Jak si ministr představuje venkov
Představa ministra Nečase, jak od 1. ledna 2010 zavede bezhotovostní výplaty důchodů báječně koresponduje s úmyslem České pošty zrušit některé své pobočky. Pak už si i poslední důchodce ve vzdálené vísce bude muset pořídit internetbankig. Otázka je, čím bude platit v hospodě.
Pošta se rozhodla, že vyzkouší, co to udělá, když zruší 179 poboček v nejmenších obcích a zdůvodnila to jejich „ztrátovostí“. To je ale zcela falešný argument - porovnávat příjmy a výdaje jednotlivých pošt je ekonomický nonsens. Odborníci v této oblasti totiž tvrdí, že příjmy, které určitá pošta má, nesouvisí s tím, jaké náklady tato pošta vynakládá; cena, kterou dané poště hradí zákazník při podání, slouží k úhradě nákladů, které budou vynakládat úplně jiné pošty zajišťující v jiných místech sítě přepravu a dodání. Ekonomika České pošty se proto uzavírá až na úrovni celého podniku; z tohoto pohledu pak neexistují náklady, které by České poště zákazník v ceně nezaplatil. To, co je nazýváno „ztrátovostí“ určitých pošt, je ve skutečnosti jen problém interní redistribuce příjmů mezi jednotlivými provozovnami tak, aby se jednotlivé výdaje spojily s těmi příjmy od zákazníků, jež jsou určeny k jejich úhradě.
Připomenu jen, že Česká pošta je ze zákona povinna poskytovat své služby tak, jak lidé potřebují. Jestliže tedy potřebují, a to je bez diskuze, aby na venkově pošty zůstaly, musí tam zůstat. To, že náklady České pošty budou (jen o trochu) vyšší, než kdyby bylo oněch 179 pošt zrušeno, se projeví v cenách, které zákazníci České poště platí. Takže pokud by to někomu mělo vadit, tak jedině nám jako městským obyvatelům, kteří v cenách, jež platíme, trošinku přispíváme venkovským obyvatelům na to, aby i oni měli tyhle služby dostupné.
Ale pojďme k představě, že to projde a navíc od začátku přespříštího roku bude každý důchodce ať na venkově nebo ve městě dostávat důchod na svůj bankovní účet. Ponechme stranou fakt, že nás stát nutí zřídit si účet a strkat tím bankám další peníze. Ale co budou dělat venkovští důchodci v místech, kde není pošta, potažmo ani Poštovní spořitelna, s platební kartou? Půjdou s ní platit do konzumu? Byl někdy pan ministr Nečas ve venkovském konzumu a zkusil tam platit kartou? Nebo v běžné hospodě, kde se místní schází večer „na jedno“? To si představuje, že kvůli hotovosti dá méně pohyblivý důchodce svému pohyblivějšímu sousedovi platební kartu a řekne: „Franto, PIN je 0707, vyzvedni mi ve městě důchod, přijedou mi opravit pračku?“
Pošta se rozhodla, že vyzkouší, co to udělá, když zruší 179 poboček v nejmenších obcích a zdůvodnila to jejich „ztrátovostí“. To je ale zcela falešný argument - porovnávat příjmy a výdaje jednotlivých pošt je ekonomický nonsens. Odborníci v této oblasti totiž tvrdí, že příjmy, které určitá pošta má, nesouvisí s tím, jaké náklady tato pošta vynakládá; cena, kterou dané poště hradí zákazník při podání, slouží k úhradě nákladů, které budou vynakládat úplně jiné pošty zajišťující v jiných místech sítě přepravu a dodání. Ekonomika České pošty se proto uzavírá až na úrovni celého podniku; z tohoto pohledu pak neexistují náklady, které by České poště zákazník v ceně nezaplatil. To, co je nazýváno „ztrátovostí“ určitých pošt, je ve skutečnosti jen problém interní redistribuce příjmů mezi jednotlivými provozovnami tak, aby se jednotlivé výdaje spojily s těmi příjmy od zákazníků, jež jsou určeny k jejich úhradě.
Připomenu jen, že Česká pošta je ze zákona povinna poskytovat své služby tak, jak lidé potřebují. Jestliže tedy potřebují, a to je bez diskuze, aby na venkově pošty zůstaly, musí tam zůstat. To, že náklady České pošty budou (jen o trochu) vyšší, než kdyby bylo oněch 179 pošt zrušeno, se projeví v cenách, které zákazníci České poště platí. Takže pokud by to někomu mělo vadit, tak jedině nám jako městským obyvatelům, kteří v cenách, jež platíme, trošinku přispíváme venkovským obyvatelům na to, aby i oni měli tyhle služby dostupné.
Ale pojďme k představě, že to projde a navíc od začátku přespříštího roku bude každý důchodce ať na venkově nebo ve městě dostávat důchod na svůj bankovní účet. Ponechme stranou fakt, že nás stát nutí zřídit si účet a strkat tím bankám další peníze. Ale co budou dělat venkovští důchodci v místech, kde není pošta, potažmo ani Poštovní spořitelna, s platební kartou? Půjdou s ní platit do konzumu? Byl někdy pan ministr Nečas ve venkovském konzumu a zkusil tam platit kartou? Nebo v běžné hospodě, kde se místní schází večer „na jedno“? To si představuje, že kvůli hotovosti dá méně pohyblivý důchodce svému pohyblivějšímu sousedovi platební kartu a řekne: „Franto, PIN je 0707, vyzvedni mi ve městě důchod, přijedou mi opravit pračku?“