Tahle dětská říkanka mě, nevím proč, napadá při pohledu na velikonoční nabídku mnoha obchodů. Když se dívám na ty čokoládové a jiné beránky, tak se ptám, jak dlouho tam asi tvrdnou. Samozřejmě, abych se nenapálila, stačí se podívat na datum spotřeby, pokud není přelepený

Velikonoce jsou pro některé „obchodníky“ příležitostí prodat za neuvěřitelně spotřebitelsky výhodnou cenu nejen čajové pečivo, které zbylo po Vánocích, ale také – jak ukázal nedávný test předního deníku – vejce, která už něco pamatují. Takže když se mi dostal do ruky text, který vysvětloval, jaké že to značení vajec u nás je jednoduché, trošku jsem se zarazila. Navíc mám doma zrovna vejce, která po rozklepnutí jdou poněkud ztuha ze skořápky a jsou taková hustší, než bývá v kraji zvykem. I když mají ještě deset dní do uplynutí data spotřeby, myslím, že buď mají bídnou skořápku, kvůli níž vysychají, nebo že zase zapracoval tiskařský šotek nebo „šikovný“ výrobce.

Do vajec, stejně jako do melounu nevidím, tak jsem odkázaná jen na to, co vyčtu z obalu a informace na něm nejsou pro spotřebitele vůbec jednoduché. Abych si pamatovala, zda první číslo od nuly do trojky identifikuje, z jakého chovu vejce je, no nevím, toho jsem možná při delším tréninku schopná. Kód státu a registrační číslo hospodářství jsou další uvedené údaje, to první mě zajímá, to druhé nikoliv, spíš hledám hmotnostní skupinu – XL, L, M, S. Ale zatímco u trička je mi jasné, že do S se nevejdu ani náhodou, tady vím, že i mezi vejce L mi šikovní drůbežáři občas namíchají právě nějakého mrňouse. Prostě berany, berany, duc, natluč si tu makovičku, když jsi hloupá a nehlídáš to…

Jsou země, kde mají značení vajíček přehledná tak, že průměrný (!!!) spotřebitel se v nich dokáže naprosto v pohodě orientovat na první pohled. Ale nejen se značením je u nás problém, podstatná je výrazně kulhající kvalita, což je zarážející, zvlášť u vajec, která se chlubí značkou bio či jinými, která pro spotřebitele mají garantovat prvotřídní jakost. Myslím, že při troše snahy by se jako základ mohlo změnit zmatečné značení vajíček a ruku v ruce by měl jít tlak na jejich kvalitu. Jenže řetězce tlačí na cenu a budou bez jakéhokoli omezení, jak to vypadá, tlačit dál a ekologické zemědělství nás nevytrhne, protože má - obrazně řečeno - spíš vejce než máslo na hlavě.

Ale pozor ještě na jednu věc – na pultech se nyní objevují dokonce vařená barevná vejce s dobou spotřeby měsíc! Pokud jste ochotni si doma uvařit vejce natvrdo, nechat ho měsíc na stole a pak ho sníst, prosím, přihlašte se – pokud vám po něm nic nebude. Ale podobné experimenty bych s kupovanými vařenými vajíčky nezkoušela, zvlášť když veterináři tvrdí, že vařená vejce vydrží při teplotě od pěti do deseti stupňů maximálně deset dnů. A to naměříme v obchodech určitě vyšší teplotu, v chladírenském boxu se totiž dotyčná vejce nevyskytují. Osobně bych spíš výrobce podezírala, že uvařil vajíčka, která byla těsně před ukončením data spotřeby – ideálně pro to, aby je zpeněžil „v druhém kole“. Takže, prosím, žádné berany, berany, duc, nenatlučte si ani před Velikonocemi. A užijte si je krásně.