Snažil jsem se dětem vysvětlit, jak pochodování ulicí změní světové klima.

Ach ty děti a jejich bezelstné dotazy! Všechno by chtěly vědět a všechno chápou doslova. Ne jako my. Jako minulou sobotu. Koupil jsem si Haló noviny, bylo tam totiž něco o komunistickém boji za správný výklad dějin. Doma jsem se po rozbalení novin neubránil údivu.
„Tak komunisté bojují proti přepisování dějin.“
„A jak jako?“ ptá se moje desetiletá dcera, která zřejmě ještě není obeznámená s frází „bojovat proti něčemu“ nebo „bojovat za něco“. Copak neví, co si pod tím má představit?
„No jak jako?“ povídám, „prostě si stoupnou na ulici na řeknou „Bojuji proti přepisování dějin!“ Co na tom nechápeš?“ A opravdu milí čtenáři, na titulní stránce byla fotografie se skupinkou komunistů, jak stojí na ulici a poslouchají projev o bojování. Pod tím byl popisek „Kateřina konečná při projevu“.
„A to je všechno?“ ptá se Julinka. „To přece není bojování.“
„Ježišmarjá takhle se to přeci dělá. Třeba teď s tím klimatem.“ Povídám. Hned na téže straně totiž následovala obdobná fotografie se skupinou mladých lidí bojujících proti klimatu (nebo za klima?). I tento boj komunisté podporují. Manifestace se zúčastnili kandidáti KSČM do eurovoleb Andrej Bóna (v Brně) a Arťom Korjagin (v Praze). Oběma dalo nadšení mladých lidí novou naději, ale zároveň je mrzí, že středoškoláci musejí vysvětlovat politikům, že mají poslouchat vědce.

Síla boje
Přes 2000 středoškolských studentů se sešlo v pátek 15. března k celosvětové protestní akci. Několik set středoškoláků pak ušlo v Praze trasu dlouhou stovky metrů, a to od Malostranského náměstí až po budovy parlamentu, pak prošli kolem úřadu vlády, aby potom došli zpátky na náměstí. Popisuji to podrobně, protože jak trasa, tak délka, možná i tempo a každá odbočka, musí mít nějaký skrytý transmetafyzický význam, který zajišťuje propojení těchto rituálních úkonů se stavem klimatu.

Petr Doubravský za organizátory uvedl, že na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí (!) Není to úžasné? Ve třech lidech. „Když skupina dětí dokáže tohle, představte si, co by politici dokázali udělat se změnami klimatu, kdyby opravdu chtěli,“ uvedl trefně.

A opravdu. Kdyby politici chtěli, ale opravdu chtěli, a také se zapojili, mohli by zaplnit třeba jedno celé náměstí, možná i dvě, tři… Při kolika zaplněných náměstích dojde ke změně klimatu? Mohli by také ujít stovky metrů! Po kolika stech metrech to začne mít dopad na světové klima?

Očividně zde dochází k aplikaci stejných pokrokových metod, které byly v posledních 60 letech intenzivně používány západní levicí pro ovlivnění dobra ve společnosti a které pravidelně získávají zaslouženou pozornost médií. Nejde o zastaralé a překonané metody parlamentní demokracie. Jde o činnosti jako je pochodování ulicí, stání na náměstí, poslouchání protestních koncertů, obnažování na veřejnosti, obnažování na bohoslužbě, sebeupálení, házení rajčaty na někoho, vznášení nepravdivých obvinění z rasismu…ale také další tragičtější úkony, které tu nebudu zmiňovat.

Návrat k primitivismu
Bohužel interdisciplinární vědecký výzkum zatím neprokázal skutečnou účinnost těchto metod na chování společnosti. Tím méně lze čekat, že ovlivní světové klima. Nic z tohoto „bojování“ nemá na politiku, nebo světové klima větší vliv, než bubnování na déšť.

Co skutečně zničí budoucnost našich dětí je tento zvrácený skok do primitivismu. Myslím návrat k primitivnějším metodám řízení společnosti.

Protože i když je řeč o klimatu, tak vždycky jde o vztahy mezi lidmi, politiku, metody řízení společnosti. Plány vzešlé z pařížské konference o změně klimatu lze shrnout do zásady, že budeme platit na všechny strany. Občané budou platit uhlíkovou daň, státy Evropy budou platit autoritativním režimům třetího světa, aby jejich upevněním pomohly klimatu. Při kolika miliardách euro to začne mít dopad na klima? Někdo může věřit, že klima, společnost, nebo něco jiného se změní, když proti nim budou upřímně „bojovat“ údajné děti, jejichž čistá mysl zřejmě způsobí zázrak.

Možná má roli i to, že mají transparenty v angličtině, jako když dříve někdo odříkával hokuspokus v latině. Nic z toho magický účinek nezpůsobí a nápisy v angličtině jsou jen důkazem, že tento hněv není opravdický, je to kýč podle zahraničního formátu. Heslo „System change, not climate change!“ je důkazem, že jde o hlavně o politickou „změnu systému“ A při jak moc hlubokém ponoru do anarchistického primitivismu se začne projevovat dopad na světové klima?

Jestli se uskuteční plány těch, kteří vymýšlejí a financují podobné kampaně za klima, za otevřené hranice a za „změnu systému“ budou naše děti skutečně žít v hrozném světě beznaděje. Bohužel se proti sílícím aktivitám těchto bojovníků za jakousi novou mravní teokracii žádná mezinárodní kampaň neorganizuje.