastupitelstva či výboru a podívat se ze záznamu, co tam říkal. Tak nějak mu totiž za to všechno platíme.

O víkendu jsem měl jeden krátký rozhovor a dozvěděl jsem se v podstatě toto: „ Ivánku (Papoušku), je sice super, co v tý politice děláte a čeho chcete dosáhnout, ale lidi vám jaksi nerozumí. Pro normálního člověka to není pochopitelný. Transparentost - tomu slovu nikdo vlastně nerozumí. Neví, co si má pod tím představit. A navíc tohle všechno chce přece i Babiš“. Rozhodl jsem se teda, a to jako vážně, že prostě změním trochu postoj, nikoliv však směrem k „ovarství“. Pojďme si prostě říct, jak jednoduchý to ve skutečnosti je. A budeme to opakovat, dokavaď to politiky “netrkne“ a lidi nepochopí, že jim politici imrvére lžou.

Není důležité, kolik se vybere, nebo kolik se kam komu pošle a přidá. Důležité je, kolik se z již vybraných peněz rozkrade resp. načerpá ve státních zakázkách. Ty peníze nám totiž pak chybí. Netřeba většího vědra na vodu. Stačí v něm zacpat díry.

Občan má právo znát strategii a plány řízení a rozvoje země-kraje-obce, mít možnost zkontrolovat kdykoliv, když má pochybnost, zda jeho „křišťálově čistý“ zvolený zastupitel hájí jeho zájmy. O čem a s kým jednal. Zda byl přítomen zasedání, sněmovny, zastupitelstva či výboru a podívat se ze záznamu, co tam říkal. Tak nějak mu totiž za to všechno platíme.

Možnost či právo zastupitele řídit, není moc od Boha, ale důvěra svěřená mu pomocí hlasu ve volbách. Zastupuje ty, kteří ho volili, ale dokonce i ty, kteří ho nevolili.

Poctivou a otevřenou politiku nedělají zákony, kterými se politici a veřejná správa musí nebo bude muset řídit, ale lidi, kteří ji v politice a úřadech realizují.

Politici a jejich lidé ve státních firmách příliš často lžou, utajují, kradou nebo čerpají. Nedělají politiku, ale politikaření. Hledají tzv. kompromisy tam, kde mají hledat společná řešení.

Pirátská politika otevřenosti nestojí velké peníze a díky počítačům a Internetu, který má doma už dnes téměř každý, se na případné kontrole-spolurozhodování a řízení může podílet každý, kdo zrovna chce. Nemusí, ale může. Politika není pro elity. (Nejvyšší funkce ve státě zastávají třeba prodavači zeleniny). Ve většině případů se dá, je-li vůle, otevřená politika dělat hned a na místě. Předpokládá však to hlavní: vůli pro otevřenost.

V čem jsou ta kouzla? Proč to nende?

Neexistuje překážka a není důvod, proč by občané nemohli sledovat zasedání zastupitelstev online nebo ze záznamu, když bohužel probíhá v době, kdy jsme všichni v práci ("Pirátsky" řadu lokálních zastupitelstev s Piráty přenášíme, někde se nám podařilo tohle zavést jako standard - díky za ty dary, osvícené radnice).

Není důvod, proč by politik nemohl při nástupu do funkce podat automaticky daňové přiznání, které se obratem neztratí (sic!) a proč by si politik dobrovolně a veřejně nevedl registr politických a lobbistických schůzek třeba jen formou aktualizované tabulky na svých marketingových osobních stránkách.

Dnes nic nebrání tomu pořádat otevřená veřejná výběrová řízení , předložit podmínky již před vyhlášením k odborné či veřejné oponentuře, ani zveřejňovat po drobných úpravách s vymazáním osobních údajů smlouvy, které státní správa uzavře s dodavateli. Zákon, na to už konečně pamatuje, ale má zase výjimky. Když už jednou zveřejňuji smlouvy, tak sakum prdum, ne?

Není důvod, proč by státem, kraji či městy vlastněné firmy nemohly být informačně otevřené ve stejné míře jako samotný aparát.

V době digitalizace, ale hlavně v době, kdy všechno vzniká stejně nejdříve elektronicky, mohou být obratem záměry, plány, návrhy, programy zasedání zpřístupněny lidem k oponentuře nebo komentářům na Internetu.
V otázkách regionálního charakteru se lze dotázat na názor občanů jednoduchou anketou na stránkách města, kterou úředník nakliká během pár minut.

V aktivní politice přece není důvod, proč by materiály rady neměla mít k dispozici opozice a proč by nemohla kontrolovat fungování vlády z pozice výborů.

Již dnes mohou instituce vystavit svoje účetnictví online, u bank si zřídit účty, kde jsou vidět pohyby všech peněz a zakázat pole s údaji, které by mohla narušit ochranu osobních údajů. Proč to asi nedělají?
Multifunkční politici mohou občanům přes jednoduchý program zadarmo ukázat ve výkazech, jakým způsobem aktivně vykonávají bez zadýchání svých 30 různých souběžných funkcí.

Piráti už na sobě všechno vyzkoušeli a kde můžeme, realizujeme otevřenou politiku buď zvoleni (Praha, Mariánské lázně, Brno, Písek….), nebo z pozice mimo volené funkce.

Ano, pokud zde není vůle dělat politiku otevřeně, ačkoliv to dohromady nic kromě dobré vůle a trochu toho času nestojí (ano všichni velcí politici, politické strany, ale i úřady mají asistenty. Piráti mají tzv. zveřejňovače), je třeba to nařídit buzerákem-zákonem ze shora. Tam vedou naše politické snahy v řadě minulých i budoucích voleb.

Politici a úředníci chtějí po občanech vědět 100 a 1 věc, vyplňovat formuláře, přiznávat to či ono. Stát sbírá údaje o všem možném, kontroluje, pokutuje a daní. Pokud se „obecně ví, že politici berou“ pojďme tomu klást alespoň nějaký odpor. Před volbami mají mluvící hlavy na billboardech plno řečí o tom, jak to dělají pro nás a jak bojují s korupcí. Mohli by začít „ztransparenťnovat“ primárně sami sebe.

Kde není důvěra, musí být umožněna kontrola!

A tak obrátím proti stávajícím politikům jejich oblíbenou mediální „státní“ propagandu, kterou nám zdůvodňují naši kontrolu a šmírování „Kdo nedělá nic špatného, nemůže mu přece kontrola vadit, no ni?“
Zatímco na šmírování a kontrolu nás občanů stát vynakládá miliardy, námi volení politici a jejich lidé nejsou schopni na sobě aplikovat téměř jedinou věc, kterou jsem uvedl.

Chtějme po svém zvoleném politikovi z libovolné strany nebo úřadu, aby dělali otevřenou politiku. Kromě pocitu nedotknutelnosti a trocha toho času navíc jim v tom totiž ani dnes nic nebrání.

Pirát ví, že je to "povětšinou banda pokrytců"...