Když Karel IV. stavěl katedrálu svatého Víta, stavěl ji jako boží svatostánek. Boží svatostánek: kdo z obyvatel dnešní sekularizované země České tuší, co vlastně tato slova znamenají? - Stavět svatostánek tehdy znamenalo zbudovat místo, kde se věřící člověk setkává se svým Stvořitelem. Karel IV. byl věřící člověk a snažil se, aby místo, kam přichází Bůh, bylo důstojné a velkolepé.
Chrám svatého Víta stavěli dělníci. Na stavbě se uplatnily všechny stavební obory, práce to byla pro dnešní zaměstnance stavebního průmyslu nepředstavitelná – všechno dělali ručně, žádná technika, nanejvýš páky. A přece byl výsledek jejich práce velkolepý. Tak velkolepý, jak si přál Karel IV. k oslavě Boží.
Kdyby žil Karel IV. dnes a byl ateistou, nestavěl by chrám, ale velkolepý stánek čehokoliv jiného – muzeum, knihovnu, sochu svobody, akvapark, pomník dobyvatele či státníka. Stavba by to jistě byla kolosální, Karel IV. by se jejím prostřednictvím na věčné věky zviditelnil.
Ale tehdy nestavěl sobě, ale Bohu. Ani dělníci na stavbě nestavěli sobě, ale přinejmenším Karlu IV. a jeho prostřednictvím Bohu. Katedrála měla sloužit lidu, který se v ní bude scházet ke službě Boží. K setkávání s Bohem. Dnes je proti době Karla IV. v zemi České věřících poskrovnu. I tak může národ přicházet do katedrály a hledat zde ztišení – ať už při setkání s Bohem, nebo se svou vlastní duší.
Karel IV. se v celonárodní anketě stal největším Čechem. Dostal nejvíce hlasů ze všech osobností v anketě. Ale zajímá aspoň ty, kteří mu dali svůj hlas, jaký byl? Zajímá národ Karla IV., pro koho stavěl katedrálu?
Komu patří katedrála?