Média jsou plná krize, jejích příčin a léků proti ní. Myslím, že by stálo zato přidat k vládnímu krizovému balíčku ještě jednu položku – finance na bezplatné očkování heptavalentní vakcínou proti pneumokoku.

Na úvod bych se rád omluvil těm, které spletl titulek. Tento příspěvek nenabízí žádný zázračný návod, jak předcházet hospodářským krizím. Pro pořádek bych také měl uvést, že mi z prodeje jakýchkoli očkovacích látek nekyne žádný hmotný prospěch a můj zájem v tomto článku je čistě odborný. Jde mi skutečně jen o dobré očkování.

Současný český systém bezplatného očkování dětí je moderní a poskytuje ochranu před závažnými infekčními nemocemi v podobném rozsahu, jako je tomu v ostatních rozvinutých zemích. Jedním z druhů očkování, která do vládou placeného očkovacího programu zatím zařazena nebyla, je očkování vakcínou proti pneumokoku. Ministerstvo zdravotnictví ČR zatím se zavedením bezplatného očkování touto vakcínou váhá, zřejmě proto, že vakcína je dražší než ty v současné době používané a poměr mezi výdaji na vakcinaci a následnými úsporami nehovoří na první pohled jednoznačně ve prospěch vakcíny.

Za pozornost stojí fakt, že v jiných zemích je již vakcína delší dobu zkoumána i z ekonomického hlediska a byla vyhodnocena jako přínosná. Vakcína se používá v Severní Americe i v Evropě. Například ve Spojených státech od roku 2000, v Kanadě od roku 2001. Ve Velké Británii bylo bezplatné všeobecné očkování vakcínou zavedeno od léta 2006. Ve všech těchto zemích předcházela zavedení očkování odborná ekonomická diskuse a zkoumání poměru přínosnosti a finančních nákladů.

Co lze od vakcinace očekávat z lékařského hlediska a jak se k ní staví zdravotnické autority?
Kanadská studie z roku 2003 se zabývala výskytem vážných pneumokokových onemocnění mezi neočkovanými dětmi. Z porovnání výsledků studie s porodností v ČR vyplývá, že plošná vakcinace by u nás ročně mohla zabránit asi pěti úmrtím dětí, asi 30 případům meningitidy, 300 případům těžké celkové infekce („otravy krve“), 7500 případům zápalu plic a 80 tisícům případů zánětu středního ucha včetně 10 tisícům těžkých. Výskyt nežádoucích reakcí na očkování se nevymykal průměru obvyklému u jiných běžně používaných vakcín.

Světová zdravotnická organizace WHO doporučila, aby byla vakcína proti pneumokoku zahrnuta do národních očkovacích programů. WHO odhaduje, že pneumokoková infekce je v současné době na celém světě příčinou úmrtí asi jednoho milionu dětí do pěti let ročně.

Plošné očkování v České republice doporučuje i Česká pediatrická společnost.

Z lékařského hlediska se tedy přínos očkování zdá zřejmý.

Jak je tomu z pohledu ekonomického ?

Posuzování přínosu plošného očkování z finančního hlediska se v případě některých moderních vakcín stává velmi obtížným. U již dříve zavedených, levnějších vakcín, jako například očkovací látky proti dětské obrně, bylo možno víceméně jednoduše propočítat cenu plošného očkování na jedné straně a výdaje na zdravotní péči v případě volného šíření infekce v neproočkované populaci na straně druhé a dojít k závěru, že plošné očkování nejen zabrání vzniku vážné nemoci, ale že jeho prováděním i ušetříme.
Kalkulace nákladů a úspor v případě moderních, drahých vakcín, k nimž patří i zmiňovaná vacína proti pneumokoku, podobně jednoduchou a uspokojivou odpověď nedává. Většina modelů dochází k závěru, že přímé úspory mohou být menší než vynaložené náklady, a to zhruba v poměru 1:2.

Měli bychom proto myšlenku plošného očkování zavrhnout?

Při odpovědi na tuto otázku je třeba mít především na paměti, že uvedené kalkulace počítají jen s přímými úsporami. Je ale pravděpodobné, že skutečná úspora bude větší. Dostupné údaje o výskytu závažných pneumokokových infekcí u dětí jsou považovány za podhodnocené a skutečný počet onemocnění, kterým se podaří vakcinací zabránit, může být vyšší, než se nyní předpokládá. Navíc v zemích, kde očkování probíhá delší dobu, je patrná tendence k poklesu výskytu infekce i u neočkovaných, zejména zápalu plic u starších lidí. Je tedy pravděpodobné, že celková finanční úspora, zahrnující úspory přímé i nepřímé, bude výrazně vyšší než ta, se kterou pracují dostupné modely.

Dalším faktorem, který znesnadňuje finanční kalkulace očkování, je možná změna sérotypu vyvolavatele infekce pod tlakem vakcinace. Jednoduše řečeno, následkem očkování mohou vymizet typy pnemokoka, které v současné době vyvolávají těžké infekce, a mohou být nahrazeny jinými, podobnými, proti kterým však vakcína chránit nebude. Ačkoli tento efekt nelze vyloučit, podle dostupných údajů se nezdá, že bude probíhat rychle. Ochranný efekt vakcíny bude tedy v dohledné době trvat. Současná vakcína může být navíc v budoucnu nahrazena jinou, dokonalejší, která bude chránit proti většímu počtu typů bakterie.

Je také třeba myslet na to , že primárním účelem očkování není zisk či úspora peněz, ale prevence vážných onemocnění. Pneumokok je bakterie schopná vyvolávat závažné invazivní infekce spojené s rizikem úmrtí či dlouhodobých, celoživotních následků. Máme-li v ruce prostředek, jak takové nemoci u dětí předejít, neměli bychom se ptát pouze, zda tím ušetříme, ale spíše nebude-li cena neúměrně vysoká.

Švýcarská studie z roku 2003 došla k závěru, že pomocí vakcíny lze snížit úmrtnost a dlouhodobá postižení dětí „za přijatelnou cenu“.
Kanadská studie z téhož roku uvádí, že plošná vakcinace touto očkovací látkou nešetří peníze, ale zachraňuje dlouhodobě život či zvyšuje jeho kvalitu za cenu, která nepřevyšuje jiné zdravotní programy, jako je dlouhodobá hemodialýza (umělá ledvina) při chronickém selhání ledvin či operace věnčitých tepen při závažné srdeční chorobě.


Atraktivitu zavedení očkování v České republice by dále výrazně zvýšila nižší cena dávky. V České republice se obvykle uvádí cena okolo 2000 Kč. Ta však výrazně převyšuje cenu, za kterou se očkovací látka v současné době prodává v jiných zemích. Například ve Velké Británii stojí jedna dávka 30 liber, čili asi 900 Kč. Evidentně tedy existuje prostor pro cenová jednání, která mohou očkování zvýhodnit.

Vezmeme-li v úvahu uvedená fakta, domnívám se, že hlavním faktorem, který by měl být před zavedením vakcíny proti pneumoku zvažován, je její bezpečnost. Neobjeví-li se nová fakta o vážných nežádoucích účincích, je plošné očkování proti pneumokoku dobrou investicí na správném místě. Očkování bude chránit celou populaci (očkované děti i neočkované dospělé) před nebezpečnými infekcemi, nebude neúměrně drahé a v dlouhodobějším výhledu jím pravděpodobně i ušetříme.

Vláda by měla vyjednat výrazně výhodnější cenu jedné dávky a zavedení plošného očkování dále neodkládat, krize nekrize.
.
Není vyloučeno, že za pár let budeme tento výdaj hodnotit jako jediný z celého záchranného balíčku, který měl skutečný a trvalý smysl.












Zdroje:

Pneumococcal conjugate vaccines – a European perspective. International Journal of Medical Microbiology 2004(Oct) 294(5) 277-94.

Cost-effectiveness analysis of pneumococcal conjugate vaccination in England and Wales. Vaccine, Vol 22, Oct 2003, 4203-4214.

Reduction of frequent otitis media and pressure-equalizing tube insertions in children after introduction of pneumococcal conjugate vaccine. Pediatrics, Apr 2007, 707-15.

Epidemiological and economic burden of pneumococcal diseases in Canadian children. Canadian Journal of Infectious Diseases, Jul 2003, 215-20.

Projected cost-effectiveness of pneumococcal conjugate vaccination of healthy infants and young children. JAMA, Mar 2000, 1460-8.

Modellin the costs and effects of a universal infatn immuniation program using conjugated pneumococcal vaccine in British Columbia. Canada Communicable Disease Report, June 2003.

Cost-effectiveness of a pneumococcal conjugate immunisation program for infants in Switzerland. Centre for Reviews and Dissemination, University of York, 2006.

Economic aspects of pneumococcal pneumonia: a review of the literature. Pharmacoeconomics, 2004, 719-40.